Irena Smolová.
|
|
- Marek Hruda
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přírodní rizika podmíněná exogenními vlivy: Irena Smolová prfnw.upol.cz
2 Přírodní rizika podmíněná exogenními vlivy: Extrémn mní hydrologické jevy Příčiny extrémních hydrologických jevů, katastrofální povodně ve světě, rizikové oblasti, možná protipovodňová opatření. Extrémn mní klimatické jevy Extrémní meteorologické jevy (vlny veder, přívalové deště, dlouhodobá sucha), klimatický jev El Niňo. Tropické cyklóny. Rizikové oblasti. Eroze Základní typologie, příčiny vodní a větrné eroze, rizikové oblasti, protierozní ochrana. Vliv antropogenní činnosti na urychlení eroze.
3 Svahové pochody Základní typologie svahových pochodů, příčiny a důsledky. Svahové pochody porušující stabilitu svahů - podmiňující přírodní i antropogenní faktory. Rychlost svahových pochodů. Opatření zabezpečující stabilitu svahů. Antropogenní ovlivnění přírodních pochodů Ovlivňování endogenních a exogenních pochodů: urychlení procesů zvětrávání, svahových pochodů, fluviálních, kryogenních pochodů a eolických pochodů. Přehled přírodnp rodních katastrof v posledních letech Přehled největších přírodních katastrof za posledních 20 let. Mezinárodní zodpovědnost, strategie na omezení rizik katastrof. Mezinárodní strategie na omezení katastrof.
4 I. Extrémn mní hydrologické jevy Povodně Zaplavení pobřežních oblastí Tsunami
5 Povodeň Povodeň výrazné zvýšení hladiny řeky způsobené náhlým zvětšením průtoku nebo zmenšením průtočnosti koryta Průběh povodně = výsledek odtoku vody z povodí + postupu vody v korytě nebo inundačním území!!! vliv má charakter říční sítě!!! negativní vliv: antropogenního ovlivnění - regulace vodních toků - napřímení = zrychlení odtoku - zpevnění koryta (skalní bloky, vyzdění) = snížení infiltrační plochy - zastavění inundačního území - výstavba vodních nádrží riziko protržení hráze
6 Nepříznivý tvar povodí (uspořádání říční sítě) Kritický soutok
7 Typy povodní Podle příčin (vzniku): z dešťů z tání sněhové pokrývky z tání ledovců a sněhu nad sněžnou čárou přirozeným vzdutím hladiny (ledové bariéry) antropogenní příčiny (protržení hráze)
8 Základní charakteristiky povodní Tvar povodně - lze vyjádřit hodnotami průtoků (nebo vodních stavů) - Určují: počátek = pata povodňové vlny vrcholení = kulminační průtok (Q max) ukončení = rychlý pokles průtoků přechod v minimální výkyvy Doba trvání povodně směrem po toku se často zvětšuje Objem povodně = celkové množství vody, které odteče v určitém profilu za dobu trvání povodně
9 Rychlost průběhu povodňových ových vln - určuje se z doby, za kterou povodeň proběhne mezi 2 vodoměrnými stanicemi - doba se určí z rozdílu mezi časem kulminačního průtoku v obou stanicích
10 Stoletá povodeň (voda) je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. neplatí lineární úměra mezi jednotlivými hodnotami N-N letých vod. v Praze jsou hodnoty N-letýchN průtoků na Vltavě ve stanici Praha- Chuchle: průtok překročený v průměru 1 x za rok: Q 1 =765 m 3.s -1 1 x za pět let: Q 5 = 1600 m 3.s -1 1 x za deset let: Q 10 = 2030 m 3.s -1 1 x za padesát let: Q 50 = 3150 m 3.s -1 1 x za sto let, tedy stoletá voda: Q 100 = 3700 m 3.s -1 Maximálnímu průtoku v Praze dne 14. srpna 2002 byla přiřazena doba opakování 500 let.
11 Dlouhodobé příčiny povodní souvisí s neschopností krajiny pojmout nebo zadržet vodu. Při jejich řešení je naprosto nutná spolupráce vodohospodářů, zemědělců a ekologů * ztráta krajiny retenčních schopností, * narovnání toku řek, * likvidace slepých ramen toků, * znečištění koryt řek, * hluboká orba, * zaorání mezí, * neodborná výsadba zemědělských plodin, * odlesňování apod.
12 Historické povodně na Dunaji v souvislosti s táním sněhu v Alpách v souvislosti s intenzivními letními bouřkami. Doposud největší byla povodeň v roce 1501,, kdy průtok dosahoval m 3 /s. Evidované katastrofální povodně byly v letech 1850, 1854, 1897, 1899, 1965 a První stupeň povodňové pohotovosti se na Dunaji vyhlašuje při vodním stavu 650 cm v Bratislavě - Děvíně. Povodeň může trvat od několika dní (3 dni v roku 1991) po několik měsíců (3 měsíce v roce 1965). Historicky zaznamenaný rozdíl maximálních a minimálních úrovní hladiny je: v Bratislavě 10 metrů v Komárně 7 metrů maximální rozkyv hladiny je 3,0 metrů za 24 hodin.
13 Mississippi Některé velké řeky se rozvodňují opakovaně. Jde například o Mississippi v USA. postaveno již km protipovodňových zábran, přesto se řeka i dnes čas od času rozvodní. Nejhorší povodeň za posledních 150 let byla na Mississippi v červnu roku Více než dvě třetiny hrází řeka rozvodněná silnými dešti buď prorazila nebo přes ně přetekla. o život přišlo 50 lidí a jich ztratilo domov. voda pokryla km 2 země.
14 Žlutá řeka Nejhorší záplavy přináší opakovaně Žlutá řeka v Číně Již přes let se proti nim Číňané pokouší bránit stavěním hrází a kopáním kanálů, které by vodu ze záplav odváděly pryč. Záplavy však pokračují dál. Při rozvodnění řeky v roce 1887 zahynulo patrně ke 2 milionům Číňanů. Při záplavách v roce 1931 přišlo o život dokonce lidí V roce 1938 kolem půl milionu.
15 Příčiny povodní v ČR Území ČR - v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážek mimo dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější vzduchové masy, a jsou většinou doprovázeny srážkami
16 Typy povodní v ČR: zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky: : nejčastěji se vyskytují na podhorských tocích; letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkami: vyskytují se obvykle na všech tocích v zasaženém území (př. povodeň v červenci 1997 v povodí Odry, Moravy a horního Labe); letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intensity: zasahují poměrně malá území a mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých povodích vějířovitého tvaru (př. povodně na Stěnavě na Broumovsku a horní Metuji v červnu 1979 nebo na Dědině a Bělé na Rychnovsku v červenci 1998); zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích: vyskytují se v místech ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp (př. povodeň na Berounce, Cidlině a Ohři v lednu 1982)
17 Historické povodně v ČR Nejstarší doklady: z přelomu 11. a 12. století od 19. století: v tehdejším Rakousko-Uhersku zřízena síť vodoměrných stanic Nejstarší každodenní měření vodních stavů byla zahájena v roce 1825 na Vltavě v Praze Od té doby byly zaznamenány ničivé povodně v roce 1845, 1862 a 1890 na dolním toku Vltavy. Mimořádnou událostí byly intenzivní srážky z května 1872 v povodí Lužické Nisy a Jizery: 29. července 1897 na Nové Louce v Jizerských horách: srážkový rekord:345 mm srážek za 24 hodin 1954 na Vltavě 2002 povodí Vltavy a Labe
18 Extrémní hydrologické jevy v ČR Červenec 1997 Červenec 1998 Březen 2000 Červenec 2001 Srpen 2002 povodí max Q (m 3 /s) škody (mld Kč) počet obětí Morava, Odra, Labe ,6 60 Metuje, Bělá, Zdobnice, Dědina 270 1,8 10 Labe, Orlice, Jizera 350 3,8 2 Labe, Doubrava - 1,0 0 Vltava, Labe, Dyje ,0 16
19 Povodeň v červenci vlny intenzivních srážek: (srážková centra v oblasti Beskyd a Jeseníků a podružné centrum v Krkonoších) a (srážkové centrum na hřebenech Krkonoš) zcela mimořádný je velký plošný rozsah extrémních srážek na severní Moravě ( ): na plochu přibližně km 2 spadlo 2,3 km 3 vody jednodenní úhrny srážek: : více než 100 mm (50 stanic); nejvyšší 289 mm ( , Studniční hora v Krkonoších; 226 mm ); Beskydy: Lysá hora: 234 mm, Šance: 230 mm, Frenštát pod Radhoštěm: 206 mm); Jeseníky: Rejvíz: : 214 mm, Vidly: : 199 mm
20 dvoudenní úhrny: : více než 300 mm ) v severní části Hrubého Jeseníku: Rejvíz: : 359 mm, Jeseník: 356 mm, Vidly: : 349 mm, Beskydy: Lysá hora: 339 mm, Šance: 329 mm, Kralický Sněžník (324 mm) Studniční hora v Krkonoších ( : 368 mm) nejvyšší měsíční úhrn: Lysá hora (812 mm) vydatné srážky na značné ploše a relativně dlouhé trvání vedly k nepříznivému střetávání povodňových vln na soutocích (např. Moravy a Bečvy)
21 Povodeň na Rychnovsku v červenci 1998 od 13. do období prakticky bez srážek (od pozdních odpoledních hodin do časných ranních hodin) intenzivní bouřková činnost doprovázená intenzivními srážkami: Deštné v Orlických horách (204 mm; maximální intenzita srážek 60 mm/hodinu); Bílý Újezd-Hroška (196 mm); Běleč nad Orlicí (163 mm) nejvíce zasažená povodí: celé povodí Dědiny, horní a střední část povodí Bělé, horní část povodí Divoké Orlice, povodí Orlice a střední a dolní část povodí Metuje
22
23
24
25
26
27 Povodeň srpen vlna srážek: nejvyšší srážkové úhrny v jižní části Šumavy a Novohradských hor mm, extrémně: mm 2.vlna srážek: zasaženy celé Čechy (včetně Orlických hor) a severní Morava; největší srážkové úhrny (za 3 dny): Krušné hory mm (Cínovec: 400 mm), Jižní Čechy mm (Prachatice 200 mm)
28 Protipovodňová opatření Regulace odtoku Výstavba ochranných hrází Zalesnění horních částí povodí Obnova přirozeného režimu vodních toků Minimalizace zástavby v inundačních územích Výstavba umělých poldrů Systém předpovědní a povodňové služby Systém právních norem a opatření (povodňové plány, manipulační řády vodních děl, předpovědní služby
29 Stupně povodňové aktivity Stav bdělosti Stav pohotovosti Stav ohrožení
30 Záplavy způsobené mořskou vodou vysoké přílivové vlny mohou způsobit bouře - z mohutných bouřkových mraků intenzivně prší a větry u hladiny oceánu vzdouvají na zadní straně bouře vysoké vlny - velmi nízký tlak dočasně zvýší hladinu moře (až o 8 metrů) bouřková vlna způsobuje záplavy záplavy způsobené vysokým přílivemp nebo vlnami tsunami okamžité následky (jako u říčních záplav) dlouhodobé následky slaná voda způsobuje, že půda ještě několik let není vhodná k pěstování plodin.
31 Tsunami obrovské ničivé mořské vlny, vyvolané většinou podmořskými zemětřeseními, mohutnými sesuvy půdy a výbuchy podmořských sopek, které posunou část oceánského dna (kerný( pohyb) jsou charakteristické velkou rychlostí až 950 km/h, délkou km a nepravidelnou periodicitou v intervalu od 5 minut do několika hodin. Na hlubokých vodách volného moře - nevýrazné! ničiv ivé jsou na pobřeží a v zátokách - zvedají se jako mohutná vodní stěna 30 až 60 metrů vysoká devastuje přímořské pásmo.
32
33 původ - z japonštiny, tsoo NAH - mee = velká zálivová vlna, zemětřesné vlny, dnes zvláště nebezpečný druh vln dlouhé vlny katastrofického rázu vzniklé tektonickými pohyby na dně moří, vertikálním posuvem litosférických desek okolo podmořského zlomu, podmořským sesuvem dna, sesuvem části pobřeží do moře, sopečnou erupcí nebo pádem meteoritu do moře nejčastěji podmořským zemětřesení a sopečnou činností, které jsou doprovázeny právě ničivými vlnami pustošícími pobřeží vznik v ohniscích zemětřesení, šíří se zemským povrchem do všech stran hranice mezi zemětřesením a tsunami jen těžko rozpoznatelná, škody a ztráty na lidských životech velmi znatelné
34 Obecné schéma konvergentního okraje litosférických desek, na němž ž dochází k subdukci (podsouvání) oceánské desky pod desku kontinentální (příkladem takovéhoto typu konvergentního okraje je právě subdukce Indoaustralské desky pod Indonésii). Bílé šipky znázorňují směr pohybu desek, černé č body ohniska zemětřesení vyvolaných tímto procesem. Archiv GFÚ AV ČR
35 Vznik a vývoj Příčiny tsunami jsou sice známy, ale podmínky vývoje zůstávají stále nejasné. Ze záznamů vyplývá, že tsunami vzniká v průměru jen v jednom ze dvaceti případů tektonické činnosti. uvolní se obrovská energie, která vyvolá velký tlak na vodu zdola,, vlny se šíří zemským tělesem do všech stran, a tím vzniká ničivá vlna na moři má již velikost normální vlny, která nepřesahuje metr výšky, do pohybu se dostává celá vodní masa od hladiny až po dno na břehu vidíme spíše než vodní stěnu, náhlou záplavu, vlna se zvedá do výšky až při změně rovnosti dna, tj. u pobřeží, zvyšuje se naběhnutím na mělký šelf a mění se v pohybující stěnu, která se zvyšuje při kontaktu s mělkými zálivy a ústími řek, následně vlna zpomalí a žene se na pevninu
36 tsunami vznikají i podmořským zemětřesením důsledek je stejný jako u tektonické činnosti - voda se rozvlní a vlny putují od centra vzruchu na všechny strany - při velkých explozích vznik kalder,, často se vyplňují vodou a vzniká opět dlouhá a vysoká vlna třetí způsob vzniku pobřežní sesuvy - na mořském dně sklouzne povrchově usazený sediment a rozhýbe vodní hladinu - nebývají obvyklé - malé ničivé účinky
37 Šestistupňová škála britského seismologa Ambraseyse: I. tsunami velmi slabá - pouhým okem ji nespatříme, je znatelná pouze na mareografu (přístroj měřící výšku mořské hladiny) II. tsunami slabá - může zaplavit ploché přímoří, zpozorují ji jen lidé, co znají dobře mořskou hladinu III. středně silná vlna - je pozorovatelná všemi, ploché přímoří je zaplaveno, způsobuje zanesení lehkých lodí na břeh, v nálevkovitých ústí řek je proud dočasně obrácen k pevnině, způsobuje menší škody na přístavním zařízení
38 IV. silná tsunami - přímoří je celé zaplaveno, umělé pobřežní konstrukce jsou poškozeny, velké plachetnice a malé motorové čluny jsou vrženy na břeh a následně zpět na moře, přímoří je zamořeno úlomky a odpadky V. velmi silná tsunami - přímoří je zaplaveno, vlnolamy a mola jsou těžce poškozena, na břeh jsou vrženy i větší lodě, škody se objevují i hluboko ve vnitrozemí, vše je zaneseno úlomky, v ústích řek jsou velké bouřlivé přílivy, oběti na životech VI. vlna tohoto stupně je katastrofální - zcela ničí pobřeží a přímořské oblasti, pevnina je zaplavena do značné hloubky, i největší lodě jsou poškozeny, mnoho obětí na životech
39 Fyzika tsunami Rychlost šíření tsunami závisí na teplotě a tlaku prostředí, ale i na jeho minerálních vlastnostech v horninách na zemském povrchu se pohybuje od 2,5 3,5 km/s, u sedimentárních hornin od 5,5 6,5 km/s (granity), do 8,2 8,5 km/s (ultrabazické( horniny) v místě největších zemětřesení (hloubka 700 km) se pohybují okolo 10,8 km/s, s rostoucí hloubkou se jejich rychlost zvětšuje, ve spodním plášti (v hloubce 2900 km) je jejich rychlost 13,7 km/s a ve středu Země 11,2 km/s vlny dosahují délky okolo km a výšky jen několik dm až 1 metru (60-90 cm) energie tsunami je konstantní, závisí na její rychlosti a čtverci výšky; když vlna dorazí k pobřeží, její výška roste a rychlost klesá vlnová délka tsunami je velká, v řádu stovek km,, což určuje její chování, na širém oceánu se tak chová jako na mělké vodě
40 rychlost vlny je obecně v mělkých vodách určena vztahem g. D g = tíhovt hové zrychlení D = hloubka tsunami získá na hlubokém moři rychlost až 700 km h - 1, u pobřeží se ale vlna značně zpomalí, zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v cm až desítkách cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky 30 metrů a více díky velmi dlouhé vlnové délce může na hlubokém moři tsunami putovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie
41 Účinky tsunami Vlny se šíří z různých podnětů, na různých místech, s rozdílnými charakteristikami: I. před příchodem hlavní vlny silný vítr nebo pobřeží zaplaveno menší vlnou, až později naráží na pobřeží hlavní vlna (podoba stěny), výška roste II. vlna může být jedna, zpravidla více III. vlny mají obrovskou sílu (trhají skály, přináší těžké předměty na pobřeží,
42 Ochrana před tsunami varovná služba Honolulu (Havaj), 31 stanic, 50 mareografů doba mezi zemětřesením a příchodem vlny krátká varování okamžité, záchranné práce bleskové o původu tsunami mnoho nejasného, proto mezinárodní služba vydává varování při každém silnějším zemětřesení, i když vlna nevznikne stinné stránky ztráty na životech
43 Stanice monitorující tsunami pracují v Tichém oceánu již od roku 1949 mohou před nimi včas varovat, ale před jejich ničivou vlnou neexistuje jiná obrana než evakuace.
44 Výskyt dna hlubokomořských příkopů Tichého oceánu (Aleutský, Kurilsko Kamčatský, Peruánsko Čilský) průběh celým oceánem, pustošení vzdálených míst (četnost jednou za 15 let) intenzita v Evropě nižší než na pacifických pobřežích (Egejské, Jónské, Severní, vyj. Jaderské moře a západní Středomoří) Hloubkové rozložení ohnisek zemětřesení v řezu vedeném přes vulkán Krakatau.. Ohniska zemětřesení, soustředěna ve sloupci pod vulkánem, jsou označena červeně.
45 Přehled historicky významných vln tsunami Santorin (Řecko, 1400 př. n. l. ) - vyvoláno sopečnou erupcí, několik tisíc obětí (pravděpodobně zánik mykénské kultury) Kamčatka, Kurilské ostrovy, Sachalin (1737) - zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny m, rychlost až 700 km/h, stovky mrtvých Lisabon (1755) - zemětřesení na Azorsko-gibraltarském hřbetu, zaplavena část Lisabonu, výška vlny 15 m, obětí Japonsko (1854)( - zemětřesení v Japonském příkopu, vlna 9 m vysoká, za 12,5 hodin proběhla Pacifikem a ještě v San Francisku byla zaznamenána jako půlmetrová
46 Bengálský záliv (1872) - výška vlny 20 m, mrtvých Krakatoa ( ) - sopečný výbuch, výška vlny m, zaplavena část Jávy a Sumatry, rychlost vlny 200 km/h, vlna zaznamenána ještě km od místa vzniku, zahynulo lidí Japonsko ( ) - Sanriku -zemětřesení v Japonském příkopu, vlna 15 m vysoká, mrtvých Sicílie, Mesina (1908) -zemětřesení v Messinském příkopu, intenzita XII., vlna 10 m vysoká, mrtvých
47 1937: Japonsko,Sanriku - zemětřesení v Japonském příkopu, 8 m vysoká vlna, 2986 mrtvých 1944: - Japonsko, Ronankai - zemětřesení v Japonském příkopu, 10 m vysoká vlna 1946: Havaj - zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 10 m, rychlost v oceánu 700 km/h, 156 mrtvých 1952: Kamčatka, Kurily, Japonsko - zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny m, rychlost 500 km/h, stovky mrtvých Aljaška - zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny m, rychlost nad 700 km/h, desítky mrtvých
48 Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně Richterovy škály v Chile vyvolalo tsunami,, která způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i km vzdálené Japonsko, kde zabila stovky lidí Kolumbie - zemětřesení na pacifickém pobřeží, 5 m vysoká vlna, 125 mrtvých
49 Významné tsunami v posledních 20 letech 1983: Japonsko (západní) zemětřesení, 104 mrtvých Okuširi,, Japonsko zemětřesení, 30 m vysoká, město Aonae zničeno, přes 200 obětí Papua,, Nová Guinea - sopečné zemětřesení, 12,5 m vysoká vlna, mrtvých katastrofa 26. prosince 2004: : postihla jihovýchodní Asii, kde zahynulo nejméně lidí (odhady až 300 tisíc) příčina: podmořské zemětřesení o síle 8,9 stupňů severního cípu ostrova Sumatra
50 Jak přežít tsunami? Pokud zjistíte, že nastalo silné zemětřesení, buďte připravení na možné varování před tsunami a na rychlý útěk z pobřežní oblasti na vyvýšené místo. Všechna tsunami mohou být nebezpečná a ničivá. Blížící se tsunami je někdy ohlašováno rychlým vzestupem nebo poklesem mořské hladiny. Toto varování přírody se nevyplácí ignorovat. Lodě musí ihned odplout na hlubokou vodu.
Exogenní rizikové jevy hydrologické Povodně Zaplavení pobřežních oblastí Tsunami
Exogenní rizikové jevy hydrologické Povodně Zaplavení pobřežních oblastí Tsunami Povodně Povodeň výrazné zvýšení hladiny řeky způsobené náhlým zvětšením průtoku nebo zmenšením průtočnosti koryta Průběh
VíceIrena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přednášky, aktuální přehled Zkouška: písemná + ústní část Esej na vybrané téma, bude součástí hodnocení zkoušky zadání
VícePovodně na území Česka
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Povodně na území Česka Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Zpracováno na
Více= tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů
TSUNAMI = tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů - Na moři rychlost až 700 km/h - Pohybuje se celou svou hloubkou - Na moři má výšku
VíceRizikové endogenní procesy. Sopečnáčinnost
Rizikové endogenní procesy Sopečnáčinnost typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Magmatismus plutonismus a vulkanismus Zdroje vulkanismu - astenosféra
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 9. 6. 2013, 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/54
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 8. 6. 2013, 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/53
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 9. 6. 2013, 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/54
VíceRozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996
Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh
VíceVY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země
VY_32_INOVACE_Z6 15 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní krajiny Země Téma: Lidé v ohrožení Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve
Více8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní
8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických
VíceKOLIK JE KDE DEŠŤOVÉ VODY
SRÁŽKY PRECIPITATION PRŮMĚRNÝ ÚHRN SRÁŽEK AVERAGE PRECIPITATION TOTAL INTENZITA SRÁŽEK PRECIPITATION INTENSITY KONDENZAČNÍ JÁDRA CONDENSATION NUCLEI SNĚHOVÁ VLOČKA SNOWFLAKE SRÁŽKOVÝ STÍN RAIN SHADOW 34
VíceAsie povrch, úkoly k zamyšlení
Asie povrch, úkoly k zamyšlení Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor Navrátil,
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 78 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 8. 6. 2013, 18:30 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/53
VícePřehled přírodních rizik a hazardů
Požadavky Přehled přírodních rizik a hazardů Přednáška 2/0 Zakončení: zkouška Písemná + ústní část Základ: přednášky + aktuální monitoring Irena Smolová Katedra geografie Irena.smolova@upol.cz Písemná
VíceSopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory
Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin
VícePřírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Přírodní katastrofy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 11. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si zopakují a rozšíří vědomosti o možných příčinách a důsledcích
VícePříčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.
Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně
VícePodnebí a počasí všichni tyto pojmy známe
Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice
VíceRozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu
HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VíceGeologická nebezpečí
Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část XII. Geologická nebezpečí Rostislav Brzobohatý Hen-výběrovka 09 Geologická nebezpečí (Geological risks) 1) Zemětřesení 2) Vulkanismus 3) Tsunami
VíceOchrana před negativními účinky vod
Mořské a vodní právo Ochrana před negativními účinky vod Michal Sobotka Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 10 Negativní účinky vod Povodně Vodní eroze (zdravotní rizika) Povodeň Dočasné
VícePOVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram
POVODŇOVÝ PLÁN OBCE OBEC OKRES:Příbram A) Věcná část 1/ Charakteristika území: se vyznačuje stabilním horninovým podložím bez evidovaných poddolovaných území a důlních děl. Vodní režim je poměrně vyrovnaný,
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
VíceMěření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006
Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na
VíceGEOBARIÉRY ohrožující život a díla člověka
GEOBARIÉRY ohrožující život a díla člověka Vulkanické erupce Zemětřesení Sesuvy Záplavy Toxické a radiační působení geologického prostředí Přírodu je nutno poslouchat, aby ji bylo možno ovládat Který projev
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VícePříčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace
Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy
VíceGEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,
GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceObr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63
Obr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63 6. POROVNÁNÍ S OBDOBNÝMI PŘÍPADY JARNÍCH POVODNÍ V MINULOSTI 6.1 Úvod Výskyt dvou
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VíceRizikové endogenní pochody
Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu
VícePLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE
PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE při vzniku mimořádné události a vyhlášení krizových stavů 1.2 Zdroje rizik a analýza ohrožení 1.2.1 Průmyslové havárie, únik nebezpečné látky Na území obce Oznice se nenacházejí
Více4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ
4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VícePOVRCH ČESKÉ REPUBLIKY
POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s povrchem ČR. POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY přirozené hranice ČR tvoří většinou hory, na jihu pak řeka střed
Více88 % obyvatel. Pouze 38 % obyvatel. České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém.
88 % obyvatel Pouze 38 % obyvatel České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém. České republiky uvádí, že za posledních šest měsíců vykonali nějakou aktivitu, aby zmírnili změnu klimatu. 21
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 97 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 97 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 11. 6. 2013, 09:00 Aktuální výstrahy ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo:
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceGlobální cirkulace atmosféry
Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu Ochlazený
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VícePředpovědní povodňová služba Jihlava února 2017
Předpovědní povodňová služba Jihlava - 28. února 2017 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace č. 5 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 08:00
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace č. 5 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 27. 6. 2013, 08:00 Aktuální výstrahy ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: IVNJ_2013/58
VícePovodeň v srpnu 2002 zdroj poučení pro budoucí generace
Konference k 1. výročí povodně 22 Praha 14. 15. srpna 212 Povodeň v srpnu 22 zdroj poučení pro budoucí generace Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav e-mail: kubat@chmi.cz Povodeň v srpnu 22 charakteristické
VíceSrážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy
Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy Vždy platí základní bilance P G Q ET G S in out Jednotlivé složky bilance nejsou konstantní v čase Obecně se jedná o jakýkoli
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VíceOd jezu Geesthacht až po Severní moře
Od jezu Geesthacht až po Severní moře Wittenberge Havel Berlin Magdeburg Wittenberg Dessau Schwarze Elster Mulde Saale Dresden Ohře Mělník Praha Hradec Králové Vltava Nord-Ostsee-Kanal Brunsbüttel Stör
VíceHodnocení hrozeb spojených s dopady klimatické změny na města a regiony (na příkladu z Hradce Králové)
Hodnocení hrozeb spojených s dopady klimatické změny na města a regiony (na příkladu z Hradce Králové) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D. Typy hrozeb spojených se
VícePraktické zkušenosti z povodní ve Valašském Meziříčí. zpracoval: Mgr. Václav Chajdrna
Město Město Valašské Meziříčí Praktické zkušenosti z povodní ve Valašském Meziříčí zpracoval: Mgr. Václav Chajdrna Obyvatelé České republiky se prakticky seznámili s povodněmi v červenci 1997, kdy zasáhly
VícePOVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY. Zpracoval : Obecní úřad Neumětely
POVODŇOVÝ PLÁN OBCE NEUMĚTELY Zpracoval : Obecní úřad Neumětely Datum zpracování : 30.8.2013 Schválil: Luděk Kuniak v.r. Projednáno Zastupitelstvem obce Neumětely dne 4.10.2013 Seznam členů povodňové komise
VíceZemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Zemědělství a klimatická změna prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Křtiny 9.11.2018 Rok 2017 Rok 2018 Náhoda? Trvalý stav?? Globální teplota
VíceJan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky
Tsunami Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Tsunami exotické japonské slovo značící vlna v přístavu, zná po tragických událostech v Indickém oceánu 26. prosince 2004 každý Obsah:
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace č. 3 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 13:00
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace č. 3 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 26. 6. 2013, 13:00 Aktuální výstrahy ČHMÚ VÝSTRAHA ČHMÚ Číslo: PVI_2013/66 Vydaná: středa 26.06.2013
VíceMáme se dál obávat sucha i v roce 2016?
Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem
VíceTSUNAMI Seminární práce
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník TSUNAMI Seminární práce Jméno a příjmení: Karolína ŠIMONOVÁ Třída: 7. O Datum: 28. 5. 2016 1. Úvod Tsunami Touto seminární prací bych Vám
VíceEU V/2 1/Z27. Světový oceán
EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií
VíceHYDROSFÉRA. Opakování
HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceStav sucha pokračuje i v říjnu
Datum: 17. 10. 2018 Místo: Praha-Komořany TISKOVÁ ZPRÁVA Stav sucha pokračuje i v říjnu Srážkový deficit z letních měsíců pokračuje i nadále, do poloviny října představovaly srážkové úhrny na území České
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
VíceLabe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?
Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.
VíceŠkolení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň
18.2.2015 Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň 18.2.2015 Školení k problematice činnosti orgánů při mimořádné události - Povodeň Osnova: - Povodeň - Vodohospodářský dispečink
VíceMinisterstvo zemědělství investuje do protipovodňových opatření Petr Bendl, ministr zemědělství Aleš Kendík, náměstek ministra
Ministerstvo zemědělství investuje do protipovodňových opatření Petr Bendl, ministr zemědělství Aleš Kendík, náměstek ministra tisková konference 13. srpna 2012 Ministerstvo zemědělství Katastrofální povodně
Více4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ
4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ Manuální hydrologické předpovědi jsou tradičním produktem předpovědní povodňové služby ČHMÚ. Po zavedení hydrologických modelů jsou nyní vydávány pro
VíceHydrologické poměry ČR
Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/12. Název materiálu: Hydrologie České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Hydrologie České republiky daltonský list Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Mgr. Pavel Šulák Dalton - Hydrologie České republiky A. pracuj samostatně
VíceVOP DOLNÍ BOUSOV spol. s r. o. Michal Školník Vladimír Mrkvička
VOP Dolní Bousov, spol. s.r.o., Tovární 785 294 04 Dolní Bousov Tel./fax: 326 396 250, mobil: +420 603 261 191 E-mail: vop@vop-db.cz, webové stránky: www.vop-db.cz IČO: 62959531, DIČ: CZ62959531 VOP DOLNÍ
VíceKatastrofální povodeň v podhůří Orlických hor
Český hydrometeorologický ústav pobočka Hradec Králové Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor červenec 1998 Zpracovali: Ing.Zdeněk Mrkvica RNDr.Ladislav Metelka RNDr.Petr Váchal RNDr.Jan Pavlík
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceOBCE D R A Ž I Č K Y
POVODŇOVÝ PLÁN OBCE D R A Ž I Č K Y Schválil: MěÚ Tábor odbor životního prostředí Datum: Revize povodňového plánu:... 1 x za rok Revize povodňového plánu:... Revize povodňového plánu:... Revize povodňového
VíceZměna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.
ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI 2002 RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. - OBSAH PŘEDNÁŠKY - Hydrologická předpovědní povodňová služba (HPPS) v roce 2002
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Více5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
VícePovodí Moravy, s. p.
Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s. p. Ing. Tomáš Kříž Povodí Moravy, s. p. kriz@pmo.cz VODOHOSPODÁŘSKÝ DISPEČINK Provozovat vodohospodářský dispečink je dáno hlavním předmětem podnikání podniku
VíceHydrologické sucho v ČR
Hydrologické sucho v ČR Aktuální stav koncem září 2018 neprší, neprší, ba ani neleje, můj milý koníčku, nikam se nejede, vyschla už docela, ta naše luka a kukačka, ta už nezakuká Radek Čekal, Jan Kubát
VíceZměny klimatu za posledních 100 let
Příloha A Změny klimatu za posledních 100 let Níže uvedené shrnutí změn klimatu za posledních 100 let bylo vypracováno na základě zpráv IPCC (2007) a WMO (2011). Podle vyhodnocení údajů za rok 2010 předními
Vícefoto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST IV. Monitoring vodních stavů
foto: Povodeň 2006 Olomouc, Dolní Novosadská A.VĚCNÁ ČÁST Obsah: Aktuální informace o odtokových poměrech na internetu:... 3 Presentace hlásné a předpovědní povodňové služby... 3 Hlásná povodňová služba...
Více