Název obce: KOSTELEC NAD ORLICÍ. Kód obce PRVK: Kód obce UIR: 07019

Transkript

1 Kód obce PRVK: Kód obce UIR: Název obce: KOSTELEC NAD ORLICÍ PODKLADY: - dotazník s údaji o vývoji obce, vodovodu, kanalizace a čištění odp. vod - územní plán z roku 2002 zpracovatel Urbanistické středisko Brno, s.r.o., Ing.arch. Zounková - údaje provozovatele vodovodu a kanalizace, statistické výkazy - provozní řád vodovodu - provozní řád kanalizace - vodohospodářská rozhodnutí k provozu vodovodu, kanalizace a ČOV - konzultace s obcí a provozovatelem vodovodu CHARAKTERISTIKA OBCE: Obec Kostelec nad Orlicí je průmyslové středisko, ležící v jihozápadní části bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, v údolí Divoké Orlice a jejích přítoků. Městem prochází silnice I/11 Hradec Králové Ostrava, silnice II/316 na Choceň a řada silnic III. třídy. Zástavba města leží v nadmořské výšce od 265,00 (břehy Orlice) až cca po 300,00 m n.m., osady Koryta a Kozodry pak ve výšce 300,00 až 315,00 m n.m. Obcí protéká řeka Divoká Orlice a okrajovými partiemi její přítoky Lhotský potok (levostranný přítok Orlice) a Štědrý potok (Štědrá) - levostranný přítok řeky Bělé, která pod Kostelcem ústí do Divoké Orlice. K obci administrativně příslušejí místní části Kostelecká Lhota, Koryta a Kozodry. Jedná se o obec s počtem obyvatel nad 5000, výsledky sčítání v roce 2000 uvádějí následující údaje (pro vlastní Kostelec nad Orlicí, počty obyvatel místních částí jsou uvedeny v samostatných zprávách): Počet obyvatel celkem : 5823 Počet trvale obydlených domů : 1101 Z toho rodinných domků : 943 Neobydlené domy celkem : 190 Z toho využívané k rekreaci : 30 Zástavba je soustředěná, odpovídající velikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a bytových domů). V obci je několik průmyslových podniků střední velikosti, jsou to zejména: Federál Mogul,a.s. - třecí materiály pro automobily a průmysl Rojek, a.s. - výroba dřevoobráběcích strojů Vánoční ozdoby, v.d. - výroba skleněných ozdob Cihelna Kinský, s.r.o. - cihlářská výroba

2 FAB, a.s. - strojírenská výroba zámky Ledvina, s.r.o. - výroba nábytku VÚ živočišné výroby - pracoviště chovu prasat V bývalých kasárnách je dnes umístěno pobytové středisko správy uprchlických zařízení MV s kapacitou několik set obyvatel. V období došlo dle statistiky k poklesu obyvatel města cca o 300 obyvatel, což dle konzultace na městském úřadu pravděpodobně souvisí se zrušením vojenské posádky a odchodem vojáků z povolání. Přes tuto skutečnost má obec do budoucna předpoklady mírného trvalého růstu. Zpracovaný územní plán počítá s rozvojovými plochami pro konečnou velikost (včetně osad) cca 8400 obyvatel. Kostelec nad Orlicí leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb.. Městem protéká řeka Divoká Orlice (dílčí povodí ), její levostranný přítok Lhotský potok (dílčí povodí ) a Štědrý potok (Štědrá, dílčí povodí ) levostranný přítok řeky Bělé, která se pod Kostelcem vlévá do Divoké Orlice. Hydrologické údaje jsou k dispozici Divokou Orlici, kde ročenka HMÚ udává pro profil nad Bělou, tj. těsně pod Kostelcem: Plocha povodí: 498,24 km 2 Průměrná srážka: 957 mm Q 355 1,56 m 3 /s Q 1 44 m 3 /s Q m 3 /s Q m 3 /s Podél toku se nachází záplavové území, které dle údajů ÚPSÚ není stanoveno vyhláškou vodohospodářského orgánu. Převážná část je dle ÚPSÚ tvořena loukami, v kombinaci se shluky vzrostlé vegetace, doprovázejícími původní meandry toku. VODOVOD: Stávající stav: Obec je zásobena ze skupinového vodovodu, který v současné době zásobuje vlastní Kostelec včetně osad a obec Tutleky. Zdroje vody pro vodovod jsou: Jímací území U hřiště - 3 studny s celkovým povoleným odběrem 17 l/s Jímací území U kapličky - vrt S-5 s povoleným odběrem 13 l/s Voda z těchto zdrojů je bez úpravy, pouze se provádí její hygienické zabezpečení

3 Zářezy Mírov původní vydatnost cca 0,8 l/s, od roku 2002 zdroj odstaven z provozu (komplikace s kvalitou, ostatní zdroje potřeby města pokryjí). Vrt Tutleky povolený odběr 10 l/s, voda s vyšším obsahem železa, která se upravuje v ÚV, umístěné v armaturní komoře vodojemu. Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Dodávka vody: Vodovod v Kostelci je vzhledem k značné členitosti terénu rozdělen na 3 tlaková pásma a to: Vyšší tlakové pásmo Kostelec: Zdrojem vody je vrt Tutleky (vyhodnocená vydatnost 14 l/s, povolený odběr 10 l/s, zvýšený obsah železa). Z vrtu se čerpá surová voda do úpravny, umístěné v armaturní komoře vodojemu vyššího tlakového pásma a po úpravě a hygienickém. zabezpečení dále do vodojemu. Vodojem vyššího tlak. pásma je 1300 m 3 (330,50 /334,50). Z tohoto vodojemu vedou 2 zásobní řady a to DN 300 ( PE) do města a druhý - DN 150 souběžně s výtlakem surové vody do obce Tutleky, kde navazuje na zásobní řad vodovodu Tutleky. Hranice tlakových pásem je zřejmá ze situace. Pro případ poruchy nebo snížené kapacity zdroje Tutleky je na propojení obou tlakových pásem v Kostelci zřízena čerpací stanice U váhy, ve které je možno vodu z nižšího pásma přečerpávat do vyššího tlakového pásma. Nižší tlakové pásmo Kostelec: Je tlakově ovládáno vodojemem Na skále 2 x 200 m 3 (308,40/311,40), do kterého se čerpá voda ze zdrojů U hřiště a U kapličky. Na kraji pásma na pravém břehu řeky je na řadu DN 200 výše uvedená čerpací stanice U váhy, která umožňuje v případě potřeby dotovat vyšší tlakové pásmo. U vodojemu Na skále je současně ATS, která dodává vodu do vyššího tlakového pásma Kostelecká Lhota (zásobuje místní části Kostelecká Lhota, Kozodry a Koryta). Do vodojemu Na skále je zaústěn i gravitační přívod od zářezů Mírov, tento zdroj však byl v roce 2002 pro provozní komplikace odstaven z provozu. Vodovod včetně vrtu Tutleky je v majetku města Kostelec nad Orlicí, provozovatelem je AQUA servis Rychnov nad Kněžnou. Zásobní řad do Tutlek a vodovod v Tutlekách je v majetku obce Tutleky, které AQUA servis v současné době předává vodu v profilu vodojemu, údajně však již probíhají jednání o uzavření provozní smlouvy i mezi obcí Tutleky a firmou AQUA servis Rychnov nad Kněžnou. Výhled: Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena, v návrhovém období do roku 2015 se proto po konzultaci s provozovatelem i městem Kostelec uvažuje :

4 Oblast Kostelec: - s náhradou dnešní dožívající provizorní úpravny v armaturní komoře vodojemu novou úpravnou, umístěnou podle původních koncepcí přímo u vrtu Tutleky. Tato stavba je zařazena v časovém přehledu výstavby na léta nákladem 20.0 mil. Kč. -s dostavbou vodovodní sítě města podle potřeb nové zástavby a dílčími opravami dle zhodnocení stavu sítě Rozvoj SV mimo město Kostelec: - pokračování vodovodu z Tutlek směrem na obce Doubí a Lupenice (včetně potřebného zvýšení tlaku pro tyto 2 lokality). Na výstavbu je zpracována dokumentace, k záměru se údajně vyjádřilo kladně město Kostelec i provozovatel vodovodu (rozvoj této oblasti spadá pod obec Tutleky) Vzdálenější výhled po roce 2015: V souladu s řešením ÚPSÚ se navrhuje dostavba vodojemu nižšího tlakového pásma Na skále řádově cca o 400m 3 a dále ke zvýšení provozní bezpečnosti případné propojení vodovodu Kostelec s vodovodním systémem Potštejn Záměl Doudleby, a to propojením z Doudleb do vyššího tlakového pásma Kostelec. V roce 2000 bylo na vodovod napojeno cca 5648 trvale bydlících obyvatel, v roce 2015 se uvažuje 6000 napojených obyvatel. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Nouzové zásobení obyvatel Kostelce se předpokládá z vrtu Tutleky ( zdroj NZV vrt T-1), který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako jeden z možných zdrojů náhradního zásobení v regionu. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody pro okrajové oblasti s menší hustotou zástavby. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD: Stávající stav: V Kostelci je vybudován rozsáhlý systém jednotné kanalizace, ukončený čistírnou odpadních vod, do kterého je napojena většina obyvatel. Stoky jsou provedeny prakticky ve všech ulicích, profil kanalizace je DN Celková délka kanalizační sítě je cca 15,2 km, s celkovým počtem 1104 domovních přípojek. Hlavní kmenová stoka A je vedena po pravém břehu a zaústěna do ČOV. U železniční zastávky je na sběrač A napojena stoka D (včetně stoky E), tyto stoky odvádějí odp. vody od zemědělské školy, náměstí a zástavby nad stadionem. Sběrač C, který je napojen na stoku A u hospody Na růžku odvádí vody ze Zoubkovy ulice

5 Zástavba na levém břehu Divoké Orlice Na skále je odkanalizována sběračem B, napojeným přes čerpací stanici do sběrače A. Výstavby stokové sítě začala v třicátých letech minulého století, další výraznější etapa výstavby kanalizace se uskutečnila v letech Kanalizace je jednotného systému. Na kanalizaci, vedoucí na ČOV dosud nejsou napojeny: - místní části Kostelecká Lhota, Koryta a Kozodry - část zástavby v povodí Štědrého potoka - část zástavby v lokalitě Na skále (stoky vedoucí do Lhoteckého potoka a do Divoké Orlice) Čištění odpadních vod: Městské a průmyslové odpadní vody jsou přiváděny do mechanicko biologické ČOV. Původní ČOV, která byla typu Sigma Prefa (2 komplexní čistírenské jednotky) byla uvedena do trvalého provozu v roce V letech bylo pak provedeno rozšíření a intenzifikace ČOV dle projektu firmy IKKO Třebechovice, šlo zejména o přestavbu biologického stupně a kalového hospodářství tak, aby se ČOV vyrovnala i s limity, platnými po roce Prostor bývalých kasáren (ubytovací středisko pro uprchlíky) má malou samostatnou mechanicko biologickou ČOV, vyústěnou do melioračního odpadu (levostranný přítok Divoké Orlice). Výhled: Jak je uvedeno, ČOV v současné podobě vyhoví i náročným výhledovým požadavkům, v návrhovém období se proto shodně s ÚPSÚ uvažuje zejména dostavba systému kanalizace, umožňující napojit na kanalizaci vedoucí na ČOV i zbývající části města. Jde zejména o následující oblasti:: Dokončení kanalizace v lokalitě Na skále: Návrh přebírá řešení firmy Envicon z roku 2000, tj. dostavbu pobřežní stoky podél Orlice, která podchytí jednotlivé výusti do řeky. Na konci této stoky bude oddělovač dešťových vod a čerpací stanice, která bude ředěné splašky přečerpávat přes řeku do stoky A. Před oddělovač a ČS bude dále přivedena druhá větev kanalizace, vedoucí podél zástavby ke Lhoteckému potoku a podél potoka až k jeho křížení se silnicí na Mírov, tato stoka podchytí dnešní vyústi, vedené do Lhoteckého potoka. Navržené řešení je v souladu s ÚPSÚ. Dokončení kanalizace v severní části města - povodí Štědrého potoka. V souladu s ÚPSÚ je zde počítáno s výstavbou nové kanalizace, která podchytí dnešní kanalizační vyústi a případné plochy nové výstavby. ÚPSÚ zde počítá s výstavbou další lokální ČOV pro tuto část města. Zpracovatel PRVK však z provozního hlediska a s ohledem na úspěšně realizovanou intenzifikaci centrální ČOV zde doporučuje navrhnout ČS a splašky

6 (nebo ředěné splašky) přečerpávat do systému kanalizace, vedoucí na centrální ČOV (územní plán v této části uvažuje lokální ČOV). Odkanalizování východní části města Zde se projevují dva problémy a to: - vnik extravilánových vod z povodí od Tabulek do města - nedostatečná kapacita stoky pro nové záměry výstavby v této oblasti První problém je navrženo řešit v souladu s ÚPSÚ, tj. záchytnými příkopy, odvádějícími deště do povodí Štědrého potoka nebo Divoké Orlice. Problém druhý vyvstal až po dokončení ÚPSÚ, kdy se prokázala nedostatečná kapacita stávajícího systému kanalizace podél silnice I/11. PRVK zde se navrhuje (v souladu s původní studii kanalizace z roku 1978, podle které byly již provedeny a dimenzovány níže ležící úseky stokové sítě) dokončit původní záměr výstavby kapacitní stoky ulici Zoubkovou až do prostoru před Starý zámek, tato stoka by pak: - umožnila bezproblémovou novou zástavbu v této části města - odlehčila přetíženému úseku kanalizace podél silnice I/11. Problematika řešení v místních částech Kostelecká Lhota, Koryta a Kozodry je naznačena v samostatných dílčích zprávách pro tyto lokality. Veškerá kanalizační zařízení jsou v majetku města Kostelec nad Orlicí, jejich provozování zajišťuje stejně jako u vodovodu AQUA servis Rychnov nad Kněžnou. V návrhu investiční výstavby jsou pro Kostelec naznačeny dvě akce a to v letech s nákladem 16.0 mil. Kč ( technická představa dořešení lokality Na skále) a dále v letech s nákladem 8.0 mil. Kč ( technická představa dořešení centra města). Náplň jednotlivých částí je přitom možno upřesnit podle aktuálního vývoje situace. V roce 2000 bylo na kanalizaci napojeno cca 5793 trvale bydlících obyvatel, v roce 2015 se uvažuje 5970 napojených obyvatel