ZÁKLADNÍ PRAVIDLA TVORBY PROJEKTŮ. TVORBA A ŘÍZENÍ TZV. MĚKKÝCH PROJEKTŮ praktické zkušenosti. PROGRAMOVÁNÍ = stanovení cílů PROJEKTOVÝ CYKLUS

Transkript

1 TVORBA A ŘÍZENÍ TZV. MĚKKÝCH PROJEKTŮ praktické zkušenosti Michal Medek Lipka školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno, Lipová 20 michal.medek@lipka.cz ZÁKLADNÍ PRAVIDLA TVORBY PROJEKTŮ projekt podporuje činnost, tvorbu, změnu, nikoliv zázemí pro výše uvedené projekt nikdy není dílem jednotlivce (projekt píšeme za tým) v uvádíme pravdu (narozdíl od PR kreativní práce s pravdivými informacemi) grantové řízení je soutěž nejlepších, nikoliv charita PROGRAMOVÁNÍ = stanovení projekt musí být součástí dlouhodobější strategie školy (nikoliv co vyjde, to budeme dělat) základní otázka je: CO CHCEME? následná otázka zní: JAKÁ K TOMU VEDE CESTA? projekt ošetřuje jenom dílčí část organizace (neměl by cíle rozvíjet, ale řešit)

2 Příklad: ZŠ Českomoravskoevropského přátelství Potřeby školy (výňatek): nedostatečná kvalifikace stávajících učitelů cizích jazyků; žáci nemají při výuce jazyků možnost komunikace s rodilými mluvčími; zastaralé vybavení počítačové učebny; havarijní stav učebny chemie; škola je zapojena do zajímavých projektů, které řeší průřezová témata ŠVP, pedagogové však nejsou za činnost navíc odměněni a realizace aktivit projektů je omezena nedostatkem financí. Rozvojové plány školy (výňatek): doplnit portfolio cizích jazyků o třetí světový jazyk; propojit výuku IT s jednotlivými předměty (tzn. řešit v rámci výuky praktické úlohy z dalších předmětů); vytvořit informační systém školy prostor pro sdílení podkladů k výuce, zadávání hodnocení, publikace podpůrných materiálů pro žáky; vytvořit a realizovat terénní praktikum, které bude srhnovat výuku přírodovědných předmětů: biologie, chemie, zeměpisu. IDENTIFIKACE definice způsobu řešení problému = co uděláme, abychom realizovali plány a ošetřili nedostatky; hledáme průsečík mezi našimi plány a možnostmi grantového řízení; definice : jasně stanovené, měřitelné, dosažitelné, významné deklarované cíle jsou opravdu cíli, musíme je všichni chtít splnit Příklad: ZŠ Českomoravskoevropského přátelství : tvorba informačního systému školy; zkvalitnění výuky IT: zajímavé kurzy a lepší hardware; zlepšení výuky jazyků: konverzace s rodilým mluvčím, třetí jazyk; lepší podmínky pro přírodovědné obory: oprava učebny chemie, všichni žáci 8. ročníku absolvují terénní praxi; realizace vybraných průřezových témat formou projektové výuky: ohodnocení pedagogů, prostředky na aktivity projektů.

3 Příklad: ZŠ Českomoravskoevropského přátelství Korelace s grantovým schématem GG JmK OPVK 1.1: tvorba informačního systému školy = Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů ve školách; zkvalitnění výuky IT: zajímavé kurzy a lepší hardware = Zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele; zlepšení výuky jazyků: konverzace s rodilým mluvčím, třetí jazyk = Zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků; lepší podmínky pro přírodovědné obory: oprava učebny chemie, všichni žáci 8. ročníku absolvují terénní praxi; realizace vybraných průřezových témat formou projektové výuky: ohodnocení pedagogů, prostředky na aktivity projektů = Zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vztahy, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí;. projektová žádost je nejjednodušší část realizace, stejně jako plánování výletu je odlišné od výletu samotného umění psát projekty je uměním empatie s dárcem = musím zjistit co chce dárce a mít stejné cíle (Implementační dokument OPVK) na formulaci se musí podílet projektový tým = budoucí realizátoři žádost musí mít jednoduchý leitmotiv a přehlednou linku aktivit = jak se dostaneme z bodu A do B neustále si klademe otázku: PROČ BY NÁŠ PROJEKT MĚL BÝT PODPOŘEN? kritická místa : návaznost na přání donora (soulad s dokumenty) personální náklady náklady na: cestovné, techniku, mzdy kapacita k realizaci = víme přesně co chceme, víme kdo to bude dělat a jak dlouho klady: stručnost a srozumitelnost (leitmotiv) přehlednost, jasná strukturace kvantifikace, čísla, grafy, obrázky jednoduchá osnova v + propracované přílohy

4 Nejčastější chyby: nesdělujeme celou pravdu soustředíme se na podružné části : jaký materiál bude přesně nakoupen jak bude vypadat opravená učebna kdo bude lektorem jazyků (jak bude vybrán) jak vypadá ŠVP školy a jak byl vytvářen popis školy či obce zaměňujeme cíle s prostředky (přílišný důraz na materiál) nevedeme jasnou linku mezi cíli a aktivitami, uvádíme cíle, které nerozpracováváme aktivitami a naopak Nejčastější chyby: nestrukturujeme jasně žádost (tématické oblasti, v nich definované cíle rozpracované do aktivit) příliš heslovitý nebo naopak příliš květnatý jazyk, užíváme obecné fráze: zkvalitnění výuky, zlepšení přípravy.. bez toho, že by bylo jasné jakými aktivitami chceme změny dosáhnout (to, zda naše metoda bude účinná posuzuje hodnotitel, na nás je vysvětlit ji) nereálné dopady (např. dopad na rodiče žáků) většinu aktivit soustředíme do začátku chybí inovativnost = žádáme na běžné aktivity chybí multiplikační prvek = nehodláme sdílet vytvořené materiály TVORBA ROZPOČTU nejprve definujeme aktivity, poté k nim odhadujeme rozpočet; rozpočet je ODHAD budoucích nákladů, není proto nutné propracovávat jej do detailů; osvědčilo se definovat nejprve náklady podle aktivit a poté je rozčleňovat do kapitol rozpočtu; rovněž je vhodné oddělit náklady na materiál a služby od mzdových nákladů (dány dobou práce na realizaci aktivit) v rozpočtu zkontrolujeme: podíl materiálu (max. 25%), podíl nákladů na místní kancelář (max. 8%), podíl položek v křížovém financování (dán výzvou), podíl služeb (max. 49%)

5 HODNOCENÍ ŽÁDOSTI projekty jsou hodnoceny podle těchto kritérií: relevance vzhledem k záměrům donora hospodárnost (je dobré ji zvlášť vypíchnout mzdy, mobilní telefony, výpočetní technika) účinnost zvolené metody řešení (zde je prostor k přesvědčování hodnotitelů) dopady (zde je prostor k potření konkurence) udržitelnost = > kvalita se posuzuje otázkou: CO SE STANE PO SKONČENÍ PROJEKTU? IMPLEMENTACE PROJEKTU IMPLEMENTACE PROJEKTU tady teprve PROJEKT ZAČÍNÁ (neproběhli jsme cílem, ale připravili se na start!!!) vyjasnit si právní rámec : vůči donorovi (smlouva, rozhodnutí) vůči realizátorům nutno definovat role a pozice v projektovém týmu pokud se tak nestalo v přípravě, rozpracovat projekt na aktivity (odpovědnost, FINANČNÍ RÁMEC jednotlivých aktivit, harmonogram realizace) nad odpovědnou osobou by ještě měl být supervizor vnitřní brzda organizace, zejména u větších projektů kontrola cashflow proti workflow ale zejména: REALIZACE AKTIVIT, komunikace, KOMUNIKACE K DONOROVI projekt je součást DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE S DONOREM

6 HODNOCENÍ PROJEKTU odpovědně si říci, zdali jsme splnili cíle zhodnotit přínos pro organizaci: posun v naplňování poslání zkušenost materiál náročnost