PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI TVORBĚ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI TVORBĚ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ"

Transkript

1

2

3 Výzkumný úkol WB Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci programu Výzkum pro potřeby regionů PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI TVORBĚ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ Odpovědný řešitel: Ing. Tomáš Pápol, Projektová a rozvojová agentura, a.s. Spoluřešitelé: Doc. Ing. Vladimíra Šilhánková, PhD., Univerzita Pardubice RNDr. Zita Kučerová, Centrum Evropského projektování Ing. Miroslav Pavlas, Univerzita Pardubice, Projektová a rozvojová agentura, a.s. Ing. Monika Stiborová, Projektová a rozvojová agentura, a.s. Ing. Michal Šimka, Projektová a rozvojová agentura, a.s. Ing. Petra Pokludová, Univerzita Pardubice Příjemce koordinátor: Projektová a rozvojová agentura, a.s. Sídlo: Jeruzalémská 962/3, , Praha 1 Kancelář: Senovážné náměstí 23, , Praha 1 IČ: Projektová a rozvojová agentura, a.s. Příjemci: Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Studentská 95/1, , Pardubice IČ: Centrum evropského projektování Wonkova 1142/1, , Hradec Králové IČ:

4

5 Autoři: Doc. Ing. Vladimíra Šilhánková, PhD. (kapitola 2) RNDr. Zita Kučerová (kapitola 8, 9) Ing. Miroslav Pavlas (kapitoly 1, 3, 4, 7, 8, 9, 10, 11) Ing. Tomáš Pápol (kapitoly 1, 3.1.1, 3.3, 5, 6, 7, 8.3, 10, 11) Ing. Michal Šimka (kapitola 5, 8)

6

7 Obsah 1 ÚVOD CÍLE PROJEKTU METODIKA ČLENĚNÍ ELABORÁTU A VÝZNAM JEDNOTLIVÝCH KAPITOL TEORETICKÝ ÚVOD K PROBLEMATICE MIKROREGIONŮ REGIONY, JEJICH VZNIK A VYMEZOVÁNÍ OSÍDLENÍ A SÍDLA REGIONY REGIONÁLNÍ PROCESY ŠIRŠÍ POJETÍ URBANIZACE, VÝVOJ SOCIÁLNĚ-GEOGRAFICKÉHO SYSTÉMU ZÁVĚR TEORETICKÉHO ÚVODU OD TEORIE K PRAXI APLIKACE POJMU MIKROREGION V PRAXI POJEM MIKROREGION LEGISLATIVNĚ-ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ OBECNĚ K PROBLEMATICE SDRUŽOVÁNÍ MALÝCH A VENKOVSKÝCH OBCÍ PROBLÉMY MALÝCH OBCÍ CHARAKTERISTIKA A SOUČASNÁ SITUACE VENKOVSKÝCH OBCÍ MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE OBCÍ FUNKCE A VÝZNAM MIKROREGIONŮ ZALOŽENÍ MIKROREGIONU FUNGOVÁNÍ MIKROREGIONU FUNGOVÁNÍ MIKROREGIONŮ V PRAXI POPIS AKTUÁLNÍHO STAVU SDRUŽOVÁNÍ OBCÍ ZHODNOCENÍ APLIKACE POJMU MIKROREGION V PRAXI A SOUČASNÉHO STAVU PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI MIKROREGIONŮ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ MIKROREGIONŮ VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ METODY ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ PROCES STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ V MIKROREGIONECH ČASOVÝ RÁMEC PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, JEHO VYUŽITÍ A VYUŽITELNOST U MIKROREGIONŮ VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ AKTÉŘI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ PLÁN A REGULAČNÍ PLÁN ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A JEHO APLIKACE V MIKROREGIONECH MOŽNOSTI, PROBLÉMY EKONOMICKÉ (FINANČNÍ) PLÁNOVÁNÍ MIKROREGIONŮ ROZPOČET ROZPOČTOVÝ VÝHLED Strana 5 / 286

8 HOSPODAŘENÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH FOREM SPOLUPRÁCE OBCÍ PROBLÉMY SPOJENÉ S HOSPODAŘENÍM A FINANČNÍM (EKONOMICKÝM) PLÁNOVÁNÍM MIKROREGIONŮ VAZBA PLÁNOVACÍCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ VAZBA PLÁNOVACÍCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ NA DOKUMENTY VĚTŠÍCH ÚZEMNÍCH CELKŮ VZÁJEMNÁ VAZBA JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONŮ ZHODNOCENÍ PLÁNOVACÍCH NÁSTROJŮ JAKO VÝCHODISKA PRO TVORBU SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ ZDROJE FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ MIKROREGIONŮ FINANCOVÁNÍ Z VLASTNÍCH ZDROJŮ DOTACE DOTAČNÍ PROGRAMY NESTÁTNÍCH/SOUKROMÝCH ORGANIZACÍ KRAJSKÉ DOTAČNÍ PROGRAMY NÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY NADNÁRODNÍ DOTAČNÍ PROGRAMY ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ A SYSTÉM PUBLIC-PRIVATE-PARTNERSHIP TVORBA SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ JAKO PROSTŘEDEK K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ MIKROREGIONŮ VÝCHODISKA A SPECIFIKA PŘÍPRAVY PROJEKTŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU TEORETICKÝ ÚVOD DO PROJEKTOVÉHO MANAGEMENTU ZÁKLADNÍ PRINCIPY PŘÍPRAVY EFEKTIVNÍCH PROJEKTŮ EFEKTIVNOST VEŘEJNÉHO SEKTORU LEGITIMITA = KVALITA ČETNOST A PŘÍPRAVNÁ FÁZE PROJEKTŮ, MANAŽER MIKROREGIONU VAZBA PROJEKTU NA PLÁNOVACÍ NÁSTROJE PROCES TVORBY SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ ČASOVÉ HLEDISKO PŘÍPRAVA PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI ZÁMĚRU PŘÍPRAVA VLASTNÍ REALIZACE PROJEKTU REALIZACE PROJEKTU PROVOZNÍ FÁZE POPROVOZNÍ FÁZE SOUHRNNÝ PŘEHLED SPOLEČNÝCH PROBLÉMŮ MIKROREGIONŮ EXTERNÍ FAKTORY LEGISLATIVNĚ-SPRÁVNÍ PROBLÉMY PROBLÉMY SPOJENÉ S PLÁNOVÁNÍM PROBLÉMY PŘI TVORBĚ A REALIZACI SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ INTERNÍ FAKTORY PROBLÉMY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNÍHO VYMEZENÍ PROBLÉMY PŘI VÝKONU FUNKCÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY PROBLÉMY SPOJENÉ S PLÁNOVÁNÍM PROBLÉMY PŘI TVORBĚ A REALIZACI SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ VÝZKUM VYBRANÝCH MIKROREGIONŮ Strana 6 / 286

9 8.1. SYSTÉM KRITÉRIÍ PRO VÝBĚR STATISTICKÉHO VZORKU ANALÝZA DATABÁZE MIKROREGIONŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY MIKROREGIONŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE SOUHRN VŠEOBECNÝCH PROBLÉMŮ MIKROREGIONŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALÝZA MIKROREGIONŮ ZAHRNUJÍCÍCH OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA ÚVOD DEFINICE CÍLŮ A VÝSTUPŮ PŘÍPADOVÉ STUDIE ZÁKLADNÍ CÍL SPECIFICKÉ CÍLE VŠEOBECNÉ INFORMACE O MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA PROFIL ÚZEMÍ MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA POLOHA MIKROREGIONU DOPRAVA EKONOMIKA OBYVATELSTVO A TRH PRÁCE ZEMĚDĚLSTVÍ INFRASTRUKTURA OBČANSKÁ VYBAVENOST CESTOVNÍ RUCH ANALÝZA FUNGOVÁNÍ MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA PROBLÉMOVÉ OBLASTI MIKROREGIONU ANALÝZA PLÁNOVACÍCH NÁSTROJŮ MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA PŘÍPRAVA SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ DSO URBANICKÁ BRÁZDA ZKUŠENOSTI MIKROREGIONU S PŘÍPRAVOU SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ HLAVNÍ PROBLÉMY PŘI TVORBĚ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ V RÁMCI MIKROREGIONU ABSORPČNÍ KAPACITA ÚZEMÍ PLÁNOVANÉ AKTIVITY MIKROREGIONU ZÁVĚR PŘÍPADOVÉ STUDIE VYHODNOCENÍ POZNATKŮ O MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA PROBLÉMY MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA NÁVRH NÁSTROJŮ A DOPORUČENÍ PRO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ DOPORUČENÍ PRO MÍSTNÍ SAMOSPRÁVU (NA ÚROVNI OBCÍ A MIKROREGIONŮ) DOPORUČENÍ PRO OSTATNÍ ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY ZÁVĚR SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Strana 7 / 286

10 Seznam tabulek, grafů a obrázků v textu Seznam tabulek TABULKA 1: PŮSOBNOST ORGÁNŮ OBCE VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ TABULKA 2: SCHÉMA TYPŮ PLÁNOVÁNÍ MIKROREGIONŮ TABULKA 3: NEJUŽÍVANĚJŠÍ TYPY PPP PROJEKTŮ TABULKA 4: HRANICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ PROJEKTŮ DLE SROP TABULKA 5: VZTAH NÁKLADŮ NEEFEKTIVNOSTI A NÁKLADŮ VYTVÁŘENÍ EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ TABULKA 6: ROZDĚLENÍ REGIONŮ DLE REGULATIVU NUTS A LAU TABULKA 7: KATEGORIZACE SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ DLE STRUKTURÁLNÍ POLITIKY EU TABULKA 8: POCHYBENÍ OBCÍ A DSO PŘI HOSPODAŘENÍ (ZA ROK 2004) TABULKA 9: PŘIŘAZENÍ MIKROREGIONŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE K VŠEOBECNÝM PROBLÉMŮM MIKROREGIONŮ TABULKA 10: NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCHY A PROBLÉMY MIKROREGIONŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Z POHLEDU JEJICH ZÁSTUPCŮ TABULKA 11: NÁVRHY ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ PRO STÁTNÍ SPRÁVU (ZE STRANY ZÁSTUPCŮ DSO) TABULKA 12: VŠEOBECNÉ ÚDAJE O MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA TABULKA 13: ADMINISTRATIVNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA TABULKA 14: HOSPODAŘENÍ MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA ZA ROK TABULKA 15: ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ VE ČLENSKÝCH OBCÍCH MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA TABULKA 16: PROBLÉMY MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA (VERIFIKACE PRAKTICKÉ ČÁSTI VÝZKUMU) Seznam grafů GRAF 1: ROZDĚLENÍ DSO PODLE POČTU ČLENSKÝCH OBCÍ A PODLE POČTU OBYVATEL GRAF 2: PODÍL MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA NA POČTU OBYVATEL HRADCE KRÁLOVÉ GRAF 3: VÝVOJ POČTU TRVALE ŽIJÍCÍCH OBYVATEL V MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA Seznam obrázků OBRÁZEK 1: MONOCENTRICKÁ AGLOMERACE PRAHY OBRÁZEK 2: BICENTRICKÁ AGLOMERACE HRADECKO PARDUBICKÁ OBRÁZEK 3: POLYCENTRICKÁ AGLOMERACE OSTRAVSKA OBRÁZEK 4: KONURBACE VÝCHODNÍHO POBŘEŽÍ USA OBRÁZEK 5: OSÍDLENÍ ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V 9. STOLETÍ OBRÁZEK 6: CENTRA OSÍDLENÍ V ČESKÉ REPUBLICE V SOUČASNOSTI OBRÁZEK 7: DIFERENCIACE ÚZEMÍ ČR DLE EXPONOVANOSTI OBRÁZEK 8: UPLATNĚNÍ STŘEDISKOVÉ STRUKTURY OSÍDLENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU HRADECKO- PARDUBICKÉ SÍDELNÍ REGIONÁLNÍ AGLOMERACE OBRÁZEK 9: MIKROREGION 1. STUPNĚ MIKROREGION HLINSKO OBRÁZEK 10: MIKROREGION 2. STUPNĚ OKRES SVITAVY OBRÁZEK 11: MEZOREGION 1. STUPNĚ KRÁLOVÉHRADECKO OBRÁZEK 12: MAKROREGIONY EVROPY OBRÁZEK 13: TYPY PROSTOROVÉ MOBILITY OBYVATEL ČR OBRÁZEK 14: SALDO PŘESHRANIČNÍ MIGRACE OBRÁZEK 15: SCHÉMA PŘÍMÉ (VLEVO) A NEPŘÍMÉ URBANIZACE (VPRAVO) OBRÁZEK 16: MÍRA URBANIZACE JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ SVĚTA OBRÁZEK 17: PODÍL MĚSTSKÉHO OBYVATELSTVA V OKRESECH ČR OBRÁZEK 18: URBAN SPRAWL V USA OBRÁZEK 19: SCHÉMA DEURBANIZACE OBRÁZEK 20: NÁVRH BROADACRE CITY OD F.L.WRIGHTA OBRÁZEK 21: VÝVOJ PROSTOROVÉ STRUKTURY SOCIÁLNĚ GEOGRAFICKÉHO SYSTÉMU OBRÁZEK 22: ROZLOŽENÍ REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY SE SOUSTŘEDĚNOU PODPOROU STÁTU V LETECH OBRÁZEK 23: MĚSTSKÉ A VENKOVSKÉ OBCE PODLE POČTU OBYVATEL A PODLE TYPU ÚŘADU V OBCI K 1. LEDNU Strana 8 / 286

11 OBRÁZEK 24: ÚZEMNÍ ROZLOŽENÍ MIKROREGIONŮ V ČESKÉ REPUBLICE OBRÁZEK 25: MIKROREGIONY V ČESKÉ REPUBLICE PODLE PRÁVNÍ FORMY OBRÁZEK 26: SCHÉMA PLÁNOVACÍHO PROCESU (APLIKOVATELNÉHO PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ) OBRÁZEK 27: FÁZE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ OBRÁZEK 28: SCHÉMA PROJEKTOVÉHO TROJIMPERATIVU OBRÁZEK 29: SCHÉMA VZTAHU KONCEPCE PRODUKTU A ÚROVNĚ MANAGEMENTU OBRÁZEK 30: SCHÉMA TRVALÉ UDRŽITELNOSTI OBRÁZEK 31: MAPA MIKROREGIONU URBANICKÁ BRÁZDA Strana 9 / 286

12

13 Kapitola Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů 1 ÚVOD Autoři: Ing. Miroslav Pavlas Ing. Tomáš Pápol Strana 11 / 286

14 V České republice je více než 500 obcí sdruženo do mikroregionů 1, přesto se dá říci, že jejich počtu zcela neodpovídá jejich přínos, resp. využití potenciálu ve smyslu jejich existence. Se vstupem do Evropské unie, která v jistém smyslu podporuje právě mikroregionální politiku, snaha řady českých obcí o sdružování do větších celků zesílila. Mikroregiony ve formě dobrovolných svazků obcí 2 jsou velmi často vytvářeny s vidinou získání finančních prostředků z evropských i národních fondů. Zkušenosti obcí s vzájemným sdružováním v posledních letech a především realita právě končícího programovacího období pro čerpání strukturálních fondů Evropské unie však ukazují, že pro řadu obcí zůstaly výsledky snahy o realizaci rozvojových záměrů daleko za očekáváním. Příčin tohoto stavu je řada a je třeba je vnímat v širších souvislostech. V praxi se ve značné míře setkáváme s tím, že řada mikroregionů de facto nevyvíjí žádnou činnost a jedná se pouze o formální sdružení obcí. Důvody jsou různé a v hojné míře provázejí tyto svazky obcí již od jejich vzniku - mj. důsledkem nejednoznačné právní úpravy, územního vymezení, vymezení předmětu činnosti. S tím pak úzce souvisí problematika lidských zdrojů, rozvojových dokumentů apod. Zástupci sdružených obcí jsou si problémů v převážné míře dobře vědomi a za hlavní příčiny nevyužitého potenciálu svých společných aktivit často označují jak vnitřní, tak především vnější faktory (mj. právě faktory legislativní a finanční aspekt). Výše naznačené problémy jsou předmětem konferencí i činností vědeckých týmů, které se problematickou sdružování obcí ve větší či menší míře zabývají. V tuzemské, všeobecně dostupné odborné literatuře je problematice věnována pozornost spíše okrajově. Řešení projektu vychází ze základní hypotézy, že lze vytvořit model fungování mikroregionů v České republice a identifikovat základní problémy, které brání využívání jejich potenciálu pro tvorbu společných projektů (s přihlédnutím k ekonomické a demografické situaci či místním specifikům jednotlivých svazků obcí v Královéhradeckém kraji). Proces tvorby a realizace společných projektů je zároveň prostředkem rozvoje jednotlivých obcí a argumentem pro podporu jejich sdružování a společných aktivit, neboť společné úsilí poskytuje mnohem větší záruku vyváženého rozvoje území. V případě, že jsou tyto aktivity různým způsobem limitovány, je limitována praktická činnost a částečně i smysl mikroregionů, což z hlediska regionálního rozvoje jistě není žádoucí. Příjemcem výsledků výzkumu bude Ministerstvo pro místní rozvoj, pro něž budou navrženy konkrétní nástroje a doporučení k řešení zkoumaných problémů. Důraz při jejich sestavení bude kladen na jejich praktickou využitelnost tak, aby jejich aplikací bylo možné zvýšit efektivitu mikroregionů, a to nejen v oblasti společných projektů. Návrhy a doporučení se budou bezprostředně týkat činnosti mikroregionů a aktivit nezbytných k úspěšné tvorbě a realizaci společných projektů. Problematika účinného rozvíjení činnosti mikroregionů prostřednictvím tvorby společných projektů je jedním z problémů místních správ s vysokou četností výskytu, který dosud nebyl komplexně zpracován. Tento elaborát by proto měl v první řadě sloužit jako vodítko při vytváření příznivějšího klimatu pro efektivní činnost mikroregionů v České republice směřujícího k vyváženému rozvoji jejich území. 1 Dle údajů Ústavu územního rozvoje působí v České republice více než 500 mikroregionů (údaj se vztahuje k výzkumu za rok 2005). Blíže viz 2 Dále v textu též jako svazky obcí, svazky, DSO. Strana 12 / 286

15 1.1. Cíle projektu Projekt zkoumá všeobecné problémy spojené se založením a fungováním mikroregionu, a to z různých úhlů pohledu (fyzio-geografické, sociálně-geografické, legislativně administrativní vymezení), problematiku plánování v mikroregionech a zejména možnosti zpracování a financování společných projektů. Pro názornost je problematika ještě zúžena na oblast cestovního ruchu (zejména v rámci doporučení pro efektivní přípravu projektů). K verifikaci tohoto přístupu má posloužit případová studie Mikroregionu Urbanická brázda. Cílem projektu je vytvořit návrh metodického přístupu k řešení problémů místních správ sdružených do mikroregionů na příkladech z odvětví cestovního ruchu. Dílčími cíli projektu jsou: 1. Analýza problémů spojených se sdružováním obcí, resp. zakládáním a fungováním mikroregionů (z legislativního, územního a ekonomického hlediska). 2. Analýza specifických problémů mikroregionů vztahujících se k tvorbě společných projektů s důrazem na oblast cestovního ruchu. 3. Návrh možností řešení problémů bránících tvorbě a úspěšné realizaci společných projektů. 4. Návrh nástrojů vedoucích k motivaci orgánů veřejné správy ke zintenzivnění spolupráce formou mikroregionů a dosahování lepších výsledků při tvorbě společných projektů. Snahou řešitelského týmu je poskytnout náměty, návrhy a doporučení, aby bylo mikroregionům usnadněno dosahování výsledků v projektové činnosti, popř. by měl přispět k odstraňování nejčastějších chyb a nedostatků, k nimž při zakládání i fungování v řadě případů dochází Metodika Za účelem vytvoření přehledu společných problémů mikroregionů bylo využito induktivního způsobu jednak shromáždění známých či alespoň částečně popsaných skutečností, jednak výzkumu celkem 46 mikroregionů Královéhradeckého kraje. V těchto svazcích řešitelský tým zjišťoval, jak pracují na svém rozvoji, jaká je jejich současnost a jaké mají plány do budoucna. Analýza byla provedena syntézou dostupných dat a empirického šetření (vytvoření databáze mikroregionů Královéhradeckého kraje, ová korespondence se zástupci těchto svazků). Tento výzkum bude mít dostatečnou vypovídací hodnotu, protože byl tvořen na území Královéhradeckého kraje, kde jsou zastoupena různá území mikroregionů. Vybrané území tak poskytuje záruku, že výsledky projektu mohou být později aplikovány i v jiných krajích republiky. Aplikovatelnost výsledků bude přímo ověřena na příkladu z jiného kraje. Elaborát je koncipován tak, aby postihnul (prostřednictvím kombinace empirické a induktivní formy výzkumu) nejdůležitější problémy mikroregionů vztahující se k jejich činnosti (resp. existenci) a zejména tvorbě společných projektů Členění elaborátu a význam jednotlivých kapitol Záměrem zpracovatele nebylo vytvořit pouze všeobecnou studii, s víceméně akademickými závěry. Protože se však jedná o výzkumný projekt, je vytvořený elaborát souborem tří části teoretické, praktické a návrhové. Všechny tři části se na sebe z logických důvodů odkazují a teoretické deskripce a závěry jsou podpořeny praktickými ukázkami a dopady, aby elaborát neztratil charakter jednolitého celku. Strana 13 / 286

16 Teoretická část je zaměřena na determinanty vymezení mikroregionů a klade důraz na problémy, které s jednotlivými aspekty funkčnosti mikroregionů souvisejí. Z důvodu užití příkladů teoretická část v některých případech extenduje i do praktické roviny. Praktická a návrhová část jsou koncipovány odlišně, a to mj. v souvislosti s použitou rétorikou. Při užití specifických termínů se odkazují na část teoretickou, a to proto, aby nedocházelo k duplicitním výkladům pojmů či osvětlením vazeb a postupů. Tyto části jsou odrazem potřeby nabídnout prakticky aplikovatelné výsledky výzkumu, a obsahují proto různá konkrétní doporučení. Zpracovatel se v textu zcela záměrně snaží volit srozumitelnou rétoriku, a přiblížit tak celý proces přípravy i realizace projektů co nejširšímu okruhu uživatelů. Důraz byl kladen na srozumitelnost a věcnost textu a popis praktických důsledků definovaných pojmů či postupů. Vzhledem k zaměření projektu vyplývajícímu ze zadání Ministerstva pro místní rozvoj se textem prolínají příklady z praxe, zaměřené zejména na oblast cestovního ruchu. Druhou, následující kapitolou elaborátu se věnuje obecnému postavení mikroregionů v regionální struktuře, zákonitostem osídlení v České republice a exkurzu do urbanizačních procesů. Jejím smyslem je pochopit mikroregiony z hlediska regionálních procesů, regionální organizace a existujícího systému osídlení, protože při ustanovení řady mikroregionů nebylo k těmto aspektům vůbec přihlédnuto. Smyslem navazující, třetí kapitoly je přiblížit aplikaci pojmu mikroregion v praxi a zvláštní pozornost věnovat legislativně-administrativnímu vymezení mikroregionů. Tato kapitola poukazuje na současný stav legislativy v oblasti sdružování obcí, zabývá se jejími změnami oproti době před přijetím nového zákona o obcích a poukazuje na možné nejasnosti. Problematika sdružování obcí je dále zúžena na malé a venkovské obce v periferních oblastech, pro něž sdružení do mikroregionů může být prakticky jedinou efektivní cestou k řešení rozvojových záměrů. Součástí této kapitoly je všeobecný popis a rozbor fungování mikroregionů, včetně faktorů předurčujících jejich úspěch nebo problémy. Čtvrtá kapitola se zabývá plánovacími nástroji aplikovanými nebo aplikovatelnými na úrovni mikroregionů. Smyslem této kapitoly je charakterizovat tři základní typy plánování (strategické, územní, finanční) a zdůraznit jejich bezprostřední vazbu na tvorbu projektů. Jednotlivé typy plánování jsou zkoumány i z hlediska nejčastějších problémů a úskalí při jejich aplikaci. Smyslem páté kapitoly je přehledně sumarizovat možnosti financování společných projektů mikroregionů. Kapitola je rozdělena na dvě části - financování z vlastních zdrojů a financování z cizích zdrojů, resp. smíšené financování (dotace, PPP a úvěrové financování). Šestá kapitola přibližuje problematiku projektového managementu a procesu tvorby společných projektů, přičemž se zaměřuje na specifika tzv. veřejných projektů, zejména jejich efektivnosti a legitimity. Vedle přípravné (předinvestiční) fáze přibližuje realizační i provozní fázi projektů a objasňuje vazby mezi nimi. Stěžejní sedmou kapitolou výzkumného projektu je souhrnný přehled společných problémů mikroregionů, kde se prolínají 3 roviny výzkumu (tj. teoretická, praktická, návrhová). Všechny identifikované problémy jsou rozděleny do skupin (externí, interní) a zařazeny do tematických okruhů (územní vymezení, legislativně-správní, výkon funkcí veřejné správy, plánování, tvorba a realizace společných projektů). Jednotlivé problémy jsou zkoumány z hlediska příčin i důsledků, tak aby bylo možné navrhnout adekvátní postup řešení tvořících součást metodického přístupu k řešení mikroregionů. Navrhovaná řešení jsou rozdělena podle ovlivňujících subjektů. Osmá kapitola shrnuje výsledky dvou šetření a vyhodnocuje údaje dvou databází Královéhradeckého kraje a mikroregionů zahrnujících obec s rozšířenou působností. Tato Strana 14 / 286

17 kapitola má podpůrný význam pro ověření výsledků výzkumu a potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy. V rámci verifikace výsledků výzkumu je v deváté kapitole zpracována Případová studie Mikroregionu Urbanická brázda, jejímž smyslem je posoudit, nakolik lze identifikované problémy vysledovat u fungování svazku malých obcí v zázemí velkého města. Smyslem desáté kapitoly elaborátu je manažerské shrnutí závěrů plynoucích z elaborátu s využitím metod pravděpodobnosti a statistiky a přiblížení celkového klimatu v oblasti sdružování obcí a jejích problematik. Smyslem závěrečné kapitoly je zhodnotit výsledky výzkumu, konfrontovat je s původním očekáváním a potvrdit či vyvrátit stanovenou hypotézu. Ve formě příloh elaborátu jsou prezentovány výsledky empirického šetření formou dotazníků, komponenty databází a modelové příklady doporučených náležitostí tvorby projektů. Strana 15 / 286

18

19 Kapitola Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů 2 TEORETICKÝ ÚVOD K PROBLEMATICE MIKROREGIONŮ Kapitola se věnuje obecnému postavení mikroregionů v regionální struktuře, zákonitostem osídlení v České republice a exkurzu do urbanizačních procesů. Jejím smyslem je pochopit mikroregiony z hlediska regionálních procesů, regionální organizace a existujícího systému osídlení, protože při ustanovení řady mikroregionů nebylo k těmto aspektům vůbec přihlédnuto. Autor: Doc. Ing. Vladimíra Šilhánková, PhD. Strana 17 / 286

20 2.1. Regiony, jejich vznik a vymezování Problematika rozvoje mikroregionů a zejména problematika tvorby jejich rozvojových projektů se v posledním desetiletí dostala do popředí zájmu nejen regionalistů, ale i strategických plánovačů a veřejné správy, resp. samosprávy. Tlak na řešení společných problémů mikroregionů dále zesílil se vstupem České republiky do Evropské unie, který přinesl možnosti čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů. V této souvislosti se ukázalo, že přestože existuje, resp. byla ustanovena celá řada mikroregionů (na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), jejich ustanovení bylo většinou politickým, resp. administrativním aktem a jen málokdy vycházelo ze studia regionálních procesů, regionální organizace a existujícího systému osídlení. Pokud tedy chceme nalézt řešení pro odstraňování problému mikroregionů při tvorbě společných projektů, musíme se nejprve zamyslet nad tím, co je mikroregion, jaké je obecné postavení mikroregionů v regionální struktuře, jaké jsou zákonitosti systému osídlení v České republice (od něhož se regionální struktura odvozuje), jaké jsou trendy v urbanizačních (a dnes zejména v suburbanizačních až desurbanizačních procesech). Teprve po tomto úvodním zkoumání můžeme přejít ke studiu a řešení konkrétních současných problémů našich mikroregionů Osídlení a sídla Definic osídlení lze nalézt řadu. Snad jen pár za mnohé na úvod: Oberstein a Cach uvádějí (2001), že se jedná o Soubor všech sídelních útvarů, všech základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva na daném území zahrnující i všechny vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a využívání volného času, vztahy mezi těmito sférami, jakož i důsledky antropogenních činností. 3 Nebo soubor všech sídelních útvarů, základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva v daném území, zahrnující i vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a rekreace i vztahy mezi těmito sférami. 4 V anglicky mluvících oblastech se pro označení osídlení používá termínů settlement pattern doslova šablona sídel, který označuje prostorové rozdělení shluků populace různé velikosti nebo termínu settlement net doslova síť sídel, který označuje strukturu regionu formovanou kombinací venkovských a městských prvků jejich obyvatelstvem, funkcemi a aglomeračními formami. 5 Obecně tedy můžeme osídlení definovat jako soustavu lidských sídel včetně vybavení s nimi souvisejícího a sítí, které je propojují. Výše uvedené definice nám ale přinesly řadu dalších pojmů, jimž se musíme alespoň dílčím způsobem věnovat, abychom pochopili zákonitosti a vazby v regionální struktuře a mohli s nimi dále správně pracovat. Prvním a nejdůležitějším pojmem je samozřejmě sídlo. Sídlo jako jednotka osídlení, kterou tvoří jakékoliv trvale obydlené a prostorově oddělené seskupení bytových i nebytových objektů, případně i jednotlivé prostorově oddělené trvalé obydlí. 6 Sídla pak 3 Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. VÚVA. Brno: Oberstein, I., Cach, J. Názvosloví urbanismu a územního plánování. České vysoké učení technické, Fakulta architektury, Praha: Materiál z výzkumného úkolu MSM Proměny urbanismu in 5 Goodall, B. Dictionary of Human Geography. Penguin: London: Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. VÚVA. Brno: Strana 18 / 286

21 dělíme na městská a venkovská. Venkovská sídla (vesnice) jsou sídla do obyvatel s převahou zemědělské činnosti. Podle polohy v osídlení je dělíme na: zemědělská; příměstská; ostatní. Oproti tomu města jsou sídla nad 5 tis. obyvatel, kde převažují nezemědělské funkce (průmysl, služby, správa, ). Města dělíme (v podmínkách ČR) podle jejich velikosti na: 1. malá města (od obyv.) např. Slatiňany, Nový Bydžov, Hořice; 2. střední města (od obyv.) Chrudim, Jičín, Havlíčkův Brod; 3. velká města (cca obyv.) Pardubice, Hradec Králové, Liberec; 4. velkoměsta, metropole (od 1 mil. obyv.) Praha. 7 Jak vyplývá z definice osídlení i z logiky věci, jednotlivá sídla spolu vytvářejí vztahy a vazby, tj. vytvářejí soustavu lidských sídel. Soustava sídel je v současnosti hierarchická soustava, v níž jsou jednotlivým sídlům na základě jejich vzájemných vztahů a jejich hospodářského, společenského a kulturního významu zjištěny úrovně funkcí, jež by měla v sídelní soustavě zajišťovat. 8 Skupiny sídel často vytvářejí tzv. aglomerace. Aglomerace je urbanizované území městského charakteru s více než trvale bydlícími obyvateli, tvořené obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně-technickými vazbami. 9 Aglomerace je vždy charakterizována počtem a významem jádra, a proto z hlediska urbanistického dělíme aglomerace na: 1. monocentrické (např. Praha, Brno); 2. bicentrické (např. Hradecko-pardubická aglomerace); 3. polycentrické (např. Ostravsko). Obrázek 1: Monocentrická aglomerace Prahy 7 Šilhánková, V., Koutný, J., Čablová, M. Urbanismus a územní plánování, Univerzita Pardubice, Pardubice: Upraveno dle Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. VÚVA, Brno: Tichá T. a kol. Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí (1. vydání). ABF nakladatelství ARCH, Praha: Strana 19 / 286

22 Obrázek 2: Bicentrická aglomerace Hradecko pardubická Obrázek 3: Polycentrická aglomerace Ostravska V rámci aglomerace mají potom jednotlivá města rozdílné postavení v její struktuře. Podle významu dělíme města na centrum regionu nebo aglomerace (Pardubice); významné centrum osídlení (Chrudim) a ostatní města (Slatiňany). Strana 20 / 286

23 Specifickým typem aglomerace jsou konurbace, což jsou v podstatě souměstí - spojení dvou nebo více měst v jeden celek se zachováním správní samostatnosti měst. 10 Obrázek 4: Konurbace východního pobřeží USA Regiony V naší současné praxi se velmi často skloňují termíny jako regionální politika, regionální rozvoj, mikroregiony apod., aniž by byly kladeny a zodpovídány otázky, co tyto termíny obsahují a od čeho se odvozují. Tento projekt si klade za cíl řešit problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. Pro to, abychom tedy mohli skutečně tuto problematiku řešit, musíme si v prvé řadě ujasnit pojmosloví a základní terminologický systém, v rámci něhož budeme na jednotlivé jevy nahlížet, a co pod jednotlivými termíny budeme chápat. V prvé řadě nám půjde o vymezení pojmu region. Nejobecnější výklad, který můžeme nalézt, je krajinný celek různého řádu, správní celek, okrsek, rajon 11. Stručný Oxfordský slovník definuje region jako: oblast (pruh země, prostor, místo), která má více či méně jasně stanovené hranice nebo určité vlastnosti; určitou část státu. 12 Pokud se budeme zabývat různými pohledy na vymezení pojmu region, tak můžeme zjistit, že urbanistická teorie chápe region zejména jako prostor zázemí velkých měst, prostor aglomerací. Hovoří o regionálních městech, kterými se rozumějí širší sídelní soustavy s určitou dělbou funkcí, i o městských regionech, zahrnujících města s gravitujícím okolním osídlením. Rozlišují se plánovací a správní regiony, které se člení na jednotlivé subregiony, mající specifické znaky a svá sídelní střediska Pásková, M. Zelenka, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha: Slovník cizích slov. Levné knihy Kma, Praha: Podle REGIO databáze Reference Guide. EC, Luxemburg: Hrůza, J. Slovník soudobého urbanismu. Odeon, Praha: Strana 21 / 286

24 Novější urbanistická teorie nabízí i inovovaný pohled na region, chápaný v širších vazbách (zejména s ohledem na sbližování pohledu urbanismu a socioekonomické geografie, resp. regionalistiky). Současní teoretici urbanismu tedy definují region jako: Účelově (často abstraktně) vymezené území, jehož hranice jsou dány významnými funkčními vazbami (zejména v případě městského regionu) anebo společnými charakteristikami fyzikálními, přírodními, klimatickými, ekonomicko-sociálními, etnickými, jazykovými atd. Velikostně se region pohybuje od městského regionu, až do velikosti území několika států, pro něž lze vysledovat společné charakteristiky. 14 Komplexnější pohled na region nám ale přeci jen nabízí teorie socioekonomické geografie, kde je region chápán jako území na zemském povrchu s od ostatních odlišným, ale vnitřně sourodou (konzistentní) strukturou buď fyzických prvků, nebo socioekonomických prvků a jejich rozvoje. Tyto prvky pak vytvářejí významovou jednotku a jeho odlišení od ostatních území. Existuje nekonečné množství kritérií, na jejichž základě jsou regiony vymezovány: fyzické atributy jako např. klima, typ povrchu, půdy atd.; socioekonomické charakteristiky zahrnující strukturu osídlení, ekonomické aktivity, využití území (land use), jazyk atd. 15 Z výše uvedené definice je tedy patrné, že na region můžeme nahlížet ze dvou základních úhlů pohledu, a to z pohledu fyzicko-geografického a z pohledu sociálněgeografického. Fyzicko-geografické vymezení je historicky starší a opírá s o takové faktory jako je poloha a velikost pohoří, toky řek, klimatické podmínky, reliéf apod. Toto vymezení mělo rozhodující vliv zejména v historických etapách vývoje osídlení, kdy byla ekonomická základna právě těmito prvky limitována. Teprve rozvoj technologií pomohl překonat fyzicko-geografické limity území a v praxi se objevily jiné (dnes významnější a dominující faktory) faktory sociogeografické. Mezi tyto faktory lze uvézt např. hospodářskou strukturu, rozmístění výroby a spotřeby, rozmístění obyvatelstva, jazykové, kulturní a sociální rozvrstvení obyvatelstva apod. Pro to, abychom mohli dále s pojmem region pracovat, musíme se zmínit o některých jeho nejvýznamnějších atributech, a to je zejména jeho vymezování, jeho vlastnostech a v neposlední řadě jeho dalším členění. Vymezení regionu Každý, ať už fyzicko-geograficky nebo sociogeograficky pojatý region vymezujeme za pomoci tří základních prvků. Jsou jimi jádro, zázemí a hranice regionu. Jádrem se rozumí místo v území (většinou nejstarší sídlo nebo jeho část, která byla základem dalšího strukturálního vývoje sídla, resp. systému osídlení v daním místě. Je to v podstatě krystalizační jádro, kolem kterého sídlo, resp. systém osídlení rostl. V jádru jsou soustředěny nejintenzivněji vztahy a vazby, které v regionu probíhají hovoříme zde o vyšší kvalitě a intenzitě aktivit. Jádrem regionu je obvykle město, jehož sídelní vztahy k okolí dosahují takové intenzity, že jsou rozhodujícím faktorem pro vznik sídelní regionální aglomerace. Sídelní regionální aglomerace může mít několik jader viz rozbor výše u termínu aglomerace. 16 Podle významu centra pak také rozlišujeme jejich významovou úroveň a hovoříme o centrech mikroregionálních, mezoregionálních či 14 Oberstein, I., Cach, J. Názvosloví urbanismu a územního plánování. České vysoké učení technické, Fakulta architektury, Praha: Materiál z výzkumného úkolu MSM Proměny urbanismu in 15 Goodall, B. Dictionary of Human Geography. Penguin: London: Zpracováno na základě definic, uvedených v následujících zdrojích: Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. VÚVA. Brno: 1983; Krásný, J. Názvosloví urbanismu. 1976; Goodall, B. Dictionary of Human Geography. Penguin: London: Strana 22 / 286

25 makroregionálních, to podle rozsahu jejich zázemí a množství zejména vybavenosti, která je zde soustředěna (Řádovostní hierarchizace regionů viz níže). Zázemím regionu rozumíme území, které přiléhá k centru (jádru) a má s ním různě intenzivní vztahy a vazby. Podle úhlu pohledu z jakého na toto území nahlížíme, dělíme zázemí regionu na území zájmové a na území spádové. Zájmovým územím chápeme území přilehlé k centru (sídlu), ve kterém převládají současné nebo výhledové vztahy k tomuto centru (sídlu) a ve kterém se uspořádání musí řešit ve vzájemné funkční a technické závislosti s tímto sídlem, 17 tj. jde tu o území, kdy samo centrum (jádro) má zájem na užívání tohoto území, ať již z hlediska zdrojů (zejména zásobování centra vodou), z důvodů prostoru pro rekreaci obyvatel jádra, ale např. i jako prostoru pro odvoz a ukládání komunálního odpadu produkovaného centrem. Naproti tomu spádové území je území, v němž jsou sídla, jejichž obyvatelstvo dojíždí za základním občanským vybavením a zpravidla za částí pracovních příležitostí do centra, 18 tj. území, které má zájem na užívání výhod, které centrum přináší vysokou intenzitou vztahů a vazeb, jež zde probíhají. Jedná se nejen o umístění administrativně správní vybavenosti situované v centru, ale i o další typy zejména občanské vybavenosti vyššího řádu (školství, zdravotnictví, kultura apod.). Hranice regionů jsou většinou tvořeny jako hranice přírodní, historické nebo jako administrativní. Hranice vymezené z hlediska funkce správy a vládnutí vyžadují vytvoření administrativních jednotek na nižší úrovni než je stát. Někdy se jedná o přirozené nebo historické regiony, jindy o administrativní jednotky vytvořené uměle rozhodnutím administrativních orgánů. 19 V oblasti sociogeografické regionalizace pak hovoříme o tzv. oscilaci hranic, tj. o fenoménu, jenž popisuje skutečnost, že existují území, která přirozeně spádují k více různě umístěným centrům. Vlastnosti regionu Každý region můžeme popsat několika základními vlastnostmi, které nám nejen pomohou pochopit jeho socioekonomické danosti, ale při správné interpretaci mohou i pomoci nastavit správné parametry jak pro vnější podporu daného regionu, tak i pro autostimulační procesy v rámci příslušného regionu. V praxi se nejčastěji zabýváme následujícími třemi vlastnostmi: poloha; struktura; integrace. Poloha regionu je vyjádřena exponovaností jeho jádra. Exponovanost potom chápeme jako agregátní vyjádření polohy územních prostorů a jejich významové postavení v celém sociogeografickém systému. Je zde tedy uvažována vzdálenost a návaznost dílčích jednotek vůči hlavním centrům osídlení, jejich metropolitním územím, hlavním komunikacím atd. ale také velikost a významnost těchto jednotek samotných i intenzita osídlení v jejich bližším okolí. V této souvislost je třeba zmínit, že metropolitní oblasti a hlavní centra osídlení jsou relativně stabilní na velmi dlouhých časových úsecích, jak ukazuje srovnání osídlení území České republiky v 9. století, tj. na počátku tvorby sídelní struktury na našem území a lokalizací nejvýznamnějších center osídlení v současnosti. 17 Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Akademie für Raumforschung und Landesplanung, Hannover: Upraveno dle Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. VÚVA. Brno: Skokan, K. Evropská regionální politika: v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie. Repronis, Ostrava: Strana 23 / 286

26 Obrázek 5: Osídlení území České republiky v 9. století Obrázek 6: Centra osídlení v České republice v současnosti Z výše uvedeného je třeba rozhodující váhu při stanovování exponovanosti přisuzovat makropolohovým faktorům, neboť základními zdroji, resp. východisky diferenciace systému osídlení jsou přirozeně nejvýznamnější střediska, hlavní aglomerační (koncentrační) prostory a osy. Souhrnným výsledkem hodnocení exponovanosti (perifernosti) je generalizovaná forma komplexně funkční zonace specifikující různé relativně homogenní prostory. Tato homogenita je pak výrazem nejen příslušné atraktivity nebo naopak neatraktivity polohy, nýbrž i všeobecné úrovně intenzity osídlení (především výskyt a velikostní diferencovanost středisek) a odpovídající základní funkční specializace (z hlediska zastoupení hlavních ekonomických sektorů, z hlediska územní intenzity výskytu střediskových funkcí apod.). Na základě hodnocení čtyř základních kritérií, jako jsou potenciální hodnocení mezopolohy, hodnocení mezopolohy z hlediska realizovaných vztahů, potenciální hodnocení makropolohy a charakterizace makropolohy z hlediska realizovaných vztahů, bylo stanoveno 7 základních kategorií polohy na ose exponovanost perifernost. 20 Jsou jimi: 1. výrazně exponovaná poloha; 2. středně exponovaná poloha; 3. slabě exponovaná poloha; 4. neutrální poloha; 20 Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, Univerzita Karlova, Praha: Strana 24 / 286

27 5. slabě periferní poloha; 6. středně periferní poloha; 7. výrazně periferní poloha. Obrázek 7: Diferenciace území ČR dle exponovanosti 21 Druhou významnou vlastností regionu je jeho struktura vyjádřená poměrem jádra a zázemí. Je definována jako způsob a intenzita rozmístění základních sídelních jednotek v daném území nebo jako rozmístění, velikost, členění a vzájemné prostorové i funkční vztahy sídelních útvarů a ostatních prvků osídlení (dopravní sítě, lineární tahy infrastruktury, výrobní, rekreační a jiné zóny ležící mimo sídelní útvary, prvky krajiny). 22 V minulosti byla u nás struktura osídlení pevně organizačně fixována v tzv. střediskové soustavě osídlení. Jednalo se v podstatě o administrativní fixaci a hierarchizaci sídelní soustavy, v níž byly vybraným sídelním útvarům na základě jejich vzájemných gravitačních vztahů a jejich hospodářského, společenského a kulturního významu určeny úrovně střediskových funkcí, jež měly v sídelní soustavě zajišťovat. V rámci této soustavy byly stabilizovány některé termíny pro označení významu sídla ve struktuře osídlení, které jsou dodnes používány, a to i přesto, že tato administrativně stanovená struktura osídlení přestala po roce 1989 fungovat na administrativně stanovených vztazích a vazbách. Jedná se zejména o následující termíny: Jádro sídelní regionální aglomerace - město, jehož sídelní vztahy k okolí dosahují takové intenzity, že jsou rozhodujícím faktorem pro vznik sídelní regionální aglomerace. Sídelní regionální aglomerace může mít několik jader. Přidružené centrum osídlení - středisko osídlení na území sídelní regionální aglomerace nebo městského regionu, které plní pro okolní obce některé funkce jádra aglomerace a má intenzívní vztahy k jádru aglomerace. Středisko osídlení obvodního významu - městský sídelní útvar, který ve střediskové sídelní soustavě představuje středisko vyššího stupně, v němž se soustřeďuje bytová, občanská a průmyslová výstavba. Poskytuje pracovní příležitosti a služby občanského vybavení jak vlastnímu obyvatelstvu, tak i obyvatelstvu svého spádového území. V jeho spádovém území je zpravidla několik středisek osídlení místního významu, s nimiž vytváří jednotnou sídelní soustavu. 21 Zdroj: Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, Univerzita Karlova, Praha: Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. VÚVA. Brno: Strana 25 / 286

28 Středisko osídlení místního významu - sídelní útvar, který ve střediskové sídelní soustavě plní funkci střediska nejnižšího stupně. Uspokojuje základní osobní a společenské potřeby jak svého obyvatelstva, tak i obyvatelstva svého spádového území. Přednostně se v něm rozvíjí bytová výstavba a výstavba občanského a technického vybavení. Za spodní hranici jeho velikosti se zpravidla považuje obyvatel. Jeho funkce v střediskové sídelní soustavě nemusí zaniknout, stane-li se v důsledku změn správní organizace součástí obce, která je střediskem osídlení obvodního významu. Nestřediskové sídlo - venkovské sídlo, které nemá funkci střediska; jeho obyvatelstvo má spád ke středisku osídlení, jehož pracovní místa a občanská zařízení využívá; zůstává nestřediskovým sídlem i tehdy, stane-li se v důsledku změn v územní organizaci součástí obce, která je střediskem osídlení místního nebo obvodního významu. Rozlišují se : o nestředisková sídla trvalého významu, tj. sídla s definovanou funkcí, jež je nositelem trvalého významu (obytnou, zemědělskou, rekreační apod.); o ostatní nestředisková sídla. 23 Obrázek 8: Uplatnění střediskové struktury osídlení v Územním plánu Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. VÚVA. Brno: Strana 26 / 286

29 Struktura osídlení tedy popisuje podíl jednotlivých typů sídel uvnitř regionu (např. počet jader regionu (monocentrické, bicentrické nebo polycentrické regiony), podíl dalších sídel v regionu a zejména jejich vzájemné vztahy a vazby, jako je migrace, sídelní dělba práce apod. viz kapitola regionální procesy. Dělení regionů diferenciace a řádovostní hierarchizace Z pohledu dělení (nebo třídění) regionů můžeme hovořit o dvou základních přístupech, a to je na jedné straně jejich diferenciace na mikroregiony, mezoregiony (státní útvary) a makroregiony (nadstátní útvary např. EU) a na straně druhé jejich řádovostní hierarchizace. Pro potřeby našeho výzkumného projektu je zásadní právě řádovostní hierarchizace regionů, která rozlišuje následující řády regionů: subregiony; mikroregiony; mezoregiony; makroregiony. Řádovostní hierarchizace je základem sociálně-geografické regionalizace, kterou se v podmínkách České republiky dlouhodobě zabývá Prof. Hampl. 24 Jde mu o stanovení celkové organizace systému osídlení a stanovení rozsahu regionální působnosti středisek a vymezení komplexních sociálně-geografických regionů různých řádů. Stěžejní pro stanovování řádovostní hierarchizace regionů je kvalitativní a kvantitativní hierarchizace jejich středisek. V regionální hierarchizaci provedené v roce 1991 byly specifikovány tři základní hierarchické úrovně u středisek komplexního typu, tj. u středisek s dostatečně vyvinutými funkcemi pracovními i obslužnými středisek vyššího řádu je možno specifikovat nejsnadněji, stejně jako jejich vnitřní rozdělení do tří subkategorií: Praha Brno a Ostrava ostatní. Je to členění zcela totožné s členěním podle regionálního významu a s výjimkou přiřazených Karlových Varů odpovídá i členění podle významu funkčního. Tato centra lze v podmínkách České republiky charakterizovat jako velkoměstského typu, jako centra s rozsáhlou regionální působností a s relativně značným stupněm koncentrace vyšších služeb a kvartérních aktivit. 2. Druhou základní hierarchickou úroveň představuje síť středních a silnějších center mikroregionálních. Přibližně ji lze specifikovat jako průnik souboru středně velkých středisek a středisek mikroregionálních bez nejslabší kategorie. V ČR jich lze nalézt 60. Tato města jsou označována za základní mikroregionální střediska. Nejnižší kategorii středisek relativně komplexního typu je možné všeobecně charakterizovat jako soustavu doplňujících, resp. vedlejších středisek na mikroregionální úrovni. V širším vymezení lze tento soubor definovat jako sjednocení ostatních středisek mikroregionálních i středisek subregionálních. Subregionální střediska jsou chápána jako střediska přechodného typu s částečnou vyvinutostí mikroregionální funkce. Jedná se jednak o relativně větší střediska s omezenou regionální působností a jednak o malá, avšak v důsledku izolované polohy poměrně regionálně významná města. 24 Hampl, M. a kol. Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice, Univerzita Karlova, Praha: Strana 27 / 286

30 Řádovostní hierarchizace regionů 25 U řádovostní hierarchizace budeme pro potřeby tohoto výzkumu vycházet se sociogeografické diferenciace České republiky zpracovávané opakovaně Prof. Hamplem. Z pohledu řádovostní hierarchizace rozlišujeme tři základní typy regionů a tři další podtypy: Subregiony. Mikroregiony. o o 1. řádu; 2. řádu; Mezoregiony. o o 1. řádu; 2. řádu; Makroregiony. Subregiony jsou relativně nekomplexní územní celky, tj. území, kde nejsou uzavřeny (kde se nedají realizovat) nejdůležitější a nejčastější potřeby obyvatel vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a základními službami. V subregionu jedna z těchto základní funkcí chybí nejčastěji se jedná o absenci pracovních příležitosti, tj. obyvatelstvo sice v daném prostoru bydlí (neboť funkce bydlení je z tohoto pohledu základní), je obslouženo základní občanskou vybaveností (velmi často v jejím neúplném rozsahu, např. jen základními funkcemi samosprávy území, základní lékařskou péčí a v oblasti obchodu a služeb pak zejména prodejnami se zbožím každodenní potřeby, jako jsou potraviny či drogistické zboží). Velmi často v subregionálním prostoru absentuje možnost pracovních příležitostí, které jsou realizovány mimo tento prostor. Subregiony bývají velmi často zázemím (spádovým územím) tzv. příměstskou zónou velkých měst, a jejich obyvatelé pracují v tomto centru (jádru osídlení). Mikroregiony jsou z hlediska teorie regionalistiky prostorové celky relativně malého rozsahu, kde jsou ale již relativně uzavřeny základní regionální procesy. V daném prostoru lze tedy realizovat všechny základní vztahy a vazby mezi bydlištěm pracovištěm a občanskou vybaveností. V podmínkách České republiky je v zásadě vyvinuta dvoustupňová mikroregionální organizace. Mikroregiony 1. stupně lze v podstatě přirovnat spádovým územím středisek osídlení obvodního významu. V České republice lze takto označit cca 151 středisek. V mikroregionech 1. stupně jsou obvykle již zcela vyvinuty: základní občanská vybavenost, jako jsou základní (event. i mateřská) škola, základní zdravotnická zařízení tj. ordinace dětského a praktického lékaře a stomatologa; základní administrativa, a to nejen v samostatné působnosti obcí, ale i nejnižší úroveň přenesené působnosti administrativy státní (centry mikroregionů 1. stupně jsou v současném administrativním členění obvykle obce s pověřenou působností tzv. obce III. stupně ); základní vybavení obchodu a služeb místního významu (prodejny maloobchodu zpravidla v docházkové vzdálenosti obyvatel s prodejní plochou do m 2 prodejní plochy se základním sortimentem potravinářského a drogistického zboží a dalšího rychloobrátkového zboží (oděvy, domácí potřeby apod.). 25 Zpracováno na základě Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, Univerzita Karlova, Praha: Strana 28 / 286

31 Obrázek 9: Mikroregion 1. stupně mikroregion Hlinsko Mikroregiony 2. stupně lze v podstatě přirovnat k okresům. Tyto mikroregiony mají 64 středisek, která do 31. prosince 2002 měla statut okresních měst. Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb jsou na tomto mikroregionálním stupni již zcela dominantní pro formování příslušných územních celků. Současně platí, že prostorová organizace těchto vztahů má až na vzácné výjimky nodální formu: vztahy typu středisko zázemí (při úzkém vymezení středisek). Přestože obecná státní administrativa v podobě okresních úřadů byla na tomto stupni zrušena, vlastní členění České republiky na úrovni mikroregionů 2. stupně, tj. okresů, zůstalo zachováno (správa specifických oblastí policie, soudy, správa sociálního zabezpečení, statistika apod.). Centra mikroregionů 2. stupně jsou již také vybavena vyšší občanskou vybaveností, jako jsou např. střední školy, kina, divadla, polikliniky, event. nemocnice. V oblasti obchodu a služeb se již vyskytují obchodní zařízení regionálního významu reprezentované zejména velkoplošnými, velkokapacitními zařízeními maloobchodu s prodejní plochou obvykle do m 2 situovanými u kapacitní městské komunikace ve vnějším městském pásmu, které slouží jak obyvatelům města, tak i přilehlým obcím regionu (dojížďka 20 minut). V oblasti služeb je již středisko mikroregionu 2. stupně rovněž plně vybaveno zařízení nevýrobních i výrobních služeb, ubytovací kapacity apod. Obrázek 10: Mikroregion 2. stupně okres Svitavy Strana 29 / 286

PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI TVORBĚ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ

PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI TVORBĚ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ Výzkumný úkol WB-09-05 Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci programu Výzkum pro potřeby regionů PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI TVORBĚ SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ Odpovědný řešitel: Ing. Tomáš Pápol, Projektová

Více

Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů

Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Název: Autor: Vydavatel: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Pápol, Tomáš, Pavlas, Miroslav (editoři) Civitas per Populi e-mail: civitasperpopuli@volny.cz http://www.civitasperpopuli.org

Více

Vladimíra Šilhánková. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji

Vladimíra Šilhánková. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji Vladimíra Šilhánková Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji Univerzita Pardubice 2007 Vladimíra Šilhánková 2007 ISBN 978-80-7395-019-4 2 Úvodem Problematika regionálního rozvoje a regionálních politik

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Vymezování sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Vymezování sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Vymezování sídel Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sídelní jednotky usedlost (sídelní jednotka, lidské obydlí) prostory trvalého nebo občasného pobytu člověka sídlo prostorově oddělená

Více

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa."

Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa. Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa." Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Ing. Nikola Krejčová, Ph.D. RNDr. Jana Kouřilová,

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST

VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. + Informace o kurzu + Informace ke studiu Úvod do managementu ve veřejné správě + Management jako

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace

Více

Sledování regionálních rozdílů

Sledování regionálních rozdílů Sledování regionálních rozdílů Deskripce regionů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Ostrava 2004 1. ÚVOD Pro přípravu programových dokumentů regionálního rozvoje a formování regionální politiky je výchozím

Více

2

2 2 3 Úvod Rozvojové směřování municipalit a jejich rozvojové možnosti jsou v podmínkách České republiky významným způsobem ovlivněny specificky roztříštěnou sídelní strukturou, kdy 78 % obcí má méně než

Více

K regionalizaci a rajonizaci cestovního ruchu Autor: Ing. Martin Šauer V obecné rovině je cílem rajonizace delimitace území na určité částí, podle

K regionalizaci a rajonizaci cestovního ruchu Autor: Ing. Martin Šauer V obecné rovině je cílem rajonizace delimitace území na určité částí, podle K regionalizaci a rajonizaci cestovního ruchu Autor: Ing. Martin Šauer V obecné rovině je cílem rajonizace delimitace území na určité částí, podle předem daných kritérií. Jde tedy o vymezení regionů na

Více

4. METODY VYMEZENÍ REGIONŮ

4. METODY VYMEZENÍ REGIONŮ 4. METODY VYMEZENÍ REGIONŮ Proces vymezování regionů nazýváme regionalizací. Regionalizace probíhá ve fázích: (ii) definice účelu, (iii) analýza vstupních dat (iv) provedení vlastního vymezení regionů.

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

Soustava strategických a programových dokumentů ČR

Soustava strategických a programových dokumentů ČR Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví. (Z kompetenčního

Více

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 Leden 2016 OBSAH 1 2 ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 2.1 CHARAKTERISTIKA OBCE... 7 2.1.1 ÚZEMÍ... 7 2.1.2 OBYVATELSTVO... 11 2.1.3 HOSPODÁŘSTVÍ... 30 2.1.4 INFRASTRUKTURA... 55 2.1.5 VYBAVENOST... 74 2.1.6

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova 2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova Pro účely této publikace bylo zvoleno osm způsobů vymezení venkovského u, přičemž je na čtenáři, aby posoudil, která z těchto variant mu nejvíce vyhovuje.

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj

ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR analýza je postavena na dotazníkovém

Více

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu..

Více

7 OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ

7 OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 127 7 OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ

Více

XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3

XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3 XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 12. prosince 2013 Bod programu: 3 INFORMACE O PŘÍPRAVĚ HODNOCENÍ VÝZKUMNÉ A ODBORNÉ ČINNOSTI PRACOVIŠŤ AV ČR ZA LÉTA 2010 2014 1 Principy

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Založeno na výsledcích projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu

Více

P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí

P1: Informace o projektu MMR, rámec, význam a stav plánování obcí Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola Havířov Podlesí F. Hrubína 5/1537 okres Karviná ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ DODATEK č.1 Pro 8.ročník 1 ZEMĚPIS Vyučovací předmět Období Člověk a příroda ZEMĚPIS 3. 8.

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,

Více

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika Strategie regionálního rozvoje a bytová politika MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová náměstkyně ministra Obsah prezentace: 1/ Strategie regionálního rozvoje a bytová politika; 2/ Bytová

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu

Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu Lekce: 9 Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Soustavu strategických, programových

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí

Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nizozemský systém prostorového (územního) plánování vychází z celkové organizace veřejné správy, která je

Více

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr. Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení RNDr. Milan Polednik Výchozí teze: Systém územního plánování ovlivňuje dlouhodobě nabídku

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Teoretická východiska a zobecnění výsledků modelování regionálního rozvoje České republiky Milan Viturka ESF MU, Brno

Teoretická východiska a zobecnění výsledků modelování regionálního rozvoje České republiky Milan Viturka ESF MU, Brno Teoretická východiska a zobecnění výsledků modelování regionálního rozvoje České republiky Milan Viturka ESF MU, Brno XIX. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Čejkovice, 15. 17. června 2016 Teorie

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Perspektivy území III: veřejné prostory a prostranství. Internetová publikace Principy a pravidla územního plánování

Perspektivy území III: veřejné prostory a prostranství. Internetová publikace Principy a pravidla územního plánování ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference Perspektivy území III: veřejné prostory a prostranství Brno 13. 5. 2015 Internetová publikace Principy a pravidla územního plánování Kdo je

Více

Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů.

Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů. Vladimíra Labounková Ústav územního rozvoje, Brno Co jsou mikroregiony? V rámci České republiky

Více

4. V nadpisu části druhé se za číslo 2 vkládají slova a 29 odst. 3.

4. V nadpisu části druhé se za číslo 2 vkládají slova a 29 odst. 3. Strana 186 Sbírka zákonů č. 13 / 2018 13 VYHLÁŠKA ze dne 23. ledna 2018, kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně

Více

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A 5.02 změna využití území z plochy dopravy a občanské vybavení na plochu pro občanské vybavení v lokalitě u nádraží 5.04 změna využití území z plochy bydlení a dopravy

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE, METROPOLIZACE A ZMĚNY VZTAHOVÉ ORGANIZACE

SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE, METROPOLIZACE A ZMĚNY VZTAHOVÉ ORGANIZACE 77 KAPITOLA 4 SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE, METROPOLIZACE A ZMĚNY VZTAHOVÉ ORGANIZACE Cílem hodnocení v této kapitole jsou současné změny a dosažený stav v geografické organizaci vztahů/procesů v systému

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI

MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI 49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK

Více

III. Program Technologické agentury ČR na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem

III. Program Technologické agentury ČR na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem III. Program Technologické agentury ČR na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem 1. Název programu Centra kompetence (dále jen program )

Více

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Stručná charakteristika úvodem: Grant je specifickou formou projektu a grantové schéma je vytvořeným

Více

Management rozvoje lokální ekonomiky

Management rozvoje lokální ekonomiky Management rozvoje lokální ekonomiky Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Příspěvek na konferenci Od regionálního ke globálnímu rozvoji, Vysoká škola regionálního rozvoje 21.5.2015 v Praze Management rozvoje

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zdenka Hladišová. ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍCH A REGULAČNÍCH PLÁNŮ Seminář pro projektanty Praha, 11. března 2010

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zdenka Hladišová. ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍCH A REGULAČNÍCH PLÁNŮ Seminář pro projektanty Praha, 11. března 2010 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zdenka Hladišová ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍCH A REGULAČNÍCH PLÁNŮ Seminář pro projektanty Praha, 11. března 2010 Informační zdroje Ústavu územního rozvoje pro projektanty územních a regulačních

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

ZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ

ZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ Cíl projektu Výchozí ukazatele /cílové ukazatele Plnění kontrolovatelných výstupů Změny v řešení Postup řešení: Hlavním cílem rozvojového projektu bylo zpracovat materiály k akreditaci

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST

1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST 1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST v rámci Regionální stálé konference KHK pro potřeby tvorby Regionálního akčního plánu KHK 23. 10. 2014 Hradec Králové Schválené operační programy 2014 2020 =

Více

STRůTEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR Den malých obcí, 20. listopadu 2018, Olomouc

STRůTEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR Den malých obcí, 20. listopadu 2018, Olomouc STRůTEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2021 + Den malých obcí, 20. listopadu 2018, Olomouc Podpora malých obcí /venkova v návrhové části SRR Ě1ě Podpora malých obcí /venkova je zohledněna ve všech strategických

Více

Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu: - forming - storming - norming - performing

Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu: - forming - storming - norming - performing Vzdělávací oblast: Volitelné předměty Týmová práce Ročník: 8. 9. Kompetence ( výstupy ) Učivo obsah Mezipředm. Osvojí si proces teambuldingu. Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu:

Více

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010

EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 ROČNÍ EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 VYDÁNÍ Č. PLATNÉ OD ZPRACOVAL: ZREVIDOVAL:

Více

Územní plánování ve městě Plzni s využitím GIS. FEK ZČU v Plzni, Katedra geografie

Územní plánování ve městě Plzni s využitím GIS. FEK ZČU v Plzni, Katedra geografie Územní plánování ve městě Plzni s využitím GIS Územní plánování Cílem (územního plánování) je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, vyvážené podmínky pro životní prostředí, hospodářský

Více

Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření

Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření Hlavní řešitel: prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Více

Východiska pro budoucí podobu regionální politiky

Východiska pro budoucí podobu regionální politiky Východiska pro budoucí podobu regionální politiky MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Konference NS MAS ČR, z.s. Zvýšení kvality strategického plánování ve venkovském prostoru, 23. 11. 2016, Dvůr Králové

Více

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

SMART CITIES OPTIKOU MMR

SMART CITIES OPTIKOU MMR SMART CITIES OPTIKOU MMR CITYCON 22. 9. 2016, PÍSEK MGR. FRANTIŠEK KUBEŠ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR REGIONÁLNÍ POLITIKY VEDOUCÍ ODDĚLENÍ URBÁNNÍ POLITIKY STRUČNÁ VÝCHODISKA ANEB PROČ BÝT SMART

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Regionální stálá konference podtitulek Královéhradeckého kraje 20. června 2014 ve 12:30 hod. PROGRAM Aktuální informace o stavu přípravy čerpání

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Zákony pro lidi - Monitor změn (  IV. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 1. Důvod předložení a cíle IV. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Novelizace vyhlášky má za cíl promítnout nutné změny vyplývající ze zákona č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004

Více

Tratě vysokých rychlostí v Česku optikou dopravního geografa

Tratě vysokých rychlostí v Česku optikou dopravního geografa Tratě vysokých rychlostí v Česku optikou dopravního geografa Miroslav Marada, Václav Jaroš Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje XI. seminář

Více

Aktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

Aktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Aktuality z regionální politiky, příprava Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ David Koppitz ředitel odboru regionální politiky, Ministerstvo pro místní rozvoj Role regionální politiky Zajistit dynamický

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

Kristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha,

Kristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha, Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko - ČR Metodika pro hodnocení socio-ekonomických dopadů vysokorychlostní železnice Praha Drážďany v Sasku a Ústeckém kraji Kristýna Rybová Univerzita

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Územní a urbánní dimenze v České republice RNDr. Josef Postránecký

Územní a urbánní dimenze v České republice RNDr. Josef Postránecký Územní a urbánní dimenze v České republice RNDr. Josef Postránecký Praha, září 2013 ÚZEMNÍ DIMENZE A JEJÍ VÝCHODISKA (pro období 2014-2020) Hlavní východisko vymezení typů území, které umožní v daném území

Více

Význam územního obvodu ORP pro regionální rozvoj a možnosti jeho využití při společném řešení úkolů v samostatné působnosti obcí

Význam územního obvodu ORP pro regionální rozvoj a možnosti jeho využití při společném řešení úkolů v samostatné působnosti obcí Význam územního obvodu ORP pro regionální rozvoj a možnosti jeho využití při společném řešení úkolů v samostatné působnosti obcí Marek Jetmar, SMO ČR XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 19.

Více

Teorie centrálních míst

Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Teorie centrálních míst Teorie centrálních

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více