VLIV PLEMENE A RŮZNÝCH KŘÍŽENCŮ JEHŇAT BERÁNKŮ NA JAKOST MASA

Transkript

1 ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LV 5 Čílo 4, 2007 VLIV PLEMENE A RŮZNÝCH KŘÍŽENCŮ JEHŇAT BERÁNKŮ NA JAKOST MASA J. Kuchtík, F. Horák Došlo 3. dubna 2007 Abtract KUCHTÍK, J., HORÁK, F.: Effect of breed and different crobreed of lamb male on meat quality. Acta univ. agric. et ilvic. Mendel. Brun., 2007, LV, No. 4, pp Effect of breed (German Long-wooled breed, GL, ) and different crobreed of lamb male of breed GL, Merino (M) and Oxford Down (OD) on meat quality wa evaluated on the bai of laboratory analye of mucle of right rack (muculu tricep brachii). Following crobreed of lamb were evaluated: OD 50 M 25 GL (), GL 50 OD (), OD 75 GL () and GL 75 OD (). Breed and crobreed had a highly ignificant effect (P 0.01) on content of intramucular fat (IMF) and ah. The factor of breed and crobreed had alo a highly ignificant effect (P 0.01) on water holding capacity and reflectance and a ignificant effect (P 0.05) on ph of meat in the period of 24 hour after laughter (ph 24). On the other hand the factor of breed and different crobreed had not ignificant effect on content of dry matter (DM), protein (P), myoglobin, hydroxyproline, collagen, elatin and connective tiue. Thi factor had not alo ignificant effect on energy value in the original matter. The highet value of DM (23.60 %) and IMF (3.56 %) were found in OD 50 M 25 GL. The highet value of ah (1.05 %) were foud in GL 100 and OD 75 GL. The highet value of connective tiue (2.23 mg in 100 g of mucle) wa found in OD 50 M 25 GL. On the other hand it lowet content (1.86 mg in 100 g of mucle) wa found in OD 75 GL. breed, crobreed, lamb, meat quality, muculu tricep brachii Jehněčí mao, dříve poměrně opomíjená komodita, e v poledním období tává tále populárnějším mezi čekými konzumenty, nicméně jeho popularita je tále výrazně nižší než je tomu u otatních druhů maa. Mezi hlavní faktory, jež negativně ovlivňují výraznější nárůt potřeby jehněčího maa mezi domácími konzumenty, především patří poměrně vyoká cena jehněčího maa, jeho poměrně dlouhá a náročná kuchyňká příprava a v nepolední řadě i mnohdy velmi rozdílná jakot maa. Jakot jehněčího maa je ovlivňována celou řadou faktorů, když mezi nejvýznamnější patří plemeno, výživa, zdravotní tav, chemické ložení maa, mikrobiální kontaminace a výživná hodnota (HORÁK et al., 1987). Obecně je možno kontatovat, že provádění jakotních analýz maa je ekonomicky poměrně nákladná záležitot, nicméně přeto e tyto rozbory, a to i u jehněčího maa, dotávají do popředí zájmu v rámci různých tudií. Rozdíly v kvalitě maa jehňat při aplikaci různých krmných dávek ledovali SUMMERS et al. (1978), GOEHLER (1985), ROWE et al. (1999) a URBANIAK et al. (2000) V našich podmínkách problematiku kvality maa jehňat ledovali z pohledu intenzivního výkrmu SLANÁ et al. (1980) a OCHODNICKÁ (1994) a z pohledu patevního odchovu FANTOVÁ a ČISLÍKOVSKÁ (1991) a KUCHTÍK et al. (1996). Cílem ledování e talo zhodnocení vlivu plemene (Německá dlouhovlnná ovce, ND 100, ) a různých kříženců jehňat beránků plemen ND, Merino (M) a Oxford Down (OD) na jakot maa, přičemž všechna hodnocená jehňata byla odchována v identických podmínkách na bázi patevní výkrmu přídavkem jádra. 37

2 38 J. Kuchtík, F. Horák MATERIÁL A METODIKA Vliv plemene (ND 100) a různých kříženců jehňat beránků plemen ND, M a OD (OD 50 ND 25 OD (), ND 50 OD (), OD 75 ND () a ND 75 OD) ) na jakot maa byla hodnocena na základě laboratorních analýz valoviny partie pravá plec, a to konkrétně na základě analýz valu muculu tricep brachii. Všechna ledovaná jehňata byla odchována v identických podmínkách na farmě ovcí v podniku AZ Holding Rovečné. Bahnění všech ledovaných jehňat probíhálo od poloviny dubna do konce první dekády v měíci květnu ve táji, přičemž patevní období započalo v polovině května. Krmná dávka jehňat do odtavu, jenž byl prováděn v cca 70 dnech věku, e kládala z mateřkého mléka (ad libitum), vojtěškového ena (ad libitum), a od poloviny května z oplůtkové patvy na vojtěško-travním porotu. Ve táří jehňat cca 30 dnů bylo započato příkrmem jadrné měi, když jeho průměrná denní potřeba na ku a den do odtavu činila 0,075 kg. V intervalu od odtavu do ukončení výkrmu (do cca 100 dnů věku) byla denní krmná dávka jehňat ložena z patvy na vojtěško-travním porotu (ad libitum) a jadrné měi (0,200 g). Složení jadrné měi bylo náledující: tritikale šrotované (41 %), mačkaný ječmen (31 %), ójový šrot tepelně upravený (23 %), řepkové pokrutiny (2 %), vitaminová minerální příada Mikro M 12 (2,5 %) a mletý vápenec (1,5 %). Jehňata měla po celé ledování neomezený přítup k vodě a minerálnímu lizu, přičemž všechna jehňata byla v průběhu celého ledování v dobrém zdravotním tavu. Po ukončení výkrmu byl od všech ledovaných kupin jehňat vybrán reprezentativní vzorek, v počtu 6 kuů ze kupiny, na kontrolní porážku, která byla provedena na jatkách v Olešnici. Průměrné živé hmotnoti jednotlivých kupin jehňat při porážce, průměrné hmotnoti tudeného JUT a průměrné hmotnoti pravé plece byly u všech kupin poměrně vyoce vyrovnané a bez tatitických průkaznotí viz tabulka I. I: Výledky základních ukazatelů jatečných analýz Ukazatel ND 100 (A) OD 50 M 25 ND (B) Živá hmotnot při porážce v kg. 27,91 0,982 28,35 0,737 Hmotnot JUT 11,97 12,42 v kg (tudeného) 0,424 0,457 Hmotnot pravé 1,140 1,100 plece (kg) 0,088 0,095 a, b, c, d, e - * - P 0,05, A, B, C, D, E - ** - P 0,01 Skupina ND 50 OD (C) 27,77 1,129 12,17 0,612 1,120 0,106 OD 75 ND (D) 28,87 0,699 12,80 0,558 1,180 0,116 ND 75 OD (E) 28,03 0,882 12,00 0,516 1,130 0,113 Celý oubor n = 30 28,19 0,381 12,27 0,227 1,140 0,045 F-tet 0,24 0,45 0,40 Zhodnocení jakoti maa jehňat bylo provedeno, z ekonomických důvodů, na základě analýzy valoviny tělené partie pravá plec, a to konkrétně na základě rozborů valu muculu tricep brachii. V ouviloti výše uvedeným je nicméně nutno doplnit, že v poledním období, z pohledu literárních zdrojů, patří partie pravá plec k nejčatějí využívaným těleným partiím pro jakotní analýzy. Tělená partie pravá plec byla zíkána v rámci kontrolní porážky jehňat, a to kruhovým řezem od povrchové valoviny blanité čáti hrudníku dle ON Po oddělení pravé plece byla tato parie převezena ve vychlazeném termoboxu na MZLU v Brně. Jednotlivé chemické a fyzikální analýzy byly prováděny podle jednocených metodik dle VRCHLABSKÝ a VESELÁ, (1985) ve pecializované laboratoři ÚCHŠZ na MZLU v Brně. V rámci hodnocení základních ukazatelů jakoti maa byly provedeny analýzy, které počívaly ve tanovení procentických obahů ušiny, intramukulárního tuku (IMT), bílkovin a popelovin. V rámci hodnocení základních ukazatelů maa byla zjišťována i energetická hodnota v původní hmotě (kj/ 100 g). V rámci hodnocení otatních vybraných ukazatelů jakoti maa byly hodnoceny náledující ukazatele: remie (v %), obah myoglobinu (mg v 1 g valu), ph maa v intervalu 24 hodin po porážce (ph 24) a vaznot (v %). V rámci hodnocení otatních vybraných ukazatelů jakoti maa byly taktéž zjišťovány obahy hydroxyprolinu, kolagenu, elatinu a vaziva (v mg ve 100 g valu). Principy jednotlivých analýz a vzorce použité pro výpočet jednotlivých ledovaných ukazatelů jou uvedeny ve jednocené metodice dle VRCH- LABSKÉHO a VESELÉ (1985). Stručná charakteritika námi prováděných analýz je náledující: Obah vody (ušina): 1 2 g maa e vyuší do kontantní hmotnoti. Vzorek je míchán vyu-

3 Vliv plemene a různých kříženců jehňat beránků na jakot maa 39 šeným mořkým píkem, předběžně e předuší při 60 C po dobu dvou hodin, potom e uší při teplotě 103 C po dobu 5 7 hodin. Po vychladnutí e provádí vlatní zvážení. Obah IMT: ušina, která je zíkána výše uvedeným způobem, je extrahována etyléterem v extrakčním přítroji. Po extrakci je rozpouštědlo odpařeno, zbytek v baňce vyušen a po ochlazení zvážen. Obah bílkovin dle Kjeldahla: bílkovinami e označují duíkaté látky vypočtené ze tanoveného veškerého duíku náobené faktorem 6,25. Obah popelovin: tanovuje e pozvolným zahříváním vzorků a náledným pálením při teplotě C v elektrické peci. V rámci zjišťování obahu popelovin byla použita rozhodčí metoda, přičemž byla prováděna dvě paralelní tanovení. Energetická hodnota: provádí e na kalorimetru KL 5, kde e tanovuje palné teplo ve vzorku vyušeného maa liovaného do pelety o hmotnoti 1 g. Remie (tupeň větloti): tanovuje e pomocí přítroje SPECOL 11 a reminího nátavce na čertvém řezu, kolmo na měr vláken při vlnové délce 522 nm. Obah myoglobinu dle Horneey: okyeleným acetonem vodou e vyextrahují barevné pigmenty ve formě hematinu, jehož koncentrace e vyhodnocuje kolorimetricky při vlnové délce 640 nm. ph 24 hodin pot mortem: v intervalu 24 hod pot mortem e nepomletý vzorek maa (odleželý) nařízne kalpelem a do vzniklého otvoru e vloží elektroda. Volně vázaná voda (vaznot) upravená metoda dle Grau Hamma: vzorek o hmotnoti 2 g je liován mezi dvěma kleněnými detičkami po dobu 5 minut při zatížení 500 gramovým závažím. Obah hydroxyprolinu, elatinu, kolagenu a vaziva (v mg ve 100 g valoviny): pomletý vzorek je dehydratován a odtučněn a náledně je provedena hydrolýza. Poté je provedena neutralizace a ředění hydrolyzátu. Stanovení koncentrace hydroxyprolinu e provádí rovnáváním aborbce barevného roztoku e tandardem při vlnové délce 550 nm. Přepočet na kolagen je proveden pomocí faktoru 7,482; přepočet na elatin pomocí faktoru 1,405. Finální přepočet na celkový obah vazivových bílkovin je roven oučtu kolagen a elatin. Finální matematicko-tatitické vyhodnocení bylo realizováno formou výpočtu základních tatitických hodnot (průměr a měrodatná odchylka). Náledně byl tetován rozdíl tředních hodnot všech ledovaných ouborů dle Scheffeho metody. VÝSLEDKY A DISKUSE Zhodnocení výledků laboratorních analýz základních ukazatelů jakoti maa (obahu ušiny, IMT, duíku, bílkovin a popelovin, repektive energetické hodnoty v původní hmotě) je uvedeno v tabulce II. Z hodnocení obahů ušiny především vyplývá, že tyto byly u všech ledovaných kupin vyoce vyrovnané, přičemž ani v jednom případě nebyl zjištěn průkazný vliv kupiny kříženců, repektive plemene na tento ukazatel, což je v ouladu e závěrem, jež uvádějí SWARTVAGHEROVÁ at al. (1996). Konkrétně e obahy ušiny v případě našeho ledování pohybovaly v rozmezí od 23,52 % do 23,60 %, přičemž podobné hodnoty uvádějí ve vých tudiích SLANÁ et al. (1980) a OCHODNICKÁ (1993). Nicméně naproti tomu FANTOVÁ a ČISLÍKOVSKÁ (1991) uvádějí obahy ušiny u jimi ledovaných kupin jehňat na vyšších úrovních. Na rozdíl od obahu ušiny byl v případě obahu IMT zjištěn vyoce průkazný (P 0,01) vliv plemene a kříženců na tento ukazatel, když nejnižší obah IMT (2,54 %) byl zjištěn u čitokrevné kupiny jehňat (ND 100). Naproti tomu nejvyšší obah IMT (3,56 %) byl zjištěn u kříženců OD 50 M 25 ND. Námi zjištěný průměrný obah IMT za celý ledovaný oubor (3,04 %) je rovnatelný hodnotami, jež uvádějí FANTOVÁ a ČISLÍ- KOVSKÁ (1991) a URBANIAK et al. (2000). Nicméně MOMANI (1998) uvádí obahy IMT podtatně vyšší, když naproti tomu OCHODNICKÁ (1993) uvádí obahy IMT mírně nižší než v případě našeho ledování. Z hodnocení obahů bílkovin především vyplývá, že tyto byly u všech ledovaných kupin vyoce vyrovnané, přičemž ani v jednom případě nebyl zjištěn průkazný vliv kupiny kříženců, repektive plemene na tento ukazatel. Konkrétně e obahy bílkovin v případě našeho ledování pohybovaly v rozmezí od 18,62 % do 19,56 %, přičemž podobné hodnoty uvádějí ve vých tudiích CATANEO et al. (1979), KUCHTÍK et al. (1996) a MOMANI (1998). Naproti tomu SLANÁ et al. (1980), FANTOVÁ a ČISLÍKOVSKÁ (1991) a SWARTVAGHEROVÁ et al. (1996) uvádějí ve vých tudiích obahy bílkovin, u jimi ledovaných kupin jehňat, mírně vyšší. Z hodnocení obahů popelovin především vyplývá, tejně jako tomu bylo v případě IMT, vyoce průkazný (P 0,01) vliv kupiny jehňat na tento ukazatel, což je v ouladu e závěrem, jež uvádějí McCLIN- TON a CARSON (2000). Nicméně na druhou tranu je nutno kontatovat, že rozdíl mezi kupinami nejnižším a nejvyšším obahem popelovin činil pouhých 0,08 %, přičemž nejnižší obah popelovin (0,97 %) byl zjištěn u OD 50 M 25 ND, když naproti tomu nejvyšší obah (1,05 %) byl zjištěn u ND 100 a OD 75 ND. Ze zhodnocení vlivu plemene, repektive kupin kříženců na energetickou hodnotu v původní hmotě především vyplývá, že ani v jednom případě nebyl zaznamenán průkazný vliv konkrétní kupiny jehňat na tento ukazatel. Průměrné energetické hodnoty e pohybovaly v rozmezí od 507,01 do 549,47 kj/100 g, přičemž nejnižší, repektive nejvyšší energetická hodnota byla zjištěna u OD 75 ND, repektive u OD 50 M 25 ND.

4 40 J. Kuchtík, F. Horák II: Výledky analýz základních ukazatelů jakoti maa v m. tricep brachii Sušina Ukazatel Intramukulární tuk Bílkoviny Popeloviny Energ. hodnota v pův. hmotě (kj/100g) ND 100 (A) 23,52 0,313 2,54 b 0,233 19,39 0,233 1,05 b 0, ,85 9,714 OD 50 M 25 ND (B) 23,60 0,346 3,56 a 0,200 18,79 0,298 0,97 a d 0, ,47 11,833 a, b, c, d, e - * - P 0,05, A, B, C, D, E - ** - P 0,01 Skupina ND 50 OD (C) 23,52 0,442 3,24 0,209 18,96 0,706 0, ,05 15,709 OD 75 ND (D) 23,54 0,312 2,59 0,202 19,56 0,223 1,05 b 0, ,01 11,562 ND 75 OD (E) 23,55 0,402 3,29 0,213 18,62 0,397 0, ,37 8,929 Celý oubor n = 30 23,55 0,153 3,04 0,116 19,07 0,183 1,01 0, ,85 5,482 F-tet 0,15 4,64** 0,93 5,55** 1,97 Výledky zhodnocení otatních vybraných ukazatelů jakoti maa jehňat (remie, obah myoglobinu, ph maa v intervalu 24 hodin po porážce, vaznot, obahy hydroxyprolinu, kolagenu, elatinu a vaziva) jou uvedeny v tabulce III. Z této tabulky především vyplývá, že plemeno, repektive jednotlivé kupiny kříženců jehňat neměly průkazný vliv na obahy myoglobinu, hydroxyprolinu, kolagenu, elatinu a vaziva. Co e týká remie, tedy tupně větloti valoviny, tato byla vyoce průkazně (P 0,01) ovlivněna faktorem plemene, repektive kupinou kříženců, přičemž největlejší valovina byla zjištěna u ND 75 OD (7,77 %), repektive u ND 100 (7,68 %). Naproti tomu u dalších ledovaných kupin e hodnoty remie pohybovaly v rozmezí 6,82 % až 6,92 %. Nejvyšší, repektive nejnižší průměrný obah myoglobinu byl tanoven u ND 75 OD (1,61 mg v 1 g valoviny), repektive u ND 100 (1,33 mg v l g valoviny). Námi zjištěné hodnoty obahů myoglobinu jou však mírně nižší než uvádějí KUCHTÍK et al. (1996). ph maa v intervalu 24 hodin po porážce bylo průkazně (P 0,05) ovlivněno kupinou jehňat, přičemž nejvyšší ph 24 (6,13) bylo zjištěno u ND 100, když naproti tomu nejnižší jeho hodnota (5,78) byla zjištěna u ND 75 OD. Nicméně na druhou tranu je nutno kontatovat, že všechny námi zjištěné hodnoty ph 24 jou rovnatelné údaji, jež uvádějí YOUNG et al. (1993). Co e týká vaznoti, její hodnoty byly vyoce průkazně (P 0,01) ovlivněny faktorem plemene, repektive kupinou kříženců. Konkrétně pak u ND 50 OD, repektive ND 75 OD byly v obou případech zjištěny vyoce průkazně (P 0,01) vyšší vaznoti (5,42 %, repektive 5,35 %) oproti OD 50 M 25 ND. Námi zjištěné hodnoty tohoto ukazatele jou mírně nižší než uvádějí HORCADA et al. (1998) a VERGARA et al. (1999), nicméně na druhou tranu jou rovnatelné údaji, jež uvádějí KUCHTIK et al. (1996). Průměrné obahy hydroxyprolinu, jež jou v podtatě ukazatelem míry obahu vazivové tkáně v koterní valovině, nebyly průkazně ovlivněny konkrétní kupinou jehňat, přičemž u všech ledovaných kupin byly hodnoty tohoto ukazatele vyoce vyrovnané. Konkrétně e hodnoty hydroxyprolinu pohybovaly v rozmezí od 0,21 mg ve 100 g valu u OD 75 ND do 0,25 mg ve 100 g valu u OD 50 M 25 ND, což jou ve všech případech hodnoty mírně vyšší než uvádějí KUCH- TÍK et al. (1996). Výše uvedené hodnoty obahů hydroxyprolinu e náledně projevily z důvodu aplikace tandardních přepočtových koeficientů i v hodnotách, jež vyjadřují hmotnot kolagenu, hmotnot elatinu a hmotnot vaziva, když opětovně a zcela logicky nebyl zaznamenán tatiticky průkazný vliv ledovaných kupin jehňat na obahy výše citovaných látek.

5 Vliv plemene a různých kříženců jehňat beránků na jakot maa 41 III: Výledky otatních vybraných ukazatelů jakoti maa v m. tricep brachii Ukazatel Remie Obah myoglobinu (mg v 1 g valu) ph 24 Vaznot Hydroxyprolin (mg ve 100 g valu) Kolagen (mg ve 100 g valu) Elatin (mg ve 100 g valu) Vazivo (mg ve 100 g valu) ND 100 (A) 7,68 0,224 1,33 0,135 6,13 e 0,067 4,38 0,332 0,22 0,021 1,63 0,157 0,31 0,029 1,94 0,186 OD 50 M 25 ND (B) 6,90 0,269 1,5 0,129 6,03 0,080 3,55 CE 0,138 0,25 0,017 1,88 0,129 0,35 0,024 2,23 0,153 a, b, c, d, e - * - P 0,05, A, B, C, D, E - ** - P 0,01 Skupina ND 50 OD (C) 6,92 0,241 1,59 0,162 5,97 0,067 5,42 B 0,237 0,24 0,023 1,84 0,175 0,35 0,033 2,19 0,207 OD 75 ND (D) 6,82 0,202 1,36 0,077 5,85 0,062 4,57 0,259 0,21 0,016 1,56 0,118 0,29 0,022 1,86 0,141 ND 75 OD (E) 7,77 0,167 1,61 0,116 5,78 a 0,114 5,35 B 0,151 0,22 0,012 1,67 0,089 0,31 0,017 1,98 0,103 Celý oubor n = 30 7,22 0,121 1,48 0,057 5,95 0,041 4,65 0,161 0,23 0,009 1,72 0,062 0,32 0,011 2,04 0,073 F-tet 4,35** 1,05 3,06* 10,78** ZÁVĚR Z hodnocení vlivu plemene a různých kříženců jehňat beránků, odchovaných v identických podmínkách protředí a výživy na jakot maa především vyplývá, že tento faktor měl průkazný vliv na obahy intramukulárního tuku a popelovin. Dále měl tento faktor průkazný vliv na remii, ph 24 a vaznot maa. Naproti tomu faktor plemene a různých kříženců neměl průkazný vliv na obahy ušiny, bílkovin, myoglobinu, hydroxyprolinu a ním ouviející obahy kolagenu, elatinu a vaziva a taktéž na energetickou hodnotu v původní hmotě. SOUHRN Vliv plemene (Německá dlouhovlná ovce, ND 100, ) a různých kříženců jehňat beránků plemen ND, Merino (M) a Oxford down (OD) na jakot maa byl hodnocena na základě laboratorních analýz valoviny partie pravá plec, a to konkrétně na základě analýz valu muculu tricep brachii. Co e týká kříženců, do hodnocení byly zařazeny náledující kupiny jehňat: OD 50 M 25 ND (), ND 50 OD (), OD 75 ND () a ND 75 OD (). Ze zhodnocení vlivu plemene a různých kříženců jehňat beránků, odchovaných v identických podmínkách protředí a výživy, na jakot maa především vyplývá, že tento faktor měl průkazný vliv na obahy intramukulárního tuku (IMT) a popelovin (P). Dále měl tento faktor průkazný vliv na remie (R), ph 24 a vaznot maa (V). Naproti tomu faktor plemene a různých kříženců neměl průkazný vliv na obahy ušiny, bílkovin, myoglobinu, hydroxyprolinu a ním ouviející obahy kolagenu, elatinu a vaziva a taktéž na energetickou hodnotu v původní hmotě. Nejvyšší obahy S a IMT (23,60 % a 3,56 %) byly zjištěny u OD 50 M 25 ND. Naproti tomu jejich nejnižší obahy (23,52 % a 2,54 %) byly zjištěny u ND 100. Nejvyšší obahy B a P (19,56 % a 1,05 %) byly zjištěny u OD 75 ND. Nejvyšší energetická hodnota v původní hmotě byla zjištěna u OD 50 M 25 ND (549,47 kj/100 g), když naproti tomu její nejnižší hodnota (507,01 %) byla zaznamenána u OD 75 ND. Největlejší valovina byla zjištěna u ND 75 OD (7,77 %), repektive u ND 100 (7,68 %). Naproti tomu u dalších kupin e hodnoty remie pohybovaly v rozmezí 6,82 % až 6,92 %. Nejvyšší, repektive nejnižší průměrný obah myoglobinu byl tanoven u ND 75 OD (1,61 mg v 1 g valoviny), repektive u ND 100 (1,33 mg v l g valoviny). Nejvyšší ph 24 (6,13) bylo zjištěno u ND 100, naproti tomu

6 42 J. Kuchtík, F. Horák nejnižší jeho hodnota (5,78) byla zjištěna u ND 75 OD. Vaznot e pohybovala v rozmezí od 3,55 % do 5,42 % v závilot na konkrétné kupině, přičemž nejvyšší, repektive nejnižší její hodnota byla zjištěna u ND 50 OD, repektive u OD 50 M 25 ND. Hodnoty obahu hydroxyprolinu e pohybovaly v rozmezí od 0,21 mg ve 100 g valu u OD 75 ND do 0,25 mg ve 100 g valu u OD 50 M 25 ND. plemeno, kříženci, jehně, jakot maa, muculu tricep brachii Tento přípěvek vznikl podporou MSM LITERATURA CATANEO, P., BIANCHI, M. A., BERVETA, G., CANTONI, O.: Keeping characteritic of lamb and it nutritive value. Indutrie Alimentarri, Univ. Milano, 1979, 18: FANTOVÁ, M., ČISLÍKOVSKÁ, H.:Vliv plemenné přílušnoti na kvalitu maa jehňat odchovaných na polečné patvě pod matkami. Živoč. Výr., 1991, 36: GOEHLER, H.: Zu einigen Fragen der Fleichqualitaet beim Schaffleich. Tierzucht 39: 1985, HORÁK, F. et al.: Produkce jehněčího maa. SZN Praha. 1987, 187. HORCADA, A., BERIAIN, M., PURROY, A., LIZA- SO, G., CHASCO, J.: Effect of ex on meat quality of Spanih lamb breed. Snímal Science, 67, 1998, 3: KUCHTÍK, J., ŠUBRT, J., HORÁK, F.: Kvalitatívní analýza maa jatečných jehňat. Živoč. Výr., 1996, 41: McCLINTON, L., CARSON, A.: Growth and carca characteritic of three lamb genotype finihed on the ame level of feeding. Animal Science, 2000, 70, 1: MOMANI, S.: Analýza ukazatelů výkrmnoti a jatečné hodnoty beránků plemene Charollai. In: Sborník z přednášek mezinárodní konference: Chov ovcí a koz v oučaných podmínkách, TECHAG- RO BVV Brno: 1998, OCHODNICKÁ, K.: Jatočná hodnota a kvalita mäa jahniat a kozliat domácich plemien oviec a kôz. Kandidátká diertační práce. VÚO Trenčín: 1993, 85. ON Oborová norma. Baranie a kozie mao pre výek. MZVž ČSR. 1977, 21. ROWE, A., MACEDO, F., VISENTAINER, J., SOU- ZA, N., MATSUSHITA, M.: Mucle compoition and fatty acid profile in lamb fattened on pature. Meat Science, 1999, 51, 4: SLANÁ, O., SKŘIVAN, M., ŠTOLC, L.: Výledky analýzy valoviny beránků z intenzívního výkrmu. Živoč. Výr., 1980, 25: SUMMERS, R. L., KEMP, J. D., ELY, D. G., FOX, J. D.: Effect of rearing, feeding ytem and ex of lamb on carca characteritic and palatibility. Journal of Animal Science, 1978, 47: SWARTVAGHEROVÁ, K., OCHODNICKÝ, D., MARGETÍNOVÁ, J., PALANSKÁ, O., ČERE- ŠŇÁKOVÁ, Z.: Obah bielkovin a zatúpenie aminokyelin v M. longiimu dori jahniat rozných genotypov. Živočišná výroba, 1996, 41, 2: URBANIAK, M., FRANKIEWICZ, A., LYCZYN- SKI, A., SOBEK, Z., KULIL, M., ZAWADSKA, B.: Wplyw zywienia i may ubojowej na klad chemiczny may ciala netto tryczkow ray Meryno Polki. Roczniki Naukowe Zootechniki, 2000, Supplement z. 6.: VERGARA, H., MOLINA, A., GALLEGO, L.: Influence of ex and laughter weight on carca and meat quality in light and medium weight lamb produced in intenive ytem. Meat Science, 1999, 52, 2: VRCHLABSKÝ, J., VESELÁ, V.: Laboratorní metodiky. Rapotín, VÚCHS 1985, 43. YOUNG, O. A., REID, D. H., SCALES, G. H.: Effect of breed and ultimate ph on the odour and flavour of heep meat. N. Z. J. Agric. Re., 1993, 36: Adrea Doc. Dr. Ing. Jan Kuchtík, Prof. Ing. František Horák, CSc., Útav chovu a šlechtění zvířat, Mendelova zemědělká a lenická univerzita Brno, Zemědělká 1, Brno, kuchtik@mendelu.cz