3. UVOD U RAČUNARE 3.1 ŠTA RACUNAR MOŽE DA RADI?

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. UVOD U RAČUNARE 3.1 ŠTA RACUNAR MOŽE DA RADI?"

Transkript

1 3. UVOD U RAČUNARE Osamdesete i devedesete godine spominju se kao godine racunarske revolucije. Tada su se proizveli racunari cije su brzine i racunarska snaga hiljadama puta veci nego što je to bilo kod prvih komercijalnih racunara. Cena i dimenzije ovih racunara se ne razlikuju od onih za pisace mašine. Ova revolucija je nastupila kao rezultat razvoja integrisanih kola koja kombinuju mnoge elektronske komponenete na jednom silikonskom cipu, a posebno kola sa visokim stepenom integracije LSI (Large Scale Integration) i kola se veoma visokim stepenom integracije VLSI (Very Large Scale Integration). Takav stepen integracije može da postavi veoma veliki broj tranzistora -sada i milione komada na jedan jedini elemenat tz. cip. Ovakav tehnološki napredak je doveo do toga da je moguce napraviti ceo mozak racunara kao jedno integrisano kolo koje se naziva mikroprocesor. Dodatak od relativno malog broja drugih cipova formira kompletan mikroracunar. Od prvog komercijalnog digitalnog racunara iz 1940-te do današnjih mocnih racunara i revolucionarnog mikroracunara, postoji veoma mala promena u osnovnim principima rada. Iako je tehnologija otišla daleko od vremena kada su prvi racunari ušli u upotrebu, naši moderni racunari još uvek rade sa jedinicama i nulama, koristeci iste osnovne logicke operacije kao i njihovi prethodnici. U ovom poglavlju razmotricemo koncepte, principe i operacije koje su zajednicki za sve tipove racunara. 3.1 ŠTA RACUNAR MOŽE DA RADI? U najvecem broju slucajeva covek može da radi sve što može i racunar, ali racunar to da radi mnogo vecom brzinom i tacnošcu. Ovo je tacno bez obzira na cinjenicu da racunari izvršavaju samo jednu po jednu operaciju. Covek može da uzme listu od 10 brojeva i izracuna zbir svih, jednom operacijom ocitavajuci brojeve jedan za drugim i dodajuci jedan drugom kolonu po kolonu. Racunar sa druge strane može da sabere samo dva broja, tako da bi sabiranje deset brojeva zahtevalo devet dodatnih koraka. Naravno, cinjenica da je racunaru potrebna samo mikrosekunda (ili manje) po koraku, objašnjava njegovu efikasnost.

2 Mikroracunari Racunar je brži i tacniji od coveka, ali za razliku od coveka, mora mu se dati kompletan skup instrukcija koji mu govori šta tacno da radi u svakom koraku. Ovaj skup instrukcija, nazvan program, napravljen je od strane jednog ili više ljudi za svaki zadatak koji je dat racunaru da uradi. Ovi programi su smešteni u racunarskoj memoriji u binarno kodiranom obliku, pri cemu je svaka instrukcija ima svoj jedinstven kod (šifru - oznaku). Racunar uzima iz memorje samo jedan kod (šifru), i izvodi operaciju koja odgovara toj šifri. Racunari su našli svoj put i primenu u oblastima u kojima to nije bilo izvodljivo pre 20 godina (delom i zbog cene). Brzi porast u broju i raznovrsnosti racunarskih aplikacija, kao i pad cena postavio ih je na znacajno mesto u svim oblastima kao što su poslovne aplikacije, procesna kontrola, nauka, tehnologija i obrazovanje. 3.2 KAKO RACUNARI RAZMIŠLJAJU? Racunari ne razmišljaju! Racunaru programer obezbedjuje program koji se sastoji od instrukcija i podataka koji specificiraju svaki detalj o tome šta da radi i kada da radi. Racunar je samo brza mašina koja može da operiše podacima, da racuna, da donosi odluke na osnovu uporedjivanja - sve pod kontrolom programa. Ukoliko programer napravi grešku u programu ili stavi pogrešne podatke, racunar ce proizvesti pogrešan rezultat. Postavlja se pitanje: "Kako racunar izvodi program koji se sastoji od instrukcija?". Odgovor na ovo pitanje dobija se ukoliko se pogleda racunarska arhitektura (uredjenost njihovih razlicitih elemenata) i prodje korak po korak proces koji racunar prolazi u izvršavanju programa. 3.3 KOLIKO TIPOVA RACUNARA POSTOJI? Kao što je napomenuto svi racunari rade na isti nacin. Ipak postoji nekoliko faktora koji cine da se racunari razlikuju jedan od drugog. Ovi faktori su fizicka velicina, cena, brzina i dužina reci. Fizicka velicina i cena su same po sebi jasne. Brzina se odnosi na brzinu kojom racunar može da izvršava instrukcije. Racunarska rec se odnosi na 58

3 3. Uvod u racunare broj bitova koje sadrži osnovna jedinica podataka koju racunar može da obradi i smesti. Na primer, racunar sa 16-bitnom velicinom reci može da obradjuje podatke velicine 16 bita, i njegova memorija može da smesti 16- bitne reci. Racunar ce tada biti okarakterisan kao 16-bitni racunar. Na osnovu ovih faktora racunare možemo da klasifikujemo u tri kategorije: mikroracnare, miniracunare i velike racunare (mainframe). Mikroracunari Ovi najnoviji clanovi racunarske porodice su najmanji i najjeftiniji. NJihova mala dimenzija je rezultat LSI i VLSI tehnologije koja je pomenuta u ranijem poglavlju. Mnogi mikroracunari koriste integrisana kola (IC) u MOS tehnologiji. Kao rezultat, tipicni mikroracunar može da izvršava više od instrukcija u sekundi. Iako je to veoma brzo za ljudske pojmove, to je mnogo sporije od miniracunara i velikih racunara. Mikroracunar obicno može da radi sa velicinom reci od 4,8,16 i 32 bita. Miniracunari Miniracunari su veci, mnogo skuplji od mikroracunara, i brži od mikroracunara. Koriste se u procesnoj kontroli, istraživanjima i poslovnim aplikacijama. Danas su mikroracunari sve boljih performansi, a razlika izmedju njih i miniracunara se smanjuje, što dovodi do korišcenja mikroracunara i u oblastima gde su se do skoro koristili miniracunari. Veliki racunari (mainframe) Veliki racunari su najvecih dimenzija, najskuplji, i najmocniji racunari. Možemo ih naci u velikim korporacijama, bankama, univerzitetima i istraživackim laboratorijama. Zahtevaju veliki prostor pošto ukljucuju razlicite tipove periferijske opreme. 3.4 OSNOVNA STRUKTURA RAČUNARA Bez obzira na razlike u performansama izmedju razlicitih tipova racunara svaki racunar ima pet osnovnih jedinica: aritmeticko /logicku jedinicu ALU, memorijsku jedinicu, upravljacku jedinicu, ulaznu jedinicu i izlaznu 59

4 Mikroracunari jedinicu. Slika 3.1 je blok dijagram koji predstavlja opšti racunarski sistem koji pokazuje vezu razlicitih jedinica (blokova). Slika 3.1 Opšti blok dijagram racunarskog sistema Uocavamo da je upravljacka jedinica centar dijagrama pošto funkcioniše kao mozak racunara, upravljajuci radom svih drugih blokova. Strelice u dijagramu pokazuju pravac u kome teku podaci ili upravljacki signali. Velika strelica pokazuje grupu paralelnih linija koje reprezentuje rec podataka, instrukciju ili adresu; manja strelica prikazuje upravljacke signale, koji su obicno jedna ili nekoliko signalnih linija. U daljem tekstu koristicemo uokvirene brojeve pored strelica radi opisa svake od jedinica. Memorijska jedinica U ovoj jedinici smeštena je grupa bitova (reci) koja reprezentujue instrukciju koju racunar treba da izvrši (npr. program), i podatke sa kojima treba raditi u programu. Memorija služi takodje i kao privremeno skladište rezultata operacija koje izvršava ALU (Aritmetic Logic Uninit - strelica 4). Memorijskom jedinicom upravlja upravljacka jedinica, koja signalizira operacije ocitavanje (READ) ili upisivanje (NJRITE) (strelica 6) i obezbedjuje odgovarajucu memorijsku adresu (strelica 7). Podaci koji treba 60

5 3. Uvod u racunare da se upišu u memoriju mogu da dodju iz ALU ili iz ulazne jedinice (strelica 8), a sve pod kontrolom upravljacke jedinice. Podaci koji su ucitani iz memorije mogu da se šalju ka ALU (strelica 2) ili ka izlaznoj jedinici (strelica 9). Kao što je vec napomenuto racunar ima internu i eksternu memoriju. Interna memorija je relativno malog kapaciteta, brza, i smešta programe i podatke koje racunar trenutno izvršava (kratkotrajno smeštanje). Poluprovodnicki RAM i ROM se obicno koriste kao interna memorija. Eksterna memorija je memorija velikog kapaciteta koja se koristi za smeštanje programa i podataka koje racunar trenutno ne koristi (smeštanje na duži period). Magnetne trake i diskovi su uobicajni tipovi eksterne memorije. Aritmeticko logicka jedinica Aritmeticko-logicka jedinica, ALU, obavlja aritmeticke i logicke operacije nad podacima. Upravljacka jedinica šalje signale ALU-u koja odredjuje koje operacije ce se izvšavati nad podacima (strelica 1). Upravljacka jedinica odredjuje i izvor podataka - memorijsku jedinicu (strelica 2) ili ulaznu jedinicu (strelica 3). Rezultat operacije može biti poslat u memoriju radi uskladištenja (strelica 4) ili ka spoljašnjoj jedinici (strelica 5). Ulazna jedinica Ulazna jedinica se sastoji od sklopova koji omogucavaju da podaci i informacije koji dolaze spolja ulaze u internu memoriju racunara ili ALU (strelice 3 i 8). Ovi sklopovi se obicno nazivaju periferije pošto su oni fizicki odvojeni od sklopova koji cine mozak racunara. Neke tipicne ulazne periferije su citac bušene trake, citac papirne trake, tastatura, teleprinter i analogno digitalni konvertori (ADC). Personalni racunari imaju tastaturu kao ulazni uredjaj. Nije retko da se magnetna traka i disk jedinice posmatraju kao ulazne periferije. NJihova glavna funkcija je da smeste podatke i programe koji se, posle komandi iz upravljacke jedinice, prenose u racunarsku internu memoriju. Izlazna jedinica Izlazna jedinica se sastoji od periferijskih uredjaja koji prenose podatke i informacije iz interne memorije ili ALU ka spoljašnjem svetu (strelice 5 i 9). 61

6 Mikroracunari Tipicne izlazne periferije ukljucuju LED displej, štampace, video monitore, TV prijemnike i digitalno analogne konvertore (DAC). Magnentne trake i disk memorijske jedinice mogu se smatrati i kao izlazne periferije (jedinice masovne memorije); podaci i program iz interne memorije smeštaju se u jednoj od spoljašnjih memorija na trajno cuvanje. Terminal je tastatura (kao ulazna jedinica) kombinovana sa jedinicom za vizuelno prikazivanje (kao što su štampaci ili video monitori). Kombinacija tastatura/video prikazivac (display) naziva se video terminal. Mikroracunar obicno ima jedan terminal, dok vecina velikih racunara i mnogi miniracunari imaju nekoliko terminala. Upravljacka jedinica Funkcija ove jedinice je sada jasna. Ona upravlja radom svih drugih delova racunara obezbedjujuci vremenske i upravljacke signale. Ona je kao dirigent u orkestru koji vodi racuna da je svaki od instrumenata u dobroj sinhronizaciji. Upravljacka jedinica uzima instrukciju iz memorije tako što šalje adresu (strelica 7) i komandu za ocitavanje (strelica 6) ka memorijskoj jedinici. Instrukcija (rec) iz memorije dolazi u upravljacku jedinicu (strelica 11). Ova instrukcijska rec, koja je u binarno kodiranom obliku, se dekoduje (preko logickih kola u upravljackoj jedinici) da bi se odredilo koja operacija se izvodi. Kada se operacije odrede, upravljacka jedinica generiše sekvencu signala koji je izvršavaju. Tako možemo reci da upravljacka jedinica ima zadatak da uzme, dekoduje i izvrši instrukcije koje su u memoriji (tzv. program). Centralna procesorska jedinica (CPU) ALU i upravljacka jedinica obicno su povezani u jednu jedinicu koja se naziva centralna procesorska jedinica CPU (Central Processing Unit). CPU je zaista "mozak" racunara jer kombinuje kola koja generišu sve upravljacke signale koji su potrebni za izvršavanje instrukcija sa kolima koja stvarno izvršavaju operacije koje instrukcije zahtevaju. Pojednostavljen dijagram racunarskog sistema Pošto smo se upoznali sa funkcijama pet osnovnih jedinica racunarskog sistema, možemo kombinovati neke od jedinica da bi dobili jednostavniji dijagram. Slika 3.2 pokazuje kako se racunar može predstaviti kao tri bloka. 62

7 3. Uvod u racunare CPU blok zamenjuje ALU i upravljacku jedinicu. Ulazno izlazni blok (I/O) je kombinacija ulaznih i izlaznih jedinica. Slika 3.2 (A) Pojednostavljeni dijagram racunara; (B) Dijagram mikroracunara Mikroracunar U mikroracunaru CPU je integrisano kolo koje se naziva mikroprocesor. Termini "CPU" i "mikroprocesor" se cesto koriste kao sinonimi. U racunarstvu je uobicajno da se mikroprocesor naziva mikroprocesorska jedinica - MPU (MicroProcesor Unit). Sumiracemo sledece cinjenice: 1. CPU je kombinacija ALU i upravljacke jedinice bilo kog racunara 2. Kada je CPU jedno integrisano kolo naziva se mikroprocesor i oznacavamo ga sa MPU. 3. MPU povezan sa memorijom i I/O predstavlja mikroracunar MIKROPROCESOR - M6800 MPU je LSI cip koji sadrži sva potrebna kola za izvršavnje funkcija CPUa. Postoji više razlicitih MPU-a koje proizvode razliciti IC proizvodjaci. Iako oni svi obavljaju suštinski iste funkcije, svaki od njih ima jedinstvene karakteristike koje ih cine razlicitim od drugih MPU-ova. Najveca razlika se javlja u dužini reci, broju i tipu instrukcija koje mogu da se izvrše, tipu spoljašnjih upravljackih signala i velicini memorije koju mogu da adresiraju. U ovom poglavlju analiziracemo jedan MPU, Motorolu 6800 kao jedan od najviše korišcenih MPU-ova i kao jedan od najeminentnijih clanova 63

8 Mikroracunari familije Motorola Bice dat prikaz detaljnog rada 6800 MPU, veza sa memorijom i I/O elementima da bi se napravio racunar na bazi mikroprocesora 6800, i kako ga programirati da bi izvršio željeni posao. 3.6 RACUNARSKA REC Prethodna analiza medjusobnog odnosa razlicitih jedinica racunarskog sistema je pojednostavljena. Da bismo ovu interakciju objasnili na malo detaljniji nacin, moramo se podsetiti na nekoliko tipova informacija koje se prenose i sa kojima se stalno radi u okviru racunara. Kao što je napomenuto, osnovna jedinica informacije u racunaru je rec. Iako je rec napravljena od nekoliko bitova, racunar tretira rec kao jednu celinu i smešta svaku rec u odredjenu memorijsku lokaciju. Rec u mikroprocesorima je obicno dugacka 8 (bajt), 16 ili 32 bita. Rec smeštena u racunarskoj memoriji, može da predstavlja nekoliko tipova informacija: (1) binarne numericke podatke, (2) kodirane podatke, (3) adrese koje su deo instrukcija. 3.7 BINARNA REC PODATAKA Ovo su reci koje jednostavno predstavljaju numericku velicinu u binarnom brojnom sistemu. Na primer lokacija u memoriji 8-bitnog (jedan bajt) mikroracunara može da sadrži rec , što odgovara broju Primer 16-bitne reci podataka: što je ekvivalent za Velikom dužinom reci se može predstaviti veliki broj podataka. Sa 8- bitnom reci najveca rec podataka ( ), ekvivalentna je sa 2 8-1= Sa 16-bitnom reci najveca vrednost je = Sa 32 bita (4 bajta) može se predstaviti broj veci od 4 biliona. 64

9 Rec podatka sa znakom 3. Uvod u racunare Racunar se ne bi mogao upotrebiti ako bi radio samo sa pozitivnim brojevima. Zbog toga mnogi racunari za predstavljanje brojeva koriste drugi komplement sa znakom. Potsetimo se da je bit sa najvecom težinom - bit znaka (0 za pozitivan i 1 za negativan broj), tako da ce brojevi +9 i -9 biti predstavljeni u 8-bitnom racunaru. U sistemu sa znakom mogu se sa 8 bita predstaviti samo brojevi od do , a sa 16-bitova do Kombinovanje reci podatka Cesto je racunaru potrebno da obradjuje podatke koji su veci od podataka odredjenog velicinom reci. U takvim slucajevima, podaci se mogu predstaviti preko dve ili više reci koje mogu biti smeštene u uzastopne lokacije. Na primer, mikroracunari sa 6800 MPU, rade sa 8-bitnim podatkom. 16-bitni broj kao što je može se smestiti u dve uzastopne memorijske lokacije na sledeci nacin: Mem. adresa Sadržaj viših bitova od 16-bitnog broja nižih bitova od 16-bitnog broja Vidimo da je 8 bitova vece težine 16-bitnog broja smešteno na memorijskoj adresi 0030 i naziva se bajt vece težine. Slicno, 8 bitova manje težine 16-bitnog broja (bajt manje težine) je smešteno na memorijskoj adresi Kombinacija ova dva bajta sacinjava kompletan 16-bitni broj MPU ce obradjivati 16-bitni broj u dva koraka, bajt po bajt. Heksadecimalno predstavljanje brojeva Zbog jednostavnijeg pisanja, podaci se mogu predstaviti u heksadecimalnom brojnom sistemu. Na primer broj može se 65

10 Mikroracunari predstaviti kao jedan bajt NJegove heksalna, decimalna i oktalna reprezentacija su: = =164 8 Važno je napomenuti da je upotreba heksadecimalne reprezentacije pogodnija za korisnika racunara. U racunarskoj memoriji su smeštene jedinice i nule, i to je ono što racunar obradjuje. 3.8 KODIRANI PODACI Podatak koji racunar obradjuje ne mora da bude binarni broj. Drugi nacin predstavljanja podatka je BCD kod, gde grupa od 4 bita predstavlja jednu decimalnu cifru. Tako, 8-bitna rec može da predstavlja 2 decimalne cifre, itd. Mnogi racunari mogu da izvršavaju aritmeticke operacije sa BCD kodiranim brojevima kao deo njihovog normalnog instrukcijskog repertoara. Drugi, narocito neki mikroracunari, zahtevaju poseban napor programera da bi izvršili BCD aritmetiku. Rec podatka ne predstavlja samo numericke podatke. Cesto se koristi za predstavljanje slova i drugih specijalnih znakova koji koriste kodove kao što su 7-bitni ASCII kod. ASCII kod koriste svi proizvodjaci mikroracunara. Osnovni ASCII kod koristi 7 bitova, a sa 8-mim bitom, koji se koristi za parnost ili proširenje skupa znakova, dobija se jednobajtni ASCII kod. Sledeci primer pokazuje kako poruka, koristeci ASCII kod, može da bude smeštena u uzastopnim memorijskim lokacijama (sekvenci memorijskih lokacija). Sadržaj svake od lokacija je dat u heksadecimalnom kodu. Koristeci tabelu za ASCII kod može se odrediti poruka. Uocimo da je bit najvece težine bit parnosti i da je prvi karakter smešten na lokaciji 012A 16. Lokacija adrese Binarno Heksadecimalno 012A C9 012B BD 012C D AF 012E D2 ASCII 66

11 3. Uvod u racunare Dekodovana poruka je Omov zakon, I= V/R. Jednobajtni ASCII kod je posebno podešen za racunare sa 8-bitnom velicinom reci. U stvari, ostali racunari (velicine reci 16, 32) takodje koriste jednobajtni ASCII. Na primer, 16-bitni racunar može da spakuje dva bajta u jednu memorijsku rec tako da svaka rec predstavlja dva karaktera. Ovo je ilustrovano na sledeci nacin: Interpretacija reci podatka Pretpostavimo da je receno da je odredjena rec podatka u mikroracunarskoj memoriji Ova rec se može interpretirati na više nacina. Može da bude binarna reprezentacija broja 86 10, može da bude BCD reprezentacija 56 10, ili može da bude ASCII kod karaktera V. Kako ce podatak biti interpretiran? Zavisi od programera pošto ona (ili on) smeštaju podatak u memoriju zajedno sa instrukcijama koje zajedno cine program. Programer zna koji tip reci podatka se koristi i mora se uveriti da racunar interpretira podatke tacno (preko programa koji izvršava, a koji se sastoji od instrukcija). 3.9 INSTRUKCIJSKA REC Program se sastoji od sekvence binarno kodiranih instrukcija koje CPU mora da uzme iz memorije, dešifruje (dekoduje) i izvrši. Za mnoge racunare instrukcijska rec od koje je sacinjen program može da nosi dva tipa informacija: operaciju koja treba da se izvrši i adresu operanda (podatka) nad kojim se operacija izvršava. Racunari koji imaju veliku dužinu reci mogu sve to da smeste u jednu racunarsku rec, dok mikroracunarima treba više od jedne reci. Pre nego što vidimo kakav je format instrukcija u 8- bitnom mikroracunaru, posmatracemo format instrukcijske reci za racunare sa velikom dužinom reci. Slika 3.3 pokazuje primer instrukcijske reci hipoteticnog 20-bitnog racunara. 20 bitova je podeljeno u dva dela. Prvi deo (bitovi 16-19) sadrže 67

12 Mikroracunari kod operacije (op. kod). Cetvorobitni kod ukazuje na operacije koje CPU treba da izvrši. Svaki od mogucih op. kodova predstavljaju pojedine operacije kao što je sabiranje ili oduzimanje. Drugi deo (bitovi 0-15) je adresa operanda, odnosno adresa u memoriji odakle ce podaci (operand) biti uzeti ili gde ce biti upuceni, zavisno od operacije koja se izvršava. Sa 4 bita koji se koriste kao op. kod, postoji mogucnost od 2 4 =16 razlicitih operacionih kodova, gde svaki id njih oznacava drugu operaciju. Ovo znaci da je racunar, koristeci ovu instrukcijsku rec, ogranicen na 16 razlicitih instrukcija koje može da izvrši. Racunar koji ima više instrukcija, zahteva više bitova za svoj operacioni kod. U svakom slucaju, svaka instrukcija koju racunar može da izvršava, ima specifican op. kod koji racunar (upravljacka jedinica) mora da interpretira (dekoduje). Ova instrukcijska rec ukazuje racunaru da uradi sledece: Uzmi rec podatka smeštenu na adresnoj lokaciji 5A72, pošalji u ALU, saberi sa brojem u akumulatorskom registru. Zbir ce biti smešten u akumulatoru (prethodni sadržaj akumulatora je izgubljen). Format instrukcije u mikroracunarima Osmobitni MPU (kao 6800) ne može da smesti operacioni kod i adresu operanda u jednu 8-bitnu rec; zato kod njega postoje tri instrukcijska formata: jednobajtan, dvobajtan i trobajtan. Ovo je ilustrovano na slici

13 3. Uvod u racunare Slika 3.4 Formati instrukcija u 8-bitnim mikroprocesorima Jednobajtna instrukcija sadrži samo 8-bitni kod operacije; nije specificiran operand. Pošto ne postoji adresa operanda ove instrukcije se koriste kod onih operacija koje ne zahtevaju pristup delu memorije sa podacima. Na primer instrukcija - obriši sadržaj akumulatora CLRA (Clear Accumulator), koja nalaže MPU-u da postavi sve bitove u akumulatoru na 0. Pošto je akumulator registar koji je deo MPU-a ne postoji potreba za adresom operanda MPU koristi op. kod (ili 4F 16 ) da bi predstavio operaciju CLRA. Razliciti mikroprocesori koriste razlicite op. kodove da bi reprezentovali CLRA operaciju. Generalno, razliciti MPU-ovi imaju razlicit skup op. kodova zbog razlike u projektovanju upravljackih kola. Prvi bajt u dvobajtnoj instrukciji prikazan na slici 3.4 je op. kod, a drugi bajt je 8-bitni kod adrese, koji odredjuje adresu operanda. Ova dva bajta su uvek smeštena u memoriji naznacenim redosledom. To je ilustrovano na sledeci nacin: Memoriska Memorijska rec 69

14 Mikroracunari Adresa (Heks.) Binarno Heks Opis Operacioni kod za LDA E Adresa na kojoj su podaci koji treba da se ucitaju u akumulator Operacioni kod za STA A Adresa gde ce sadržaj akumulatora biti smešten U levoj koloni je spisak adresa lokacija u memoriji u kojima je svaki od bajtova smešten. Druga i treca kolona daju stvarne reci smeštene u svakoj memorijskoj lokaciji u binarnom ili heksadecimalnom obliku. U koloni sa desne strane nalazi se opis znacenja svake memorijske reci. Bajt smešten na adresi 0200 je op. kod, deo prve instrukcije; op. kod 6800 za instrukciju LDA (Load Accumulator). Bajt smešten na 0201 je deo prve instrukcije koji se odnosi na adresu operanda. Kompletna dvo-bajtna instrukcija nalaže MPU da uradi sledece: Uzmi podatke koji se nalaze na memorijskoj adresi 5E i stavi ih u akumulator. Sadržaj adrese 5E ostaje nepromenjen. Bajt smešten na adresi 0202 je op. kod za sledecu instrukciju; tj. op. kod za instrukciju STA (STore the Accumulator). Bajt smešten na 0203 je deo adrese operanda druge instrukcije. Kompletna dvobajtna instrukcija nalaže MPU-u da uradi sledece: Uzmi sadržaj akumulatora i smesti ga na memorijsku adresu 8A. Sadržaj akumulatora ostaje nepromenjen. Ukoliko posmatramo trobajtnu instrukciju na sl. 3.4, vidimo da je prvi bajt op. kod. Drugi i treci bajt formiraju 16-bitnu adresu operanda. Primer trobajtne instrukcije je sledeci: Memoriska Memorijska rec Adresa Binarno Heks. Opis 70

15 3. Uvod u racunare (Heks.) BB Operacioni kod za ADD Viši bajt adrese operanda F6 Niži bajt adrese operanda Instrukcija nalaže MPU da uradi sledece: Uzmi podatke smeštene u memoriji na adresi 35F6, doda ih sadržaju akumulatora, i rezultat smesti u akumulator. Jasno je da je trobajtna instrukcija isto što i dvobajtna osim što se koristi duži kod za adresu. Mnogi MPU, npr. 6800, dozvoljavaju da je adresa operanda bilo 8-bitna (jedan bajt) ili 16- bitna (dva bajta). Videcemo da 6800 uvek koristi 16-bitnu adresu, cak i kod dvobajtne instrukcije. Izvršavanje programa Program se sastoji od instrukcija koje tacno nalažu racunaru šta da radi korak po korak. Za 8-bitni racunar program ce se sastojati od jednobajtne, dvobajtne i trobajtne instrukcije smeštene u memoriji. Program može da bude smešten u RAM-u (ukoliko postoji mogucnost da ce se program kasnije menjati) ili u ROM-u (ukoliko program ostaje za stalno u memoriji). MPU ce uzeti (ucitati), dekodovati (dešifrovati) i izvršiti instrukciju iz memorije jednu po jednu, pocevši od unapred definisane pocetne adrese. Pošto 8-bitni racunar koristi više od jedne memorijske reci po instrukciji, MPU mora da obavi više operacija ocitavanja, tj. uzimanja, pre nego što izvrši samu instrukciju. Ovo je ilustrovano na slici sl. 3.5 MPU uvek pocinje sa uzimanjem bajta op. koda, a zatim dekoduje op. kod da bi odredio šta da uradi sledece. Op. kod je taj koji ukazuje MPU da li treba da uzme adresu operanda pre izvršavanja instrukcije, i da li su potrebne jedna ili dve operacije uzimanja da bi se dobila adresa operanda. MPU neprekidno ponavlja seriju koraka, dok ne naidje na op. kod za instrukciju zaustavljanja HLT (Halt), što oznacava zaustavljanje izvršavanja naredbi. U zavisnosti od tipa instrukcije menjace se i vreme potrebno da MPU izvrši instrukciju. To nije samo posledica razlike u adresi operanda, vec i zbog razlicitih sekvenci dogadjaja koji se odvijaju za vreme faze izvršavanja. 71

16 Mikroracunari Slika 3.5 Serija koraka MPU-a u izvršavanju program Primer MPU radi sa 8-bitnom recju i 16-bitnom adresom. a) Koliki je maksimalan broj razlicitih instrukcija koje MPU može da izvršava? b) Koliki je maksimalan kapacitet interne memorije sa kojom može MPU da komunicira? Rešenje: a) Sa 8-bitnim op. kodom, postoji 2 8 =256 mogucih op. kodova, svaki predstavlja razlicitu instrukciju. Projektanti 6800, su odlucili da koriste samo 197 op. kodova. b) 16-bitni adresni kod odredjuje 2 16 = razlicitih memorijskih lokacija. Maksimalan kapacitet ce tada biti X 8 ili 64K X 8. 72

17 3. Uvod u racunare Primer 3.2 Koliko operacija uzimanja MPU treba da obavi pri izvršavanju instrukcije sabiranja (ADD) podataka iz memorijske lokacije A2FF sa akumulatorom? Rešenje: Cetiri operacije uzimanja se zahtevaju: jedna za uzimanje op. koda, još dve druge za uzimanje adrese operanda (A2FF), i trece za uzimanje podataka koji se dodaju akumulatoru za vreme faze izvršavanja MPU - POJEDNOSTAVLJENA VERZIJA Pošto smo objasnili osnovne korake koje MPU cini za vreme izvršavanja instrukcija, možemo se malo detaljnije osvrnuti na MPU. Mikroprocesor je veoma kompleksan modul koji sadrži najveci deo logickih kola, veci broj registara sa razlicitim funkcijama i veliki broj signalnih linija koje povezuju njih sa drugim elementima u mikroracunaru. Pojednostavljen dijagram 6800 MPU prikazan je na slici 3.6. Prvo cemo opisati funkcije svakog od elementa na dijagramu, zatim cemo opisati u kakvoj su oni medjusobnoj vezi za vreme izvršavanja programa. MPU je deo uokviren debelom crnom linijom, a pokazana je i veza sa memorijom. Zbog jednostavnosti, na ovom dijagramu nismo pokazali nikakve I/O blokove. Mi cemo pretpostaviti da su program i podaci vec u memoriji. U MPU-u postoje tri spoljašnja magistrale (bus) (van MPU) i dve u okviru MPU-a. Spoljašnja adresna magistrala i magistrala podataka je proširenje istih magistrala u okviru MPU-a, tako da stvarno postoje samo tri razlicite magistrale: adresna magistrala, magistrala podataka i upravljacka magistrala. Adresna magistrala ima 16 linija. Ona nosi 16-bitni adresni kod iz MPU-a ka memorijskoj jedinici da bi odabrao memorijsku lokaciju kojoj MPU pristupa zbog operacija ocitavanja (READ) i upisivanja (NJRITE). Adresna magistrala je jednosmerna pošto informacije teku samo u jednom pravcu. Magistrala podataka je 8-linijska dvosmerna magistrala preko koje 8- bitne reci mogu da budu poslate iz MPU-a u memoriju (operacija upisivanja), ili iz memorije ka MPU-u (operacija ocitavanja). Iako se naziva "magistrala podataka", informacije koje se prenose ovom magistralom nisu uvek podaci koji se obradjuju. Cesto su to instrukcijski kodovi (op. kod, adresa operanda) koje MPU uzima. 73

18 Mikroracunari 74

19 3. Uvod u racunare Upravljacka magistrala je grupa svih upravljackih vremenskih signala potrebnih za sinhronizaciju rada MPU sa ostalim delovima racunara. Neke od upravljackih linija su izlazne iz MPU-a, a druge su ulazne u MPU od I/O blokova. Najveci broj 8-bitnih mikroprocesora kao M6800 ima 8-bitnu magistralu podataka i 16-bitnu adresnu magistralu. MPU registri Podsetimo se da MPU sadrži ALU i upravljacke delove mikroracunara. On takodje sadrži nekoliko registara koji se koriste za smeštanje razlicitih tipova podataka potrebnih MPU-u da bi obavljao svoje funkcije. Drugim recima ovi registri služe kao memorijske lokacije posvecene odredjenoj funkciji, a nalaze se unutar MPU IC kola. Svaki od registara na slici 3.6 je oznacen svojim pravim imenom i skracenicom, a broj u zagradi specificira velicinu registra u bitima. Mi cemo i u daljem tekstu koristiti ove skracenice. Vidi se da je najveci broj registara vezan za unutrašnju magistralu podataka, tako da informacije mogu da budu prenete izmedju ovih registara i memorijske jedinice koristeci magistralu podataka. Programski brojac (PC) Ovaj registar normalno radi kao 16-bitni brojac koji kontroliše sekvence u kojima se instrukcije uzimaju iz memorije. U svakom trenutku, sadržaj PC pokazuje adresu u memoriji sa koje ce se preuzeti sledeci bajt instrukcijskog koda. Kad MPU treba da dobije (uzme) bajt instrukcijskog koda, upravljacki signali iz bloka za vremenske i upravljacke signale postavljaju sadržaj PC-a na internu magistralu i pamte ga u adresnom lec (lach - držanje) baferu koji upravlja spoljašnjom adresnom magistralom. Na taj nacin se memoriji prezentira 16-bitni adresni kod jednak broju u PC-u. Da bi se pripremio za sledecu operaciju uzimanja, PC brojac se uvecava. Registar adrese podatka (Data Adress Register - DAR) PC obezbedjuje adresu u memoriji instrukcijskog koda za vreme operacije uzimanja. Za vreme faze izvršenja instrukcije, kada MPU treba da pristupi memoriji, DAR obezbedjuje adresu operanda u memorijskoj jedinici. Na primer za vreme izvršenja "smesti akumulator"-sta (Store the Accumulator) DAR sadrži adresu operanda (zavisno od lokacije u memoriji 75

20 Mikroracunari gde sadržaj akumulatora treba da se smesti). Signali iz vremenskog i upravljackog bloka smestice sadržaj DAR-a na internu magistralu i držati ga u lec-baferu adrese. Tako, možemo kazati, da PC uvek sadrži adresu instrukcije koja se odnosi na programski deo memorije, a DAR uvek sadrži adresu podataka (operanda), a koja se odnosi na deo memorije za podatke. Instrukcijski registar (Instruction Register) Da bi dobio (uzeo) kod operacije iz programske memorije, MPU pomocu svojih upravljackih kola generiše signale koji rade sledece: (1) postavljaju sadržaj PC na adresnu magistralu; (2) postavljaju R/W=1 za operaciju ocitavanja; i (3) uzimaju rezultujucu memorijsku rec sa magistrale podataka i smeštaju je u instrukcijski registar (IR). Tako na kraju ovog procesa, IR sadrži op. kod. IR sadrži op. kod dok ga instrukcijski dekoder dekoduje i javlja vremenskoj i upravljackoj logici da generiše odgovarajucu sekvencu upravljackih signala da bi završila odgovarajucu instrukciju. Akumulator (Accumulator) i registar podataka (Data Register) Za vreme faze izvršenja instrukcije ova dva registra sadrže operande nad kojima ALU izvršava operaciju. Registri su napunjeni operandima iz memorije. Rezultat ALU operacije se prenosi u akumulator. Akumulator i DR mogu preko magistrale podataka da dobiju podatke iz memorije, a akumulator može da pošalje podatke u memoriju IZVRŠAVANJE PROGRAMA Sada smo spremni da sagledamo kako razliciti 6800 MPU registri i kola rade zajedno u stvarnom programu. U ovom trenutku nas samo interesuje kako program radi. Zato cemo iskoristi veoma jednostavan program koji sabira dva 8-bitna binarna broja. Pre nego što pogledamo primer programa, moramo da znamo koje se instrukcije mogu koristiti u ovom programu. Svaki mikroprocesor ima listu instrukcija za koju je projektovan da radi. Ovo se zove instrukcijski skup (instruction set) ima 197 razlicitih instrukcija u svom instrukcijskom skupu, ali cemo mi za sada koristiti samo njihov mali deo. One su date u sledecoj tabeli

21 3. Uvod u racunare Prva kolona u tabeli daje ime operacije koju instrukcija izvršava. Druga kolona je mnemonik svake instrukcije. Mnemonik je obicno skracenica od dva ili tri slova, koja se koristi da bi predstavila instrukciju. Treca kolona daje heksadecimalni op. kod svake instrukcije. Poslednja kolona daje opis operacije koju izvode instrukcije. Operacija Punjenje akumulatora Smeštanje akumulatora Dodavanje akumulatora Tabela 3.1 Neke instrukcije 6800 Skracenica Op Opis instrukcije kod LDA A6 Akumulator se puni podacima iz mem. lokacije sa adrese koja je data sa dva bajta koja se nalaze odmah posle op. koda STA B7 Sadržaj akumulatora se smešta u adresu koja je data u dvobajtnoj adresi operanda ADD BB Podaci sa memorijske lokacije koja je odredjena dvobajtnom adresom operanda dodaje se akumulatoru Oduzimanje SUB B2 Isto kao i sabiranje samo se podaci oduzimaju od sadržaja akumulatora Zaustavljanje HLT 3E Zaustavi sve operacije Skok JMP 7E Puni programski brojac sa dvobajtnom adresom operanda i uzima op. kod sa te adrese (kao GO TO u Basicu, ili u Fortranu) Grananje ako je nula BELJ 27 Ukoliko poslednja operacija daje kao rezultat nulu, dodaj bajt koji je iza op. koda PC-u, i uzmi sledecu instrukciju sa te nove adrese. U suprotnom uzeti sledecu instrukciju. Posmatrajuci ovu tabelu možemo uociti da osim HLT instrukcije, koja ne zahteva adresu operanda sve ostale instrukcije koriste dvobajtnu adresu operanda. BELJ instrukcija je specificna i nju cemo detaljnije razmotriti kasnije. 77

22 Mikroracunari Primer za izvodjenje programa. U daljem tekstu dat je kratak program koji koristi neke od instrukcija iz prethodne tabele. Prva kolona pokazuje adresu u memoriji gde se program smešta a druga kolona daje sadržaj svake memorijske lokacije. Obe su iskazana u heksadecimalnoj notaciji, ali ne treba zaboraviti da su one u racunaru u binarnom obliku. Ponovo podrazumevamo da je program vec u memoriji, i za sada ne vodimo racuna kako se on tamo našao. Memorijska Memorijska Mnemonik Opis adresa rec 0020 A6 LDA Napuni akumulator A Adresa operanda X 0023 BB ADD Dodaj Y sadržaju A Adresa operanda Y 0026 B7 STA Smesti A Adresa gde A treba smestiti E HLT Operacija zaustavljanja Funkcija ovog programa je da sabere dva 8-bitna broja (X i Y) koji su smešteni u delu memorije za podatke na adresama 5001 i Zbir se smešta na adresu Izvršavanje programa Da bi zapoceo izvodjenje programa, programski brojac mora da bude postavljen na adresu prve instrukcije. U našem slucaju pocetna adresa je Pretpostavicemo da je upravljacko vremenska logika TCL (Time Control Logic) vec postavila programski brojac na 0020 i necemo za sada voditi racuna o tome kako je to izvedeno. 1. Uzimanje op. koda za LDA. TCL postavlja [PC]= 0020 na adresnu magistralu tako da memorija prima adresni kod. TCL postavlja R/W =1 za operaciju ocitavanja. Memorija odgovara stavljajuci rec A6 sa adrese 0020 na magistralu podataka. TCL cini da se rec upisuje u IR. Ovaj stav se može simbolicno predstaviti ŠM] [IR], a ilustrovano je sledecom slikom

23 3. Uvod u racunare 2. Inkrementiranje (uvecavanje za 1) PC-a. Programski brojac se uvecava za jedan tako da je [PC]= Simbolicno se piše [PC] [PC]+1. Ovim se PC priprema za sledecu operaciju uzimanja. 3. Dekodovanje op. koda. Instrukcijski dekoder dekoduje op. kod (A6) i signalizira TCL-u da pocne da generiše sekvence uprvaljackih signala potrebnih da bi se nastavilo uzimanje i izvršavanje LDA instrukcije. Slika 3.7 MPU uzima op. kod sa adrese Uzimanje adrese operanda (bajt vece težine). TCL postavlja [PC] = 0021 na adresnu magistralu i postavlja R/W=1. Memorija odgovara postavljajuci rec 50 na magistralu podataka. Sa ovim bajtom se puni viši bajt u DAR-u. Zapamtimo da je DAR 16-to bitni registar (dva bajta). Ovaj korak može biti simbolizovan sa [M] [DAR]. 5. Uveca se programski brojac [ PC ] na Uzimanje adrese operanda (bajt manje težine). TCL postavlja 0022 na adresnu magistralu, i postavlja R/W=1. Memorija odgovara postavljajuci rec 01 na magistralu podataka, i TCL je smešta kao bajt manje težine u DAR. Sada DAR sadrži adresu operanda Ovaj korak možemo simbolizovati sa [M] [DAR]. 7. Uveca se programski brojac [PC] na

24 Mikroracunari 8. Izvršava se LDA. Adresa operanda iz DAR-a je postavljena na adresnu magistralu, i R/W = 1. Memorija odgovara postavljajuci podatak sa adrese 5001 na magistralu podataka, a to je operand X. TCL obezbedjuje da se ovim podacima napuni akumulator. Ova operacija se može simbolizovati sa [M] [A] i ilustrovano je slikom 3.8 Slika 3.8 MPU puni akumulator operandom X 9. Uzimanje op. koda za ADD. TCL postavlja [PC] = 023 na adresnu magistralu i postavlja R/W = 1. Memorija postavlja rec BB na magistralu podataka, i TCL puni instrukcijski registar sa ovim bajtom. Simbolicno prikazano [M] [IR] 10. Uvecava se [ PC ] na Dekodovanje op. koda. Instrukcijski dekoder signalizira TCL-u da zapocne generisanje sekvenci upravljackih signala potrebnih za nastavak izvodjenja ADD instrukcije. 12. Uzimanje adrese operanda (bajta vece težine). Adresa 0024 iz PC se stavlja na adresnu magistralu i R/W = 1. Memorija zatim stavlja rec 50 na magistralu podataka da bi se napunio DAR. Simbolicno [M] [DAR H ]. 13. Uvecanje [PC] na

25 3. Uvod u racunare 14. Uzimanje adresa operanda (bajt manje težine). Adresa 0025 iz PC-a se postavlja na adresnu magistralu i R/W =1. Memorija zatim postavlja rec 02 na magistralu podataka da bi se sa njim napunio DAR. Simbolicki [M] [DAR L ]. Na ovom mestu DAR sadrži adresu operanda Uvecanje [PC] na Izvršavanje ADD. Adresa operanda 5002 iz DAR-a se nalazi na adresnoj magistrali, i R/W se postavlja na visok nivo (1). Memorija postavlja podatak sa lokacije 5002 na magistralu podataka; ovo je operand Y. TCL zatim puni ovim podacima registar podataka (DR) i daje komandu ALU-u da ih doda akumulatoru (koji sadrži operand X). Rezultat se stavlja u akumulator. Simbolicno [M]+ [A] [A] 17. Uzimanje op. koda za STA. ŠPC]=0026 se smešta na adresnu magistrlu i R/W se postavlja na visok nivo. Memorija zatim postavlja rec B7 na magistralu podataka, i zatim se smešta u IR. 18. Uvecavanje [PC] na Dekodovanje op. koda 20. Uzimanje adrese operanda (bajta vece težine) iz memorijske lokacije date sa [PC]=0027 i stavlja ga u bajt vece težine DAR. 21. Uveca se [PC] na Uzimanje adrese operanda (bajta manje težine) sa adrese 0028 i stavlja ga u bajt manje težine DAR-a. DAR sada sadrži adresu operanda Uvecava se [PC] na Izvršava STA. Adresa operanda 5003 iz DAR-a se stavlja na adresnu magistralu. TCL zatim postavlja sadržaj akumulatora na magistralu podataka i postavlja R/W na 0 (tj. briše je), tako da se [ A ] upisuje u memorijsku lokaciju Simbolicno [A] [M]. 81

26 Mikroracunari 25. Uzimanje op. koda za HLT sa adrese date sa [PC] = 0029 i njime se napuni IR. 26. Uvecanje ŠPC] na 002A. 27. Dekodovanje op. koda 28. Izvršavanje HLT. MPU zaustavlja sve dalje operacije INSTRUKCIJE GRANANJA I SKOKA Za sada necemo razmatrati kompletan skup instrukcija 6800 MPU-a. U stvari postoje dva tipa instrukcija koje cemo analizirati zbog nacina na koji oni menjaju redosled instrukcija koje izvršava 6800 MPU. Pre nego što krenemo dalje, potsetimo se na instrukcije JMP i BELJ koje su opisane u Tabeli 3.1 Instrukcija skoka JMP Primer koji je analiziran u prethodnom poglavlju može se opisati kao pravolinijski. Tako se zove zato što MPU uzima instrukcije iz memorije sa adrese 0020 i nastavlja redom dok ne naidje na instrukciju HLT na lokaciji Ovo se realizuje uvecavanjem [ PC ] posle svake operacije uzimanja. Iako su pravolinijski programi jednostavni za pisanje i razumevanje, oni mogu da reše ograniceni broj zadataka. Mnogi programi koriste tehniku koja se naziva "petlje". Petlje omogucavaju MPU-u da prekine normalni pravolinijski redosled izvodjenja programa i skoci, ili se grana do drugih delova programske memorije da bi nastavio izvodjenje programa. Instrukcija JMP (skok) nalaže MPU-u da skoci do odredjene memorijske adrese (ne one koja je po redosledu) za svoju sledecu instrukciju. U BASIC jeziku bi ova instrukcija odgovarala GOTO instrukciji. U daljem tekstu je prikazan primer korišcenja JMP instrukcije: Mem. adresa Mem. rec Mnemonik Opis F CLRA Obriši [A] na 0 82

27 3. Uvod u racunare 032A 7E JMP Skoci na 035F po sledecu instrukciju 032B 03 Adresa sledece instrukcije 032C 5F 032D _ 032E _.. 035F B STA Smešta [A] u mem. lokaciju Ovo je deo programa smešten u memoriji. Pretpostavimo da MPU izvršava ovaj program. Pretpostavimo dalje da je upravo završio izvršavanje CLRA instrukcije na Sledeci korak je da uzme kod JMP instrukcije na 032A. Kada MPU odredi da je to JMP instrukcija, zna da dvobajtna adresa sledi op. kod. Uzima adresu (035F) u dva koraka. Zatim zamenjuje tekuci sadržaj programskog brojaca PC(032D) sa 035F. Sa programskim brojacem koji sadrži adresu 035F MPU ce uzeti sledeci op. kod sa ove adrese. Drugim recima umesto da uzme instrukciju sa 032D, MPU skace preko adrese 032D i 032E i ide na 035F. Kao što ovaj primer pokazuje JMP instrukcija je trobajtna instrukcija. Bajt op. koda je pracen sa dvobajtnom adresom skoka koja ukazuje MPU-u gde da skoci. BELJ (Grananje ukoliko je rezultat 0) instrukcija Pored bezuslovnog skoka postoji još jedan nacin da se promeni redosled izvršavanja instrukcija. To su instrukcije za uslovno grananje. M6800 ima više instrukcija za uslovno grananje. Mi cemo da se zadržimo na BELJ kao reprezentu ove grupe instrukcija. Prvi bajt je naravno op. kod. Drugi bajt je binarni broj sa znakom, takozvano relativni adresni odstupanje (ofset) ili jednostavno pomeraj. Pomeraj nije adresa, nego broj koji treba dodati programskom brojacu da bi se formirala nova adresa. Ovo je ilustrovano programskom sekvencom : Mem. Mem. rec Mnemoni Opis adresa k 0200 B2 SUB Oduzmi sadržaj adrese 029B od akumulatora. Ostavi rezultat u B akumulatoru BELJ Ukoloko je rezultat prethodne. 83

28 Mikroracunari operacije nula, nastavi program na E. HLT Ukoliko nije, idi na B7 STA Smesti ŠA] na adresu A B 27 Pretpostavimo da je MPU upravo završio izvršavanje SUB instrukcije na i da je u akumulatoru rezultat. MPU zatim uzima op. kod na Kada MPU detektuje da je to BELJ instrukcija, uzima bajt sa ofsetom sa lokacije 0204, a zatim treba da napravi odluku o nastavku programa, na osnovu rezultata poslednje operacije. SUB operacija je dala rezultat tacno nula (tj = ), MPU ce dodati bajt odstupanja na tekuci sadržaj PC-a. Sa [ PC ] = 0205 posle uzimanja bajta odstupanja bice [ PC ] = ofset = 14 novi [ PC ] = 0219 Novi sadržaj PC je 0219, pa ce MPU napraviti skok do adrese 0219 po svoju sledecu instrukciju i nastavice dalje od te instrukcije. Ukoliko rezultat SUB operacije nije jednak nuli, MPU nece dodati odstupanje [ PC] -a i nastavice sa instrukcijom po redu (tj. nema skoka). Za one kojima je blizak BASIC, PASCAL BELJ instrukcija je vrlo slicna IF-THEN instrukciji HARDVER, SOFTVER I FIRMVER Racunarski sistem se sastoji od hardvera, softvera i firmvera. Hardver oznacava sve elektronske, mehanicke i magnetne uredjaje od kojih se fizicki sastoji racunar. Kolicina hardvera se menja u širokim granicama od malih mikroracunara do velikh (mainframe) racunarskih sistema, ali je jedna stvar zajednicka za sve racunare - hardver je beskoristan bez programa. Softver se odnosi na programe koji upravljaju aktivnostima racunarskih sistema od ukljucenja, pa sve do iskljucenja. Sav softver spada u jednu od dve kategorije: aplikativni softver ili sistemski softver. Aplikativni softver se koristi za specificne zadatke kao što su statisticka analiza, upravljanje industrijskim procesima ili proizvodnja video igara. Sistemski softver je 84

29 3. Uvod u racunare opštiji od aplikacijskog; on podržava sav aplikacijski softver upravljajuci osnovnim funkcijama racunara. Na primer, sistemski softver kontroliše inicijalizacioni proces kog se racunar pridržava odmah po ukljucenju. Još jedan primer je sistemski softver koji nam omogucava da udjemo u programe na jeziku kakav je, na primer BASIC ili PASCAL.. Sav softver mora da se nalazi u racunarskoj internoj memoriji, u momentu kad treba da se izvrši. Tipicno, softver se smešta u internu memoriju iz spoljne memorije (kao što je npr. traka, CD ili disk). Kada je program u ROM memoriji, on se cesto naziva i firmver, pošto je uvek tu (firm - nepokretno). Poznat primer firmvera su ROM kasete sa video igrama PROGRAMSKI JEZICI - MAŠINSKI JEZIK Programiranje podrazumeva pisanje programa u nekom kodu ili jeziku, koji racunar može da interpretira ili izvršava. Danas postoje mnogi programski jezici; oni idu od korišcenja 0 i 1, pa sve do upotrebe izraza na engleskom jeziku. Svaka vrsta jezika ima svoje mane i prednosti u odnosu na druge vrste, kao što ce biti pokazano. Ma koji jezik programer koristio, program na kraju mora biti preveden na jedini jezik koji racunar razume, a to je jezik 0 i 1 - koji se naziva mašinskim jezikom. Racunar izvodi specificne operacije na osnovu specificnih binarnih nizova (op kodova), koji formiraju skup naredbi (instrukcijski set). Ti binarni nizovi predstavljaju stvarni jezik koji te mašine (racunari) razumeju i sa kojim rade. Proizvodjaci definišu mašinski jezik (set instrukcija) koji njihovi racunari razumeju. U opštem slucaju, svaki racunar razlicitih proizvodjaca imace i razlicit mašinski jezik. Na primer, Motorolin mikroprocesor 6800 za instrukciju sabiranja koristi kod , dok MOS Technology 6502 koristi kod To naravno znaci da program, napisan na mašinskom jeziku jedne mašine, nece raditi na drugoj. Od ovog pravila postoji tek nekoliko izuzetaka, kad proizvodjac namerno kopira instrukciski set drugog proizvodjaca. Ordinarni takav primer je Zilog-ov LZ-80, ciji je instrukcijski set kopija Intelov-ov 8080A, uz neke dodatne instrukcije. Zadatak (object) svakog programa je da stavi mašinski kod, za odredjeni niz instrukcija, u memoriju racunara. Zbog toga, mašinski program stavljen u memoriju racunara cesto se naziva objektni program. Kada programer napiše program na papiru u mašinskom jeziku, on ce se sastojati od niza nula i 85

30 Mikroracunari jedinica. Na primer, dalje u tekstu prikazan je kratak objektni program za sabiranje dva broja (za Motorolu 6800): Jasno, funkcija ovog programa nije baš ocigledna, sem za onoga koji ga je napisao, ili možda za nekoga ko napamet zna sve kodove Motorole Cak i onaj koji je napisao program, imace muke da ga odgonetne posle izvesnog vremena. Pisanje programa direktno u binarnom mašinskom jeziku ima nekoliko mana. Prvo, vrlo je teško, sem za najjednostavnije programe, napisati program bez ijedne greške, jer posle izvesnog vremena svi nizovi nula i jedinica pocinju da lice jedni na druge. Greške je teško pronaci u moru 0 i 1. Takodje, proces unosa programa je zamoran i lako može da proizvede grešku - svaki bajt se unosi preko osam prekidaca na pultu racunara, što za program od npr. samo 100 bajtova iznosi 800 razlicitih položaja prekidaca. Heksadecimalni mašinski jezik Mašinski jezik se može poboljšati korišcenjem oktalnog ili heksadecimalnog koda (heksadecimalni se standardno koristi). Programer piše program koristeci heks. kod da bi sa njim predstavio op. kod, adrese operanda i podatke. Gornji program u heks. kodu bi izgledao ovako: B6 49 FF BB 49 FE B

31 3. Uvod u racunare 00 3F Pisanje programa u heks kodu je ocigledno jednostavnije i manje podložno greškama, jer svaki unos zahteva samo dva znaka umesto osam. U heks kodu je i grešku lakše naci. Heks program se u racunar unosi preko heks tastature. Naravno, heks program mora biti pretvoren u binarni objektni program pre nego što se unese u memoriju. Za tu svrhu postoji program u ROM-u koji se izvršava dok se unose podaci sa tastature (program za nadgledanje tastature). Program za nadgledanje detektuje koji heks. tasteri su pritisnuti, konvertuje ih u binarni kod i unosi u memoriju. Programiranje u heks kodu, iako savršenije od binarnog, daleko je od pogodnog. Takodje, heks. program je još uvek težak za citanje ili razumevanje ASEMBLERSKI JEZIK Programiranje na mašinskom jeziku (binarnom ili heks) je najniži nivo programiranja. Taj naziv se koristi zato što programer komunicira sa racunarom na osnovnom (najnižem) nivou. Neke od teškoca komuniciranja na tom nivou prevazidjene su u sledecem višem nivou jezika - asemblerskom jeziku. Umesto korišcenja binarnog ili heks koda za pisanje instrukcija, u asembleru se koriste mnemonici. Mnemonici se lako pamte jer im se nazivi i biraju prema funkciji koju vrše. Svaki proizvodjac mikroprocesora uz svoje MPU uvek daje i listu mnemonika koji se na njima koriste. Dalje u tekstu je data asemblerska verzija heks programa za sabiranje dva broja (za Mororolu 6800). Asemblerski program se cesto naziva i izvorni (source) program, jer ce on kasnije biti preveden na mašinski objekt program. Asemblerski izvorni program Mem. adresa Mnemonik instrukcije Komentar 0200 LDA $49FF ; Uzmi prvi podatak 0203 ADD $49FE ; Dodaj drugi podatak 0206 STA $5300 ; Smesti zbir u memoriju 87

32 Mikroracunari 0209 HLT ; Zaustavi se Svaka linija na ovoj listi sadrži jednu kompletnu instrukciju. Potsetite se da se svaka instrukcija može sastojati od jednog, dva ili tri bajta. U koloni a "memorijska adresa" nalaze se samo adrese bajta op. koda za svaku instrukciju. Na primer, op. kod za LDA instrukciju bice na adresi 0200, a adresa operanda ce biti na memoriskoj adresi 0201 i na Op. kod za ADD bice na 0203, itd. Podsetimo se da kolona "mnemonik" daje mnemonik i adresu operanda za svaku instrukciju. Znak za dolar ($) ispred adrese operanda znaci da je ona (adresa) data u heks kodu. Prema tome, LDA $49FF je asemblerska instrukcija sa znacenjem: "napuni akumulator sadržajem memorijske lokacije sa heks adrese 49FF", dok STA $5300 znaci: "napuni memorijsku lokaciju na adresi $5300 sadržajem akumulatora". Kolona "komentar" se cesto koristi na listinzima asemblerskih programa da bi bilo ociglednije šta program radi, mada se to i bez nje može dosta lako videti. Asembliranje programa Asemblerski izvorni program se lakše piše i lakše prati od mašinskog, ali se on na kraju ipak mora prevesti na mašinski, pre nego što se ucita u memoriju i izvede. Taj posao prevodjenja (konverzije) naziva se asembliranje izvornog programa. Jedan od mogucih metoda za ovaj proces je rucno asembliranje, što jednostavno znaci da za svaki mnemonik programer treba da pronadje odgovarajuci kod i time zameni svaku liniju asemblerskog programa mašinskim kodom koji se zatim unosi u memoriju i izvršava. Na primer, da bi se asemblirala prva linija iz gornjeg primera treba pronaci op. kod za mnemonik LDA. 88

korisničko uputst vo 10/14 C-EBKU-03

korisničko uputst vo 10/14 C-EBKU-03 korisničko uputst vo 10/14 C-EBKU-03 1 Korisničko uputstvo za korišćenje SOGe-banking aplikacije Prilikom pristupanja aplikaciji SOGe-banking otvara se sledeći ekran za prijavu: 2 Klikom na PRIJAVA otvara

Více

FAN COIL JEDINICE SINCLAIR

FAN COIL JEDINICE SINCLAIR FAN COIL JEDINICE SINCLAIR KATALOG 2014 air conditioning Sadržaj vlastnosti Karakteristike jednotek uređaja 3 Tehnički Technické parametri parametry kazetnih Kazetových jedinica jednotek 4 Tehnički Technické

Více

str. 16 Klub putnika - The Travel Club www.klubputnika.org Svi putnički rečnici su besplatno dostupni na sajtu.

str. 16 Klub putnika - The Travel Club www.klubputnika.org Svi putnički rečnici su besplatno dostupni na sajtu. str. 16 Klub putnika - The Travel Club www.klubputnika.org Svi putnički rečnici su besplatno dostupni na sajtu. Klub putnika - The Travel Club PUTNIČKI R(J)EČNIK ČEŠKI www.klubputnika.org str. 14 * IZGOVOR

Více

Činnost CPU. IMTEE Přednáška č. 2. Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus

Činnost CPU. IMTEE Přednáška č. 2. Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus Činnost CPU Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus Hodinový cyklus CPU je synchronní obvod nutné hodiny (f CLK ) Instrukční cyklus IF = doba potřebná

Více

POWX1270 FIG A. Copyright 2015 VARO P a g e 1 www.varo.com

POWX1270 FIG A. Copyright 2015 VARO P a g e 1 www.varo.com POWX1270 5 6 4 3 7 8 2 1 FIG A Copyright 2015 VARO P a g e 1 www.varo.com POWX1270 FIG B FIG C Copyright 2015 VARO P a g e 2 www.varo.com POWX1270 FIG D FIG E Copyright 2015 VARO P a g e 3 www.varo.com

Více

cs Původní návod k používání Diagnostický přístroj pro snímače tlaku v pneumatikách

cs Původní návod k používání Diagnostický přístroj pro snímače tlaku v pneumatikách TPA 200 srb Originalno uputstvo Dijagnostički uređaj za senzore pritiska u gumama cs Původní návod k používání Diagnostický přístroj pro snímače tlaku v pneumatikách tr Orijinal işletme talimatı Lastik

Více

Colostrum ESSENS. Potpuno prirodan proizvod

Colostrum ESSENS. Potpuno prirodan proizvod Colostrum ESSENS Potpuno prirodan proizvod je první mléko produkované savci několik koji mlečne žlezde sisara proizvode nekoliko sati posle porođaja, rođenja. hodin po porodu. Má jedinečné složení, které

Více

Pregled proizvoda VIDEOINTERFONI KATALOG COMMAX VIDEOINTERFONI KUČNI TELEFONI POZIVNI TABLOI POVOLJNI SETOVI DODATNA OPREMA

Pregled proizvoda VIDEOINTERFONI KATALOG COMMAX VIDEOINTERFONI KUČNI TELEFONI POZIVNI TABLOI POVOLJNI SETOVI DODATNA OPREMA Pregled proizvoda VIDEOINTERFONI 01 KATALOG COMMAX VIDEOINTERFONI KUČNI TELEFONI POZIVNI TABLOI POVOLJNI SETOVI DODATNA OPREMA Ako želite kvalitetni sistem... Firma Commax Co. Ltd. je osnovana 1968.g.

Více

ContiPremiumContact 2

ContiPremiumContact 2 Sve je pitanje tehnike ContiPremiumContact 2 s novim 3D kanalima ContiPremiumContact 2 1 ContiPremiumContact 2 Poboljšanjem svih voznih osobina rješavamo glavni konflikt ciljeva Inovativni 3D kanali Optimizirani

Více

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Z čeho vycházíme = Vycházíme z Von Neumannovy architektury = Celý počítač se tak skládá z pěti koncepčních bloků: = Operační paměť = Programový řadič = Aritmeticko-logická

Více

PROCESOR. Typy procesorů

PROCESOR. Typy procesorů PROCESOR Procesor je ústřední výkonnou jednotkou počítače, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává program. Primárním úkolem procesoru je řídit činnost ostatních částí počítače včetně

Více

MIFID_FORMS_LIST_SLV

MIFID_FORMS_LIST_SLV MIFID_FORMS_LIST_SLV Obrazec: Nalog za dvig finančnih sredstev Obrazec: Nalog za prenos denarja Obrazec: Naročilo za prevod denarja v okviru družbe Obrazec: Dopolnitve in spremembe kontaktnih podatkov

Více

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 7

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 7 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 7 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii

Více

knjiga grafičkih standarda

knjiga grafičkih standarda knjiga grafičkih standarda 2007. Elixir Group knjiga grafičkih standarda sadržaj OSNOVE IDENTITETA Znak 1.1 Izgled znaka... 7 1.2 Osnovni i modifikovani znak... 8 1.3 Boje znaka... 9 1.4 Konstrukcija

Více

8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu

8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu 8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu Programy v JSA aritmetika, posuvy, využití příznaků Navrhněte a simulujte v AVR studiu prográmky pro 24 bitovou (32 bitovou) aritmetiku: sčítání, odčítání,

Více

IČO:48665215FK Kolín, a. You are using an outdated browser. Znao sam. IČO:24295116pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorerk

IČO:48665215FK Kolín, a. You are using an outdated browser. Znao sam. IČO:24295116pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorerk kroměřiž půjčka cetelem espace. IČO:49546821hostinská činnostfit klub Kolín IČO:148010 zboží za účelem jeho dalšího prodeje a,provozování tělovýchovných zařízení a zařízení,sloužících k regeneraci a rekondici,práce

Více

Procesor z pohledu programátora

Procesor z pohledu programátora Procesor z pohledu programátora Terminologie Procesor (CPU) = řadič + ALU. Mikroprocesor = procesor vyrobený monolitickou technologií na čipu. Mikropočítač = počítač postavený na bázi mikroprocesoru. Mikrokontrolér

Více

KOTLOVI ZA SAGOREVANJE BIOMASE KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY

KOTLOVI ZA SAGOREVANJE BIOMASE KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY KOTLOVI ZA SAGOREVANJE BIOMASE KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY UVOD UVODNA REČ Poštovani kupci! Dozvolite mi da u uvodu počnem citatom jednog od največih vizionara - Tomaša Batju: "Naš život je nama bio samo

Více

REŽIM TELEFON AKTIVACIJA REŽIMA TELEFON GLAVNE FUNKCIJE... 19

REŽIM TELEFON AKTIVACIJA REŽIMA TELEFON GLAVNE FUNKCIJE... 19 F I A T 5 0 0 X 6.5 Radio Nav LIVE UVOD... 3 SAVETI, KOMANDE I OPŠTE INFORMACIJE... 4 SAVETI... 4 MULTIMEDIJALNI UREĐAJI: AUDIO FAJLOVI I FORMATI KOJI SU PODRŽANI... 4 NAPOMENE U VEZI RAZLIČITIH MARKI...

Více

Základní deska (1) Parametry procesoru (2) Parametry procesoru (1) Označována také jako mainboard, motherboard

Základní deska (1) Parametry procesoru (2) Parametry procesoru (1) Označována také jako mainboard, motherboard Základní deska (1) Označována také jako mainboard, motherboard Deska plošného spoje tvořící základ celého počítače Zpravidla obsahuje: procesor (mikroprocesor) patici pro numerický koprocesor (resp. osazený

Více

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah:

Více

Pregled proizvoda VIDEOINTERFONI 2016/17 VIDEOINTERFONI AUDIOINTERFONI INTERKOMI POZIVNI TABLOI PRIPREMLJENI SETOVI DODATNA OPREMA

Pregled proizvoda VIDEOINTERFONI 2016/17 VIDEOINTERFONI AUDIOINTERFONI INTERKOMI POZIVNI TABLOI PRIPREMLJENI SETOVI DODATNA OPREMA ERFONI Pregled proizvoda 016/17 ERFONI ERFONI ERKOMI POZIVNI TABLOI PRIPREMLJENI SETOVI DODATNA OPREMA Ako želite kvalitetni sistem... Firma Commax Co. Ltd je osnovana 1968.g. u južnokorejskom Seulu. Od

Více

Apartmán DA Svet KVATRICH Zagreb (2+2)

Apartmán DA Svet KVATRICH Zagreb (2+2) Apartmán DA Svet KVATRICH Zagreb (2+2) Přehled Loft - otevřený prostor 60 m2 s vysokými stropy, luxusní designový za zvýhodněnou cenu přímo v centru města (Dolní Město) je vynikající ubytování pro zvídavé

Více

Plán instalace. Sušička s tepelným čerpadlem. . Plan instalacije. Sušilica s toplinskom pumpom PT 8337 WP. hr - HR cs - CZ 08.

Plán instalace. Sušička s tepelným čerpadlem. . Plan instalacije. Sušilica s toplinskom pumpom PT 8337 WP. hr - HR cs - CZ 08. Plán instalace Sušička s tepelným čerpadlem. Plan instalacije Sušilica s toplinskom pumpom PT 8337 WP hr - HR cs - CZ 08.11 09 236 910 / 01 Obavezno pročitajte upute za uporabu i ugradnju prije postavljanja

Více

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů).

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS Použit ití simulátoru SPIM K.D. - cvičení ÚPA 1 MIPS - prostředí 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Registr $0 je zero čte se jako 0x0, zápis

Více

Program "Světla" pro mikropočítač PMI-80

Program Světla pro mikropočítač PMI-80 Program "Světla" pro mikropočítač PMI-80 Dokument věnovaný mikropočítači PMI-80, jeho programování a praktickým ukázkám. Verze dokumentu:. Autor: Blackhead Datum: rok 1997, 4.3.004 1 Úvod Tento program

Více

HW počítače co se nalézá uvnitř počítačové skříně

HW počítače co se nalézá uvnitř počítačové skříně ZVT HW počítače co se nalézá uvnitř počítačové skříně HW vybavení PC Hardware Vnitřní (uvnitř počítačové skříně) Vnější ( ) Základní HW základní jednotka + zobrazovací zařízení + klávesnice + (myš) Vnější

Více

Úvod SISD. Sekvenční výpočty SIMD MIMD

Úvod SISD. Sekvenční výpočty SIMD MIMD Úvod SISD Single instruction single data stream Sekvenční výpočty MISD 1. Přednáška Historie Multiple instruction single data stream SIMD Single instruction multiple data stream MIMD Multiple instruction

Více

ž ú Á Í úč ů ú Í ů ů ú Í č č ů ú ů Í č ó Í ž Ž Íč č ó ž Ž č úč ů ů Í ž Í úč ů Í ž Ž Š Č Á Ř ŘÍ ž Ú ž Í š ž Í č ňň Ú Í Ě Ž č Ž č č ó ÓČ ú č Í čšě ž ňč Ťž Í ů ž ž č č š Ž ž č Í č Í Č Ý Ť ó ú ó ň Ž ň Č ů

Více

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC Informační systémy 2 Obsah: Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC ROM RAM Paměti typu CACHE IS2-4 1 Dnešní info: Informační systémy 2 03 Informační systémy

Více

Strojový kód. Instrukce počítače

Strojový kód. Instrukce počítače Strojový kód Strojový kód (Machine code) je program vyjádřený v počítači jako posloupnost instrukcí procesoru (posloupnost bajtů, resp. bitů). Z hlediska uživatele je strojový kód nesrozumitelný, z hlediska

Více

éra elektrického proudu a počítačů 3. generace

éra elektrického proudu a počítačů 3. generace 3. generace Znaky 3. generace tranzistory vydávaly teplo - poškozování dalších součástek uvnitř počítače vynález integrovaného obvodu (IO) zvýšení rychlosti, zmenšení rozměrů modely relativně malých osobních

Více

Technické prostředky počítačové techniky

Technické prostředky počítačové techniky Počítač - stroj, který podle předem připravených instrukcí zpracovává data Základní části: centrální procesorová jednotka (schopná řídit se posloupností instrukcí a ovládat další části počítače) zařízení

Více

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Tomáš Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Zjednodušené schéma systému z základ hardware pro mainframe tvoří: operační pamět - MAIN / REAL STORAGE jeden

Více

HR INDUKCIJSKA PLOČA ZA UPUTE ZA UPORABU 2

HR INDUKCIJSKA PLOČA ZA UPUTE ZA UPORABU 2 HC452400EB HR INDUKCIJSKA PLOČA ZA UPUTE ZA UPORABU 2 KUHANJE CS INDUKČNÍ VARNÁ DESKA NÁVOD K POUŽITÍ 19 NL INDUCTIEKOOKPLAAT GEBRUIKSAANWIJZING 37 EN INDUCTION HOB USER MANUAL 56 2 ZA SAVRŠENE REZULTATE

Více

Architektura počítače

Architektura počítače Architektura počítače Výpočetní systém HIERARCHICKÁ STRUKTURA Úroveň aplikačních programů Úroveň obecných funkčních programů Úroveň vyšších programovacích jazyků a prostředí Úroveň základních programovacích

Více

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Integrované obvody. Obvody malé, střední a velké integrace Programovatelné obvody

Integrované obvody. Obvody malé, střední a velké integrace Programovatelné obvody Integrované obvody Obvody malé, střední a velké integrace Programovatelné obvody Integrovaný obvod zkratka: IO anglický termín: integrated circuit = IC Co to je? elekrotechnická součástka na malé ploše

Více

Jako pomůcka jsou v pravém dolním rohu vypsány binární kódy čísel od 0 do 15 a binární kódy příkazů, které máme dispozici (obr.21). Obr.

Jako pomůcka jsou v pravém dolním rohu vypsány binární kódy čísel od 0 do 15 a binární kódy příkazů, které máme dispozici (obr.21). Obr. Model procesoru Jedná se o blokové schéma složené z registrů, paměti RAM, programového čítače, instrukčního registru, sčítačky a řídicí jednotky, které jsou propojeny sběrnicemi. Tento model má dva stavy:

Více

Hardware. Příklad převodu čísla: =1*32+0*16+0*8+1*4+0*2+1*1= Převod z dvojkové na desítkovou Sčítání ve dvojkové soustavě

Hardware. Příklad převodu čísla: =1*32+0*16+0*8+1*4+0*2+1*1= Převod z dvojkové na desítkovou Sčítání ve dvojkové soustavě 1 Hardware Dvojková soustava Pro zápis čísel v počítači se používá dvojková soustava, kdy se jakékoliv číslo zapisuje jen pomocí nul (0 Voltů) a jedniček (5V). Např.: 9 10 =1001 2 nebo 75 10 =1001011 2

Více

Princip funkce počítače

Princip funkce počítače Princip funkce počítače Princip funkce počítače prvotní úlohou počítačů bylo zrychlit provádění matematických výpočtů první počítače kopírovaly obvyklý postup manuálního provádění výpočtů pokyny pro zpracování

Více

Principy komunikace s adaptéry periferních zařízení (PZ)

Principy komunikace s adaptéry periferních zařízení (PZ) Principy komunikace s adaptéry periferních zařízení (PZ) Několik možností kategorizace principů komunikace s externími adaptéry, např.: 1. Podle způsobu adresace registrů, které jsou součástí adaptérů.

Více

Pohled do nitra mikroprocesoru

Pohled do nitra mikroprocesoru Pohled do nitra mikroprocesoru Obsah 1. Pohled do nitra mikroprocesoru 2. Architektury mikroprocesorů 3. Organizace cvičného mikroprocesoru 4. Registry v mikroprocesoru 5. Aritmeticko-logická jednotka

Více

SEZNAM OBSAHU BALENÍ...

SEZNAM OBSAHU BALENÍ... POWXG2032 CS 1 OBLAST POUŽITÍ... 3 2 POPIS... 3 3 SEZNAM OBSAHU BALENÍ... 3 4 SYMBOLY... 3 5 OBECNÁ BEZPEČNOSTNÍ UPOZORNĚNÍ PRO ELEKTRICKÉ NÁSTROJE... 4 5.1 Pracovní oblast... 4 5.2 Elektrická bezpečnost...

Více

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř Jak do počítače aneb Co je vlastně uvnitř Po odkrytí svrchních desek uvidíme... Von Neumannovo schéma Řadič ALU Vstupně/výstupní zař. Operační paměť Počítač je zařízení, které vstupní údaje transformuje

Více

Základní pojmy a historie výpočetní techniky

Základní pojmy a historie výpočetní techniky Základní pojmy a historie výpočetní techniky Vaše jméno 2009 Základní pojmy a historie výpočetní techniky...1 Základní pojmy výpočetní techniky...2 Historický vývoj počítačů:...2 PRVOHORY...2 DRUHOHORY...2

Více

Instaliranje Kies-a (PC Sync)

Instaliranje Kies-a (PC Sync) Delovi ovog uputstva možda se neće odnositi na vaš telefon što zavisi od instaliranog softvera ili vašeg provajdera. Instaliranje Kies-a (PC Sync) 1. Preuzmite poslednju verziju Kies-a sa Samsung internet

Více

FREESCALE KOMUNIKAČNÍ PROCESORY

FREESCALE KOMUNIKAČNÍ PROCESORY FREESCALE KOMUNIKAČNÍ PROCESORY 1 Trocha historie: Freescale Semiconductor, Inc. byla založena v roce 2004 v Austinu v Texasu jako samostatná společnost, jelikož po více jak 50 byla součástí Motoroly.

Více

Úvod do informačních technologií

Úvod do informačních technologií Úvod do informačních technologií Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI přednášky Úvod Jan Outrata (Univerzita Palackého v Olomouci) Úvod do informačních technologií Olomouc, září

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

CENOVNIK. Broj 11, važi od 26.08.2013. 1. Dvopolni utikači16a 250V sa kontaktom za uzemljenje. Pakovanje br.

CENOVNIK. Broj 11, važi od 26.08.2013. 1. Dvopolni utikači16a 250V sa kontaktom za uzemljenje. Pakovanje br. TEHNOELEKTRO-TIM D.O.O. Lele Popović bb, 18220 Aleksinac, Srbija Tel/Fax: ++381 (0)18 800 252, 800 253, 800 392, 800 393 www.tehnoelektro.rs info@tehnoelektro.rs Matični broj: 20906227; PD: 2790; PIB:

Více

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah:

Více

Základy informatiky. 2. Přednáška HW. Lenka Carr Motyčková. February 22, 2011 Základy informatiky 2

Základy informatiky. 2. Přednáška HW. Lenka Carr Motyčková. February 22, 2011 Základy informatiky 2 Základy informatiky 2. Přednáška HW Lenka Carr Motyčková February 22, 2011 Základy informatiky 1 February 22, 2011 Základy informatiky 2 February 22, 2011 Základy informatiky 3 February 22, 2011 Základy

Více

ČESKÁ BESEDA OBCE LIPOVLANY ČEŠKA BESEDA OPĆINE LIPOVLJANI

ČESKÁ BESEDA OBCE LIPOVLANY ČEŠKA BESEDA OPĆINE LIPOVLJANI ČESKÁ BESEDA OBCE LIPOVLANY ČEŠKA BESEDA OPĆINE LIPOVLJANI Trg hrvatskih branitelja 3, 44322 Lipovljani tel.fax: 044/676 925, e-mail: ceska.beseda.lipovljani@gmail.com Pjevačka skupina Lepeza Pěvecká skupina

Více

Procesory, mikroprocesory, procesory na FPGA. 30.1.2013 O. Novák, CIE 11 1

Procesory, mikroprocesory, procesory na FPGA. 30.1.2013 O. Novák, CIE 11 1 Procesory, mikroprocesory, procesory na FPGA 30.1.2013 O. Novák, CIE 11 1 Od sekvenčních automatů k mikroprocesorům 30.1.2013 O. Novák, CIE 11 2 30.1.2013 O. Novák, CIE 11 3 Architektura počítačů Von Neumannovská,

Více

Úvod. Instrukce musí obsahovat: typ operace adresu operandu (operandů) typ operandů modifikátory adresy modifikátory operace POT POT

Úvod. Instrukce musí obsahovat: typ operace adresu operandu (operandů) typ operandů modifikátory adresy modifikátory operace POT POT Úvod Instrukce musí obsahovat: typ operace adresu operandu (operandů) typ operandů modifikátory adresy modifikátory operace K.D. - přednášky 2 Pevná a proměnná délka instrukce (1) Pevná délka instrukce

Více

ESF5541LOX HR PERILICA POSUĐA UPUTE ZA UPORABU 2 CS MYČKA NÁDOBÍ NÁVOD K POUŽITÍ 23 NL AFWASAUTOMAAT GEBRUIKSAANWIJZING 43

ESF5541LOX HR PERILICA POSUĐA UPUTE ZA UPORABU 2 CS MYČKA NÁDOBÍ NÁVOD K POUŽITÍ 23 NL AFWASAUTOMAAT GEBRUIKSAANWIJZING 43 ESF5541LOX HR PERILICA POSUĐA UPUTE ZA UPORABU 2 CS MYČKA NÁDOBÍ NÁVOD K POUŽITÍ 23 NL AFWASAUTOMAAT GEBRUIKSAANWIJZING 43 2 www.electrolux.com SADRŽAJ 1. INFORMACIJE O SIGURNOSTI... 3 2. SIGURNOSNE UPUTE...

Více

HOTPOINT-ARISTON. Uputstvo za upotrebu MAŠINA ZA PRANJE SUDOVA LFF 8214 IX/HA

HOTPOINT-ARISTON. Uputstvo za upotrebu MAŠINA ZA PRANJE SUDOVA LFF 8214 IX/HA HOTPOINT-ARISTON Hotpoint Ariston- Uputstvo za upotrebu LFF 8214 IX/HA Uputstvo za upotrebu MAŠINA ZA PRANJE SUDOVA LFF 8214 IX/HA Sadržaj Instalacija, 2-3 Pozicioniranje i nivelisanje Povezivanje struje

Více

POWX FIG. A Copyright 2014 VARO

POWX FIG. A Copyright 2014 VARO POWX027 1 2 3 5 4 8 6 7 FIG. A Copyright 2014 VARO www.varo.com POWX027 6 4 Fig. 1 3 Fig. 2 5 Fig. 3 Copyright 2014 VARO www.varo.com POWX027 Fig. 4 2 Copyright 2014 VARO www.varo.com POWX027 CS 1 OBLAST

Více

Kubatova 19.4.2007 Y36SAP 8. Strojový kód Jazyk symbolických instrukcí asembler JSA pro ADOP a AVR. 2007-Kubátová Y36SAP-strojový kód 1

Kubatova 19.4.2007 Y36SAP 8. Strojový kód Jazyk symbolických instrukcí asembler JSA pro ADOP a AVR. 2007-Kubátová Y36SAP-strojový kód 1 Y36SAP 8 Strojový kód Jazyk symbolických instrukcí asembler JSA pro ADOP a AVR 2007-Kubátová Y36SAP-strojový kód 1 Architektura souboru instrukcí, ISA - Instruction Set Architecture Vysoká Architektura

Více

Přednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010

Přednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010 Přednášky o výpočetní technice Hardware teoreticky Adam Dominec 2010 Rozvržení Historie Procesor Paměť Základní deska přednášky o výpočetní technice Počítací stroje Mechanické počítačky se rozvíjely už

Více

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001 Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou

Více

M{ZD{ CX _15R1_CX3_V3_COVERS.indd /05/ :22:22

M{ZD{ CX _15R1_CX3_V3_COVERS.indd /05/ :22:22 M{ZD{ CX-3 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 1 2 2 3 5 2 4 3 16 17 SKYACTIV TECHNOLOGY 18 19 6 1 7 5 2 4 3 8 20 21 NAJSIGURNIJE MJESTO NA CESTI Svako Mazdino vozilo sadrži niz inteligentnih sustava koji

Více

MSP 430F1611. Jiří Kašpar. Charakteristika

MSP 430F1611. Jiří Kašpar. Charakteristika MSP 430F1611 Charakteristika Mikroprocesor MSP430F1611 je 16 bitový, RISC struktura s von-neumannovou architekturou. Na mikroprocesor má neuvěřitelně velkou RAM paměť 10KB, 48KB + 256B FLASH paměť. Takže

Více

Příklady popisu základních obvodů ve VHDL

Příklady popisu základních obvodů ve VHDL Příklady popisu základních obvodů ve VHDL INP - cvičení 2 Michal Bidlo, 2008 bidlom@fit.vutbr.cz entity Circuit is port ( -- rozhraní obvodu ); end Circuit; Proces architecture Behavioral of Circuit is

Více

POCETNICA CEŠKOGA JEZIKA. 'V" L. HARTM..\'.\'A (ST. KUGLih. KR. svm (:ILIŠTNE KN JlŽAl{[ FR. ŽUPAXA, ZAGREB, ILlCA 30.

POCETNICA CEŠKOGA JEZIKA. 'V L. HARTM..\'.\'A (ST. KUGLih. KR. svm (:ILIŠTNE KN JlŽAl{[ FR. ŽUPAXA, ZAGREB, ILlCA 30. 'V" POCETNICA CEŠKOGA JEZIKA. VOJTJEH REŽNÝ. TISAK I NAKLADA :\KADEMIJSKE KN,JlŽARE L. HARTM..\'.\'A (ST. KUGLih KR. svm (:ILIŠTNE KN JlŽAl{[ FR. ŽUPAXA, ZAGREB, ILlCA 30. Kao što se Gaj smatra revniteljem

Více

HR Upute za uporabu 2 Perilica posuđa CS Návod k použití 23 Myčka nádobí NL Gebruiksaanwijzing 43 Afwasautomaat FAVORIT56322WO FAVORIT56322MO

HR Upute za uporabu 2 Perilica posuđa CS Návod k použití 23 Myčka nádobí NL Gebruiksaanwijzing 43 Afwasautomaat FAVORIT56322WO FAVORIT56322MO HR Upute za uporabu 2 Perilica posuđa CS Návod k použití 23 Myčka nádobí NL Gebruiksaanwijzing 43 Afwasautomaat FAVORIT56322WO FAVORIT56322MO 2 SADRŽAJ 1. INFORMACIJE O SIGURNOSTI... 3 2. SIGURNOSNE UPUTE...

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K JAZYKU CHORVATSKÝCH CÍRKEVNĚSLOVANSKÝCH PAMÁTEK Z OBDOBÍ STŘEDOVĚKU

NĚKOLIK POZNÁMEK K JAZYKU CHORVATSKÝCH CÍRKEVNĚSLOVANSKÝCH PAMÁTEK Z OBDOBÍ STŘEDOVĚKU SLOVO, sv. 56-57 (2006-07), 507-515, Zagreb 2008. UDK: 801.731 : 808.101(497.13) NĚKOLIK POZNÁMEK K JAZYKU CHORVATSKÝCH CÍRKEVNĚSLOVANSKÝCH PAMÁTEK Z OBDOBÍ STŘEDOVĚKU Petra STANKOVSKA, Ljubljana Hodnotit

Více

Architektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích

Architektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích Architektury CISC a RISC, uplatnění v personálních počítačích 1 Cíl přednášky Vysvětlit, jak pracují architektury CISC a RISC, upozornit na rozdíly. Zdůraznit, jak se typické rysy obou typů architektur

Více

Další aspekty architektur CISC a RISC Aktuálnost obsahu registru

Další aspekty architektur CISC a RISC Aktuálnost obsahu registru Cíl přednášky: Vysvětlit principy práce s registry v architekturách RISC a CISC, upozornit na rozdíly. Vysvětlit možnosti využívání sad registrů. Zabývat se principy využívanými v procesorech Intel. Zabývat

Více

Važna napomena: Důležitá připomínka:

Važna napomena: Důležitá připomínka: Važna napomena: Prevod ovog propisa, odnosno akta sa srpskog jezika na češki jezik, omogućila je Misija Organizacije za evropsku bezbednost i saradnju u Republici Srbiji (dalje: Misija OEBS u Srbiji) sa

Více

Hardware. Z čeho se skládá počítač

Hardware. Z čeho se skládá počítač Hardware Z čeho se skládá počítač Základní jednotka (někdy také stanice) obsahuje: výstupní zobrazovací zařízení CRT nebo LCD monitor počítačová myš vlastní počítač obsahující všechny základní i přídavné

Více

Assembler - 2.část. poslední změna této stránky: Zpět

Assembler - 2.část. poslední změna této stránky: Zpět 1 z 9 19.2.2007 7:51 Assembler - 2.část poslední změna této stránky: 9.2.2007 1. Příznaky (flagy) Zpět Flagy (česky podivně "příznaky", proto používám výhradně anglický název) jsou výlučnou záležitostí

Více

Biblioteka Izveštaji 20

Biblioteka Izveštaji 20 Biblioteka Izveštaji 20 Biblioteka Izveštaji Pritvor Ultima ratio? Izdavač Beogradski centar za ljudska prava Beogradska 54, Beograd, Tel/fax. (011) 308 5328, 344 7121 e-mail: bgcentar@bgcentar.org.rs;

Více

Intel 80486 (2) Intel 80486 (1) Intel 80486 (3) Intel 80486 (4) Intel 80486 (6) Intel 80486 (5) Nezřetězené zpracování instrukcí:

Intel 80486 (2) Intel 80486 (1) Intel 80486 (3) Intel 80486 (4) Intel 80486 (6) Intel 80486 (5) Nezřetězené zpracování instrukcí: Intel 80486 (1) Vyroben v roce 1989 Prodáván pod oficiálním názvem 80486DX Plně 32bitový procesor Na svém čipu má integrován: - zmodernizovaný procesor 80386 - numerický koprocesor 80387 - L1 (interní)

Více

Laboratorní cvičení z předmětu Elektrická měření 2. ročník KMT

Laboratorní cvičení z předmětu Elektrická měření 2. ročník KMT MĚŘENÍ S LOGICKÝM ANALYZÁTOREM Jména: Jiří Paar, Zdeněk Nepraš Datum: 2. 1. 2008 Pracovní skupina: 4 Úkol: 1. Seznamte se s ovládáním logického analyzátoru M611 2. Dle postupu měření zapojte pracoviště

Více

Kubatova Y36SAP 9. Strojový kód ISA architektura souboru instrukcí střadačově, zásobníkově orientovaná, GPR Kubátová Y36SAP-ISA 1

Kubatova Y36SAP 9. Strojový kód ISA architektura souboru instrukcí střadačově, zásobníkově orientovaná, GPR Kubátová Y36SAP-ISA 1 Y36SAP 9 Strojový kód ISA architektura souboru instrukcí střadačově, zásobníkově orientovaná, GPR 2007-Kubátová Y36SAP-ISA 1 Architektura souboru instrukcí, ISA - Instruction Set Architecture Vysoká Architektura

Více

INDEKS POTROŠAČKIH CENA

INDEKS POTROŠAČKIH CENA Tabela 1 25.01.2017. SAVETNIK Mesec i godina INDEKS POTROŠAČKIH CENA Objavljeno u U mesecu prema prethodnom mesecu (mesečna stopa inflacije) Mesec 2016 / isti mesec 2015 (godišnja stopa inflacije) 1 2

Více

Sadržaj POJMOVI DRŽAVE I PRAVA 1 PRAVNA NORMA 3 PODJELA PRAVNIH NORMI 4 SISTEM PRAVA 4 BITNI ELEMETNI PRAVNOG AKTA 5 VRSTE OPŠTIH PRAVNIH AKATA 6

Sadržaj POJMOVI DRŽAVE I PRAVA 1 PRAVNA NORMA 3 PODJELA PRAVNIH NORMI 4 SISTEM PRAVA 4 BITNI ELEMETNI PRAVNOG AKTA 5 VRSTE OPŠTIH PRAVNIH AKATA 6 Sadržaj POJMOVI DRŽAVE I PRAVA 1 PRAVNA NORMA 3 PODJELA PRAVNIH NORMI 4 SISTEM PRAVA 4 BITNI ELEMETNI PRAVNOG AKTA 5 VRSTE OPŠTIH PRAVNIH AKATA 6 VRSTE POJEDINAČNIH PRAVNIH AKATA 7 PRAVNI ODNOS 8 POJAM

Více

Architektury počítačů a procesorů

Architektury počítačů a procesorů Kapitola 3 Architektury počítačů a procesorů 3.1 Von Neumannova (a harvardská) architektura Von Neumann 1. počítač se skládá z funkčních jednotek - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní

Více

HISTORIE VÝPOČETNÍ TECHNIKY. Od abakusu k PC

HISTORIE VÝPOČETNÍ TECHNIKY. Od abakusu k PC HISTORIE VÝPOČETNÍ TECHNIKY Od abakusu k PC Předchůdci počítačů abakus - nejstarší předek počítačů, počítací pomůcka založená na principu posuvných korálků. V Číně byl abakus používán od 13. století, v

Více

INDEKS POTROŠAČKIH CENA

INDEKS POTROŠAČKIH CENA Tabela 1 25.01.2014. SAVETNIK Mesec i godina INDEKS POTROŠAČKIH CENA Objavljeno u U mesecu prema prethodnom mesecu (mesečna stopa inflacije) Mesec 2013 / isti mesec 2012 (godišnja stopa inflacije) 1 2

Více

Sušilica rublja s kondenzatorom KONDENZAČNÍ SUŠIČKA NÁVOD K POUŽITÍ UPUTE ZA UPORABU ZTE135

Sušilica rublja s kondenzatorom KONDENZAČNÍ SUŠIČKA NÁVOD K POUŽITÍ UPUTE ZA UPORABU ZTE135 KONDENZAČNÍ SUŠIČKA Sušilica rublja s kondenzatorom NÁVOD K POUŽITÍ UPUTE ZA UPORABU ZTE135 Děkujeme vám, že jste si vybrali náš spotřebič. PŘEJEME vám s novým spotřebičem hodně spokojenosti a doufáme,

Více

Kubatova 19.4.2007 Y36SAP - 13. procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC. 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1

Kubatova 19.4.2007 Y36SAP - 13. procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC. 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1 Y36SAP - 13 procesor - control unit obvodový a mikroprogramový řadič RISC 19.4.2007 Y36SAP-control unit 1 Von Neumannova architektura (UPS1) Instrukce a data jsou uloženy v téže paměti. Paměť je organizována

Více

Obsah. Reprezentácia údajov v počítači. Digitalizácia číselnej informácie. Digitalizácia znakov a textovej informácie.

Obsah. Reprezentácia údajov v počítači. Digitalizácia číselnej informácie. Digitalizácia znakov a textovej informácie. Obsah Reprezentácia údajov v počítači. Digitalizácia číselnej informácie. Digitalizácia znakov a textovej informácie. Reprezentácia údajov v počítači. Počítač je stroj, ktorý na kódovanie údajov (čísla,

Více

LOGICKÉ OBVODY X36LOB

LOGICKÉ OBVODY X36LOB LOGICKÉ OBVODY X36LOB Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra počítačů FEL ČVUT v Praze 26.9.2008 Logické obvody - 1 - Úvod 1 Obsah a cíle předmětu Číslicový návrh (digital design) Číslicové obvody logické

Více

Intervalna ocena parametra

Intervalna ocena parametra Psihologija UL,. st., Statistično 5.. Ocenjevanje araetrov Univerza v Ljubljani, ilozofska fakulteta, Oddelek za sihologijo Študij rve stonje Psihologija. seester, redet Statistično Izr. rof. dr. Anja

Více

Procesor Intel Pentium (1) Procesor Intel Pentium (3) Procesor Intel Pentium Pro (1) Procesor Intel Pentium (2)

Procesor Intel Pentium (1) Procesor Intel Pentium (3) Procesor Intel Pentium Pro (1) Procesor Intel Pentium (2) Procesor Intel Pentium (1) 32-bitová vnitřní architektura s 64-bitovou datovou sběrnicí Superskalární procesor: obsahuje více než jednu (dvě) frontu pro zřetězené zpracování instrukcí (značeny u, v) poskytuje

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

v aritmetické jednotce počíta

v aritmetické jednotce počíta v aritmetické jednotce počíta tače (Opakování) Dvojková, osmičková a šestnáctková soustava () Osmičková nebo šestnáctková soustava se používá ke snadnému zápisu binárních čísel. 2 A 3 Doplněné nuly B Číslo

Více

PROJEKT: Upotreba hrastovih bačava u proizvodnji crnog vina. GLAVNI ISTRAŽIVAČ: Leo Gracin. Vijeće za istraživanja u poljoprivredi

PROJEKT: Upotreba hrastovih bačava u proizvodnji crnog vina. GLAVNI ISTRAŽIVAČ: Leo Gracin. Vijeće za istraživanja u poljoprivredi PROJEKT: Upotreba hrastovih bačava u proizvodnji crnog vina GLAVNI ISTRAŽIVAČ: Leo Gracin Vijeće za istraživanja u poljoprivredi ZAVRŠNO IZVJEŠĆE Tema istraživanja Cilj ovog projekta je postavljanje i

Více

Historie počítačů. 0.generace. (prototypy)

Historie počítačů. 0.generace. (prototypy) Historie počítačů Historie počítačů se dělí do tzv. generací, kde každá generace je charakteristická svou konfigurací, rychlostí počítače a základním stavebním prvkem. Generace počítačů: Generace Rok Konfigurace

Více

1. ÚVOD. Analogové a číslicové veličiny. Analogové a číslicové zobrazení signálů. Zaměření učebnice ČÍSELNÉ SOUSTAVY. Obvyklé číselné soustavy

1. ÚVOD. Analogové a číslicové veličiny. Analogové a číslicové zobrazení signálů. Zaměření učebnice ČÍSELNÉ SOUSTAVY. Obvyklé číselné soustavy Obsah 5 Obsah: 1. ÚVOD 11 1.1 Analogové a číslicové veličiny 12 1.2 Analogové a číslicové zobrazení signálů 13 1.3 Zaměření učebnice 15 2. ČÍSELNÉ SOUSTAVY 2.1 Obvyklé číselné soustavy 16 17 2.2 Převody

Více

B I L J E Š K E uz financijske izvještaje za godinu

B I L J E Š K E uz financijske izvještaje za godinu Poduzetnički inkubator BIOS d.o.o. OSIJEK, J. J. Strossmayera 341 OIB: 21055328609 B I L J E Š K E uz financijske izvještaje za 2015. godinu Financijski izvještaji koji se sastoje od Bilance, Računa dobiti

Více

Programové prostredie mikrokontrolérov PIC

Programové prostredie mikrokontrolérov PIC Programové prostredie mikrokontrolérov PIC Vypracoval: Ing. Rudolf Sviantek Tento edukačný materiál vznikol v rámci projektu Programu celoživotného vzdelávania Leonardo da Vinci č. 11323 1208 Európske

Více

EKOLOGIJA - STISKANJE

EKOLOGIJA - STISKANJE EKOLOGIJA - STISKANJE Paketirke Paketirke so stiskalnice za predelavo paketiranje kovinskih ostankov ploèevine. Osnovna funkcija je zmanjševanje volumna odpadnim materialom. Oblikovani paketi, pa so enostavni

Více

upute za uporabu návod k použití

upute za uporabu návod k použití upute za uporabu návod k použití Perilica-sušilica Pračka-sušička Steam System EWW 167580 W 2 electrolux SADRŽAJ Electrolux. Thinking of you. Podijelite s nama i druge misli na www.electrolux.com Informacije

Více

Principy počítačů I - Procesory

Principy počítačů I - Procesory Principy počítačů I - Procesory snímek 1 VJJ Principy počítačů Část V Procesory 1 snímek 2 Struktura procesoru musí umožnit změnu stavu stroje v libovolném kroku uvolnění nebo znemožnění pohybu dat po

Více

Logické funkce a obvody, zobrazení výstupů

Logické funkce a obvody, zobrazení výstupů Logické funkce a obvody, zobrazení výstupů Digitální obvody (na rozdíl od analogových) využívají jen dvě napěťové úrovně, vyjádřené stavy logické nuly a logické jedničky. Je na nich založeno hodně elektronických

Více

Zobrazovací jednotky a monitory

Zobrazovací jednotky a monitory Zobrazovací jednotky a monitory Zobrazovací jednotka - karta, která se zasunuje do jednoho z konektorů na sběrnici uvnitř počítače. Dva režimy činnosti: Textový režim - zobrazuje znaky uvedené v tabulce

Více