Vysoká škola polytechnická Jihlava

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Jihlava Studijní obor: Finance a řízení Srovnání důchodového systému ČR s vybranými důchodovými systémy v zemích EU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Věra Nečadová Autor: Jiří Pražák Jihlava, květen 2009

2

3 Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na seznámení studentů a širší veřejnosti s důchodovým systémem v České republice a důchodovým systémem některých zemí Evropské unie. Cílem této práce je provést analýzu a zhodnotit, jaký důchodový systém by byl vzhledem k nastávající reformě pro Českou republiku v budoucnu nejefektivnější. Teoretická část popisuje jednotlivé důchodové systémy v Evropě. Rozdělení důchodů je také popsáno v teoretické části. Praktická část má za úkol vysvětlit, jaký vliv má důchodový systém na hospodaření státu, zejména pak na veřejné finance. Jelikož o důchodové reformě čteme dnes a denně, je praktická část z velké části věnována právě tomuto problému. To, co důchodová reforma v budoucnu přinese, je důležitým otazníkem, který by měla tato bakalářská práce vyřešit. Jelikož je reforma jedním z nejvíce probíraných témat na naší politické scéně, přiblíží tato práce čtenářům i postoje jednotlivých parlamentních stran. Annotation Acquainting the students and the general public with the Czech and some European pension systems is a target of this bachelor thesis. The aim of this thesis is to analyse and sum up what type of pension system will be the most effective for the Czech Republic in regard of the becoming reform in the future. Individual pension systems used in Europe are described in a theoretical part of this thesis. The parting of the rents is described in the theoretical part either. An explanation what effect has a pension system on national economy and its public finance is written in a practical part of this thesis. This problem is largely solved in a practical part of this thesis. This thesis should solve an important query; it means what a pension reform shows us in the future. Because of the reform importance this thesis will bring closer attitudes of parliamentary parties to readers.

4 Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Věře Nečadové za veškerý čas strávený nad touto prací a velmi cenné rady, kterými mi přispěla k dokončení této práce. Rád bych také poděkoval své rodině, která mě podporovala po celou dobu studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.

5 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Věry Nečadové s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu. V Jihlavě dne 12. května 2009 podpis autora

6 Obsah: 1 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Legislativa důchodového systému ČR Modely důchodového systému v Evropské unii Bismarckovský model Beveridgeovský model Skandinávský model Jednotlivé pilíře důchodových systému v Evropské unii Současný důchodový systém v ČR Možnosti důchodového systému v budoucnosti Příspěvkově definované systémy (DC defined contribution) Hypotetické příspěvkově definované systémy (NCD notional defined contribution) Smíšený důchodový systém Druhy důchodů v ČR Přímé důchody Starobní důchody Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti Plný invalidní důchod Částečný invalidní důchod Odvozené důchody Vdovský a vdovecký důchod Sirotčí důchod Důchodový věk podle pohlaví a generace Doba důchodového pojištění PRAKTICKÁ ČÁST Reforma důchodového systému v ČR Jednotlivé etapy důchodové reformy První etapa důchodové reformy Druhá etapa důchodové reformy Penzijní připojištění Třetí etapa důchodové reformy Odkládání důchodové reformy Výhody a nevýhody důchodové reformy Důchodová reforma podle nejsilnějších parlamentních stran Důchodová reforma podle ODS rovný důchod Zhodnocení důchodové reformy navrhované ODS Důchodová reforma podle ČSSD - přechod na NDC systém Zhodnocení důchodové reformy navrhované ČSSD Důchodová reforma podle KSČM Zhodnocení důchodové reformy navrhované KSČM Vliv důchodového systému ČR na hospodaření země... 52

7 3.2.1 Nejvhodnější důchodový systém pro ČR Důchodové systémy a reforma ve vybraných zemích EU Belgie Dánsko Francie Itálie Nizozemsko Lucembursko Německo Rakousko Švédsko Finsko Velká Británie Irsko Španělsko Portugalsko Řecko Nevyhnutelnost reformy jednotlivých zemí EU Důchodové systémy zemí EU-15 v komparaci s důchodovým systémem ČR Příklady na výpočet doby odchodu do důchodu ZÁVĚR Seznam literatury, informačních zdrojů, zkratek... 66

8 1 ÚVOD Téma mé bakalářské práce nese název Srovnání důchodového systému v ČR s vybranými důchodovými systémy v zemích EU. Toto téma jsem si vybral hned z několika důvodů, mezi které patří zejména jeho zajímavost, aktuálnost a důležitost. Nejdůležitějším faktorem, který mě ovlivnil při výběru tohoto tématu, byl fakt, že se toto téma bezprostředně týká každého z nás. Proto se chci tímto velmi často skloňovaným tématem zabývat podrobněji. Na základě přečtené literatury a získání určitých poznatků o tomto tématu bych touto prací chtěl objasnit fungování důchodového systému, jeho klady a zápory tak, aby tyto fragmenty po přečtení této práce každý alespoň částečně pochopil a aby byla práce pro každého co nejsrozumitelnější. Důchodový systém tvoří více než čtvrtinu celého sociálního systému, a proto zaujímá v této sféře velmi důležité postavení, což z něj dělá velmi interesantní téma, a to jistě nejen pro mě. V současné době je na důchodový systém České republiky kladen stále větší důraz, a to zejména kvůli reformě, kterou musí nezbytně projít. K váze tohoto tématu přispívá také současná ekonomická krize, která Českou republiku také zasáhla a bude mít na důchodový systém jistě nemalý vliv. Tato krize se s důchodovým systémem velmi prolíná, obzvlášť pak v bodě státních výdajů, což nijak ekonomickou situaci naší země nevylepšuje. Demografické faktory, a to zejména porodnost a úmrtnost jsou bezesporu hlavním důvodem, proč musí český důchodový systém projít reformou. Tento vývoj není do budoucna příliš příznivý. Každým rokem důchodců stále přibývá a dětí se rodí méně, což je zejména ovlivněno změněným stylem života lidí oproti minulosti, kdy bylo zvykem zakládat rodiny v nižším věku, než je tomu v současné době. I průměrný počet dětí na jednu domácnost je dnes nižší než v dřívějších dobách. Pravdou je, že porodnost se oproti minulým rokům opět částečně pozvedla, ale to nic nemění na nepříznivých letech pro státní pokladnu, které přijdou v blízké budoucnosti. Stále se zvyšující věk populace je také určitým nepříznivým faktorem pro výdaje na důchody. Proto se stále také posouvá věk odchodu do důchodu, čímž se výdaje na něj poměrně razantně snižují. Proto je reforma nevyhnutelná. Tyto příčiny zřejmě nejvíce přispívají k aktuálnosti tohoto tématu. 8

9 Cílem mé práce je porovnat různost důchodových systémů ve vybraných zemích Evropské unie a provést analýzu, který ze systémů by byl pro Českou republiku nejvhodnější a nejefektivnější. Probíhající reforma je zřejmě nejaktuálnější bod důchodového systému, a proto bych se chtěl pokusit o co nejobjektivnější zhodnocení této reformy při pohledu na jednotlivé návrhy některých politických stran, které v současné době mají zastoupení v Parlamentu ČR. Cílem mé práce bude i zhodnocení této reformy z pohledu státu i z pohledu důchodců. Komparace důchodového systému ČR a důchodových systémů ve vybraných zemí EU nám může ukázat rozdíly jednotlivých ekonomik daných zemí a možnosti posunu naší republiky k dalšímu ekonomickému růstu. V teoretické části bych chtěl čtenářům přiblížit, jaké jsou používané modely důchodového systému v Evropě, jaké druhy důchodů v ČR existují. Chtěl bych také objasnit, jaký je důchodový věk podle pohlaví a generace v ČR, a zejména jaký je současný model důchodového systému v ČR a jak jsou stavěny důchodové systémy v EU.. Praktickou část budu věnovat zejména reformě důchodového systému v ČR a také vlivu důchodového systému na hospodaření státu. Proto se pokusím provést analýzu, který z možných modelů, připadajících na jednání v budoucnosti, by byl pro Českou republiku nejvýhodnější. Jelikož je reforma důchodového systému v poslední době velice často slyšitelným pojmem, chci přiblížit její výhody a nevýhody, kdo se na reformě může obohatit. Přiblížím čtenářům také stav jednotlivých důchodových systémů ve vybraných ekonomikách Evropské unie. Odchod do důchodu se týká prakticky každého z nás, a proto bych chtěl uvést na jednotlivých příkladech, jak probíhá výpočet doby odchodu do jednotlivých důchodů. Doufám, že pro studenty bude má práce přínosem. Chtěl bych ale také, aby tato práce byla přínosem i pro veřejnost, která se o toto téma v současnosti velmi zajímá. 9

10 2 TEORETICKÁ ČÁST Jelikož je současná demografická situace v celé Evropě na vyhlídky do budoucnosti nepříliš oslnivá, je nasnadě zabývat se tímto problémem ve stále intenzivnějším měřítku. Je proto bezesporu nutné, aby evropské ekonomiky prošly změnami, bez kterých by byly současné důchodové systémy téměř neudržitelné a znamenaly by vysoké nebezpečí pro veřejné finance daných zemí. Z tohoto důvodu je nezbytné navrhnout taková opatření, která by takovým problémům předcházela. 2.1 Legislativa důchodového systému ČR Právní úprava důchodového systému vymezuje nárok na pobírání některých dávek spadajících do okruhu důchodů. Účast na důchodovém pojištění vymezuje zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Osoby, které nárokují některý z důchodů jsou vymezeny v tomto zákoně, a proto je tento zákon důležitý. Doba pojištění je důležitá pro podmínky nároku na některý důchodů (např. výše důchodu). Důchody v ČR se dají rozdělit do dvou částí, a to na důchody přímé (starobní, částečně invalidní a plně invalidní) a důchody odvozené (vdovsky a vdovecký a sirotčí). Osobě, které vzniká nárok na důchod přímý, je důchod odvozen z doby, kterou se podílela na důchodovém pojištění a z výše výdělků. Odvozené důchody se pak stanovují podle osoby zemřelé, tedy záleží na tom, kolik by nebožtík pobíral, z této částky se procentně vyměřuje důchod pro pozůstalého. Rozdíl je v podstatě pouze v tom, že pro výměru důchodů přímých se počítá s pojištěním a příjmy osoby, které se nárok na tento důchod přímo týká, zatímco u odvozených důchodů je pro výměru nejdůležitější osoba zemřelá, tedy nepřímý účastník. Základním principem důchodového systému v ČR je povinná účast na něm, to znamená, že občan se nemůže z povinné účasti na tomto pojištění vyvázat, a to i přesto, že by byl schopen sám sebe zajistit na stáří a žádný důchod by nechtěl nárokovat. Naopak je možnost se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásit, samozřejmě v určitých případech. 10

11 Výdaje na důchody jsou součástí výdajů státního rozpočtu, důchody jsou tedy garantovány státem. V ČR zatím stále funguje systém průběžného financování, což v praxi znamená, že pojištění, které se vybere od aktivní části obyvatelstva, je ihned použito na financování současných důchodců. Účast na důchodovém pojištění není vázána věkem. Osoba, která se tedy účastní důchodového pojištění nemusí vždy dosáhnout plnoletosti, tedy věku 18 let. V určitých případech se může na důchodovém pojištění podílet i osoba, která dosáhne 15 let, podmínkou je však ukončení základního vzdělání, tedy absolvování povinné školní docházky. Pokud osoba navštěvuje pomocnou školu, může se na tomto systému podílet nejdříve ve 14 letech. 2.2 Modely důchodového systému v Evropské unii Současné důchodové modely v Evropské unii je dnes možné rozdělit do tří skupin. První model důchodového systému je pojmenován po bývalém prvním německém kancléři Bismarckovi. Tento model byl zaveden na konci 19. století právě v Německu. Model je nazván bismarckovský, protože byl Otto von Bismarckem založen. Druhý model, založený v Anglii, nese název beveridgeovský. Je pojmenován po lordu Williamu Beveridgeovi, významném britském ekonomovi, který se sociální problematikou zabýval za 2. světové války. Třetí model je známý jako skandinávský, a to protože vznikl ve Švédsku, tedy jedné ze skandinávských zemí. Tento model je jakousi kombinací bismarckovského a beveridgeovského modelu Bismarckovský model Tento model v různých obměnách používá např. Německo, Francie a Itálie. Je založen na povinném sociálním pojištění zaměstnanců, které zakládá nárok na dávky zpravidla vázané na dobu pojištění a na výdělek. Druhý pilíř, mimo systém povinného sociálního pojištění, je v tomto modelu okrajový (s výjimkou Francie). Míra solidarity v těchto systémech je poměrně nízká, udržení sociálního statusu je žádoucí dávky jsou 11

12 vázány na předchozí příjmy. Patří-li např. pojištěnec díky svým příjmům do tzv. vyšší střední třídy, jeho důchod by mu měl umožnit tento status udržet Beveridgeovský model Systém pojmenovaný po lordu Williamu Beveridgeovi sahá svým počátkem až do roku 1942, kdy lord Beveridge zveřejnil svou zprávu o sociálním pojištění a příbuzných službách, v níž pojmenoval svůj cíl svobodu od nedostatku. Tento systém je založen na přerozdělování, které je zajištěno daněmi a transfery. Chrání občany proti chudobě. Tento systém od nezohledňuje výši příspěvků placených v sociálním pojištění. Zajišťuje tedy rovné sociální dávky pro všechny. Našel své uplatnění v zemích jako je Velká Británie, Irsko, USA, Kanada, Norsko nebo Švýcarsko Skandinávský model Jak již samotný název napovídá, jedná se o model, který vznikl ve Skandinávii, a to konkrétně ve Švédsku. Proto je také někdy nazýván jako model švédský. V tomto systému má občan minimální odpovědnost, naprostou odpovědnost nese stát. Tento systém však nebere vůbec v potaz sociální stránku jednotlivých obyvatel, protože obsahuje značně vysoké daně. Ty tvoří, spolu s pojištěním, ve Švédsku 55% HDP, což je zhruba o 15% víc než v České republice. V podstatě je tento systém nevýhodný pro sociálně vyšší vrstvy společnosti, které musí věnovat své prostředky na podporu chudých. Dalo by se to též tedy přejmenovat na jakýsi charitativní systém. 2.3 Jednotlivé pilíře důchodových systému v Evropské unii V souvislosti s pojmem důchodový systém se velmi často můžeme setkat s tzv. pilíři. Nejčastěji slyšíme o tzv. třípilířovém systému. Co však tyto tři pilíře znamenají? 1 Dostupné na WWW: < 12

13 Prvním pilířem se rozumí státem garantovaná penze. Je založen na mezigenerační solidaritě a je financován průběžným způsobem. Podstatou průběžného financování je princip, kdy příspěvky pojištěnců z řad ekonomicky aktivního obyvatelstva vybrané v daném roce jsou téhož roku vyplaceny občanům pobírajícím důchodové dávky. Průběžný systém je méně ovlivnitelný některými makroekonomickými parametry (inflace) a je značně citlivý na demografický vývoj. 2 Jelikož je demografická situace v celé Evropě stále horší a populace stárne velmi rychle, nebylo by reálné stavět pouze na prvním pilíři, který se pozvolna stává neudržitelným a sám o sobě neefektivním. Účast na tomto pilíři je pro občany povinná. Za druhý pilíř jsou podle terminologie ustálené v zemích EU považovány aktivity zaměstnavatelských subjektů směřujících k poskytování dávek občanům ve stáří. Tento systém může být variabilně financován, účast v něm může být povinná nebo dobrovolná ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. Vlivem Světové banky se někdy za druhý pilíř důchodového pojištění považuje systém financovaný zásadně kapitálově (fondově), vyžadující povinnou účast a soukromou správu finančních prostředků. Oba typy druhého pilíře mohou vykazovat odlišnosti, ale v praxi může dojít zároveň jejich vzájemnému propojení či splynutí. 3 Jelikož si lidé podle tohoto pilíře musí na důchod spořit sami, záleží velmi na kvalitě dostupných informací, které mají k dispozici. Proto mají někteří z různých kapitálových fondů nebo dlouhodobého pojištění strach, a to například z důvodů inflace nebo tunelování. Výhodu mají ti občané, kde jim zaměstnavatelé přispívají do zaměstnaneckých fondů. Kombinace prvního a druhého pilíře je podstatně lepší variantou, než kdyby kterýkoliv z těchto pilířů fungoval samostatně. Nutné je podotknout, že by ani jeden z nich samostatně fungovat nemohl a důchodový systém by se zhroutil. 2 BRDEK, M, a kol. Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI Publishing s.r.o., ISBN BRDEK, M, a kol. Trendy v evropské sociální politice. Praha ASPI Publishing s.r.o., ISBN

14 Třetí pilíř je dobrovolný, záleží tedy na každém z nás, budeme-li něco na důchod spořit nebo ne. Každý občan má dle vlastního uvážení možnost spořit si na stáří (např. stavební spoření, kapitálové vklady, komerční pojištění) určité prostředky, které využije. Tento pilíř závisí na individuálním přístupu každého z nás. Myslím, že tento pilíř je velmi ovlivněn danými příjmy, kterými jednotlivci disponují. Člověk z nižší sociální vrstvy nemá zdaleka takové prostředky jako člověk s vyššími příjmy, aby mohl například investovat do nemovitostí, podílových fondů nebo třeba akcií. 2.4 Současný důchodový systém v ČR V současné době se český důchodový systém skládá ze dvou částí. Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) 4 a průběžně financované (PAYGO) 5. Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Tento pilíř však není v obsahu webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, protože jde o působnost Ministerstva financí. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. 6 4 Z angl. defined benefit dávkově definovaný. 5 Z angl. pay as you go plať průběžně. 6 Dostupné na WWW: < 14

15 Tento systém je v současné době ohrožen demografickými faktory, a to mortalitou (úmrtnost) a natalitou (porodnost). Stále se prodlužující věk má za následek stále vyšší výdaje státního rozpočtu na jednotlivé důchody. Jelikož se však zvyšuje průměrný věk celé populace, produktivních osob ubývá a tudíž není možné, aby byly výdaje na důchody a daně z příjmů v rovnováze. To úzce souvisí i s porodností. Ta se naopak snižuje a vyhlídky do budoucna nám ukazují, že zhruba v roce 2020 bude připadat jeden důchodce na jednoho produktivního občana. V současné době připadají přibližně tři produktivní osoby na jednoho důchodce. Tyto prognózy mají ještě katastrofálnější dopad, a to ten, že po roce 2020 se má stále zvyšovat procento neproduktivní populace a čísla dosáhnou zcela opačných statistik, než je tomu v současnosti, a sice jeden produktivní člověk na tři důchodce. 2.5 Možnosti důchodového systému v budoucnosti Jak je již všeobecně známo, důchodová reforma, jejíž původní fáze měla začít v České republice již někdy v roce 2000, je naprosto nevyhnutelná. Nedá se předpokládat, že by se naprosto změnil kompletní důchodový systém země, ale určité změny jsou neoddiskutovatelné a nezbytné. Jak jsem již podotkl, demografická situace si tyto změny vyžaduje a bez nich by současný systém nemohl fungovat. Proto dnes analytici spekulují, který systém financování důchodů by byl pro naši republiku nejefektivnější. Mezi možné podoby budoucího důchodového systému v České republice by mohly patřit tzv. příspěvkově definovaný systém (DC defined contribution 7 ), hypotetické příspěvkově definované systémy (NCD notional defined contribution 8 ) nebo systém smíšený Příspěvkově definované systémy (DC defined contribution) Tyto systémy neposkytují svým účastníkům takovou míru jistoty ohledně výše jejich budoucích penzí. Účastníci platí stanovenou příspěvkovou sazbu, ale výše jejich budoucích penzí závisí kromě velikosti odvedených příspěvků také na míře výnosů z investování 7 Z angl. defined contribution příspěvkově definovaný. 8 Z angl. notional defined contribution pomyslné (imaginární, hypotetické) příspěvkově definované. 15

16 těchto úspor na kapitálovém trhu. Měsíční výše důchodů se v tomto systému vypočte podle tohoto vztahu: Celková výše naspořené částky (včetně zhodnocení) Počet let očekávané doby života ve věku odchodu do důchodu *12 9 Zjednodušeněji řečeno, podle tohoto modelu budu v důchodovém věku pobírat tolik, kolik si sám naspořím. Př.: Bude-li chtít muž, řekněme ve věku 25 let, pobírat např Kč po dobu 20 let od doby, kdy vstoupí do důchodového věku, tedy 65 let, bude muset spořit na důchod již dnes Kč. Výpočet: * 20 *12 = Kč Tuto částku rozdělíme do oněch 40 let spoření: / 40 / 12 = Kč. Pro jasné pochopení vysvětlím čísla uvedená v příkladu také slovy: Kč = částka, která bude pobírána měsíčně od doby dovršení 65 let 20 let = doba, po kterou bude částka Kč pobírána 12 měsíců = roky musíme přepočítat na měsíce (1 rok = 12 měsíců), abychom dostali výslednou částku, která se musí naspořit a mohli spočítat pravidelnou platbu Kč = částka, která se musí během 40 let (65 let 25 let = 40 let) naspořit Kč = částka, která se musí spořit měsíčně, aby bylo možno Kč pobírat Dá se předpokládat, že takovýto model bude právě pro generaci, která je v příkladu zahrnuta, možná velmi aktuální. Nedá se totiž počítat s tím, že stát bude v budoucnu jakkoliv přispívat na důchody této či mladší generaci. V příkladu jsem úmyslně opomněl výši zhodnocení vkladů, a to z důvodu předpokládané inflace, která by se mohla tomuto zhodnocení vyrovnat. Částka, kterou by měl tedy 25 letý občan spořit, aby mohl mít na důchod zázemí, které by si přál, je již teď poměrně vysoká. Pravděpodobnost, že si v 25 9 KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4.. vyd. Praha: ASPI, a.s., ISBN

17 letech může každý dovolit měsíčně odkládat stranou Kč, je naprosto nulová, a proto ani tento systém by samotný o sobě sám fungovat rozhodně nemohl Hypotetické příspěvkově definované systémy (NCD notional defined contribution) Tyto systémy jsou poměrně novou metodou, která však již byla použita např. ve Švédsku. Každý účastník má v rámci systému svůj (zdánlivý) individuální účet, na který se mu připisují jím odvedené příspěvky a jejich zhodnocování v čase. Toto zhodnocení je závislé na tzv. hypotetické míře výnosnosti systému. Ta nepředstavuje tržní míru výnosnosti, ale je nejčastěji definována jako míra růstu (ať už pozitivní nebo negativní) základu, z něhož jsou placeny příspěvky. Jako vhodná aproximace 10 tohoto základu se uvádí objem mezd a platů. Tento způsob definice míry výnosu a základny umožňuje reflektovat nejen změny v průměrné mzdě, ale i v nabídce pracovních sil. Výše penze v okamžiku odchodu jedince do důchodu je tak v tomto systému přímo závislá na celkových (hypotetických) úsporách na jedincově účtu a nepřímo závislá na průměrné očekávané délce života generace nastávajících důchodců. Úspory na účtech jednotlivců jsou ovšem pouze hypotetické (proto notional), protože vybrané příspěvky jsou fakticky použity na výplatu současných důchodců a pouze papírově jsou připisovány a zhodnocovány na individuálních účtech Smíšený důchodový systém Smíšený důchodový systém má dva uzlové body, které jsou buď povinné nebo dobrovolné, a proto je třeba tyto body od sebe oddělit. První bod je vstup do nového důchodového systému. V zemích, které mají zavedený průběžný důchodový systém, by mohl být zavedený tzv. opt-out, což by znamenalo možnost dobrovolně se ze státního 10 Z angl. aproximately přibližně. 11 KREBS, V., a kol. Sociální politika, 4.. vyd. Praha: ASPI, a.s., ISBN

18 systému vyvázat. Je zde však i přesto omezení, a to v podobě alespoň nějaké podílnosti na solidárním povinném minimu do průběžného pilíře. Další možností je povinný přechod na nový systém. Tento přechod by byl buď povinný pro všechny, ale pravděpodobněji pouze pro lidi pod stanovenou věkovou hranicí. Vstup by také mohl být povinný pouze pro ty, kteří se ještě důchodového pojištění neúčastní. Otázkou je, zda by tento systém byl spravedlivý pro všechny stejně. Pro někoho by totiž mohl být prodělečnější, ba dokonce ztrátový. Je potom takový systém morální? Musel by se proto začít hledat opět jiný systém, spravedlivější pro všechny. Je tedy možnost dorovnání původních důchodů státem, v čemž však opět nevidím přílišnou logiku s ohledem na výši vynaložených veřejných financí. Zbývá však ještě jedna otázka, a tou je adaptabilita starších lidí na nový systém. Zavedení tohoto systému by zřejmě bylo velkým šokem pro starší lidi, kteří jakékoliv změny snáší hůře než jejich mladší souputníci. Proto se nabízí možnost pro osoby starší 50 let, a sice dobrovolný vstup, pro osoby mladší 18 let vstup povinný. Druhý bod je účast na kapitálovém pilíři, což je odlišná záležitost, a to především v ohledech na náklady reformy, na které by neměla mít volba možnosti takový vliv. Náklady by měly zůstat neměnné. Pokud dojde ke snížení pojistné sazby do státního průběžného systému, čímž je míněna sleva z pojistného, může dojít k jedné ze tří možností: 1) povinné spoření slevy z pojistného, 2) vlastní uvážení použití slevy z pojistného, 3) kombinace povinně spořit je nutné pouze část slevy. Tyto varianty nabízí poměrně diametrální rozdíly, a to ve spoření na stáří. Jedna možnost nabízí omezení na několik málo fondů, druhá liberálnější - nabízí možnost spořit v širokém spektru nabízených finančních produktů. 18

19 2.6 Druhy důchodů v ČR V České republice se rozlišuje pět základních typů důchodů, na které má občan za jistých okolností nárok. Tyto nároky se liší podle druhu důchodu, kterého se žadatel domáhá. Důchody jsou vypláceny z důchodového pojištění. Důchody z důchodového pojištění se dají rozdělit do dvou částí, a sice na důchody přímé a na důchody odvozené Přímé důchody Přímé důchody se vyměřují na základě doby pojištění a výši výdělku (tedy výpočtového základu) osob. Mezi tyto důchody patří starobní důchod, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod Starobní důchody Podle 28 (zákon o podmínkách nároku na starobní důchod) Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v Zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 12. Základními podmínkami vzniku nároku na starobní důchod je dosažení potřebné doby pojištění, a to 1) nejméně 25 let důchodového pojištění a dovršení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, 2) nebo nejméně 15 let pojištění a dovršení 65 let věku. Nárok na starobní důchod vzniká pojištěnci dnem, kdy dovrší důchodového věku, tzn. hned první den, kdy do důchodového věku vstoupí. 12 PŘIB, J.; VOŘÍŠEK, V. Důchodové předpisy s komentářem, 4.. vyd., Olomouc: ANAG, ISBN

20 Předčasný odchod do důchodu odchod do důchodu před nárokem na klasický starobní důchod. Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže 1) získal dobu pojištění nejméně 25 let, 2) ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo se mu částečný invalidní důchod nevyplácí, 3) ke dni do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky. Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže 1) získal dobu pojištění nejméně 25 let, 2) pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, a 3) nárok na plný invalidní důchod pobíraný po dobu uvedenou v bodě 2) zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let. Nárok na starobní důchod podle odstavců 1 a 2 vzniká, splní-li se podmínky uvedené v těchto odstavcích do 31. prosince Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže 1) získal dobu pojištění nejméně 25 let, a 2) do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky. Starobní důchod podle odstavce 1 se přizná nejdříve ode dne podání žádosti na přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. 13 PŘIB, J.; VOŘÍŠEK, V. Důchodové předpisy s komentářem, 4.. vyd.. Olomouc: ANAG, ISBN

21 Přiznání starobního důchodu podle odstavců 1 a 2 vylučuje nárok na starobní důchod podle 29 a 30 (zákony o podmínkách nároku na starobní důchod) Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat. Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle 30 nebo 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce Plný invalidní důchod Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal 1) plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle 29 Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle 31 (zákon o podmínkách nároku na starobní důchod) Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo 2) plně invalidním následkem pracovního úrazu. ad 1) Základními podmínkami nároku vzniku na plný invalidní důchod v obecných případech jsou plná invalidita zjišťovaná lékařem okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení a potřebná doba pojištění. Vylučovacími podmínkami jsou však splnění podmínek pro nárok na starobní důchod, resp. dosažení důchodového věku poživatele starobního důchodu přiznaného podle 31 Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém 14 Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, PŘIB, J.; VOŘÍŠEK, V. Důchodové předpisy s komentářem, 4.. vyd.. Olomouc: ANAG, ISBN

22 pojištění, v době vzniku plné invalidity. Poživateli starobního důchodu přiznaného podle 30 nebo 31 Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tedy může vzniknout nárok na plný invalidní důchod, jestliže jeho plná invalidita vznikne před dosažením důchodového věku. Naopak však jestliže pojištěnec ke dni dosažení důchodového věku nesplňuje podmínku doby pojištění potřebné pro nárok na starobní důchod, může mu nárok na plný invalidní důchod vzniknout. Jiná situace je však při kombinaci vzniku nároku na starobní a částečný invalidní důchod. ad 2) Je-li příčinou plné invalidity pracovní úraz (nebo nemoc z povolání), nebrání vzniku nároku na plný invalidní důchod ani nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, ani dosažení důchodového věku (a ani výplata starobního důchodu jakéhokoliv typu). 16 1) Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopností vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosažení vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával PŘIB, J.; VOŘÍŠEK, V. Důchodové předpisy s komentářem, 4.. vyd.. Olomouc: ANAG, ISBN Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů,

23 Částečný invalidní důchod Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu. ad a) Základními podmínkami nároku na částečný invalidní důchod v obecných případech jsou částečná invalidita zjišťovaná lékařem okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení a potřebná doba pojištění podle 40 (zákon o potřebné době pojištění pro nárok na plný invalidní důchod) Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Na rozdíl od plného invalidního důchodu zde nebrání vzniku nároku na tento důchod dosažení důchodového věku či jiné podmínky související se starobním důchodem. Mezi podmínky na důchod nepatří ani dřívější pokles výdělku. ad b) Je-li příčinou částečné invalidity pracovní úraz (nebo nemoc z povolání), nebrání vzniku nároku na částečný invalidní důchod ani nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, ani dosažení důchodového věku (a ani výplata starobního důchodu jakéhokoliv typu). 18 1) Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Ustanovení 39 odst. 2 (zákon o určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce) platí zde obdobně. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. 2) Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý stav zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis. 3) Potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod se posuzuje podle 40 Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podmínka potřebné doby 18 Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů,

24 pojištění se považuje za splněnou, pokud bezprostředně před vznikem částečné invalidity důchod přiznaný podle 42 odst. 1 (zákon o nároku na plný invalidní důchod), Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, popřípadě podle obdobných ustanovení předpisů platných před 1. lednem Odvozené důchody Odvozené důchody se stanovují z přímého důchodu (tedy jeho procentní výměry), který zesnulý pobíral nebo na který by měl nárok Vdovský a vdovecký důchod Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který 1) byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo 2) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která splňovala podmínky v odstavci ad 1) Základními podmínkami nároku na vdovský důchod jsou existence manželství ke dni úmrtí manžela a skutečnost, že zemřelý manžel byl poživatelem některého z vyjmenovaných důchodů (třebaže byla případně jeho výplata zastavena, zejména pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti) nebo by pro nárok na něj ke dni úmrtí splňoval popsané podmínky. 21 ad 2) Zákon o důchodovém pojištění sjednotil podmínky pro vznik nároku na vdovský a vdovecký důchod. Vdovecký důchod byl totiž zaveden až zákonem č. 19 Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, PŘIB, J.; VOŘÍŠEK, V. Důchodové předpisy s komentářem, 4.. vyd.. Olomouc: ANAG, ISBN

25 306/1991 Sb. Před vznikem tohoto zákona existoval pouze vdovecký příspěvek, což byla sociální dávka pro otce, který se staral o nezaopatřené dítě. Tento příspěvek byl odstupňován podle příjmu otce. 1) Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od úmrtí manžela. 2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže a) pečuje o nezaopatřené dítě, b) pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné, c) pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let, d) je plně invalidní, nebo e) dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. 3) Dítětem podle odstavce 2 písm. a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů. 4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. 5) Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Zanikne-li nárok na vdovský důchod podle předchozí věty, náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na vdovský důchod; tato částka se vyplatí nejpozději do tří měsíců ode dne zániku nároku na vdovský důchod. 6) Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu. 25

26 7) Ustanovení předchozích odstavců platí podobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod s tím, že věk podle odstavce 2 písm. e) činí 58 let nebo důchodový věk, jeli důchodový věk nižší. 22 ad 1) Nárok na pozůstalostní důchod zaniká pouze tehdy, pokud pozůstalý do jednoho roku od úmrtí znovu vstoupí do svazku manželského. ad 2) Pojem dítě je podrobně popsán v odstavci 3 tohoto zákona, pojmem nezaopatřené dítě je míněno dítě, které ještě buď nedokončilo školní docházku, nebo ji dokončilo, avšak je nezpůsobilé vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, a to z důvodu invalidity. Nezletilé dítě je takové dítě, které ještě nedosáhlo plnoletosti, tedy 18 let. Dítě však může být uznáno plnoletým již dříve, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky. Plně invalidní může být osoba uznána pouze okresní (Pražskou) správou sociálního zabezpečení. ad 3) Jedná se o speciální ustanovení vůči obecnému ustanovení 20 odst. 1 (zákon o vymezení pojmu dítěte) Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. ad 4) Je-li splněna některá z podmínek z odstavce č. 2 do pěti let po zániku nároku uplynutím doby uvedené v odst. 1, vzniká znovu nárok na vdovský důchod. Ten vzniká i v případě pomine-li některá z podmínek zavedených v odst. 2. Toto ustanovení neplatí tehdy, jestliže je v této době uzavřen nový sňatek, který následně skončí rozvodem. ad 5) Tento nárok vzniká pouze, je-li uzavřen nový sňatek a zanikne-li tím nárok na důchod. Sňatek však musí být uzavřen nejpozději 1 den před zánikem nároku na tento důchod z jiných důvodů. ad 6) V tomto případě zaniká nárok na tento důchod ať už z důvodu spáchání tohoto trestného činu osobou, která by na tento důchod jinak měla nárok, ale také v případě, je-li tato osoba spolupachatelem. Jako spolupachatel je totiž osoba odpovědná ve stejné míře, jako by čin spáchala sama. 22 Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů,

27 ad 7) Nárok na vdovský a vdovecký důchod je dnes rovnoprávný, rozlišuje pouze věk odchodu do důchodu podle tabulek, které jsou pro tento odchod různé pro muže a ženy Sirotčí důchod 1) Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li a) rodič (osvojitel) dítěte, nebo b) osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče, jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená v písmenu b) byli poživateli starobního, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. 2) Osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). 3) Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. 4) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod, a to ve výši, v jaké náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení. 5) Pro nárok na sirotčí důchod platí 50 odst. 6 (zákon o podmínkách nároku na vdovský a vdovecký důchod) přiměřeně. 23 Nezaopatřenost dítěte, vymezený vztah zesnulého k dítěti, který je vymezen ve 3. odstavci, a také fakt, že zemřelý pobíral některý z přímých důchodů nebo jej nárokoval, 23 Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů,

28 jsou základními podmínkami, které jsou potřeba splnit při vznesení nároku na sirotčí důchod. 2.7 Důchodový věk podle pohlaví a generace Věk, kdy osoba odchází do starobního důchodu, je v ČR rozlišen podle demografických faktorů. Základním demografickým faktorem, který má na důchodový věk vliv, je pohlaví. A samozřejmě věk. Vzdělání nebo povolání nemají na odchod do důchodu vliv, mohou mít pouze vedlejší vliv na výši starobního důchodu. Nemusí to však být také pravidlem. Nikdo nemá zaručené, že po studiích a získání několika titulů bude mít perspektivnější povolání než člověk s nižším vzděláním. Důchodový věk se stanovuje v závislosti na časových obdobích: a) u mužů 60 let, b) u žen 1) 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2) 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3) 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 4) 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 5) 57 let, pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. prosince U pojištěnců, kteří dosáhnou věkových hranic v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2012, se důchodový věk stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém pojištěnec dosáhl této hranice, se přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dne dosažení věkových hranic, a za důchodový věk se považuje věk dosažený v takto určeném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni takto určeného kalendářního měsíce. 28

29 Po 31. prosinci 2012 činí důchodový věk: a) u mužů 63 let, b) u žen 1) 59 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2) 60 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3) 61 let, pokud vychovaly dvě děti, 4) 62 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 5) 63 let Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, 32 29

30 Tabulka 1: Stanovení důchodového věku, tabulka platná do konce roku rok narození muži ženy (podle počtu vychovaných dětí) bezdětná 1 dítě 2 děti 3-4 děti 5 a více dětí před rokem po roce Zdroj: Okresní správa sociálního zabezpečení Doba důchodového pojištění Podmínka nárokování některého z důchodů je získání potřebné doby pojištění pro daný důchod. Na výpočet procentní výměry důchodu má vliv celková délka pojištění a výše ročních vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období. Organizace nebo 30

31 okresní správy sociálního zabezpečení vedou Evidenční list důchodového pojištění každé osoby, kterým se prokazuje doba účasti na důchodovém pojištění. Doba účasti na důchodovém pojištění se dá dále prokázat například a) dobou výkonu vojenské služby (k prokázání potřeba buď vojenská knížka nebo potvrzení Okresní vojenské správy), b) dobou výkonu civilní služby (potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení vojenské služby), c) dobou nezaměstnanosti (potvrzuje Úřad práce), d) dobou studia po ukončení povinné školní docházky (výučním listem, maturitním vysvědčením, vysokoškolským diplomem). Podmínkou účasti na důchodovém pojištění je také to, že jejich činnost zakládá účast na nemocenském pojištění. To vzniká dnem, kdy osoba vstoupí do zaměstnání, tedy pracovního poměru, které zakládá účast na pojištění, a zaniká dnem ukončení tohoto pracovního poměru. Výjimku tvoří OSVČ 25, u kterých jsou podmínky účasti na nemocenském pojištění stanoveny jinak. Účast na nemocenském pojištění nezakládá výdělečná činnost a) cizích státních příslušníků nemajících trvalý pobyt na území ČR a zároveň vykonávají práci v ČR pro zaměstnavatele, b) osob využívajících diplomatickou imunitu a mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě, c) osob, které pracují pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, který byl uzavřen podle cizích státních předpisů, d) zaměstnanců činných v ČR pro zaměstnavatele, který nemá sídlo na území ČR, e) zaměstnanců, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, f) zaměstnanců, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání. 25 OSVŠ osoba samostatně výdělečně činná 31

32 Účast na nemocenském pojištění nelze brát jako účast na důchodovém pojištění, do doby účasti na důchodovém pojištění nelze započítat ty kalendářní měsíce, ve kterých není splněna jedna z následujících podmínek: a) pobírání dávek nemocenského pojištění nahrazujících ušlý příjem alespoň jeden den, b) vykonávání činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění alespoň v jednom dni, c) dosažení příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného. Důchodového pojištění jsou dále účastny osoby, které neplatí pojistné na sociální zabezpečení nebo nevykonávají výdělečnou činnost, ale mají k tomu uznaný důvod. Tímto důvodem založená doba pojištění je nazývána dobou náhradní. K možnosti uznání takové doby je potřeba získat tuto dobu na území ČR a přitom musí doba pojištění trvat minimálně jeden rok. Tyto podmínky neplatí v případě péče o dítě do 4 let věku nebo při péči o dítě dlouhodobě zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a sice o dítě do věku 18 let. 32

33 3 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části své práce se budu zabývat důchodovým systémem v ČR a vybraných evropských ekonomikách z pohledu důchodové reformy, která již v mnoha zemích započala nějaký průběh. Tato reforma je konsekvencí neudržitelnosti důchodového systému, a to kvůli demografické situaci, která v celé Evropě panuje. Prodlužující se věk a nízká porodnost jsou hlavními problémy, které vedou k stále se zvyšujícímu počtu neproduktivního obyvatelstva, a to je v současné době hlavní příčinou změn, které musí v tomto systému bezpodmínečně nastat. Tato situace totiž bude s přicházejícími roky stále katastrofálnější. 3.1 Reforma důchodového systému v ČR Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, stárnutí populace je hlavní příčinou změn v důchodovém systému, které musí přijít. V současné době je podíl osob starších 60 let v ČR 20 %, což je pětina celkové populace. Už toto procento vypadá poměrně hrozivě, ale podle demografických tabulek by mělo toto číslo v následujících padesáti letech stoupnout téměř na dvojnásobek. Česká populace stárne v porovnání s evropskými zeměmi téměř nejrychleji ze všech. Více než třetina populace, která bude tedy tento nepříliš již produktivní lid představovat je jasným signálem pro parametrické změny, kterých se již delší dobu diskutuje a které taky zákonitě vejdou v platnost. Lidé v tomto věku, tedy starší než 60 let, však samozřejmě nebudou jedinou neproduktivní složkou v našem státě. Další složkou, která nebude produktivní, budou pochopitelně osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání (tedy děti, studenti). Připočteme-li tedy tyto osoby, dosáhne neproduktivní obyvatelstvo přes polovinu celé populace, což je velice vysoké číslo. Proto je nezbytné přijmout opatření, která budou těmto prognózám čelit tak, aby výdaje připravené na důchody nebyly natolik vysoké a neohrožovaly celý systém veřejných financí. V současné době představují dávky, které stát uvolňuje na důchody, téměř třetinu z výdajů státního rozpočtu. 33