Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "www.attavena.cz, info@attavena.cz"

Transkript

1 Obsah tohoto dokumentu je plně v kompetenci realizátora projektu a nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie a České republiky. ESF napomáhá rozvoji zaměstnanosti podporou zaměstnatelnosti, podnikatelského ducha, rovných příležitostí a investicemi do lidských zdrojů. Ženy, IT a trh práce Vydala Attavena, o.p.s. v roce Autoři: RNDr. Dana Hanzliková Vašková, PhD.; Jan Maule, BBS; Ing. Jitka Šimková Dokument vznikl v rámci projektu I myš může být kamarádka č. CZ / /0068. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Ženy, IT a trh práce Ženy, IT a trh práce Autoři: Jan Maule, BBS. Ing. Jitka Šimková RNDr. Dana Hanzliková Vašková, Ph.D. Vydala Attavena, o.p.s., České Budějovice, prosinec

3 I myš může být kamarádka! Obsah Úvod o výzkumu jako celku Dvoufázové kvantitativní dotazníkové šetření Metodika Charakteristika respondentek Návrat do práce Zaměstnané Ženy na mateřské Nezaměstnané Zaměstnání, nezaměstnanost či mateřská? Strategie návratu na trh práce Co chtějí od zaměstnání ženy po MD/RD? Využívání flexibilních forem zaměstnávání v ČR Dovednosti potřebné pro zaměstnání Vybavení domácností IT Frekvence používání počítače IT dovednosti žen s malými dětmi Kdo chodil na kurzy počítačů? IT vzdělanost a sebevědomí Závěr Kvalitativní výzkum polostrukturované rozhovory Žena matka a návrat do práce Hledání práce (pohovory) Školka Práce s počítačem Ženy na trhu práce v publikacích Instituce zabývající se ženami na trhu práce Vybrané studie týkající se žen na trhu práce Obsahová analýza inzerátů na pracovní místa v Jihočeském kraji obsahujících požadavky na IT znalosti Úvod Nejčastěji hledané pozice (s požadavkem na IT znalosti) Nejčastěji inzerované pozice podle odvětví Míra IT znalostí požadovaných v inzerátech IT požadavky podle typu pozice Názvy pozic vyžadujících IT dovednosti Shrnutí Přílohy

4 Ženy, IT a trh práce Úvod o výzkumu jako celku Výzkum Ženy, IT a trh práce vznikl v rámci projektu I myš může být kamarádka!, který byl financován z EU a státního rozpočtu ČR. Hlavní náplní tohoto projektu byla výuka IT pro ženy na mateřské či rodičovské dovolené. Cílem výzkumu bylo zmapovat problematiku žen s malými dětmi na trhu práce ve spojitosti s IT v Jihočeském kraji. Výzkum měl převážně deskriptivní charakter. Jeho hlavní hypotézou bylo, že vzdělávání v oblasti informačních technologií pomáhá zvyšovat šance na trhu práce a vytváří podmínky pro rovnost příležitostí. Studie se skládá z těchto částí: 1) Dvoufázového kvantitativního dotazníkového šetření, které mělo za cíl porovnat změny v postojích žen s malými dětmi k IT 1 a zjistit, jaký vliv má vzdělanost v oblasti IT na situaci žen s malými dětmi při vstupu (návratu) na trh práce. 2) Shrnutí poznatků z rozhovorů se ženami, které se po mateřské (rodičovské) dovolené vracejí zpět na trh práce V rámci výzkumu bylo provedeno padesát rozhovorů se ženami, které hledají nebo nedávno nalezly práci po mateřské (rodičovské) dovolené. Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů bylo vydáno v publikaci Na vizitce jméno Matka. Ostatní rozhovory byly zpracovány a hlavní poznatky jsou uvedeny v této části. 3) Ženy na trhu práce v publikacích Představení hlavních organizací, které se zabývají problematikou genderu, jsou činné v této oblasti v posledních sedmi letech a zároveň vydaly publikace týkající se trhu práce. K publikacím je uvedena stručná anotace. 4) Obsahová analýza analýza pracovních inzerátů v Jihočeském kraji, ve kterých je vyžadována schopnost pracovat s počítačem. Každý inzerát byl popsán 21 záznamy, které ho blíže charakterizovaly a začlenily ho do různých kategorií. Zkoumali jsme například, u kterých pozic a do jaké míry vyžadují zaměstnavatelé práci s PC. Také jsme provedli analýzu názvů pracovních pozic. V této publikaci je uveden pouze výtah hlavních zjištění. Seznam použitých zkratek ČSÚ Český statistický úřad IT informační technologie MD/RD mateřská či rodičovská dovolená MD mateřská dovolená RD rodičovská dovolená ÚP úřad práce VÚPSV Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 1 V této studii je používán pojem IT, kvůli jeho všeobecné rozšířenosti v ČR. Je zde však chápán v širším pojetí jako umění pracovat s informačními i komunikačními technologiemi (ICT), tj. v našem případě s počítačem, internetem, em, případně další digitální technikou. 3

5 4 I myš může být kamarádka!

6 Ženy, IT a trh práce Dvoufázové kvantitativní dotazníkové šetření 1 Metodika 1.1 Celé šetření probíhalo ve dvou fázích. V první fázi, která proběhla v červnu roku 2006, jsme u našich respondentek zjišťovali postoje k IT, míru IT dovedností a postoje ke vzdělávání se v práci na počítači. Dále jsme zachytili situaci žen před nástupem do zaměstnání a jejich demografické údaje. Cílovou skupinou byly maminky, u kterých byl předpoklad, že mají malé děti, jsou s nimi doma a přitom nejsou zaměstnané. Dotazníky byly rozeslány absolventkám počítačových kurzů pořádaných společností Attavena, o.p.s., které jsme požádali, aby další výtisk dotazníku předaly maminkám, které jsou s dětmi do 7 let v domácnosti, a které neabsolvovaly počítačový kurz naší společnosti. Další dotazníky byly distribuovány do mateřských center v Jihočeském kraji. Výběr respondentek přes účastnice počítačového kurzu metodou sněhové koule, kdy dotazníky předávaly svým známým, byl velmi praktický, nicméně při interpretaci takto získaných dat je nutné dbát na to, že výběr není zcela reprezentativní. Závěry studie jsou tudíž platné pouze pro daný zkoumaný soubor a nejsou beze zbytku zobecnitelné na celek populace. Šestnáct měsíců po první fázi jsme 411 ženám, které v první fázi odpověděly, rozeslali dotazníky znovu. V tzv. druhé fázi jsme se zaměřili na změny, ke kterým došlo nástupem do práce. Nejvíce jsme se zabývali okolnostmi týkajícími se návratu žen zpět do práce a vývoji jejich IT dovedností. V některých pasážích této studie porovnáváme absolventky IT kurzu společnosti Attavena, o.p.s. (dále jen IT kurz) a ženy, které kurz neabsolvovaly (dále o nich většinou mluvíme jako o ostatních respondentkách). V první fázi činila návratnost 51 %, ve druhé fázi dokonce 65 %. Míru návratnosti v první i druhé fázi považujeme za velmi dobrou. Pravděpodobně byla způsobená tím, že nás jako instituci respondentky znaly a důvěřovaly nám. Tabulka 1: Celková návratnost dotazníků Fáze Posláno Vráceno Návratnost I % II % V první fázi byl počet respondentek, které absolvovaly počítačový kurz, srovnatelný s počtem těch, které jej neabsolvovaly. Ve druhé fázi jsme dostali více odpovědí od absolventek kurzu, které častěji věnovaly čas vyplnění dotazníku zřejmě díky osobní vazbě vytvořené během výuky. Demografické údaje účastnic kurzu a ostatních respondentek jsou velmi podobné, což je dáno tím, že dotazník předávaly známým ve stejné lokalitě, podobného věku apod. 5

7 I myš může být kamarádka! Tabulka 2: Počet odpovědí: IT kurz vs ostatní Fáze IT kurz Ostatní I II Při tvorbě dotazníku a zpracovávání dat jsme spolupracovali s PhDr. Hanou Maříkovou a RNDr. Lumírem Gatnarem, pracovníky Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Data byla statisticky zpracována a v textu jsou uváděny zjištěné hodnoty z třídění prvního, případně i druhého stupně, a to na 1% hladině významnosti, v odůvodněných případech na hladině 5%. Na některé otázky část respondentek neodpověděla, u grafů a tabulek je proto vždy udáváno N, tj. počet skutečně odpovídajících. V dotazníku jsme použili klasifikaci zaměstnání respondentek, která vychází z metodiky ČSÚ. Námi použitá klasifikace je uvedena v příloze Charakteristika respondentek V první fázi jsme otázky zaměřili na maminky, které jsou s dětmi doma. Výrazně mezi nimi převládaly ženy na RD s dětmi do tří let věku a dále pak ženy s rodičovským příspěvkem do čtyř let věku dítěte. Celkem tyto dvě skupiny tvořily více než 84 % odpovídajících. Žen, kterým pátým rokem skončilo pobírání rodičovského příspěvku, a stále byly doma, bylo přes 5 %. Lze předpokládat, že byly nezaměstnané či měly jiný důvod doma zůstat (např. péči o blízkou osobu). Data získaná v první fázi ukazují, že před nástupem na MD byly tři ze čtyř maminek (74,7 %) zaměstnané, a to ponejvíce na plný úvazek (85 % z nich). Více než 16 % žen bylo s předchozím dítětem na rodičovské dovolené, na kterou pak navázala další mateřská dovolená. Nezaměstnaných a studentek bylo poměrně málo. Dvě ženy uvedly, že se starají o osobu blízkou. Mezi respondentkami převažovaly ženy mezi 30 a 34 lety. Tvořily zhruba polovinu odpovídajících, což potvrzuje trend posouvání početí dětí do pozdějšího věku. Většina respondentek pochází z bývalých okresních měst Jihočeského kraje a Českých Budějovic. Jedna třetina respondentek bydlí v obcích s méně než obyvateli. Toto rozložení bylo ovlivněno místy výuky počítačových kurzů a výskytem mateřských center aktivních v době provádění šetření. Respondentky vyučené či se střední odbornou školou tvořily více než 60 % odpovídajících. Další nejpočetnější skupinou byly vysokoškolsky vzdělané respondentky (v průměru za obě fáze 17 %). 6

8 Ženy, IT a trh práce Tabulka 3: Demografické údaje o respondentkách ve fázi I a II v % Fáze I Fáze II Stav fáze I N = 409 Na MD 8,6 Na RD do 3 let 66,5 Po RD s rodič. příspěvkem do 4 let 17,6 Doma bez rodič. příspěvku 5,4 Pracující 2,0 Stav fáze II N = 267 Zaměstnaná 32,2 Nezaměstnaná 8,6 Na MD/R 59,2 Stav před MD fáze I N = 409 Pracující 74,7 Na rodičovské dovolené 16,3 Nezaměstnaná 5,6 Studentka 2,9 Péče o osobu blízkou 0,5 Věk N = 397 N = ,6 19, ,1 57, ,7 23,5 Bydliště N = 409 N = 255 České Budějovice 19,1 20,8 Město nad obyvatel 47,9 46,7 Obec s obyvateli 14,4 9,4 Obec s obyvateli 8,3 8,6 Obec s méně než obyvateli 10,3 14,5 Nejvyšší ukončené vzdělání N = 410 N = 256 Základní, včetně neukončeného vzdělání 2 0,8 Vyučení a SO bez maturity 24,1 20,7 Vyučení a SO s maturitou 39,2 40,6 Gymnázium 13,2 12,9 Vyšší odborné (VOŠ) 5,9 7 Bakalářské vysokoškolské 1,5 1,6 Vysokoškolské (vyšší než bakalářské) 14,1 16,4 7

9 I myš může být kamarádka! 1.3 Návrat do práce V této části přinášíme výsledky z druhé fáze výzkumu, která zkoumá zejména návrat žen zpět do zaměstnání. Z tabulky 4 je vidět, že jedna třetina maminek z našeho vzorku již pracuje. Ve druhé fázi tvořily největší skupinu podle očekávání ženy na MD/RD (60 %), z nichž třetina je na nové MD. Jen 9 % jich zatím práci nenašlo. Tabulka 4: Situace respondentek na trhu práce ve druhé fázi Fáze II Abs. % Zaměstnaná 86 32,2 Nezaměstnaná 23 8,6 Stávající MD/RD ,3 Nová MD/RD 45 16,9 Celkem Poměrně nízký počet zaměstnaných respondentek rozdrobil křížové tabulky u mnohačetných odpovědí na velmi malá čísla. Proto byly zjištěny jen skutečně výrazné odchylky od očekávaných četností. Přesto však náš výzkum i v této oblasti přinesl několik zajímavých zjištění. U nezaměstnaných byl počet odpovídajících tak malý, že uvedená čísla jsou pouze orientační Zaměstnané Práce na částečný úvazek Téměř jedna čtvrtina žen pracuje na částečný úvazek, zřejmě aby lépe sladily rodinné a pracovní povinnosti. Toto číslo se shoduje se studií VÚPSV 2. Všechny takto zaměstnané ženy částečnému úvazku při hledání práce přikládaly vysokou důležitost a nyní jsou v této oblasti spokojené. Podle našich rozhovorů je však poptávka po částečných úvazcích mnohem vyšší, než jaká je současná nabídka. Celkem 22 (44 %) žen z 50 se v rozhovorech zmínilo o tom, že by chtělo pracovat na zkrácený nebo poloviční úvazek, aby snadněji skloubily rodinu a práci. Poptávku po částečném úvazku dokumentuje také tabulka 16 na straně 25, kde by na částečný úvazek chtělo pracovat 31 % oslovených žen (N = 589). Tabulka 5: Typ úvazku ve druhé fázi v %; N = 86 Zaměstnané Fáze II Plný úvazek 65,1 Částečný úvazek 23,1 OSVČ 10,6 Dohody 1,2 2 Kuchařová, V. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů, Praha 2006: VÚPSV

10 Ženy, IT a trh práce Podnikání jako styl života, nebo východisko z nezaměstnanosti? Ze všech deseti maminek, které jako současnou práci uvedly OSVČ (i jako vedlejší činnost), byla jen jediná, která se do práce vracela hned po MD. Další se vracela po třech letech věku dítěte a všechny ostatní uvedly, že byly s dítětem doma až do čtyř let jeho věku. Nejčastějším odvětvím jejich činnosti byl maloobchod a velkoobchod (4 z 9), pracovní pozice v rámci služeb a obchodu 3 6 z 9 (včetně vedoucích a administrativních pozic). Po RD tedy ženy jako OSVČ často podnikaly v obchodě nebo poskytují služby. Jde o logickou snahu vyhnout se práci na směny či dojíždění za prací a vytvořit si možnost pracovat z domova, což podporují i naše poznatky z rozhovorů. Kdo jde po třech letech RD do práce? Zákon o státní sociální podpoře (117/1995 sb.) prodloužil dobu, během níž rodič může dostávat rodičovský příspěvek, do 4 (v některých případech do 7) let věku dítěte. Právní úprava rodičovského příspěvku však neprodloužila RD, která zůstala maximálně tříletá. Jestliže se rodiče chtějí i nadále celodenně starat o dítě a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let jeho věku, musí se dohodnout se zaměstnavatelem. Buď na neplaceném pracovním volnu, na částečném úvazku nebo na ukončení pracovního poměru. Proto nepřekvapí, že ženy, které jdou po 3 letech zpět do práce, se častěji vrací ke svému původnímu zaměstnavateli (56 % z nich; polovinu tvořily ženy s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním) a naopak ty, které jsou doma s dítětem do 4 let, jdou častěji k jinému zaměstnavateli, a dokonce dělají jinou práci než původně (64 % z nich). Naše data potvrzují to, že délka RD závisí na vzdělání matky. Čím vyšší je její vzdělání, tím kratší dobu zůstává na RD. Stejný trend vysledovala i studie od VÚPSV 4. Z našich respondentek zůstávají doma s dětmi nejdéle maminky bez maturity (z 18 jich až do 4 let věku dítěte zůstalo doma 16). Téměř dvě třetiny žen, které zůstaly doma s dítětem i po třetím roce jeho věku, jsou v 71 % maminky vyučené nebo se středním odborným vzděláním. Můžeme spekulovat, že se jim do špatně placené práce příliš nechce nebo se prostě nedohodly se svým zaměstnavatelem. Dalším důvodem může být to, že si chtěly dětí užít. To potvrzují některé naše rozhovory a také výsledky první fáze, kdy jsme zjistili, že s dětmi zůstávají častěji doma starší ženy. Setrvání některých finančně senzitivnějších žen doma mohlo ovlivnit i zvýšení rodičovského příspěvku od ledna 2007 na zhruba dvojnásobek (7 582 Kč měsíčně). Otázkou je, jak změní přístup maminek chystané změny v poskytování rodičovského příspěvku od ledna 2008, kdy se bude výše rodičovského příspěvku odvíjet od doby, po kterou budou chtít rodiče na RD setrvat. 3 Podrobné informace ke klasifikaci zaměstnání jsou v příloze 4, k odvětvové klasifikaci v příloze 7 4 Kuchařová, V. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů, Praha 2006: VÚPSV 9

11 I myš může být kamarádka! Graf 1: Souvislost délky čerpání MD/RD a nejvyššího dosaženého vzdělání; N = 82 vysokoškolské vyšší odborné + bakalářské střední s maturitou jen MD do 2 let do 3 let do 4 let ZŠ + vyučení + střední odborné bez maturity 0% 20% 40% 60% 80% 100% Návrat ke stejnému zaměstnavateli? Jen třetina žen po MD/RD. Téměř dvě třetiny našich respondentek (50 % + 14,6 %) po skončení MD/RD změnily svého zaměstnavatele. Z nich asi čtvrtina dělá stejný typ práce jako před nástupem na MD, ale ostatní, což je 50 % všech respondentek (!), změnily radikálně jak typ práce, tak zaměstnavatele. Po návratu z RD se tedy živí zcela jinou prací než jakou zastávaly před odchodem na MD. Tuto skutečnost podporuje i statistika z rozhovorů, kde po skočení rodičovské dovolené k jinému zaměstnavateli nastoupilo 28 (56 %) z 50 maminek. Tabulka 6: Kde nyní pracují respondentky po MD/RD; N = 82 Typ práce a zaměstnavatele % Abs. Jiný typ práce u jiného zaměstnavatele Stejný typ práce u stejného zaměstnavatele 34,1 28 Stejný typ práce u jiného zaměstnavatele 14,6 12 Jiný typ práce u stejného zaměstnavatele 1,2 1 Nejčastějšími důvody pro změnu, které ženy v dotazníkovém šetření uvedly, byla pružnější pracovní doba (12 z 38), zrušení předchozího zaměstnavatele/pracovního místa (7 z 38), možnost lepší práce díky vyššímu vzdělání získaného během RD (7 z 38) a změna místa bydliště (5 z 38). Zjištění, že mezi našimi respondentkami mění po návratu z MD/RD každá druhá práci i zaměstnavatele, je zajímavé i ve srovnání s obdobnými výzkumy mezi lidmi vracejícími se na trh práce po období péče o malé děti. Například výzkum společnosti EuroProfis, s.r.o. 5 udává, že po RD 5 Čurdová, K., Wasilová, J., Zajíčková, D. Analýza dostupných informací o fungujícím poradenství osobám vracejícím se na trh práce a výzkum jejich potřeb, Praha 2007: EuroProfis, s.r.o. 10

12 Ženy, IT a trh práce mění svého zaměstnavatele pouze třetina lidí. Zkoumaný vzorek respondentek (N = 96) však byl ze Středočeského kraje, Vysočiny a Liberce a polovina jich měla vysokoškolské vzdělání. Oproti nim naše respondentky s průměrně nižším vzděláním častěji měnily typ práce i zaměstnavatele, což se ale kompenzovalo tím, že měly například pravidelnou pracovní dobu. Druhým nejčastějším modelem byl návrat ke stejné práci a stejnému zaměstnavateli, který zvolila třetina dotázaných (ve výzkumu společnosti EuroProfis, s.r.o., to bylo 42,4 % respondentů). Dvanáct žen se sice k původnímu zaměstnavateli nevrátilo, ale podařilo se jim najít alespoň stejný typ práce, jaký zastávaly dříve. U stejného zaměstnání zůstávaly častěji vědecké a odborné pracovnice (včetně pedagogů), které ale většinou udávaly, že pro ně nalezení nového místa bylo spíše obtížné a pracovnice ve službách a obchodu, pro které to naopak bylo poměrně snadné. Maminky, které používají nově PC Mezi našimi respondentkami je 34 maminek, které po nástupu do práce po MD/RD začaly zcela nově používat počítač. Z toho 25 jich bylo z IT kurzu, což je 15 % všech respondentek, které chodily na IT kurz a odpověděly ve druhé fázi. Nově používá počítač v jiném typu práce či u jiného zaměstnavatele celkem 16 maminek, z nichž nejvíce (9) pracuje jako ekonomické a technické pracovnice. Překvapivých je 14 maminek, které začaly používat počítač ve stejné práci u stejného zaměstnavatele. Tento fakt lze vysvětlit tím, že objevily potenciál počítače a přestaly svou práci dělat nějakým jiným ručním způsobem nebo že již přišly na kurz s tím, že věděly, že počítače v práci využijí (ať už to byla jejich osobní iniciativa či nutnost nebo možnost od zaměstnavatele). Nejvíce z nich pracuje jako zdravotní pracovnice (5) a ve službách a obchodu (4). Zbytek tvoří vedoucí pracovnice (2), vědecké pracovnice (1), nižší administrativní pracovnice (1) a jedna technická a ekonomická pracovnice. Tabulka 7: Počet respondentek, které před MD/RD v práci nepoužívaly PC a nyní ho používají (abs. počty) Typ práce IT kurz Ostatní Celkem Stejný typ práce u stejného zaměstnavatele Stejný typ práce u jiného zaměstnavatele Jiný typ práce u jiného zaměstnavatele Neuvedeno Celkem Nejvíce respondentek, které nově používají v práci počítač, pracovalo jako technické a ekonomické pracovnice (10), zdravotní pracovnice (7) a pracovnice ve službách a obchodu (5). 11

13 I myš může být kamarádka! Přechody do kategorie 3b) technické a ekonomické pracovnice Přechody mezi jednotlivými pozicemi v první a druhé fázi nevykazovaly žádnou výraznou odchylku žádným směrem až na jedinou výjimku, kterou byl nárůst pracovnic v kategorii 3b. Z původních 7 respondentek, které pracovaly jako technické a ekonomické pracovnice jich tuto práci nyní zastává o 15 více, tedy 22. Z toho jen 5 jich není z IT kurzu. Na tuto pozici přešly nejvíce pracovnice ve službách a obchodu (6), vedoucí a řídící pracovnice (4), dvě pomocné a nekvalifikované pracovnice a po jedné pracovnici z nižší administrativy, obsluhy strojů a zařízení a zdravotnictví. Tyto technické a ekonomické pozice zahrnují vyšší administrativní práce spojené s prací na počítači (asistentka, referentka, účetní), kterou možná respondentky získaly právě díky nově nabytým počítačovým dovednostem. Ostatně všechny až na jednu (21) v dotazníku uvedly, že v práci používají počítač, zatímco v první fázi jich počítač v práci používalo jen 12. Kdo musí v práci umět na počítači? V dnešní době je známo, že bez počítače už se téměř nikdo neobejde. Zůstanou samozřejmě profese, kde s počítačem člověk nepřijde do styku, což se týká zejména nízkokvalifikovaných či manuálních profesí. Nicméně pokud žena pracuje jako OSVČ a živí se manuální prací, počítač jí může pomoci pro evidenci účetnictví, komunikaci s dodavateli apod. Co v tomto směru zjistil náš dotazník? Po téměř šedesáti procentech respondentek zaměstnavatel požadoval zvládnutí práce s počítačem nebo se to musely doučit. Nejvíce byl počítač požadován v ekonomických a technických 12

14 Ženy, IT a trh práce profesích (z 21 žen pouze 1 nemusela ovládat PC), dále ve vedoucích a vědeckých, odborných a administrativních profesích. Naopak pracovnice ve službách, obchodu a zdravotnictví umět pracovat s PC příliš nemusely. Zajímavé je, že ve zdravotnictví se stačilo počítače doučit, což podporuje i naše zjištění, že zdravotnice po MD/RD začaly pracovat s počítačem u stejného zaměstnavatele. Tabulka 8: Vyžadoval po Vás zaměstnavatel při nástupu do zaměstnání umět ovládat počítač? ; N = 82; v % Ano 41,5 Ne 40,2 Nebylo podmínkou přijetí do práce, ale musela jsem se na počítači doučit 18,3 Z výsledků ve druhé fázi vyplývá, že profesně počítač potřebují ekonomické a technické pracovnice, vedoucí pracovnice, odborné a vědecké pracovnice a nižší administrativní pracovnice. Příliš ho naopak pro svou práci nepotřebují provozní pracovnice ve službách a obchodu, řemeslné a nekvalifikované síly, které se však v IT dovednostech chtěly nebývale hodně zlepšovat. Zlepšení těchto schopností bylo středně až vysoce důležité pro plných 90 % z nich. Jedná se tedy o silně motivovanou skupinu, pro kterou je znalost práce s IT velmi důležitá. Opět zde hraje roli buďto motiv pracovního postupu, nebo přechodu na jinou, lepší práci. Ženy na mateřské Předpokládaný návrat respondentek po MD/RD Jedna třetina respondentek, které jsou nyní na mateřské či rodičovské dovolené, se může vrátit zpět ke svému zaměstnavateli, což je stejný podíl, jako u již zaměstnaných maminek. Jedna sedmina maminek nevěděla, zda-li se do práce může vrátit. Také v provedených rozhovorech tázané často nevěděly, zda se do práce mohou vrátit, nebo se dokonce bály zeptat zaměstnavatele, protože čekaly, že jim dá výpověď. Z rozhovorů vyplynulo, že zákonem garantované nastoupení na stejnou pozici po třech letech mohou zaměstnavatelé obejít a záleží spíše na kvalitě vztahu se zaměstnavatelem. Tabulka 9: Můžete se vrátit k Vašemu bývalému zaměstnavateli? ; N = 156; v (%) Ano 35,6 Ne 49,7 Nevím 14,8 13

15 I myš může být kamarádka! Nezaměstnané Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, od nezaměstnaných máme jen velmi málo odpovědí. Proto udáváme tabulky včetně absolutních čísel. Tato čísla jsou pouze orientační. Téměř dvě třetiny respondentek chtějí práci v oboru, ve kterém pracovaly nebo který vystudovaly. Další necelá třetina by vzala zavděk prací jakoukoliv a dvě respondentky nechtějí práci žádnou. Tabulka 10: Zájem o práci u nezaměstnaných O jakou práci máte zájem? Abs. % O práci, ve které mám praxi O práci, ve které uplatním své vědomosti ze školy 3 13,6 O jakoukoli práci 6 27,3 Nemám zájem o žádnou práci 2 9,1 Celkem Téměř polovina nezaměstnaných je vázána na místo svého bydliště, což může být jedním z důvodů jejich nezaměstnanosti (viz tabulka 11). Tabulka 11: Ochota dojíždět za prací Jak daleko jste ochotna dojíždět za prací? Abs. % Práce by měla být v místě mého bydliště 10 45,5 Do 20 minut cesty 5 22,7 Půl hodiny cesty 6 27,3 Maximálně hodinu cesty 1 4,5 Celkem Ochota doplnit si vzdělání kurzem je vysoká (95 % respondentek si chce doplnit vzdělání nějakým kurzem odpověď určitě ano a spíše ano ). Téměř dvě třetiny nezaměstnaných jsou ochotné se rekvalifikovat na úplně jiný obor, což vypovídá o tom, že respondentky mají vysokou motivaci si práci najít, ale kvůli určitým překážkám ji najít nemohou. 14

16 Ženy, IT a trh práce Faktory nezaměstnanosti Za tři hlavní faktory, které přispívají k jejich nezaměstnanosti, respondentky uvádějí 1) malé děti, 2) nedostatek volných pracovních míst v místě bydliště a 3) nedostatek pracovních nabídek s flexibilní pracovní dobou nebo nemožnost pracovat na jiný než plný úvazek. Tyto tři faktory spolu úzce souvisejí. Respondentky mají malé děti, a proto si nemohou dovolit dojíždět někam daleko za prací. Pokud by na dojíždění přistoupily, nemohly by pracovat na plný úvazek nebo by jim alespoň vyhovovala flexibilní doba, aby mohly zařídit péči o děti ve školce či jinde. V místě bydliště žádná práce není, a tak nezbývá než čekat, až dítě vyroste a žena bude moci za prací dojíždět. Graf 2: Odpovědi na otázku: Co podle Vás nejvíce přispívá k tomu, že nemůžete práci najít? ; N = Respondentky odpovídaly na škále 1: žádný, 2: malý, 3: větší, 4: největší; v grafu význam větší a největší; absolutní počty mám malé děti nedostatek volných pracovních míst v místě bydliště málo prac. nabídek s flexibilní prac. dobou; nemožnost pracovat na jiný než plný úvazek nedostatek pracovních nabídek ve vystudovaném oboru nedostatek praxe 7 můj věk nadbytečná kvalifikace (VŠ a zaměstnavatelé požadují SŠ) 5 6 nevhodná otevírací doba školek 4 nedostatek informací o volných pracovních místech nedostatek dopravních spojení pro dojíždění do práce 2 3 nedostatek školek 1 Mezi dalšími důvody bylo například: dálkové studium, nemocné dítě samoživitelky, manžel, který se vrací pozdě večer domů, 17 let pobytu doma s dětmi. 15

17 I myš může být kamarádka! Zaměstnání, nezaměstnanost či mateřská? V této krátké kapitole přinášíme poznatky o tom, jak status žen před MD/RD v první fázi výzkumu ovlivnil jejich další osudy ve fázi druhé. Nezabýváme se podrobnou charakteristikou jednotlivých skupin, avšak i tento globální pohled přináší důležité informace. Původně zaměstnané maminky (viz tabulka 12) po RD nastupují zpět do práce nebo jdou raději na další MD než by byly nezaměstnané (11 nezaměstnaných vůči 16 očekávaným při statisticky náhodném rozložení dat). Pokud byly maminky na další navazující MD/RD, stávají se významně častěji nezaměstnanými (8 místo očekávaných 4). Kombinuje se u nich delší ztráta kontaktu s profesí se starostí o malé děti, což jsou z hlediska nezaměstnanosti významné rizikové faktory. Ve srovnání s nezaměstnanými z jiných skupin vykazují větší ochotu vzít jakoukoliv práci a jsou ochotnější dojíždět dále. Pokud se maminkám z této skupiny podařilo najít zaměstnání, hodnotí to jako obtížné a častěji než ostatní respondentky zastávají zcela jiný typ práce u jiného zaměstnavatele (9 místo očekávaných 6,5). Původně nezaměstnané maminky mají menší tendenci nastoupit na další MD (2 místo očekávaných 6). Místo toho si část z nich nachází zaměstnání (subjektivně to překvapivě tato skupina hodnotila jako spíše až velmi snadné) nebo zůstávají nezaměstnanými. Tabulka 12: Respondentky, které se zúčastnily obou fází výzkumu. Jsou-li uvedeny dvě hodnoty, je první z nich hodnota skutečně zjištěná, za lomítkem je pak hodnota očekávaná podle statisticky náhodného rozložení četností. Pokud se reálná a očekávaná hodnota nelišily o více než 1, je uvedena jen hodnota reálná. I fáze / stav před MD II fáze ZAM. NEZAM. MD/RD Celkem NEZAM. 5/3 3/1 2/6 10 ZAM /16 117/ Studentka MD/RD 13/15,5 8/4 27/28,5 48 Jiné Celkem Z 22 nezaměstnaných ve druhé fázi byly 3 nezaměstnané i před MD a 8 bylo na MD/RD. To je polovina všech na MD/RD, což je relativně vysoké číslo, neboť nezaměstnaných bylo celkově 3,8 % a na RD bylo 18,4 %. Nezaměstnanost ohrožuje hlavně dlouhodobě nezaměstnané a ty maminky, které zůstávají s dětmi doma déle. Poznatky o riziku nezaměstnaných setrvávat v ní i nadále potvrzuje i studie od VÚPSV 6, podle které Lidé, kteří byli již v minulosti bez zaměstnání, mají podstatně vyšší pravděpodobnost buďto v nezaměstnanosti setrvávat, případně zaměstnání opětovně ztratit.. 6 Vyhlídal, J. Mareš, P. Měnící se rizika a šance na trhu práce, Praha 2006: VÚPSV 16

18 Ženy, IT a trh práce Strategie návratu na trh práce Mezi zaměstnanými a nezaměstnanými jsme vysledovali výrazné odlišnosti ve způsobu hledání práce, které na první pohled determinovaly jejich úspěch či neúspěch na pracovním trhu. Domníváme se však, že přístup k hledání práce je jen jeden z aspektů, které je třeba vzít v úvahu. Dalším jsou např. požadavky, které kladou na své zaměstnání, což je předmětem zkoumání v kapitole Zaměstnané záleží na osobní iniciativě Z 52 maminek, které se po MD/RD nevrátily ke svému původnímu zaměstnavateli, byly při hledání nové práce nejúspěšnější ty, které šly žádat o zaměstnání do firem a institucí osobně. Mezi takto úspěšnými byly například zdravotní sestry (4), vědecké a odborné pracovnice včetně pedagogů (4), technické a ekonomické (4) a řídící pracovnice (3). Tabulka 13: Zaměstnané (první dva sloupce v absolutních číslech) Vaši práci jste hledala prostřednictvím: Hledalo (N = 96) Našlo (N = 52) Úspěšnost Osobních návštěv institucí a firem % Rodiny nebo známých % Inzerátů na internetu % Inzerátů v tištěných médiích % Úřadu práce % Personální agentury 2 1 Pokračování brigády při MD 0 1 Druhý nejúspěšnější, a zároveň nejvyužívanější způsob získání práce, byl přes známé nebo rodinu. Zaměstnání se tak podařilo najít zejména technickým a ekonomickým pracovnicím (8), dále pak administrativním pracovnicím (3) a také nekvalifikovaným pracovnicím (3). Zajímavá čísla vyšla také u hledání přes internetové inzeráty. Ze 17 maminek jich práci přes internet našlo 7 (z nichž 6 bylo z IT kurzu), což svědčí o tom, že internet je v oblasti hledání práce přínosem. Kdo doma nemá internet, častěji hledal práci osobně (v osobách 10 místo očekávaných 7). Pomocí internetu našly respondentky práci nejrychleji ve srovnání s ostatními způsoby, i když subjektivně to hodnotily jako poměrně obtížné. Hledání závislé na osobních kontaktech (návštěvy/rodina) bylo o něco snadnější a podobně rychlé. Podle analytiků ČSÚ využívá internet k hledání či změně práce asi 10 % těch, co počítač využívají 7. V našem vzorku se jednalo o 18 % celkem zaměstnaných respondentek. Šest z nich doma nemělo internet a jedna neměla počítač vůbec. 7 Vavroň, J. Deník Právo, , Počítačový boom táhnou v Česku teenageři. 17

19 I myš může být kamarádka! O něco méně než inzeráty na internetu byly úspěšné inzeráty tištěné (u kterých jsme očekávali opak). Nejméně úspěšné pak byly respondentky, které hledaly přes úřad práce. Ten pomohl častěji spíše starším ženám. Naproti tomu nejmladší ženy našly zaměstnání častěji po známosti. Respondentky, které hledaly práci přes známé, ji získaly snáz, svou mzdu pak častěji považovaly za odpovídající nebo dokonce velmi dobrou. Nezaměstnané příliš mnoho nadějí k úřadu práce Nezaměstnané se v porovnání se zaměstnanými chovaly pasivněji. Spoléhaly se hodně na ÚP a inzeráty v tištěných médiích. Internet využívaly podobně jako maminky, které zaměstnání našly. Překvapivě málo hledaly práci přes známé, pomocí návštěv firem a institucí, a nebo ji dokonce ještě ani nehledaly. Možná měly méně známých či neměly dostatečné sebevědomí k osobní iniciativě, případně předem hledání vzdaly. Z této i předchozí tabulky vyplývá, že do pomoci úřadu práce není radno vkládat veškeré naděje a vyplatí se raději spoléhat na osobní iniciativu. Tabulka 14: Nezaměstnané vs zaměstnané (v %) Vaši práci jste hledala prostřednictvím: Nezaměstnané (N = 65) Zaměstnané (N = 96) Úřadu práce 23,1 14,6 Inzerátů v tištěných médiích 18,5 13,5 Inzerátů na internetu 16,9 17,7 Rodiny nebo známých 16,9 28,1 Osobních návštěv institucí a firem 13,8 24,0 Práci jsem zatím nehledala 6,2 Personální agentury 4,6 2,1 Ze zjištěných dat vyplývá doporučení, že části nezaměstnaných by mohly pomoci podpůrné aktivity typu motivačních kurzů, kurzů asertivního vystupování, apod. 18

20 Ženy, IT a trh práce Co chtějí od zaměstnání ženy po MD/RD? Na otázku, které faktory jsou důležité při hledání práce, ve druhé fázi odpovídaly respondentky zaměstnané, nezaměstnané i na MD/RD. Zkoumali jsme čtyři kategorie forem zaměstnání přátelských rodině (někdy také označované jako family-friendly ), u kterých jsme předpokládali, že jsou poměrně běžné. Konkrétně se jednalo o práci na částečný úvazek, možnost pracovat z domova, pravidelnost a pružnost pracovní doby. Z tohoto pohledu byla pro ženy na MD/RD a pro ženy zaměstnané (v případě hledání práce) nejdůležitější pravidelná pracovní doba (časově ohraničená práce bez přesčasů) a v případě žen nezaměstnaných byl nejdůležitější částečný úvazek. Na druhé straně nejméně důležitá byla zejména pro pracující a ženy na MD/RD možnost práce z domova. O této možnosti vůbec nepřemýšlelo 35 % zaměstnaných, 21,1 % nezaměstnaných, a 12,3 % žen na MD/RD. Graf 3: Jaký význam jste při hledání práce přikládala následujícím oblastem? N Zaměstnané = 80 83, N Nezaměstnané = 17 20, N MD/RD = největší větší malý žádný vůbec jsem o tom nepřemýšlela platové podmínky y 100% možnost kariérního postupu y krátké cestování do práce y práce na částečný úvazek y možnost pracovat z domova y pravidelnost prac.doby y pružnost prac.doby y 80% 60% 40% 20% 0% Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D Zam. Nezam. MD/R D 19

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 1 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina

Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina Absolventská práce Soukromá vyšší odborná škola sociální v Jihlavě Vypracovala: Ivana Nestrojilová Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl Cíl práce Jak je pracovní

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Rovnost šancí na Vysočině

Rovnost šancí na Vysočině Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků

BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků BROADBANDOVÉ PŘIPOJENÍ vnímání jednotlivých technologií jako vzájemných substitutů na trhu rezidentních a firemních zákazníků Závěrečná zpráva Únor 2014 Obsah Celkové výsledky průzkumu za všechny firmy

Více

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/ Závěrečná zpráva Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00065 1 Obsah DATA REALIZACE PROJEKTU... 3 POPIS PROJEKTU... 4 CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU... 5 KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU...

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2013

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 8 1 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016 eu2 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201 Technické

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje občanů k fungování demokracie v ČR

Více

ODBORNÉ PRAXE PRO MLADÉ DO 30 LET V PARDUBICKÉM KRAJI, reg. č. CZ.1.04/2.1.00/

ODBORNÉ PRAXE PRO MLADÉ DO 30 LET V PARDUBICKÉM KRAJI, reg. č. CZ.1.04/2.1.00/ REGIONÁLNÍ INDIVIDUÁLNÍ PROJEKT ODBORNÉ PRAXE PRO MLADÉ DO 30 LET V PARDUBICKÉM KRAJI, reg. č. CZ.1.04/2.1.00/70.00069 Projekt Odborné praxe do 30 let v Pardubickém kraji byl realizován Úřadem práce ČR

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná ANALÝZA POŽADAVKŮ PODNIKŮ NA ABSOLVENTY Tato analýza uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI

VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI Registrační číslo projektu: CZ. 1.04/5.1.01/77.00234 VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI Délka trvání projektu: 1. 8. 2012

Více

Češi k prezidentským volbám v USA

Češi k prezidentským volbám v USA TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA Technické parametry

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma

Více

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Balance Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Blance Work-life balance (zkráceně WLB), či český ekvivalent slaďování práce a rodiny, případně kombinace (nebo dokonce konflikt) pracovního

Více

Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno

Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Mgr. Gabriela Mátéová Jak jsme začínali Od roku 2001 genderové statistiky Od roku 2006 zavedena

Více

Případová studie Apis zateplování oken, s.r.o. Helena Králíková

Případová studie Apis zateplování oken, s.r.o. Helena Králíková Případová studie Apis zateplování oken, s.r.o. Helena Králíková Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín STUDENTI A PRAXE CZ.1.07/2.1.00/32.0038

Více

Malí podnikatelé v zemědělství

Malí podnikatelé v zemědělství Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).

Více

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Názory lidí na opatření v rodinné politice TISKOVÁ ZPRÁVA Technické parametry Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 28 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory lidí na v rodinné politice

Více

Důvody vstupu do politických stran

Důvody vstupu do politických stran pv811 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Důvody vstupu do politických stran Technické

Více

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky

Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky Bydliště Věk 1% tišnov jinde -3 3-71% Vzdělání Jste nyní na 1% sš s maturitou vš MD RD % 91% V jakém rozsahu jste si RD zvolila? Jste v

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ

UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ OHLÉDNUTÍ A PERSPEKTIVA 2004 Tisková zpráva JAROSLAV NEKUDA BRNO, 2004 V průběhu letošního dubna až července se uskutečnil již podeváté

Více

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků 7% 4% 5% 15% 43% 26% do 19 20-49 50-99 100-199 200-499 500 a více FIRMY PODLE ODVĚTVÍ I. odvětví počet % školství 80 13,9

Více

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2014 oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/213 VYDÁNO DNE 11. 2. 213 FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO VÝVOJE CELKOVĚ BEZ VĚTŠÍCH ZMĚN. V uplynulém roce se třetina domácností (32 %) ocitla

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Kateřina Machatá Uherský Brod 44 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Obor vzdělání na

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,

Více

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření

Více

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Zjišťování názorů a postojů osob se zdravotním postižením ohledně zaměstnávání a hledání zaměstnání. Zjištění potřeb

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Bc. Simona Faberová;Lucie Kadlecová;Bc. Barbora Koldová; Mgr. Aneta Langrová; Mgr. Markéta Mlezivová; PhDr. Iva Poláčková Šolcová,PhD.;PhDr.

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012 Únor 2014 Útvar vnějších vztahů VUT v Brně, zpracovala: Eva Kneblová Obsah 1. Úvod a metodologie... 3 2. Hledání zaměstnání... 4 2.1 Doba hledání

Více

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Analýza uplatnění absolventů FIM UHK Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Dotazníkové šetření = za 2 let existence má fakulta 534 absolventů = dotazníky distribuovány e-mailem 8 absolventům, kteří se

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58% TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o inflaci a reálných příjmech leden 06 Technické parametry

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR?

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Gender Studies, o.p.s. 8. 8. 2013 ppm factum research Tematické okruhy prezentace Metodika výzkumu Péče o blízké Slaďování práce a péče o blízké Alternativní formy

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více