Vztahy mezi státem a železnicí Vliv evropských direktiv 91/440/EHS, 95/18 EHS, 95/19 EHS na právní prostředí a vnitřní strukturu evropských železnic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vztahy mezi státem a železnicí Vliv evropských direktiv 91/440/EHS, 95/18 EHS, 95/19 EHS na právní prostředí a vnitřní strukturu evropských železnic"

Transkript

1 Vztahy mezi státem a železnicí Vliv evropských direktiv 91/440/EHS, 95/18 EHS, 95/19 EHS na právní prostředí a vnitřní strukturu evropských železnic Členové projektového týmu Projektu 1: Monica Buga (CFR), Marius Borza (CFR), Vojtěch Kladívko (ČD), Giuseppe Acquaro (FS SpA), Olita Lipska (LDZ) Obsah: 1. Úvod k obecným ustanovením evropských direktiv 91/440/EHS, 95/18 EHS, 95/19 EHS Direktiva 91/440/ES o vývoji železnic ve Společenství Direktiva 95/18 EHS o poskytování licencí železničním podnikům - obecná ustanovení Direktiva Rady 95/19 EHS o přidělování kapacity železniční infrastruktury a účtování poplatků za infrastrukturu ZÁVĚRY PŘÍLOHA - Vliv direktiv v evropských zemích Aktuální národní legislativa. Aktuální obecné prostředí Oddělení infrastruktury od dopravních provozů Samostatnost managementu. Kontrola státu Přístup na infrastrukturu Právní koncepce infrastruktury Účtování poplatků za přístup Aspekty udělování licencí Přidělování - institucionální aspekty, postupy 6.2 Strukturální změny v železničních společnostech působících v každé zemi 6.3 Veřejné služby 6.4 Finanční aspekty 6.5 Perspektivy legislativních systémů, organizační struktury

2 1. Úvod k obecným ustanovením evropských direktiv 91/440/EHS, 95/18 EHS, 95/19 EHS Návrh/přijetí tohoto právního Evropského prostředí má svůj referenční přímý původ v souhrnném obecném rámci, který je vytvořen v Evropě a který usiluje o větší integraci v oblasti dopravy ve Společenství a o rostoucí efektivitu železničního systému, aby bylo možno tento systém integrovat do konkurenceschopného trhu. Ve srovnání s jinými druhy dopravy je vidět, že je třeba zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy. V celém světě proto dochází k předkládání řady návrhů a modelů usilujících o vývoj železničního systému. A. Nejradikálnější řešení: Každá železniční společnost musí být společností řízenou tržními mechanismy. To je model používaný ve Spojených státech, s výjimkou určitých činností v oblasti osobní dopravy, které mohou být částečně dotovány. Podíváme-li se však na obrovské vzdálenosti, které jsou pro tuto zemi typické, nebo hustotu obyvatelstva, zdá se téměř úplné vymizení tohoto druhu dopravy v sektoru osobní dopravy zcela přirozeným důsledkem. Vývoj aktivit v oblasti nákladní dopravy je rovněž skutečností. B. Privatizační přístup: Tento model představuje privatizaci v oblasti železnic, hospodářskou soutěž o přístup na trh působící v rámci regulací příslušných orgánů a klesající podíl dotací. Jedná se o britský model: infrastruktura je oddělena od dopravních činností a zprivatizována (Railtrack je soukromá akciová společnost); dopravní činnosti jsou podrozděleny do určitých kategorií; železniční podniky jsou v soukromém vlastnictví; vozidlový park rovněž patří soukromým podnikům, které jej pronajímají. Japonské řešení vede k rozdělení bývalé železniční společnosti do integrovaných nových společností podle geografických kritérií a tyto nové společnosti jsou pak privatizovány. C. Evropský přístup: Rámec tohoto přístupu je vytvořen v evropských direktivách 91/440/EHS, 95/18 EHS, 95/19 EHS, které určují jeho strukturu, a podle nich pevně určuje úplné rozdělení mezi dopravními činnostmi a infrastrukturou a též postupný další rozvoj železnic. Výše uvedený model má určité specifické charakteristiky: jedná se o přístup s ekonomickými a sociálními rysy; v důsledku toho jsou zvýrazněny rozdíly mezi tímto modelem a prvním modelem: americký model je založen pouze na úplné privatizaci daného sektoru; přístup orientovaný na trh u tohoto modelu znamená různé provozovatele a konkurenci mezi nimi; liberalizační proces nerozvádí nutně privatizaci železničních podniků. 1

3 Přístup orientovaný na trh, i v případě železnic, byl inspirován několika zásadami: a) Konkurence znamená rozvoj u jakéhokoliv trhu (nabízené služby, zvyšování konkurenceschopnosti, efektivita); přístup orientovaný na trh prosazuje hospodářskou soutěž a v důsledku toho zvyšuje flexibilitu při nabídce služeb, vede k větší kvalitě komfortu požadované zákazníky, efektivnější organizaci produkčních činností, lepší promítnutí nákladů do cenových tarifů atd.; b) Celkový rozvoj a liberalizace na dopravním trhu (letecká, námořní nebo silniční doprava) povede k transformaci monopolního postavení a ochranného režimu pro železnice do určité "ochranné klece"; c) Je třeba, aby byly státní příspěvky používány efektivněji: sociální cíle - veškeré dotace a přidělování vyžadují nediskriminační základ; projekty pro investice do infrastruktury atd. Bez rozhodné společné akce evropských vlád nedojde nikdy k překonání stavu zákonného monopolu. Obecně řečeno to znamená, že Evropská unie chce zavést používání přijatého právního prostředí (včetně navrhovaných změn a doplňků), konkrétně se jedná o: rozvoj železnic ve Společenství definici nových tržních pravidel prostřednictvím "infrastrukturního balíku" koordinaci v politikách rozvoje infrastruktury (síť TEN) revizi politiky příspěvků státu Evropská rada ministrů dopravy rozhodla o termínu pro nový přístup v oblasti dopravního trhu v Evropské unii a stanovila jej na konec března 2000 (pokud jde o infrastrukturní balík), což usnadní tržně orientovaný přístup pro všechny provozovatele podle všech evropských právních zásad. To zahrnuje jako první krok plné otevření pro mezinárodní nákladní dopravu počínaje rokem Evropská legislativa sleduje vývoj v čase (např.): a) Opatření 69/ povolující státní podporu b) 91/440/EHS konstatuje, že železniční podniky mají dosáhnout finanční vyrovnanosti c) V nedávné době Evropská komise vypracovala určitý návrh za účelem stanovení omezení pro státní příspěvky. V každém případě tržně orientovaná politika znamená určité přehodnocení role státu ve vztahu k železnicím a je nyní na samotných podnicích, aby prosazovaly své činnosti v konkurenčních podmínkách. Studovat vliv evropských direktiv 91/440, 95/18, 95/19 na právní prostředí a vnitřní strukturu evropských železnic znamená studovat důsledky, změny a perspektivy pro každou předkládanou položku obsaženou v celkovém rámci, který je uveden v kapitole 2, konkrétně se jedná o: oddělení infrastruktury a dopravních provozů samostatnost managementu, kontrolu státu přístup na infrastrukturu, právní koncepci infrastruktury, účtování poplatků za přístup, aspekty poskytování licencí, aspekty a postupy v oblasti přidělování a institucionálního zázemí strukturální změny na železnicích - společnosti působící v každé zemi veřejné služby, finanční aspekty perspektivy v oblasti legislativních systémů, organizační struktury 2

4 2. Direktiva 91/440/ES o vývoji železnic Společenství - obecná ustanovení K přijetí této evropské direktivy vedou některé velmi důležité prvky: 1) dopravní sektor je živou součástí každého vnitřního trhu a větší integrace dopravního sektoru Společenství je naprosto nezbytná; 2) na konkurenčním trhu se zlepšení efektivity stává podstatným faktorem; 3) železniční podnik potřebuje samostatnost managementu a nezávislý statut, aby mohl být integrován v rámci konkurenčního trhu; 4) budoucí rozvoj železničního systému by bylo možno snadněji naplnit, pokud by bylo provedeno určité rozlišení, oddělení mezi dopravními provozy a provozováním infrastruktury; 5) podpora/zvyšování hospodářské soutěže se staly neodmyslitelným jevem; 6) je třeba vytvořit určitý systém poplatků za používání infrastrukturní kapacity nebo stanovit obecná pravidla pro přidělování kapacit; 7) finanční situace každého veřejného železničního podniku musí být zdravá; 8) každá zákonně utvořená skupina železničních podniků (uskupení) by měla mít záruky na: přístupová práva tranzit přes síť jiných členských států; 9) bude se podporovat kombinovaná doprava. Se zřetelem na všechny tyto aspekty a s vědomím, že "usnadnění přizpůsobování železnic Společenství potřebám jednotného trhu" představuje hlavní cíl, přijal Evropský parlament direktivu 91/440. V roce 1999 byla navržena řada změn a doplňků k této direktivě. V důsledku toho je třeba pro usnadnění přizpůsobování železnic Společenství jednotnému trhu dodržovat určité aspekty: Je třeba oddělit dopravní provozy a management infrastruktury na úrovni účetnictví. Jestliže přijatá direktiva zachovává výběrové organizační či institucionální oddělení, pak dodatky, změny a doplňky navrhované Evropským parlamentem v roce 1999 se týkají následujících faktorů: právní oddělení, každý subjekt musí mít svou vlastní právní subjektivitu po určitém přechodném období (divize); oddělení účetnictví též mezi činnostmi v oblasti osobní dopravy a nákladní dopravy. Musí být zajištěna nezávislost managementu železničních podniků. Musí se zlepšit finanční struktura železničních podniků. Zajištění přístupu na mezinárodní síť členských států pro železniční podniky nebo pro uskupení železničních podniků je podstatným prvkem. Evropský parlament v roce 1999 navrhl otevřený přístup k mezinárodní nákladní dopravě na Transevropské síti železniční nákladní dopravy, včetně přístupu do hlavních terminálů a přístavů. 3

5 Daná direktiva definuje: KONCEPCE Podle 91/440 Podle změn a doplňků navržených k 91/440 v roce 1999 Železniční podnik Správce (manager) infrastruktury Mezinárodní uskupení Městská a příměstská doprava Regionální doprava Jakýkoliv soukromý nebo veřejný podnik, který poskytuje železniční dopravní služby pro přepravu zboží nebo cestujících s požadavkem, aby rovněž zajišťoval trakci. Jakýkoliv veřejný orgán nebo podnik odpovědný zejména za vytváření a údržbu železniční infrastruktury a rovněž za provozování kontrolních a zabezpečovacích systémů. - // - Jakýkoliv veřejný orgán nebo podnik odpovědný zejména za vytváření a údržbu železniční infrastruktury. To může zahrnovat provozování kontrolních a zabezpečovacích systémů. Jakékoliv sdružení alespoň dvou železničních podniků vytvořené v různých členských státech za účelem poskytování dopravních služeb mezi členskými státy. Dopravní služby provozované za účelem splnění dopravních potřeb nějakého městského centra v rámci aglomerace a též dopravních potřeb mezi takovým centrem a okolními oblastmi. Dopravní služby provozované za účelem splnění dopravních potřeb nějakého regionu. 2.1 Samostatnost managementu železničních podniků Samostatnost managementu podle názoru Evropského parlamentu: Každý členský stát musí zajišťovat určitý nezávislý statut pro železniční podniky, co se týče kontroly nad: administrativními záležitostmi hospodářskými záležitostmi účetními záležitostmi 1) Aktiva, rozpočty a účty jsou oddělené od státního rozpočtu pro každý železniční podnik. Na veřejné služby požadované státem se budou aplikovat komerční principy. 2) Aby každý železniční podnik dosáhl vyrovnanosti z technického, obchodního a finančního hlediska, měl by nalézt způsob pro realizaci a návrh určitého podnikatelského plánu. 3) (odkaz na investiční programy a programy financování) 4) Železniční podnik by měl mít volnost: utvářet mezinárodní uskupení s jiným podnikem/jinými podniky zvyšovat svůj tržní podíl přijímat rozhodnutí v oblasti pracovních sil, aktiv a obstarávání zakládat: svou vnitřní organizaci podle ustanovení 91/440 nové činnosti v oblasti související s železničním podnikáním vyvíjet nové technologie/služby/inovační postupy managementu 4

6 2.2 Oddělení managementu infrastruktury a dopravních provozů Jestliže 91/440 uvádí oddělení účetnictví, pak změny a doplňky navrhované v roce 1999 uvádějí: "Členské státy musejí vytvořit samostatné subjekty se svou vlastní právní subjektivitou" pro poskytování dopravních služeb a pro management železniční infrastruktury. To bude samozřejmě znamenat určité přechodné období s různými divizemi pro každou činnost v rámci jednoho podniku. Dále: "Členské státy nemohou udělit odpovědnost za takové funkce, které jsou rozhodující pro spravedlivý a nediskriminační přístup na infrastrukturu, jako je: přidělování kapacity infrastruktury, stanovení a aplikace poplatkového režimu za její používání, vydávání bezpečnostních certifikátů a licencí, podnikům, které samy provozují dopravní služby." Systém poplatků za použití infrastruktury musí být definován a aplikován na každého provozovatele. Tento uživatelský poplatek by měl být definován a aplikován nějakým způsobem, který zajistí: 1) zabránění veškeré diskriminaci mezi provozovateli 2) respektování: složení vlaku zatížení na nápravu úroveň nebo dobu používání infrastruktury 2.3 Zlepšení finanční situace Aby bylo možno zajistit spravedlivou finanční situaci pro železniční podniky, měl by stát pomoci při snížení stávajících dluhů, a to i vytvořením nějaké samostatné jednotky pro umořování dluhů. Tato jednotka by byla pověřena správou půjček převzatých železničními podniky a vyplývajících z investičních činností nebo ze zajišťování provozních činností, dokud by nedošlo k jejich ukončení. Finance vyčleňované pro infrastrukturu by neměly být převáděny na železniční podniky, které poskytují dopravní služby. Podle změn a dodatků navržených v roce 1999 musejí být finanční prostředky placené za služby v oblasti osobní dopravy a za služby v oblasti nákladní dopravy vykazovány odděleně na příslušných účtech a nesmějí být převáděny mezi sebou. 2.4 Přístup na železniční infrastrukturu Podle 91/440, článek 10, bude přístup a tranzit poskytován: 1) Mezinárodním uskupením 2) Železničním podnikům vytvořeným nebo vytvářeným v nějakém členském státu (z tohoto procesu jsou vyčleněni poskytovatelé městské, příměstské a regionální dopravy); podle změn a doplňků navržených v roce 1999 musí být každému železničnímu podniku (jak je definován výše) poskytován přístup na TERFN (Transevropskou železniční síť nákladní dopravy) za spravedlivých podmínek. 3) Železniční podniky působící v mezinárodní kombinované nákladní přepravě nebo mezinárodní uskupení musejí uzavírat mezinárodní smlouvy s příslušnými managery infrastruktury, kteří jsou pověření administrativními, finančními a technickými aspekty regulace řízení dopravy a bezpečnostním otázkami, a to za nediskriminačních a transparentních podmínek. 5

7 3. Direktiva 95/18 EHS o poskytování licencí železničním podnikům Obecná ustanovení Podstatné prvky, které vedou k přijetí této direktivy: 1) Koncepce jednotného trhu, která znamená též volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu; 2) Každý podnik by měl svobodně poskytovat služby a to se musí vztahovat též na železniční podniky; 3) Direktiva 91/440/ES uvádí přístupová práva; aby bylo možno poskytovat toto právo nediskriminačním způsobem a za jednotných podmínek, měla by být licence: poskytována pro nějaký členský stát uznávána za platnou v celém Evropském společenství - hlavní zásady určitého systému licencí budou stanoveny Společenstvím - odpovědnost za vydávání a správu licencí spadá na členské státy - každá procedura pro vydávání udržování úpravu odnímání licence musí být realizována za nediskriminačních a dobře známých podmínek; 4) Je třeba, aby byla zajištěna ochrana zákazníků jakožto třetích stan; 5) Každý železniční podnik by měl působit podle národních zákonů a podle zákonů Společenství. Hlavním cílem direktivy je stanovit podmínky pro vydávání, odnímání a úpravy licencí. Licence je povolení poskytované členským státem nějakému podniku/nějaké společnosti a jedná se o povolení, které dané společnosti uděluje statut železničního podniku. PODMÍNKY pro získání licence. 1. Vážnost/serióznost 2. Finanční způsobilost 1.1 Železniční podnik Železniční podnik by měl: (dále jen "RU") má trestní 6.1 Prokázat existenci bezúhonnost (ve smyslu dostupných finančních obchodního práva) zdrojů 1.2 RU se nenachází v konkurzním řízení 1.3 RU se nedopustil porušení přepravního zákona 1.4 RU se nedopustil porušení sociálního nebo pracovního práva 6.2 Předkládat informace o stálých aktivech (investičním majetku). 6.3 Totéž platí pro provozní kapitál 6.4 Poskytnout informace o nákladech (akvizice budov, zařízení a vozového parku, vozidel). 6.5 Předložit "Zprávu o situaci v oblasti závazků". 3. Odborná způsobilost 3.1 Železniční podnik by měl prokázat schopnost organizování operativní a spolehlivé kontroly a dozoru nad operacemi uvedenými v licenci. 3.2 Pracovníci by měli mít plnou kvalifikaci pro svou oblast činnosti (osobní odpovědnost za bezpečnost a odpovědnost strojvedoucích). 3.3 Pracovníci, vozidlový park a organizace by měli zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti pro poskytované služby. 4. Občanská odpovědnost Železniční podnik je dostatečně pojištěn (vzhledem k nákladu, cestujícím a nehodám). 6

8 DALŠÍ SPECIFIKACE: Licence je platná tak dlouho, jak dlouho daný železniční podnik splňuje výše uvedené podmínky. Úřad odpovídající za licence může kdykoliv prověřit platnost nějaké licence a může: pozastavit odejmout licenci vždy, když nebudou příslušné podmínky v plném rozsahu splněny. Rovněž platí, že pokud nějaký státní úřad, který odpovídá za licence, uváží, že právní podmínky pro získání licence nejsou splněny, měl by oznámit úřadu, který vydal danou licenci, své zjištění o takových podmínkách. Pokud není možno prokázat finanční způsobilost, je možno obdržet určitou dočasnou licenci (s platností 6 měsíců). Železniční podnik by měl požádat o novou licenci vždy, když: daná činnost byla přerušena po dobu 5 let nebyla zahájena činnost do 6 měsíců od data vydání licence dochází k převzetí kontroly nebo k fúzím předpokládá se, že dojde k úpravě spočívající v rozšíření oblasti činnosti železničního podniku. Všechny procedury aplikované při udělování licencí by měly být zveřejněny a Evropská komise by měla být informována. Jakékoliv odmítnutí vydání licence by mělo být zdůvodněno. Rozhodnutí učiněné výše uvedeným úřadem podléhá možnosti soudního přezkoumání. 7

9 4. Direktiva Rady 95/19 EHS o přidělování kapacity železniční infrastruktury a účtování poplatků za infrastrukturu Obecné prostředí, které vede k přijetí direktiv: 1) Železnice jsou životně důležitou součástí jakéhokoliv vnitřního/vnějšího trhu a větší integrace tohoto sektoru se stala neodmyslitelnou; 2) Rovněž na tento sektor se musejí aplikovat veškeré zásady trhu, včetně svobody poskytování služeb; 3) Direktiva 91/440/EHS uvádí: - přístupová práva pro železniční podniky a mezinárodní uskupení - že vytvoření zásad a určitého systému pro přidělování kapacity a účtování poplatků je správné a naprosto nezbytné; 4) Každý členský stát by měl zajistit: - efektivitu při přidělování/využívání kapacity infrastruktury - postupování podle priorit za účelem veřejného zájmu - speciální práva pro umožnění financování nové infrastruktury nebo zajištění odpovídajících dopravních služeb; 5) Trh vyžaduje obecná kritéria pro zpoplatňování přístupu: - nediskriminačním způsobem - systém musí zajišťovat efektivní využívání infrastrukturní sítě - transparentnost bude přijímána jako obecná zásada; 6) Aby byla zajištěna bezpečnost dopravy, je třeba, aby železniční podnik: - měl bezpečnostní certifikaci - uzavřel smlouvy v technické, administrativní a finanční oblasti; 7) Je třeba poskytnout možnosti odvolání k nějakému nezávislému orgánu proti rozhodnutím učiněným úřady a kompetentními orgány ve věci přidělování, zpoplatňování nebo konfliktu zájmů v této oblasti. V roce 1999 Komise předložila návrh na změny a doplňky 95/19/ES a je bráno v úvahu mnoho faktorů pro přijetí těchto změn a doplňků a kromě toho též pro další kroky, které jdou za hranici výše uvedených prvků: Postupné otvírání pro železniční dopravní trh musí být doprovázeno řadou harmonizačních opatření, a to nejen z technického hlediska; Objednatel by mohl požádat o přímý přístup v procesu přidělování kapacit; Železniční podniky by měly dostávat signály pro programy na přidělování kapacit, které je povedou k racionálním tržním rozhodnutím. Programy pro přidělování kapacit nebo účtování poplatků by měly brát v úvahu určité aspekty: Činnosti osobní a nákladní dopravy by mohly vést k vzájemnému střetu zájmů (různá rychlost, dopravní síť pro cestující by mohla být nákladnější z hlediska vybudování nebo údržby, než je tomu v případě sítě, která je výhradně určena pro nákladní dopravu) a tak by programy pro přidělování kapacity nebo účtování poplatků měly brát v úvahu tyto aspekty; Různí uživatelé mohou mít různý vliv na kapacitu; Nedostatek kapacity nebo rostoucí nasycení kapacity; Správné vytvoření systému poplatků by mělo být založeno na jasném pochopení nákladových faktorů v provozu infrastruktury: Je žádoucí vzít v úvahu externí náklady; 8

10 Je žádoucí, aby každý program pro zpoplatňování infrastruktury umožňoval, aby doprava využívala železniční síť, která může přinejmenším zaplatit další náklady, které klade na společnost. Manager infrastruktury v každém případě potřebuje pobídky pro snižování nákladů a úroveň pokrytí nákladů bude ovlivňovat úroveň státních příspěvků; Aby byly zajištěny poctivé a nediskriminační podmínky pro přístup nebo zpoplatňování na mezinárodní dimenzi, bude třeba provést určitou koordinovanou nadnárodní akci, direktiva vytváří určité minimum požadované pro zajištění těchto cílů. 4.1 Přidělování kapacity železniční infrastruktury Každý členský stát musí navrhnout určitý přidělovací orgán, který: bude informován o dostupných vlakových cestách; bude zajišťovat přidělování nediskriminačním způsobem. Členský stát musí zajistit: 1) Nezbytná opatření pro poskytování priority: službám provozovaným v zájmu veřejnosti; v případech, kdy se jedná o specializovanou infrastrukturu, by měla být přikládána priorita vzhledem k rozsahu, pro který byla daná kapacita vybudována (specializované vysokorychlostní nebo nákladní tratě); 2) Kompenzace za veškeré ztráty vyvstávající v důsledku vyhrazení určité infrastrukturní kapacity. Změny a doplňky navržené v roce 1999 vytvářejí určitou ucelenou podrobnou strukturu pro přidělování kapacity během "Kapitoly III". Celý tento proces znamená mnoho aspektů: Práva na kapacitu, přidělování kapacity (spolupráce na přidělování kapacity na více než jedné síti - společná sdružení jsou vhodná dokonce i na mezinárodní úrovni; Komise musí být informována a přizvána k účasti na setkáních organizací jakožto pozorovatel). Příprava síťového výkazu o přidělování kapacit (se specifickými kritérii pro kapacitní požadavky, koordinační proces, požadavky, jimiž se řídí žadatelé, veškeré podmínky pro stanovení priorit pro přidělovací proces, jako jsou předchozí úrovně využívání kapacity, atd.). Zásady přidělování, rámcové dohody, harmonogram přidělovacího procesu, aspekty týkající se koordinačního procesu, zásady pro případ nedostačující kapacity, účelové požadavky, specializovaná infrastruktura, analýza kapacity, plán na zlepšování kapacity, používání vlakových cest, postupy pro rozhodčí řízení v případě potřeby. Jak uvádí 95/18 EHS, licence sama o sobě neposkytuje přístupová práva, je tedy třeba zajistit si bezpečnostní certifikát, který: Zajišťuje úplné splnění národních/mezinárodních předpisů v oblasti technických a provozních požadavků specifických pro železniční dopravu a bezpečnostních požadavků vztahujících se na pracovníky, vozový park a vnitřní organizaci podniku. Prokazuje, že pracovníci zaměstnávaní za účelem provozu nebo doprovázení vlaků mají nezbytný výcvik. Rovněž prokazuje, že vozidlový park tvořící dané vlaky byl schválen nějakým kompetentním úřadem a zkontrolován v souladu s provozními pravidly, která se vztahují na používanou infrastrukturu. 9

11 Bezpečnostní certifikát bude vydáván úřadem, který je jmenován členským státem, ve kterém se daná infrastruktura nachází. Členské státy mohou stanovit možnost, aby každý požadavek na kapacitu byl doprovázen určitým depozitem, přičemž pouze v případě, kdy daný žadatel nevyužije požadovanou kapacitu, budou veškeré ztráty, jež vyvstanou tímto způsobem, pokryty za využití tohoto depozita; jinak bude dané depozitum v plné výši vráceno. Procedura pro přidělování železniční infrastruktury Žadatel Požaduje kapacitu infrastruktury Přidělovací orgán (AB) Informuje Další zúčastněné AB Rozhodují Podle vlakové cesty Zamítnutí Může přímo kontaktovat jiné orgány s podmínkou informování prvního přidělovacího orgánu (jemuž adresoval danou žádost) Každé zamítnutí musí uvádět důvod zamítnutí Železniční podnik, jemuž je přidělena kapacita železniční infrastruktury, musí uzavřít administrativní technické finanční smlouvy s managerem infrastruktury. 4.2 Účtování poplatků za infrastrukturu Při určování a vybírání poplatků vystupuje řada důležitých aspektů: Potřeba rovnováhy mezi státními příspěvky plus poplatky za přístup na straně jedné a výdaji na infrastrukturu na straně druhé; "Na stejném trhu nesmí být žádná diskriminace v oblasti zpoplatňování služeb ekvivalentní povahy"; Členské státy musejí stanovit pravidla pro poplatky za infrastrukturu; Poplatek musí být stanoven se zřetelem na: - povahu služeb - situaci na trhu - typ a úroveň opotřebení dané infrastruktury; Poplatky se budou platit managerovi (správci) infrastruktury (dále uváděn jako IM); IM musí poskytovat všechny potřebné informace o daných poplatcích, aby byla zajištěna transparentnost, účtování nediskriminačním způsobem; rovněž pak musí informovat každého provozovatele o veškerých hlavních změnách v kvalitě nebo kapacitě příslušné infrastruktury. 10

12 Změny a doplňky předložené do diskuse v roce 1999 zdůrazňují: Aspekty vytváření, určování a vybírání poplatků: je nutno respektovat manažerskou nezávislost IM; vybírání těchto poplatků bude provádět IM nebo nějaký zpoplatňovací orgán nezávislý z hlediska právní a organizační formy na nějakém železničním podniku; je možno vytvářet společné organizace na mezinárodní úrovni za účelem řízení efektivního provozu vlakových spojů, které přejíždějí přes více než jednu síť; připojuje se zásada zachovávání důvěrného charakteru informací poskytovaných žadateli; Náklady na infrastrukturu a účetní aspekty: každý IM by měl mít pobídky ke snižování nákladů (v důsledku toho též úrovně poplatků za přístup); IM by měl stanovit určitou metodiku pro rozdělování nákladů mezi různé druhy vozidlového parku a různé druhy provozu; určitá státní pomoc by měla být poskytována IM v případě, že neexistuje rovnováha mezi náklady, nutně vynakládanými výdaji a poplatky plus přebytkem z jiných obchodních činností, prostřednictvím nějaké smlouvy pokrývající období alespoň tří let nebo prostřednictvím vytvoření nějakého odpovídajícího regulačního programu s příslušnými pravomocemi; Výkaz poplatků a účtovacích programů, který se bude odvolávat na: podrobnosti o programu poplatků, změnu v poplatcích za období pěti let; nějaký program slev, podrobnosti o rezervačním poplatku; podrobné informace o poplatcích používaných pro vozidlový park, druhy služeb, které nejsou pokryty ve zveřejňovaných informacích; Zásady účtování poplatků; připojují se určité prvky: poplatky za minimální přístupový balík a přístup k službám musí být stanoven v těch nákladových relacích, které přímo vyvstávají v důsledku provozu vlaku; úroveň poplatků by se mohla měnit vzhledem k: - nákladům spojeným s ekologickými vlivy - přetíženosti sítě nebo nedostatku kapacity poplatek (za povinné nebo pomocné služby) se počítá se zřetelem na vyvstávající náklady a na skutečnou úroveň využití; v každém případě platí, že "systém poplatků nesmí plně kompenzovat zvyšování produktivity, jehož bude dosahováno železničními podniky"; vyšší poplatek je možno stanovit prostřednictvím: - jednotlivých tržních segmentů - individuálně vyjednávaných smluv - určitého systému variabilních a pevných poplatků - pro udržující investiční projekty, které po svém dokončení povedou ke zvýšení efektivity. slevy nemají překračovat úspory nákladů IM a mohou se vztahovat pouze k poplatkům na daném úseku infrastruktury. Program plnění je doplněn o cíl zlepšování výkonových parametrů na železniční síti a obsahuje penalizace za kroky a akce, které narušují provoz sítě; pobídky za efektivní využívání kapacity budou zajišťovat rezervační poplatek (poplatek za kapacitu, která byla požadována, avšak nebyla využita). 11

13 5. ZÁVĚRY I když všechny evropské země učinily formální kroky za účelem aplikace filozofie evropských direktiv 440/91, 18-19/95, můžeme konstatovat určitý pomalý postup při realizaci, což je přímým důsledkem následujících faktorů: určitý vlažný přístup evropských států, které se více starají o zlepšování postavení/situace národních železničních podniků než o konfrontaci s konkurenčním prostředím s větším počtem provozovatelů; prudérní přístup EU, která si je vědoma vlažného postupu evropských zemí vzhledem k úplné realizaci direktiv; existence určitých mezí při prosazování ustanovení direktiv: meze v oblasti interoperability, pokud jde o vozový park a zařízení; vysoké náklady na akvizici vozidlového parku a dalších podstatných položek; rovněž neexistuje žádný sekundární trh pro snížení takových nákladů v případě opuštění tohoto dopravního trhu; asymetrické prvky pro technické nebo obchodní informace; hlavní provozovatelé jsou často dotováni (ceny se často nacházejí pod úrovní registrovaných jednotkových nákladů); hlavní provozovatelé jsou obvykle ve veřejném vlastnictví atd. Všechny tyto výše uvedené aspekty vysvětlují pomalý způsob při realizaci obecného procesu liberalizace v souvislosti s rozvojem železnic ve Společenství. Stát má velmi důležité postavení ve vztahu k železnicím, zejména tehdy, když se stát nachází v postavení vlastníka nebo akcionáře. Povinnosti státu vůči železnicím je možno soustředit na tři hlavní směry: Stát - rozhodovatel Stát - vlastník nebo stát - akcionář Stát - zákazník Role státu a jeho vliv se v Evropě velmi mění, především s nástupem procesu reorganizace a privatizace železnic. Samostatnost managementu pro jakýkoliv železniční podnik je velmi důležitým bodem všude v Evropě a v důsledku toho bude každý manager posuzován podle svých výsledků. Příloha 1: Představuje schématicky vztahy mezi státem a železnicemi a vlivy státu při realizaci evropských direktiv 91/440, 95/18, 95/19 s podrobnostmi v následujících oblastech: Příloha 2: "Oddělení managementu infrastruktury a dopravních provozů" Příloha 3: "Samostatnost managementu", vlivy státu na rozhodování, určování tarifů, veřejné služby, finanční aspekty Příloha 4: "Přístup na infrastrukturu - vlivy státu". 12

14 Reformy, reorganizace a změny jsou přímým důsledkem pevné vůle mezinárodních finančních institucí EU, členských států EU a evropských železnic směřující k urychlení rozvoje železnic v Evropě. Evropská unie vytváří určitý právní rámec, ale též je možno předpokládat určité akce na podporu států v jejich restrukturalizačním úsilí (zejména pro země střední a východní Evropy). Evropské direktivy mají zastřešovat vertikální rozdělení vlakových provozů a infrastruktury, což znamená mezi řadou mnoha jiných aspektů též vybírání poplatků za používání infrastruktury. Zavedení uživatelských poplatků za železniční infrastrukturu je nutno považovat za účinný nástroj pro modernizaci železnic. Úroveň a struktura takových poplatků by měly sloužit k: - zlepšování při využívání kapacit; - orientaci investičních rozhodnutí; - podpoření produktivity a efektivního využití dostupných zdrojů; - optimalizaci managementu sítě atd. V Evropě existuje mnoho rozdílů v systémech poplatků a tedy jakékoliv úsilí o harmonizaci na úrovni Evropy bude zcela jistě velmi obtížné. Úroveň nebo struktura takových poplatků se široce mění mezi jednotlivými zeměmi, a tudíž je velmi obtížné hovořit o jednotě, když víme, že různé železniční reformy vedou k různým cenovým politikám. Jako příklad uveďme Railtrack, zprivatizovaný subjekt odpovědný za infrastrukturu ve Velké Británii, který používá poplatky na takové úrovni, aby vytvářely návratnost aktiv této společnosti. Cenová pravidla jsou svázána s tím, jak probíhá organizace železniční reformy a se strategickými cíli, které jsou s touto reformou spojeny. Zásady pro určování cen je třeba harmonizovat u různých druhů dopravy a je třeba, aby tyto zásady zahrnovaly externality, a alternativní náklady služeb musejí být transparentní pro každého provozovatele. Podle kulatého stolu bylo shledáno za nemožné provést harmonizaci celé železniční sítě, ale na druhé straně bylo konstatováno, že je možno dosáhnout stanovení takových priorit, jako je stejná cenová struktura, kterou by bylo možno přijmout pro mezinárodní nákladní koridory. Způsob určování poplatků by měl být jednoduchý, stabilní, transparentní a nediskriminační. Cenová úroveň bude rovněž založena na dlouhodobých sociálních marginálních nákladech plus sociálních nákladech, které nejsou přímo internalizovány. Podle toho, jak to bude praktické, mohou se podrobné poplatky skládat ze dvou až tří komponent: variabilní poplatek - založen na marginálních nákladech; jeden nebo více pevných poplatků pro pokrytí společných nákladů. Kulatý stůl rovněž konstatoval, že by měly existovat nižší poplatky pro příležitostné uživatele, nemělo by docházet k žádné diskriminaci vůči malým podnikům a že by bylo lépe, kdyby byly účtovány penalizační poplatky pro ty provozovatele, kteří budou nést odpovědnost za narušení systému a za způsobení zpoždění. Dále by měl být zaveden zvláštní poplatek za infrastrukturu v hustém provozu, aby nebylo podporováno další zvyšování dopravy v době špičky. V každém případě by měl cíl spočívající v uživatelských poplatcích znamenat racionální využívání infrastruktury, podporu při jejím využití a při jejím přizpůsobení na požadavky dopravního provozu. Závěr kulatého stolu 107 v souvislosti s "uživatelskými poplatky za železniční infrastrukturu" vyslovený během Evropské konference ministrů dopravy zaměřené na základní zásady při účtování poplatků je, že "by bylo lépe snažit se umožnit poskytovateli infrastruktury krýt 13

15 režijní náklady (tím je zde myšleno, aby nevykazoval ani zisk ani ztrátu). To znamená stanovení dvousložkových tarifů, přičemž první složka by sloužila k zajištění toho, aby poskytovatel infrastruktury neutrpěl ztrátu." Ve skutečnosti daný kulatý stůl konstatoval, že by bylo lépe pomoci provozovateli vlakové dopravy (vzhledem k možnostem výběru mezi financováním poskytovatele infrastruktury nebo provozovatele vlakové dopravy), aby dotoval konečného uživatele a vytvořil takový cenový systém, který bude odrážet skutečné náklady, což se považuje za správné řešení. Toto řešení by mohlo být zdrojem diskriminace mezi provozovateli. To je pravděpodobně důvodem, proč evropské direktivy nevzaly toto řešení v úvahu. Obecně řečeno znamená realizace evropských direktiv reformu a reorganizaci v rámci evropských železnic. 14

16 Příloha 1 VZTAHY MEZI STÁTEM A ŽELEZNICÍ Dopravní politika Oddělení managementu infrastruktury a dopravních provozů ROZHODOVATEL Samostatnost managementu Aspekty přístupu na infrastrukturu Právní koncepce Účtování poplatků Udělování licencí, bezpečnostní certifikát Přidělování STÁT VLASTNÍK / AKCIONÁŘ Dotace, pokrytí dluhů, finanční aspekty Strategické výběrové možnosti pro železnice, perspektivy ZÁKAZNÍK Veřejné služby (Smlouvy, dohody, kompenzace) Vlivy státu se u každé uvedené položky v Evropě široce liší. 0

17 Příloha 2 Oddělení managementu infrastruktury a dopravních provozů Vliv evropských direktiv na vnitřní strukturu evropských železnic Struktura železničních společností odráží legislativní systém: Země ODDĚLENÍ Účetní Organizační Úplné Rakousko Belgie Bulharsko Česká republika (divize) Chorvatsko Předpokládané institucionální oddělení Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Samostatné divize Maďarsko Itálie (s holdingovou strukturou) Lotyšsko Litva Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko předpokládá se Portugalsko Rumunsko Slovensko (divize) Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko (samostatné divize) Velká Británie Jugoslávie 16

18 Samostatnost managementu Příloha 3 Země Rakousko Belgie Bulharsko Česká republika Chorvatsko Vliv státu na rozhodování Zástupce státu zasedá ve správně SNCB MoTT, odbor železniční dopravy, odbor drážní inspekce jsou odpověděnými subjekty za bezpečnost a technické operace MoF kontrolujte vynakládání zdrojů poskytovaných státem Správní rada je jmenována a odvolávána vládou na návrh MoTT Klíčová rozhodnutí jsou prováděna vládou HŽ jsou vlastněny státem. V dozorčí radě je šest z devíti členů jmenováno MoT. Veřejné služby Smlouva, kompenzace Smlouva se spolkovou vládou Smlouva (pětiletá) se státem Smluvní základ: BDŽ má smlouvu s MoTT a MoF Je možno uzavírat smlouvy s regionálními orgány V současné době není uzavřena žádná smlouva o veřejné službě mezi státem a ČD. Jízdní tarify pro dopravní a provozní divizi jsou regulovány státem. Smlouvy s městskými orgány Záhřebu pro městskou a příměstskou dopravu v rámci veřejné služby. Státní vliv na stanovení tarifů Kontrola tarifů pro vnitrostátní osobní dopravu Železnice nemá právo zvyšovat jízdné v osobní dopravě bez povolení státu Stát reguluje výši tarifů. HŽ má volnost při určování tarifů. Dotace, dluhové krytí, finanční aspekty Po vládě se požaduje, aby poskytla ÖBB dostatečný kapitál na rozvoj infrastruktury, na umožnění vytvoření řádné finanční situace pro tuto společnost Zvláštní finanční ujednání pro vysokorychlostní trať Stát je povinen financovat infrastrukturu, dotovat jízdné Půjčky na základě smluvního vztahu s EBRD Smlouvy v rámci Phare se státními zárukami Zdroje ČD: 1) Jejich vlastní zdroje 2) Rozpočtové prostředky 3) Úvěry se státní garancí 4) Podpůrné programy (Phare) Základní ekonomické zásady schvaluje MoTT Dluhové financování, bez umořování 17

19 Země Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Maďarsko Itálie Lotyšsko Litva Vliv státu na rozhodování EVR byly v roce 1997 společností z veřejného sektoru, která odpovídá MoT; EVR jsou státním podnikem Stát vykonává práva jako akcionář (RU). RHK (IM) je podřízen MoTC Stát kontroluje organizační a investiční rozhodnutí. DB - vlastněny státem. Rozhodnutí jsou prováděna v zákonném rámci společnosti. MoT vystupuje v rozhodnutích o investicích do infrastruktury MÁV, veřejná akciová společnost vlastněná státem. FS: veřejná akciová společnost LDz se již těší větší autonomii Státní zástupci vystupují na valných hromadách akcionářů LG: státní podnik Smlouvy mezi státem a LG určují povinnosti každé strany Veřejné služby Smlouva, kompenzace Smluvní základ s vládou, místní a regionální osobní doprava bude předmětem výběrových řízení Státní vliv na stanovení tarifů Dotace, dluhové krytí, finanční aspekty Smluvní Stát financuje infrastrukturu Smluvní Služby jsou poskytovány smluvně. Regionální orgány odpovídají za regionální osobní dopravu. Smluvní ujednání se státem Udržovány státem Smluvní Zákon č. 70 z roku 2000 definuje cenový rámec pro veřejné služby Kontrola tarifů pro osobní dopravu Tarify místní a regionální veřejné osobní dopravy podléhají schválení regionálními dopravními úřady Ceny za vnitrostátní osobní dopravu upravuje MoT Upraveno prostřednictvím zákona č. 70 z roku 2000 Tarify za veřejné služby jsou schvalovány valnými hromadami akcionářů LDz Smlouva se státem, včetně finanční kompenzace LG mají volnost při určování nákladních tarifů FRR (IM) převzal bývalý dluh SNCF Dluhy byly v roce 1994 převedeny do Spolkového železničního fondu. Strategie pro zlepšování finanční situace Dluh byl převeden na stát Dluhová situace se silně zlepšila Stát má investovat do infrastruktury (smlouva na program pro léta 2001 až 2005) Bez dluhů Úvěry se státními zárukami Fondy pro infrastrukturu Kompenzace za osobní dopravu Stát kompenzuje rozdíly mezi standardním a dotovaným jízdným LG jsou bez dluhů - křížové dotace mezi os. a nákl. dopravou 18

20 Země Vliv státu na rozhodování Veřejné služby Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko NS: veřejná akciová společnost NSB BA je zvláštní třídou státního podniku s obchodní volností Důležité záležitosti jsou předkládány valné hromadě (MoT) PKP jsou státním podnikem, režim státní údržby silně ovlivňuje management PKP. Stát kontroluje investiční rozhodnutí. Stát je jediným akcionářem a vykonává svá práva přes MoT Správní rada je jmenována ministrem dopravy, pošt a telekomunikací Stát kontroluje: veřejnou železniční infrastrukturu vnitrostátní osobní dopravu (rozhodnutí o investicích) Stále politický rámec, na cestě k výběrovým řízením NSB mají smlouvu s vládou, podrobnosti se projednávají každoročně s MoT Smlouva není operativní Zákonná povinnost poskytování veřejných služeb Kompenzace od státu Každým rokem je uzavírána smlouva se státem Roční smlouva Státní vliv na stanovení tarifů Volnost při určování tarifů Maximální zvýšení jízdného je stanoveno dohodou s vládou Stát udržuje nízkou úroveň jízdného Stát kontroluje tarify pro osobní dopravu (až do 50 km) Stát omezuje zvyšování jízdného Stát kryje dotované jízdné Dotace, dluhové krytí, finanční aspekty Stát udržuje infrastrukturu Stát podporoval společnost přes reorganizaci NSB též dostávají grant po založení "nové" NSB Stát má finanční kontrolu u pouze několika parametrů (dividendy) Špatná finanční situace Infrastruktura, dotace jízdného Umořování dluhů předpokládáno zákonem Dluhy týkající se minulých investic do infrastruktury jsou převedeny na REFER. Dluhy převedeny na SNCFR v roce 1998 Po reorganizaci v roce 1998 neměla dluhy žádná společnost Stát udržuje údržbu a modernizaci infrastruktury, veřejné služby Stát poskytuje dotace na investice do infrastruktury Stát kryje ztrátu z osobní dopravy Dluhy budou sníženy během transformace ŽSR Stát převzal závazky za Slovinské železnice 19

SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 26. února 2001, o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění použití železniční infrastruktury a o bezpečnostní certifikaci EVROPSKÝ

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH I. Obecná část Finanční kontrola, vykonávaná podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole)

Více

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD) Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

SMĚRNICE KOMISE 2000/52/ES. ze dne 26. července 2000,

SMĚRNICE KOMISE 2000/52/ES. ze dne 26. července 2000, SMĚRNICE KOMISE 2000/52/ES ze dne 26. července 2000, pozměňující směrnici 80/723/EHS o transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a orgány veřejné moci KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

SMĚRNICE RADY 95/18/ES Z 19. ČERVNA 1995 O POSKYTOVÁNÍ LICENCÍ ŽELEZNIČNÍM PODNIKŮM

SMĚRNICE RADY 95/18/ES Z 19. ČERVNA 1995 O POSKYTOVÁNÍ LICENCÍ ŽELEZNIČNÍM PODNIKŮM Rada EU se zřetelem na SMĚRNICE RADY 95/18/ES Z 19. ČERVNA 1995 O POSKYTOVÁNÍ LICENCÍ ŽELEZNIČNÍM PODNIKŮM - Smlouvu o ustavení ES, zejména čl. 75 1), - návrh Komise, - názor Hospodářského a sociálního

Více

SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ

SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ Rada ES - se zřetelem na: SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ - - Smlouvu o ustavení EHS, zejména čl. 75, - - návrh Komise; - - názor Evropského parlamentu; - -

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2012 C(2012) 8867 final STANOVISKO KOMISE ze dne 30.11.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/73/ES Česká republika Certifikace

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 29.07.2005 KOM(2005) 353 v konečném znění 2005/0141 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu a prozatímním uplatňování Dohody mezi Evropským společenstvím a Srbskem

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy

Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy Ministerstvo dopravy odbor drah, železniční a kombinované dopravy Potřeba nové právní úpravy drážní dopravy Stávající zákon o dráhách: koncepčně vychází

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU

VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU V souvislosti se změnou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, provedenou zákonem č. 104/2008

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

Vnitřní směrnice č. KONTROLNÍ ŘÁD OBCE ŽERNOV

Vnitřní směrnice č. KONTROLNÍ ŘÁD OBCE ŽERNOV Vnitřní směrnice č. KONTROLNÍ ŘÁD OBCE ŽERNOV Podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě ve znění pozdějších předpisů Obec: Žernov Adresa: Směrnici zpracoval: Směrnici schválil:

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje 1. Nahrazuje Směrnici 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS 2. Nahrazuje Směrnici

Více

INFORMACE O STAVU APLIKACE EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU A O PŘIPRAVOVANÉ EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVĚ

INFORMACE O STAVU APLIKACE EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU A O PŘIPRAVOVANÉ EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVĚ INFORMACE O STAVU APLIKACE EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU A O PŘIPRAVOVANÉ EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVĚ Květoslava ČADSKÁ JUDr. Květoslava ČADSKÁ, vedoucí oddělení odboru drah,

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Pravidla chování SCA

Pravidla chování SCA Pravidla chování SCA 1 Pravidla chování Pravidla chování SCA SCA se zavazuje k vytváření hodnot pro své partnery, jakož i k budování vztahů se svými zaměstnanci, zákazníky, spotřebiteli, akcionáři a ostatními

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS)

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) SMĚRNICE RADY ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s.

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2013 Obsah, charakteristika projektu Transformace

Více

OBECNÍ ÚŘAD Dolní Krupá

OBECNÍ ÚŘAD Dolní Krupá OBECNÍ ÚŘAD Dolní Krupá Směrnice o zabezpečení zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů Obec: Dolní Krupá Adresa: 582 71 Dolní Krupá 55 Směrnici zpracoval:

Více

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1.1 Úvod V roce 1985 byl v ES zahájen proces sjednocení postupů při hodnocení výrobků. Aby mohly být výrobky takto jednotně hodnoceny, je zapotřebí znát

Více

Memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem financí České Republiky a Švédskou daňovou správou o vzájemné administrativní pomoci v oblasti výměny informací pro daňové účely Preambule Ministerstvo financí

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Wolfgang Roth, viceprezident Evropské investiční banky, Luxembourg Od r. 1990 Evropská investiční banka financuje železniční projekty ve

Více

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem () Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel programu opatření... 2 1.2. Právní

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu)

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu) Příloha č. 7: Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 2013 předložených

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Hlavní rysy y směrnice o energetické účinnosti

Hlavní rysy y směrnice o energetické účinnosti Hlavní rysy y směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference CombinES komplexní renovace budov kombinace metody EPC s dotacemi na zateplení Městská knihovna v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1,

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Hospodářská soutěž obecně a na železnici v pojetí Evropské unie.

Hospodářská soutěž obecně a na železnici v pojetí Evropské unie. Hospodářská soutěž obecně a na železnici v pojetí Evropské unie. Několik poznámek k aktuálním informacím Doc. Ing et Ing Antonín Peltrám CSc Technická spolupráce: Věra Šmejkalová Seminář MU Telč 11.-12.11.2010

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

174/1968 Sb. ZÁKON. ze dne 20.prosince 1968. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb.

174/1968 Sb. ZÁKON. ze dne 20.prosince 1968. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb. 174/1968 Sb. ZÁKON ze dne 20.prosince 1968 o státním odborném dozoru nad bezpečností práce Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb. Změna: 47/1994 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 124/2000 Sb. Změna: 151/2002

Více

ŘIDIČOVA KNIHOVNA. Pracovní režimy řidičů

ŘIDIČOVA KNIHOVNA. Pracovní režimy řidičů ŘIDIČOVA KNIHOVNA Pracovní režimy řidičů Pracovní režimy řidičů silničních motorových vozidel po vstupu ČR do Evropské unie a změnách k 1. 5. 2006, 1. 1. 2007 11. 4. 2007 a 1. 1. 2008 Vstupem ČR do Evropské

Více

Stanovy občanského sdružení ErnetFree

Stanovy občanského sdružení ErnetFree Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů platný k 1.9.2005 1 Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: ErnetFree (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou

Více

Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů

Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: ErnetFree (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou osobou ve smyslu

Více

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství. NAŘÍZENÍ RADY č. (EHS) 2919/85. ze dne 17. října 1985,

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství. NAŘÍZENÍ RADY č. (EHS) 2919/85. ze dne 17. října 1985, NAŘÍZENÍ RADY č. (EHS) 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1

1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 97/67/ES ze dne

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních

Více

Sociální bydlení v nových členských státech

Sociální bydlení v nových členských státech Sociální bydlení v nových členských státech Workshop na téma Využití Evropských strukturálních a investičních fondů na podporu sociálního bydlení v České republice 11.-12. listopadu 2013, Praha József

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy 47/2002 Sb. ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 27.10.2015 COM(2015) 610 final ANNEX 5 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM - klady a zápory Samostatná práce pro předmět Management podniku Gabriela

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Investiční bankovnictví B Název tématického celku: Investiční bankovnictví a jeho místo v systému finančního trhu. Cíl: Základním cílem

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.6.2011 KOM(2011) 352 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE

PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ METODIKA ŘÍZENÍ A KOORDINACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PARDUBICKÉHO KRAJE I. Úvodní ustanovení 1. Pardubický kraj v návaznosti na 3, 95 a 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Laškov, příspěvková organizace, okres Prostějov Základní škola Laškov,okres Prostějov, příspěvková organizace se sídlem Laškov 21, 798 57 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: SMĚRNICE O ZABEZPEČENÍ

Více

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit Vnitřní kontrolní systém a jeho audit 7. SETKÁNÍ AUDITORŮ PRŮMYSLU 11. 5. 2012 Vlastimil Červený, CIA, CISA Agenda Požadavky na VŘKS dle metodik a standardů Definice VŘKS dle rámce COSO Role interního

Více

Právní úprava. Ochrana spotřebitele

Právní úprava. Ochrana spotřebitele Ochrana spotřebitele JUDr. Tomáš Pezl Jedná se o sdílenou pravomoc Unie (čl. 4 odst. 2 písm. g) SFEU) Průřez mezi právem veřejným a soukromým Primární právní úprava je velmi kusá Závazek na respektování

Více