Firemní filantropie a fundraising na případu Občanského sdružení Heřmánek
|
|
- Šimon Procházka
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Firemní filantropie a fundraising na případu Občanského sdružení Heřmánek Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. Nikola Hercigová Brno 2012
2 Děkuji tímto vedoucímu práce Mgr. Blahoslavu Rozbořilovi, Ph. D., za odborné vedení, ochotu, pomoc a čas, který mi věnoval po dobu zpracovávání této bakalářské práce. Současně děkuji řediteli Heřmánku panu Sporyschovi a společnostem, které byly ochotny poskytnout informace prostřednictvím rozhovoru a pravdivě vyplnit dotazník.
3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a veškeré zdroje uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 28. prosince 2012
4 Abstract HERCIGOVÁ, Nikola. Corporate Philanthropy and fundraising.on case Civic Association Chamomile. Brno, Bachelor thesis analyzes the relationship of corporate philanthropy and fundraising activities. It brings profit organizations view real companies to subsidize these organizations. Specifies advantages that provides company social responsibility. Includes advice on how to establish contact and engage potential investor. The aim is to gather and analyze information from the business community, substantial fundraising for -profit organizations. Keywords Philanthropy, fundraising, business ethics, corporate social responsibility (CSR), charity, donation, non-profit organizations. Abstrakt HERCIGOVÁ, Nikola. Firemní filantropie a fundraising.na případu Občanského sdružení Heřmánek. Brno, Bakalářská práce analyzuje vzájemný vztah firemní filantropie a činnost fundraisingových aktivit. Přináší neziskovým organizacím reálný pohled společností na dotování těchto organizací. Uvádí výhody, které společenská odpovědnost podniku přináší. Obsahuje rady, jak navázat kontakt a zaujmout potenciálního investora. Cílem práce je shromáždit a analyzovat informace z podnikatelské sféry, podstatné pro fundraising nestátní neziskové organizace. Klíčová slova Filantropie, fundraising, podnikatelská etika, společenská odpovědnost firem (CSR), dobročinnost, dar, nezisková organizace.
5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod, cíl práce a metodika Úvod Cíl práce Metodika Teoretická část Filantropie Firemní filantropie Nejběžnější způsoby podpory Výhody dobrovolnictví Sponzorský příspěvek Stakeholders Matice stakeholderů Standard Odpovědná firma (LBG) Corporate Social Responsibility (CSR) Nová role organizací v současné společnosti Vznik CSR Teorie CSR Rizika zavádění CSR Koncepty podobné CSR typy CSR2 strategie Přínosy CSR Identifikované výhody CSR Zviditelnění CSR aktivit Odpovědnost malých a středních podniků Podnikatelská etika Struktura etiky v ekonomice Integrace etiky do podnikové strategie Podporování dárců státem... 30
6 6 Obsah Poskytnutí daru Teorie daru Dárce právnická osoba Fundraising Zásady pro jednání s firemním dárcem: Nejčastější chyby žadatele: Tváří v tvář firemnímu dárci Diverzifikace zdrojů Plánovací proces fundraisingu Způsoby fundraisingu Firemní fundraising Tři základní pravidla úspěšného fundraisingu Budování fundraisingového týmu Motivy jednotlivých dárců Nestátní neziskové organizace (NNO) Financování neziskových organizací Úkoly finančního managementu NNO Opodstatnění existence soukromých neziskových organizací Nestátní neziskové organizace v oblasti sociálních služeb Dobročinná občanská sdružení veřejně prospěšného charakteru Občanské sdružení Heřmánek Poslání OS Heřmánek Základní zásady Heřmánku Praktická část Kvalitativní výzkum Kvantitativní výzkum Fundraising Občanského sdružení Heřmánek Diskuze 53 5 Závěr 58 6 Literatura 59
7 Obsah Tištěné zdroje Internetové zdroje A Popis subjektů rozhovoru 63 B Informace dotazovaných subjektů 66 C Náhled dotazníku 77 D Seznam respondentů 81 E Text zaslaného u respondentům 85 F Žádost Heřmánku 86 G Děkovný dopis Heřmánku 88
8 8 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Matice stakeholderů 18 Obr. 2 Faktory ovlivňující odpovědné chování podniku 20 Obr. 3 Carrollova pyramida (definice CSR) 21 Obr. 4 Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu 29 Obr. 5 Struktura etiky v ekonomice 30 Obr. 6 Postavení fundraisingu mezi ostatními činnostmi NNO 32 Obr. 7 Graf získání titulu "Společensky odpovědná firma" 46 Obr. 8 Graf spokojenosti s vlastní filantropickou aktivitou 47 Obr. 9 Příčiny poskytnutí finanční pomoci podle důležitosti 48 Obr. 10 Aspekt financování přinášející firmám největší výhody 49
9 Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 CSR koncept tří pilířů 24 Tab. 2 Hlavní rozdíly mezi dárcovstvím a sponzorstvím 18 Tab. 3 Výhody CSR 26
10 10
11 Úvod, cíl práce a metodika 11 1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1 Úvod Napříč moderními technologiemi dnešní doby, jsou v naší společnosti jedinci, kteří se dostali do tíživé životní situace. Ať už vlastním přičiněním, či nikoli, je v zájmu celé společnosti pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. Zvýší se životní úroveň a sníží kriminalita kraje. Největšími hráči na poli sociální ochrany stojí podniková sféra a neziskové organizace. Společně vytvářejí symbiózu v níž se setkává filantropie a fundraising. Firemní filantropie je klíčovou složkou širšího konceptu společenské zodpovědnosti podniků. Je důležitým pojítkem mezi firmou a místem, ve kterém podnik působí. Pomáhat druhým je také otázkou morálky a charakteru člověka. I když odpovědné osoby organizace tyto vlastnosti mají, měly by se zajímat o problematiku firemní filantropie hlouběji. Finančně ekonomickým úkolem neziskových organizací (NO) v kultuře je zajištění vícezdrojového financování (kombinace veřejných rozpočtů, individuálních a firemních dárců a sponzorů, nadací a vedlejší hospodářské činnosti). Služby nestátních neziskových organizací jsou většinou poskytovány za cenu nižší než tržní nebo zcela bez úhrady. Neziskové organizace tedy nejsou schopny vždy uhradit veškeré náklady pouze z vlastní činnosti. Musí se snažit získat dodatečné finanční zdroje jinou cestou. Vzrůstá význam profesionální aplikace fundraisingových metod s cílem zachovat aktuální dlouhodobé partnery. V posledních letech se role podniků ve společnosti změnila. Firma již není vnímána pouze jako subjekt, který má produkovat výrobky nebo služby výhradně za účelem vlastního zisku. Očekávání jejích zákazníků a také investorů jsou dnes podstatně větší. Čistá profitabilita podniku, který chce být na trhu úspěšným, už nestačí. Současný trend je takový, že významnou část tržní hodnoty podniku tvoří nehmotný majetek, intelektuální kapitál a pověst. 1.2 Cíl práce Cílem práce je analyzovat postoj firem s podnikatelským záměrem vůči organizacím nestátního neziskového typu v okolí města Karviná. Zjistit aspekty ovlivňující rozhodování firem přispět na dobrou věc. Zaměřit se na výhody, které firmám plynou z její filantropické činnosti. Následně určit úkony, které by měla nezisková organizace podniknout k tomu, aby své potencionální donátory zaujala a v lepším případě dlouhodobě udržela. 1.3 Metodika Rozhodla jsem se pro výběr jediné neziskové organizace, která mi mohla poskytnout přesný počet a seznam svých partnerských firem. Neziskové organizace jsem eliminovala o státem nebo městem zřízené, protože tyto organizace mi nemohly poskytnout názvy firem, které jim v současnosti nebo i v minulosti fi-
12 12 nanční příspěvek poskytly. Mají pro to ospravedlnění. Se svými sponzory a dárci podepisují přísahu/prohlášení o mlčenlivosti, aby je chránily před případnými dalšími žádostmi o poskytnutí finančního příspěvku typu: Přispěli jste jim, přispějte také nám!. Jedná se o know-how veřejných neziskových organizací, jak a koho jako sponzory našly. (M. Bakšová, Slezská diakonie) Ze soukromých neziskových organizací nacházející se ve městech poblíž mého trvalého bydliště, jsem se rozhodla pro Občanské sdružení Heřmánek v Karviné. Nejdůležitější byla jejich ochota a dobrá vůle se mnou spolupracovat, poskytnout potřebné informace a v případě jakýkoli komplikací poradit a úkol pomoci vyřešit. Subjekty mého kvalitativního výzkumu jsou právnické osoby podnikající v Moravskoslezském kraji. Konkrétně se jedná o firmy, které podpořily občanské sdružení Heřmánek (KUBICOVÁ, 2011). Dané zástupce firem jsem zkontaktovala pomocí ové nebo telefonní komunikace. Vlídnější z nich mi poskytly informace prostřednictvím volného rozhovoru. Vybrala jsem pro svůj výzkum kvalitativní metodu, následně doplněnou o metodu kvantitativní. Těžištěm práce jsou rozhovory s podniky, které Heřmánek podporovali nebo podporují dodnes, na téma jejich přístupu k firemní filantropii. Z důvodu malé návratnosti vyplněných dotazníků (14 z 517) není možné brát dotazníkové šetření za statisticky průkazné. Proto jsou zodpovězené otázky dotazníku pouhým doplňkem výzkumu kvalitativního. Ochota podniků, které v minulosti Občanské sdružení Heřmánek podporovaly, nebo jej podporují dodnes, nebyla příliš velká. Celkový počet donátorů Heřmánku je 18 (neberu v úvahu nadace, charitu, úřady, města ani ministerstvo). Z toho mi poskytlo informace pouhých 7 subjektů. Ostatní na neodpověděli (ani po opakované výzvě), nebo s omluvou odmítly sdělovat jakékoli informace. Odsunutím závěrečných zkoušek jsem měla možnost výzkum rozšířit o informace týkající se firemní filantropie podniků v blízkosti Heřmánku (okres Karviná) i v případě, že o tomto občanském sdružení neslyšely. Nebo slyšely, ale z nějakého důvodu pomoc nenabídly. Vyhledala jsem seznam firem na Karvinsku, jejich y, a cíleně rozesílala dotazník, jehož odpovědi by byly vhodným doplněním individuálních rozhovorů. Předem naplánovaný nestandardizovaný rozhovor se zástupcem podniku, který kladně odpověděl na mnou žádost, probíhal v kanceláři nebo zasedací místnosti dané společnosti. Během rozhovoru jsem postupovala podle obecného plánu, jež zahrnoval okruhy otázek. Nestanovila jsem konkrétní otázky ani jejich pořadí, abych mohla zachytit volné vyjádření pocitů a stanovisek vedoucích zástupců firem (na vrchních pozicích) a rozšířit a prohloubit získané informace. Bylo důležité domluvit si schůzku s člověkem zabývající se problematikou sponzorství, dárcovství, popř. řídící marketingové oddělení, abych získala relevantní/pravdivé odpovědi důvěryhodného zdroje. Nejvhodnější způsob zaznamenání odpovědí byl audio záznam za předpokladu, že s touto alternativou bude druhá strana souhlasit. Záznamy rozhovorů jsem uložila do mého osobním mobilním telefonu. Zvuk je přehráván v kvalitě odpovídající nahrávce diktafonu.
13 Teoretická část 13 2 Teoretická část 2.1 Filantropie Pojem filantropie (angl. Philanthropy) vznikl ze složení dvou řeckých slov philos a anthropos, tedy philanthropos, které obecně označuje lásku k lidem. Firmy v dnešní době jsou i několikrát denně vyzývány k angažovanosti v oblasti firemní filantropie a společenské odpovědnosti. Stávají se součástí celosvětového hnutí zaměřujícího se na rozšíření své role z tvůrců zisků na spolutvůrce hodnot (BARTOŠOVÁ, 2006). Filantropie má dlouholetou tradici v zemích jako je Velká Británie nebo USA. S rostoucími sociálními potřebami sílí v Africe, Asii a zemích střední a východní Evropy. Vzhledem k přetrvávání sociálních a ekonomických problémů a zaostalosti v mnoha zemích, kde místní vlády nejsou schopny tyto problémy úspěšně řešit, plní filantropie významnou roli i v mezinárodním rozvoji (KOZOL- KOVÁ, 2011). Přestože filantropie je nejvíce spojována s dárcovstvím peněz ze strany bohatých donátorů, jsou formy filantropie mnohem všestrannější např. podpora umu a dovedností (předávání know-how), morální podpory (spolupráce známých osob) nebo také podpora ve formě věnování volného času (dobrovolnická činnost). Kvalita filantropie, její účinnost a efektivnost vychází z kombinace všech těchto možností. Filantropie se již nezabývá pouze problémy jednotlivce ve společnosti, ale snaží se řešit problémy obecné, problémy vztahující se někdy k předem neznámému okruhu podporovaných osob. (HLADKÁ, 2009). Neziskovost a filantropie jsou dva pojmy, které spolu úzce souvisí, ale neznamenají totéž. Filantropie stojí u kořenů neziskových organizací, stejně jako u kořenů charity. Pojem filantropie je svázaný se současnou neziskovou organizací, kdežto charita se upíra k dobročinnosti a velkodušnosti jednotlivce nebo státu. Filantropie označující lásku k lidem nevzniká v organizacích primárně založených státem, jsou výsledkem snahy určitých skupin občanů. Existují proto, protože si to přejí občané, ne vláda (REKTOŘÍK, 2007) Firemní filantropie Definice: Firemní filantropie je kombinace možných přístupů podpory neziskových organizací a nejen jich - nejčastěji jde o dary finanční i věcné, služby i zcela nové partnerství firem a neziskových organizací. Je to nová orientace firem na posilování hodnoty značky a jejich role ve společnosti. Jedná se o dobrovolnou angažovanost firem, které cítí potřebu nebýt pouze subjektem prodávajícím své produkty a služby. Cítí potřebu začlenit se do společnosti dobrovolnou činností podporující její růst. Takové firmy cítí určitou společenskou odpovědnost vůči prostředí, ve kterém podnikají. Firemní filantropie funguje na základě peněžního i nepeněžního dárcovství. Firma, která by se chtěla stát prosperující, by se také měla nějakým způsobem zapsat do povědomí společnosti, ve které působí.
14 14 Firemní filantropie je pojem, který se stává součástí strategického plánu každé firmy, která chce být úspěšná (KOZOLKOVÁ, 2011). Termín firemní filantropie se v České republice rozšířil až s příchodem nadnárodních firem. Zahraniční společnosti, které u nás otevíraly své pobočky, byly prvními většími zakladateli řady nadací a jiných právních forem neziskových organizací. V dnešní době mnohé tuzemské i zahraniční firmy zakládají své vlastní nadace a nadační fondy, jiné spolupracují s již existujícími nadacemi a podporují společně vybranou oblast. Jiné firmy významně podporují několik vybraných neziskových organizací, se kterými realizují konkrétní projekt (HLADKÁ, 2009). Autorka ZUZANA BARTOŠOVÁ seskupila nejčastější způsoby podporování neziskových organizací, jež jsou z nastudované literatury nerozsáhlejší Nejběžnější způsoby podpory 1. Dárcovství peněžní Nejjednodušší a nejvíce používanou formou podpory je podpora přímá prostřednictvím finančního nebo věcného daru. Podstatou této formy podpory je darování prostředků na podporu veřejně prospěšného projektu. 2. Firemní nadace/firemní nadační fond Firemní nadace jsou samostatné právní jednotky a fungují na stejném principu jako jakákoli jiná nadace. Jejich zakladatelé do nich vkládají většinu prostředků. Tento typ nadace v ČR rozděluje každoročně přidělený rozpočet od mateřské firmy nebo mají velké nadační jmění, jehož výnosy každoročně rozdělují. 3. Cause Related Marketing Firma u této formy podpory propojí své komerční aktivity s filantropickými. Z vybraného produktu daruje určenou částku na dobročinné účely, např. korunu z prodané krabičky leků věnuje na podporu handicapovaných sportovců. V dnešní době je CRM běžným fundraisingovým nástrojem neziskových organizací. 4. Matchingový fond Tato forma kombinuje angažovanost zaměstnanců a firemní podpory. Finanční částka vybraná mezi zaměstnanci je následně znásobena nebo navýšena finančními firemními prostředky. 5. Dárcovství nepeněžní Nepeněžní dary mohou přinést benefit neziskové organizaci i firmě. Typickým příkladem této win-win situace je poskytování vlastního majetku a výrobků. Kromě pomoci mohou rovněž svou značku propagovat. Firmy nabízejí služby finanční a administrativní podpory a specializované služby (právní, finanční, účetní, audit.), pronájem prostor, leasing, poradenství,
15 Teoretická část 15 konzultace, know how, zapůjčení techniky, poskytování prostoru, prezentačních a reklamních ploch. 6. Školení, vzdělávání a odborná pomoc Poradenské služby mohou firmy poskytnout neziskovým organizacím levněji. Odborná pomoc vede k rozvoji veřejně prospěšných projektů a k úspoře nákladů při realizaci projektů. 7. Firemní dobrovolnictví Znalosti a dovednosti firemních zaměstnanců a odborníků zapůjčených na jednotlivé projekty je rovněž pomoc užitečná. Z pohledu firem je firemní dobrovolnictví ideálním team buildingovým nástrojem a také významný prostředek, jak zlepšovat vztahy mezi firmou a místní komunitou. PETŘÍKOVÁ (2008) popisuje firemní dobrovolnictví jako filantropii, která je další z možností podpory místní komunity. Jedná se především o manuální práce (úklid, rekonstrukce, odstraňování následků katastrof, vedení dětského kroužku nebo táborového oddílu). Ve firmách bývají stanovena pravidla pro dobrovolnou práci zaměstnanců, kdy jednou ročně je vyhlášen dobrovolnický den. 8. Účast ve správních radách a grantových komisích neziskových organizací Zástupci obou sfér mají možnost společně rozhodovat, jak budou veřejně prospěšné projekty realizovány. Nezisková organizace do spolupráce přináší především znalost sociální sféry a firmy naopak znalosti, které mohou výrazně přispět k efektivnějšímu realizování projektů. 9. Payroll giving Autoři HLOUŠKOVI (2011) představují payroll giving jako dárcovství skrz výplatní pásky zaměstnanců. Sami zaměstnanci se rozhodnou podpořit pravidelným příspěvkem nějakou neziskovou organizaci. Ačkoliv se jedná o individuální dárcovství, je zde důležitá role zaměstnavatele, který odvede částku přímo z platu zaměstnanců. Dar se odepisuje z jejich hrubé mzdy před zdaněním. 2.2 Výhody dobrovolnictví Běžně je dobrovolnictví chápáno jako svobodné rozhodnutí jedince svou prací pomoci druhým a nenárokovat za vykonanou činnost odměnu. Dobrovolnictví zaujímá širokou škálu aktivit napříč celým neziskovým sektorem. K dobrovolným činnostem řadíme i dárcovství, které je však označováno za jednoduchou pasivní formu, která nevyžaduje větší odhodlání a nadšení. Jako významný finanční zdroj neziskových organizací je dobrovolnictví v ekonomii často opomíjeno. Dokázání účelnosti a potřebnosti dobrovolné práce, dokazování úspěchů a propagaci znesnadňuje absence jakýchkoliv finančních ukazatelů a nehmatatelnost výsledků práce (HLADKÁ, 2009).
16 16 Význam dobrovolnictví se projevuje na třech úrovních. Přináší užitek samotnému dobrovolníkovi, obohacuje organizaci a společnost. Dobrovolná činnost poskytuje prostor pro sociální začlenění nezaměstnané části populace i pro smysluplné využití volného času pracujících občanů. Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Dobrovolník dává svůj čas, energii a schopnosti ve prospěch činnosti, která je vymezena časově i obsahově (HLADKÁ, 2009). HLADKÁ (2009) zastává názor, že z hlavních důvodů dobrovolnické práce občanů je pocit, že by měli společnosti něco vrátit. Jsou přesvědčeni o tom, že chtějí pomáhat druhým, což platí především v situaci, kdy mají s problematikou osobní zkušenost a soucítí s těmi, jenž prožívají podobný osud. Přínosů, které dobrovolnictví přináší je několik: osobnostní (psychický) růst spojen s pocitem být lepším člověkem", dobrý pocit z úspěšně dokončené práce, nové dovednosti a zkušenosti, pocit uznání z dobře vykonané práce, navázání nových kontaktů a přátelství, šance na lepší práci, zábava. Pozitivum nepřináší pouze nabytí nových zkušeností, ale i dosažení určitého společenského kreditu, který může napomoci při hledání nové práce. Zkušenost s dobrovolnou činností se může otočit v úspěšnou kariéru a ovlivnit budoucí život (KOZOLKOVÁ, 2011). Dobrovolná služba tzv. "filantropické dobrovolnictví" hraje důležitou roli v budování sociální soudržnosti. Sociální vyloučení potlačuje nebo zcela brání plnému využívání lidských práv populace. Je příčinou individuálního a kolektivního strachu, přispívá k terorismu a jiným formám psychického a fyzického násilí. Právě lidé, kteří byli vyloučeni, se podílejí na dobrovolné službě a pravděpodobně procesu posílení sociální soudržnosti. Důležitým společným znakem sociálních služeb je, že vyloučení jedinci dosáhnou značné míry posílení: od pasivního člena společnosti se začnou stávat jejími aktéry. Díky tomuto přechodu se zdá, že získali pocit vlastní hodnoty. Z psychologického hlediska mnoho jedinců má tendenci dávat sami sobě za vinu příčiny svého vyloučení (GILLETTE, 2003). 2.3 Sponzorský příspěvek Mnohdy dochází ke svévolnému zaměňování pojmů dar a sponzoring (sponzorský dar). Základní rozdíl spočívá v tom, že dar je jednostranný právní úkon bez poskytnutí protihodnoty. Zatímco sponzoring a reklama jsou dvoustranným právním aktem s protiplněním. Tento rozdíl je velmi podstatný a jeho dopady jsou zejména v daňové oblasti. Z hlediska účtování si sponzor zahrne sponzorský příspěvek do nákladů. Sponzorský dar je příspěvek s protiplněním". Jako
17 Teoretická část 17 protiplnění je možné uzavírat např. smlouvou o poskytnutí sponzorského příspěvku popř. smlouvou o reklamě, kde nezisková organizace vykáže činnosti směřující k naplnění marketingových cílů sponzora (LILIE, 2009). Rozdíly mezi dárcovstvím a sponzorstvím přehledně znázorňuje tabulka autorů HLOUŠEK, HLOUŠKOVÁ (2011). Dárcovství Darování je souhrn hmotných i nehmotných statků, které dárce dává a obdarovaný přijímá. Nemusí jít nezbytně o finanční dar, ale například i o know-how. Proces daru upravuje darovací smlouva podle občanského zákoníku, 628. Základní úprava darů je stanovena Zákonem o daních z příjmů a Zákonem o dani darovací, dědické a o dani z převodu nemovitostí. Hlavním principem je fakt, že dárce nevyžaduje od obdarovaného žádné přímé protiplnění. Dar nemusí být určen na přesně vymezený účel, ale v určitých situacích je vhodné účel definovat, např. i pro potřeby zdanění (dárce má také možnost zkontrolovat správnost užití daru). Z hlediska účtování se platí ze zisku (až do výše 5 % lze odepsat ze základu daně). Sponzorství Sponzoring je nástroj komunikace na podporu určité události, akce, produktu nebo služby. Často se vztahy mezi sponzorem a příjemcem příspěvku uzavírají na základě smlouvy o reklamě, kde nezisková organizace vykáže činnosti směřující k naplnění marketingových cílů sponzora. Tato nezisková organizace je povinna zaplatit daň z příjmů právnických osob, která činí 31 %. Sponzor poskytuje finance nebo jiné prostředky a za to dostává protislužbu. Sponzorský příspěvek je tedy příspěvek s protiplněním. Náklady na sponzoring jsou součástí firemních rozpočtů a nijak nesouvisejí s odpočtem z daní, jako je tomu u darů. Z hlediska účtování se zahrnuje do nákladů.
18 18 Nejčastěji dlouhodobá podpora jedné aktivity nebo organizace, pečlivě zvolené na základě dárcovské strategie podniku. Nejčastěji krátkodobá, jednorázová akce mediálního charakteru. Může, ale nemusí být veřejně prospěšná. Tab. 1 Hlavní rozdíly mezi dárcovstvím a sponzorstvím 2.4 Stakeholders V anglickém jazyce pojem stakeholders označuje dočasného držitele peněz a jiného majetku. V managementu jsou stakeholdery nazývány všechny osoby, organizace či instituce, které mají vliv na chod podniku a jsou fungováním podniku ovlivněny. Zahrnujeme mezi ně také konkurenty, zástupce státní správy a samosprávy, zájmové skupiny, média, odbory, mezinárodní organizace a širokou veřejnost. Stakeholdeři jsou akcionáři, jež mají zájem na růstu a prosperitě podniku. Dále zaměstnanci, zákazníci a lokální organizace, které zajímá dopad působení firmy na životní prostředí. Zájem stakeholdera o organizaci přesahuje finanční dimenzi, čímž se rozlišuje od shareholdera (podílníka). Efektivní komunikace se stakeholdery je významnou hodnotou, která přináší partnerské zapojení firmy do okolního života (PETŘÍKOVÁ, 2008) Matice stakeholderů Skupina stakeholders i její členové se u každé organizace liší. Společenská odpovědnost by měla začít identifikací jednotlivých skupin a nalezením způsobu, jak jejich očekávání uspokojit. Firmě pomůže umístit stakeholdery do matice zainteresovaných stran. Tímto nástrojem se zjišťuje míra vlivu na činnost podniku podle dvou ukazatelů úrovně vlivu a očekávání (PETŘÍKOVÁ, 2008). Obr. 1 Matice stakeholderů
19 Teoretická část Standard Odpovědná firma (LBG) Standard odpovědná firma je komplexní jednotný standardizovaný nástroj určený k hodnocení podpory firem do společnosti, tzv. Corporate Community Investment. Metodika Standard odpovědná firma vychází z metodiky LBG =London Benchmarking Group (BYZNYS PRO SPOLEČNOST, 2010). Model LBG umožňuje společnosti měřit celkový přínos s ohledem na hotovost, čas a věcné dary, stejně jako na náklady na řízení. Poskytuje přesné a aktuální informace o tom, jak by měly firmy investovat prostředky svému okolí a společnosti. Model také zaznamenává výstupy a dlouhodobější a komerční dopady projektů (CORPORATE CITIZENSHIP, 2011). LBG je komplexní a standardizovaný mezinárodní systém měření a benchmarku filantropických aktivit firem. Standard odpovědná firma definuje náklady vynaložené na veřejně prospěšné projekty a měří dlouhodobý i krátkodobý účinek konkrétní podpory (BYZNYS PRO SPOLEČNOST, 2010). 2.6 Corporate Social Responsibility (CSR) Podle PAVLÍKA A BĚLČÍKA (2010) se jedná o morální povinnost úspěšné a moderní firmy i podporu trvale udržitelného rozvoje. Primárním účelem CSR je napomáhat oblastem, které v dnešní době strádají a obklopují každého z nás. Pokud chce být firma úspěšná, musí zlepšovat vztahy nejen se zákazníky, ale také s dodavateli a odběrateli, zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců, prosazovat pravidla rovné příležitosti, udržovat přátelský vztah s prostředím, kterého je součástí a uplatňovat principy corporate governance. Corporate governance je zavedený systém, podle kterého je společnost vedena a kontrolována. Definuje práva a povinnosti ovlivňujících se objektů ve společnosti jako jsou akcionáři, výkonný management, statutární orgány, zaměstnanci a zákazníci, případně další zainteresované osoby. CSR nemá v současnosti světově jednotnou definici. Vyplývá to z toho, že se jedná o nový pojem, který nemá striktně vymezené hranice. V překladu znamená odpovědné chování organizace. Hlavním kritériem je dobrovolnost. Proto existuje nespočet přístupů a definic k vymezení CSR. Uvedu alespoň tři z nich (KUCHTÍKOVÁ, 2011). CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operacích a interakcí s firemními stakeholders. Evropská Unie (Zelená kniha) CSR je kontinuální závazek podniků chovat se eticky, přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku. World Business Council for Sustainable Development
20 20 CSR je způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání. Business for Social Responsibility Následující model zachycuje postavení podniku v ohnisku vlivu vnitřních a vnějších faktorů, které musí brát v úvahu, pokud se chce prezentovat společensky odpovědným chováním (ROLNÝ, 2007). Obr. 2 Faktory ovlivňující odpovědné chování podniku Nová role organizací v současné společnosti Podnikatelská činnost ovlivňuje stav životního prostředí. Je nutné nalézt a následně realizovat taková řešení, která budou kompromisem mezi ekonomickými, ekologickými a sociálními aspekty. Odpovědné podnikání je pro mnohé organizace samozřejmostí a neoddělitelnou součástí činného řízení těch nejúspěšnějších. Podnik už není vnímán pouze jako producent výrobků a dodavatel služeb s jediným cílem maximalizovat zisk. Aby byla organizace dlouhodobě či dokonce trvale úspěšná, musí kontinuálně plnit všechna nová očekávání svého okolí. Společenská odpovědnost zahrnuje všechny aktivity, skrz které organizace usilují o pochopení a uspokojování očekávání všech zainteresovaných stran (PETŘÍ- KOVÁ, 2008) Vznik CSR S postupnou globalizací, ve 2. polovině 20. století, se začal koncept CSR rozvíjet. Bylo potřebné udržet pozici firmy na trhu, zvyšovat obrat a zisk. Mohlo se zdát, že firmy se chovají bezohledně s jediným cílem tvorby zisku. Na soukromé orga-
21 Teoretická část 21 nizace již nebylo nahlíženo pouze jako na subjekty odpovědné svým vlastníkům. Firmy si začaly uvědomovat závazek angažovat se ve prospěch společnosti. V České republice se tento směr přístupu začíná zviditelňovat až ve druhé polovině devadesátých let (PAVLÍK, BĚLČÍK, 2010) Teorie CSR Na CSR se dá pohlížet jako na procesně organizační inovaci, která vede ke změně norem a forem uspořádání uvnitř podniku nebo jako na inovaci institucionální, která vede ke změně společenských pravidel (PAVLÍK, BĚLČÍK, 2010). Zpočátku byl pojem CSR chápán ve smyslu zodpovědnosti a závazku podnikatele vůči svému okolí. Kromě omezení ze zákona existovaly další závazky ke společnosti skládající se ze 4 složek: 1. ekonomické odpovědnosti, 2. zákonné odpovědnosti, 3. etické zodpovědnosti, 4. filantropických závazků. Jinými slovy ARCHIE CARROLL (1991) uvádí, že se jedná o povinnost podniku uspokojovat potřeby trhu a zároveň zhodnocovat vložené investice, dodržovat lokální legislativu, chovat se v souladu očekáváními společnosti mimo rámec zákonných opatření a dobrovolných závazků. Definici znázorňuje autorova pyramida, jež se skládá ze čtyř komponentů. Představuje společnost nejen s ekonomickými a právními povinnostmi, ale také s etickou a filantropickou odpovědností. Obr. 3 Carrollova pyramida (definice CSR) Rizika zavádění CSR Opěrným bodem všech kritiků koncepce CSR se stal článek MILTONA FRIEDMANA (1970), v němž prohlásil: Existuje pouze jedna jediná společenská odpovědnost firmy a to využívat zdroje a podnikat aktivity vedoucí k vytváření zisku v rámci stanovených pravidel hry, což znamená zavázat se k otevřené a volné konkurenci
22 22 bez triků a podvodů. Friedman bere aktivity CSR jako náklad, oproti současnému vnímání těchto aktivit jako investice (DOLEŽALOVÁ, 2008). Jednou z možností je, že firmy vidí investiční příležitost, která může zajistit stabilitu na trhu. Z toho však vyplývá hrozba, že se firma zaměří na své CSR aktivity natolik, až nebude plnit své prioritní poslání - zisk. Druhou z možností, proč firmy provádějí CSR je, že se jedná čistě o altruismus, než jakéhokoliv očekávání přínosu. Tato zdánlivě dobrá varianta má své úskalí: manažer se chová jako Robin Hood, který bohatým bral a chudým dával, ale pořád to byl zloděj. V případě manažera je situace horší, protože peníze nebere neznámým lidem, ale majitelům firmy, kteří ho zvolili do funkce a vložili do něj důvěru (DOLEŽALOVÁ, 2008). Diskutovalo se o možném odebrání právu na podnikání, pokud firma nebude společensky odpovědná. Z omylu veřejnost vyvedl MILTON FRIEDMAN (IN PAVLÍK, BĚLČÍK, 2010), který prohlásil, že jedinou společenskou odpovědností organizace je tvorba zisku a ostatní veřejně prospěšné aktivity relativizují základní poslání a způsobují okrádání vlastníků. Friedman také tvrdí, že se díky aktivitám v oblasti CSR podnik chová nezodpovědně vůči některým skupinám stakeholderů. Aktivity CSR jsou pro něj nákladem, což se liší od novodobého pojetí, které se na ně dívá jako na investici. Rizikem zavedení CSR ve společnosti je maskovaní aktivit managementu, který není schopen produkovat zisk. Manažer by teoreticky mohl reportovat i nereálné CSR aktivity. Aby se těmto podvodům zamezilo, přijala EU direktivu na jejímž základě ukládá povinně k výročním zprávám korporací přikládat údaje o environmentálních a sociálních aktivitách. Zavedení povinného reportování CSR aktivit se stalo krokem k tomu, aby se samotné aktivity CSR staly povinnými. Tím by padla základní podmínka vzniku konceptu CSR, a tou je dobrovolnost (DOLEŽALOVÁ, 2008). Řada organizací usiluje o minimalizaci negativních společenských a environmentálních dopadů svých aktivit, přesto jejich úsilí nepřináší očekávané výsledky (PETŘÍKOVÁ, 2008). 1. Závazky společenské odpovědnosti jsou vnímány jako protikladné optimalizaci zisku v dlouhém období. Realizace CSR vyžaduje vyšší náklady a jejich návratnost v dlouhém období nejsou firmy schopny, kvůli nedostatečné strategii, dohnat. Vzniká konflikt mezi okamžitými zisky a investicemi do dlouhodobé prosperity. 2. Požadavky jednotlivých zájmových skupin nemusí vždy odrážet opravdovou naléhavost a společenský význam jak pro organizaci samotnou, tak pro své okolí. Je vytvářen vnější tlak na plnění jednotlivých závazků místo toho, aby je vedení bralo za součást podnikové strategie. 3. Některé požadavky CSR se včlenily do podnikové kultury firem, ale jejich realizace je nesystematická a nezařazena do strategických cílů. 4. Většina reakcí organizací na požadavky jsou odlišné od jejich podnikatelských aktivit, což jim paradoxně brání v jejich provedení ve prospěch společnosti, jež je vyvolává. Čím těsnější propojení závazků a podnikatel-
23 Teoretická část 23 ského záměru, tím větší pravděpodobnost zvýšení výkonu a lepší uspokojení společenských požadavků okolí. 5. Firmám chybí povědomí o celé šíři CSR aktivit. Úplná neznalost je charakteristická pro malé firmy. 6. Plnění závazků společnosti by se mělo přesunout z oblasti obrany dobrého jména do oblasti využití CSR aktivit k podpoře podnikatelské strategie a ve prospěch plynoucích výhod. 7. Ze strany státu je věnována jen okrajová podpora programům CSR. Jak po stránce mediální (informování veřejnosti), tak po stránce ekonomické (daňové zvýhodnění, přístup k úvěrům). Rada kvality tento nedostatek pociťuje. V rámci podpory medializace CSR byla zřízena odborná sekce, která si jako poslání stanovila podporu a koordinaci konceptu společenské odpovědnosti v ČR Koncepty podobné CSR I přes Friedmanovu kritiku vznikaly koncepty podobné dnešnímu CSR. Jedním z nich byl Corporate citizenship (CC), který zformuloval práva a povinnosti organizací na bázi společenské odpovědnosti a z ní vyplývající filantropie. Představuje aktivity, které by měly cílit k zájmovým skupinám, čímž si zajistí dlouhodobou prosperitu. Slabou stránkou je jejich proklamativnost (=formálně se k ničemu nepřihlašují) a nízký dopad na výkon. Další koncept Corporate social responsiveness (CSR2) opouští od celospolečenských etických imperativ (=rozkazů) a je krátkodobou/střednědobou konkrétní podnikovou strategií. Dalším konceptem je Corporate social performance (CSP). Ten ve své podstatě slučuje směr CC se CSR. Slouží podnikům jako manažerský návod, jak přesvědčit okolí svého působení o tom, že jejich firma principy CSR respektuje. Čtvrtým konceptem je Podnikatelská etika (PE). Model, který zdůrazňuje zachování funkce podniku maximalizaci zisku, ovšem za podmínky, že bude jednat ohleduplně ke svému sociálnímu a životnímu okolí. Modely PE a CSR jsou si velmi podobné v tom ohledu, že zisk podniku zůstává jeho primárním cílem (PAVLÍK, BĚLČÍK, 2010). HLOUŠKOVI (2011) sepsali výčet charakteristických rysů konceptu CSR: tři roviny aktivit - ekonomická činnost firmy, sociální rozvoj, ochrana životního prostředí, dobrovolnost - odpovědné aktivity provádí podnik nad rámec zákonných povinností, dialog se stakeholdery - zapojení zainteresovaných stran, které firmu výrazně ovlivňují, dlouhodobý charakter - aktivity CRS jsou realizovány, pokud se podnik ocitne v horší ekonomické situaci, důvěryhodnost - posílena důvěra ve firmě, činnosti však musí být transparentní, trvalé a nezveličované.
24 24 Způsobem, jak koncept CSR dělit, je rozdělit jej na tzv. tři pilíře (oblast ekonomickou, sociální/etickou, životního prostředí). Přičemž firma, která je rozhodnuta o přijetí zásad CSR, by měla praktikovat kroky ve všech oblastech současně. Vše, co je zahrnuto v jednotlivých oblastech popisuje následující tabulka (HABÁNOVÁ, 2011). EKONOMICKÁ OBLAST kodex podnikatelského chování firmy (také etický kodex) odmítnutí korupce transparentnost uplatňování principů dobrého řízení (corporate governance) chování k zákazníkům / spotřebitelům chování k dodavatelům chování k investorům vztahy s akcionáři (shareholders dialogue) ochrana duševního vlastnictví SOCIÁLNÍ/ETICKÁ OBLAST firemní filantropie dialog se stakeholders zdraví a bezpečnost zaměstnanců dodržování pracovních standardů, zákaz dětské práce rozvoj lidského kapitálu, vzdělávání zaměstnanců vyváženost pracovního a osobního života zaměstnanců (work-life balance) rovné příležitosti (pro muže, ženy a další znevýhodněné skupiny) rozmanitost na pracovišti (handicapovaní a starší lidé, etické minority) zajištění rekvalifikace propouštěných zaměstnanců jistota zaměstnání lidská práva EKOLOGICKÁ OBLAST ekologická výroba, produkty a služby (standardy řady ISO14000 a EMAS) ekologická firemní politika (recyklace, používání ekologických produktů) ochrana přírodních zdrojů zmenšování dopadů na životní prostředí Tab. 2 CSR koncept tří pilířů Lze ovšem určit oblasti konkrétních CSR aktivit, které firmy aplikovat upřednostňují (HABÁNOVÁ, 2011):
25 Teoretická část 25 Firemní filantropie a firemní dobrovolnictví. Vztahy se zaměstnanci a stakeholders. Odpovědnost vůči životnímu prostředí. Lidská práva, rovnost žen a mužů. CSR jako součást komunikace a strategie firmy typy CSR2 strategie PAVLÍK a BĚLČÍK (2010) rozdělili strategii CSR na 4 typy reaktivní, defenzivní, přizpůsobivá a proaktivní. Ve svém výzkumu jsem používala pouze dvě formy, a to reaktivní a proaktivní přístup. 1. Reaktivní firma CSR aktivity jsou vyvíjeny méně než se po ni požaduje, nedbá na svou společenskou odpovědnost. 2. Defenzivní firma jistou odpovědnost připouští, ale brání se zcela přizpůsobení nárokům a požadavkům CSR2. 3. Přizpůsobivá firma odpovědnost uznává a snaží se o naplnění veškerých požadavků. 4. Proaktivní firma vyzdvihuje společenskou odpovědnost a pro CSR2 dělá více, než je od ní požadováno Přínosy CSR Určité výhody mohou plynout skupinám klientů a zaměstnancům organizací praktikující CSR, dodavatelům spolupracujícím s organizacemi, veřejnému sektoru, občanům státu, ve kterém je koncept CSR uplatňován a samotné organizaci se zavedenou koncepcí CSR (Pavlík, Bělčík, 2010). Cituji přesvědčení místopředsedy Evropské komise a zároveň Komisaře pro podnikání a průmysl Gűntera Verheugena o odměnách přinášející CSR. Jsem přesvědčen, že zítřejší tržní prostředí bude odměňovat schopnost podniků vnímat a respektovat očekávání společnosti nad rámec prostého dodržování předpisů a uspokojení poptávky zákazníků v úzkém slova smyslu. Úspěšnými firmami, jedno zda velkými či malými, se stanou ty společnosti, které se budou umět vypořádat s výzvou nezbytnosti integrace konceptu CSR do své obchodní strategie a cílů. Gűnter Verheugen
26 26 V následující tabulce uvádím hlavní výhody společenské odpovědnosti plynoucí jednotlivým skupinám. SKUPINA klienti organizací zaměstnanci dodavatelé občané veřejný sektor organizace HLAVNÍ VÝHODY vyšší kvalita nakupovaných produktů a služeb inovace k širší nabídce produktů zlepšování pracovního prostředí zvyšování péče a kvalifikace zaměstnanců zefektivnění a zprůhlednění dodavatelskoodběratelských vztahů kladný tlak na zvyšování kvality služeb dodavatelů zlepšení životního prostředí zlepšení sociálních vztahů v regionu zlepšující se kvalita a dostupnost veřejných služeb úspora finančních prostředků zvýšení zisku z dlouhodobého hlediska zvýšení hodnoty organizace zvýšení produktivity a kvality snížení nákladů, resp. zvýšení efektivity Tab. 3 Výhody CSR Ač se tyto výhody zdají být nadhodnoceny, oprávněnost jejich zařazení na seznam objasním v následujících větách. CSR zvyšuje hodnotu nehmotných aktiv firemní reputace, hodnota značky, lidský kapitál či vztahy důvěry a partnerství. Činnosti CSR vyžadují finanční prostředky, avšak také vedou k inovacím, které mohou snížit náklady, resp. zvýšit efektivitu. Zvýšení zisku se běžně uvádí jako jedna z výhod CSR ve většině zdrojích. Nicméně můžeme nad tímto bodem nejvíce polemizovat. Relativně aktivity CSR přispívají ke zvýšení zisku nepřímo. Podle výzkumu DePaul University z roku 1997 vyplynulo, že organizace, které se přihlásily k etickému chování mají lepší ekonomické výsledky. Spokojení zaměstnanci se značně podílí na image podniku. Jejich loajalita snižuje fluktuaci a náklady na přijímání zaměstnanců nových. Motivovaní pracovníci bývají velmi produktivní. Ať už jejich hrdost vychází z přístupu firmy ke svému okolí nebo firemní politiky orientované na zaměstnance. Aktivity CSR odlišují podnik od konkurence. Oslovována bývá skupina lidí, která tyto aktivity umí ocenit a je ochotna za výrobek nesoucí pečeť společenské odpovědnosti zaplatit vyšší cenu. Komunikace s různými typy stakeholderů otevírá bránu k novým obchodním příležitostem. Představuje bohatý zdroj nápadů na nové produkty či procesy, což vede k vytvoření konkurenční výhody. Také investory zajímají indikátory firemního CSR výkonu. Jsou náznakem dobrého managementu organizace. Finanční instituce zahrnují do parametrů hodnocení projektů také společenská a environmentální kritéria. Zejména veřejný sektor používají environmentální kritéria
27 Teoretická část 27 pro výběr dodavatelů a obchodních partnerů. Dlouhodobý úspěch organizace závisí na trvalých a kvalitních obchodních sítích. Aby toho bylo dosaženo, přispívá aktivně odpovědný přístup k budování vzájemné důvěry a v konečném důsledku k dosahování vyššího zisku v rámci obchodní spolupráce. Naslouchání okolnímu prostředí firmy dokáže předpovídat a dříve reagovat na jistá rizika a změny, které mohou nastat a mít vliv na úspěšnost podnikání Identifikované výhody CSR V reakci na Friedmanovy výtky a rizika CSR, začaly být prováděny výzkumy, jejichž cílem bylo odhalit, zda aktivity v oblasti CSR podniku přináší určité výhody a zda se mu do nich vyplatí investovat či ne. Většina teoretiků i výzkumníků se shoduje v tom, že aktivity CSR přináší tyto výhody (Netgenium, 2006): Zvýšení zisku. Přístup k dodatečnému kapitálu. Snížení nákladů, resp. zvýšení hospodárnosti. Zlepšení image. Zvýšení obratu a loajality zákazníků. Zvýšení produktivity a kvality. Zvýšení schopnosti získat a udržet kvalitní zaměstnance. Možné snížení zákonného dohledu a zákonných opatření. Snížení rizika, snížení nákladů na risk management. Udržení kroku s konkurenty a požadavky trhu. BUSINESS LEADERS FORUM (2008) zveřejnilo na svém webu skutečnost, že odpovědné chování je tržně výhodné. Jednání podniku v souladu s principy CSR přináší podniku od předchozího textu odlišnou řadu výhod a zisků především nefinančního rázu, které jsou důležité pro jeho kvalitní a dlouhodobě udržitelné fungování: větší transparentnost a posílení důvěryhodnosti firmy, vyšší přitažlivost pro investory, budování reputace a z ní vyplývající silné pozice na trhu, odlišení od konkurence, zviditelnění značky pro spotřebitele, zvýšení produktivity práce a loajality zaměstnanců, možnost získání a udržení kvalitních zaměstnanců, snížení nákladů na risk-management, přímé finanční úspory spojené s ekologickým chováním (např. úspora energie, opětovné využití odpadového materiálu ve výrobě), zvýšení obratu, zvýšení kvality produktů či služeb Zviditelnění CSR aktivit Firmy mají legitimní právo, aby se jejich stakeholdeři dověděli, které aktivity jsou firmě vlastní, a která část komunity se stala její cílovou oblastí. Aby firma
28 28 posílila vztahy se svými stakeholdery a mohla od nich získat zpětnou vazbu. Postupem času upadá názor, že ten kdo pomáhá, by tak měl jednat jen pro dobrý pocit a nezveřejňovat se tím v médiích, neboť by to mohlo být považováno za skrytou reklamu. Usnadnit komunikaci CSR s médii může správná volba cílové oblasti, partnerů neziskových organizací i spolupráce s celebritami. Nejlepších výsledků dosahuje ta firma, která se specializuje na jednu oblast a postupně v ní zaujme pozici experta a vůdce. Osvědčeným uspořádáním jsou grantové systémy. Umožňují do rozhodování zapojit také veřejnost. Výsledky a smysl projektu je veřejnosti srozumitelně vysvětlen. Publicitu může zajistit také partnerství s médii. Je to strategie rozumná a média nejvíce ocení zajímavé, inovativní projekty. Ovšem nejvyužívanějším informačním zdrojem jsou webové stránky. Obsahují poslání, katalog produktů, kontakty a také mohou být nositelem prezentace podnikových CSR aktivit. Řada výrobců zboží využívá pro komunikaci CSR přímo své výrobky. Obaly a etikety se dostávají do rukou zákazníkům, kde mohou být umístěny zprávy o firemních aktivitách. Další možností je, zaměřit se na interní komunikaci mezi zaměstnanci a obchodními partnery prostřednictvím firemních časopisů, intranetů, nástěnek, prezentací CSR na podnikových akcích a výstavách (PETŘÍKOVÁ, 2008) Odpovědnost malých a středních podniků Odpovědnost je důležitá i pro malé a střední podniky. CSR nepřináší výhody jen velkým firmám, získat mohou i ty menší (BUSINESS LEADERS FORUM, 2008): Snazší nacházení pracovníků - menší podniky hůře získávají vhodnou pracovní sílu; nemohou si dovolit drahé inzeráty a zejména absolventi univerzit nastupují raději k velkým firmám. S využitím aktivit CSR může i malá firma nabídnout potenciálnímu zaměstnanci výhody, kterými si zajistí jeho zájem a posléze loajalitu. Snazší získávání obchodních partnerů - společenská odpovědnost firem ovlivňuje i dodavatelsko-odběratelské vztahy, protože některé firmy při výběru obchodního partnera přihlížejí i k dodržování konceptu CSR. Public relations - malý podnik nemůže vynakládat velké prostředky na komunikaci s veřejností, proto má velký význam jeho všeobecně známé dobré jméno. Kontakty a informace - podnik může získat informace z okolního prostředí a navázat vztahy s klíčovými partnery, což mu přinese prospěch ze střednědobého i dlouhodobého hlediska. 2.7 Podnikatelská etika Následující model zachycuje všechny rozhodující faktory, které ovlivňují výchozí pozici subjektu při etickém rozhodování (ROLNÝ, 2007):
29 Teoretická část 29 vlastními dispozicemi (psychická a fyzická determinace, míra inteligence, sklony, zájmy) socializačním procesem (výchova, vzdělání, sociální role, zkušenosti), konkrétností situace (ne/legálnost, jak často se vyskytuje). Obr. 4 Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu Problém je možné podrobit racionální kritické analýze až po oproštění od vlastních pocitů zainteresovanosti (minimalizace vlastní subjektivity). Etické hledisko vyjasňuje problém a vytváří podmínky pro kvalifikovanější a spravedlivější rozhodnutí. Vyznačuje se třemi základními znaky etického hlediska: 1. analýzou důsledků konání; 2. nestranností; 3. empatií do pozice oběti. WILLIAM A GIBB DYEROVÉ (IN ROLNÝ, 2007) stanovili šest důvodů porušování norem etického chování ve vnitropodnikové sféře během zkoumání poruch integrity v různých organizacích: 1. neznalost etických norem nebo podceňování jejich důležitosti; 2. silné situační tlaky na neetické chování jednotlivců; 3. nerozhodnost a nevýkonnost přímých nadřízených; 4. neetické chování spolupracovníků na pracovišti; 5. ignorování etických prohřešků vedení podniku; 6. orientace jednotlivců výhradně ve svůj osobní prospěch Struktura etiky v ekonomice Obecná etika tkví v morálních principech a standardech, které určují chování všech účastníků ekonomické činnosti na všech úrovních ekonomického systému. Vztah jednotlivce a společnosti je výchozím hlediskem při posuzování mravních konfliktů a dilemat v podnikání. Vzájemnou provázanost zájmů a tím i strukturu etiky v ekonomice znázorňuje následující obrázek (ROLNÝ, 2007).
30 30 Obr. 5 Struktura etiky v ekonomice Integrace etiky do podnikové strategie "Ústřední myšlenkou integrace etiky do podnikové strategie je teze, že morální kvalita jednání podniku netkví ve sledování kvalifikace zisku, ale ve volbě prostředků, jakými lze zisku dosahovat. Právní rámec pouze vymezuje legalitu jednotlivých činností, ale není přímým zdrojem morality." Integrovat etiku do podnikové strategie je vhodné, protože právo obecně v dynamice rozvoje podniku vykazuje určité nedostatky, které etika může vhodně doplnit, zejména v situacích, kdy je právo obtížně aplikovatelné (ROLNÝ, 2007). Existuje několik základních společných vlastností právního systému, které ztěžují jeho konkrétní aplikaci: 1. Časové zpoždění všechny zákony vychází po vzniku konkrétních konfliktů, nastávají nové situace, na které právo neumí reagovat. 2. Problém abstrakce zákony jsou příliš obecné a nelze je zjednodušit, připouští více výkladů. 3. Deficit výkonů právo nemůže být vždy a všude za všech okolností přítomno, neexistují kontrolní mechanismy. 4. Nejasnost adresáta zákon se obrací ke všem, potvrzují nutnost podniku zavádět vnitřní pravidla a principy, které nahradí tyto právní nedostatky. 2.8 Podporování dárců státem Stát podporuje financování neziskových organizací soukromými subjekty. Jelikož státní prostředky nestačí k celkovému pokrytí nákladů neziskových organizací, hledá další zdroje. Jedním významným neveřejným zdrojem je dar z podnikatelské i nepodnikatelské sféry. Dárcem je podle zákona o daních z příjmů ten, kdo daruje peněžní nebo věcný dar konkrétní neziskové organizaci a nic za to nežádá, tj. žádnou protislužbu. Podpora státu v darování neziskovým organizacím spočívá v daňových úlevách a zvýhodnění. K nástrojům daňové podpory, můžeme zařadit například daňová zvýhodnění pro neziskové organizace jakožto příjemce, daňová zvýhodnění pro dárce nebo daňová zvýhodnění pro subjekty
31 Teoretická část 31 poskytující neziskovým organizacím kapitál (daňové úlevy z úroků a z dluhopisů). Problematika daňových úlev je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (TOPINKA, IN KOLČAVOVÁ, 2007) Poskytnutí daru Poskytnutím daru může firma dosáhnout podobných cílů, jež jsou uvedeny výše, v kapitole o výhodách CSR: oblíbenost u veřejnosti, zvýšení prodeje výrobků či služeb, zlepšení spolupráce s veřejnou správou, VIP, politiky, osobní uspokojení, lepší přístup k informacím, lepší přístup ke službám dárce (např. pro vlastní zaměstnance), možnost odpočtu daní (HLOUŠEK, HLOUŠKOVÁ, 2011) Teorie daru Morálka daru zakládá nejstarší ekonomický systém totálních závazků mezi klany. Celostní fakt daru velmi výstižně ukazuje, jak je naše morálka směsicí dobrovolnosti a závaznosti. Ukazuje, že věci mají vedle své prodejní hodnoty i hodnotu citovou. Neoplacený dar staví toho, kdo jej přijal do podřízeného postavení. Obzvláště, když jej přijal, aniž pomyslel na protidar(mauss, IN DOLEŽALOVÁ, 2008) Dárce právnická osoba Právnická osoba, jakožto dárce peněžního či nepeněžního daru, má právo si tento dar ve stanovené výši za určitých podmínek odepsat od základu daně. Právnické osoby si jej mohou podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v 20 odepsat od základu daně. Dříve musí být snížen podle 34 téhož zákona např. o daňovou ztrátu nebo o investiční odpočet. Poté o hodnotu darů poskytnutou neziskovým organizacím na jejich předmět činnosti dle 15 a 20 zákona o daních z příjmů. Nárok na odpočet daru od základu daně vzniká právnické osobě tehdy, pokud jeden poskytnutý dar nebo součet všech darů věnovaných jedné neziskové organizaci v jednom zdaňovacím období činí alespoň 2000 Kč. Snížený základ daně podle 34 si může právnická osoba při poskytnutí daru snížit maximálně o 5% základu daně. Poskytnutí daru musí dárce prokázat dokladem, který musí obsahovat předem dané náležitosti - název organizace přijímající dar, hodnota daru, předmět daru, účel, na který je dar poskytnut a datum darování. Většina dárců poskytuje dary ve výši kolem 1-2% vlastního obratu. Budou mít jistotu, že si odečtou celý dar a ne jenom jeho část.
32 32 Odpočet darů si nemohou uplatnit takové právnické osoby, které nejsou založené za účelem podnikání a ty právnické osoby, jenž vykazují ztrátu nebo jejichž základ daně není tak vysoký, aby od něho mohl být celý dar odečten. Jestliže právnická osoba věnuje věcný dar a je zároveň plátcem DPH, musí odvést DPH z hodnoty daru, což pro dárce znamená další náklady spojené s poskytnutím daru. Poskytnutí finančního daru je od DPH osvobozeno (NIGU- TOVÁ, IN KOLČAVOVÁ, 2007). 2.9 Fundraising Podle JAROSLAVA REKTOŘÍKA bývá v začátcích neziskové soukromé organizace jediným zdrojem lidské nadšení a dobrovolná práce. V zápětí zjistí, že potřebuje svou činnost dobře finančně zabezpečit, pokud hodlá pracovat na profesionální úrovni. Začne se poohlížet po nějakém dotačním grantu, státní dotaci nebo movitějším podnikali v blízkosti svého města. Pro začátek se podaří finanční obnos získat. Ten je využit a je potřeba peněz dalších na veškerý chod organizace. Proto se stává fundraising různé metody získávání peněžních prostředků, hledání zdrojů běžnou součástí práce každé neziskové organizace. Fundraising představuje obor s různými metodami a postupy, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací. Je nástrojem inspirace pro konání dobrých skutků. "Fundraising není jen o získávání peněžních prostředků potřebných k přežití. V širším slova smyslu jde o získávání důvěry a s tím související stabilitu a trvalou udržitelnost organizace. V NNO je součástí finančního managementu. Je důležitou součástí práce organizace a rozhoduje o míře jejího úspěchu. Ovlivňuje, zda bude životaschopnou a stabilní organizací, která bude trvale udržitelná. Následuje ilustrace postavení fundraisingu mezi ostatními činnostmi nestátní neziskové organizace (HLOUŠEK, HLOUŠKOVÁ, 2011). Obr. 6 Postavení fundraisingu mezi ostatními činnostmi NNO Fundraising je zapojení ostatních do toho, o co Vám jde, způsobem, který jim usnadní Vás podporovat. Řada lidí se chce více zapojit, ale nemají čas. Peníze
33 Teoretická část 33 jsou nejjednodušší způsob jak ukázat zájem. A fundraising je nabídka konkrétních možností na co a jak je věnovat (CRAIG, COOK, IN ŠVRČINOVÁ, 2006). Autoři HLOUŠEK A HLOUŠKOVÁ (2011) uvádějí zásady, kterých bys se fundraisor držet při jednání s firemním dárcem. V zápětí jsem použila jejich výčet nejčastějších chyb, kterých by se mohl fundraisor dopustit. Následuje týmiž autory doporučený postup jednání fundraisora a zástupce odpovědné společnosti Zásady pro jednání s firemním dárcem: strategie win-win (nebýt žebrákem, ale nabízet), nevyhrožovat, nečinit nátlak, nenutit, přesvědčit může jen přesvědčený, vzbudit důvěru, získat si člověka (ne organizaci - ta peníze nevydává), cítit se uvolněně, požádat o určitou částku na konkrétní věc, úsměv obvykle nic nezkazí Nejčastější chyby žadatele: chová se nedůvěryhodně (uvádí nepravdivé informace, chodí pozdě), vzbuzuje u dárce pocit viny účelovými argumenty, vystupuje vůči dárci nepřátelsky, obrací se na nesprávnou osobu (bez pravomocí), prezentace je nevýrazná, bez nadšení, žadatel se soustředí výhradně na získání peněz Tváří v tvář firemnímu dárci Struktura osobního rozhovoru: 1. fáze - představení jednání vést v uvolněné atmosféře (téma jako rodina, zájmy, počasí) představit sebe a svou pozici v organizaci (důležité pro zařazení) 2. fáze - prezentace organizace historie organizace (co nejstručněji) výstižně formulovat poslání organizace sdělit, proč právě tato organizace nej nejvhodnější příjemce daru předat propagační materiály 3. fáze - vzbuzení zájmu a vtažení do problematiky definovat cílovou skupinu, společenský problém a možnosti řešení (jazykem, kterému dárce rozumí) přeptat se, zda dárce problematice rozuměl (nevnucovat vlastní názor)
34 34 vnímat postoje dárce a žádost formulovat tak, aby na ni dárce slyšel 4. fáze - tah na branku vyslovit konkrétní požadavek žádat konkrétní částku nebo věc pokud dárce souhlasí, dohodnout podmínky a uzavřít smlouvu jestliže dárce váha, vrátit se k fázi 3 a poskytnout informace, které dárce pro své rozhodnutí potřebuje 5. fáze - rozloučení odmítnutí nebrat osobně vzít na dárce kontaktní údaje se slibem, že jej budete pravidelně informovat 6.fáze - stále v kontaktu do týdne poslat krátký dopis nebo s poděkováním za strávený čas pravidelné informace o průběhu projektu a činnosti organizace dodržovat vzájemná ujednání Diverzifikace zdrojů Pro organizaci je nejlepší co největší diverzifikace zdrojů, ze kterých získává prostředky k realizaci svých činností. Podrobněji se jedná o členské příspěvky, příspěvky státního a územních rozpočtů, fondů a nadací (granty), dary od občanů a firem a tržby z vlastní činnosti. Řadu organizací podporuje hlavní dárce, který poskytne většinu potřebných prostředků, čím se organizace dostává do stavu závislosti. Jedna zamítnutá žádost o finanční příspěvek může vyvolat krizi. Rozšíření o další dárce finanční závislost omezí (ŠOBÁŇOVÁ, 2010). 1 Podniky a firmy 2 Nadace a nadační fondy 3 Státní správa a samospráva 4 Jednotlivci 5 Další organizace Plánovací proces fundraisingu Získávání peněz, jakožto dlouhodobý proces, by mělo začínat efektivním plánováním a končit podrobným zhodnocením. Postup: 1. definice poslání organizace, 2. určení konkrétních a měřitelných cílů, 3. vypracování realizačního a časového plánu aktivit, 4. zpracování ročního rozpočtu, 5. ověření, zda organizace reaguje na potřeby společnosti,
35 Teoretická část uvažování o zapojení dobrovolníků, 7. vybrání nejvhodnější fundraisingovou metodu pro danou situaci, 8. sestavení seznamu možných zdrojů, 9. specifikování okruhu dárců, 10. požádání o dar, 11. informování dárce o použití jeho daru, 12. snaha o obnovení spolupráce s donátorem nebo zvýšení daru. Během plánování je potřeba brát v úvahu poslání organizace, poměr výtěžnosti zdrojů k nákladům na jejich získání, možná rizika. Dále je třeba ujasnit strategii přístupu ke zdrojům. Záleží na etické přijatelnosti zdroje, na lokalitě, ve které se projekt realizuje, na přitažlivosti tématu, rozsahu potřebných zdrojů a využití stávajících zdrojů. Dále na případné konkurenci a na omezení vznikající s právním typem organizace (HLOUŠEK, HLOUŠKOVÁ, 2011) Způsoby fundraisingu HLOUŠKOVI (2011) sepsali činnosti, které patří mezi způsoby fundraisingu: přímý poštovní styk hromadný dopis veřejné sbírky výzva předem určenému okruhu dárců benefiční akce výzva předem neurčenému okruhu dárců osobní dopis telefonický rozhovor písemná žádost o grant fundraising od dveří ke dveřím osobní návštěva Firemní fundraising Jestliže firma projeví zájem o záležitosti svého okolí a aktivně se účastní na jejich řešení, vytváří partnerství, která jsou znakem vyspělosti společnosti. Není vnímána jako "pouhá továrna na peníze", ale jako pomocník společnosti. Podniku to přináší velký kredit s etickým rozměrem. Stakeholdeři vnímají firmu jako čestnou a odpovědnou. Jiným přínosem partnerství NNO a podniku jsou schopnosti a dovednosti, které zaměstnanci firem předávají neziskovému sektoru. Proces spolupráce boří bariéry mezi oběma sektory, jelikož účastníci mají možnost nahlédnout do systému toho druhého. Vzniká partnerství, ze kterého profituje celá komunita. Přidávám typy, jak s firmou navázat partnerství a vybudovat vztah (HLOUŠEK, HLOUŠKOVÁ, 2011). Navázání partnerství s firmou: učinit rozbor vlastní organizace z hlediska finančních, personálních a materiálových kapacit, definovat vlastní potřeby, možnosti, očekávání a cíle,
36 36 určit, co může organizace nabídnout (např. komunikace s veřejností, společná propagace, PR aktivity, věda a výzkum, rozvoj zaměstnanců, atraktivní prostory), vypracovat projekt s konkrétními cíly, nasbírat informace o firmách a dalších potenciálních subjektech v okolí, vytvořit plán PR aktivit včetně propagačních materiálů. Možnosti budování vztahu s firmou: pravidelný kontakt (např. pozvánky na akce NNO), společné semináře a porady, propojování s dalšími partnery, realizace společných akcí, informování firmy o novinkách NNO, členství zástupce firmy ve správní radě Tři základní pravidla úspěšného fundraisingu LEDVINOVÁ (2010) upozorňuje na tři hlavní pravidla, aby konaný fundraising byl úspěšným. 1. Přesvědčit druhé dokážeme jen tehdy, jsme-li sami přesvědčení. 2. Nezískáváme peníze, ale člověka. 3. Musíme požádat. Obecně platí, že čím je způsob požádání osobnější, tím má větší šanci na úspěch. I když se osobně hůř žádá, také se hůře odmítá. K dalším pravidlům patří požádat o konkrétní částku na konkrétní věc. Žadatel by měl mít v záloze tzv. fundraisingový argument, se kterým by měl dárce přesvědčit a ne odradit. Pečlivě předem promyšlený a připravený ve více variantách. Měl by se připravit na dotazy typu (LEDVINOVÁ, 2010): Proč je činnost organizace tak důležitá? Proč to neplatí stát? Proč právě oni? Proč až dnes? HLOUŠKOVI (2011) radí, že nejdřív by měl fundraisor hledat v okruhu svých známých a příznivců (členů) organizace. Doporučuje se oslovit co nejvíce osob, které mají s organizací něco společného. Platí pravidlo oslovování dárců: Poprvé oslovený dárce představuje pouze 1% úspěšnosti. Pokud dárce již jednou daroval, je úspěšnost organizace až 65 %. Dává-li dárce pravidelně, může fundraisor počítat s 85% úspěšností získání příspěvku. Jestliže podnik jedenkrát daruje, je nutné ho přesvědčit o tom, jak je podpora z jeho strany důležitá a aby v ní pokračoval.
37 Teoretická část Budování fundraisingového týmu MIN CARLSON a CHERYL CLARKE (2000) ve své knize Team-Based Fundraising Step-by Step: A Practical Guide to Improving Results Through Teamwork (Týmový fundraising krok po kroku: Praktický průvodce pro zlepšení výsledků prostřednictvím týmové spolupráce) předpokládají, že neziskové organizace musí přijmout týmový přístup v získávání finančních prostředků, aby mohly soutěžit o finanční zdroje potřebné ke svému udržení a rozšíření. V neustále se rozšiřujícím neziskovém sektoru s omezenými zdroji dává smysl, že pokud bude organizace chtít prospívat i v příštích letech, bude vyžadovat kvalitní tým pro získání nebo udržení stávajících dárců a přínosů, které jim plynou. Týmový přístup jako řešení tvorby fundraisingu je v organizaci účinnější. Neziskové organizace volí týmový přístup jako svou strategii v řízení. Představenstvo, výkonný ředitel, ostatní zaměstnanci a dobrovolníci pracují společně a strategicky zvyšují potřebné zdroje pro jejich organizaci. Přístup k vybudování fundraisingového týmu krok za krokem podle těchto dvou autorů vypadá následovně: Organizování týmu Krok první: Dohoda o týmového přístupu. Druhý krok: Formování vedoucí skupiny. Krok třetí: Budování fundraisingového týmu. Příprava týmu Krok čtyři: Zaměření týmu s vizí a mandátem. Pátý krok: Vývoj fundraisingového plánu (cíle a úkoly). Krok šestý: Školení týmu, jak získat prostředky. Užívání akce (všechny tyto kroky se obvykle vyskytují současně) Sedmý krok: Identifikace potenciálních dárců. Krok osmý: Kultivovat dárce. Krok devátý: Žádost o příspěvky. Krok desátý: Rozpoznání dárců. Hodnocení pokroku Krok Jedenáct: Hodnocení týmu v pokroku a síle Motivy jednotlivých dárců Blízko k výhodám společensky odpovědného chování mají motivy dárců. Lze rozdělit do několika skupin, které se mohou vyskytnout současně (ŠOBÁŇOVÁ, 2010): marketingové účely firma očekává obchodní efekt (zvýšení poptávky, zlepšení image, nové kontakty) širší podnikové cíle investování velkých podniků do činností, které se jim časem zhodnotí altruismus společenská odpovědnost, občanská morálka negativní motivy praní špinavých peněz, snížení daňového základu, osobní prospěch, pocit moci, distribuce nevyužitelných výrobků
38 Nestátní neziskové organizace (NNO) NNO jsou na státu zcela nezávislé. Nejsou zřízeny ani za účelem podnikání. Jedná se o určitý druh společenství, který slouží k naplnění cíle a řešení problematiku ve vymezeném prostoru, která z určitého důvodu není nebo nemůže být řešena státními organizacemi či podnikatelským subjektem. Typickým znakem neziskových organizací je jejich schopnost reagovat na situaci ve společnosti téměř okamžitě. Nepodléhají žádnému institucionalizovanému procesu schvalování, tudíž nemusí ve svých dobročinných aktivitách čelit prakticky žádným časovým prodlevám (KOZOLKOVÁ, 2011). V současnosti se nejčastěji setkáme s formou občanského sdružení díky benevolentní právní úpravě této formy neziskových organizací. Avšak volnost v úpravě vede k tomu, že některá občanská sdružení nejsou aktivní a můžeme je označit jako spící. Občanská sdružení jsou upravena zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (HYÁNEK, 2004). Podle PESTOFFOVA modelu musí nestátní neziskové organizace splňovat tři následující podmínky (HYÁNEK, ŠKARABELOVÁ, ŘEŘICHOVÁ, 2005): Jsou založeny soukromými osobami, bez vlivu či záměru státu, resp. veřejných institucí (spadají do soukromého sektoru). Splňují podmínku neziskovosti (spadají do neziskového sektoru). Jsou to právnické osoby s dlouhodobým charakterem činnosti, nejde o dočasná uskupení bez formálních struktur (jsou to formální organizace) Financování neziskových organizací Financování NNO má tzv. více zdrojový charakter. Zdroje financí dělíme do následujících skupin (HYÁNEK, ŠKARABELOVÁ, ŘEŽUCHOVÁ, 2005): Systém veřejného financování: o domácí zdroje, státní správa, samospráva, o zahraniční zdroje (finance z Evropské unie). Finance z neveřejných zdrojů: o nadace tuzemské i zahraniční, o podnikatelská sféra (firemní dárcovství), o individuální dárci tuzemští i zahraniční (individuální dárcovství). Příjmy z vlastní činnosti: o vlastní činnost (hlavní a vedlejší), o členské příspěvky, o část příjmů z loterií a her, o reklama, o veřejné sbírky, o benefiční akce. Vyjmenované způsoby financování označujeme jako přímé. Za nepřímé finanční podpory považujeme úlevy na daních (např. daně z příjmů, daně z přidané hod-
39 Teoretická část 39 noty, silniční daně, spotřební daně, daně z nemovitosti, dědické a darovací daně a daně z převodu nemovitosti) Úkoly finančního managementu NNO Nesporným předpokladem k zajištění naplnění poslání NNO je obstarání finančních zdrojů. Za dostatek finančních prostředků odpovídá u malých subjektů management. U velkých organizací přechází tato odpovědnost na specializovaného pracovníka fundraisera. Jejich úkolem je vytvořit strategii, která povede k nejlépe dlouhodobému zdroji příjmů. Náplní strategie je oslovovat organizace, které se chtějí podílet na poslání NNO. Dalším bodem je správné pochopení zmíněného poslání a všech cílů NNO. Nastává konkurenční boj mezi NNO o proto je velmi důležité, aby potenciální dárci mohly zacílit na subjekt s posláním, které jsou ochotny financovat. Financování nestátní neziskové organizace celkově zahrnuje (BOUKAL, 2010): 1. zajišťování finančních zdrojů k bezproblémovému chodu NNO, 2. řízení závazků, 3. řízení aktiv (finanční krytí, pronájem), 4. finanční analýzu a plánování, 5. risk management Opodstatnění existence soukromých neziskových organizací REKTOŘÍK (2010) upozorňuje, že opodstatnění neziskových organizací působících v soukromém neziskovém sektoru vychází z principu sebeřízení společnosti, a i když stojí převážně mimo dosah veřejné správy, je veřejná správa významným prvkem jejich okolí. Jedná se o podílení se na veřejné politice státu v rámci občanské společnosti, což je hlavní příčina a důvod toho, že se občané sdružují do různých typů neziskových soukromých organizací. Svoboda sdružování je proto jednou ze základních svobod demokratického státu. Neziskové instituce potřebují ke své kvalitní činnosti prostředky z veřejných rozpočtů, zatímco stát potřebuje jejich kreativitu a flexibilitu při řešení společenských problémů Opodstatnění svobody sdružování shrnu v šesti bodech: V demokratickém systému vytvářejí sdružení vyrovnávací závaží principu demokracie proti zneužívání moci. Volební právo je dnes považováno za nedostačující účast při politickém dění a proto bylo umožněno sdružování formou účasti na moci. Svoboda sdružování jako podpora většiny ostatních svobod. Soukromé neziskové organizace jsou je faktor inovace. Nereaguje na uspokojování potřeb z minulosti jako stát, ale na ty současné. Občané jsou ve sdruženích vychováváni a motivováni pro společné i veřejné potřeby a cíle.
40 40 Sdružování se projevuje také jako prostředek obrany a podpory altruismu (nesobecký způsob myšlení a cítění), ale také svých osobních a skupinových záležitostí Nestátní neziskové organizace v oblasti sociálních služeb NO se zabývají sociálními službami ve všech právních formách. Oblast je to velmi strukturovaná zahrnující mnoho činností. Rozdělují se na (REKTOŘÍK, 2010): Služby sociální péče. Služby sociální intervence. Jelikož Občanské sdružení Heřmánek vykonává oba druhy těchto činností, uvedu jejich základní charakteristiky. Služby sociální péče Služby sociální péče jsou poskytovány osobám s fyzickým nebo psychickým handicapem a dalšími faktory na principu subsidiarity. Duševně a tělesně nemocným, velmi starým lidem nebo i opuštěným dětem. Jsou to lidé, kteří potřebují pomoc při zajišťování běžných fyzických potřeb. Mluvíme o pečovatelských službách od ubytování, přes stravování, až po vyplnění volného času. K tomu byla potřeba vzniku ústavu pro tělesně postiženou mládež, dospělé občany, seniory atd. Jde o cílevědomou snahu posílit omezenou soběstačnost těchto osob se začleněním do společnosti. Služby sociální intervence Smyslem sociální intervence je sociální prevence se snahou překonat nebo předcházet obtížné sociální situaci. Jedná se o prevenci patologických jevů ve společnosti, reakci na patologické jevy, krizovou intervenci a sociálně právní ochranu. Blíže si pod těmito pojmy představme střediska drogové intervence, denní pobyty pro bezdomovce, záchytné ústavy, krizová centra, linky důvěry, ochrana práv, zájmů a potřeb dětí, poradenství v nezaměstnanosti, výchovné poradenství, ubytovny pro osamělé matky s dětmi, zastupování u soudu. NO jsou jen jedním ze subjektů, které se na poskytování služeb podílí. Ostatními subjekty jsou jednotliví občané, rodina, zájmová občanská sdružení, dobročinná občanská sdružení, mezinárodní humanitární organizace a stát. Občanské sdružení (Heřmánek) sdružuje sociální péči i intervenci. Aby bylo jasné, na jakou úroveň Heřmánek umístit, sepsala jsem subjekty, které se řadí mezi neziskové organizace v oblasti sociální péče. Uvedu jejich výčet se základní charakteristikou práv a povinností Dobročinná občanská sdružení veřejně prospěšného charakteru BOUKAL (2009) tvrdí, že sdružení tohoto charakteru poskytují pomoc všem, kteří ji potřebují. Nejen svým členům. Slouží obecným zájmům a především se zaměřují na sociální péči o staré lidi, opuštěné děti a tělesně postižené. Posláním činnosti veřejně prospěšného sdružení je služba veřejnému prospěchu. Proto, na
41 Teoretická část 41 rozdíl od vzájemně prospěšné organizace, poskytuje služby pouze svým členům, bývá daňově i jinak zvýhodněna. Nenahraditelnou podporou jsou v médiích zveřejňované sbírky finančních prostředků slavnými osobnostmi a politiky. Podle zákona bylo empirickým pozorováním zjištěno, že v několika případech u NO dochází k následujícím nedostatkům. Níže je uveden seznam toho, co NO chybí (BOUKAL, 2009). Explicitně stanovené cíle a způsoby poskytování služeb. Ochrana práv uživatelů sociálních služeb. Explicitně vymezená pravidla jednání se zájemcem o sociální službu. Pravidla uzavírání dohod o poskytování služeb. Plánování a průběh poskytování sociálních služeb. Pravidla ochrany osobních dat klientů. Pravidla vyřizování stížností. Pravidla spolupráce s dalšími subjekty Občanské sdružení Heřmánek Heřmánek je občanské sdružení, které bylo zřízeno podle zákona č. 108/2006 Sb., o sdružování občanů. Heřmánek se skládá ze dvou částí: dům na půli cesty a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Podle zákona o sociálních službách 108/2006 Sb., domy na půl cesty poskytují pobytové služby pro osoby do 26 let, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě z jiných zařízení pro péči o děti a mládež. Služba obsahuje základní činnosti jako je poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí, poskytována za úplatu (HEŘMÁNEK, 2012). Cituji ředitele Heřmánku PAVLA SPORYSCHE Co se týče samotného druhu služby, je Heřmánek jediným domem na půli cesty a jedním z pouhých dvou zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v celém karvinském okrese, který má cca obyvatel Poslání OS Heřmánek Dům na půli cesty (DPC) Heřmánek pomáhá mladým lidem, kteří po dosažení zletilosti opouštějí zařízení ústavní výchovy (např. diagnostické ústavy, dětské domovy, výchovné ústavy), jiná zařízení pro péči o děti a mládež nebo odcházejí od pěstounů nebo od rodiny, jež ohrožuje jejich zdraví a vývoj. Úkolem DPC Heřmánek je skrze ubytování a dalších služeb změnit nepříznivou životní situaci klientů do té míry, aby nebyli nadále závislí na pomoci společnosti a přebrali plnou zodpovědnost za své chování. Mezi další služby poskytované zařízením je nácvik sociálních dovedností (vaření, péče o domácnost, hospodaření s příjmem
42 42 atd.), poskytování sociálně-právního poradenství, také zajišťování individuální psychoterapie prostřednictvím externího odborníka. Cílem je také snaha o zapojení klienta do pracovního procesu formou simulace zaměstnání. Cílovou skupinou pro DPC Heřmánek jsou mladí ve věku let (DPC HEŘMÁNEK, 2012). Posláním Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Heřmánek je pomoc mladistvým, kteří kvůli nepříznivé situaci v rodině (např. soudní vystěhování rodiny z bytu, alkoholismus či gamblerství rodiče, konflikty s rodiči, týrání), nemohou nadále v rodině setrvávat. V důsledku toho jim hrozí umístění do zařízení ústavní výchovy (diagnostický ústav, výchovný ústav, dětský domov). Pobyt mladistvého v Heřmánku umožní neztratit kontakt jak s rodinou, tak se svým přirozeným prostředím. Umožní mu pokračovat ve studiu na stejné škole. Navíc existuje pravděpodobnost, že se situace v jeho rodině stabilizuje natolik, že se do ní bude moct vrátit, aniž by byl umístěn do zařízení ústavní výchovy. Cílovou skupinou jsou mladiství ve věku let, kteří dále nemohou setrvávat v rodině kvůli nevyhovujícímu prostředí, kdy rodiče dítě zanedbávají, neuspokojují jeho materiální, sociální, citové či smyslové potřeby (ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC HEŘMÁNEK, 2012) Základní zásady Heřmánku 1. Dodržování práv klientů v souladu s právní legislativou a Etickým kodexem zaměstnance Heřmánku. 2. Respektování volby klienta ve smyslu stanovení si tzv. Individuálního plánu růstu s možností si své osobní cíle během pobytu měnit a postupovat v jejich plnění dle svých možností a schopností. 3. Individuální přístup ke každému klientovi s ohledem na jeho možnosti a schopnosti. Průběh poskytované služby se odvíjí podle osobních cílů klienta. 4. Spolupráce s dalšími institucemi - pracovníci znají své kompetence vzhledem ke své odbornosti a vzdělání a v případě rozpoznání potřeby jiné odborné pomoci, klienta směřují jinam. 5. Flexibilita - Heřmánek pravidelně jednou za 6 měsíců hodnotí stávající Pravidla bydlení a ve spolupráci s klienty navrhuje a zavádí změny potřebné pro efektivnější poskytování služeb. V rámci porad a supervizí pak pracovníci průběžně reagují na aktuální situaci. Klient má právo vyjádřit se k dění v zařízení na komunitním setkání. 6. Přirozené prostředí DPC Heřmánek poskytuje ubytování v přirozených podmínkách blízkých následnému reálnému prostředí, do jakého budou klienti po odchodu ze zařízení odcházet. To znamená, že pokoje a prostory nejsou vybaveny přepychově, naopak spíše skromně, zato útulně. Cílem je naučit klienty spokojeně žít v takových podmínkách, které, co se týče materiálního vybavení, odpovídají běžným potřebám každého člověka.
43 Praktická část 43 3 Praktická část 3.1 Kvalitativní výzkum Subjekty mého výzkumu jsou právnické osoby převážně podnikající v Moravskoslezském kraji. Jejich výběr není náhodný. Řídila jsem se seznamem firem, které v minulosti Občanské sdružení Heřmánek podpořily. Tento výčet jsem nalezla na internetových stránkách Heřmánku. Celkový počet donátorů Heřmánku je 18 (neberu v úvahu úřady, města, ministerstvo, nadace, charitu). Diskutabilní se může zdát výskyt Nadace OKD (OKD, a.s.). Jak akciová společnost, tak nadace jsou generálními partnery Heřmánku. OKD, a.s. je jediným zřizovatelem Nadace OKD. Zřízení této nadace bylo nejdůležitějším krokem filantropických aktivit společnosti. Důvodem byla filantropická činnost, která musela být díky svému enormnímu rozsahu od společnosti jako takové oddělena. Podstatný je fakt, že OKD podporuje Heřmánek od roku 2004, kdy Nadace zřízena ještě nebyla. Revírní bratrská pokladna není přímým donátorem Heřmánku. Je ale partnerem Nadace OKD. Proto její činnost na Heřmánek nepřímo působí. Kvůli malému počtu ochotných firem poskytnout mi informace v podobě rozhovoru, rozhodla jsem se kontaktovat RBP, jakožto odpovědnou společnost sídlící v blízkosti Karviné. Následně jsem zkontaktovala určené subjekty přes ovou nebo telefonní komunikaci. ová adresa či telefonní číslo bylo snadno vyhledatelné na vlastních webových stánkách každé firmy. Všem jsem poslala , v němž jsem se stručně představila. Uvedla jsem své jméno, bydliště, univerzitu, záměr své bakalářské práce a přínos výpovědí, které mi poskytnou. Zpočátku jsem vybrala pro svůj výzkum kvalitativní metodu. Předem naplánovaný individuální rozhovor s organizací, která kladně odpověděla na mnou zaslanou žádost, probíhal v kanceláři nebo zasedací místnosti. Doba setkání byla pokaždé jiná. Většinou jsem se musela podřídit jiné záležitosti odsunout a vydat se do sídla firmy v dohodnutý čas veřejnou dopravou. Uvítaní bylo vřelé v příjemné atmosféře moderně vybavených vnitřních prostor budovy. Během rozhovoru jsem postupovala podle obecného plánu, jež zahrnoval okruhy otázek. Nestanovovala jsem konkrétní otázky ani jejich pořadí, abych mohla zachytit volné vyjádření pocitů a stanovisek vedoucích zástupců firem (na vrchních pozicích) a rozšířit a prohloubit získané informace. Bylo důležité domluvit si schůzku s člověkem zabývající se problematikou dárcovství, abych získala pravdivé odpovědi hlubšího a širšího zaměření důvěryhodného zdroje. Za nejvhodnější způsob zachycení odpovědí jsem uznala audio záznam za předpokladu, že s touto alternativou bude druhá strana souhlasit, a že technika nezklame. Byla to nejrychlejší a nejprůkaznější možnost nenarušující atmosféru spontánnosti. Záznamy rozhovorů mám nahrané v mém osobním mobilním telefonu. Zvuk je přehráván v kvalitě odpovídající nahrávce diktafonu. Vybrala jsem neziskovou organizaci Heřmánek, která mi mohla poskytnout seznam svých partnerských firem. Neziskové organizace jsem eliminovala o státem/městem zřízené z toho důvodu, že právě tyto organizace mi nemohly po-
44 44 skytnout názvy firem, které jim v současnosti nebo také v minulosti finanční příspěvek poskytly. Existuje pro ně ospravedlnění. Se svými sponzory a dárci podepisují, např. azylové domy v Karviné, prohlášení o mlčenlivosti, aby donátory chránily před případnými dalšími žádostmi o poskytnutí finančního příspěvku typu: Přispěli jste jim, přispějte také nám!. Jedná se o know how veřejných neziskových organizací, jak a koho jako sponzory našly (M. Bakšová, Slezská diakonie). Ze soukromých neziskových organizací nacházející se ve městě mého trvalého bydliště, jsem upřednostnila právě Občanské sdružení Heřmánek v Karviné pro jejich ochotu se mnou spolupracovat a poskytnout mi potřebné informace.
45 Praktická část Kvantitativní výzkum Druhá část mého výzkumu tvoří dotazníkové šetření. Na internetových stránkách Evropské databanky jsem omezila vyhledání firem pouze na Karvinsku. K datu zde bylo registrováno firem. Tento údaj je pro mé účely mírně zavádějící, protože seznam obsahuje také školy, lékaře, neziskové organizace, firmy v insolvenčním řízení, pobočky a obce. Vyskytují se zde také firmy, jež svou ovou adresu nezveřejnily. V tom případě jsem otevřela odkaz na web podniku. Některé firmy mají uvedený v kontaktech, v mnoha případech byl však nedohledatelný. , ve kterém je odkaz na dotazník jsem zasílala výhradně firmám s podnikatelským záměrem. Celková suma podniků čítá 517. Seznam respondentů naleznete ke shlédnutí v příloze pod písmenem D. Pro serióznost mé osoby při oslovování podniků jsem dne založila nový hercigova.filantropie@gmail.com. Přepisování ů ze stránek Evropské databanky do okna příjemce slepé kopie trvalo čtyři dny (od do ). První věta Pomáhat potřebným v sociální oblasti přináší firmám výhody! vnáší do korespondence optimismus, nastíní čeho se bude následující text týkat. Následně v dotazníku slušně žádám respondenty o spolupráci v získávání informací. Uvádím zřetelně označený odkaz s výzvou pouhého kliknutí na něj, po kterém se dotazník objeví. Bylo nezbytné uvést, že dotazník je součástí mé bakalářské práce na téma Firemní filantropie vs. Fundraising Občanského sdružení Heřmánek, že bude vyhodnocen anonymně a jeho zodpovězení zabere okolo 10 minut. Text u ujišťuje dotazované, že odpovědi budou sloužit především ke studijním účelům, v obecné rovině mohou být inspirací neziskovým organizacím, jak nejlépe potenciální donátory oslovit a jak spolupracovat ke vzájemné spokojenosti. Naznačuji, že zkušenosti z praxe jednoho z přispívajících je dobrým příkladem pro ostatní. Opodstatněný je také požadavek o přepískání u (např. sekretářkou) osobě, která má oblast sponzonzoringu/dárcovství ve své kompetenci. Ať se jedná o ředitele, marketingové oddělení nebo samotného majitele firmy. Po zkušenostech z rozhovorů se zástupci firem vím, že za tuto oblast odpovídá odlišný útvar společnosti vesměs podle velikosti společnosti. Počítala jsem s možností, že některá firma na Karvinsku Dům na půli cesty Heřmánek (Občanské sdružení), sídlící v Karviné Starém Městě, nezná. Proto v u připisuji poslání Heřmánku: Pomáhá dětem a mladistvým, kteří vyžadují okamžitou sociální pomoc. Se souhlasem ředitele Heřmánku ing. Pavla Sporysche jsem připojila odkaz na internetové stránky Heřmánku. Závěrem jsem poděkovala za čas a ochotu s upřesněním, že píše studentka Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Respondenti měli na vyplnění dotazníků minimálně 13 dní (počítáno od posledního dotazovaného dne a po odečtení dnů víkendů, jakožto dny osobního volna). Za tuto dobu z 517 respondentů vyplnilo dotazník pouhých 14 z nich. Návratnost zodpovězeného dotazníku je pouhých 2,71%. Výsledkem mé-
46 46 ho dotazníkového šetření je velice malá vypovídací schopnost. Jelikož se jedná o doplňkovou metodu kvalitativního výzkumu s otevřenými otázkami, zmíním odpovědi do celkového hodnocení firemní filantropie na Karvinsku. Následují odpovědi dotazníku zpracované do grafů a tabulek: 1. Hlavní rozdíl mezi filantropií (dárcovství,dobrovolnictví) a sponzoringem je očekávání protiplnění za sponzorský dar. Je tedy podle Vás filantropie pro firmu smysluplná? Pouze jeden subjekt (7,14 %) se domnívá, že filantropie není pro firmu smysluplná. Za společensky odpovědnou firmu se považuje, avšak je se svou filantropickou činností nespokojena. Má zkušenosti s finanční nebo materiální podporou (příležitostnou) neziskové organizace podle doporučení a individuálního rozhodnutí. Přebytek finančních prostředků použije na rozvoj firmy. Za obecný názor společností tudíž můžeme považovat oprávněnost vstupu společenské odpovědnosti do podnikové kultury. 2. Získala Vaše firma titul "Společensky odpovědná firma?" Obr. 7 Graf získání titulu "Společensky odpovědná firma" Odpovědi na otázku získání titulu společensky odpovědné firmy dokázaly, že i na Karvinsku podnikají firmy, které se o dané ocenění snažily a uspěly. Možnost jiná (2) zahrnuje komentář, kde netušily o jaké ocenění se jedná. 3. Považujete Vaši organizaci za společensky odpovědnou firmu? Všichni, kteří odpověděli se považují za firmu společensky odpovědnou. 4. Má Vaše firma konkrétní zkušenosti s finanční nebo materiální podporou neziskové organizace? ne: 21,43% ano: 78,57%
CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci
1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na
VíceV současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:
Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí
VíceENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D.
ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceSpolečenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává
Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013 Brno JUDr. Věra Vojáčková,
VíceKOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože
VíceSpolečenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina. Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava
Společenská odpovědnost středních a velkých firem v sociální oblasti v Kraji Vysočina Mgr. Daniel Hanzl, SVOŠ sociální Jihlava Definice společenské odpovědnosti firem I Společenská odpovědnost firem je
VíceEtika v podnikání. Pracovní sešit úkoly. Vzdělávací oblast: Ing. Vilém Kunz, Ph.D.
AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039 Vzdělávací oblast: Etika v podnikání Ing. Vilém Kunz, Ph.D. Ústecký kraj
VíceCENA HEJTMANA za uplatňování konceptu
Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA
VíceSpolečenská odpovědnost firem CSR
Společenská odpovědnost firem CSR Akce pořádaná v rámci Individuálního projektu Karlovarského kraje Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM
ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci
VíceMIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací
MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny
VíceVýsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů
Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha
VíceSpolečenská odpovědnost firem
Společenská odpovědnost firem 15. 2. 2007 Krátce o historii... Diskuze o CSR jsou téměř 3 desetiletí staré, datují se od prvního Dne země v USA v roce 1970 1970 a 1980 CSR se posouvá dopředu pod tíhou
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VíceZákladní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5)
116 Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) dar (gift) Dobrovolný převod majetku nezištně a bez protihodnoty. K podstatným náležitostem daru patří způsobilost dárce, úmysl dárce,
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceCSR a manažerská odpovědnost
Impuls Fórum Corporate Social Responsibility Hodnotově orientovaná manažerská odpovědnost v podnikatelské sféře CSR a manažerská odpovědnost Prof. Dr. Dr. Peter Fonk Vedoucí Institutu pro aplikovanou etiku
VíceIng. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita
Řízení pojišťoven Řízení pojišťovacího podniku Podnikové řízení chápeme jako velmi složitý a mnohostranný proces. Obecný cíl podnikání: maximalizace zisku, maximalizace tržní hodnoty podniku. Cíl podnikání
VíceSpolečenská odpovědnost organizace jako další nástroj strategického řízení
Očekávání Společenská odpovědnost organizace jako další nástroj Prezentace: co to je Společenská odpovědnost stručný popis metodiky pro zavedení do úřadu Práce ve skupinkách sběr námětů a návrhů pro další
VíceVýznam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
VícePříjemce musí naplňovat současně tyto principy a charakteristiky sociálního podnikání:
Příloha č. 1 k výzvě Sociální podnikání na území MAS Sokolovsko Popis podporovaných aktivit Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání - integrační
VíceSociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative
Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk
VícePublic Relations (PR) Přemysl Průša
Public Relations (PR) Přemysl Průša PR - definice PR = záměrné, plánované a dlouhodobé úsilí vytvářet a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi organizacemi a jejich veřejností (IPR, UK) PR = řada
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní
VíceVznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
Příloha č. 3 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit
VícePodnikatelská etika 3. Etický problém a etické dilema; Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů
Podnikatelská etika 3. Etický problém a etické dilema; Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů 14.10.2015 Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu Schéma vlivů na rozhodovací proces: Faktory
VíceStínování manažerů Manager Shadowing Program
Stínování manažerů Manager Shadowing Program Kvalita Quality 2009 20. května 2009 DTO CZ, s.r.o. Ostrava Tomáš Nejedlo Co vás zajímá (nebo by mělo) Proč stínování organizujeme? Co program zahrnuje? Jak
VíceSpolečenská odpovědnost naše cesta rozvoje (kde jsme a kam jdeme) 2. ročník Konference společenské odpovědnosti ve veřejné správě 18. 11.
Společenská odpovědnost naše cesta rozvoje (kde jsme a kam jdeme) 2. ročník Konference společenské odpovědnosti ve veřejné správě 18. 11. 2014 Nechte se inspirovat konceptem společenské odpovědnosti: Proč?
VíceSpolečenská odpovědnost organizací (CSR)
Společenská odpovědnost organizací () Role státu v oblasti společenské odpovědnosti Ing. Hana Šimková, Ing. Lucie Součková Co je společenská odpovědnost organizací? 2. polovina 20. století Corporate Social
VíceEfektivnost informačních systémů. strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu
Informační systémy EIS MIS TPS strategické řízení taktické řízení operativní řízení a provozu 1 Otázky: Proč se výdaje na počítač v našem podniku neustále zvyšují, když jejich cena klesá? Víme vůbec kolik
VíceSocial return of investment
Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceSWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody
SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT
VíceŠkolení středního managementu mistři, vedoucí výroby
NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti
VíceVznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
Příloha č. 2 Podrobný popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských
VícePlánování sponzorství:
Plán sponzorství Plánování sponzorství: 1. Definice cílových skupin 2. Vyjasnění cílů sponzorství 3. Výběr typu sponzorství 4. Rozpočet 5. Měření efektivnosti sponzorství 1. Cílové skupiny struktura publika
VíceStrategie VŠTE 2010-2015
Strategie VŠTE 2010-2015 PREAMBULE: Tento dokument vymezuje pohled vrcholového vedení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen VŠTE ) na dlouhodobé směřování vysoké školy v
Více1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:
1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem
VíceMETODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky
METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje
VíceRozvoj finanční kapacity - Fundraising
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné
VíceUŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA
UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA 1. Úvodem Cenu hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2013 vyhlašují: Rada Plzeňského kraje Asociace společensky odpovědných firem Regionální hospodářská komora
VíceVýznam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
VíceHodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací
Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro
VícePolitika Společ enske odpove dnosti Krajske ho ú r adú Jihomoravske ho kraje
Politika Společ enske odpove dnosti Krajske ho ú r adú Jihomoravske ho kraje Schválena dne 19. 8. 2013. Čtvrté vydání schválené 15. 8. 2017 nahrazuje třetí vydání účinné od 1. 2. 2017. JUDr. Roman Heinz,
VíceCesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013,
VíceMIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací
MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba
VíceIndikátory sociálního podniku.
Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory
VíceDoprovodné obrázky a videa na Internetu
POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam
VíceVznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
Příloha č. 2 Podrobný popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských
VícePODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR
PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou
VíceTémata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková
Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.
VíceEtický kodex sociálního pracovníka České republiky
Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,
VíceWS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady
VíceManagement a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích. Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.
Management a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Teorie řízení samostatná vědní disciplína, zabývající se zkoumáním a formulováním obecných
VíceTEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE
strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a
VíceIntegrační sociální podnik Příjemce musí naplňovat současně tyto principy a charakteristiky sociálního podnikání:
Příloha č. 2 Věcné zaměření Popis podporovaných aktivit ve výzvě Řídícího orgánu OPZ pro Místní akční skupiny na podporu strategií komunitně vedeného místního rozvoje Vznik nových a rozvoj existujících
VícePilotní kurz lektorů SP CSR
Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k
VíceBusiness Development Rozvoj podniku
Marketing vytváření obchodních příležitostí pomocí: udržením stávajících zákazníků přilákáním nových zákazníků Tržby vyhráním zakázky Zákaznická služba Cíle společnosti, které ovlivňují marketingové činnosti:
VíceCO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?
CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ
Více1 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Výzva Místní akční skupiny (dále jen MAS ) se vyhlašuje v rámci Investiční priority 2.3 OPZ Strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Komunitně vedený místní
VíceCena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost
Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost Uživatelská příručka Rok 2015 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu 1. Úvodem Hejtman Moravskoslezského kraje spolu s Radou kvality ČR vyhlašují:
VíceLIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY L.Měrtlová Z.Dostálová ÚVOD Společnosti zaměřené na poskytování služeb, zejména služeb náročných na znalostech začaly dosahovat vyšších zisků, vyšší
VíceCena Ústeckého kraje. za společenskou odpovědnost
Ústecký kraj Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje Rada kvality České republiky Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost Uživatelská příručka Rok 2015 Cena Ústeckého kraje Rada kvality ĆR
VíceSpolečensky prospěšný cíl. Sociální prospěch. Ekonomický prospěch. Environmentální prospěch. Místní prospěch. Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání - integrační sociální podnik a environmentální sociální
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceDobrovolnictví a komerční firmy
Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz http://www.hest.cz http://www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví a komerční firmy Jiří Tošner 2.6.2014 1 I. Mýty o dobrovolnictví Dobrovolnictví
VíceBudou podporovány všechny typy níže uvedených činností, dílčí části činností nebo
Příloha č. 7 Popis podporovaných aktivit k výzvě Sociální podnikání na území MAS Krušné hory, o.p.s. Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
VícePartnerství, sponzoring APO
Partnerství, sponzoring Co je Asociace profesionálních obchodníků () je nezávislá nezisková organizace sdružující členy, kteří se profesionálně zabývají obchodní činností v roli obchodníků, manažerů nebo
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI
JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist
VíceVzdělávání k diverzitě
Vzdělávání k diverzitě jako součást vzdělávacího programu organizace Marie Čermáková 1 Struktura prezentace Úvodem Jak začít se vzděláváním v diverzitě Vzdělávání v diverzitě principy Znalost diverzity
VícePodnikatelská etika 2. Etika a ekonomika
Podnikatelská etika 2. Etika a ekonomika 13.10.2016 Etická dimenze základních ekonomických problémů Člověk vnímá svět jako hodnotový systém Jeho jednání je korigováno hodnotovým kontextem Tato korekce
VíceZpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015
www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních
VícePříloha č.2 - Výběrová kritéria
Příloha č.2 - Výběrová kritéria Program INOVACE-inovační projekty Výzva č. I Dělení výběrových kritérií Pro každý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu ANO/NE. Aby projekt
Vícekodex obchodního chování a etiky
kodex obchodního chování a etiky 01 ETICKÝ KODEX úvod Společnost VTG Engineering, s.r.o. (dále jen společnost) chce vytvářet s dodavateli vzájemně prospěšné vztahy postavené na společných hodnotách a očekávaném
VíceZdroje pro správné skutky. Petr Holý
Zdroje pro správné skutky Petr Holý Definice dárcovství? Dávání peněz je radost. Lidé dávají rádi proto, že z toho mají dobrý pocit, přidá jim to na společenské vážnosti nebo ulehčí svědomí. Mají možnost
VíceCena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Uživatelská příručka
Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost Uživatelská příručka Rok 2012 1. Úvodem Rada Moravskoslezského kraje spolu s Radou kvality ČR vyhlašují: Cenu hejtmana kraje za společenskou odpovědnost
VícePŘEDSTAVENÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY INDIVIDUÁLNÍHO DÁRCOVSTVÍ V NNO
Pavol Frič - Fakulta sociálních věd UK Martin Vávra Sociologický ústav AVČR PŘEDSTAVENÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY INDIVIDUÁLNÍHO DÁRCOVSTVÍ V NNO Prezentace na druhém setkání celostátních všeoborových a mezioborových
VíceMSFN Hodnocení firem aneb co to znamená úspěšná firma. 2018/2019 Marek Trabalka
MSFN Hodnocení firem aneb co to znamená úspěšná firma 2018/2019 Marek Trabalka Hodnocení firem Subjektivní Objektivní číselné vyjádření (CF, roční obrat) Kombinace Úspěch a hodnocení firmy Dosažení určitého
Více6.1 Modely financování péče o zdraví
6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním
VíceDOTAZNÍK. Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Základní údaje o organizaci
Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost DOTAZNÍK Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) do 50 do 250 nad 250 zaměstnanců Zmocněnec pro jednání:
VíceMarketing. PhDr.Ing.Jaroslava Dědková Ph.D. Katedra marketingu. jaroslava.dedkova@tul.cz
Marketing PhDr.Ing.Jaroslava Dědková Ph.D. Katedra marketingu jaroslava.dedkova@tul.cz Alsbury A., Jay R. Dědková J. Honzáková I. Foret M., Procházka P., Vaculík J. Horáková I. Kolektiv autorů Odborná
VícePříloha č. 1: Podrobný popis podporovaných aktivit
Příloha č. 1: Podrobný popis podporovaných aktivit PODPOROVANÉ AKTIVITY A. Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj
VícePřidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO
Výsledky průzkumu PMF 2015 Přidaná hodnota HR očima HR manažerů a CEO Jana Havlíčková, Preciosa, a.s.; členka představenstva PMF Kateřina Maršíková, Ekonomická fakulta, TUL Síla HR, Praha, Slovanský dům,
VíceÚloha marketingu v řízení podniku. Metody, nástroje a prostředky řízených vztahů s veřejností (PR)
Úloha marketingu v řízení podniku Metody, nástroje a prostředky řízených vztahů s veřejností (PR) Nástroje a prostředky uskutečňování vztahů s veřejností Přímá marketingová komunikace snadnější získávání
VíceZákladní role interního auditu a vývoj jejího vnímání
Základní role interního auditu a vývoj jejího vnímání Setkání interních auditorů při příležitosti oslav 20 let od založení ČIIA Jihlava 10. 6. 2015 Vývoj role interního auditu Vznik IA Pol. 19. stol. Současnost
VíceEkonomie a právo, části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Ekonomie a právo, části oboru Člověk a svět práce 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární
VíceMORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie
VícePodnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla
Podnikatelský záměr = Podnikatelský plán = business pla Základní části realizační resumé zpracovává se na závěr, rozsah 2-3 stránky charakteristiku firmy a jejích cílů organizační řízení a manažerský tým
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceVznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání - integrační
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VícePODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS
PODMÍNKY DÁRCOVSKÉHO PORTÁLU FILANTROS V následujících ustanoveních naleznete podmínky registrace a užívání dárcovského komunitního portálu Filantros. Provozovatelem portálu Filantros je občanské sdružení
VíceZáklady fundraisingu Ing. Pavel Němeček Aliance lektorů a konzultantů. Projekt Monitoring a vyhodnocování KPSS na Otrokovicku
Základy fundraisingu Ing. Pavel Němeček Aliance lektorů a konzultantů Projekt Monitoring a vyhodnocování KPSS na Otrokovicku Obsah modulu Co je to fundraising? Pyramida dárců aneb jak to funguje Fundraisingové
VíceOrganizační kultura podle Richarda Barretta
Organizační kultura podle Richarda Barretta Hodnotově vyvážený management organizací PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Znalosti NÁZEV pro KONFERENCE tržní praxi 2015 / Olomouc 10.9.2015 KRÁTCE / MÍSTO KONFERENCE
VíceVÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE
VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE HANA KRBCOVÁ ředitelka divize personalistika ČEZ, a. s., viceprezidentka People Management Fora Kompetence pro život, Konírna Poslanecké sněmovny
Více