Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "www.attavena.cz, info@attavena.cz"

Transkript

1 Obsah tohoto dokumentu je plně v kompetenci realizátora projektu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie a České republiky. ESF napomáhá rozvoji zaměstnanosti podporou zaměstnatelnosti, podnikatelského ducha, rovných příležitostí a investicemi do lidských zdrojů. Ženy, IT a trh práce Vydala Attavena, o.p.s. v roce Autoři: RNDr. Dana Hanzliková Vašková, PhD.; Jan Maule, BBS; Ing. Jitka Šimková Dokument vznikl v rámci projektu I myš může být kamarádka č. CZ / /0068. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Ženy, IT a trh práce Ženy, IT a trh práce Autoři: Jan Maule, BBS. Ing. Jitka Šimková RNDr. Dana Hanzliková Vašková, Ph.D. Vydala Attavena, o.p.s., České Budějovice, prosinec

3 I myš může být kamarádka! Obsah Úvod o výzkumu jako celku Dvoufázové kvantitativní dotazníkové šetření Metodika Charakteristika respondentek Návrat do práce Zaměstnané Ženy na mateřské Nezaměstnané Zaměstnání, nezaměstnanost či mateřská? Strategie návratu na trh práce Co chtějí od zaměstnání ženy po MD/RD? Využívání flexibilních forem zaměstnávání v ČR Dovednosti potřebné pro zaměstnání Vybavení domácností IT Frekvence používání počítače IT dovednosti žen s malými dětmi Kdo chodil na kurzy počítačů? IT vzdělanost a sebevědomí Závěr Kvalitativní výzkum polostrukturované rozhovory Žena matka a návrat do práce Hledání práce (pohovory) Školka Práce s počítačem Ženy na trhu práce v publikacích Instituce zabývající se ženami na trhu práce Vybrané studie týkající se žen na trhu práce Obsahová analýza inzerátů na pracovní místa v Jihočeském kraji obsahujících požadavky na IT znalosti Úvod Nejčastěji hledané pozice (s požadavkem na IT znalosti) Nejčastěji inzerované pozice podle odvětví Míra IT znalostí požadovaných v inzerátech IT požadavky podle typu pozice Názvy pozic vyžadujících IT dovednosti Shrnutí Přílohy

4 Ženy, IT a trh práce Úvod o výzkumu jako celku Výzkum Ženy, IT a trh práce vznikl v rámci projektu I myš může být kamarádka!, který byl financován z EU a státního rozpočtu ČR. Hlavní náplní tohoto projektu byla výuka IT pro ženy na mateřské či rodičovské dovolené. Cílem výzkumu bylo zmapovat problematiku žen s malými dětmi na trhu práce ve spojitosti s IT v Jihočeském kraji. Výzkum měl převážně deskriptivní charakter. Jeho hlavní hypotézou bylo, že vzdělávání v oblasti informačních technologií pomáhá zvyšovat šance na trhu práce a vytváří podmínky pro rovnost příležitostí. Studie se skládá z těchto částí: 1) Dvoufázového kvantitativního dotazníkového šetření, které mělo za cíl porovnat změny v postojích žen s malými dětmi k IT 1 a zjistit, jaký vliv má vzdělanost v oblasti IT na situaci žen s malými dětmi při vstupu (návratu) na trh práce. 2) Shrnutí poznatků z rozhovorů se ženami, které se po mateřské (rodičovské) dovolené vracejí zpět na trh práce V rámci výzkumu bylo provedeno padesát rozhovorů se ženami, které hledají nebo nedávno nalezly práci po mateřské (rodičovské) dovolené. Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů bylo vydáno v publikaci Na vizitce jméno Matka. Ostatní rozhovory byly zpracovány a hlavní poznatky jsou uvedeny v této části. 3) Ženy na trhu práce v publikacích Představení hlavních organizací, které se zabývají problematikou genderu, jsou činné v této oblasti v posledních sedmi letech a zároveň vydaly publikace týkající se trhu práce. K publikacím je uvedena stručná anotace. 4) Obsahová analýza analýza pracovních inzerátů v Jihočeském kraji, ve kterých je vyžadována schopnost pracovat s počítačem. Každý inzerát byl popsán 21 záznamy, které ho blíže charakterizovaly a začlenily ho do různých kategorií. Zkoumali jsme například, u kterých pozic a do jaké míry vyžadují zaměstnavatelé práci s PC. Také jsme provedli analýzu názvů pracovních pozic. V této publikaci je uveden pouze výtah hlavních zjištění. Seznam použitých zkratek ČSÚ Český statistický úřad IT informační technologie MD/RD mateřská či rodičovská dovolená MD mateřská dovolená RD rodičovská dovolená ÚP úřad práce VÚPSV Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 1 V této studii je používán pojem IT, kvůli jeho všeobecné rozšířenosti v ČR. Je zde však chápán v širším pojetí jako umění pracovat s informačními i komunikačními technologiemi (ICT), tj. v našem případě s počítačem, internetem, em, případně další digitální technikou. 3

5 4 I myš může být kamarádka!

6 Ženy, IT a trh práce Dvoufázové kvantitativní dotazníkové šetření 1 Metodika 1.1 Celé šetření probíhalo ve dvou fázích. V první fázi, která proběhla v červnu roku 2006, jsme u našich respondentek zjišťovali postoje k IT, míru IT dovedností a postoje ke vzdělávání se v práci na počítači. Dále jsme zachytili situaci žen před nástupem do zaměstnání a jejich demografické údaje. Cílovou skupinou byly maminky, u kterých byl předpoklad, že mají malé děti, jsou s nimi doma a přitom nejsou zaměstnané. Dotazníky byly rozeslány absolventkám počítačových kurzů pořádaných společností Attavena, o.p.s., které jsme požádali, aby další výtisk dotazníku předaly maminkám, které jsou s dětmi do 7 let v domácnosti, a které neabsolvovaly počítačový kurz naší společnosti. Další dotazníky byly distribuovány do mateřských center v Jihočeském kraji. Výběr respondentek přes účastnice počítačového kurzu metodou sněhové koule, kdy dotazníky předávaly svým známým, byl velmi praktický, nicméně při interpretaci takto získaných dat je nutné dbát na to, že výběr není zcela reprezentativní. Závěry studie jsou tudíž platné pouze pro daný zkoumaný soubor a nejsou beze zbytku zobecnitelné na celek populace. Šestnáct měsíců po první fázi jsme 411 ženám, které v první fázi odpověděly, rozeslali dotazníky znovu. V tzv. druhé fázi jsme se zaměřili na změny, ke kterým došlo nástupem do práce. Nejvíce jsme se zabývali okolnostmi týkajícími se návratu žen zpět do práce a vývoji jejich IT dovedností. V některých pasážích této studie porovnáváme absolventky IT kurzu společnosti Attavena, o.p.s. (dále jen IT kurz) a ženy, které kurz neabsolvovaly (dále o nich většinou mluvíme jako o ostatních respondentkách). V první fázi činila návratnost 51 %, ve druhé fázi dokonce 65 %. Míru návratnosti v první i druhé fázi považujeme za velmi dobrou. Pravděpodobně byla způsobená tím, že nás jako instituci respondentky znaly a důvěřovaly nám. Tabulka 1: Celková návratnost dotazníků Fáze Posláno Vráceno Návratnost I % II % V první fázi byl počet respondentek, které absolvovaly počítačový kurz, srovnatelný s počtem těch, které jej neabsolvovaly. Ve druhé fázi jsme dostali více odpovědí od absolventek kurzu, které častěji věnovaly čas vyplnění dotazníku zřejmě díky osobní vazbě vytvořené během výuky. Demografické údaje účastnic kurzu a ostatních respondentek jsou velmi podobné, což je dáno tím, že dotazník předávaly známým ve stejné lokalitě, podobného věku apod. 5

7 I myš může být kamarádka! Tabulka 2: Počet odpovědí: IT kurz vs ostatní Fáze IT kurz Ostatní I II Při tvorbě dotazníku a zpracovávání dat jsme spolupracovali s PhDr. Hanou Maříkovou a RNDr. Lumírem Gatnarem, pracovníky Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Data byla statisticky zpracována a v textu jsou uváděny zjištěné hodnoty z třídění prvního, případně i druhého stupně, a to na 1% hladině významnosti, v odůvodněných případech na hladině 5%. Na některé otázky část respondentek neodpověděla, u grafů a tabulek je proto vždy udáváno N, tj. počet skutečně odpovídajících. V dotazníku jsme použili klasifikaci zaměstnání respondentek, která vychází z metodiky ČSÚ. Námi použitá klasifikace je uvedena v příloze Charakteristika respondentek V první fázi jsme otázky zaměřili na maminky, které jsou s dětmi doma. Výrazně mezi nimi převládaly ženy na RD s dětmi do tří let věku a dále pak ženy s rodičovským příspěvkem do čtyř let věku dítěte. Celkem tyto dvě skupiny tvořily více než 84 % odpovídajících. Žen, kterým pátým rokem skončilo pobírání rodičovského příspěvku, a stále byly doma, bylo přes 5 %. Lze předpokládat, že byly nezaměstnané či měly jiný důvod doma zůstat (např. péči o blízkou osobu). Data získaná v první fázi ukazují, že před nástupem na MD byly tři ze čtyř maminek (74,7 %) zaměstnané, a to ponejvíce na plný úvazek (85 % z nich). Více než 16 % žen bylo s předchozím dítětem na rodičovské dovolené, na kterou pak navázala další mateřská dovolená. Nezaměstnaných a studentek bylo poměrně málo. Dvě ženy uvedly, že se starají o osobu blízkou. Mezi respondentkami převažovaly ženy mezi 30 a 34 lety. Tvořily zhruba polovinu odpovídajících, což potvrzuje trend posouvání početí dětí do pozdějšího věku. Většina respondentek pochází z bývalých okresních měst Jihočeského kraje a Českých Budějovic. Jedna třetina respondentek bydlí v obcích s méně než obyvateli. Toto rozložení bylo ovlivněno místy výuky počítačových kurzů a výskytem mateřských center aktivních v době provádění šetření. Respondentky vyučené či se střední odbornou školou tvořily více než 60 % odpovídajících. Další nejpočetnější skupinou byly vysokoškolsky vzdělané respondentky (v průměru za obě fáze 17 %). 6

8 Ženy, IT a trh práce Tabulka 3: Demografické údaje o respondentkách ve fázi I a II v % Fáze I Fáze II Stav fáze I N = 409 Na MD 8,6 Na RD do 3 let 66,5 Po RD s rodič. příspěvkem do 4 let 17,6 Doma bez rodič. příspěvku 5,4 Pracující 2,0 Stav fáze II N = 267 Zaměstnaná 32,2 Nezaměstnaná 8,6 Na MD/R 59,2 Stav před MD fáze I N = 409 Pracující 74,7 Na rodičovské dovolené 16,3 Nezaměstnaná 5,6 Studentka 2,9 Péče o osobu blízkou 0,5 Věk N = 397 N = ,6 19, ,1 57, ,7 23,5 Bydliště N = 409 N = 255 České Budějovice 19,1 20,8 Město nad obyvatel 47,9 46,7 Obec s obyvateli 14,4 9,4 Obec s obyvateli 8,3 8,6 Obec s méně než obyvateli 10,3 14,5 Nejvyšší ukončené vzdělání N = 410 N = 256 Základní, včetně neukončeného vzdělání 2 0,8 Vyučení a SO bez maturity 24,1 20,7 Vyučení a SO s maturitou 39,2 40,6 Gymnázium 13,2 12,9 Vyšší odborné (VOŠ) 5,9 7 Bakalářské vysokoškolské 1,5 1,6 Vysokoškolské (vyšší než bakalářské) 14,1 16,4 7

9 I myš může být kamarádka! 1.3 Návrat do práce V této části přinášíme výsledky z druhé fáze výzkumu, která zkoumá zejména návrat žen zpět do zaměstnání. Z tabulky 4 je vidět, že jedna třetina maminek z našeho vzorku již pracuje. Ve druhé fázi tvořily největší skupinu podle očekávání ženy na MD/RD (60 %), z nichž třetina je na nové MD. Jen 9 % jich zatím práci nenašlo. Tabulka 4: Situace respondentek na trhu práce ve druhé fázi Fáze II Abs. % Zaměstnaná 86 32,2 Nezaměstnaná 23 8,6 Stávající MD/RD ,3 Nová MD/RD 45 16,9 Celkem Poměrně nízký počet zaměstnaných respondentek rozdrobil křížové tabulky u mnohačetných odpovědí na velmi malá čísla. Proto byly zjištěny jen skutečně výrazné odchylky od očekávaných četností. Přesto však náš výzkum i v této oblasti přinesl několik zajímavých zjištění. U nezaměstnaných byl počet odpovídajících tak malý, že uvedená čísla jsou pouze orientační Zaměstnané Práce na částečný úvazek Téměř jedna čtvrtina žen pracuje na částečný úvazek, zřejmě aby lépe sladily rodinné a pracovní povinnosti. Toto číslo se shoduje se studií VÚPSV 2. Všechny takto zaměstnané ženy částečnému úvazku při hledání práce přikládaly vysokou důležitost a nyní jsou v této oblasti spokojené. Podle našich rozhovorů je však poptávka po částečných úvazcích mnohem vyšší, než jaká je současná nabídka. Celkem 22 (44 %) žen z 50 se v rozhovorech zmínilo o tom, že by chtělo pracovat na zkrácený nebo poloviční úvazek, aby snadněji skloubily rodinu a práci. Poptávku po částečném úvazku dokumentuje také tabulka 16 na straně 25, kde by na částečný úvazek chtělo pracovat 31 % oslovených žen (N = 589). Tabulka 5: Typ úvazku ve druhé fázi v %; N = 86 Zaměstnané Fáze II Plný úvazek 65,1 Částečný úvazek 23,1 OSVČ 10,6 Dohody 1,2 2 Kuchařová, V. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů, Praha 2006: VÚPSV

10 Ženy, IT a trh práce Podnikání jako styl života, nebo východisko z nezaměstnanosti? Ze všech deseti maminek, které jako současnou práci uvedly OSVČ (i jako vedlejší činnost), byla jen jediná, která se do práce vracela hned po MD. Další se vracela po třech letech věku dítěte a všechny ostatní uvedly, že byly s dítětem doma až do čtyř let jeho věku. Nejčastějším odvětvím jejich činnosti byl maloobchod a velkoobchod (4 z 9), pracovní pozice v rámci služeb a obchodu 3 6 z 9 (včetně vedoucích a administrativních pozic). Po RD tedy ženy jako OSVČ často podnikaly v obchodě nebo poskytují služby. Jde o logickou snahu vyhnout se práci na směny či dojíždění za prací a vytvořit si možnost pracovat z domova, což podporují i naše poznatky z rozhovorů. Kdo jde po třech letech RD do práce? Zákon o státní sociální podpoře (117/1995 sb.) prodloužil dobu, během níž rodič může dostávat rodičovský příspěvek, do 4 (v některých případech do 7) let věku dítěte. Právní úprava rodičovského příspěvku však neprodloužila RD, která zůstala maximálně tříletá. Jestliže se rodiče chtějí i nadále celodenně starat o dítě a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let jeho věku, musí se dohodnout se zaměstnavatelem. Buď na neplaceném pracovním volnu, na částečném úvazku nebo na ukončení pracovního poměru. Proto nepřekvapí, že ženy, které jdou po 3 letech zpět do práce, se častěji vrací ke svému původnímu zaměstnavateli (56 % z nich; polovinu tvořily ženy s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním) a naopak ty, které jsou doma s dítětem do 4 let, jdou častěji k jinému zaměstnavateli, a dokonce dělají jinou práci než původně (64 % z nich). Naše data potvrzují to, že délka RD závisí na vzdělání matky. Čím vyšší je její vzdělání, tím kratší dobu zůstává na RD. Stejný trend vysledovala i studie od VÚPSV 4. Z našich respondentek zůstávají doma s dětmi nejdéle maminky bez maturity (z 18 jich až do 4 let věku dítěte zůstalo doma 16). Téměř dvě třetiny žen, které zůstaly doma s dítětem i po třetím roce jeho věku, jsou v 71 % maminky vyučené nebo se středním odborným vzděláním. Můžeme spekulovat, že se jim do špatně placené práce příliš nechce nebo se prostě nedohodly se svým zaměstnavatelem. Dalším důvodem může být to, že si chtěly dětí užít. To potvrzují některé naše rozhovory a také výsledky první fáze, kdy jsme zjistili, že s dětmi zůstávají častěji doma starší ženy. Setrvání některých finančně senzitivnějších žen doma mohlo ovlivnit i zvýšení rodičovského příspěvku od ledna 2007 na zhruba dvojnásobek (7 582 Kč měsíčně). Otázkou je, jak změní přístup maminek chystané změny v poskytování rodičovského příspěvku od ledna 2008, kdy se bude výše rodičovského příspěvku odvíjet od doby, po kterou budou chtít rodiče na RD setrvat. 3 Podrobné informace ke klasifikaci zaměstnání jsou v příloze 4, k odvětvové klasifikaci v příloze 7 4 Kuchařová, V. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů, Praha 2006: VÚPSV 9

11 I myš může být kamarádka! Graf 1: Souvislost délky čerpání MD/RD a nejvyššího dosaženého vzdělání; N = 82 vysokoškolské vyšší odborné + bakalářské střední s maturitou jen MD do 2 let do 3 let do 4 let ZŠ + vyučení + střední odborné bez maturity 0% 20% 40% 60% 80% 100% Návrat ke stejnému zaměstnavateli? Jen třetina žen po MD/RD. Téměř dvě třetiny našich respondentek (50 % + 14,6 %) po skončení MD/RD změnily svého zaměstnavatele. Z nich asi čtvrtina dělá stejný typ práce jako před nástupem na MD, ale ostatní, což je 50 % všech respondentek (!), změnily radikálně jak typ práce, tak zaměstnavatele. Po návratu z RD se tedy živí zcela jinou prací než jakou zastávaly před odchodem na MD. Tuto skutečnost podporuje i statistika z rozhovorů, kde po skočení rodičovské dovolené k jinému zaměstnavateli nastoupilo 28 (56 %) z 50 maminek. Tabulka 6: Kde nyní pracují respondentky po MD/RD; N = 82 Typ práce a zaměstnavatele % Abs. Jiný typ práce u jiného zaměstnavatele Stejný typ práce u stejného zaměstnavatele 34,1 28 Stejný typ práce u jiného zaměstnavatele 14,6 12 Jiný typ práce u stejného zaměstnavatele 1,2 1 Nejčastějšími důvody pro změnu, které ženy v dotazníkovém šetření uvedly, byla pružnější pracovní doba (12 z 38), zrušení předchozího zaměstnavatele/pracovního místa (7 z 38), možnost lepší práce díky vyššímu vzdělání získaného během RD (7 z 38) a změna místa bydliště (5 z 38). Zjištění, že mezi našimi respondentkami mění po návratu z MD/RD každá druhá práci i zaměstnavatele, je zajímavé i ve srovnání s obdobnými výzkumy mezi lidmi vracejícími se na trh práce po období péče o malé děti. Například výzkum společnosti EuroProfis, s.r.o. 5 udává, že po RD 5 Čurdová, K., Wasilová, J., Zajíčková, D. Analýza dostupných informací o fungujícím poradenství osobám vracejícím se na trh práce a výzkum jejich potřeb, Praha 2007: EuroProfis, s.r.o. 10

12 Ženy, IT a trh práce mění svého zaměstnavatele pouze třetina lidí. Zkoumaný vzorek respondentek (N = 96) však byl ze Středočeského kraje, Vysočiny a Liberce a polovina jich měla vysokoškolské vzdělání. Oproti nim naše respondentky s průměrně nižším vzděláním častěji měnily typ práce i zaměstnavatele, což se ale kompenzovalo tím, že měly například pravidelnou pracovní dobu. Druhým nejčastějším modelem byl návrat ke stejné práci a stejnému zaměstnavateli, který zvolila třetina dotázaných (ve výzkumu společnosti EuroProfis, s.r.o., to bylo 42,4 % respondentů). Dvanáct žen se sice k původnímu zaměstnavateli nevrátilo, ale podařilo se jim najít alespoň stejný typ práce, jaký zastávaly dříve. U stejného zaměstnání zůstávaly častěji vědecké a odborné pracovnice (včetně pedagogů), které ale většinou udávaly, že pro ně nalezení nového místa bylo spíše obtížné a pracovnice ve službách a obchodu, pro které to naopak bylo poměrně snadné. Maminky, které používají nově PC Mezi našimi respondentkami je 34 maminek, které po nástupu do práce po MD/RD začaly zcela nově používat počítač. Z toho 25 jich bylo z IT kurzu, což je 15 % všech respondentek, které chodily na IT kurz a odpověděly ve druhé fázi. Nově používá počítač v jiném typu práce či u jiného zaměstnavatele celkem 16 maminek, z nichž nejvíce (9) pracuje jako ekonomické a technické pracovnice. Překvapivých je 14 maminek, které začaly používat počítač ve stejné práci u stejného zaměstnavatele. Tento fakt lze vysvětlit tím, že objevily potenciál počítače a přestaly svou práci dělat nějakým jiným ručním způsobem nebo že již přišly na kurz s tím, že věděly, že počítače v práci využijí (ať už to byla jejich osobní iniciativa či nutnost nebo možnost od zaměstnavatele). Nejvíce z nich pracuje jako zdravotní pracovnice (5) a ve službách a obchodu (4). Zbytek tvoří vedoucí pracovnice (2), vědecké pracovnice (1), nižší administrativní pracovnice (1) a jedna technická a ekonomická pracovnice. Tabulka 7: Počet respondentek, které před MD/RD v práci nepoužívaly PC a nyní ho používají (abs. počty) Typ práce IT kurz Ostatní Celkem Stejný typ práce u stejného zaměstnavatele Stejný typ práce u jiného zaměstnavatele Jiný typ práce u jiného zaměstnavatele Neuvedeno Celkem Nejvíce respondentek, které nově používají v práci počítač, pracovalo jako technické a ekonomické pracovnice (10), zdravotní pracovnice (7) a pracovnice ve službách a obchodu (5). 11

13 I myš může být kamarádka! Přechody do kategorie 3b) technické a ekonomické pracovnice Přechody mezi jednotlivými pozicemi v první a druhé fázi nevykazovaly žádnou výraznou odchylku žádným směrem až na jedinou výjimku, kterou byl nárůst pracovnic v kategorii 3b. Z původních 7 respondentek, které pracovaly jako technické a ekonomické pracovnice jich tuto práci nyní zastává o 15 více, tedy 22. Z toho jen 5 jich není z IT kurzu. Na tuto pozici přešly nejvíce pracovnice ve službách a obchodu (6), vedoucí a řídící pracovnice (4), dvě pomocné a nekvalifikované pracovnice a po jedné pracovnici z nižší administrativy, obsluhy strojů a zařízení a zdravotnictví. Tyto technické a ekonomické pozice zahrnují vyšší administrativní práce spojené s prací na počítači (asistentka, referentka, účetní), kterou možná respondentky získaly právě díky nově nabytým počítačovým dovednostem. Ostatně všechny až na jednu (21) v dotazníku uvedly, že v práci používají počítač, zatímco v první fázi jich počítač v práci používalo jen 12. Kdo musí v práci umět na počítači? V dnešní době je známo, že bez počítače už se téměř nikdo neobejde. Zůstanou samozřejmě profese, kde s počítačem člověk nepřijde do styku, což se týká zejména nízkokvalifikovaných či manuálních profesí. Nicméně pokud žena pracuje jako OSVČ a živí se manuální prací, počítač jí může pomoci pro evidenci účetnictví, komunikaci s dodavateli apod. Co v tomto směru zjistil náš dotazník? Po téměř šedesáti procentech respondentek zaměstnavatel požadoval zvládnutí práce s počítačem nebo se to musely doučit. Nejvíce byl počítač požadován v ekonomických a technických 12

14 Ženy, IT a trh práce profesích (z 21 žen pouze 1 nemusela ovládat PC), dále ve vedoucích a vědeckých, odborných a administrativních profesích. Naopak pracovnice ve službách, obchodu a zdravotnictví umět pracovat s PC příliš nemusely. Zajímavé je, že ve zdravotnictví se stačilo počítače doučit, což podporuje i naše zjištění, že zdravotnice po MD/RD začaly pracovat s počítačem u stejného zaměstnavatele. Tabulka 8: Vyžadoval po Vás zaměstnavatel při nástupu do zaměstnání umět ovládat počítač? ; N = 82; v % Ano 41,5 Ne 40,2 Nebylo podmínkou přijetí do práce, ale musela jsem se na počítači doučit 18,3 Z výsledků ve druhé fázi vyplývá, že profesně počítač potřebují ekonomické a technické pracovnice, vedoucí pracovnice, odborné a vědecké pracovnice a nižší administrativní pracovnice. Příliš ho naopak pro svou práci nepotřebují provozní pracovnice ve službách a obchodu, řemeslné a nekvalifikované síly, které se však v IT dovednostech chtěly nebývale hodně zlepšovat. Zlepšení těchto schopností bylo středně až vysoce důležité pro plných 90 % z nich. Jedná se tedy o silně motivovanou skupinu, pro kterou je znalost práce s IT velmi důležitá. Opět zde hraje roli buďto motiv pracovního postupu, nebo přechodu na jinou, lepší práci. Ženy na mateřské Předpokládaný návrat respondentek po MD/RD Jedna třetina respondentek, které jsou nyní na mateřské či rodičovské dovolené, se může vrátit zpět ke svému zaměstnavateli, což je stejný podíl, jako u již zaměstnaných maminek. Jedna sedmina maminek nevěděla, zda-li se do práce může vrátit. Také v provedených rozhovorech tázané často nevěděly, zda se do práce mohou vrátit, nebo se dokonce bály zeptat zaměstnavatele, protože čekaly, že jim dá výpověď. Z rozhovorů vyplynulo, že zákonem garantované nastoupení na stejnou pozici po třech letech mohou zaměstnavatelé obejít a záleží spíše na kvalitě vztahu se zaměstnavatelem. Tabulka 9: Můžete se vrátit k Vašemu bývalému zaměstnavateli? ; N = 156; v (%) Ano 35,6 Ne 49,7 Nevím 14,8 13

15 I myš může být kamarádka! Nezaměstnané Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, od nezaměstnaných máme jen velmi málo odpovědí. Proto udáváme tabulky včetně absolutních čísel. Tato čísla jsou pouze orientační. Téměř dvě třetiny respondentek chtějí práci v oboru, ve kterém pracovaly nebo který vystudovaly. Další necelá třetina by vzala zavděk prací jakoukoliv a dvě respondentky nechtějí práci žádnou. Tabulka 10: Zájem o práci u nezaměstnaných O jakou práci máte zájem? Abs. % O práci, ve které mám praxi O práci, ve které uplatním své vědomosti ze školy 3 13,6 O jakoukoli práci 6 27,3 Nemám zájem o žádnou práci 2 9,1 Celkem Téměř polovina nezaměstnaných je vázána na místo svého bydliště, což může být jedním z důvodů jejich nezaměstnanosti (viz tabulka 11). Tabulka 11: Ochota dojíždět za prací Jak daleko jste ochotna dojíždět za prací? Abs. % Práce by měla být v místě mého bydliště 10 45,5 Do 20 minut cesty 5 22,7 Půl hodiny cesty 6 27,3 Maximálně hodinu cesty 1 4,5 Celkem Ochota doplnit si vzdělání kurzem je vysoká (95 % respondentek si chce doplnit vzdělání nějakým kurzem odpověď určitě ano a spíše ano ). Téměř dvě třetiny nezaměstnaných jsou ochotné se rekvalifikovat na úplně jiný obor, což vypovídá o tom, že respondentky mají vysokou motivaci si práci najít, ale kvůli určitým překážkám ji najít nemohou. 14

16 Ženy, IT a trh práce Faktory nezaměstnanosti Za tři hlavní faktory, které přispívají k jejich nezaměstnanosti, respondentky uvádějí 1) malé děti, 2) nedostatek volných pracovních míst v místě bydliště a 3) nedostatek pracovních nabídek s flexibilní pracovní dobou nebo nemožnost pracovat na jiný než plný úvazek. Tyto tři faktory spolu úzce souvisejí. Respondentky mají malé děti, a proto si nemohou dovolit dojíždět někam daleko za prací. Pokud by na dojíždění přistoupily, nemohly by pracovat na plný úvazek nebo by jim alespoň vyhovovala flexibilní doba, aby mohly zařídit péči o děti ve školce či jinde. V místě bydliště žádná práce není, a tak nezbývá než čekat, až dítě vyroste a žena bude moci za prací dojíždět. Graf 2: Odpovědi na otázku: Co podle Vás nejvíce přispívá k tomu, že nemůžete práci najít? ; N = Respondentky odpovídaly na škále 1: žádný, 2: malý, 3: větší, 4: největší; v grafu význam větší a největší; absolutní počty mám malé děti nedostatek volných pracovních míst v místě bydliště málo prac. nabídek s flexibilní prac. dobou; nemožnost pracovat na jiný než plný úvazek nedostatek pracovních nabídek ve vystudovaném oboru nedostatek praxe 7 můj věk nadbytečná kvalifikace (VŠ a zaměstnavatelé požadují SŠ) 5 6 nevhodná otevírací doba školek 4 nedostatek informací o volných pracovních místech nedostatek dopravních spojení pro dojíždění do práce 2 3 nedostatek školek 1 Mezi dalšími důvody bylo například: dálkové studium, nemocné dítě samoživitelky, manžel, který se vrací pozdě večer domů, 17 let pobytu doma s dětmi. 15

17 I myš může být kamarádka! Zaměstnání, nezaměstnanost či mateřská? V této krátké kapitole přinášíme poznatky o tom, jak status žen před MD/RD v první fázi výzkumu ovlivnil jejich další osudy ve fázi druhé. Nezabýváme se podrobnou charakteristikou jednotlivých skupin, avšak i tento globální pohled přináší důležité informace. Původně zaměstnané maminky (viz tabulka 12) po RD nastupují zpět do práce nebo jdou raději na další MD než by byly nezaměstnané (11 nezaměstnaných vůči 16 očekávaným při statisticky náhodném rozložení dat). Pokud byly maminky na další navazující MD/RD, stávají se významně častěji nezaměstnanými (8 místo očekávaných 4). Kombinuje se u nich delší ztráta kontaktu s profesí se starostí o malé děti, což jsou z hlediska nezaměstnanosti významné rizikové faktory. Ve srovnání s nezaměstnanými z jiných skupin vykazují větší ochotu vzít jakoukoliv práci a jsou ochotnější dojíždět dále. Pokud se maminkám z této skupiny podařilo najít zaměstnání, hodnotí to jako obtížné a častěji než ostatní respondentky zastávají zcela jiný typ práce u jiného zaměstnavatele (9 místo očekávaných 6,5). Původně nezaměstnané maminky mají menší tendenci nastoupit na další MD (2 místo očekávaných 6). Místo toho si část z nich nachází zaměstnání (subjektivně to překvapivě tato skupina hodnotila jako spíše až velmi snadné) nebo zůstávají nezaměstnanými. Tabulka 12: Respondentky, které se zúčastnily obou fází výzkumu. Jsou-li uvedeny dvě hodnoty, je první z nich hodnota skutečně zjištěná, za lomítkem je pak hodnota očekávaná podle statisticky náhodného rozložení četností. Pokud se reálná a očekávaná hodnota nelišily o více než 1, je uvedena jen hodnota reálná. I fáze / stav před MD II fáze ZAM. NEZAM. MD/RD Celkem NEZAM. 5/3 3/1 2/6 10 ZAM /16 117/ Studentka MD/RD 13/15,5 8/4 27/28,5 48 Jiné Celkem Z 22 nezaměstnaných ve druhé fázi byly 3 nezaměstnané i před MD a 8 bylo na MD/RD. To je polovina všech na MD/RD, což je relativně vysoké číslo, neboť nezaměstnaných bylo celkově 3,8 % a na RD bylo 18,4 %. Nezaměstnanost ohrožuje hlavně dlouhodobě nezaměstnané a ty maminky, které zůstávají s dětmi doma déle. Poznatky o riziku nezaměstnaných setrvávat v ní i nadále potvrzuje i studie od VÚPSV 6, podle které Lidé, kteří byli již v minulosti bez zaměstnání, mají podstatně vyšší pravděpodobnost buďto v nezaměstnanosti setrvávat, případně zaměstnání opětovně ztratit.. 6 Vyhlídal, J. Mareš, P. Měnící se rizika a šance na trhu práce, Praha 2006: VÚPSV 16

18 Ženy, IT a trh práce Strategie návratu na trh práce Mezi zaměstnanými a nezaměstnanými jsme vysledovali výrazné odlišnosti ve způsobu hledání práce, které na první pohled determinovaly jejich úspěch či neúspěch na pracovním trhu. Domníváme se však, že přístup k hledání práce je jen jeden z aspektů, které je třeba vzít v úvahu. Dalším jsou např. požadavky, které kladou na své zaměstnání, což je předmětem zkoumání v kapitole Zaměstnané záleží na osobní iniciativě Z 52 maminek, které se po MD/RD nevrátily ke svému původnímu zaměstnavateli, byly při hledání nové práce nejúspěšnější ty, které šly žádat o zaměstnání do firem a institucí osobně. Mezi takto úspěšnými byly například zdravotní sestry (4), vědecké a odborné pracovnice včetně pedagogů (4), technické a ekonomické (4) a řídící pracovnice (3). Tabulka 13: Zaměstnané (první dva sloupce v absolutních číslech) Vaši práci jste hledala prostřednictvím: Hledalo (N = 96) Našlo (N = 52) Úspěšnost Osobních návštěv institucí a firem % Rodiny nebo známých % Inzerátů na internetu % Inzerátů v tištěných médiích % Úřadu práce % Personální agentury 2 1 Pokračování brigády při MD 0 1 Druhý nejúspěšnější, a zároveň nejvyužívanější způsob získání práce, byl přes známé nebo rodinu. Zaměstnání se tak podařilo najít zejména technickým a ekonomickým pracovnicím (8), dále pak administrativním pracovnicím (3) a také nekvalifikovaným pracovnicím (3). Zajímavá čísla vyšla také u hledání přes internetové inzeráty. Ze 17 maminek jich práci přes internet našlo 7 (z nichž 6 bylo z IT kurzu), což svědčí o tom, že internet je v oblasti hledání práce přínosem. Kdo doma nemá internet, častěji hledal práci osobně (v osobách 10 místo očekávaných 7). Pomocí internetu našly respondentky práci nejrychleji ve srovnání s ostatními způsoby, i když subjektivně to hodnotily jako poměrně obtížné. Hledání závislé na osobních kontaktech (návštěvy/rodina) bylo o něco snadnější a podobně rychlé. Podle analytiků ČSÚ využívá internet k hledání či změně práce asi 10 % těch, co počítač využívají 7. V našem vzorku se jednalo o 18 % celkem zaměstnaných respondentek. Šest z nich doma nemělo internet a jedna neměla počítač vůbec. 7 Vavroň, J. Deník Právo, , Počítačový boom táhnou v Česku teenageři. 17

19 I myš může být kamarádka! O něco méně než inzeráty na internetu byly úspěšné inzeráty tištěné (u kterých jsme očekávali opak). Nejméně úspěšné pak byly respondentky, které hledaly přes úřad práce. Ten pomohl častěji spíše starším ženám. Naproti tomu nejmladší ženy našly zaměstnání častěji po známosti. Respondentky, které hledaly práci přes známé, ji získaly snáz, svou mzdu pak častěji považovaly za odpovídající nebo dokonce velmi dobrou. Nezaměstnané příliš mnoho nadějí k úřadu práce Nezaměstnané se v porovnání se zaměstnanými chovaly pasivněji. Spoléhaly se hodně na ÚP a inzeráty v tištěných médiích. Internet využívaly podobně jako maminky, které zaměstnání našly. Překvapivě málo hledaly práci přes známé, pomocí návštěv firem a institucí, a nebo ji dokonce ještě ani nehledaly. Možná měly méně známých či neměly dostatečné sebevědomí k osobní iniciativě, případně předem hledání vzdaly. Z této i předchozí tabulky vyplývá, že do pomoci úřadu práce není radno vkládat veškeré naděje a vyplatí se raději spoléhat na osobní iniciativu. Tabulka 14: Nezaměstnané vs zaměstnané (v %) Vaši práci jste hledala prostřednictvím: Nezaměstnané (N = 65) Zaměstnané (N = 96) Úřadu práce 23,1 14,6 Inzerátů v tištěných médiích 18,5 13,5 Inzerátů na internetu 16,9 17,7 Rodiny nebo známých 16,9 28,1 Osobních návštěv institucí a firem 13,8 24,0 Práci jsem zatím nehledala 6,2 Personální agentury 4,6 2,1 Ze zjištěných dat vyplývá doporučení, že části nezaměstnaných by mohly pomoci podpůrné aktivity typu motivačních kurzů, kurzů asertivního vystupování, apod. 18

20 Ženy, IT a trh práce Co chtějí od zaměstnání ženy po MD/RD? Na otázku, které faktory jsou důležité při hledání práce, ve druhé fázi odpovídaly respondentky zaměstnané, nezaměstnané i na MD/RD. Zkoumali jsme čtyři kategorie forem zaměstnání přátelských rodině (někdy také označované jako family-friendly ), u kterých jsme předpokládali, že jsou poměrně běžné. Konkrétně se jednalo o práci na částečný úvazek, možnost pracovat z domova, pravidelnost a pružnost pracovní doby. Z tohoto pohledu byla pro ženy na MD/RD a pro ženy zaměstnané (v případě hledání práce) nejdůležitější pravidelná pracovní doba (časově ohraničená práce bez přesčasů) a v případě žen nezaměstnaných byl nejdůležitější částečný úvazek. Na druhé straně nejméně důležitá byla zejména pro pracující a ženy na MD/RD možnost práce z domova. O této možnosti vůbec nepřemýšlelo 35 % zaměstnaných, 21,1 % nezaměstnaných, a 12,3 % žen na MD/RD. Graf 3: Jaký význam jste při hledání práce přikládala následujícím oblastem? N Zaměstnané = 80 83, N Nezaměstnané = 17 20, N MD/RD = největší větší malý žádný vůbec jsem o tom nepřemýšlela platové podmínky y 100% možnost kariérního postupu y krátké cestování do práce y práce na částečný úvazek y možnost pracovat z domova y pravidelnost prac.doby y pružnost prac.doby y 80% 60% 40% 20% 0% Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D 19

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno

Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Mgr. Gabriela Mátéová Jak jsme začínali Od roku 2001 genderové statistiky Od roku 2006 zavedena

Více

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Balance Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Blance Work-life balance (zkráceně WLB), či český ekvivalent slaďování práce a rodiny, případně kombinace (nebo dokonce konflikt) pracovního

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Kateřina Machatá Uherský Brod 44 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Obor vzdělání na

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná ANALÝZA POŽADAVKŮ PODNIKŮ NA ABSOLVENTY Tato analýza uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky

Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky Bydliště Věk 1% tišnov jinde -3 3-71% Vzdělání Jste nyní na 1% sš s maturitou vš MD RD % 91% V jakém rozsahu jste si RD zvolila? Jste v

Více

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015 Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015 Mateřská dovolená základní srovnání ČR a Francie ČR Francie Trvání Podmínky nároku Náhrada mzdy 28 týdnů

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0 ODS pro rodiny Praha, 6. května 2010 Východiska demografický vývoj růst porodnosti růst tlaku na kapacitu předškolních zařízení nedostatečná kapacita jeslí a školek neexistence jiných služeb péče o děti

Více

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků Závěrečná zpráva Únor 2014 Obsah Celkové výsledky průzkumu za všechny firmy

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Analýza uplatnění absolventů FIM UHK Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Dotazníkové šetření = za 2 let existence má fakulta 534 absolventů = dotazníky distribuovány e-mailem 8 absolventům, kteří se

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky

Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky Blanka Brabcová Otázky dnešní personální politiky Vyplatí se zaměstnávat rodiče s malými dětmi po MD/RD? Jak udržet zaměstnatelnost rodičů během

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Zpracoval: Simona Zárybnická, Alena Nováková 1 Obsah 1. Cíl ankety (dotazníkového šetření) 3 2. Metoda dotazníkového šetření 4 3. Vyhodnocení dotazníků 5

Více

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Únor 2014 Útvar vnějších vztahů VUT v Brně, zpracovala: Eva Kneblová Obsah 1. Úvod a metodologie... 3 2. Hledání zaměstnání... 4 2.1 Doba hledání

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20%

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20% Anketa HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL z pohledu zaměstnavatelů VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU PRO Úvod Výsledky hodnocení za jednotlivá kritéria: V první polovině roku 2008 proběhlo mezi členy Svazu u a dopravy ČR dotazníkové

Více

METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE

METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. E-mail: pavlik@mc-triton.cz Název projektu: Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

Marketingový dotazník města Frýdek Místek ve věci zpracování studie Regenerace brownfields v lokalitě areálu bývalých kasáren Palkovická

Marketingový dotazník města Frýdek Místek ve věci zpracování studie Regenerace brownfields v lokalitě areálu bývalých kasáren Palkovická Marketingový dotazník města Frýdek Místek ve věci zpracování studie Regenerace brownfields v lokalitě areálu bývalých kasáren Palkovická Předem vám děkujeme, že si najdete chvíli k vyplnění tohoto dotazníku

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Kateřina Štěrbová ředitelka ING Employee benefits ČR 28. srpna 2014, Praha www.ingpojistovna.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červenci

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Vyrovnání šancí osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu CZ.04.3.07/2.2.01.1/2005

Vyrovnání šancí osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu CZ.04.3.07/2.2.01.1/2005 Vyrovnání šancí osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu CZ.04.3.07/2.2.01.1/2005 Informační a poradenské centrum Praha pro nezaměstnané nebo nezaměstnaností ohrožené

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Bc. Simona Faberová;Lucie Kadlecová;Bc. Barbora Koldová; Mgr. Aneta Langrová; Mgr. Markéta Mlezivová; PhDr. Iva Poláčková Šolcová,PhD.;PhDr.

Více

Osobní údaje Zaškrtněte prosím políčko vedle Vámi vybrané odpovědi nebo napište Vaši odpověď v místu k tomu určeném.

Osobní údaje Zaškrtněte prosím políčko vedle Vámi vybrané odpovědi nebo napište Vaši odpověď v místu k tomu určeném. Vážené dámy, chtěli bychom Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je součástí projektu Diskriminace žen na trhu práce (SDOLM), ve kterém jsou zjišťovány rozdíly mezi ženami a muži na pracovním

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Rozdělení rolí v rodině

Rozdělení rolí v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry

Více

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku 2013-1-ES1-LEO05-66586 SENDI - Začleňování speciálních vzdělávacích potřeb a zdravotních postižení OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku Tento projekt

Více

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů

VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů VŠ a šetření uplatnitelnosti absolventů IPN KREDO Doplňkový úkol č. VIII (KA 03) Alena Hanzelková Workshop KA05, Olomouc, 12. 5. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Cíl doplňkového úkolu č. VIII Zjistit, do

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

FLEXIBILITA PRÁCE Flexibilita místa a času. Výskyt, struktura, souvislosti

FLEXIBILITA PRÁCE Flexibilita místa a času. Výskyt, struktura, souvislosti FLEXIBILITA PRÁCE Flexibilita místa a času. Výskyt, struktura, souvislosti Věra Kuchařová, VÚPSV 07/04/2008 Nová rizika pracovního trhu 1 Obsah příspěvku Základní otázky Data o výskytu (Dvojí) Vztah nabídky

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Analytická činnost nabídky a poptávky v oblasti vzdělávání dospělých. Dotazníkové šetření pro účastníky ověřování vzdělávacích programů

Analytická činnost nabídky a poptávky v oblasti vzdělávání dospělých. Dotazníkové šetření pro účastníky ověřování vzdělávacích programů Projekt Další vzdělávání pro Vás Analytická činnost nabídky a poptávky v oblasti vzdělávání dospělých Dotazníkové šetření pro účastníky ověřování vzdělávacích programů V březnu uskutečnila Střední škola

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Tabulkový procesor Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice Obsah - 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 3 2. PROFIL ABSOLVENTA... 4 VÝSLEDKY

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Rozdíly v pohledu na vlastní praxi NelZP ČR a SR

Rozdíly v pohledu na vlastní praxi NelZP ČR a SR Rozdíly v pohledu na vlastní praxi NelZP ČR a SR Lenka Šnajdrová www.osetrovatelstvi.info Centrum zdravotních pomůcek Rybná 11, 1 00 Praha 1 www.pomucky.com Centrum zdravotních pomůcek a vzdělávání Filipova

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Ing. Jiří Vojtěch Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II -

Více

PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN A MLADISTVÝCH

PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN A MLADISTVÝCH PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN A MLADISTVÝCH Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0113.docx Autor Ing.

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více