Determinanty poptávky po životním pojištění v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Determinanty poptávky po životním pojištění v České republice"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Determinanty poptávky po životním pojištění v České republice Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Zuzana Richterková, Ph.D. Bc. Jana Skřítecká Brno 2014

2

3 Tímto bych ráda poděkovala paní Ing. Zuzaně Richterkové, Ph.D., vedoucí diplomové práce, za cenné rady a připomínky, které mi při zpracování diplomové práce poskytla.

4

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Determinanty poptávky po životním pojištění v České republice vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2014

6

7 Abstract Skřítecká, J. The Deteminant of Life Insurance Demand in Czech Republic. Diploma thesis. Brno, The main purpose of this diploma thesis is to identify determinants of the demand of life insurance in Czech Republic. They used annual time series data for the period Dependent variables are the total premiums written and the number of life insurance policies in the trunk. The results show that the total of premiums has a positive effect size of gross wages and education levels, negative index age and number of children. Number of contracts affects the size of GDP positively and negatively the level of education. Keywords Life insurance, demand for life insurance, Czech Republic, premiums, number of contracts Abstrakt Skřítecká, J. Determinanty poptávky po životním pojištění v České republice. Diplomová práce. Brno, Hlavním cílem této diplomové práce je identifikovat determinanty poptávky po životním pojištění v České republice. Jsou využita data ročních časových řad za období let Vysvětlované proměnné jsou celkové předepsané pojistné a počet smluv životního pojištění v kmeni. Výsledky ukazují, že na celkové předepsané pojistné působí pozitivně velikost hrubé mzdy a úroveň vzdělání, negativně index stáří a počet dětí. Počet smluv ovlivňuje pozitivně velikost HDP a negativně úroveň vzdělání. Klíčová slova Životní pojištění, poptávka po životním pojištění, Česká republika, předepsané pojistné, počet smluv

8

9 Obsah 9 Obsah 1 Úvod 13 2 Literární rešerše Přehled studií Klíčové faktory ovlivňující poptávku po životním pojištění Ekonomické faktory Demografické faktory Sociální faktory Institucionální faktory Metodika Cíl práce Zdroj dat Použité ekonometrické nástroje Základní testy Empirická část Aktuální situace na pojistném trhu v České republice Vývoj sledovaných proměnných v ČR v letech Makroekonomické ukazatele Demografické ukazatele Vícerozměrná analýza Regresní model A Regresní model B Testování modelů Diskuze Interpretace získaných výsledků Konfrontace výsledků Závěr 58

10 10 Obsah 7 Seznam použitých zdrojů a literatury 59 A Použitá data 67 B Regresní model A počet smluv 68 C Regresní model B předepsané pojistné 69

11 Seznam obrázků 11 Seznam obrázků Obr. 1 Použitá data 67 Obr. 2 Výstup z Gretlu 1 68 Obr. 3 Výstup z Gretlu 2 69

12 12 Seznam tabulek Seznam tabulek Tabulka 1: KPSS test 52 Tabulka 2: F-test 52 Tabulka 3: Reset test 52 Tabulka 4: Testy nelinearity 53 Tabulka 5: Whiteův test 53 Tabulka 6: Durbin-Watson test 53 Tabulka 7: Chí-kvadrát 53

13 Úvod 13 1 Úvod Poptávka po životním pojištění zaznamenala ve světě v posledních několika desetiletích rychlý růst. Velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ve využívání životního pojištění vyvolává otázky, co vlastně určuje spotřebu životního pojištění. Mnozí zahraniční autoři již testovali tuto poptávku a došli na různé faktory, které stanovili jako determinanty spotřeby životního pojištění. V této práci se pokusím objasnit, které z nich působí na spotřebu životního pojištění u nás. Pojišťovnictví je v dnešní době nedílnou součástí každé rozvinuté tržní ekonomiky a nenahraditelným nástrojem ochrany proti následkům negativních událostí. Každodenní život s sebou přináší obrovské množství rizik a nebezpečí. Lidé tak stále častěji pociťují potřebu chránit svůj majetek, ale také sami sebe před jejich hrozícími dopady. Životní pojištění původně vzniklo jako produkt na krytí rizika smrti, později se stalo pojistnou událostí i dožití daného věku. Jak již název životního pojištění napovídá, jeho podstatou je především pojistná ochrana pojištěnce. Pojištění na riziko smrti má smysl pouze pro člověka, na kterém jsou finančně závislí jiní lidé. V případě tragické události plnění z životní pojistky kryje finanční potřeby jeho blízkých osob. Pomáhá k překlenutí složitých životních situací a vytváří určitý finanční polštář pro rodinné příslušníky, dokud se nepostaví na vlastní nohy. Často jsou k životnímu pojištění přidány i další pojistné produkty, např. pojištění trvalé invalidity, úrazové pojištění apod. Na území České republiky má životní pojištění dlouhou historii. Ta byla negativně poznamenána totalitním režimem ve 20. století, kdy tento druh ochrany osob prakticky neexistoval. V současné době však získává stále větší význam a jeho popularita roste, zejména díky daňovému zvýhodnění a politice bank, které často vyžadují uzavření pojistné smlouvy v případě poskytnutí dlouhodobého nebo hypotečního úvěru. Diplomová práce je rozdělena na pět části. Literární rešerše popisuje studie zabývající se touto problematikou. Jsou zde shrnuty teoretické a empirické poznatky týkající se poptávky po životním pojištění. V následující kapitole je pak popsaná zvolená metodika a cíl této práce. Ve čtvrté kapitole je stručně vystižena aktuální situace na pojistném trhu v České republice, vývoj sledovaných proměnných v letech a na závěr je uvedena ekonometrická analýza. Následuje diskuze s podrobným popisem získaných výsledků a na konec závěrečné poznámky a návrhy pro budoucí práci.

14 14 Literární rešerše 2 Literární rešerše V rámci rešerše budou představeny zdroje, které se zabývají problematikou poptávky po životním pojištění. Po teoretickém rámci následují empirická šetření, kde byly vyvinuty modely, které popisují chování spotřebitelů. Nakonec přistoupíme k empirickým studiím, které hodnotí vliv faktorů na poptávku po životním pojištění v jednotlivých zemích. Danou problematikou se v historii zabývala velká spousta ekonomů. Své články publikovali v odborných časopisech. Studie jsou dostupné na stránkách JSTOR. Do výčtu je zahrnut i jediný dohledatelný český článek zabývající se touto problematikou (Koklar, 2011). Vybrané studie jsou analyzovány z pohledu nastavených cílů, použité metodiky a závěrů, ke kterým dospěly. V závěru literární rešerše jsou získané informace shrnuty v popisu proměnných, u kterých byl zjištěn vztah s poptávkou po životním pojištění. 2.1 Přehled studií Izraelský profesor ekonomie, filozofie a také matematické ekonomie, Menahem E. Yaari, uvedl v roce 1965 svou studii Nejistá délka života, životní pojištění a teorie spotřebitele, která popisuje chování člověka a důvody, proč si uzavírá pojištění. Těmito důvody je jednak snaha zhodnotit svůj majetek a následně z něj mít větší užitek, což je znázorněno Fisherovou rovnicí. Dalším důvodem je ohleduplnost ke svým blízkým a zanechání dědictví, sloužící k zajištění rodiny po smrti tento užitek je popsaný jako Marschallův užitek. Jako první vyvinul teoretický model vysvětlující poptávku po životním pojištění. Tento model předpokládá, že poptávka po životním pojištění je funkcí bohatství, očekávaných příjmů v průběhu života jedince, úrovně úrokových sazeb, nákladů na životní pojištění (administrativní náklady) a předpokládané subjektivní diskontní sazby pro budoucí spotřebu. Prvními autory, kteří zkoumali determinanty působící na poptávku po životním pojištění, byli docent James. D. Hammond, profesor ekonomie David B. Houston a odborný asistent na statistice podnikání Eugene R. Melander. V roce 1967 publikovali v USA studii Determinanty domácnosti ovlivňující výdaje na pojistné životního pojištění empirické vyšetřování. V tomto článku se pokusili určit a analyzovat hlavní faktory spojené s výdaji na životní pojištění a poskytnout alespoň odhad cenové elasticity poptávky těchto výdajů, využitím vícenásobné regresní analýzy. Pro práci byla využita průřezová data ekonomických a demografických proměnných, jakož i množství peněz vynaložených domácnostmi na předepsané pojistné životního pojištění. Veškeré data pochází z průzkumů, které probíhaly v letech 1952 a 1961.

15 Literární rešerše 15 Obecně regresní model zkoumal v této studii výdaje na pojistné životního pojištění jako funkci příjmů, čistého jmění, stavu životního cyklu, věku, rasy, povolání a vzdělání. Proměnné určené jako významné na 1 % úrovni byl příjem, čisté jmění, životní cyklus a povolání. Vzdělání bylo významné na úrovni pět procent. Výsledky byly stejné v obou ukázkových letech 1952 a Odhady cenové elasticity poptávky byly 0,53 v roce 1952 a 0,83 v roce Jedná se tedy o neelastickou poptávku a při procentní změně ceny pojištění se poptávka změní o méně než jedno procento. Nils H. Hakansson, profesor účetnictví a financí, se pokusil optimalizovat chování spotřebitelů. Svou práci s názvem Optimální strategie investic a spotřeby za přítomnosti rizika, nejisté životnosti a pojištění vydal v roce V té předpokládal, že jednotlivec maximalizuje očekávaný užitek ze spotřeby v čase. Uvedl zde dva předpoklady. Jedním je maximalizace očekávaného užitku po dobu svého života, druhým pak maximalizace dědictví po jeho smrti. Stejně jako dříve i tady se pracuje s tím, že jednotlivec má prostředky, které se skládají z počátečního kapitálu, který může být i negativní a z neinvestičního toku příjmů. Jsou zde sestaveny formální modely. Zásadní je, že způsob rozhodnutí o složení portfolia, financování, spotřebě a případně pojištění, jsou analyzovány v jednom modelu. Ze studie plyne, že nikdy nebude optimální uzavřít pojištění v množství větším, než je současná hodnota příjmů z neinvestičního proudu. Tedy jedinec bez příjmu neinvestičního charakteru a bez motivu dědického by neměl kupovat žádné životní pojištění, ani pokud bude nabízené za "spravedlivé" sazby při optimální strategii. S dalším zajímavým tématem přišel v roce 1972 americký docent v oboru financí a pojišťovnictví Leonardo L. Berekson. Zabýval se působením pořadí narozeného dítěte, úzkostí a přidružením na nákup životního pojištění. Účelem tohoto článku bylo popsat a analyzovat výsledky role úzkosti při nákupu pojištění. Bylo zjištěno, že jako významné proměnné se jeví věk, příjem, počet dětí a to v různé míře a v různých směrech. Pořadí narození jako přístup k sledování úzkosti v pojišťovnictví se zdá být užitečný pouze v určitých populacích. Existují nejméně dva důvody pro tento závěr. Za prvé výsledky ukázaly, že chování manželských anebo fyzických osob s vyššími příjmy nevykazuje známky působení efektu souvisejícího s pořadím narození. Za druhé, i pokud je nalezen důkaz o efektu pořadí narození v nákupním chování, nevede to automaticky k úzkosti. Psychologická literatura poskytuje příliš protichůdné důkazy týkající se vztahu pořadí narození a úzkostí. První, kdo se zaměřil na vztah citlivosti mezi koupí životního pojištění a finančními, proměnnými byl ekonom Federální rezervní banky, Peter Fortune. Ve své studii z roku 1973 analyzoval pojištění v USA v letech Pracoval se čtvrtletními daty. Snažil se propojit teoretický rámec, který popsali předchozí

16 16 Literární rešerše autoři s empirickým testováním skutečných dat. Použil log-lineární model, spíše než lineární. A krátkou dobu pozorování vysvětluje omezením dostupnosti čtvrtletních údajů a použitím distribuovaného režimu zpoždění. Vypozoroval vysokou citlivost mezi optimálním množstvím životního pojištění, bohatstvím a reálnou úrokovou mírou. Mzdy a diskontní sazby působí na spotřebu pozitivně, velikost bohatství naopak negativně. Také stav důvěry spotřebitelů se ukázal jako důležitý determinant spotřeby životního pojištění. Jako vysvětlovanou proměnnou použil logaritmus reálného pojištění na obyvatele "čisté životní pojištění v platnosti", která je definována jako celkové životní pojištění platné v USA minus celkové životní pojištění rezervotvorné. To představuje čistý nárůst bohatství pojistníků v případě úmrtí. Vysvětlující proměnné byly čas, sezónní šidítka, logaritmy reálné mzdy na jednoho obyvatele a mzdových příjmů z národních příjmů, reálného bohatství jednoho obyvatele na konci čtvrtletí, a "skutečné" úrokové sazby definovány jako výnos podnikových dluhopisů ohodnocených ratingovou agenturou Moody hodnotou Baa snížený o očekávanou míru inflace. Vše je uváděno v milionech dolarů, všechny toky jsou čtvrtletní ceny a úroková sazba je roční procentní sazba návratnosti. Dále byl do seznamu proměnných přidán logaritmus indexu spotřebitelské důvěry. Tento index je určen k zachycení účinku důvěry spotřebitelů při očekávání mezd a platů. Model vyvinutý v rámci této studie navíc umožňuje odvodit závěry o vlivu inflačních očekávání při množství čistého požadovaného pojištění. V modelu může mít očekávaná míra inflace vliv na poptávku po pojištění, a to dvěma způsoby - prostřednictvím vlivu na spotřebitelské důvěry a na reálné úrokové míry. Empirické studie poskytují ale jen málo důkazů o tom, že reálná úroková míra je ovlivněna očekávanou mírou inflace, takže druhý způsob vlivu lze považovat za zanedbatelný. V této studii je proto zkoumám pouze první vliv očekávané míry inflace. Výsledky naznačují, že důvěra spotřebitelů je nepřímo úměrná k očekávané míře inflace a tento vliv je silný a stabilní. Při zvýšení očekávané roční míry inflace o 1 % (100 bazických bodů) se sníží index spotřebitelské důvěry o 11,4 bodů. Vzhledem k tomuto zjištění je znatelný velmi silný negativní dopad inflačního očekávání na důvěru spotřebitelů, a tím pádem i na optimální množství čistého pojištění. Peter Fortune proto kritizoval studium Seeva Neumanna, který nezahrnul očekávanou míru inflace do svého modelu a dospěl proto k závěru, že poptávka po pojištění nezávisí na očekávané cenové hladině. Teoretický model předpokládá, že optimální množství čistého životního pojištění závisí na třech klíčových proměnných výši mezd a mzdových příjmů, množství nelidského bohatství a diskontní sazbě. Další autoři, kteří si dali za cíl popsat determinanty poptávky po životním pojištění, byli docent Robert S. Headen a profesor J. Finley Lee. V práci z roku 1974 zkoumali účinky krátkodobého chování finančních trhů a očekávání spotřebitelů při nákupu běžného životního pojištění.

17 Literární rešerše 17 Přesto, že výsledky tohoto zkoumání nejsou zcela kompletní a průkazné, z části kvůli statistickým problémům jako je multikolinearity, která trápila analýzy časových řad, dospěli autoři k závěru. Správná souhrnná formulace poptávkové funkce životního pojištění by měla zahrnovat proměnné odrážející úspory, spotřebitelský sentiment a cenové podmínky na finančních trzích spolu s dalšími proměnnými, které odrážejí tržní potenciál a marketingové úsilí. Tyto proměnné jsou navíc pravděpodobně mnohem důležitější pro krátké období (např. měsíční nebo čtvrtletní) než pro delší. Profesoři John J. Burnett (marketing) a Bruce A. Palmer (pojišťovnictví) zkoumali ve své studii z roku 1984 různé demografické a psychografické charakteristiky vztahující se k různé úrovni vlastnictví životního pojištění. Data analyzovali pomocí vícenásobné analýzy. Údaje byly generovány ze spotřebitelského průzkumu ve středně velkém městě. Rozdali celkem 400 dotazníků mezi všechny kategorie populace s výjimkou dolních a horních extrémů v oblasti příjmů. Ze 197 vyplněných dotazníků bylo 159 použitých pro účely této studie. Respondenti byli požádáni o odpovědi na otázky týkající se demografických a psychografických proměnných. V průzkumu se ukázalo, že majitel poměrně velkého množství životního pojištění může být popsán následovně: finančně úspěšný, konzervativní, klidný člověk, orientovaný na rodinu, který věří, že má pod kontrolou svůj vlastní blahobyt. Tato osoba nemá vysokou sebeúctu ani vůdcovské schopnosti. Je soběstačná, má menší víru v tradiční pracovní morálku, je méně asertivní, dává přednost klidnější činnosti a má relativně nízký zájem o náboženství. Mívá také vyšší vzdělání, větší rodinu, vyšší příjmy, nestěhuje se tak často, není zcela loajální, věří v zapojení do komunity, ale nespoléhá silně na vládu. Výsledky naznačují, že víra v tradiční pracovní morálku, fatalismus, socializace preference, náboženství a asertivita jsou nejdůležitějšími prognostickými proměnnými. Vzdělávání, počet dětí a příjmy byly nejlepší demografické prediktory. Profesor pojištění a řízení rizik, David F. Babbel, se zabýval cenovou elasticitou životního pojištění. Ve studii z roku 1985 vytvořil cenový index pro životní pojištění prodávané ve Spojených státech v letech Účelem tohoto dokumentu bylo poskytnout vyšetření citlivosti ceny poptávky spotřebitelů po životním pojištění. Přístup zahrnuje analýzu časových řad na základě ročních souhrnných dat. Na základě statistických údajů je jasné, že spotřebitelé jsou skutečně citliví na cenu pojištění, které si kupují. Toto zjištění je v rozporu s tím, co bylo dosud uváděno v literatuře zabývající se pojištěním. Roku 1988 byla publikovaná další studie zabývající se životním pojištěním. Autory byli profesor ekonomie Michael Beenstock, docent pojišťovnictví Gerry Dickinson a Sajay Khajuria. Analyzovali roční průřezová data 12 průmyslových zemí

18 18 Literární rešerše z období let 1970 až 1981 a pátrali po vztahu mezi pojištěním odpovědnosti a majetku a příjmem. Zjistili, že mezní sklon se pojistit, tj. zvýšení výdajů na pojištění, když příjmy narostou o 1 $, se v jednotlivých státech liší a pojistné je přímo úměrné k reálné úrokové sazbě. Z rovnice, kterou sestrojili, také vyplývá, že pojištění závisí na hodnotě rizikového majetku, pravděpodobnosti nehody, ceně pojištění, úrokové sazbě a úrovni bohatství. V modelech využívají také opožděnou proměnnou nezaměstnanost (při růstu nezaměstnanosti má příjem tendenci klesat), která se jeví jako statisticky významná a pomáhá zlepšit vlastnosti navrhovaného modelu. Ze statistické analýzy plyne následující poměr závislých, délka života a jednorázový příjem mají pozitivní vliv na spotřebu životního pojištění, zatímco sociální a zdravotní pojištění působí negativně. Rozhodnutí spotřebitele a počáteční stav majetku jsou další významné faktory a udávají spotřebu pojištění. Frank D. Lewis (1989) použil rámec životního pojištění vyvinutý Yaarim (1965) a ve svém článku, jej rozšířit v tom smyslu, aby zahrnoval také preference ostatních členů domácnosti. Zatímco dřívější studie byly založeny na předpokladu, že životní pojištění je nakupováno s cílem maximalizovat spotřebu jedince, Lewis naznačuje, že životní pojištění je třeba zakoupit pro uspokojení potřeb lidí, kteří přežili. Model má další empirické důsledky, které jsou znázorněny společně s údaji o 150 amerických domácnostech. Spotřeba životního pojištění není řízena jen spotřebitelskou poptávkou. Na její objem působí cena, úroveň urbanizace, měnová stabilita, byrokratická kvalita, právní stát, korupce, vývoj bankovního sektoru. Dále pak příjem, úrokové sazby, aktuální spotřeba a hromadění úspor bohatství. Spotřeba životního pojištění se dále zvyšuje s pravděpodobností smrti živitele, s úrovní spotřeby rodiny v současné době a stupněm averze k riziku. Nicméně neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, jak velkou roli mohou takové neekonomické nebo další ekonomické proměnné hrát v teoretickém modelu. Klíčovým faktorem poptávky po životním pojištění je působení smrti pojištěného na budoucí spotřebu ostatních členů domácnosti. Je potřeba si všimnout, že i pokud rodinný příslušník nemá aktuálně příjem z práce, bylo by vhodné pořídit si životní pojištění. Studie autorů Dale B. Truett a Lila J. Truett z roku 1990 pojednává o modelu růstu spotřeby životního pojištění v Mexiku a Spojených státech amerických v letech Hlavním cílem tohoto článku je souhrnně prozkoumat časové řady a faktory určující množství životního pojištění v Mexiku a Spojených státech a porovnání výsledků těchto dvou zemí. Pro odhad funkce poptávky životní pojištění využívá regresní analýzu. Odhady příjmové elasticity poptávky po životním pojištění ve Spojených státech amerických, jsou podobné těm, které získali Hammond, Houston, a Melander (1967) za použití průřezu dat z roku 1962.

19 Literární rešerše 19 Hlavní zjištění je, že věk, vzdělání a úroveň příjmů ovlivňují poptávku po životním pojištění v obou zemích a že důchodová elasticita poptávky po životním pojištění je mnohem vyšší v Mexiku než ve Spojených státech. Ve skutečnosti se odhaduje, že elasticita byla třikrát větší v Mexiku jak ve Spojených státech. Tento výsledek byl v souladu s hypotézou, že důchodová elasticita poptávky po životním pojištění je mnohem vyšší na nižších úrovních příjmů než u vyšších úrovní příjmů. Taková situace se zdá pochopitelná, protože rodina s vysokým příjmem by si pravděpodobně již nashromáždila větší bohatství, a uchránila tak životní úroveň rodiny, pokud by hlavní výdělečně činná osoba zemřela. Zajímavé je také zjištění, že použití budoucí hodnoty HNP na obyvatele ve funkci poptávky jako nezávislé proměnné je vhodnější, než použití aktuální hodnoty HNP na jednoho obyvatele. Použitý model: kde: Q = množství požadovaného pojištění (individuální životní pojištění na rodinu ve Spojených státech amerických a podíl individuálního životního pojištění v platnosti a ekonomicky aktivní populace v Mexiku), A = proměnná odrážející věk obyvatel v rámci studie, E = proměnná odrážející vzdělávání obyvatel v rámci studie, Y = reálný příjem na hlavu v populaci na základě studie. B. Douglas Bernheim, profesor ekonomie, zkoumal, jak silný může být motiv dědictví. Tento článek z roku 1991 prezentoval nové empirické důkazy na podporu názoru, že významný podíl z celkových úspor je motivován touhou zanechat odkaz. Tento důkaz je založen na předpokladu, že motiv odkazu zásadně měnit postoj k pojištění. Při absenci motivu odkazu by spotřebitelé životního cyklu vždy využili všechny prostředky k nákupu. Dědictví představuje mocný motiv pro uložení u amerických domácností. Mark J. Browne a Kihong Kim vydali v roce 1993 mezinárodní analýzu poptávky po životním pojištění, ve které zkoumali průřezová data 45 rozvojových zemí ve dvou samostatných časových období. V letech 1980 a Z testování vyplývá, že vyšší příjem zvyšuje poptávku po životním pojištění pojištění se stává relativně cenově dostupnější. Životní pojištění je pozitivně korelováno také s národním důchodem, sociálním pojištěním a bohatstvím. Spotřebu životního pojištění dále zvyšuje ekonomická stabilita. Naopak inflace a cena pojištění má negativní vliv na tuto spotřebu. V islámských zemích se ukázala spotřeba životního pojištění daleko nižší než u jiných náboženství. Proměnné index stáří, vzdělání a délka života se ukázaly jako statisticky nevýznamné. Nevýznamnost proměnné délka života může být způsobena několika důvody jednotlivci nemohou přesně odhadnout kdy zemřou, a v případě, že to odhadnou, jsou tyto odhady velmi nepřesné.

20 20 Literární rešerše Při testování hypotéz byla použita metoda nejmenších čtverců a následně log lineární rovnice: kde: Yi = životní pojištění na obyvatele i, DEPi = úroveň závislosti v zemi i, MUSi = proměnná, která má hodnotu 1 (pokud je země převážně islámská), nebo 0 (pokud není), INCi = příjem na obyvatele v zemi i, SSEi = sociální zabezpečení, výdaje na obyvatele v zemi i, INFi = očekávaná míra inflace v zemi i, EDUCi = míra třetí úrovně vzdělání v zemi i, LEi = délka života v zemi i Pi = poplatek za vyřízení pojištění v zemi i, i = náhodná chyba Rozdíly ve vlastnictví životního pojištění na základě pohlaví zkoumali profesorka ekonomie, financí a managementu Anna Sachko Gandolfi a profesor ekonomie Laurence Miners. Studie z roku 1996 odhaduje vliv příjmu a hodnoty produkce domácností na výši nákupů životního pojištění mezi manželi. Výsledky ukazují, že zde existují významné rozdíly. Závislá proměnná v této analýze je vlastnictví životního pojištění. Model životního pojištění bral v úvahu lidský kapitál a produkce domácností. Data obsahují mnoho proměnných jako jsou pracovní postavení manželky, velikost rodiny, věk nezaopatřených dětí, domácí vlastnictví i celkový příjem domácnosti. Další proměnné uvádí množství životního pojištění, věku a vzdělání manželů. Na rozdíl od Goldsmitha, který odhadoval jednu rovnici pro oba manžele, je zde chování manželů analyzováno odděleně, samostatně a jsou zkoumány jednotlivé rozdíly. Výsledky ukazují, že kromě rozdílů v množství pokrytí, jsou významné rozdíly mezi manžely také v jejich funkci poptávky po životním pojištění. Mnoho rozdílů ve výši pokrytí je možné připsat změně postavení ženy na pracovním trhu. Také vyšší vzdělání manželky má tendenci vést k poklesu pojištění manžela. Studie J. François Outreville z roku 1996 popisuje vztah mezi finančním vývojem a rozvojem životního pojištění a poskytuje empirické důkazy o negativním vlivu monopolního trhu na růst životního pojištění. Analýza je založena na průřezu 48 rozvojových zemí, pro které bylo k dispozici hrubé pojistné životního pojištění na osobu pro rok 1986.

21 Literární rešerše 21 Hlavním cílem tohoto článku je prozkoumat vztah mezi příjmem z pojistného ze životního pojištění, mírou rozvoje životního pojištění, úrovní finančního vývoje a institucionální strukturou trhu pojištění v rozvojových zemích. Jako proměnné zde uvádí také procento pracovní síly v zemědělství, zdravotní stav země, procento obyvatel s přístupem k bezpečné pitné vodě, podíl pracovní síl s vysokoškolským vzděláním a úroveň finančního vývoje. Analýza ukazuje, že vývoj životního pojištění je výrazně ovlivněn velikostí disponibilního důchodu, úrovní finančního vývoje země a očekávanou inflací. Hospodářský význam odvětví pojišťovnictví a zejména životního pojištění je zde stále nízký. Průmyslově rozvojové země navíc obvykle trpí významným nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. To může mít také významný dopad na nedostatek poskytovaných pojišťovacích služeb. Monopolistické trhy jsou celkově výrazně méně rozvinuté než konkurenční trhy. Docent Renbao Chen, profesor financí a účetnictví Kie Ann Wong a Hong Chew Lee zkoumali působení věku, období a kohorty na nákup životního pojištění v USA v letech Hlavním cílem této studie je pochopit, jak stárnutí americké populace během několika posledních desetiletí postihlo nákupy životního pojištění v USA, hodnotit přítomnost věku, období a účinky kohorty 1, které ovlivnily trendy. Na rozdíl od předchozích studií, tento článek (2001) zavádí kohortní analýzu a další demografické metody jako jsou standardizace a dekompozice věku. Byla zde zjištěna řada zajímavostí. Počet zakoupených pojištění v první polovině roku 1990 byl srovnatelný s první polovinou roku 1970, ale celková míra nákupu v roce 1996 byla ve skutečnosti mnohem nižší než v roce Změny ve věkové struktuře populace mají překvapivě malý vliv na změnu v nákupech pojištění v letech Naopak proces stárnutí populace, který začal po roce 1960, má na tyto nákupy očekávaně pozitivní účinky. Bez procesu stárnutí by počty nákupu v letech 1990 a 1995 byly ještě nižší. Stárnutí mnohem více ovlivňuje nákup životního pojištění u mužů než u žen. Rozdíl je především v důsledku různých tradičních rolí, které hrají v rodině. Zjistili také silné ovlivňování žen při nákupu skupinou lidí okolo sebe, které lze přičíst zvýšené účasti žen na pracovním trhu. Uvedené výsledky by mohly mít významný dopad na zlepšení prodeje v pojišťovnictví. Pojišťovny se mohou na základě odlišného chování mužů a žen cíleně zaměřit na vybraný sektor. Profesor bankovnictví a financí Thorsten Beck a Ian Webb publikovali na podobné téma dvě studie. První v roce 2002, ta obsahovala průřezová data 63 zemí za období a panelová data 23 zemí v období Tehdy dospěli k závěru, že dosažené vzdělání a cenová stabilita jsou nejvíce robustní prediktory spotřeby životního pojištění v jednotlivých zemích 1 Kohorta družina, houf

22 22 Literární rešerše a v průběhu času, zatímco velikost příjmů a vývoj bankovního sektoru se jeví jako slabé ukazatele. Druhou studii vydali o rok později, v roce 2003 Economic, Demographic, and Institutional Determinants of Life Insurance Consumption across Countries jak již z názvu vyplývá, opět zkoumá ekonomické, demografické a institucionální determinanty spotřeby životního pojištění napříč státy. Autoři zahrnují rozvojové i již rozvinuté státy a zkoumají, co způsobuje rozptyl spotřeby životního pojištění mezi jednotlivými státy. Použili tentokrát panelová data 68 ekonomik z období let a provedli mnohorozměrnou regresní analýzu. Základní regrese zahrnovala skutečný HDP na obyvatele, počet závislých, průměrné vzdělání, očekávanou délku života, míru inflace a vývoj bankovního sektoru. Následující pak rozsáhlejší sadu možných faktorů. Využitím dvou pomocných proměnných, kterými jsou právní původ a dotace na zemědělství, dokázali výrazně zlepšit vypovídající hodnotu modelu. Ekonomické ukazatele jako jsou inflace, příjem na obyvatele, vývoj bankovního sektoru, soukromá míra úspor, reálné úrokové sazby, náboženské a institucionální ukazatele se ukázaly jako nejvíce využitelné pro predikci budoucí spotřeby životního pojištění. Naopak vzdělání a očekávaná délka života nepůsobí na velikost spotřeby nikterak významně. Zatímco poměr závislých obyvatel ve věku 60 a více let k počtu obyvatel v produktivním věku zvyšuje objem životního pojištění, poměr mladých závislých (0 14 let) spotřebu nijak zvlášť neovlivňuje. Výsledky poukazují na význam cenové stability, vývoj bankovního sektoru a investiční funkci životního pojištění v ekonomice. Studie zvýšila úroveň existující literatury, zabývající se touto problematikou, a to hned několika způsoby. Jednak výrazně rozšiřuje rozsah zkoumaných ekonomik a také časové období, které se zde sleduje. Navíc využití panelových dat umožňuje zkoumat přeshraniční i časové kolísání spotřeby životního pojištění a potenciální determinanty. Je také možné lépe posoudit, čím je způsoben rychlý nárůst spotřeb životního pojištění v uplynulých 40 letech. Využitím dat různých ekonomik za stejné období umožňuje analyzovat vliv časově neměnných determinantů a kontrolovat zkreslení vyvolané opačnou kauzalitou a simultánností. Donghui Li, Fariborz Moshirian, Pascal Nguyen a Timothy Wee publikovali v roce 2007 studii Poptávka po životním pojištění v zemích OECD. Analyzovali determinanty poptávky po životním pojištění na průřezu dat 30 rozvinutých ekonomik od roku 1993 do roku Využívali OLS a GMM metody odhadu. Identifikovali osm sociálněekonomických determinantů, které by mohly mít vliv na poptávku jednorázový příjem, délka života, počet závislých, úroveň vzdělání, výdaje na zabezpečení, finanční vývoj, inflace a reálná úroková sazba. Z výsledků této studie vyplývá, že pozitivní vliv na prodej pojištění má velikost příjmů, úroveň vzdělání, finanční vývoj a počet závislých, negativní vliv narůstající délka života, vysoká míra inflace, reálné úrokové sazby a sociální výdaje na zabezpečení. Zahraniční účast má nelineární vztah s životním pojištěním.

23 Literární rešerše 23 Použitý regresní model: kde: LFINS = poptávka po životním pojištění na jednoho obyvatele v amerických dolarech. INCOME = příjem (nominální HDP na obyvatele), LIFEXP = průměrná délka života, NBDEPT = míra závislosti, EDUC = úroveň vzdělání, SSEXP = výdaje na sociální zabezpečení na jednoho obyvatele, FINDEV = finanční vývoj (M2/HDP), FMSHRE = podíl zahraničních účastníků trhu, INFLN = předpokládaná míra inflace, REALINT = reálné úrokové sazby (výnosy dluhopisů minus inflace). Článek Benjamina Lorenta z roku 2010 popisuje opět faktory, určující spotřebu životního pojištění tentokrát v rámci 90 zemí pro rok Základní model zkoumá vztah mezi hlavními faktory ovlivňující tuto spotřebu. Je zde opět použitá log-lineární forma modelu, kterou zavedli Outreville (1996) a Browne a Kim (1993). Tato specifikace se často používá pro odhad modelů poptávky, pomáhá vytvářet linearity v modelu a odhadovat elasticitu. Rozdělení vzorku do rozvinutých a rozvojových zemí ukazuje, že dobře rozvinutý finanční sektor i nadále předpovídá vyšší spotřebu životního pojištění. Vliv příjmu na osobu a vývoj finančního sektoru mají větší význam v rozvinutých ekonomikách. Výsledky potvrzují údaje v dosavadní literatuře v tom, že země s vyššími výnosy, lepším rozvinutým finančním systémem, vzdělanější populací a vyšším poměrem závislých ve věku 60 a více, utrácí více peněz za produkty životního pojištění, zatímco průměrná délka života vede ke snížení poptávky po životním pojištění. Kromě toho institucionální, náboženské a právní faktory se projevují také jako důležité. Úroveň inflace a úrokových sazeb, poměr závislých ve věku 0-14 let a velikost systému sociálního zabezpečení naopak nemají s touto spotřebou silný vztah. Sada nových proměnných, které byly v této studii použity, jako je bankopojištění a bankovní účinnost, se jeví jako významné, s negativním dopadem na spotřebu životního pojištění. To znamená, že čím více bankovní regulátor omezí banky, aby se zapojily do uzavírání pojištění a prodeje, tím více zákazníci kupují životní pojištění. Podobně je tomu u bankovní účinnosti, kde má zvýšená konkurence

24 24 Literární rešerše a konvergence ve finančním odvětví negativní dopad na spotřebu životního pojištění. Použitý model: kde: PREM i = poptávka po životním pojištění na obyvatele, GDPi = příjem (GDP na obyvatele ve stálých cenách), EDUCi = úroveň vzdělání PRIVATECREDITi = míra finančního rozvoje, YOUNGi = míra závislých ve věku 0-14 let, INFi = očekávaná míra inflace v zemi (průměr za posledních 7 let), OLDi = míra závislých ve věku 60 a více let, LIFEXPi = očekávaná délka života při narození, INT i = reálné úrokové sazby, HEALTH i = výdaje na zdravotnictví (jako procento GDP) i = náhodná chyba. Robin Koklar je jediný český autor zabývající se determinanty, ovlivňujícími životní pojištění v ČR. Ve svém článku z roku 2011 pracoval s čtvrtletními daty let 2001 až Pro vytvoření modelu k následné predikci bylo zvoleno jako závislá proměnná reálné předepsané hrubé pojistné (RPHP) z životního pojištění. Na základě statistické významnosti byly zvoleny tři endogenní proměnné reálná spotřeba domácností, počet živě narozených dětí, naděje na dožití narozených dětí a exogenní proměnné počet obyvatel ve věku let s vysokoškolským vzděláním. Které proměnné se ukázaly jako významné? Reálné HDP a reálné mzdy, výdaje na sociální politiku, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, ceny pojištění, naděje dožití narozených dětí, rozvoj bankovního sektoru, rentabilita aktiv bankovnictví, počet nově narozených dětí a počet obyvatel ve věku let s vysokoškolským vzděláním. Ve studii se oproti předchozím pracím nepodařilo prokázat hypotézu o existenci negativního vztahu mezi mírou inflace a ani mírou inflačního očekávání a RPHP, neboť výsledky byly nekonzistentní a nejednoznačné. Poslední studii, kterou zde uvádím, je od autora Jordana Kjosevskiho z roku Ten se zaměřil mimo jiné na faktory, které určují poptávku po životním pojištění ve 14 zemích střední a jihovýchodní Evropy (Albánie, Bulharsko, Chorvat-

25 Literární rešerše 25 sko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika, Slovinsko a Ukrajina) v období S cílem získat více pozorování použil roční panelová data. Pro vyjádření poptávky po životním pojištění použil dva ukazatele: penetrace životního pojištění a hustota životního pojištění. Na rozdíl od většiny předchozích studií proměnnými, jako jsou reálné úrokové sazby, poměr kvazi peněz na M2, poměr závislosti mladých a starých lidí, kontrola korupce a vládní efektivita, nelze vysvětlit rozdíly v hustotě životního pojištění v jednotlivých zemích. Lze je však vysvětlit pomocí proměnné příjem na osobu, úroveň vzdělání, míra inflace, výdaje na zdravotní péči a úroveň právního státu. 2.2 Klíčové faktory ovlivňující poptávku po životním pojištění Na základě předchozího přehledu vědeckých a odborných článků zabývajících se determinanty poptávky po životním pojištění v následující části uvádím přehled faktorů, u kterých má smysl se dále zabývat jejich vazbou na tuto poptávku Ekonomické faktory Příjem Významný pozitivní dopad výše příjmů na spotřebu životního pojištění byl prokázán ve všech zmíněných studiích, které se faktory zabývaly (Hammond (1969), Berekson (1972), Fortune (1973), Beenstock, Dickinson, Khajuria (1986), Lewis (1989), Outreville (1996), Beck a Webb (2002) a další). Čím větší je úroveň příjmů, tím více si spotřebitel může dovolit životního pojištění a to hned z několika důvodů podle Becka a Webba (2002). Prvním z důvodů je, že spotřeba a lidský kapitál se obvykle zvyšuje spolu s příjmem. To může vytvořit větší poptávku po pojištění pro zachování příjmu pojištěného a očekávané spotřeby jeho rodiny. Dalším důvodem může být, že zvýšení příjmů vede k větší schopnosti nasměrovat podíl dnešních příjmů na budoucí spotřebu po odchodu do důchodu a do investic souvisejících s produkty životního pojištění. Pro měření úrovně příjmů země se používala proměnná reálný HDP na obyvatele. Nicméně HNP a HDP nepřesně zobrazují množství disponibilní osobní příjmy v zemi, proto použili autoři Browne a Kim (2003) raději hodnotu národní důchod. Národní důchod je definován jako HNP minus odpisy (spotřeba kapitálu) a nepřímé obchodní daně. Vzhledem k tomu je národní příjem blíže k disponibilnímu příjmu fyzických osob než HDP. Disponibilní osobní důchod se pak vypočítá jako národnímu důchod minus firemní zisky a sociální příspěvky na sociální zabezpečení, transferové platby a daně z příjmu fyzických osob. Inflace Očekává se, že vyšší míra inflace má negativní korelaci se spotřebou životního pojištění. Narušuje budoucí hodnotu životního pojištění a dochází tak k poklesu poptávky po tomto produktu. Produkty životního pojištění poskytují peněžní výhody

26 26 Literární rešerše v dlouhodobém horizontu a proto inflace a s tím spojená peněžní nejistota, demotivuje společnost od jejich využití. Kromě studie Lorenta (2010), která neodhalila výraznější vztah mezi spotřebou a úrovní inflace, byl ve všech zbylých prokázán významný negativní dopad. Reálná úroková sazba Vliv reálné úrokové sazby se u jednotlivých autorů také výrazně liší. Browne a Kim (1993) vynechali vliv této proměnné na poptávku po životním pojištění. Outreville (1996) konstatuje, že korelace mezi poptávkou a reálnou úrokovou sazbou je téměř zanedbatelná. Beck a Webb (2003) odhalili pozitivní vztah, a to pomocí průměrné úrokové sazby z úvěrů. Burnett (1984) a Lewis (1989) považují vliv reálné úrokové sazby na poptávku po pojištění také za pozitivní. Je však potřeba si dát pozor na skutečnost, že tyto sazby obsahují kreditní rizikové prémie a ty se v jednotlivých zemích liší podle zkušeností s úvěrovým selháním. Proto očekáváme nejednoznačný význam této proměnné. Jak uvádí Li a kolektiv (2007), vysoké reálné úrokové sazby nepřesvědčí domácnosti k nákupu více pojištění, naopak povedou k poklesu jejich nákupu. Lidé budou buď více investovat do jiných produktů s vidinou vyššího zisku anebo dají přednost okamžité spotřebě oproti té odložené. Finanční vývoj Jak uvádí ve své studii Li a kolektiv (2007), finanční vývoj je spojen s rozšířenou sekuritizací 2 peněžních toků, která umožňuje domácnostem zajistit budoucí příjmy prostřednictvím vlastnictví finančních aktiv. Proto se očekávají vyšší tržby v zemích s vysokou úrovní finančního vývoje. Outreville (1996) se zaměřil při své studii na rozvojové země, dokumentuje pozitivní vztah mezi spotřebou životního pojištění a složitostí finanční struktury. Finanční struktura je definována jako poměr kvazi peněz a peněžního agregátu M2. ((M1 - M2) / M2)Druhou možností, jak zkoumat finanční vývoj, je pomocí poměru M2 na nominální HDP, tzv. finanční prohlubování (poptávka po penězích na jednotku výstupu). Zahraniční účast Vysoká úroveň zahraniční účasti na domácím trhu má za následek dva různé efekty. Přítomnost zahraničních firem může snížit cenu pojištění a zvýšit tak jeho spotřebu. Aby však na domácím trhu začala působit zahraniční pojišťovna, musí to pro ni být výhodné. Na trhu pak jsou pak vyšší ceny, než by byly při fungování dokonalé konkurence - Outreville (1996). Nízká úroveň zahraniční účasti může navíc odrážet vysokou konkurenceschopnost na domácím trhu, tedy lepší podmínky pro spotřebitele a nižší ceny pojištění. Vysokou spotřebu pojištění tedy můžeme očekávat při nízké úrovni zahraniční účasti - Li a kolektiv (2007). 2 proces, ve kterém je ze souboru nelikvidních aktiv (např. úvěrů a hypoték) vytvořen obchodovatelný cenný papír

27 Literární rešerše Demografické faktory Vzdělání Úroveň vzdělání pozitivně ovlivňuje poptávku po životním pojištění, a to hned z několika důvodů. Truett a Truett (1990) tvrdí, že vyšší vzdělání je spojena s větší touhou chránit rodinné příslušníky a zajistit jejich životní úroveň. Browne a Kim (1993) vysvětlují, že vyšší úroveň vzdělání může zvýšit schopnost lidí pochopit výhody a složitost rizika řízení a dlouhodobého spoření, a tedy větší motivaci se pojistit. Úroveň vzdělání je také dobrým ukazatelem pro měření averze k riziku. Outreville (1996) souhlasí s názorem Browna a Kima (1993). Li a kolektiv (2007) navíc poukazují na skutečnost, že větší délka vzdělávání vede k delší závislosti potomků, která přispívá k vyšší spotřebě pojištění. Na druhé straně, čím víc lidí studuje, tím méně pracovní síly je na trhu a tím se snižuje celkové HDP země. Vliv vzdělávání proto považují za dvousečný. Konečně, vzdělanější populace je obecně spojena s vyššími platy a pak je třeba ochrana vyššího příjmu. Hammond (1969), Burnett (1984), Truett a kol. (199B), Browne a Kim (1993), Outreville (1996), Beck a Webb (2003) a Li et al. (2007), Lorent (2010) Koklar (2011), Kjosevski (2012) zjistili pozitivní vztah mezi spotřebou životního pojištění a úrovní vzdělání. Browne a Kim (1993) při zkoumání závislosti použili poměr celkového zápisu do třetí úrovně vzdělávání na velikost celkové populace ve věku 20 až 24 let, Beck a Webb (2003) využili alternativní metodu, a to průměrný počet let školní docházky u populace starší 25 let. Počet závislých Empirická studie Hammond, Houston a Melander (1967) přišli se zjištěním, že jedním z hlavních cílů životního pojištění je ochrana rodinných příslušníků před finanční těžkostí v případě předčasné smrti živitele. V souladu s předchozí literatury, Beenstock Dickinson, a Khajuria (1986), Truett a Truett (1990), Browne a Kim (1993), Li a kolektiv (2007) došli k závěru, že spotřeba životního pojištění a počet závislých osob v zemi spolu pozitivně souvisí, poměr závislosti má tedy významný pozitivní vliv. Beck a Webb (2003) společně s Lorentem (2012) konstatovali, že více významné pro sledování spotřeby životního pojištění je množství závislých lidí starších 65 let. Tato proměnná má naopak negativní vliv na spotřebu. Zatímco poměr závislých do 14 let ukazuje množství dětí a nezaopatřených jedinců, o které se rodiče snaží postarat a pro případ předčasné smrti uzavírají pojištění, nárůst poměru závislých ve věku 65 let a více poukazuje na skutečnost, že populace stárne a ubývá lidí v produktivním věku, kteří uzavírají nejvíce pojištění. Kjosevski (2012) neshledal žádný významný vliv poměru závislých na tuto spotřebu. Délka života Průměrná délka života je počet let, kterých se průměrný člověk dožije. Vzhledem k tomu, že je tato hodnota nepřímo úměrná s pravděpodobností smrti, můžeme předvídat negativní vztah mezi průměrnou délkou života a spotřebou životního pojištění. Outreville (1996) tvrdí, že delší průměrná délka života může snížit cenu životního pojištění, a proto má tendenci stimulovat jeho spotřebu. Dřívější studie

28 28 Literární rešerše mají protichůdné závěry: Beenstock a kol. (1986), Truett a Truett (1990) a Outreville (1996) a zjistili pozitivní významný vztah, zatímco Beck a Webb (2003), Li a kol. (2007) a Lorent (2010) prokázali negativní dopad očekávané délky života na vyžádání životního pojištění. Ve studii Browna a Kima (1993), Outrevilla (1996) a Becka a Webba (2003) se tato proměnná ukázala jako statisticky nevýznamná. Náboženství Míra averze k riziku v dané zemi může být určena v souvislosti s převládajícím náboženstvím. Browne a Kim (1993) ukázali, že převážně islámské země spotřebují méně životního pojištění než neislámské země (země se považuje za islámskou, pokud zde toto náboženství převládá vyznává jej více než 50 % obyvatelstva). Stoupenci islámu tradičně nesouhlasí se spotřebou životního pojištění, protože to je považováno za konání proti Bohu. Beck, Webb (2003) a Lorent (2010) ve zkoumání vlivu náboženství pokračovali dále a zahrnuli do zkoumání kromě islámistů také protestanty, katolíky a zastánce jiných náboženství. Dospěli ke stejným závěrům jako Burnetta Palmer (1984), že pokud nepřevažuje muslimská společnost, vliv náboženství na spotřebu životního pojištění je významně pozitivní. Urbanizace Urbanizace je proces koncentrace obyvatel do měst. Díky těmto změnám dochází k zjednodušení distribuce životního pojištění, snižují se náklady spojené s marketingem, administrativní činností, cestováním, likvidací pojistných událostí apod. Větší podíl městského obyvatelstva tedy může mít pozitivní vliv na spotřebu životního pojištění, jak uvedli Beck a Webb (2003) Sociální faktory Náklady na sociální zabezpečení Lewis (1989) předpokládal, že sociální zabezpečení vytlačuje soukromé pojištění, navíc se tyto dávky vyplácí z daní, které snižují disponibilní příjem domácností. Vysoké náklady na sociální zabezpečení můžou tedy vést ke snížení spotřeby životního pojištění. Studie autorů Beenstocka, Dickinsona a Khajuria (1986), Lia a kolektivu (2007) a Koklara (2011) tento negativní vliv potvrdily. Nicméně dávky sociálního zabezpečení představují aktiva domácností, která zvyšují spotřebu rodiny, dokud živitel rodiny žije. Jako takové mohou být výdaje na sociální zabezpečení v pozitivní korelaci se spotřebou životního pojištění. Browne a Kim (1993) tento pozitivní vliv ve své studii prokázali. Při výpočtech se používají výdaje na zdravotnictví na HDP jako ukazatel výdajů na sociální zabezpečení a očekává se nejasný vliv na poptávku po produktech životního pojištění. Lorent (2010) ve své analýze žádný významný vliv této proměnné na celkovou spotřebu neshledal.

29 Literární rešerše Institucionální faktory Politická a právní stabilita Pro rostoucí trh životního pojištění je důležitá politická a právní stabilita. Dobrá ochrana investorů zase podporuje vyšší hospodářský růst. Pro měření těchto institucionálních a politických faktorů můžeme podle Kjosevskiho (2012) použít dva ukazatele. Index práva ten odráží vnímání rozsahu, v němž mají spotřebitelé důvěru v dodržování pravidel, zejména vymáhání smluvních závazků. Index korupce který odráží vnímání kvality veřejných služeb, kvalitu státní služby a míru nezávislosti na politických tlacích. Nedostatek politické stability může zabránit vybudování dlouhodobého vztahu mezi zákazníkem a životní pojišťovnou, stejný argument platí i u slabého právního systému Lorent (2010). Konečně nedostatek politické stability tlumí rozvoj zdravého trhu životního pojištění Beck a Webb(2003).

30 30 Metodika 3 Metodika Z předchozího literárního přehledu je v následující části práce sestavena metodika pro naplnění stanoveného cíle. 3.1 Cíl práce Hlavním cílem mé diplomové práce je identifikace významných faktorů ovlivňující poptávku po životním pojištění v České republice. Práce představí životní pojištění jako jednu z forem zajištění budoucích výdajů pojistitele i jeho rodiny. Záměrem literární rešerše bylo představení dosavadních výsledků výzkumu v oblasti zkoumání determinantů poptávky po pojištění. Tyto výsledky sloužily pro výběr jednotlivých proměnných ve zkoumaném modelu. V praktické části práce bude pomocí ekonometrických metod analyzována poptávka po životním pojištění v České republice v letech Na základě dostupných údajů zde budou zkoumány a modelovány vzájemné vztahy mezi jednotlivými vysvětlujícími proměněnými a jejich vliv na vysvětlovanou proměnnou. Ke zpracování dat a naplnění cílů budou využity ekonometrické nástroje. 3.2 Zdroj dat V práci jsou použity údaje o sledovaných proměnných od roku 1993, tedy od vzniku samostatné České republiky do konce roku Jedná se o roční data za období 20 let. Data byla čerpána z více zdrojů, převážně z výročních zpráv České asociace pojišťoven a Českého statistického úřadu. Pouze hodnoty počtu smluv životního pojištění v kmeni jsou uvedena za období , dřívější hodnoty nebylo možné dohledat. Vysvětlované proměnné jsou dvě celková velikost předepsaného životního pojištění a počet smluv životního pojištění v kmeni. Jejich vývoj v čase je odlišný a proto se tato práce zaměří na zkoumání faktorů, které je ovlivňují. Jako vysvětlující proměnné jsem zvolila determinanty, které se v dřívějších studiích prokázaly jako významné. Jedná se o data udávající velikost příjmu obyvatelstva, HDP na 1 obyvatele, úroveň vzdělání, míry závislosti (počet obyvatel mladších než 14 let a starších než 65 let), průměrný věk, vyplacené dávky státní sociální podpory, výši inflace a reálné úrokové míry. Většinu dat jsem čerpala z internetových stránek Českého statistického úřadu. Výši úrokových sazeb v jednotlivých letech jsem získala ze stránek Eurostatu. Zvolená data jsou pro přehlednost zpracována také graficky, a to prostřednictvím různých typů grafů sloupcových, spojnicových i výsečových.

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Determinanty ovlivňující předepsané hrubé pojistné životního pojištění v ČR s následnou predikcí

Determinanty ovlivňující předepsané hrubé pojistné životního pojištění v ČR s následnou predikcí Determinanty ovlivňující předepsané hrubé pojistné životního pojištění v ČR s následnou predikcí Robin Koklar Abstrakt Práce se zabývá identifikací determinantů ovlivňující reálné předepsané hrubé pojistné

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Řešení Prospeca. Řešení Prospeca zhodnocení Vašeho majetku investicí do nemovitosti na pronájem! A my víme jak to uchopit.

Řešení Prospeca. Řešení Prospeca zhodnocení Vašeho majetku investicí do nemovitosti na pronájem! A my víme jak to uchopit. Řešení Prospeca Řešení Prospeca zhodnocení Vašeho majetku investicí do nemovitosti na pronájem! A my víme jak to uchopit. 1 Představení záměru V kombinaci historicky nejnižších úrokových sazeb a stále

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2014 ČERVENEC 2014 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy Ekonometrická analýza proces, skládající se z následujících fází: a) specifikace b) kvantifikace c) verifikace d) aplikace Postupné zpřesňování jednotlivých

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Makroekonomická predikce (listopad 2018) Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,

Více

PRŮZKUM FINANČNÍ GRAMOTNOSTI AXA & VŠE

PRŮZKUM FINANČNÍ GRAMOTNOSTI AXA & VŠE PRŮZKUM FINANČNÍ GRAMOTNOSTI AXA & VŠE Srpen 2016 Centrum výzkumu osobních finančních rizik Cíle průzkumu: Postoje studentů k riziku a vnímání rizika Vztah studentů k pojištění Znalost základních druhů

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

SPOTŘEBA, INVESTICE A

SPOTŘEBA, INVESTICE A SPOTŘEBA, INVESTICE A ROVNOVÁŽNÝ HDP KEYNESOVA TEORIE SPOTŘEBY Velikost spotřeby závisí na: velikosti důchodu(y) + úrokové míře YD čím více máme peněž tím více utrácíme -i spotřebitel se rozhoduje, kolik

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru

Více

4EK201 Matematické modelování. 11. Ekonometrie

4EK201 Matematické modelování. 11. Ekonometrie 4EK201 Matematické modelování 11. Ekonometrie 11. Ekonometrie Ekonometrie Interdisciplinární vědní disciplína Zkoumá vztahy mezi ekonomickými veličinami Mikroekonomickými i makroekonomickými Ekonomie ekonomické

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

INFORMACE O RIZICÍCH

INFORMACE O RIZICÍCH INFORMACE O RIZICÍCH PPF banka a.s. se sídlem Praha 6, Evropská 2690/17, PSČ: 160 41, IČ: 47116129, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1834 (dále jen Obchodník)

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

4EK211 Základy ekonometrie

4EK211 Základy ekonometrie 4EK Základy ekonometrie Odhad klasického lineárního regresního modelu II Cvičení 3 Zuzana Dlouhá Klasický lineární regresní model - zadání příkladu Soubor: CV3_PR.xls Data: y = maloobchodní obrat potřeb

Více

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika šetření prognóz makroekonomického vývoje v ČR, HDP zemí EA9, cena ropy Brent, M PRIBOR, výnos do splatnosti R státních dluhopisů, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz USD/EUR, hrubý domácí produkt, příspěvek

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Měnová politika v roce 2018

Měnová politika v roce 2018 Měnová politika v roce 18 Vojtěch Benda člen bankovní rady ČNB 7.. 18, Praha Obsah Česká ekonomika v roce 18 optikou ČNB Co lze čekat od měnové politiky Česká ekonomika robustně roste Růst HDP a jeho struktura

Více

Determinanty poptávky po neživotním pojištění v České republice

Determinanty poptávky po neživotním pojištění v České republice Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Determinanty poptávky po neživotním pojištění v České republice Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Zuzana Richterková, Ph.D. Bc. Lucie Paulusová

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Manažerská ekonomika KM IT

Manažerská ekonomika KM IT KVANTITATIVNÍ METODY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (zkouška č. 3) Cíl předmětu Získat základní znalosti v oblasti práce s ekonomickými ukazateli a daty, osvojit si znalosti finanční a pojistné matematiky, zvládnout

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Rozsah a obsah zkoušky dle ZDPZ (příloha č. 1)

Rozsah a obsah zkoušky dle ZDPZ (příloha č. 1) Rozsah a obsah zkoušky dle ZDPZ (příloha č. 1) Rozsah odborných znalostí I. Společné tematické oblasti potřebných odborných znalostí: a) odborné minimum o finančním trhu 1. finanční trh, jeho definice,

Více

Finanční trhy. Finanční aktiva

Finanční trhy. Finanční aktiva Finanční trhy Finanční aktiva Magický trojúhelník investování (I) Riziko Výnos Likvidita Magický trojúhelník investování (II) Tři prvky magického trojúhelníku (výnos, riziko a likvidita) vytváří určitý

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Některé pohledy na veřejné a smluvní zdravotní pojištění

Některé pohledy na veřejné a smluvní zdravotní pojištění Některé pohledy na veřejné a smluvní zdravotní pojištění Ing. Jan Pokorný 1 Obsah 1. Zdravotní pojišťovny jako potenciální účastníci trhu smluvního zdravotního pojištění východiska, současná situace 2.

Více

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 Makropredikce 2/2012 Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 POSLEDNÍ UPDATE 7.8. 2012 VILÉM SEMERÁK Ukazatel 2012 2013 Změna predikce pro rok 2012 proti červenci 2012 (p.b.) Reálný růst HDP (%) -0.8

Více

Úvod. Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry

Úvod. Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry TRH KAPITÁLU Úvod Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry Vznik díky odložené spotřebě Nutná kompenzace možnost

Více

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění Společnost Společnost Transfery k rodině Transfery ke společnosti Zdravotní péče Důchody (S, I, V) Pojistné na zdravotní pojištění Dávky nemocenského pojištění Pojistné na důchodové pojištění Peněžitá

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0 1. Makroekonomická data slide 0 Předmětem přednášky jsou tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory: Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u) slide 1 Hrubý

Více

ové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU

ové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU Životní pojištění,, jeho daňov ové motivace a postavení v systému důchodovd chodového zabezpečen ení v ČR R a ve vybrané zemi EU Vypracovali: Jakub Procházka Antonín Spálovský Obsah Smysl ŽP Význam a role

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Prameny kapitoly : ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C..: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: Odhad Výhled Zaměstnanost ) průměr v tis.osob růst v %,,,,,,,,,, zaměstnanci

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2017 ČERVENEC 2017 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

Financování podnikových činností

Financování podnikových činností Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním

Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně Seminární práce z předmětu: Pojišťovnictví JS 2005/2006 Téma: Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním Vypracoval: Marcela Dubová,

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Měření závislosti statistických dat

Měření závislosti statistických dat 5.1 Měření závislosti statistických dat Každý pořádný astronom je schopen vám předpovědět, kde se bude nacházet daná hvězda půl hodiny před půlnocí. Ne každý je však téhož schopen předpovědět v případě

Více

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důležitých faktorů

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU

MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU MĚŘENÍ A PŘEDPOVÍDÁNÍ POPTÁVKY TRHU Co budeme řešit?? 1. Jaké jsou hlavní koncepce měření a předpovídání poptávky? 2. Jak lze odhadnou současnou poptávku? 3. Jak lze předpovědět budoucí poptávku? 1.Hlavní

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více