Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vliv změn v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie na práci O.T.E.C. CR, s. r. o.

Transkript

1 Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vliv změn v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie na práci O.T.E.C. CR, s. r. o. Přerov Blanka Bartlová

2 Vysoká škola logistiky o.p.s. Vliv změn v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie na práci O.T.E.C. CR, s.r.o. (Bakalářská práce) Přerov 2011 Vypracoval(a): Blanka Bartlová 2

3 3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil /a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely. Přerov dne 22 dubna 2011 podpis 4

5 Resumé Bakalářská práce se zabývá změnami v celní oblasti a jejich vlivem na práci celního oddělení, včetně dopadů na nabízené produkty z oblasti celní problematiky pro stávající klienty této společnosti. Cílem této bakalářská práce je analyzovat podstatné změny v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie, poukázat na jejich dopad na práci ve společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o. a posoudit vhodnost provedených opatření eliminujících negativní dopad na činnost této společnosti. Abstract The thesis deals with changes in customs and their influence on the work of the customs department, including the impact of products on offer from the customs issues for existing clients of this company. The aim of this thesis is to analyze the significant changes in customs procedures, after the Czech Republic into the European Union, to identify their impact on the work at O.T.E.C. CR, s.r.o. and assess the appropriateness of measures to eliminate the negative impact on the activities of this company. 5

6 Obsah 1 ÚVOD VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE A JEJÍ DOPAD NA CELNÍ ODBAVENÍ Vývoj celnictví na historickém území současné České republiky Evropská unie Charakteristika EU z celního hlediska Celní území Společenství Společná obchodní a celní politika Společenství Celní správa po vstupu České republiky do Evropské unie Základní předpisy EU v oblasti celnictví Národní právní předpisy ČR upravující problematiku celnictví po vstupu ČR do EU 23 3 ANALÝZA PODSTATNÝCH ZMĚN Podstatné změny Jednotné celní území Společenství: Celní unie Jednotná celní legislativa Doklady související s prováděním celního řízení Elektronický vývoz (e Vývoz) Správa DPH a SPD u dovozu zboţí Správa DPH u dovozu zboţí Správa SPD při dovozu zboţí Dovoz zboţí podléhající spotřební dani Celnictví a statistika Výrazné změny současnosti Systém EMCS Elektronický e-dovoz VLIV ZMĚN NA PRÁCI ODDĚLENÍ CELNÍ DEKLARACE FIRMY O.T.E.C. CR, S.R.O Základní údaje o společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o Činnost společnosti po vstupu České republiky do Evropské unie Vliv změn na činnost oddělení celní deklarace Navrhované změny na oddělení celní deklarace ZÁVĚR Seznam pouţité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam příloh Přílohy

7 1 ÚVOD Celní odbavení zboţí je nedílnou součástí mezinárodních obchodních operacích v případech kdy zboţí překračuje celní hranice. Správná organizace prací nutných k celnímu odbavení má vliv na logistiku. Má úzkou vazbu na dopravu zboţí a moţnost disponovat se zboţím v místě určení. Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 přinesl pro Českou republiku řadu změn. Tyto změny se odrazily také v oblasti celnictví. Celní odbavování zboţí doznalo řadu změn. Tato bakalářská práce se věnuje problematice změn, které výrazně ovlivnili fungování celní legislativy po vstupu České republiky do Evropské unie. Cílem bakalářské práce je analyzovat podstatné změny v celním řízení, které nastaly po vstupu České republiky do Evropské unie, posoudit dopad změn na práci oddělení celní deklarace společnosti O.T.E.C. CR. a posoudit vhodnost provedených opatření eliminujících negativní dopad na činnost této společnosti, která by mohla přispět ke kvalitě sluţeb nabízených stávajícím i potenciálním klientům. Práce je rozdělena do tří částí. V úvodu se zabývá historickým vývojem a postavením celnictví v Evropě tak i na území samostatného Československa tak i současné České republiky. Kaţdá politická a hospodářská změna měla vliv na oblast realizace zahraničního obchodu a s tím spojeného celního odbavení zboţí. Ve druhé části je provedena analýza podstatných změn, které měly obecně vliv na celní odbavování zboţí a také na firmy, které poskytovaly sluţby související s celním odbavením zboţí. Poslední část práce se zabývá vlivem změn na práci oddělení celní deklarace firmy O.T.E.C. CR a posouzením změn, které by měly přispět ke zkvalitnění sluţeb pro její zákazníky sluţeb. 7

8 2 VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE A JEJÍ DOPAD NA CELNÍ ODBAVENÍ Vstup České republiky do Evropské unie byl jedním z mezníků historické změny v dějinách Česka, který měl dopad na celou společnost a tak logicky i na oblast celnictví. V této kapitole chci přiblíţit historický vývoj a postavení celnictví na území samostatného Československa i současné České republiky a v Evropě. Ohlédnutím se na nedávnou historii celnictví chci poukázat na to, ţe kaţdá politická a hospodářská změna měla vliv na oblast realizace zahraničního obchodu a s tím spojeného celního odbavení zboţí, coţ má v konečném důsledku vliv na logistiku. 2.1 Vývoj celnictví na historickém území současné České republiky Vývoj celnictví na historickém území současné České republiky (ČR) sahá do 10. století. Nejstarší zachovaný písemný platný celní řád, který upravoval cla pro obchod s Velkomoravskou říší, tzv. raffelstettenský statut, pochází z let Z doby před rokem 1061 pochází celní řád kníţete Spytihněva II. Pro výběr cla v Litoměřicích z obchodního provozu na řece Labi. Z roku 1348 je zachován i praţský celní řád, jenţ obsahoval sazby cla vybíraného na praţském mostě. Historický vývoj celnictví na území současné ČR prokazuje, ţe s kaţdou politickou a hospodářskou změnou dochází ke změnám v celním odbavení, ţe oblast celnictví je nedílnou součástí zahraničního obchodu a procházela mnohými změnami, které z pohledu logistiky měly vliv na organizaci hmotného toku zboţí a s ním souvisejícího toku informací. 1 Matoušek, P., Sabelová L. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 5 8

9 Samostatné Československo vzniklo v roce Československá republika převzala v první fázi své existence celý právní řád a správní systém z bývalého Rakouska Uherska dle zákona Národního výboru č. 44 ze dne Platným tedy zůstal celní a monopolní řád z roku 1835, celní sazebník z roku Postupně pak docházelo ke změnám dle konkrétních potřeb Československa, kromě jiného i v celní oblasti u celního tarifu vydaného v roce Následně docházelo k mnoha dalším změnám. Velkou hrozbou pro nově vzniklé Československo byla znehodnocená měna. Aby bylo dosaţeno měnové odluky od bývalého Rakouska Uherska, bylo rozhodnuto okolkovat všechny bankovky nacházející se a předloţené k okolkování na území tehdejšího Československa. Pro tuto akci bylo nezbytně nutné na dobu do do uzavřít státní hranice, aby bylo zabráněno spekulativnímu neţádoucímu dovozu měny k okolkování ze zahraničí. Uzavření hranic bylo svěřeno pod velení finanční stráţe, která měla k dispozici vojsko. Provedení bylo velmi úspěšné. Regulace zahraničního obchodu se vrátila zpět k působení cel. Převzatý rakousko uherský celní sazebník byl nejčastěji upravován přiráţkami k celním sazbám, které byli, postupně navyšovány od přiráţky 150% k původní sazbě aţ po 900% Tato celní zátěţ se opět projevovala v neţádoucím rozšiřování, podloudnictví. Výkon celnictví v tehdejším Československu, včetně boje proti podloudnictví, byl dále komplikován i novým konečným vymezením státních hranic Československa, které představovaly 4104 km dlouhou celní hranici, která musely být střeţena finanční stráţí. Z uvedené délky celní hranice bylo celkem 2626 km hranic nových, kde musely být vybudovány nové celní úřady. V těchto pohraničních oblastech bylo v Československu v roce 1923 zřízeno celkem 245 celních úřadů. Přes všechny komplikace této doby lze hodnotit činnost v oblasti celnictví za úspěšnou. Po roce 1924 se v Evropě stále více začínají prosazovat snahy o odbourání ochranářských opatření izolujících jednotlivé státy. V roce 1927 je v Ţenevě svolána Mezinárodní konference o odstranění překážek v zahraničním obchodu. Výsledkem je Mezinárodní úmluva o zrušení dovozních a vývozních zákazů, ke které Československo přistoupilo s tím, ţe zákazy budou zrušeny do 6 měsíců, v jednotlivých případech aţ do 3 let po 9

10 podpisu této úmluvy. V této době byly vydány i nové československé předpisy pro oblast celnictví, a to Československý celní sazebník zákon č. 109 ze dne a následně i Celní zákon č. 114 ze dne Toto období přináší do Československa vrchol konjunktury a zahraniční obchod po provedených úpravách dosahuje nejlepších výsledků. Světová hospodářská krize v letech 1929 aţ 1933 přináší opět do celnictví vlnu protekcionismu. Znovu se objevují v zahraničním obchodě dovozní a vývozní povolení, kontingenty, licence, zákazy. Agrární československá ochranářská politika vedla k výraznému zhoršení obchodních styků s Maďarskem a Rumunskem, ale v celé Evropě jsou obchodní vztahy velmi labilní, coţ bylo vidět na skutečnosti, ţe dlouhodobé obchodní smlouvy mezi státy, byli, nahrazovány výhradně krátkodobými, prozatímními smlouvami, ale ani ty nebyli dodrţovány. Důsledkem hospodářské krize byl politický neţádoucí vývoj vedoucí k válečnému konfliktu. V období těsně před počátkem 2. světové války byly hlídky finanční stráţe v pohraničních oblastech sousedících s Německem velmi často objektem přepadení, právě tak jako celní úřady. Dalším mezníkem ve vývoji celnictví byla léta po ukončení 2. světové války. Po osvobození Československa bylo dekretem prezidenta republiky č.25/1945 Sb. stanoveno, že na celním území Československa celnictví navazuje předpisy u služebních organizací na stav před válkou, tj. přesně na stav platný ke dni 29. září Řešení poválečných potřeb Československa u dodávek zboţí ze zahraničí bylo upraveno vládním nařízením č.32/1947 Sb., kterým byl vyhlášen všeobecný celní sazebník. Tento vývoj navazující na předválečný stav byl přerušen komunistickým převratem v únoru Po tomto zvratu v řízení státu převládaly jednoznačně centralistické direktivní metody, které ve velmi krátké době vedly k prakticky úplnému uzavření státních hranic, vyhlášení monopolu zahraničního obchodu a ke snaze o likvidaci celní správy. Celní správa byla vyňata z pravomoci ministerstva financí a byla převedena pod Národní výbory, kde jednotlivé celnice byli zahrnuty do finančních odborů těchto Národních výborů. Příslušníci celní správy a finanční stráţe byli zčásti převedeni do personálních stavů Národních výborů a zčásti byli převedeni do nově vznikajícího Sboru národní bezpečnosti. 10

11 V počátku padesátých let byla politickými čistkami velká většina předválečných celníků a příslušníků finanční stráţe propuštěna ze státní sluţby. Z mezinárodního hlediska a ze závazků plynoucích z uzavřených mezinárodních smluv (Československo bylo od března roku 1948 jedním ze zakládajících členů mezinárodní úmluvy GATT) nemohlo Československo celní správu zrušit úplně. Bylo nezbytné, aby na hraničních přechodech, kromě příslušníků Pohraniční stráţe, kteří plnili státně bezpečnostní úkoly, formálně odbavovali zboţí celníci. V roce 1952 dochází sice k formálnímu obnovení celní správy, ale s naprosto deformovanou sluţební činností, místo celní problematiky bylo hlavní činností plnění státně bezpečnostních politických úkolů, např.: zabránění nedovolenému vstupu nebo výstupu osob v zásilkách zboţí, boj proti ideologické diverzi, sledování dovozu valut v zásilkách a zabránění vývozu valut z Československa do zahraničí, boj proti podloudnictví. Samotné celnictví bylo prováděno pouze formálně. Do všeobecného celního sazebníku vydaného vládním nařízením č. 32/1947 Sb. výrazně zasáhla měnová reforma dle zákona č. 41/1953 Sb., kdy celní sazebník musel být ve svých vazbách přepočítán 2. Celní sazebník byl rozdělen na dva díly: první díl pro dovoz zboţí druhý díl pro vývoz zboţí Veškeré zboţí ve vývozu bylo beze cla. V dovozní části byl celní sazebník postaven na specifickém cle, tj. na cle vztahující se k čisté váze zboţí nebo k určité měrné jednotce zboţí ( například za kus.) V roce 1953 byl vdán celní zákon č. 36/1953 Sb. Tento celní zákon paradoxně ukládal celní správě jako jeden z hlavních úkolů ochranu podporu plánovaného zahraničního obchodu. Dále bylo stanoveno, ţe celní správu řídí Úřední celní správa, která je sloţkou Ministerstva zahraničního obchodu. Mimo jiné bylo celní správě uloţeno vyměřovat a vybírat clo z dováţeného a vyváţeného zboţí. Deformovanost celní správy v tomto období dokresluje skutečnost, ţe celní správa přestala být státním kontrolním orgánem v pravém slova smyslu, 2 Jako příklad úrovně tohoto celního sazebníku lze uvést, ţe rozhlasové přijímače se vyclívaly smluvní sazbou 1295Kč za 100g, motorová osobní vozidla smluvní sazbou 420Kč za 100Kg, Letadla se smluvní sazbou 40% z ceny. Velmi vyjímečně se v celním sazebníku objevilo clo vypočítané z ceny. M A T O U Š E K, P. S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s. 9 11

12 stala se pomocníkem při zahraničním obchodu, kdyţ bylo jejím úkolem ochraňovat zahraniční obchod a navíc kontrola nemohla být vykonávána, kdyţ celní správa spadala pod Ministerstvo zahraničního obchodu, takţe podřízený měl kontrolovat svou nadřízenou sloţkou. Monopol zahraničního obchodu byl zřízen zákonem č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství. Byly zřízeny podniky zahraničního obchodu, které jako jediné mohly, dle státních plánů obchodovat se zahraničím. Clo z obchodního zboţí od roku 1957 nebylo celní správou vyměřováno ani vybíráno, neboť clo odváděly podniky zahraničního obchodu 4 x ročně paušálně podle rozsahu a skladby plánu dovozu a tyto obvody byly podniky zahraničního obchodu dotovány z účtu přídělu na plánované ztráty, takţe clo nemělo ţádný vliv na hospodaření podniku zahraničního obchodu, clo nemělo funkci cenotvorného faktoru, ztratilo svou regulační a ochranou funkci. Clo se v této době, skutečně vybíralo pouze z neobchodního zboţí podle zvláštního celního sazebníku vztahující se pouze na neobchodní zboţí. Styk občanů se zahraničím byl natolik utlumen, ţe vliv tohoto skutečně vybíraného cla na zahraniční obchod Československa byl zcela mizivý. Výkon celnictví aţ do roku 1967 byl pouze formální činností bez výrazného významu. Období konce šedesátých let je charakteristické snahami o ekonomické reformy v podmínkách direktivního plánování socialistického státního hospodářství. Pro třídění zboţí v celnictví převzalo Československo systém nomenklatur Bruselského celního názvosloví. Dochází k řízenému uvolnění cestovního ruchu, pořádání mezinárodních výstav a veletrhů. Obchodní styk se zahraničím byl také intenzivnější. Pro celní správu přineslo toto období nové úkoly spojené s ekonomickou reformou s bojem proti podloudnictví. Celkově došlo ke zvýšení významu celní správy. Krátkodobé oživení významu výkonu celnictví spojené s rokem 1968 bylo ukončeno vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V celní správě, tak jako ve všech podnicích a organizacích v Československu, proběhly politické čistky a řada příslušníků celní správy musela celní správu odpustit. V roce 1974 byl vyhlášen nový celní zákon č. 44/1974 Sb., který opět potvrdil monopol zahraničního obchodu, jehoţ ochranu dal jako jeden ze základních úkolů celní správy. Sedmdesátá léta představují v celnictví Československa významný mezník. Mezinárodní obchodní smlouva s Finskem (Vyhláška č. 85/1975 Sb. o Dlouhodobé obchodní dohodě mezi 12

13 ČSSR a Finskem o vzájemném odstranění překáţek obchodu) ukázala na zaostalost celnictví v tehdejším Československu. Smlouva vyţadovala sledování vyrovnanosti výměny zboţí v hodnotových údajích u obou smluvních stran a následné vyčíslení a srovnání úspory na cle u obchodů, které byly od cla smluvně osvobozeny. Sledované údaje nebyly k dispozici, clo nebylo vyměřováno a vybíráno, statistika clo nesledovala. V této době stále platný Československý celní sazebník vydaný v roce 1954, se zastaralými specifickými sazbami cel neumoţňoval výpočet cla srovnatelný se clem dle finského celního sazebníku, který byl moderně vytvořen na sazbách valorických, tedy na cle počítaném procentuelně z ceny zboţí. Aby bylo zabráněno mezinárodní blamáţi, byl v Československu ve velmi krátké době vytvořen nový moderní celní sazebník s kalorickými sazbami a členěním zboţí dle Harmonizovaného systému, který byl vydán Nařízením vlády č. 74/ 1980 Sb. Celní správa začala podle tohoto sazebníku vyměřovat clo nejen z neobchodního zboţí, ale i z kaţdého dovozu obchodního zboţí. Paradoxně však ještě po určitou dobu toto vyměřené clo nebylo skutečně vybíráno. Odvody cel byly stále prováděny podle plánu dovozu podniků zahraničního obchodu a údaje o vyměřovaném cle slouţily pouze ke statistickým, vykazovacím a porovnávacím účelům. Teprve a v polovině osmdesátých let došlo ke skutečnému vybírání cel u obchodního zboţí vyměřovaného podle sazeb celního sazebníku, tak jak to bylo obvyklé v jiných státech. K úplnému návratu významu celní správy v Československu dochází teprve až ukončením socialistické éry Československa sametovou revolucí v roce Clu, celnictví a celní správě se zpět vrací původní funkce regulační, ochranná a kontrolní v plném rozsahu. Celní zákon 44/1974 Sb., je několikrát novelizován, ale protoţe se nedaří beze zbytku odstranit jeho zastaralost socialistické právní normy, je v souvislosti s rozdělením Československa na Českou a Slovenskou republiku připravován nový celní zákon, na jehoţ přípravě spolupracovali celní experti z různých zemí Evropské unie. Pro samostatnou Českou republiku byl vydán nový celní zákon č. 13/1993 Sb. a spolu s ním jsou následně vydány nově všechny celní předpisy niţší právní síly. Aby byl přerod celní správy úplný, dochází ke změně uniforem, hodnostního označení a k celkové reorganizaci celní správy. Příslušníci celní správy přestávají být anonymními osobami a součástí uniformy se stává osobní identifikační označení. Dřívější výhradně pracovní vztah v rámci celní správy se mění na vztah sluţební. 13

14 Po otevření hranic v roce 1989 a ještě více po rozdělení Československa dochází v České republice ke zřizování nových hraničních přechodů, celních úřadů a k nárůstu počtu příslušníků celní správy. V roce 1993 dochází k uzavření Mezinárodní smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou. Současně se, ale Česká republika postupně stále více integruje do Evropy a uchází se o členství v Evropské unii a stává se kandidátskou zemí na členství v EU. Do obchodního vztahu České republiky a států EU jsou zavedeny prvky zvýhodňující přidruţené země. Po sjednání Evropské dohody zakládající přidruţení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé v roce 1995 dochází k postupnému preferenčnímu sniţování celních sazeb pro zboţí v rámci obchodu mezi ČR a EU, a to nerovnováţně coţ znamená, ţe EU uděluje vyšší preference na dovoz zboţí z přidruţeného státu, neţ přidruţený stát na dovoz zboţí z EU. Postupné sniţování celních sazeb ve vzájemném obchodu mezi Českou republikou a EU končí na 100% preferenci, tj. úplné bezcelní výměně zboţí. Na základě všelidového hlasování v referendu vstoupila Česká republika dne do Evropské unie jako její členský stát. 2.2 Evropská unie Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států (příloha č. 1) s téměř 500 miliony obyvatel (přibliţně 7,5 % světové populace). EU vznikla z Evropského společenství v roce 1993, na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let. Mezi základní principy EU patří přenesení některých pravomocí národních států na Evropská společenství. EU má však pouze ty pravomoci, které jí byly svěřeny jednotlivými členskými státy, nelze tedy hovořit o EU jako o federaci. Její způsob rozhodování je ve světovém měřítku unikátní, proto je Evropská unie povaţována za státní uspořádání sui generis (= svého druhu, mající svérázný charakter). Cílem EU je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování ţivotní úrovně a kvality ţivotního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouţí čtyři základní svobody vnitřního trhu. 14

15 Mezi čtyři základní svobody vnitřního trhu EU patří: volný pohyb zboţí, volný pohyb osob, volný pohyb sluţeb a volný pohyb kapitálu. Do společné politiky Evropské unie dále patří například oblast hospodářské soutěţe, měnové unie, společné obchodní politiky a zemědělství. Právní základ Evropských společenství představují především primární prameny, které mají povahu mezinárodních smluv, z nichţ nejvýznamnější jsou zřizovací smlouvy a sekundární prameny, jeţ se blíţí právu vnitrostátnímu. Mezi ně náleţí přímo účinná nařízení a směrnice. Obrázek 1: Zakládající členové EU, zdroj: 15

16 2.3 Charakteristika EU z celního hlediska Evropská unie je celní unií, která uplatňuje společnou obchodní a celní politiku a jednotnou celní legislativu. V rámci zahraničního obchodu zemí EU je nutné rozlišovat obchod se třetími zeměmi a vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod). Zboţí překračující celní hranice (obchod se třetími zeměmi) podléhá celnímu odbavení zboţí. Schéma 1 Zahraniční obchod zemí EU Zdroj: Kalupová, B. Celní sluţby učební texty Přerov Celní území Společenství Se vznikem celní unie začalo Společenství vystupovat jako jeden celek vůči třetím zemím. Cla, jako jeden z nástrojů obchodní politiky, mají ochránit v Evropské unii určitá odvětví před zahraniční konkurencí nebo naopak podpořit dovoz produktů, o které má EU zájem jako vstupy nezbytné pro rozvoj výrobních odvětví. Na celém celním území Společenství se uplatňují jednotné celní předpisy a členské země vyměřují cla dle společného obchodního sazebníku. Celní území Společenství je geografickým územím, které bylo určeno poprvé a předpisy Společenství Nařízení Rady (EHS) č. 1496/1968 a později Nařízením Rady (EHS) č.2151/1984. Podle článku č. 3 celního kodexu Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 v platném znění, v současnosti sestává jiţ z výše uvedených 27 členských států Společenství. 16

17 Přesto, ţe jsou některá zemí geograficky součástí shora uvedených členských států, jsou vyňata mimo oblast celního území Společenství. Tzn.: v rámci uplatňování společných celních pravidel, se tato, na ně nevztahují, případně jsou jinak upravena. Jsou to tyto oblasti: Andorra, Farské ostrovy, Grónsko, Ostrov Helgoland, Území Büsingen (německá enkláva ve Švýcarsku), Ceuta a Melilla (španělská enkláva v Africe), Francouzská zámořská území a Saint-Pierre et Miquelon a Mayotte Obce Livigno a Campione d Italia, Vnitrozemské vody jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio, Aruba, Nizozemské Antily, Gibraltar a Vatikán. Na část celního území Společenství se vztahuje směrnice 77/388/EHS. V těchto případech hovoříme o tzv. jiných daňových územích. U určitých území je někdy těţké jasně definovat, kdy je třeba provádět celní řízení a jaké doklady je třeba vyřídit. Je třeba správně posoudit, zda je k danému území přihlíţeno jako ke třetí zemi, či jde pouze o území se zvláštním statusem a jinými pravidly zacházení Společná obchodní a celní politika Společenství Společná obchodní politika, jako jeden z pilířů obchodních vztahů mezi světem a Evropskou unií, patří mezi nejstarší politiky. Její obsah je vymezen v článku 133 Smlouvy o Evropském společenství. Iniciativním orgánem je Evropská komise (prostřednictvím Generálního ředitelství dle jednotlivých oblastí), která předkládá Radě návrhy na konkrétní opatření. Evropská komise: uzavírá obchodní dohody, jejichţ obsah zavazuje všechny členské státy na základě pověření Rady liberalizuje obchod vůči třetím zemím iniciuje zahájení protidumpingových řízení, a to buď na základě stíţnosti výrobců určitého odvětví, kteří se cítí poškození, nebo na základě vlastního rozhodnutí. Vrchní ředitelství Evropské komise Daňová a celní jednotka (TAXUD) zajišťuje strategické cíle EU v rámci celní unie: ochranu vnější hranice 17

18 provádění celních kontrol a celního řízení jednotné provádění řízení v oblastech celní hodnoty zboţí, tarifů, původu sjednocuje činnosti v daňové oblasti u přímých daní i nepřímých daní (DPH,SPD, ekologické a energetické daně) zajišťuje a zastřešuje oblast bojů proti celním a daňovým podvodům je prostředníkem pro vzájemnou spolupráci členských států v celní i daňové oblasti zajišťuje tvorbu a výklad předpisů v daňových oblastech TAXUD je členěn na 5 ředitelství označených písmeny A-E a tvoří jej 20 jednotlivých referátů: Ředitelství A Koordinace a programů je tvořeno třemi referáty (A1 A3). Jeho hlavní náplní jsou zejména strategické plánování, informace, další vzdělávání, tvorba programů a zpracování dat. Ředitelství B Mezinárodních záležitostí a tarifů tvoří je čtyři referáty (B1 B4). Jeho náplní je mezinárodní a technická pomoc. Tvorba politických strategických a hospodářských prognóz, evaulace. Dále pak referát B3 zajišťující činnosti v oblasti KN, HS a tarifu. Referát B4 zajišťuje činnosti v oblasti TARICU, hospodářských aspektů uplatňovaných cel, osvobození od dovozních cel. Ředitelství C Clení politiky je tvořeno 5 referáty (C1 C5). Mezi jeho náplň spadá výklad celního práva a zajištění jeho řádného uplatňování, rizikový management, celní reţimy, celní politika a elektronické celní řízení. V neposlední řadě je zde referát C5, jehoţ náplní je oblast původu zboţí, celní hodnoty a obchodních podmínek. Ředitelství D Nepřímých daní a daňové správy je tvořena 4 referáty (D1 D4). V oblasti daní se soustřeďuje na DPH, SPD, energetické a ekologické daně, kontrolu práva v daňové oblasti a boj proti daňovým podvodům. Ředitelství E A analýzy a daňové politiky tvoří jen 4 referáty (E1 E4). Zahrnuje v sobě činnosti v oblastech přímých daní, analyzuje a koordinuje společnou daňovou politiku. Zajišťuje kontrolu provádění společného práva jednotlivými členskými státy. 18

19 2.3.3 Celní správa po vstupu České republiky do Evropské unie Česká republika vstoupila do Evropské unie Od vstupu do Evropské unie se Česká republika nachází uvnitř EU a nemá ţádnou pozemní celní hranici s nečlenskou zemí. Ačkoliv se území České publiky po vstupu do Evropské unie nachází uvnitř celního území EU a ţádným úsekem státní hranice ČR nesousedíme s nečlenským státem, přesto se význam celnictví nesníţil. Rozsah a výkon celnictví byl upraven právními předpisy Společenství (viz níţe) s přímým účinkem tzn. s předností práva Společenství před právem členského státu a doplňkově českými celními předpisy: Správu cel na území České republiky provádí Celní správa ČR. Kromě celní oblasti vykonává správu nad dalšími svěřenými oblastmi s účinností od platí na území ČR Zákon č. 185/2004 Sb; o Celní správě ČR. Dnem přestalo být Generální ředitelství cel zvláštní sloţkou Ministerstva financí ČR a stalo se samostatný správním úřadem pro oblast celnictví s celostátní územní působností podřízeným Ministerstvu financí. Generální ředitelství cel spolu s celními ředitelstvími a celními úřady vytvořilo Celní správu České republiky jako soustavu celních orgánů a bezpečnostním sborem řízeným generálním ředitelem Generálního ředitelství cel. Obrázek 2: Merkur znak celní správy, zdroj: Po vstupu ČR do EU došlo ke sníţení výkonu sluţby co do mnoţství celně odbaveného zboţí, došlo ke sníţení hodnoty vybraného cla a celníci opustili hraniční přechody. Na území České republiky však zůstala místa, která svou funkcí můţeme označit za hraniční přechody EU o zahraničí, tzn. mimo celní území EU. Jsou to mezinárodní letiště, kde je třeba zajistit celní odbavení, jako na kaţdé jiné hranici se zahraničím. Dále je to vyclívací pošta, která u poštovních zásilek do a ze zahraničí má charakter hraničního celního přechodu. V reţimu 19

20 tranzit jsou na území České republiky přepravovány dováţené zásilky zboţí pod celní kontrolou, které jsou celně odbaveny aţ v České republice. Zásilky zboţí ve vývozu, aţ na výjimečné případy, musí být celně projednány u vnitrozemského celního úřadu, tzn. u vývozů začínajících svůj transport v ČR je celní odbavení provedeno celním úřadem v České republice. Celními hranicemi, které musí být pod kontrolou celních orgánů, nejsou jen vnější hranice EU, ale jsou to i stanovené hranice svobodných pásem a svobodných skladů, které jsou povoleny a provozovány uvnitř území Evropské unie. Svobodná pásma a svobodné sklady se nacházejí na území České republiky a jsou předmětem celního dohledu orgánů české celní správy. Boj proti podloudnictví se neodehrává jen na vnějších hranicích EU, ale na celém území, ve všech členských státech Evropské unie. Je tedy zřejmé, ţe význam celnictví po vstupu ČR do EU nijak nepoklesl. Po vstupu do Evropské unie, kromě tradiční náplně sluţby, byl celní správě České republiky svěřen i výkon nových činností, které jsou upraveny těmito zákony: Správa spotřebních daní zákon č. 353/2005 Sb., o spotřebních daních Správa daně z přidané hodnoty u dovozu zboţí ze zahraničí neplátci DPH zákon č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty Kontrola zaplacení poplatků za uţívání dálnice a rychlostní silnice a kontrolní váţení a měření nákladních motorových vozidel a jízdních souprav zákon č. 13/1997 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.) Státní odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech mezinárodní dopravy osob zákon č. 111/2004 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.) Návratnost kulturních památek a národních kulturních památek po jejich zapůjčení do zahraničí a součinnost při dokumentaci výzkumech a průzkumech zejména movitých kulturních památek zákon č. 20/1987 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.) Podíl na povolávacím řízení sbírkových předmětů muzejní povahy pro reţim vývoz a reţim pasivní zušlechťovací styk a kontrola jejich zpětného dovozu zákon č. 122/2000 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.) 20

21 Kontrola vývozu a dovozu zboţí a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním reţimům, včetně kontroly přenosu softwaru a technologie dvojitého pouţití elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem mimo území EU zákon č. 21/1997 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.) Dozor nad dodrţováním povinností stanoveným zákonem o ochraně spotřebitele zákon č. 634/1992 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.) Podíl na kontrole přepravy jaderných materiálů a radioaktivních látek rizikových biologických agens a toxinů zákon č. 281/2002 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.), jiných nebezpečných látek (zákon č. 19/1997 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.) Dohled nad zahraničním obchodem s biocidními přípravky a jejich kontrole a evidence (zákon č. 120/2002 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.), s látkami a výrobky, které ovlivňují ovzduší a klimatický systém Země (zákon č. 86/2002 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.), s chemickými látkami (zákon č. 356/2003 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.). Dohled nad výrobou lihu a nad obchodem s lihem zákon č. 61/1997 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.). Jen výše uvedený výčet zákonů České republiky upravujících jiné oblasti činnosti společnosti, neţ je celnictví, dokazuje, ţe Celní správa České republiky i po vstupu do Evropské unie má stále své opodstatnění a má významnou úlohu jak ve státní správě České republiky, tak má stanovený úkol i pro potřeby EU. Vstup České republiky do EU a začlenění ČR do evropského trhu bez celních barier přinesly celní správě a sníţení mnoţství výkonových ukazatelů v celním odbavování zboţí v zahraničním obchodu aţ o 75%, ale nové činnosti, kterými byla Celní správa České republiky pověřena, toto sníţení výkonů vyrovnaly. Naopak nové činnosti svou rozmanitostí natolik rozšířily působnost Celní správy ČR, ţe se další vývoj celní správy můţe jevit jako vývoj od dříve kontrolního a dozorového státního orgánu specializovaného jen na celnictví k dnešnímu a budoucímu charakteru univerzálního kontrolního a dovozového státního orgánu s velmi širokým zaměřením. 21

22 2.3.4 Základní předpisy EU v oblasti celnictví Evropské společenství je zaloţeno na celní unii. Celní legislativa má formu nařízení. Přijetím příslušné legislativy (nařízení) a zveřejněním v Úředním věstníku Evropských společenství se stává právně závazná ve všech členských zemích. V celní oblasti vzhledem k celní unii bylo ţádoucí shromáţdit celní předpisy do jediného kodexu, a to jak v zájmu hospodářských subjektů Společenství, tak celních správ. Na základě těchto poznatků byl vydán celní kodex Společenství. Celní kodex Společenství, je základním celním předpisem platným a závazným pro všechny státy Evropské unie. Kodex platí, bez újmy na zvláštních předpisech stanovených v jiných oblastech, pro obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi a pro zboţí, na něţ se vztahují Smlouvy. Kodex obsahuje obecná pravidla a postupy, které zajišťují uplatnění sazebních a ostatních opatření zaváděných na úrovni Společenství v rámci obchodu se zboţím mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a to včetně opatření v oblasti zemědělské a obchodní politiky. Kodex doplňují předpisy přijaté na úrovni Společenství nebo na úrovni národní za účelem jeho provádění. Přehled nařízení v celní oblasti: NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterými se vydává celní kodex Společenství NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2658/1987 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 918/1985 ze dne 28. března 1983 o sytému Společenství pro osvobození od cla NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/1993 ze dne 2. července 1993 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství 22

23 NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí Národní právní předpisy ČR upravující problematiku celnictví po vstupu ČR do EU Předpisy upravující problematiku celnictví po vstupu ČR do EU, jsou upraveny v celním zákoně, který upravuje některé právní vztahy v oblasti celnictví, které nejsou upraveny bezprostředně předpisy Evropských společenství (Celní kodex a Nařízení Rady (EHS) o systému pro osvobození od cla; o statistice obchodu se zboţím mezi členskými státy; o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku). Zákon upravuje mj. zpracování osobních údajů; povinnosti, oprávnění a prostředky celníka; náhradu škody; celní dluh a delikty; zvláštní celní řízení (zboţí pod ochranou mezinárodního práva). Zákon rovněţ obsahuje výčet práv a povinností celníka. Základní národní předpisy ČR v celní oblasti: Zákon ČNR č. 13/1993 Sb. celní zákon (cel. zák.). Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o celní správě České republiky Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení cel. zák. a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí. Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a o způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství. 23

24 3 ANALÝZA PODSTATNÝCH ZMĚN Vstup České republiky do Evropské unie měl významný dopad na celou společnost i na hospodářství České republiky. Vstup do EU znamenal také výrazné změny v celní oblasti. Mezi významné charakteristiky EU z oblasti celnictví patří: jednotné celní území Společenství, celní unie, jednotná celní legislativa. 3.1 Podstatné změny Výše uvedené charakteristiky EU z celního pohledu navzájem úzce souvisejí. V následujícím textu se pokusím o provedení rozboru jednotlivých charakteristik Jednotné celní území Společenství: Celní území Společenství je upraveno v Celním kodexu Společenství čl. 3 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 v platném znění. Zde je vymezeno, které země a území tvoří celní území a která území nepatří do jednotného celního území. Celní území Společenství zahrnuje pobřeţní vody, vnitřní mořské vody a vzdušný prostor členských států a území " 3 Dopady: Česká republika se stává součástí jednotného celního území, celní hranice České republiky je zrušena, ČR nemá pozemní celní hranici, zrušení pohraničních celních úřadů ČR na pozemní hranici a zrušení pravidelných kontrol. 3 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 v platném znění, čl. 3 24

25 Od prvního dne členství v EU bylo jasné, ţe je to pro celní orgány ČR období velkých změn. Jako první byly zrušeny pravidelné celní kontroly pohybu zboţí přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy. Vzhledem k tomu, ţe Česká Republika vstupem do EU neměla jiţ ţádnou vnější hranici EU (hranici se státem, který není členským státem EU) byli pravidelné kontroly pohybu zboţí přes státní hranici pro celní a daňové účely zachovány pouze na mezinárodních letištích (v současné době je seznam mezinárodních letišť stanoven Přílohou 15 k vyhlášce 252/2002). Tyto kontroly se však nevztahují na lety do a z letišť na území EU. Na všech hranicích ale dočasně zůstaly zachovány kontroly pohybu osob přes státní hranici, tedy kontroly pasů a víz prováděné Policií ČR. Jakýkoliv obchod se členskou zemí EU (včetně nově přijatých zemí) se stal tzv. vnitrounijním obchodem. Nepodléhal pravidelné celní kontrole, ani clům a dalším poplatkům vybíraným v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboţí Celní unie Celní unie je jedním ze stupňů evropského integračního procesu. Nejbliţším niţším integračním stupněm je OBLAST VOLNÉHO OBCHODU a nejbliţším vyšším stupněm je SPOLEČNÝ TRH. V rámci vzájemného obchodu mezi členskými státy celní unie jsou zrušena cla a zároveň členské země celní unie uplatňují ve vztahu k nečlenským zemím společnou obchodní politiku (především prostřednictvím společného celního tarifu). 4 Evropské společenství si od samého počátku kladlo za cíl vytvořit společný (vnitřní nebo jednotný) trh. Celní unie je podstatným prvkem společného trhu. Římská smlouva z roku 1957, kterou bylo zaloţeno Evropské hospodářské společenství, umoţnila zrušit celní bariéry ve Společenství a stanovit společný celní tarif pro zboţí z nečlenských zemí. Celní unie EU byla dobudována v roce Od roku 1993 existuje v EU jednotný trh. Dopady: mezi členskými zeměmi se odstraňují cla a ostatní obchodní překáţky. To znamená, ţe neexistují celní hranice a mezi členskými zeměmi se zboţí pohybuje zcela volně

26 členské země pouţívají stejných postupů v obchodě se třetími zeměmi. Na celém území se uplatňují stejné celní předpisy a ostatní formality, zejména společný celní sazebník. společná obchodní politika přenesení národních kompetencí v obchodní politice (a celní politice) na orgány EU, pro ČR rozšíření oblastí volného obchodu (Chile, Mexiko, Jihoafrická republika, OCT aj.), pro ČR ukončení vyuţívání výhod ze systému GSP Všeobecného systému preferencí, pro zjištění statistických údajů se na území EU pro sledování pohybu zboţí mezi členskými zeměmi EU uplatňuje statistický systém INTRASTAT. Poté, co bylo zboţí procleno na vnější hranici, lhostejno ve které zemi, můţe se volně pohybovat po celém území Společenství bez cla. Na hranicích mezi členskými státy odpadá potřeba udrţovat celní sluţbu. V praxi probíhá u obchodního zboţí celní odbavení na vnější hranici reţim tranzitu a poté je celně odbaveno na vnitrozemských celních úřadech (dovozní celní reţimy, případně jiné celně schválené určení). Evropská unie uplatňuje Společnou obchodní politiku, která má nadnárodní charakter. Její provádění přechází plně do rukou orgánů EU. Obchodní politika patří spolu se zemědělskou, dopravní a měnovou politikou ke společně prováděným politikám. Se vznikem celní unie začíná Společenství vůči třetím zemím vystupovat jako jeden celek. Ţádná členská země nemůţe proto provádět vlastní, na ostatních členských zemích nezávislou, zahraničně obchodní politiku a utvářet své vnější hospodářské vztahy vůči vnějšímu světu zcela samostatně. Členské země přenesly dobrovolně příslušné kompetence v oblasti zahraničního obchodu do rukou orgánů ES, konkrétně Evropské komise a Rady. Hlavní zásady společné obchodní politiky, v nichţ Společenství uplatňuje společný postup jsou: společné zásady pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, 26

27 sjednocování liberalizačních dohod, vývozní politika, obchodní obranná opatření v případě dumpingu a subvencování exportu. V rámci obchodních operací mezi členskými zeměmi EU je nutné podle stanovených pravidel podávat hlášení o tzv. zboţí odeslaném do jiné členské země a zboţí přijatém z jiné členské země Jednotná celní legislativa Nedílnou součástí jednotného celního území a celní unie je uplatňování jednotné celní legislativy. Celní předpisy přijímané jako nařízení Rady nebo Komise a publikované v Úředním věstníku Evropských společenství - Official Journal of the Europen Communities (Office Journal). Společná celní legislativa je na národní úrovni doplněna národními právními normami, které společnou legislativu doplňují v oblastech, které v ní nejsou obsaţena (zejména v oblasti procesního práva). V Celním kodexu Společenství se k celní legislativě uvádí: Celní předpisy se skládají z tohoto kodexu a z předpisů přijatých k jeho provádění na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni. Aniţ jsou dotčeny zvláštní předpisy upravující jiné oblasti, vztahuje se tento kodex na obchod: - mezi Společenstvím a třetími zeměmi a - na zboţí, na něţ se vztahují Smlouvy o zaloţení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o zaloţení Evropského hospodářského společenství nebo Smlouva o zaloţení Evropského společenství pro atomovou energii Dopady: 27

28 ve všech členských zemích EU platí stejné základní právní normy (Celní kodex Společenství, prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, tzv. osvobozovací nařízení pro osvobození zboţí od cla, Společný celní sazebník, nařízení týkající se statistiky /viz předchozí kapitola/) ČR je povinna od okamţiku vstupu do EU uplatňovat jednotnou celní legislativu EU, dopady na celní odbavení zboţí (nové doklady, nová povolení apod.) - zastupování v celním řízení (nové Plné moci k zastupování v celním řízení nahrazují komisionářské a mandátní smlouvy) - celní prohlášení (JCD jednotný celní doklad je nahrazen JSD tj. jednotný správní doklad) - doklady vztahující se k režimům s hospodářským účinkem (Nové Informační listy INF 1 INF 9) - doklady prokazující původ zboží (nový doklad EUR-MED) - doklady prokazující status zboží Společenství (nový doklad A.TR) - vývoz zboží (Elektronický vývoz (e-vývoz)) - clo a celní dluh (společný celní sazebník Společenství ) - dovoz, vývoz zboží a uplatňování nepřímých daní v ČR (nově správa spotřebních daní v kompetenci Celní správy ČR, DPH u dovozu zboží u právnických subjektů není již v kompetenci celních úřadů) Celnictví a statistika (zcela nový statistický systém Intrastat) 28

29 3.2 Doklady související s prováděním celního řízení Doklady pouţívané v celním řízení prošly řadou změn. Druhy celních dokladů lze rozlišit následovně: doklady související s prováděním celního řízení doklady vztahující se k reţimům s hospodářským účinkem doklady prokazující původ a status zboţí Jedním z dokladů související s prováděním celního řízení je celní prohlášení, který se před vstupem do EU jmenoval Jednotná celní deklarace ve zkratce JCD. Celní prohlášení se v případě písemného podání podává celnímu úřadu na tiskopisu stanoveném dle úředního vzoru ve formě Jednotného správního dokladu ve zkratce JSD. (Příloha č. 2) Tento doklad se pouţívá v sadách, které obsahují potřebný počet dílů dle poţadavku celního reţimu, do kterého má být zboţí navrţeno k propuštění. Tiskopis JSD 5 (Příloha č. 2) můţe být v případě potřeby doplněn jedním nebo více dalšími tiskopisy, tzv. doplňkovými listy (JSDd). Vzor celního prohlášení je uveden v příloze prováděcího předpisu k celnímu kodexu Společenství Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, přílohy č. 33 a 34. Způsob vyplnění těchto tiskopisů byl také zpracován celní správou ČR do formy Příručky pro vyplňování JSD, která je umístěna na internetových stránkách celní správy 5 Jednotný správní doklad se v jiných jazycích uvádí takto: GB Single Administrative dokument,, FR Dokument administratif unique, DE Einheits (Verwaltungs) papier, IT Documento administrativo unico, DK Administrative enhedsdokument,pl Jednolity dokument administracyjny, HU EV Egységes vámokmány, ES Documento unico administrativo. M A T O U Š E K, P. S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s

30 Obrázek 3: Vzor JSD, zdroj: vlastní 3.3 Elektronický vývoz (e Vývoz) Po vstupu ČR do EU je spuštěn projekt elektronizace celního řízení e-customs, který je v roce 2007 plně povinný ve všech členských státech EU a je zaváděn do provozu automatizovaný Systém kontroly vývozu zboží Export Kontrol Systém (ECS) označovaný téţ jako e-vývoz (Příloha č. 3). ECS (Export Control System) je společný projekt EU pro reţim vývoz. Je zaloţen na elektronické komunikaci mezi subjekty (deklaranty), Celní správou ČR a zeměmi projektu (EU) Základními právními předpisy upravujícími celní problematiku vývozu zboţí z EU jsou především: 30

31 NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2915/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č.2454/1995 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství v platném znění. Pro jednotlivé dílčí oblasti celní problematiky vývozu zboţí pak platí následující ustanovení těchto základních předpisů: Vývoz zboží články 161 aţ 162 celního kodexu Pro pouţití elektronického e-vývozu je nutné, aby vývozce splňoval následující podmínky: byl vybaven kvalifikovaný certifikátem pro elektronické podepisování zpráv pouţíval schválený software pro e-vývoz a komunikoval přes certifikovaného VAN operátora byl pro elektronickou komunikaci v rámci e-vývozu registrován u celního úřadu Průběh e-vývozu je rozdělen do následujících etap: vyhotovení datového souboru e-vývozu (Příloha č. 3) ve formátu XML (elektronická podoba vývozního JSD) vývozcem a jeho elektronické podepsání, případně zašifrování a odeslání k celnímu úřadu odbavení (stav Odeslání ) kontrola úplnosti a správnosti datového souboru (stav Přijato ) a elektronického vyhodnocení rizik zásilky celním úřadem odbavení, rozhodnutí o rozsahu celní kontroly zboţí v případě rozhodnutí o kontrole zboţí celními orgány musí být zásilka fyzicky předloţena ke kontrole celním orgánům. Tyto po kontrole zboţí a projednání vývozu vyhotoví písemný Vývozní doprovodný doklad (VDD), který potvrdí a předají vývozci k připojení k zásilce 31

32 v případě rozhodnutí, ţe kontrola je provedena pouze kontrolou dat, zásilka zboţí není překládána celním orgánům. Vývozce se dostaví (bez zboţí) na celní úřad, kde proběhne celní odbavení zásilky do reţimu vývozu na základě předloţených dokladů. Vývozce od celního úřadu obdrţí potvrzený VDD. Vývozce, který má povolen zjednodušený postup pro e-vývoz, vyčká stanovenou dobu, aţ bude případ propuštěn do reţimu vývozu (stav Propuštěno ), následně sám vytiskne a orazítkuje VDD zvláštním razítkem zjednodušeného postupu. Takto potvrzený VDD jiţ nepředkládá celním orgánům celního úřadu odbavení. Potvrzený VDD doprovází zboţí k výstupu z EU. Celnímu úřadu výstupu (pohraniční celní úřad EU) je spolu se zásilkou předloţen VDD. Celní úřad výstupu po provedené celní kontrole elektronicky potvrdí výstup zásilky z EU a toto potvrzení odešle celnímu úřadu odbavení. Celní úřad odbavení potvrdí výstup zboţí mimo EU vývozci elektronickou zprávou. Na ţádost vývozce potvrdí celní úřad výstup zásilky mimo EU i v papírové formě (stav Uzavřeno ). Při elektronické komunikaci v rámci e-vývozu jsou důleţitá následující čísla: Přidělení LRN čísla = e-vývoz byl odeslán Celnímu úřadu ke zpracování (stav Odesláno ) Přidělení MRN čísla = celní úřad přijal zaslaný e-vývoz (stav Přijato ). Vývozce můţe sám, kromě Vývozního doprovodného dokladu, vyhotovit Alternativní důkaz vývozu (jde o modifikaci VDD), který přeloţí spolu s VDD celním orgánům, bude tento alternativní důkaz také potvrzen celními orgány. Alternativní důkaz můţe doprovázet zásilku a po jeho potvrzení celním úřadem výstupu je vrácen osobě, která ho celnímu úřadu výstupu předloţila. Tento potvrzený doklad pak slouţí jako důkaz o ukončení vývozu v případě, ţe z jakéhokoliv důvodu není doklad VDD elektronicky změněn se stavu Propuštěno do stavu Uzavřeno. 6 6 Vývozce nesmí zapomenout, ţe elektronické daňové doklady je nutno archivovat stejně a ve stejných lhůtách (10let), jako klasické daňové doklady na papíře. M A T O U Š E K, P. S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s

33 Obrázek 4: Vzor VDD, zdroj: vlastní 33

34 3.4 Správa DPH a SPD u dovozu zboží V minulosti bylo obvyklé, ţe pokud se jednalo o dovoz zboţí, vţdy byla DPH součástí celního dluhu a správcem DPH u dovozu zboţí byl výhradně celní úřad. Naopak správcem SPD byl výhradně finanční úřad Správa DPH u dovozu zboží V současnosti však zákon o DPH správcovství DPH při dovozu zboţí rozděluje na dvě situace, a to dovozy kdy správcem DPH je finanční úřad (dovozce je plátcem DPH) a dovozy, kdy správcem DPH zůstává tak jako dřív celní úřad (dovozce je neplátce DPH). Závazné podmínky dělení správy DPH u dovozu stanovuje 25 odst. 3 zákona o DPH. Finanční úřad při dovozu zboţí, je správcem DPH kdyţ: 1. daňová povinnost při dovozu zboţí vzniká plátci DPH 2. dovezené zboţí je propuštěno do celního reţimu : volný oběh, nebo aktivní zušlechťovací styk v sytému navracení, nebo vzniká daňová povinnost při ukončení reţimu dočasného uţití s částečným osvobozením od cla, nejpozději při tomto celním reţimu uplynutím lhůty 34 měsíců 3. rozhodnutí o propuštění zboţí do výše uvedených reţimů bylo učiněno na písemném celním prohlášení na tiskopisu JSD (Jednotný správní doklad). Celní úřad zůstává správcem DPH v ostatních případech při dovozu zboţí kdyţ : zboţí je dováţeno pro neplátce DPH, nebo dovezené zboţí je propuštěno do jiných celních reţimů, neţ je uvedeno v předešlém odstavci, nebo 34