Working Papers Pracovní texty

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Working Papers Pracovní texty"

Transkript

1 Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 2/23 Inflace po vsupu do měnové unie vybrané problémy Jan Kubíček INSIU PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLIIKU A KAERA HOSPOÁŘSKÉ POLIIKY VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULA NÁROOHOSPOÁŘSKÁ Insiu pro ekonomickou a ekologickou poliiku

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakula národohospodářská Kaedra hospodářské poliiky Pracovní seši 2 Inflace po vsupu do měnové unie vybrané problémy Projek: GAČR 42/2/129A Jan Kubíček 1

3 Absrac Inflaion afer Accession o a Moneary Union Seleced Issues Jan Kubíček * he paper deals wih inflaion in he candidae counries afer heir EMU accession. High raes of real appreciaion in he candidae counries in recen years sugges ha inflaion differenials vis-a-vis he res of he union could be relaively large. Balassa-Samuelson model is combined wih differen assumpions abou he half-imes of real convergence and i is used for evaluaing he inflaion differenials. he differenials imply lower real ineres raes in he new member saes as agains he res of he moneary union. his fac is iself quie confusing from he heoreical poin of view because he rae of ineres should be higher in converging counries due o lower capial sock per labour uni. here are hree enaive explanaions suggesed in he paper ha ake ino accoun relaive price of capial goods, imperfec compeiion and growh of real wages in converging economies. However, inflaion differenials ogeher wih corresponding real ineres rae differenials could have a wide range of pracical implicaions. Consequences for pension funding is analysed in more deail as an example of such implicaions. JEL Codes: E31, E43, F43, O4 Keywords: Convergence, economic growh, inflaion differenials, moneary union, real ineres raes, pension sysems * eparmen of Economic Policy, Prague Universiy of Economics (VŠE). I would like o hank o S. Janáčková and o V. Kolán for useful and inspiring commens. he paper also benefied from discussions a a discussion seminar ha was held by Economic Policy eparmen in February 23. he paper does no express opinions of he Economic Policy eparmen a VŠE and all he misakes are my own. 2

4 Obsah 1. Úvod osavadní výzkum Vzah inflace po vsupu do měnové unie a reálné apreciace domácí měny Reálná úroková míra v nové členské zemi Redisribuční důsledky připojení k měnové unii pro fondový penzijní sysém Závěr Lieraura

5 1. Úvod Realia evropské měnové unie a edy společné moneární poliiky zalačuje do pozadí oázku inflačního diferenciálu mezi jednolivými členskými zeměmi unie. Inflační diferenciál oproi harmonizované inflaci (HICP) v jednolivých leech bude pro věšinu sávajících členů unie spíše důsledkem nesysemaických jednorázových událosí a ve sřednědobém horizonu se vyeliminuje. Jinak omu však bude v zemích s nižší ekonomickou výkonnosí a významně nižší cenovou hladinou. V jejich případě exisují důvody ke konvergenci cenových hladin a edy i k sysemaickému inflačnímu vychýlení směrem nahoru oproi průměrné inflaci za celou unii. ůsledky éo inflační výchylky budou ím věší, čím věší byl počáeční rozdíl mezi národní cenovou hladinou a cenovou hladinou zbyku unie. Úvahy o inflaci po vsupu do unie mají proo relevanci především pro kandidáské země, jejichž cenová hladina je výrazně nižší než celoevropská. V první čási příspěvku provedu přehled lieraury věnované omuo émau. V další čási se budu věnova eoreickému založení a odhadům inflačních diferenciálů. Inflační diferenciály však povedou k omu, že reálné úrokové míry budou mí v jednolivých zemích aké příslušné diferenciály od průměrné reálné úrokové míry. Někeré základní úvahy ýkající se reálných úrokových měr jsou prezenovány ve řeí čási. louhodobé inflační diferenciály budou mí někeré redisribuční efeky. Jako příklad poenciálně důležiého efeku je uveden možný dopad velmi nízkých reálných úrokových měr na fondové financování penzijního sysému. 2. osavadní výzkum Jak jsem výše uvedl, skuečnos, že inflační diferenciály mezi členskými zeměmi EMU jsou kvaniaivně relaivně malé (viz obr. 1), vede k omu, že oo éma nesojí v popředí zájmu. Přeso mu na eoreické i empirické úrovni někeří auoři věnovali pozornos a o zejména ve Španělsku, kde je oázka dlouhodobého inflačního diferenciálu přeci jen naléhavější. Základním eoreickým východiskem pro vysvělení inflačních diferenciálů, keré použiji i v omo příspěvku, je Balassův-Samuelsonův model. Všichni auoři ho aké používají, ale k omuo východisku přidávají další argumeny a modifikace, ve kerých se navzájem liší. Canzoneri e al. (1998) sledovali vývoj sekorových produkivi v evropských zemích v leech a dospěli k závěru, že logika Balassova-Samuelsonova modelu je dosačující pro vysvělení reálných apreciací kurzů. Pokud by pokračoval vývoj sekorových produkivi v Evropě podobnými empy jako ve sledovaném období, mohly by podle auorů inflační 4

6 diferenciály zemí s rychlým růsem produkiviy (Belgie, Španělsko, Iálie) dosáhnou až 2-2,5% oproi Německu. Cosia (2) odhaduje inflační diferenciál na základě sejné logiky jako Canzoneri e al. (1998) pro Porugalsko oproi Německu na 1,4% ročně. Esrada, López-Salido (21) doplňují Balassův-Samuelsonův model možnými dlouhodobě rvajícími změnami v přirážkách obchodovaelného resp. neobchodovaelného sekoru. okonce argumenují, že v 9. leech o byl právě růs přirážky neobchodovaelného sekoru a nikoliv radiční Balassův-Samuelsonův model, kerý sál za růsem relaivní ceny nonradables ve Španělsku a poažmo ak i za inflačním diferenciálem. Řešení duální inflace (odlišné inflace v sekoru obchodovaelných a neobchodovaelných saků) ak v podsaě převedli z čási na problém dlouhodobého pohybu ziskových přirážek, jehož řešení se budou věnova až v dalších výzkumech. uare, Wolman (22) do modelu zařadili nejen Balassův-Samuelsonův model, ale i možnou cenovou diskriminaci v oblasi radables a relaivní velikos zemí. Jejich hlavním předměem však bylo vysvělova krákodobé diferenciály vznikající působením exogenních šoků na produkiviu, spíše než problemaika cenové konvergence zemí s nízkou cenovou hladinou. Obr. 1: Velikos inflačního diferenciálu ve vzahu k diferenciálu růsu HP v leech ,5 3 2,5 2 1,5 1,5 -,5-1 -1, iferenciál podle defláoru iferenciál podle CPI Poznámka: Procenní body na horizonální ose značí diferenciál v reálném růsu HP od průměru EMU, procenní body na verikální ose zaznamenávají diferenciál příslušného cenového ukazaele od průměru EMU. Pramen: OEC a vlasní výpočy 5

7 Alberola, Marqués (1998) upozorňují na o, že i na národní úrovni exisují inflační diferenciály. Na příkladu španělských provincií však ukazují, že jejich kvaniaivní velikos je relaivně malá (kolem,5 procenního bodu), ale mohou se dlouhodobě kumulova. Jejich důležiý příspěvek však spočívá v om, že analogie mezi inflačními diferenciály v rámci národní měnové unie a inflačními diferenciály na úrovni mezinárodní je omezená. Jako základní eoreické východisko opě používají Balassův-Samuelsonův model, ale upozorňují na o, že zaímco na mezinárodní úrovni je kladný inflační diferenciál am, kde dochází k vyššímu než průměrnému růsu produkiviy, v zavedených národních měnových uniích je omu naopak. Základní podmínkou sine qua non Balassova-Samuelsonova modelu je, že práce je sice mobilní mezi domácími sekory, ale nikoliv mezi srovnávanými regiony, akže mzda se mezi nimi nevyrovnává. Pokud se však mzdy naopak vyrovnávají na národní úrovni mezi jednolivými regiony národního sáu, poom o má za následek, že y regiony, ve kerých rose produkivia rychleji, budou mí nižší inflaci a naopak. o je přesně opačný závěr než u Balassova-Samuelsonova modelu. Alberola, Marqués (1998) ukazují, že oo byl skuečně případ španělských provincií. Alberola (2) poznamenává, že inflační diferenciál, ak jak je skuečně naměřen, může bý ovlivněn ím, že jednolivé národní cenové indexy se liší váhami, jakými jsou váženy cenové změny pro různé druhy saků. Je ak eoreicky možné, že i kdyby ceny sejných saků v celé měnové unii rosly sejně, mohou vzniknou mezi zeměmi inflační diferenciály (při propočech pro obrázek 1 jsem provedl i srovnání pro inflační diferenciál podle HICP v národních zemích, odchylky oproi inflaci CPI jsou však věšinou naolik malé, že znázorněné body by se v grafickém znázornění nacházely prakicky na sejném mísě). aké si všímá oho, že při nadměrném růsu mezd a nepružnosech na rhu práce, může dočasně docháze k inflačnímu diferenciálu, kerý se jevově velmi podobá inflačnímu diferenciálu podle Balassova-Samuelsonova modelu (viz éž Alberola, 1999). Rogers (21) sice zmiňuje Balassův-Samuelsonův model, ale jinak k problému přisupuje empiricky. ochází k závěru, že ceny v Evropě k sobě konvergují, i když z velké čási je omu díky vyrovnávání cen radables. Podobně Bergin (21) si všímá oho, že inflační diferenciály jsou do značné míry způsobeny nikoliv působením změny relaivní ceny radables a non-radables (j. změny relaivní ceny uvniř země), ale působením změny relaivní ceny radables mezi zeměmi. o lze eoreicky obháji pomocí nedokonalé konkurence a cenové diskriminace. Firmy provádějí cenovou diskriminaci mezi národními rhy a o způsobí, že pokud jsou národní rhy vysaveny v různé míře popávkovým šokům, mohou se měni relaivní ceny radables, což je příčinou inflačních diferenciálů. 6

8 Hendrikx, Chapple (22) dospěli k názoru, že diferenciály v rámci sávající EMU byly relaivně malé a do značné míry způsobené přechodnými fakory. Na eoreické úrovni však zmiňují zajímavý efek, kerý sice dále nezkoumali, oiž vliv na reálnou úrokovou míru. Skrze změnu reálné úrokové míry má inflační diferenciál sebeposilující účinek. V českém prosředí se problému inflačního diferenciálu dokly např. Janáčková (22), kerá jej zmiňuje mezi specifickými riziky předčasného přisoupení k EMU pro ranziivní ekonomiky. Vávra, Cincibuch (21) odhadují hodnou ražebného cenrální banky v konvergující ekonomice, ve kerém aké hraje důležiou úlohu odhad inflačního diferenciálu. 3. Vzah inflace po vsupu do měnové unie a reálné apreciace domácí měny V případě samosané národní měny je její reálná apreciace složením její nominální apreciace v daném roce a inflačního diferenciálu (převis domácí inflace nad zahraniční). V případě, že by byl nominální kurz domácí měny k zahraniční fixní a nominální apreciace by byla edy idenicky nulová v každém roce, znamenalo by o, že jediným způsobem, jakým může docháze k reálné apreciaci domácí měny je inflační diferenciál. V podsaě sejná siuace nasává v případě vsupu do měnové unie. Nemůžeme sice již hovoři o reálné apreciaci domácí měny, proože měna je společná, o je však pouze sémanický rozdíl. Predikce dlouhodobé reálné apreciace domácí měny v případě, že by země nevsoupila do měnové unie se sává zároveň i predikcí inflačního diferenciálu v případě, že daná země do měnové unie vsoupí. Jinak řečeno, chceme-li predikova budoucí inflační diferenciál po vsupu, sačí, budeme-li predikova reálnou apreciaci. Pokud by reálná apreciace posupovala obdobným empem jako doposud (viz abulka 1), mohl by bý inflační diferenciál v kandidáských zemích dos výrazný. abulka 1: Průměrné roční posilování reálného kurzu oproi SRN v % v leech Česká Maďarsko Slovensko Polsko republika Podle CPI 6,7 4, 4,7 7,4 Podle defláoru 6,6 3,2 3,7 6,6 HP Podle PPI 4,3 4,9 3,9 5,4 Pramen: OEC a vlasní výpočy 7

9 Rychlé posilování národních měn zůsává do určié míry neobjasněným jevem, ale je o jev velmi důležiý z hlediska rozhodnuí o načasování přisoupení k jednoné měně. Pokud by země přisoupily k jednoné měně již nyní bylo by možné očekáva, že po vsupu by se inflační diferenciál mezi nízkoinflačními členy EMU a novými členy pohyboval v okolí hodno zjišěných pro reálné zhodnocování kurzu. Kdyby byla inflace v nízkoinflačních zemích kolem 1%, implikovalo by o edy inflaci 5-8% u nových členů unie. Kandidáské země se však nechysají na vsup do EMU v roce 23 a pro vzdálenější období nemusejí bý minulá empa reálného zhodnocování dobrými vodíky. Meoda odhadu inflace po vsupu do EMU založená na logice Balassova-Samuelsonova modelu se opírá o empo reálné konvergence. Lze předpokláda, že až současné kandidáské země dosáhnou 1% průměru EU, bude jejich cenová hladina aké zhruba na 1% průměru. Pro hrubé odhady se nabízí následující hypoéza: předpokládejme, že zv. poločas reálné konvergence (viz dále) bude zhruba sejný, jako poločas konvergence nominální. Poločasem konvergence se v eorii růsu označuje období, za keré se rozdíl mezi akuální hodnoou sledované veličiny a hodnoou éo veličiny, ke keré se konverguje, sníží na polovinu1. Nejprve ukažme eoreické opodsanění éo hypoézy. Označíme podíl produku v konvergující ekonomice ku produku ve sálém savu. Podíl non-radables na produku (o kerém předpokládáme pro jednoduchos, že je konsanní) označíme κ α a poměr produkiviy ve výrobě radables v konvergující ekonomice k produkiviě ve výrobě radables ve sálém γ savu budeme znači. Předpokládejme, ak jak je o v jednoduchých verzích Ballasova- Samuelsonova modelu běžné, že produkivia v oblasi non-radables je v konvergující ekonomice sejná jako ve sálém savu. Pro podíl produku konvergující ekonomiky k produku ve sálém savu, jednoduše dosáváme κ, a pro srovnaelnou cenovou hladinu v čase, CPL, ak κ ( α ) γ = α + 1 (1) ( ) CPL = αγ + 1 α (2) Předpoklad, že reálný produk konvergující země můžeme popsa pomocí konsanního poločasu konvergence lze vyjádři ako: 1 Je-li např. HP na 6% hodnoy, o keré se předpokládá, že k ní bude daná ekonomika konvergova a sníží-li se současný rozdíl 4 procenních bodů za 16 le na rozdíl 2 procenních bodů (j. jesliže za 16 le se zvýší HP na 8% cílové hodnoy), poom oněch 16 le je právě poločas konvergence. Analogicky jako v případě reálného HP, kdy hovoříme o poločasu reálné konvergence, můžeme definova i poločas nominální konvergence jako období, během něhož se rozdíl srovnaelných cenových hladin sníží na polovinu. 8

10 κ ( 1 κ ) e λ = 1 (3) kde ( 1 κ ) předsavuje mezeru mezi produkem ekonomiky ve sálém savu a konvergující ekonomiky v počáečním období, kerá se snižuje o sejné proceno ročně ( o λ ). Konvergence produku jako celku je však způsobena výlučně konvergencí produkiviy v oblasi radables, proože podle předpokladu produkivia v oblasi non-radables již byla sejná. Je edy oázkou, jakým empem se musí snižova mezera mezi produkiviou pro radables ve sálém savu a produkiviou pro radables v konvergující ekonomice, aby se mezera celkového produku snižovala právě o λ. Ukážeme, že i mezera mezi produkiviami pro radables se bude snižova empem λ. Předpokládejme nejprve, že se mezera mezi produkiviami snižuje nějakým empem b, akže můžeme psá ( 1 ) γ (4) = 1 γ e b Po dosazení do (1) dosáváme pro podíl produků v čase b b [ e ] = 1 ( 1 α )( ) e ( α ) 1 ( 1 γ ) κ = α γ (5) b b b Proože však ( )( ) ( ) ( ) 1 α 1 γ e = 1 α γ + αγ e = 1 κ e, dosáváme po dosazení do (5), že Vzhledem k omu, že pro podíl produků λ = ( 1 ) κ = 1 κ e b (6) κ zároveň plaí (3), plyne z oho, že skuečně b, edy, že empo snižování mezery mezi produky je sejné jako empo snižování mezery mezi produkiviami 2. Nyní se vráíme k důkazu, že i mezera cenové hladiny se bude snižova sejným empem, jako se snižuje mezera produku (neboli, což je oéž, že jejich poločasy konvergence jsou sejné). Předpokládejme opě, že mezera mezi cenovou hladinou v konvergující ekonomice a cenovou hladinou ve sálém savu se snižuje nějakým sálým empem c a ukažme, že oo empo c je shodné s empem λ. Pro srovnaelnou cenovou hladinu v čase můžeme ak psá CPL c c ( 1 CPL ) e = 1 [ 1 ( αγ + ( 1 ))] e = 1 α (7) 2 empo snižování mezery mezi dvěma veličinami je pouze jiný způsob jak vyjádři poločas konvergence. Mezi 1 poločasem konvergence τ a empem snižováním mezery λ je následující vzah: τ = ln 2 λ 9

11 kde jsme využili oho, že = αγ + ( 1 α ) γ 1 ( 1 γ ) e λ podle (4) a dosáváme = CPL. osadíme nyní do vzahu (2) pro CPL za CPL = αγ + λ ( α ) = α ( 1 ( 1 γ ) e ) + ( 1 α ) 1 CPL λ λ ( 1 γ ) e = 1 ( CPL ) e = 1 α 1 (8) Z poslední rovnosi ak vidíme, že skuečně c = λ a že edy poločas konvergence cenové hladiny je sejný jako poločas konvergence produku. abulka 2: Inflační diferenciál a reálný růs ekonomiky při různých poločasech konvergence (přírůskové veličiny v %) CZ HUN SK POL HP/EU (21) 6, 52, 49, 39, CPL a) (21) 44, 47,8 36,4 56, Poločas Inflační 2,9 2,5 4, 1,8 konvergence diferenciál 3 le Růs reálného 2,8 3,4 3,7 4,9 HP b) Poločas Inflační 4, 3,4 5,5 2,5 konvergence diferenciál 22 le Růs reálného 3,4 4,2 4,6 6,2 HP Poločas Inflační 5,9 5, 8,1 3,6 konvergence 15le diferenciál Růs reálného HP 4,4 5,6 6,1 8,5 Poznámka: a) CPL označuje srovnaelnou cenovou hladinu, EU v roce 21 = 1 (vlasní propoče na základě PPP) b) Růs reálného produku je kalkulován za předpokladu ročního růsu produku v EU o 1,5% na hlavu Pramen: OEC a vlasní výpočy Hypoéza edy říká, že yo poločasy budou zhruba sejné, akže je-li např. HP akuálně na úrovni 6% cílené hodnoy a cenová hladina např. na úrovni 44%, předpokládáme, že po uplynuí poločasu konvergence budou na úrovni 8% resp. 72%. Při éo hypoéze se mezera mezi akuální hodnoou HP a cílovou hodnoou na jedné sraně a mezera mezi akuální hodnoou srovnaelné cenové hladiny a cílovou hodnoou na sraně druhé snižuje sejným procenuálním empem, ale růs produku může probíha odlišným empem než růs 1

12 srovnaelné cenové hladiny. V abulce 2 jsou uvedeny inflační diferenciály, jaké by podle éo hypoézy nasaly v prvních leech konvergence pro dané hodnoy srovnaelné cenové hladiny. Srovnáme-li hypoeické závěry s reálnými day (viz abulka 3), vidíme, že zaímco pro růs reálného produku se jeví zaím jako realisický poločas konvergence kolem 3 le, reálná apreciace resp. inflační diferenciál se vymyká schémau poločasu konvergence. o však může bý zapříčiněno ím, že ve zvoleném období bylo pouze 6 le a reálné kurzy mohou bý relaivně dlouho nesladěny o desíky procen, což se na pozorovaných údajích projeví. abulka 3: Průměrná reálná apreciace a průměrný reálný růs produku na pracovníka v % v leech CZ HUN SK POL Reálná apreciace 6,7 4, 4,7 7,4 Růs reálného HP na pracovníka 2,2 3, 4,2 5,2 Pramen: OEC a vlasní výpoče 4. Reálná úroková míra v nové členské zemi Inflační diferenciál po vsupu do měnové unie spolu s nulovým nebo zanedbaelným diferenciálem nominálních úrokových sazeb povede k diferenciálu reálné úrokové sazby. Reálná úroková sazba bude v případě nových členů o olik nižší než průměr v unii, o kolik bude v ěcho zemích vyšší inflace. Pokud je mi známo, výzkum důsledků plynoucích z dopadu inflačního diferenciálu na reálnou úrokovou míru byl prozaím sporadický. Zmiňují se o něm Hendrikx, Chappel (22) a Cecchei e al. (1998). Canzoneri e al. (1998) a Cosia (2) k rozdílům v reálných úrokovým mírách jednoduše poznamenávají, že reálná úroková míra se musí vyrovna ve vyjádření v mezinárodně obchodovaelných sacích. Nevěnují se problému, že v om případě bude reálná úroková míra pro sekor neobchodovaelných saků nízká v konvergujících zemích a případným následkům. Skuečnos, že reálná úroková sazba bude v nových členských zemích výrazně nižší než ve zbyku měnové unie, předsavuje z hlediska eorie závažnou konradikci. Podle neoklasické růsové eorie odpovídá reálná úroková míra čisému meznímu produku kapiálu. en by měl bý v nových členských zemích vyšší než ve zbyku unie, proože o jsou země s nižší kapiálovou zásobou na jednoku práce osaně proo, že mají nižší kapiálovou zásobu na jednoku práce mají nižší cenovou hladinu (díky efekům Balassa-Samuelsonova ypu ) a může u nich docháze k přibližování cenové hladiny. Celkově by ak podle neoklasické 11

13 růsové eorie měla bý reálná úroková míra v nových zemích vyšší a měla by se srovna se zbykem unie až v okamžiku dokončení reálné konvergence. Kdyby byla růsová eorie uspokojivým násrojem k řešení éo oázky, mělo by v rámci měnové unie dojí k velmi rychlému přesunu kapiálu do nových členských sáů unie dokud se nevyrovná reálná úroková míra. o by vedlo eoreicky k okamžiému vyrovnání produku a edy aké i cenových hladin. akové důsledky jsou v evidenním rozporu s realiou a neoklasická růsová eorie je ak v éo podobě neuspokojivá. Relaivní cena kapiálových saků a reálná úroková míra Nabízí se určiá modifikace neoklasické eorie: pokud je v konvergujících zemích relaivní cena kapiálových saků (v porovnání s cenou osaní produkce) vyšší než v zemích ve sálém savu, bude míra zisku nižší než předvídá radiční neoklasický model. Konkréně bude míra zisku olikrá nižší, kolikrá vyšší je relaivní cena kapiálových saků (podrobněji se oázce vlivu relaivní ceny kapiálových saků na míru výnosu a na reálnou konvergenci věnuji v Kubíček, 22). oo řešení však není uspokojivé minimálně ze dvou podsaných důvodů. Jednak vzniká oázka, jak by bylo možné udrže vyšší relaivní cenu kapiálových saků, keré jsou vyráběnými výrobními fakory (míra zisku v oblasi produkce kapiálových saků by byla vyšší než v oblasi osaní produkce). ruhý podsaný důvod, proč vyšší relaivní cena kapiálových saků není uspokojivým řešením je, že s její pomocí sice můžeme vysvěli (pokud by se podařilo odsrani první námiku) o, že míra výnosnosi v konvergující ekonomice není ak vysoká, jak predikuje radiční růsová eorie, nedokážeme však ímo argumenem objasni, jak by mohla bý reálná úroková míra nižší než v ekonomice ve sálém savu. Avšak právě o je řeba obháji, pokud má bý možný negaivní diferenciál reálné úrokové míry v konvergující ekonomice oproi reálné úrokové míře převládající v ekonomice ve sálém savu. Nedokonalá konkurence a úroková míra Samozřejmým předpokladem v radičních neoklasických růsových modelech je předpoklad dokonalé konkurence. Pokud však připusíme, že konkurence není dokonalá a edy že firma nevolí pouze vyráběné množsví, ale je si vědoma aké oho, že ovlivňuje cenu svého produku, dosáváme pro reálnou míru výnosu z kapiálu odlišný výsledek. Podnikaelé např. nerealizují invesici, kerá je v ekonomice ve sálém savu zisková (i přes vyšší mzdové náklady), proože na domácím rhu se může za současnou cenu proda pouze 12

14 relaivně malé množsví saků, keré by byly s pomocí akové invesice produkovány. Jakmile si je poenciální invesor vědom oho, že jeho dodaečná produkce ovlivní cenu, musíme pro objasnění použí modelů nedokonalé konkurence. Učiníme zde jednoduchý myšlenkový pokus, kerý si nemůže čini nárok na o, že bude realisickým modelem, ale jeho cílem bude zachyi základní vliv, jaký může mí nedokonalá konkurence na reálnou úrokovou míru. Předpokládejme, že v ekonomice je N firem se sejnou produkční funkcí. O produkční funkci předpokládejme, že vykazuje konsanní výnosy z rozsahu, akže ji můžeme zapsa v podobě produku na pracovníka (označíme y ), j. y = f ( k), kde k značí kapiálovou zásobu na pracovníka. Pro jednoduchos argumenu předpokládejme aké že ceny jsou sejné v domácí i zahraniční ekonomice. 3 V nedokonalé konkurenci je mezní reálná výnosová míra (rozhodující pro uváření popávky po zápůjčních fondech ze srany invesorů) rovna rozdílu mezního příjmu z kapiálu (MRPK) a odpisové míry δ. Vzhledem k omu, že mezní příjem z kapiálu je roven součinu mezního příjmu a mezního fyzického produku, dosáváme, že r = MRPK δ = MR f k ( ) δ Zásadní rozdíl oproi dokonalé konkurenci je u ak příomnos mezního příjmu jakožo fakoru určujícího mezní reálný výnos. Abychom mohli srovna výnosovou míru v konvergující ekonomice r s výnosovou mírou v ekonomice ve sálém savu r, je nuné se podrobněji zabýva vývojem mezního příjmu. Vzhledem k omu, že předpokládáme shodnou produkční funkci pro všechny firmy (sejnou i pro konvergující ekonomiku i pro ekonomiku ve sálém savu) a zároveň sejné ceny saků, je přirozené aké předpokláda, že popávkové funkce budou pro všechny saky v dané ekonomice sejné. Z oho ale plyne, že všechny mají jednokovou důchodovou elasiciu, j. zvýší-li se reálný důchod o 1%, posune se i celá křivka popávky o 1%. ůsledkem je, že popávková funkce v ekonomice ve sálém savu je fakicky násobkem popávkové funkce v konvergující ekonomice. Je-li produk v ekonomice ve sálém savu z-krá vyšší než v konvergující ekonomice, bude popávka po daném saku z-násobkem popávky v konvergující ekonomice. Pro celkové příjmy R ak plaí 4, že pro každou cenu P 3 Cílem celé saě je v podsaě zkoumání konvergence cenových hladin, akže předpokladem sejných cen se vlasně zbavujeme předměu zkoumání. Činím ho zde skuečně pouze proo, abych argumen co nejvíce zjednodušil, proože na omo mísě mi jde pouze o o ukáza vliv nedokonalé konkurence na reálnou úrokovou míru. 4 Symboly s hvězdičkou budou znači vždy příslušnou veličinu v ekonomice ve sálém savu 13

15 je R ( P) = z R( P) a pro mezní příjem ak dosáváme, že ( ) MR P = 1 MR ( P ) (viz obr. z 2). Obrázek 2: Vzah křivek popávky a mezního příjmu v konvergující ekonomice k odpovídajícím křivkám v ekonomice ve sálém savu MR ( P) MR( P) Q( P) Q ( P) Konečně pro podíl hrubých výnosových měr (j. včeně odpisové míry) máme r + δ MR f = r + δ MR f ( k) ( k ) f = z f ( k) ( k ) (9) Podle radičního předpokladu klesajících mezních výnosů z kapiálu je mezní produk v konvergující ekonomice vyšší než v ekonomice ve sálém savu. Pokud by však byl právě olikrá vyšší, kolikrá nižší je produk oproi produku ve sálém savu, j. pokud by plailo, že ( k) = z f ( ) f k, pak by o podle (9) znamenalo, že reálná úroková míra bude sejná v obou ekonomikách, přesože mezní fyzický produk kapiálu je výrazně vyšší v konvergující ekonomice. Sejně jako v případě, kdy jsme vzali v poaz vyšší relaivní cenu kapiálových saků, ak i v omo argumenu jsme sice ukázali eoreické vysvělení, proč může bý reálná úroková míra nižší než předvídá radiční neoklasická eorie. Opě o však nepovažuji za adekvání objasnění oho, že by reálná úroková míra mohla bý v konvergující ekonomice nižší než v ekonomice ve sálém savu či dokonce že by mohla bý záporná. Možnos záporné reálné úrokové míry Při vysokých inflačních diferenciálech skuečně možnos záporné reálné úrokové míry není nerealisická. Zaímco v modelu s dokonalou konkurencí by záporná ceny za zapůjčení kapiálu byla v konvergující ekonomice nemožná, domnívám se že v rosoucí ekonomice s 14

16 nedokonalou konkurencí je na eoreické úrovni obhajielná. Rigorózní eoreické zkoumání výnosové míry v konvergující ekonomice nebylo, pokud je mi známo, ješě adekváně učiněno. ao oázka v sobě obsahuje mnoho eoreických problémů, a proo se zde budu věnova pouze základní myšlence. Vyjděme opě z myšlenkového pokusu uskuečněného v předchozím argumenu a sousřeďme se na mikroekonomické rozhodování nedokonale konkurenční firmy. Firma si je vědoma oho, že se nachází v rosoucí ekonomice. Rosoucí ekonomika se projevuje ak, že jednak dochází k posunu popávkové křivky a jednak dochází k růsu reálných mezd, keré musí zaměsnancům vypláce. empa růsu popávky i mezd jsou deerminována činnosí všech N firem, ale samoná firma se na ao empa dívá jako na daná exogenně. Firma volí objem produkce a zaměsnanosi a aké o kolik zvýší svoji kapiálovou zásobu do budoucího období, ve kerém ji čekají vyšší mzdy zaměsnanců a zvýšená popávka. Uveďme 2 krajní variany, keré firma má: Variana A: firma ponechá na předchozí úrovni objem zaměsnanosi, zvýší svoji kapiálovou zásobu na pracovníka a produkci zvýší ak, že je při původní ceně uspokojena nová (zvýšená) popávka. Vyšší kapiálová zásoba na pracovníka zvyšuje jeho mezní fyzický produk a vyšší popávka vede k omu, že i mezní příjem se zvýší. Celkově se ak zvýší mezní příjem z práce a firma (zcela v souladu s maximalizačním úsilím) může vypláce zvýšenou mzdu. Variana B: firma nezvýší celkovou kapiálovou zásobu, ale sníží objem zaměsnanosi a produkce. Zvýšená popávka jí navíc umožní zvýši relaivní cenu svého saku. Snížení zaměsnanosi a zvýšení relaivní ceny saku zvýší mezní příjem z práce (MRPL), což firmě aké umožní vypláce vyšší mzdu. Variana A se od B liší edy mimo jiné v om, že pokud firma zvolí A, zvyšuje svoji kapiálovou zásobu. Firma porovnává zisk plynoucí z obou varian: A si zvolí pouze ehdy, pokud bude ao variana alespoň o olik ziskovější než B, aby o alespoň pokrylo náklady na zapůjčení dodaečného kapiálu. Pokud je však ziskovější pro firmu variana B, firma přisoupí na A pouze ehdy, bude-li reálná úroková míra záporná. Pro názornos uveďme fikivní příklad, na kerém můžeme srovna obě variany. Řekněme, že v čase pro firmu plaí následující : Produkce = 1 Relaivní cena vlasního produku = 1 Kapiál = 3 Náklady na mzdy = Zaměsnanos x Mzda = 6 x 1 = 6 Zisk = Produkce - Náklady na mzdy - Odpisy kapiálu = = 2 V následujícím období dojde ke zvýšení popávky i mezd o 1% (firma ao empa bere jako daná exogenně). ále předpokládejme, že kapiál přispívá k růsu produkce 1/3, akže aby se 15

17 produkce mohla při nezměněné zaměsnanosi zvýši o 1% je řeba nárůsu kapiálové zásoby o 3%. Variana A: Produkce = 11 Relaivní cena vlasního produku = 1 Kapiál = 39 Náklady na mzdy = Zaměsnanos x Mzda = 6 x 1,1 = 66 Zisk = Produkce v penězích - Náklady na mzdy - Odpisy kapiálu = = 18 Variana B: Produkce = 95 Relaivní cena vlasního produku = 1,6 Kapiál = 3 Náklady na mzdy = Zaměsnanos x Mzda = 55 x 1,1 = 6,5 Zisk = Produkce v penězích - Náklady na mzdy - Odpisy kapiálu = 1,7 6,5-2 = 2,2 Mzdy i popávka však porosou empem 1% a celkový objem zaměsnanosi bude zachován pouze pokud si reprezenaivní firma zvolí varianu A. u si však zvolí pouze ehdy, pokud si bude moci půjči dodaečný kapiál ve výši 9 za zápornou cenu, j. pokud v podsaě dosane doaci za o, že rozšíří kapiálovou zásobu o 9, a o ve výši alespoň 2,2 jednoek. Z uvedeného příkladu plyne, že skuečně v rosoucí ekonomice s nedokonalou konkurencí je myslielná rovnovážná siuace, kdy je reálná úroková míra dlouhodobě záporná. Uvedený argumen byl pouze myšlenkovým pokusem, ve kerém jsme pracovali s reprezenaivní firmou. V rovnováze se reprezenaivní firmy chovají shodně, akže by nemohlo docháze ke změnám relaivních cen. Avšak změny relaivních cen mezi sekory byly příčinou inflačního diferenciálu a poažmo aké nízké až záporné reálné úrokové míry v konvergující ekonomice. K uspokojivému vysvělení záporné reálné úrokové míry by proo bylo řeba složiějšího modelu, kerý by umožňoval i permanenní změnu relaivních cen. 5. Redisribuční důsledky připojení k měnové unii pro fondový penzijní sysém Celkově ak problém reálné úrokové míry v konvergující ekonomice není na eoreické úrovni uspokojivě vyřešen. Má však závažné hospodářskopoliické důsledky. Uvažme příklad penzijního sysému. V posledních leech ze srany ekonomů převládá volání spíše po fondovém penzijním sysému. Při úvahách o formě financování penzijního sysému se však obvykle předpokládá, že reálná úroková míra je na nějaké sekulární úrovni. Naopak se 16

18 nepředpokládá, že by mohla bý po dobu více než dekády poenciálně i záporná. (o by se však v měnové unii mohlo sá, pokud by zahraniční reálná úroková míra byla nižší než reálné domácí zhodnocování). Uvažme penzijní sysém, kerý by fungoval na čisě fondovém principu. Předpokládejme, že jednolivec si po dobu le bude spoři sále sejný podíl ze svého důchodu Y, a o akový podíl, aby měl v období + 1 nějaký konkréní násobek x svého důchodu v posledním období, kdy byl ekonomicky akivní (očišěného o úspory na důchod), j. aby měl x 1 s Y. V ekonomice nového člena měnové unie s nižší reálnou úrokovou mírou a s vyšším empem reálného ekonomického růsu bude muse jednolivec spoři věší čás svého důchodu, aby měl na začáku důchodového věku sejný násobek svého ročního příjmu z posledního období, kdy byl akivní. Oázka nyní zní, kolikrá musí bý každoročně uspořený podíl z důchodu v nové F členské zemi s vyšší než podíl z důchodu ve sávajících členských zemích s, aby pro jednolivce, keří spoří sejnou dobu byl násobek s x sejný. 5 ( ) Sanovme nejprve objem důchodových úspor jednolivce v nové členské zemi. Podle předpokladu jednolivec uspoří každý rok z běžného důchodu po dobu. yo prosředky se úročí, ale reálná úroková míra v nové členské zemi není sálá. Proi reálné úrokové míře, kerá převládá ve zbyku měnové unie, označíme i, působí posupné vyrovnávání cenové hladiny v nové členské zemi cenové hladině ve zbyku unie. Reálná hodnoa prosředků uspořených v období ke dni odchodu do důchodu na s Y se díky úročení a přizpůsobování cenových hladin změní CPL ( ) i s Y e, kde člen CPL CPL CPL právě zohledňuje vliv přibližování cenových hladin. Reálný důchod v nové členské zemi můžeme zapsa jako součin F reálného důchodu ve zbyku unie Y a podílu domácího důchodu na zahraničním důchodu κ. Za předpokladu, že důchod na pracovníka rose ve zbyku unie nějakým konsanním sekulárním empem g, můžeme pro důchod na pracovníka v domácí ekonomice psá g F Y = κ e Y (1) Celkově ak za všechna období =,1, L, pro důchodové úspory S plaí S = CPL CPL g F ( ) i F i ( g i ) κ e Y e = s Y e κ e (11) = CPL = CPL s 5 Nejde edy o o, aby byl reálný objem prosředků naspořený na důchod v obou případech sejný, jde nám o o, aby byl sejný objem prosředků relaivně k důchodu v okamžiku násupu do sarobního důchodu. 17

19 Pro důchodové úspory jednolivce v členské zemi měnové unie plaí jednoduše, že jsou o úspory za jednolivé roky zvýšené o složený reálný úrok. ůchod F Y opě můžeme zapsa s využiím předpokládaného sekulárního empa reálného růsu ekonomiky g. Pro důchodové úspory jednolivce F S dosáváme S F = s F Y F e i = e ( g i ) (12) ůchodové úspory jednolivce v nové členské zemi S budou voři nějaký x násobek posledního očišěného důchodu z doby ekonomické akiviy jednolivce, j. g F ( 1 s ) κ e Y S x = (13) Analogicky ve sávajících členských zemích by bylo možné zapsa důchodové úspory jednolivce jako F g F ( 1 s ) e Y F F S x = (14) F Oázka, jejíž řešení hledáme edy je, kolikrá je s vyšší než s, jesliže posulujeme, že má F F bý x = x. Z (11) a (13) resp. (12) a (14) dosáváme pro s resp. s, že s ( g i ) κ x e CPL = ( g i ) ( g i ) κ x e CPL + κ e = F ( g i ) F x e s = F ( g i ) ( g i ) x e + e = CPL (15) Za podmínky, že x = x F dosáváme konečně, že s s F = x + x + = = e κ CPL CPL ( i g )( ) e ( i g )( ) (16) Kvaniaivní výsledek bude závise na om, jakou zvolíme hodnou sekulárního reálného růsu ekonomiky g, dlouhodobé reálné úrokové míry i a dále především jaký poločas 18

20 konvergence bude reálný pro nové členské země. Zvolme realisické hodnoy g = 1,5% a i = 2,5%. Podle empirických údajů pro sředoevropské ekonomiky není však jasné, jaký je poločas konvergence. Poměr s F však vykazuje určiou robusnos na změny v počáeční s srovnaelné cenové hladině a v relaivní velikosi produku na hlavu. Pro všechny 4 uvažované ekonomiky se eno poměr po dosazení reálných čísel za rok 21 za κ, po zvolení doby spoření na 36 le pohybuje v rozmezí zhruba 1,3 až 1,4 pro poločasy konvergence od 15 až do 3 le. Uvažujeme-li jedince, kerý bude spoři uvažovaných 36 le a jesliže bude požadova, aby v okamžiku odchodu do sarobního důchodu měl naspořeno alespoň 1-i násobek ročního důchodu v posledním roce (zmenšeného o úspory na důchod, j. de faco 1-i násobek spořeby v posledním roce), poom v případě sávajících členských zemí bude sači, když úspory na důchod budou zhruba 18,3% z běžného důchodu. V případě nových členských zemí však již bude zapořebí roční míra úspor kolem 25% z běžného důchodu na dosažení sejného násobku. CPL Úloha, ak jak jsme ji formulovali, předpokládá, že míra úspor na sarobní důchody je sejná pro všechny roky. Pokud by ji však mohl racionální jednolivec měni, bude zde endence k omu, že v mládí, kdy je reálná úroková míra i jeho reálný příjem nejnižší, bude mí nízkou míru úspor a zvýší ji s přibližujícím se důchodovým věkem. V om případě míry úspor v období před důchodem by musely bý vyšší než spočená a hodnoy kolem 4% by nebyly výjimkou. Je zde však aké pochybnos, zda-li volba míry úspor v jednolivých obdobích dosáhne akové racionaliy, aby jednolivec na počáku důchodového věku držel požadovaný násobek běžného ročního důchodu (spořeby). K omu by si musel uvoři očekávání o poločasu konvergence, což na laické úrovni není pravděpodobné vzhledem k omu, že ani ekonomická obec se na jeho hodnoě příliš neshodne. Jednoduše ak hrozí, že jednolivec ak skončí s daleko nižším objemem reálných úspor, než byl očekával. s a 6. Závěr Problemaika inflace po vsupu do měnové unie přímo souvisí s vysvělením reálné apreciace národních měn v kandidáských ekonomikách. Empirický vývoj reálné apreciace je do značné míry hádankou, proože lze ukáza, že obvyklá vysvělení opírající se o Balassa-Samuelsonův efek a případně o změny směnných relací vysvělují pouze relaivně malou čás apreciace. Lze se proo domníva, že Balassa-Samuelsonův efek bude alespoň prozaím předsavova 19

21 spodní hranici reálné apreciace a edy i spodní hranici inflačního diferenciálu po vsupu do měnové unie. Inflační diferenciál povede k omu, že reálné úrokové míry budou v nových členských zemích nižší než ve zbyku unie. o předsavuje samo o sobě podsaný problém z hlediska eoreického. Především však z prakického hlediska o může mí řadu dopadů. Zde jsem se věnoval jednomu poenciálnímu efeku vlivu na fondový yp penzijního sysému. Skuečnos, že díky nízké reálné úrokové sazbě by mohly jednolivci chybně odhadnou míru úspor (případně by mohla bý chybně odhadnua vůrci hospodářské poliiky, pokud by byla míra úspor obligaorní) by mohla znamena závažné sociální problémy. Celkově lze říci, že úvahy o inflaci po vsupu do měnové unie by měly bý brány v poaz při rozhodování o načasování vsupu do EMU a mimo jiné i při rozhodování o načasování a způsobu provedení penzijních reforem v kandidáských zemích. 2

22 Lieraura Alberola, E. (1999): Is here Scope for Inflaion ifferenials in EMU? Economic Bullein (January), p , Banco de España. Alberola, E. (2): Inerpreing Inflaion ifferenials in he Euro Area. Economic Bullein (April), p. 61-7, Banco de España. Alberola, E. - Marqués, J. M. (2): On he Relevance and Naure of Regional Inflaion ifferenials: he Case of Spain. Banco de España, ocumeno de rabajo n Bergin, P. R. (21): One Money One Price? Pricing o Marke in a Moneary Union. (přísup z inerneu: hp:// da ) Canzoneri, M. B.- Cumby, R. E. - iba, B. - Eudey, G. (1998): rends in European Produciviy: Implicaions for Real Exchange Raes, Real Ineres raes and Inflaion ifferenials. Öeserreichische Naionalbank, Working Paper 27. Cecchei, S. G. - Mark, N.C. - Sonora, R. J. (1998): Price Level Convergence Among Unied Saes Ciies: Lessons for he European Cenral Bank. Öeserreichische Naionalbank, Working Paper 32. Cincibuch, M. Vávra,. (21): Hodnoa emisní banky v ranziivní ekonomice. Finance a úvěr, 11/21, s Cosia, S (2): Inflaion ifferenial beween Porugal and Germany. Economic Bullein (June), p , Banco de Porugal. uare, M. - Wolman, A. (22): Regional Inflaion in a Currency Union: Fiscal Policy vs. Fundamenals. ECB, WP 18 Esrada, Á. - López-Salido, J.. (21): Undersanding Spanish ual Inflaion. Banco de España, ocumeno de rabajo n. 25. Grauwe, P. de: Economics of Moneary Union. 2, Oxford Universiy Press Hendrikx, M. - Chapple, B. (21): Regional Inflaion ivergence in he Conex of EMU. e Nederlandsche Bank. Janáčková, S. (22): Rozšiřování eurozóny: někerá rizika pro dohánějící země. Poliická ekonomie, 6/2, s Kubíček, J. (22): Příspěvek k eorii reálné konvergence. Poliická ekonomie, 5/22, s OEC (23): Main Economic Indicaors online daabáze. Rogers, J. H. (21): Price Level Convergence, Relaive Prices and Inflaion in Europe. Board of Governors of he Federal Reserve Sysem, Inernaional Finance iscussion Papers, No konak Ing. Jan Kubíček VŠE Praha Fakula národohospodářská, Kaedra hospodářské poliiky Nám. W. Churchilla 4 Praha 3 13 Česká republika 21

MĚNOVÁ POLITIKA, OČEKÁVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH, VÝNOSOVÁ KŘIVKA

MĚNOVÁ POLITIKA, OČEKÁVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH, VÝNOSOVÁ KŘIVKA Přednáška 7 MĚNOVÁ POLITIKA, OČEKÁVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH, VÝNOSOVÁ KŘIVKA A INTERAKCE S MĚNOVÝM KURZEM (navazující přednáška na přednášku na éma inflace, měnová eorie a měnová poliika) Měnová poliika

Více

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Semesrální práce z předměu KMA/MAB Téma: Schopnos úrokového rhu předvída sazby v době krize Daum: 7..009 Bc. Jan Hegeď, A08N095P Úvod Jako éma pro

Více

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu Makroekonomické modely se zabývají modelováním a analýzou vzahů mezi agregáními ekonomickými veličinami jako je důchod, spořeba, invesice, vládní výdaje,

Více

Podzim 2004. Výzkumná práce 2 Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic?

Podzim 2004. Výzkumná práce 2 Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic? Podzim 24 Výzkumná práce 2 Sekorové produkiviy a relaivní cena neobchodovaelných saků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic? Makroekonomický vývoj 15 Akuální makroekonomický vývoj České republiky 32 Prognóza

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 10/2003 Konvergence nominální a reálné výnosnosi finančního rhu implikace pro poby koruny v mechanismu ERM II Vikor Kolán INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU

Více

Porovnání způsobů hodnocení investičních projektů na bázi kritéria NPV

Porovnání způsobů hodnocení investičních projektů na bázi kritéria NPV 3 mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-U Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 6-7 září 2006 Porovnání způsobů hodnocení invesičních projeků na bázi kriéria Dana Dluhošová

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper o. 1/24 ondový penzijní sysém v konvergující ekonomice Jan Kubíček ISIU PRO EKOOMICKOU A EKOLOGICKOU POLIIKU VYSOKÁ ŠKOLA EKOOMICKÁ V PRAZE AKULA ÁROOHOSPOÁŘSKÁ

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ.1.07/1.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol FINANČNÍ MATEMATIKA-

Více

Working Paper Solidarita mezi generacemi v systémech veřejného zdravotnictví v Evropě

Working Paper Solidarita mezi generacemi v systémech veřejného zdravotnictví v Evropě econsor www.econsor.eu Der Open-Access-Publikaionsserver der ZBW Leibniz-Informaionszenrum Wirschaf The Open Access Publicaion Server of he ZBW Leibniz Informaion Cenre for Economics Pavloková, Kaeřina

Více

Fondový penzijní systém v konvergující ekonomice

Fondový penzijní systém v konvergující ekonomice klíčová slova: penzijní sysémy reálná konvergence apreciace - míra výnosu ondový penzijní sysém v konvergující ekonomice Jan KUBÍČEK Úvod Obíže, do kerýc se dosává průběžně financovaný penzijní sysém (PAYG

Více

Nové indikátory hodnocení bank

Nové indikátory hodnocení bank 5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 8. - 9. září 2010 Nové indikáory hodnocení bank Josef Novoný 1 Absrak Příspěvek je

Více

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala Výpočy populačních projekcí na kaedře demografie Fakuly informaiky a saisiky VŠE TomášFiala 1 Komponenní meoda s migrací Zpravidla zjednodušený model migrace předpokládá se pouze imigrace na úrovni migračního

Více

MODELOVÁNÍ A KLASIFIKACE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE

MODELOVÁNÍ A KLASIFIKACE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE VYSOKÁ ŠKOL BÁNSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZIT OSTRV EKONOMICKÁ FKULT MODELOVÁNÍ KLSIFIKCE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE Jana Hančlová Ivan Křivý Jaromír Govald Miroslav Liška Milan Šimek Josef Tvrdík Lubor Tvrdý

Více

Manuál k vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné

Manuál k vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosi Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Manuál k vyrovnávacímu násroji pro vorbu cen pro vodné a sočné MINISTERSTVO

Více

Analýza časových řad. Informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Biomedical Data Processing G r o u p

Analýza časových řad. Informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Biomedical Data Processing G r o u p Analýza časových řad Informační a komunikační echnologie ve zdravonicví Definice Řada je posloupnos hodno Časová řada chronologicky uspořádaná posloupnos hodno určiého saisického ukazaele formálně je realizací

Více

1.5.3 Výkon, účinnost

1.5.3 Výkon, účinnost 1.5. Výkon, účinnos ředpoklady: 151 ř. 1: ři výběru zahradního čerpadla mohl er vybíra ze ří čerpadel. rvní čerpadlo vyčerpá za 1 sekundu,5 l vody, druhé čerpadlo vyčerpá za minuu lirů vody a řeí vyčerpá

Více

9 Viskoelastické modely

9 Viskoelastické modely 9 Viskoelasické modely Polymerní maeriály se chovají viskoelasicky, j. pod vlivem mechanického namáhání reagují současně jako pevné hookovské láky i jako viskózní newonské kapaliny. Viskoelasické maeriály

Více

Zásady hodnocení ekonomické efektivnosti energetických projektů

Zásady hodnocení ekonomické efektivnosti energetických projektů Absrak Zásady hodnocení ekonomické efekivnosi energeických projeků Jaroslav Knápek, Oldřich Sarý, Jiří Vašíček ČVUT FEL, kaedra ekonomiky Každý energeický projek má své ekonomické souvislosi. Invesor,

Více

VÝNOSOVÉ KŘIVKY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ PRAXI

VÝNOSOVÉ KŘIVKY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ PRAXI Masarykova univerzia Přírodovědecká fakula VÝNOSOVÉ KŘIVKY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ PRAXI Bakalářská práce Lucie Pečinková Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Per ČERVINEK Brno 202 Bibliografický záznam

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze Recenzované studie. Working Papers Fakulty mezinárodních vztahů

Vysoká škola ekonomická v Praze Recenzované studie. Working Papers Fakulty mezinárodních vztahů Vysoká škola ekonomická v Praze Recenzované sudie Working Papers Fakuly mezinárodních vzahů 12/2010 Míra nezaměsnanosi neakcelerující inflaci a hospodářský cyklus v prosředí České republiky hisorie a možný

Více

Srovnání výnosnosti základních obchodních strategií technické analýzy při obchodování měn CZK/USD a CZK/EUR 1

Srovnání výnosnosti základních obchodních strategií technické analýzy při obchodování měn CZK/USD a CZK/EUR 1 Výnosnos obchodních sraegií echnické analýzy Michal Dvořák Srovnání výnosnosi základních obchodních sraegií echnické analýzy při obchodování měn CZK/USD a CZK/EUR Verze 3 03 Michal Dvořák Záměr Na přednáškách

Více

PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU Ze serveru www.czso.cz jsme sledovali sklizeň obilovin v ČR. Sklizeň z několika posledních le jsme vložili do abulky 7.1. a) Jaké plodiny paří mezi obiloviny?

Více

Stochastické modelování úrokových sazeb

Stochastické modelování úrokových sazeb Sochasické modelování úrokových sazeb Michal Papež odbor řízení rizik 1 Sochasické modelování úrokových sazeb OBSAH PŘEDNÁŠKY Úvod do problemaiky sochasických procesů Brownův pohyb, Wienerův proces Ioovo

Více

Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného penzijního systému v ČR

Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného penzijního systému v ČR 3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 6.-7. září 006 Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 7/2003 Český akciový rh jeho efekivnos a makroekonomické souvislosi Helena Horská INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU A KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

Více

PENZIJNÍ PLÁN Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnost, a. s.

PENZIJNÍ PLÁN Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnost, a. s. PEZIJÍ PLÁ Allianz ransformovaný fond, Allianz penzijní společnos, a. s. Preambule Penzijní plán Allianz ransformovaného fondu, Allianz penzijní společnos, a. s. (dále jen Allianz ransformovaný fond ),

Více

V EKONOMETRICKÉM MODELU

V EKONOMETRICKÉM MODELU J. Arl, Š. Radkovský ANALÝZA ZPOŽDĚNÍ V EKONOMETRICKÉM MODELU VP č. Praha Auoři: doc. Ing. Josef Arl, CSc. Ing. Šěpán Radkovský Názor a sanoviska v éo sudii jsou názor auorů a nemusí nuně odpovída názorům

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

VLIV MAKROEKONOMICKÝCH ŠOKŮ NA DYNAMIKU VLÁDNÍHO DLUHU: JAK ROBUSTNÍ JE FISKÁLNÍ POZICE ČESKÉ REPUBLIKY?

VLIV MAKROEKONOMICKÝCH ŠOKŮ NA DYNAMIKU VLÁDNÍHO DLUHU: JAK ROBUSTNÍ JE FISKÁLNÍ POZICE ČESKÉ REPUBLIKY? VLIV MAKROEKONOMICKÝCH ŠOKŮ NA DYNAMIKU VLÁDNÍHO DLUHU: JAK ROBUSTNÍ JE FISKÁLNÍ POZICE ČESKÉ REPUBLIKY? Aleš Melecký, Marin Melecký, VŠB Technická univerzia Osrava* 1. Úvod Globální finanční a ekonomická

Více

Ekonomické aspekty spolehlivosti systémů

Ekonomické aspekty spolehlivosti systémů ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST Novoného lávka 5, 116 68 Praha 1 43. SETKÁNÍ ODBORNÉ SKUPINY PRO SPOLEHLIVOST pořádané výborem Odborné skupiny pro spolehlivos k problemaice Ekonomické aspeky spolehlivosi sysémů

Více

Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera

Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzia Pardubice Dopravní fakula Jana Pernera Fakory ovlivňující popávku po osobních auomobilech v ČR Bc. Tomáš Mikas Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuo práci jsem vypracoval samosaně. Veškeré lierární

Více

213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. června 2001,

213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. června 2001, 213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA Minisersva průmyslu a obchodu ze dne 14. června 2001, kerou se vydávají podrobnosi náležiosí energeického audiu Minisersvo průmyslu a obchodu sanoví podle 14 ods. 5

Více

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice) ..4 Výpoče epla a zákon zachování energie (kalorimerická rovnice) Teplo je fyzikální veličina, předsavuje aké energii a je udíž možné (i nuné) jej měři. Proč je aké nuné jej měři? Např. je předměem obchodu

Více

Prognózování vzdělanostních potřeb na období 2006 až 2010

Prognózování vzdělanostních potřeb na období 2006 až 2010 Prognózování vzdělanosních pořeb na období 2006 až 2010 Zpráva o savu a rozvoji modelu pro předvídání vzdělanosních pořeb ROA - CERGE v roce 2005 Vypracováno pro čás granového projeku Společnos vědění

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B Zákon síly. Hmonos jako míra servačnosi. Vyvození hybnosi a impulsu síly. Závislos zrychlení a hmonosi Cvičení k zavedeným pojmům Jméno auora: Mgr. Zdeněk Chalupský Daum vyvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM:

Více

CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 03 vydání 03/ ročník 2010 /31.3.2010 Bullein CES VŠEM V TOMTO VYDÁNÍ Příspěvek k insiucionální

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ Projek ŠABLONY NA GVM Gymázium Velké Meziříčí regisračí číslo projeku: CZ..7/.5./34.948 IV-2 Iovace a zkvaliěí výuky směřující k rozvoji maemaické gramoosi žáků sředích škol FINANČNÍ MATEMATIA- JEDNODCHÉ

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. /003 Hyperbolické diskonování a jeho význam v ekonomickém modelování Michal Andrle Jan Brůha INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU A KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ Projek ŠABLONY NA GVM Gymázium Velké Meziříčí regisračí číslo projeku: CZ..7/../.98 IV- Iovace a zkvaliěí výuky směřující k rozvoji maemaické gramoosi žáků sředích škol FINANČNÍ MATEMATIA- SLOŽENÉ ÚROOVÁNÍ

Více

Investiční činnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic

Investiční činnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic Ivesičí čios Exisují růzá pojeí ivesičí čiosi: Z pohledu ekoomické eorie Podikové pojeí ivesic Klasifikace ivesic v podiku 1) Hmoé (věcé, fyzické, kapiálové) ivesice 2) Nehmoé (emaeriálí) ivesice 3) Fiačí

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Manuál pro textilní průmysl

Manuál pro textilní průmysl Manuál pro exilní průmysl 2 Manuál je jedním z výsupů granového projeku VaV/720/7/01, Oborový manuál pro prevenci a minimalizaci odpadů, vypsaného a zasřešeného Minisersvem živoního prosředí. Auorský ým:

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

1/77 Navrhování tepelných čerpadel

1/77 Navrhování tepelných čerpadel 1/77 Navrhování epelných čerpadel paramery epelného čerpadla provozní režimy, navrhování akumulace epla bilancování inervalová meoda sezónní opný fakor 2/77 Paramery epelného čerpadla opný výkon Q k [kw]

Více

ROTORŮ TURBOSOUSTROJÍ

ROTORŮ TURBOSOUSTROJÍ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN ZVÝŠENÝCH VIBRACÍ ROTORŮ TURBOSOUSTROJÍ Prof Ing Miroslav Balda, DrSc Úsav ermomechaniky AVČR + Západočeská univerzia Veleslavínova 11, 301 14 Plzeň, el: 019-7236584, fax: 019-7220787,

Více

Specific Combined Approach to Valuation of Life Insurance Companies. Specifické kombinované metody oceňování komerčních životních pojišťoven 1

Specific Combined Approach to Valuation of Life Insurance Companies. Specifické kombinované metody oceňování komerčních životních pojišťoven 1 8 h Inernaional scienific conference Financial managemen of firms and financial insiuions Osrava VŠB-TU Osrava, faculy of economics,finance deparmen 6 h 7 h Sepember 2011 Specific Combined Approach o Valuaion

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

2.1 POHYB 2.2 POLOHA A POSUNUTÍ

2.1 POHYB 2.2 POLOHA A POSUNUTÍ 2 P ÌmoËar pohyb V roce 1977 vyvo ila Kiy OíNeilov rekord v z vodech dragser. Dos hla ehdy rychlosi 628,85 km/h za pouh ch 3,72 s. Jin rekord ohoo ypu zaznamenal v roce 1958 Eli Beeding ml. p i jìzdï na

Více

1.5.1 Mechanická práce I

1.5.1 Mechanická práce I .5. Mechanická ráce I Předoklady: Práce je velmi vděčné éma k rozhovoru: někdo se nadře a ráce za ním není žádná, jiný se ani nezaoí a udělá oho sousu, a všichni se cíí nedocenění. Fyzika je řírodní věda

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Koncepce penzijní reformy hledání základních parametrů

Koncepce penzijní reformy hledání základních parametrů Analýza říjen 2004 Koncepce penzijní efomy hledání základních paameů Téma penzí neusále nabývá na významu. Takzvaný důchodový úče nespasily ani změny paameů povedené v ámci efomy veřejných ozpočů a hlavní

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

FUTURITY. INSTITUT EKONOMICKÝCH STUDIÍ Fakulta sociálních věd University Karlovy

FUTURITY. INSTITUT EKONOMICKÝCH STUDIÍ Fakulta sociálních věd University Karlovy INTITUT EKONOMICKÝCH TUDIÍ akula sociálních věd Universiy Karlovy UTURITY udijní ex č. k předměu Násroje finančních rhů Doc. Ing. Oldřich Dědek Cc. 2 A. MECHANIKA KONTRAKTŮ TYPU ORWARD A UTURE. Základní

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB Mojmír Hampl Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 Situace v letech 2012-2013 Klíčovou MP sazbu jsme v listopadu 2012 snížili na 0,05 % (technická

Více

Pojistné rozpravy 5 POJISTNĚ TEORETICKÝ BULLETIN

Pojistné rozpravy 5 POJISTNĚ TEORETICKÝ BULLETIN Pojisné rozpravy 5 POJISTNĚ TEORETICKÝ BULLETIN 999 ISSN 0862 662 OBSAH Siuace ve veřejném zdravoním pojišění v ČR... 5 (Ing. Jarmila Fuchsová Soukromé zdravoní pojišění v Německu... (Klaus Michel Zdravoní

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Důchodová reforma ve Spolkové republice roku 2001

Důchodová reforma ve Spolkové republice roku 2001 Důchodová reforma ve Spolkové repulice roku 2001 Ing. Rudolf F. Heidu, Deparmen of Law and Social Sciences, Mendel Universiy in Brno, rudi.heidu@seznam.cz Asrak Ve Spolkové repulice převažuje názor, že

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Matematika stavebního spoření

Matematika stavebního spoření Matematika stavebního spoření Výpočet salda ve stacionárním stavu a SKLV Petr Kielar Stavební spořitelny se od klasických bank odlišují tím, že úvěry ze stavebního spoření poskytují zásadně z primárních

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Úhrada za ústřední vytápění bytů II

Úhrada za ústřední vytápění bytů II Úhrada za úsřdní vyápění byů II Anoac Článk j druhým z séri příspěvků, krými jsou prsnovány dlouholé výsldky prác na Tchnické univrziě v Librci v oblasi rozpočíávání nákladů na vyápění pomocí poměrových

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Růst post-transformačních ekonomik: co (ne)lze očekávat od HDP? Miroslav Singer

Růst post-transformačních ekonomik: co (ne)lze očekávat od HDP? Miroslav Singer Růst post-transformačních ekonomik: co (ne)lze očekávat od HDP? Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka 25 let svobodného podnikání Prague Twenty, Praha, 13. listopadu 2014 Obsah Růst vybraných ekonomik

Více

Jan Jersák Technická univerzita v Liberci. Technologie III - OBRÁBĚNÍ. TU v Liberci

Jan Jersák Technická univerzita v Liberci. Technologie III - OBRÁBĚNÍ. TU v Liberci EduCom Teno maeriál vznikl jako součás projeku EduCom, kerý je spolufinancován Evropským sociálním fondem a sáním rozpočem ČR. ŘEZÉ PODMÍKY Jan Jersák Technická univerzia v Liberci Technologie III - OBRÁBĚÍ

Více

Kinematika hmotného bodu

Kinematika hmotného bodu DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Scénáře budoucího vývoje eurozóny a EU. Přednášející: doc. Ing. Lubor Lacina, Ph. D.

Scénáře budoucího vývoje eurozóny a EU. Přednášející: doc. Ing. Lubor Lacina, Ph. D. Scénáře budoucího vývoje eurozóny a EU Přednášející: doc. Ing. Lubor Lacina, Ph. D. Struktura přednášky Hodnocení projektu v prvních deseti letech existence 1999 2008 Zdroje nerovnováh na úrovni členských

Více

Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Ivo Volf Miroslava Jarešová. Slovo úvodem 3

Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Ivo Volf Miroslava Jarešová. Slovo úvodem 3 Fyzikajekolemnás(Polohaajejízměny) Sudijní ex pro řešiele FO a osaní zájemce o fyziku Ivo Volf Miroslava Jarešová Obsah Slovo úvodem 3 1 Popis polohy ělesa 4 1.1 Jednorozměrnýprosor.......................

Více

Scénáře budoucího vývoje eurozóny a EU. Přednášející: doc. Ing. Lubor Lacina, Ph. D.

Scénáře budoucího vývoje eurozóny a EU. Přednášející: doc. Ing. Lubor Lacina, Ph. D. Scénáře budoucího vývoje eurozóny a EU Přednášející: doc. Ing. Lubor Lacina, Ph. D. Struktura přednášky Hodnocení projektu v prvních deseti letech existence 1999 2008 Zdroje nerovnováh na úrovni členských

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

ANALÝZA SPEKULATIVNÍCH OBCHODŮ S KOMODITAMI NA ZÁKLADĚ DETEKCE PARAMETRICKÝCH EXTRÉMŮ V ČASOVÝCH ŘADÁCH CEN

ANALÝZA SPEKULATIVNÍCH OBCHODŮ S KOMODITAMI NA ZÁKLADĚ DETEKCE PARAMETRICKÝCH EXTRÉMŮ V ČASOVÝCH ŘADÁCH CEN Trendy v podniání vědecý časopis Fauly eonomicé ZČU v Plzni ANALÝZA SPEKULATIVNÍCH OBCHODŮ S KOMODITAMI NA ZÁKLADĚ DETEKCE PARAMETRICKÝCH EXTRÉMŮ V ČASOVÝCH ŘADÁCH CEN Jiří Peší, Mara Šlehoferová ÚVOD

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Časová hodnota peněz Každou peněžní operaci prováděnou v současnosti a zaměřenou do budoucnosti

Více

ANALÝZA ZPOŽDĚNÍ PŘI MODELOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI ČASOVÝMI ŘADAMI

ANALÝZA ZPOŽDĚNÍ PŘI MODELOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI ČASOVÝMI ŘADAMI Polcká ekonome 49:, sr. 58-73, VŠE Praha,. ISSN 3-333 Rukops ANALÝZA ZPOŽDĚNÍ PŘI MODELOVÁNÍ VZAHŮ MEZI ČASOVÝMI ŘADAMI Josef ARL, Šěpán RADKOVSKÝ, Vsoká škola ekonomcká, Praha, Česká národní banka, Praha.

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

Cenová konvergence české ekonomiky současný stav a implikace

Cenová konvergence české ekonomiky současný stav a implikace Cenová konvergence české ekonomiky současný stav a implikace Václav Žďárek CES VŠEM, Praha www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí MZLU, Brno, 8. 9. březen 2007 Struktura prezentace 1. Úvod 2. Celkový

Více

Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená. Přímé kótování: 24,80 CZK = 1 EUR

Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená. Přímé kótování: 24,80 CZK = 1 EUR 4. MĚNOVÉ KURZY Definice Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách jiné. Přímé kótování: 24,80 CZK = 1 EUR Nepřímé kótování: 0,04 EUR = 1 CZK Determinace měnového kurzu EUR/1 CZK (p) S D CZK

Více

VOLNOST NA VODÍTKU. Milý obchodníku,

VOLNOST NA VODÍTKU. Milý obchodníku, VOLNOST NA VODÍTKU Milý obchodníku, VOLNOST NA VODÍTKU V základním vybavení majiele psa nesmí v žádném případě chybě: vhodné vodíko. Majielé si pro svého psa přejí konrolu a jisou. Zároveň by rádi svým

Více

ENERGETICKÝ AUDIT. Realizace úspor energie Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice. Nemocniční 11, Město Albrechtice

ENERGETICKÝ AUDIT. Realizace úspor energie Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice. Nemocniční 11, Město Albrechtice Miroslav Baručák ENERGOS Sídlišě Beskydské 1199 744 01 FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM ENERGETICKÝ AUDIT Realizace úspor energie, Nemocniční 11, název předměu EA daum vypracování 24. srpna 2013 energeický specialisa

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský socálí fod Praha & EU: Ivesujee do vaší budoucos Ekooka podku aedra ekooky, aažersví a huaích věd Fakula elekroechcká ČVUT v Praze Ig. učerková Blaka, 20 Úrokový poče, základy fačí aeaky (BI-EP)

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více