Situační a výhledová zpráva

Transkript

1 Situační a výhledová zpráva ZELENINA * Část produkce postižená suchem * Největší škody na kořenové a košťálové zelenině * Osevní plochy nižší o 7 % * Spotřeba zeleniny se pozvolně zvyšuje 2000 Prosinec Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky

2 Odbor marketingu a komodit Odpovědné odborné redaktorky: Irena Buchtová Ing. Miroslava Ehrlichová Ředitel odboru: Ing. Jan Pellar MZe ČR MZe ČR MZe ČR MZe ČR Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český hydrometeorologický ústav, Praha Český normalizační institut, Praha Český statistický úřad, Praha Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Brno Generální ředitelství cel, Praha Ludmila Neumanová, tvorba technických norem, Praha Ministerstvo financí, Praha Ministerstvo zemědělství, Praha Zelinářská unie Čech a Moravy, Olomouc Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu, Praha Agra Europe, London Fruit and Vegetable Markets, London Official Journal Situačná a výhľadová správa, VÚEPP Bratislava Autoři touto cestou děkují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná Situační a výhledová zpráva Zelenina navazuje na zprávu vydanou v srpnu roku Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných údajů k měsíci říjnu 2000, není-li uvedeno jinak. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství. Dále vycházejí jako příloha periodika Agrospoj a v informační síti Agronet. Souhrn této zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese: informace. OBSAH Úvod... 1 Souhrn... 1 Zásahy státu... 3 Evropský trh Pěstování zeleniny v ČR Skladování zeleniny v ČR Poradenství v zelinářství v ČR Zpracovatelský průmysl v ČR Spotřeba zeleniny v ČR Cenový vývoj Zahraniční obchod ČR Přehledy o užití zeleniny Přílohy - č. 1 Porovnání tržeb zemědělců (CZV) za vybrané druhy zeleniny v ČR a Nizozemsku č. 2 Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny č. 3 Cenový vývoj u některých druhů zeleniny v roce 1999 a 2000 v době nejintenzivnějšího zásobování trhu domácí produkcí č. 4 Zahraniční obchod ČR se zpracovanou zeleninou č. 5 Zahraniční obchod ČR s čerstvou zeleninou Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR v TYPO Třebichovice. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., o. z. Střední Čechy v Praze, č. j. NOV 6577/00 P/1 ze dne ISBN

3 ÚVOD Ročník 2000 lze z hlediska pěstitelů tržní zeleniny považovat produkčně spíše za slabě podprůměrný. Přínosem je určitá stabilizace tržních vztahů i odbytových cen a investice do strojů, technologií a skladování. Předností koncentrovaného odbytu zeleniny využívají doposud pouze dvě odbytové organizace producentů a několik velkopěstitelů. Producenti zeleniny se však stále ve větší míře přizpůsobují požadavkům trhu volbou druhové i odrůdové skladby, termínů pěstování zeleniny i rozsahem a způsobem skladování. Trvalým problémem je poskytování informací producentů o jejich rozsahu pěstování zeleniny, o sklizních, stavu a pohybu zásob, informace odmítají poskytnout i někteří zpracovatelé o svých kapacitách a výrobním zaměření, což (spolu s neochotou producentů zeleniny ke sdružování do odbytových organizací) značně komplikuje situaci v tomto sektoru s možnými negativními dopady v období vstupu ČR do EU. SOUHRN Osevní plochy zeleniny se v roce 2000 snížily oproti roku 1999 o ha na ha. K poklesu ploch došlo téměř u všech druhů zeleniny, kromě rajčat. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u kedluben, kapusty, celeru a mrkve. Celková sklizeň zeleniny v ČR se v roce 2000 odhaduje zhruba v objemu 534 tis. t, což představuje oproti předchozímu roku pokles o 7 %. Rovněž došlo ke snížení hektarových výnosů u většiny druhů zeleniny, především u cibule, mrkve a plodové zeleniny. I přes nerovnoměrný vývoj klimatických podmínek a sucha byly pro většinu druhů zeleniny příznivé sklizňové podmínky. V marketingovém roce 2000/2001 se objem naskladněné zeleniny proti předchozímu roku snížil zhruba o 15 %, což je důsledek především nižších zásob cibule a mrkve. Ve skladování zeleniny došlo k mírnému zlepšení skladovacích podmínek (rozšíření kapacit chladíren, modernizace některých větraných skladů apod.), ale situace stále neodpovídá požadované úrovni. Ceny zemědělských výrobců (CZV) se u většiny druhů zelenin v počátku roku 2000 pohybovaly na nižších úrovních ve srovnání se stejným obdobím roku Tuto situaci způsoboval především přetlak dovozové zeleniny na domácím trhu. V druhé části roku 2000 došlo naopak k nárůstu CZV téměř u všech druhů zelenin, ale především u plodových. Mírný pokles byl zaznamenán pouze u paprik. Celkový vývoj spotřebitelských cen na trhu ČR v roce 2000 v porovnání s rokem minulým ukazuje na výrazný cenový pokles u všech druhů zelenin s vyjímkou plodových zelenin. Mezi hlavní příčiny tohoto poklesu patří nepochybně vyšší dovozová nabídka sledovaných druhů zelenin ze zahraničí a rovněž vyšší zásoby naskladněné zeleniny v ČR z roku Dlouhodobá pasivní bilance zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou zaznamenala i nadále negativní trend. Celkový deficit zahraničního obchodu v roce 1999 dosáhl 279,0 tis. t., což představuje ve finančním vyjádření 3,4 mld. Kč. V období od ledna do října 2000 vykazuje tento deficit v objemovém vyjádření 253 tis. t a ve finanční hodnotě 3,06 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 1,9 %. Během uplynulých deseti měsíců roku 2000 bylo do ČR dovezeno celkem 259,1 tis. t čerstvé zeleniny, což je v porovnání se stejným údobím roku 1999 snížení o 1,5 %. Největší podíl na tomto dovozu představují již tradičně melouny a plodová zelenina, jejímž hlavním dovozcem je Španělsko. Ve zmiňovaném období se rovněž výrazně zvýšil dovoz cibule v nižších cenových relacích především z Nizozemska a Polska. 1

4 Vývoz čerstvé zeleniny z ČR v uvedeném období představoval 6 tis. t. Největší podíl zeleniny téměř 58 % směřoval především do zemí CEFTA. Lze však konstatovat, že nadále přetrvává nízký vývoz zeleniny mírného pásma z ČR. Dovoz zpracované zeleniny do ČR v období od ledna do října roku 2000 představoval 44,4 tis. t. Podle dosavadního tempa dovozu lze usuzovat, že celkový objem dovozu zpracované zeleniny v roce 2000 překročí objem dovozu této zeleniny minulého roku. V dlouhodobějším časovém období narůstá dovoz konzervovaných rajčat a zmrazené zeleniny. Vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků představoval ve stejném období 15,6 tis. t, čímž o 9 % přesáhl loňskou úroveň. Největší podíl na tomto vývozu měly kečupy, konzervovaná rajčata a nezmrazená konzervovaná zelenina. Zahraniční obchod se zpracovanou zeleninou dosahuje stejně jako u čerstvé zeleniny záporné bilance. 2

5 ZÁSAHY STÁTU Do zásahů státu u komodity zelenina jsou zahrnuty: 1. Celní opatření podle platného celního sazebníku 2. Licenční politika 3. Daňová politika - daň z přidané hodnoty, spotřební daň 4. Dotační politika státu 5. Normy jakosti pro čerstvou zeleninu 6. Kontrola jakosti 7. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina 1. Celní opatření Pro rok 2000 platil na dovoz zboží do ČR celní sazebník, vydaný pod č. 313/1999 Sb. Vývoz konzervovaných rajčat (CN ) do Polska je omezen roční preferenční kvótou ve výši 700 t za 11% preferenční celní sazbu. Vývoz vybraných druhů konzervované zeleniny v octě a kečupů na Slovensko je omezen roční kvótou. Podrobnější informace byly uvedeny v situační a výhledové zprávě ze srpna Česká republika má uzavřeny dohody, které mají charakter dohod, zvýhodňujících vzájemný obchod. Přehled o preferenčních dohodách České republiky Název dohody Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Používá se v obchodu se zeměmi: Provádí se od: Publikace ve Sbírce zákonů Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie č. 7/1995 Finsko, Rakousko, Švédsko Norsko, Švýcarsko Island Dohoda o oblasti volného obchodu mezi Českou republikou a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu Lichtenštejnsko Smlouva o vytvoření celní unie mezi ČR a SR Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech původu zboží a metodách administrativní spolupráce Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) Dohoda o oblasti volného obchodu mez ČR a Estonskou republikou Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Lotyšskou republikou Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Izraelem Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Litevskou republikou Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou Pramen: Generální ředitelství cel Slovenská republika č. 237/1993 č. 172/1994 Maďarsko, Polsko č. 54/1995 Slovinsko Rumunsko Bulharsko Estonská republika č. 53/1998 Lotyšská republika č.192/1997 Stát Izrael č. 86/1998 Litevská republika č. 189/1997 Turecká republika č. 206/1998 3

6 Preferenční kvóty a celní sazby při dovozu zeleniny do ČR v roce 2000 a jejich plnění Země Položka cel. sazebníku Název Celní kvóta Celní sazba v rámci kvóty Plnění kvóty k Rajčata čerstvá t 5 % vyčerpáno k Cibule suchá Cibule šalotka 100 t 6 % 0 % Bulharsko Okurky salátové, nakládačky t 9 % 87 % , 99 Sladká paprika % 97,5 % Zelenina konzervovaná 100 t 6 % 0 % Zelenina v octě 100 t 10 % vyčerpáno k Sladká paprika 400 t 6 % 0 % Izrael Zelenina sušená 200 t 0 % 0 % Melouny 500 t 5,5 % 0 % vyčerpáno Rajčata čerstvá t 7,5 % Rumunsko k Okurky salátové, nakládačky t 9 % 97,4 % Slovinsko Šťáva z rajských jablek 500 t 10 % 0 % EU vyčerpáno Rajčata čerstvá t 8 % k Rajčata čerstvá 250 t 7 % vyčerpáno k Turecko Melouny vodní 500 t 5 % 39,5 % 2002 Rajčata konzervovaná 100 t 8 % vyčerpáno k Pramen: Celní sazebník, GŘC Dne nabylo účinnost Nařízení vlády č. 180/2000 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících z Evropské unie. Ze zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení, pocházejícího z EU, se uplatňuje clo podle preferenčních celních sazeb a v rámci celních kvót, stanovených pro období od do a od do Pokud nebude celní kvóta, stanovená pro období končící , vyčerpána, zvyšuje nevyčerpané množství celní kvótu, stanovenou pro následující období. Platnost tohoto nařízení končí Komodity zelenina se týkají následující položky. 4

7 Zboží, u něhož se uplatňuje preferenční celní sazba a výše celních kvót při dovozu z EU do ČR Položka celního sazebníku Název zboží Preferenční clo ČR pro EU od do Celní kvóta (t) od do Plnění kvóty k Cibule sazečka čerstvá nebo chlazená bez cla neomezeně neomezeně neomezeně Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, vařené, bez cla neomezeně neomezeně neomezeně zmrazené, ostatní Cibule prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně neomezeně Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta prozatímně bez cla neomezeně neomezeně neomezeně konzerv Zelenina ost. prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně neomezeně Hrách suchý, vyluštěný, k setí bez cla neomezeně neomezeně neomezeně Hrách suchý, vyluštěný, též loupaný nebo drcený, ostatní bez cla neomezeně neomezeně neomezeně Okurky nakládačky, konzerv. v octě bez cla ,3 % Homogenizované přípravky s obsahem cukru vyšším než 13 % hmotnostních bez cla ,0 % Pramen: Nařízení vlády č. 180/2000 Sb. Poznámka: Aktuální informace o čerpání kvót jsou k dispozici na síti Internetu, na adrese: Dne vyšlo v Official Journal Nařízení Rady ES č. 2433/2000, kde jsou stanoveny preferenční celní sazby a kvóty na zboží vyvážené z ČR do EU. Částky, vybrané na clech po (termín, kdy měla tato forma autonomních opatření platit), budou se zpětnou platností českým obchodním firmám dodatečně vráceny. Zboží, u něhož se uplatňuje preferenční celní sazba a výše celních kvót při vývozu z ČR do EU Položka celního sazebníku Název zboží Preferenční clo Evropské unie od do Celní kvóta (t) od do Cibule sazečka čerstvá nebo chlazená bez cla neomezeně neomezeně Kapary bez cla neomezeně neomezeně Fenykl (zdužnatělé řapíky) bez cla neomezeně neomezeně Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, vařené, zmrazené, ostatní bez cla neomezeně neomezeně Cibule prozatímně konzervovaná bez cla neomezeně neomezeně Kapary prozatímně konzervované bez cla neomezeně neomezeně Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně Zelenina ost. prozatímně konzerv. bez cla neomezeně neomezeně Boby a koňské boby suché, vyluštěné bez cla neomezeně neomezeně Luštěniny suché, k setí bez cla neomezeně neomezeně Luštěniny suché, ostatní bez cla neomezeně neomezeně Okurky nakládačky, konzerv. v octě bez cla Homogenizované přípravky s obsahem cukru vyšším než 13 % hmotnostních bez cla Pramen: Nařízení ES č. 2433/2000, Official Journal 5

8 2. Licenční politika Od vstoupila v platnost vyhláška MPO č. 186/2000 Sb., kterou se ruší vyhláška MPO č. 321/1999 Sb., kterou se mění vyhláška FMZO č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů. Licenčnímu řízení při dovozu bez množstevního omezení (automatické licence) podléhají u komodity zelenina tyto druhy: rajčata (od do ), cibule, hlávkové zelí bílé a červené, mrkev (od do ), sušená zelenina a kysané zelí. Od l nabývá účinnosti zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. Tento zákon ruší platnost např. nařízení vlády č. 39/1999 Sb., kterým se provádí 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (v zákoně č. 252/1997 Sb. se ruší 3), vyhlášku č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží včetně pozdějších vyhlášek. Od vešlo v platnost nařízení č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. 3. Daňová politika Od vstoupil v platnost zákon č.17/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. A dále zákon č.22/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Snížené sazbě (5 %) podléhá kapitola 07 zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy a kapitola 20 přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin. 4. Dotační politika a) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvo zemědělství na základě podpůrných programů podle 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, a v souladu s 5 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR, ve znění pozdějších předpisů, vydalo pod čj. 1158/ Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemědělství pro rok 2000.! Podpůrný program 2. B - Udržování genetického potenciálu osiv a sadby Účel: podpořit a zabezpečit dostupnost kvalitních odrůd osiv a sadby. Předmět podpory: 2. B. a) - Šlechtění odrůd - 2. B. a. 1. Podpora na šlechtění nových, již rozpracovaných odrůd olejnin, zelenin, kořeninových a léčivých rostlin do výše 60 % prokázaných přímých nákladů B. a. 3. Podpora na testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod do výše 50 % prokázaných přímých nákladů B. c) Podpora na zkoušení původních českých odrůd v zahraničí do výše 100 % prokázaných nákladů. Vztahuje se na odrůdy registrované nebo povolené v roce 2000 ve státě zkoušení nebo kterým byla v roce 2000 ve státě zkoušení udělena právní ochrana. 6

9 Subjekt: podnikatel ( 2 zákona č. 513/1991 Sb.,), který zabezpečuje novošlechtění a udržovací šlechtění rostlin v souladu se zákonem č. 92/1996 Sb., včetně navazujících vyhlášek a předpisů a vlastník šlechtitelského osvědčení podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin u podpůrného programu 2.B.c. U podpůrných programů 2.B.a.1, 2.B.b. za předpokladu, že v jeho případě byla v posledních 3 letech registrována alespoň jedna odrůda nebo má podánu alespoň jednu přihlášku k registraci odrůdy. Forma podpory: neinvestiční, nenávratná přímá dotace.! Podpůrný program 9. A. b - Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu Předmět podpory: - 9.A.b.1: zveřejňování výsledků odrůdových zkoušek (seznamu doporučených odrůd). Subjekt: komoditní svaz. Výše podpory: do výše 80 % prokázaných přímých nákladů. - 9.A.b.2: pořádání výstav polních a zahradních plodin. Subjekt: vystavovatel nebo komoditní svaz. Výše podpory: fixní částka podle rozhodnutí MZe podle významu pořádané výstavní akce. - 9.A.b.3: podpora pořádání seminářů, školení pro pěstitelskou a zahradnickou veřejnost. Subjekt: pořadatel (se souhlasem MZe). Výše podpory: do výše 60 % prokázaných přímých nákladů.! Podpůrný program 9. B. a Poradenské kroužky Účel: podpora sdružování zemědělských podniků za účelem společného zajištění poradenských služeb. Přizpůsobení mechanismu podpor poradenství v ČR předpisu Rady ES č. 950/1997 článek 16 Pomoc pro služby v oblasti řízení zemědělského podniku. Subjekt: právnické osoby založené jako organizace služeb v poradenství, tj. poradenské kroužky s předmětem činnosti, který odpovídá předmětu podpůrného programu, přičemž rozsah činnosti poradenského kroužku zahrnuje oblast nejvýše tří sousedících okresů. Výše podpory: do výše 70 % uznaných normativních nákladů. 9. B. b - Podpora vzdělávání poradců Účel: zvyšování kvality práce poradců s cílem zajištění její standardní úrovně a pozdější akreditace. Subjekt: výzkumné ústavy přímo řízené MZe a zemědělské univerzity včetně Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, vybrané po předložení projektů, vypracovaných za základě programů vyhlášených MZe. Výše podpory: do výše 90 % uznaných prokázaných přímých nákladů na semináře a školení. 9. B. c Podpora zajištění informačních služeb pro poradenství Účel: podpora založení a provozu informačního systému pro zemědělskou praxi, poradenské služby a vzdělávání poradců. Subjekt: Ústav zemědělských a potravinářských informací. Výše podpory: do výše 100 % uznaných prokázaných vlastních nákladů. 7

10 ! Podpůrný program 9. E Školní závody Účel: zainteresovat zemědělské, potravinářské a lesnické organizace na možnosti vykonávat na jejich pracovištích praktický výcvik žáků učňovských zařízení resortu MZe, zemědělských, potravinářských a lesnických učebních a studijních oborů a vytvářet potřebné podmínky pro jeho zabezpečování a zvýšení odbornosti žáků v učebních oborech pro zemědělství, lesnictví a potravinářství. Výše podpory: do 31 Kč na žáka na 1 hodinu praktického výcviku.! Podpůrný program 10 Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců Účel: podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců u vybraných zemědělských komodit za účelem společného odbytu zemědělských výrobků a vytváření efektivní marketingové struktury.! Podpůrný program 10. A. Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců v prvních třech letech činnosti Předmět podpory: formování a činnost nově vzniklých odbytových organizací výrobců v období od , případně i dříve od , které splňují podmínky programu a jsou MZe k této činnosti uznány. Subjekt: podnikatel podle 2 zákona č. 513/1991 Sb. (družstva, akciové společnosti). Bližší specifikace uvedena v části D Zásad. Výše podpory: 1. rok do výše 60 % uznaných nákladů na formování a hlavní činnost odbytové organizace, 2. rok do výše 40 % uznaných nákladů na hlavní činnost odbytové organizace, 3. rok do výše 20 % uznaných nákladů na hlavní činnost odbytové organizace.! Podpůrný program 10. B. Podpora činnosti odbytových organizací výrobců Předmět podpory: podpora technologického rozvoje a vytváření efektivní marketingové struktury odbytových organizací výrobců, vzniklých do , které splňují podmínky programu a jsou MZe k této činnosti uznány. Subjekt: podnikatel podle 2, zákona č. 513/1991 Sb. (družstva, akciové společnosti), který nežádá o podporu v rámci podprogramu Odbytová organizace u PGRLF. Bližší specifikace uvedena v části D Zásad. Výše podpory: do výše 50 % uznatelných výdajů (viz část D podprogram 10. B.); příspěvek ze strany státu se bude vypočítávat: z obratu odbytové organizace (za rok 1999), a to do výše 1 %, maximálně však 2 mil. Kč. b) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Program PGRLF Sezónní zásoby byl zrušen a nebude obnoven, program Zpracovatel a Export nebyl pro rok 2000 otevřen. 5. Normy jakosti pro čerstvou zeleninu V roce 2000 bylo uvedeno v platnost dalších 8 samostatných ČSN, které byly součástí skupinových norem. Cílem revize norem byla (v souladu se závěry screeningu předpisů týkajících se čerstvého ovoce a zeleniny) plná harmonizace s normami EHK/OSN. Nové ČSN jsou překladem norem EHK/OSN a obsahují tedy i požadavky na balení a označování. S účinností od byly vydány revidované ČSN Fazolové lusky a ČSN Hrachové lusky. Cílem revize bylo doplnit do již harmonizovaných ČSN změny, ke kterým došlo v poslední době v normách EHK/OSN. 8

11 Přehled platných ČSN pro čerstvou zeleninu Číslo normy Název Účinnost od ČSN Ovoce čerstvé. Zelenina čerstvá. Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu 11/88 ČSN Zelenina čerstvá. Košťálová zelenina (brukve, kadeřávek) 04/96 ČSN Brokolice 01/97 ČSN Květák 06/00 ČSN Zelí hlávkové a kapusta hlávková 06/00 ČSN Kapusta růžičková 06/00 ČSN Zelenina čerstvá. Kořenová zelenina (celer, černý kořen, červená řepa, křen, ovesný kořen, pastinák, petržel, ředkev, ředkvičky, vodnice) 01/96 ČSN Mrkev 06/00 ČSN Zelenina čerstvá. Listová zelenina (mangold, pekingské zelí, polníček, reveň) 12/94 ČSN Celer řapíkatý 06/00 ČSN Salát hlávkový, salát římský, endivie kadeřavá letní a eskariol 06/00 ČSN Špenát 06/00 ČSN Rychlené puky čekanky salátové 06/00 ČSN Fazolové lusky 08/00 ČSN Hrachové lusky 08/00 ČSN Vyluštěná hrachová zrna 10/83 ČSN Zelenina čerstvá. Plodová zelenina (okurky nakládačky, patizony, rajčata pro průmyslové zpracování, tykev obecná, tykev velkoplodá, 01/90 tykev zimní (fíkolistá) ČSN Cukety 03/96 ČSN Lilek 03/96 ČSN Melouny cukrové 03/96 ČSN Melouny vodní 03/96 ČSN Okurky 03/96 ČSN Paprika zeleninová 03/96 ČSN Rajčata 03/96 ČSN Zelenina čerstvá. Cibulová zelenina (pažitka) 04/92 ČSN Cibule kuchyňská 12/96 ČSN Česnek 12/96 ČSN Pór 12/96 ČSN Chřest 12/96 ČSN Artyčoky 07/98 ČSN Kopr 04/81 ČSN Fenykl sladký 07/98 Pramen: L. Neumannová 5. Kontrola jakosti a) Čerstvá zelenina Od počátku roku do konce měsíce října 2000 bylo inspektory ČZPI kontrolováno celkem šarží čerstvé zeleniny. Jako nevyhovující právním předpisům bylo vyhodnoceno 1319 šarží, tj. 39,3 %. Relativně častěji byly zjišťovány nedostatky u zeleniny tuzemské. Z porovnání výsledků kontrol ve velkoobchodech a maloobchodech je zřejmé, že jakost zeleniny i úroveň jejího označení je v maloobchodech stále podstatněji nižší než jak je tomu u velkoobchodních firem. 9

12 Problémovou skupinou je stále cibulová a rovněž i kořenová zelenina, u kterých jsou opakovaně zjišťovány nedostatky především v maloobchodní síti. Značným problémem je dodržení minimálních požadavků na jakost. U velkoobchodních firem byly relativně častěji zjišťovány nedostatky u listové zeleniny. Počet kontrolovaných vzorků čerstvé zeleniny za období I. X. měsíc roku 2000 Zelenina Výroba Velkoobchod Maloobchod Celkem celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % Cibulová 5 0 0, , , ,1 Kořenová , , , ,1 Košťálová , , , ,8 Listová 0 0 0, , , ,7 Plodová , , , ,1 Ostatní 0 0 0, , , ,0 CELKEM , , , ,3 Tuzemsko , , , ,4 Dovoz , , ,0 Pramen: ČZPI, ing. Pokora Od počátku roku 2000 dochází postupně ke snížení relativního zastoupení počtu hodnocených šarží zeleniny, které nevyhověly nadlimitním obsahem cizorodých látek, snižuje se i výskyt nedodržení jakostních požadavků. Zvýšilo se však zastoupení zjištěných šarží s výskytem plísní a hnilob, což se odrazilo v nárůstu procenta nevyhovujících vzorků, u kterých byly hodnoceny mikrobiologické požadavky. Při kontrole obsahu cizorodých látek bylo nejčastěji zjištěno překročení povoleného obsahu dusičnanů, zejména u listové a košťálové zeleniny. Příznivější situace byla zjištěna u zeleniny tuzemské výroby, kde nevyhovělo 7,5 % hodnocených šarží, zatímco u dovozové zeleniny to bylo 11,2 % šarží. V jednom případě byl u dovozové kořenové zeleniny zjištěn nadlimitní obsah kadmia. U plodové zeleniny byl zjištěn nepřípustný výskyt reziduí pesticidů (především procymidonu, endosulfanu a malathionu) u zeleninové papriky a lilku španělské provenience. V jednom vzorku rychlených ředkviček z Itálie byl zjištěn nepřípustný výskyt chlorothalonilu. Při hodnocení dodržování požadavků na jakost bylo nejčastěji zjišťováno, že zelenina uváděná do oběhu byla nečerstvého vzhledu, zavadlá a povrchově znečištěná. 10

13 Výsledky rozborů čerstvé zeleniny z laboratoří a z hodnocení na místě v období I. X. měsíc roku 2000 Zelenina Počet vzorků analytika mikrobiologie cizorodé látky požadavky na jakost značení celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Cibulová 6 0, ,4 71 0, , ,2 Kořenová 4 50, , , , ,8 Košťálová 4 75, , , , ,2 Listová 0 0, , , , ,0 Plodová 3 0, , , , ,5 Ostatní 0 0, ,0 0 0, ,0 7 85,7 CELKEM 17 29, , , , ,3 Pramen: ČZPI, ing. Pokora b) Zpracovaná zelenina V uvedeném období bylo inspektory ČZPI kontrolováno celkem 529 vzorků zpracované zeleniny, z toho 104 vzorků tuzemských a 54 z dovozu bylo nevyhovujících. Četnost závad je nejvyšší v maloobchodní síti. Z hlediska jednotlivých skupin náleží k nejrizikovějším skupina zeleninových směsí. Počet kontrolovaných vzorků zpracované zeleniny za období I. X. měsíc roku 2000 Ukazatel Výroba Maloobchod Velkoobchod Celkem celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % celkem nevyh. % Tuzemsko , , , ,5 Dovoz , , ,7 CELKEM , , , ,9 Pramen: ČZPI, ing. Vávrová Výsledky rozborů z laboratoří a z hodnocení na místě za období I. X. měsíc roku 2000 Ukazatel Počet vzorků analytika mikrobiologie cizorodé látky senzorika značení celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Zelenina 135 8, , , , ,6 Pramen: ČZPI, ing. Vávrová Na základě analýz na zdravotní nezávadnost, provedených v laboratořích ČZPI, bylo zjištěno překročení nejvyššího povoleného množství oxidu siřičitého u česnekové pasty, nadlimitní obsah dusičnanů u sušených výrobků ze zeleniny a dále překročení limitů pro konzervační látky kyseliny benzoové u kečupů a kysaného zelí. Porušení mikrobiologických znaků spočívalo v pozitivním nálezu bakterie Salmonella u zeleninového salátu, dále bakterie E. coli u krouhaného pórku a čínského zelí. Bylo také zaznamenáno překročení celkového počtu mikroorganismů, aerobních mezofilních mikroorganismů a počtu kvasinek u hotových jídel, chlazených a zmrazených zeleninových směsí. Porušení mikrobiologických požadavků spočívalo rovněž v nálezu plísní viditelných prostým okem u sušené kořenové zeleniny a zmrazené zeleniny. 11

14 Analytické nálezy spočívaly převážně ve znacích: vsádková hmotnost u sterilované zeleniny, hmotnost pevné potraviny v nálevu u sterilované zeleniny, refraktometrická sušina u hořčic a kečupů. V označování pro spotřebitele jsou nejčastější nedostatky, např. neúplné údaje (o množství výrobku) nebo nepravdivé (neuvedení konzervační látky na obale). Velmi častá je absence údaje o datu minimální trvanlivosti (DMT) či datu použitelnosti. U výrobků z dovozu velmi často nebývají údaje uvedeny v českém jazyce. Z dalších zjištěných nedostatků stojí za zmínku nedodržení podmínek skladování (zejména nevhodná skladovací teplota) u mrazírenských výrobků, upravené chlazené čerstvé zeleniny, kysaného zelí a hořčice. 7. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina Od nabyla účinnost vyhláška MZ č. 322/1999 Sb., kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a potravinových surovinách podle 19 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Vyhláška MZ č. 323/1999 Sb., kterou se mění s platností od vyhláška č. 298/1997 Sb., o chemických požadavcích na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění od zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dnem nabyly účinnost následující vyhlášky MZe: - č. 43/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody), - č. 44/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 326/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené potraviny, - č. 45/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Od nabyl účinnost zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 64/2000 Sb., kterým se mění s účinností od zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 145/2000 Sb., kterým se od mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb. 12

15 Vyhláška MZe č. 92/2000 Sb., kterou se mění s účinností od vyhláška MZe č. 332/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se od mění nařízení č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. Dnem vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 180/2000 Sb., podle kterého se stanovují preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících ze zemí EU (dvounulová varianta). Dne byl ve sbírce zákonů vydán zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF) a o změně některých dalších zákonů. SZIF podle 1 odst. 2) zákona a na základě nařízení vlády, vydaných k provedení tohoto zákona, provádí opatření a zavádí tržní pořádky pro stabilizaci trhů se zemědělskými výrobky a potravinami s cílem minimalizace výkyvů cen na domácím trhu. Zákon č. 305/2000 Sb., o povodních, který nabývá platnosti dnem Zákon č. 306/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Tento zákon nabývá účinnosti dnem Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se od mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů. 13

16 EVROPSKÝ TRH Produkce zeleniny v zemích EU Francie V roce 2000 sklizeň rajčat oproti minulé sezóně poklesla a odhaduje se ve výši 546 tis. t. Plochy klesly o 7 % na 3408 ha, z toho 1339 ha jsou vytápěné skleníky, 764 ha studené skleníky a 1305 ha venkovní plochy. K nejvýznamnějším regionům pro pěstování rajčat patří Bretaňsko, odkud pochází až 22 % tržní produkce. Produkce okurek se v roce 2000 odhaduje vyšší o 3 % v porovnání s rokem 1999 a to v objemu 136,5 tis. t. Pěstební plochy se pohybují kolem 627 ha, z toho 64 % ploch jsou vytápěné skleníky a 27 % studené skleníky. Venkovní plochy pro pěstování okurek byly zredukovány a na celkové výměře se v současnosti podílejí 9 %. Většina produkce okurek je určena pro domácí trh, dovoz i vývoz je nevýznamný. Cukety se zde pěstují na 3400 ha s produkcí kolem 165 tis. t. Čekanka se pěstuje na celkové rozloze ha a v roce 2000/01 se odhaduje sklizeň téměř na stejné úrovni loňského roku, tj. 252,8 tis. t. Pěstební plochy pro pěstování mrkve poklesly o 4 % na 12 tis. ha. Mnoho pěstitelů v Bretaňsku, v regionu Nantes a hlavně Orleans s jejím pěstováním skončilo. Na rozdíl od prudkého poklesu pěstebních ploch v západní Francii se plochy pro pěstování mrkve v jihozápadní Francii (Aquitanie) nadále rozšiřují. V současnosti dosahují 5674 ha (tj. o 37 % více oproti roku 1996/97), a tak se tato oblast stává nejvýznamnějším regionem pro pěstování mrkve ve Francii. V roce 2000/01 se očekává celková sklizeň mrkve v objemu 457 tis. t, tj. pokles o 8 % v porovnání s minulým rokem. Plochy pro pěstování květáku rovněž klesly oproti roku 1999/00, a to na ha. Produkce v roce 2000/01 dosáhne pravděpodobně objemu 410,4 tis. t. Nejdůležitější oblastí pro produkci květáku je Bretaňsko, odkud pochází 80 % celkové sklizně. Nizozemsko Zůstává stále nejvyspělejší zelinářskou zemí Evropy, přestože jeho pozice na trzích je ohrožována Španělskem. V roce 2000 se pěstitelské plochy polní zeleniny snížily o 8 % z 72,1 tis. ha na 66,7 tis. ha z důvodu odbytových problémů předchozího roku. Naproti tomu plochy rychlené zeleniny se zvýšily na 4,2 tis. ha. V polním zelinářství byly omezeny plochy téměř všech významných druhů zeleniny, zejména kořenové zeleniny. Výjimku tvoří hlávkový salát, cibule a brokolice, u nichž se plochy naopak zvýšily. Pěstitelské plochy hlávkového zelí v roce 2000/01 klesly. Výrazně zredukovaný vývoz do Ruska, vysoká úroda a snížení poptávky přispěly ke zhoršení odbytové situace. Spotřeba bílého hlávkového zelí se zde snižuje, na druhé straně roste obliba hotových výrobků (jako jsou zeleninové saláty a přílohy). Pěstování rychlených rajčat nadále klesá ve prospěch zeleninové papriky (v roce 2000 představují plochy rajčat 1185 ha a papriky 1207 ha) nebo pěstování okrasných rostlin či květin k řezu. Podstatně se rozšířilo i rychlení lilku a výroba zeleninové sadby. Nadále pokračuje pokles pěstitelských ploch salátových okurek, které v současnosti dosahují cca 700 ha s produkcí kolem 455 tis. t. Většina produkce se odbytuje v supermarketech, zatímco na specializované zelinářské obchody a na tržiště připadá pouhých 9 %. Nizozemsku silně konkuruje ve vývozu okurek Španělsko zejména na německém trhu, neboť Nizozemsko své vývozy omezuje a tím tak uvolňuje své pozice. Přestože ve Španělsku byly plochy pro pěstování salátových okurek rovněž omezeny, jejich export se meziročně zvýšil o 10 %. 14

17 Vývoj pěstitelských ploch zeleniny v Nizozemsku (ha) Druh zeleniny (odhad) Celkem Z toho: chřest květák fazolové lusky brokolice mrkev pór celer bulvový hlávkové zelí celkem špenát cibule celkem Pramen: ZMP, Agra Europe Vývoj pěstitelských ploch rychlené zeleniny v Nizozemsku (ha) Druh zeleniny (odhad) Rajčata Okurky Paprika Ředkvička Lilek Ostatní zelenina Sadba zeleniny Osivo zeleniny Celkem Pramen: ZMP, Agra Europe Nizozemsko rovněž nejvíce ovlivňuje evropský trh cibule. Významnou roli v tomto odvětví zde hrají podniky specializované na tržní úpravu cibule a její export, semenářsko-šlechtitelské firmy, výzkumné instituce i organizace pěstitelů. Po hluboké krizi na přelomu 80. a 90. let, vyvolané neregulovaným nárůstem produkce i ztrátou významných odbytišť, nastala ve II. polovině 90. let nová expanze. Nizozemsko získalo další trhy v afrických zemích, v Americe, Malajsii a také Ruské federaci. Jelikož sklizeň cibule v roce 1999/2000 byla vysoká (700 tis. t) a vlivem pokračující ekonomické krize v Rusku nedošlo k naplnění očekávaného objemu exportu, nastaly s produkcí cibule značné odbytové problémy. I přes uvedené problémy došlo v roce 2000/01 k dalšímu rozšíření ploch cibule. Téměř 75 % ploch připadá na cibuli z výsevu, zbytek na cibuli ze sazečky a na perlovku, které jsou důležitým vývozním artiklem. Sklizeň se tak odhaduje vyšší o 8 % v objemu 815 tis. t. Pokud se nebude moci realizovat export do Ruska (kam každoročně směřovala významná část produkce cibule), bude to znamenat značné problémy s uplatněním produkce na trhu. Německo V západních spolkových zemích se pěstitelské plochy zeleniny rozšiřují. Zvětšují se plochy pro pěstování chřestu, ledového salátu, brokolice, mrkve a některých méně pěstovaných druhů zelenin na úkor hlávkového zelí a částečně i květáku. Dochází k dalším fúzím pěstitelsko-odbytových organizací s cílem posílit partnerské vztahy vůči obchodním řetězcům. I přes nepříznivý průběh počasí se v roce 2000 předpokládá sklizeň zeleniny dobré kvality vyšší o 3 5 % oproti roku Míra soběstačnosti v produkci zeleniny se v současnosti zvýšila na 43,7 % při spotřebě 88 kg/osobu za rok (včetně zeleniny zpracované). 15

18 Velká Británie V roce 2000 zde došlo k omezení rozsahu pěstování košťálové zeleniny i póru. Sklizňové plochy póru klesly oproti roku 1999 o 16 % na 2025 ha jako reakce pěstitelů na problémy z předchozí sezóny. Sklizeň póru bude tedy nižší a v návaznosti na stejnou situaci v Nizozemsku, Belgii a Francii se očekává zhoršené zásobování trhu v zimním období. Z důvodu nepříznivého vývoje počasí v průběhu roku 2000 se očekává sklizeň cibule nižší o 6 % než v roce Dosáhne pravděpodobně objemu 350 tis. t ze sklizňové plochy 8500 ha, ale její kvalita bude celkově lepší než v minulém roce. Spotřeba zmrazené zeleniny ve Velké Británii má rostoucí trend, v současné době dosahuje 30 kg na každou rodinu za rok. Belgie Polní zelenina se zde pěstuje na ploše 50,4 tis. ha a zelenina ve sklenících na 3,5 tis. ha. Významně se rozšiřuje pěstování papriky, čekanky, póru, fazolí pro zpracování a špenátu. Pěstování zeleniny ve sklenících mírně klesá zejména z důvodů nedostatečných investic do tohoto sektoru a zvyšujících se nákladů na energii. Vývoj pěstování polní zeleniny v Belgii Druh zeleniny Plocha v ha Produkce v tunách CELKEM Z toho: hrách pro zprac fazole pro zprac čekanka pór špenát květák hlávkové zelí červ hlávkové zelí bílé Pramen: VBT, Agra Europe Vývoj pěstování zeleniny ve sklenících v Belgii Druh zeleniny Plocha v ha Produkce v tunách CELKEM Z toho: rajčata okurky salát papriky Pramen: VBT, Agra Europe Itálie Přívalové deště a mohutné záplavy zdevastovaly severní a severovýchodní části země, zatímco jih trpěl dlouhotrvajícím suchem. Pokud se týká sektoru ovoce a zeleniny, voda zde zaplavila pole a zničila skleníky. Bezprostřední dopad na hlavní zeleninové trhy byl však minimální, protože většina produkce zeleniny byla již včas sklizena. V některých oblastech byla zelenina na trh dovážena z regionů, které nebyly touto krizí dotčeny. 16

19 Produkce zeleniny v zemích CEFTA Slovensko Sucho v roce 2000 způsobilo na porostech zeleniny značné škody. Odhaduje se, že sklizeň zeleniny bude v porovnání s rokem 1999 nižší o %. Největší pokles produkce nastal u seté kořenové zeleniny a také u cibule (pokles produkce až o 30 %), což mělo vliv i na nárůstu cen. Naproti tomu se vyskytly přebytky u plodové zeleniny, především u okurek salátových, polních rajčat a papriky. Slovensko je největším dovozcem salátových okurek do ČR. V roce 1999 činil podíl 46,4 % na celkovém dovozu, v roce 2000 již téměř 50 %. Polsko Polsko bylo postiženo suchem ve větší míře než ČR. Ačkoliv odhady výnosů na počátku září signalizovaly významné snížení produkce, vývoj počasí koncem léta a na podzim měl příznivý dopad na výnosy i kvalitu především u cibule, rajčat, papriky, hlávkového zelí, květáku a okurek nakládaček. V jejich produkci je zainteresováno několik významných zahraničních investorů, kteří provozují i vlastní konzervárny. Maďarsko V Budapešti připravovali zástupci Maďarska, Španělska, Slovenska, Jižní Koreje, Izraele a Jižní Afriky založení mezinárodní organizace producentů papriky. Maďarští pěstitelé očekávají v roce 2000 sklizeň papriky ve výši t, což je v porovnání s předchozím rokem nárůst více než dvojnásobný. Roční obrat producentů papriky v regionech střední a východní Evropy dosahuje 7 8 mld. forintů. Maďarsko vyprodukuje každoročně 8 10 % světové produkce papriky, přičemž 60 % vyváží na zahraniční trhy. Hlavními odběrateli je Německo, Rakousko a státy CEFTA. 17

20 PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČESKÉ REPUBLICE Osevní plochy zeleniny se podle údajů ČSÚ v roce 2000 snížily oproti roku 1999 o ha, což představuje pokles o 7 %. Ke snížení výměry došlo u všech sledovaných druhů zelenin, kromě rajčat. Největší pokles ploch byl zaznamenán u kedluben (o 18 %), kapusty (o 14 %), celeru a mrkve (o 11 %). Podle odhadů ZUČM se v roce 2000 rozšířily plochy pro pěstování brokolice na 210 ha, póru na 620 ha, pekingského zelí na 820 ha a špenátu na 670 ha. Vývoj osevních ploch konzumní zeleniny v ČR v hektarech Zelenina Celer Cibule Česnek Hrách Kapusta Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Petržel Rajčata Zelí hlávkové bílé a červené *3 848 *3 552 *3 508 *4 102 *3 883 *3 910 *3 788 *3 769 Ostatní zelenina Zelenina celkem Pramen: ČSÚ Poznámka: * - součet osevních ploch zelí hlávkového bílého a červeného Vývoj pěstování zeleniny v roce 2000 Ročník 2000 byl srážkově hluboce podprůměrný s nerovnoměrným územním rozdělením srážek. Teploty zimního období byly mírné bez větších výkyvů, sněhová pokrývka nízká, nesouvislá a tudíž zásoby vláhy byly v raném předjaří na velmi nízké úrovni. Za nadprůměrně vysokých teplot, spojených se suchem v jarním a letním období, došlo k přemnožení škůdců (housenek, dřepčíků, krytonosců, mšic zelných a molice vlaštovičníkové). Naopak výskyt chorob, kromě plísně bramborové a okurkové, byl sporadický. Nadměrné sucho v kombinaci s pozdějším lokálním krupobitím způsobilo největší škody na kořenové a košťálové zelenině a též na cibuli. Příznivý průběh pozdního léta a následně pak celého podzimu umožnil prodloužení vegetace. Na většině lokalit tento příznivý průběh počasí usnadnil sklizňové práce a umožnil dohnat vegetační zpoždění některých porostů pozdních košťálovin a pekingského zelí. Pro většinu druhů zelenin však panovaly příznivé sklizňové podmínky. Ztráty byly minimální a zlepšila se i výtěžnost tržního zboží a kvalita zeleniny určené ke skladování. U cibule a mrkve se významná část zboží, původně určená ke zpracování, přesunula do spotřeby čerstvé konzumní zeleniny hlavně z důvodu zániku velkých zpracovatelských kapacit. 18

21 GRAF 1 19

22 Celková sklizeň zeleniny v ČR v tunách Zelenina ** 2000 odhad ZUČM Brokolice Celer Cibule Česnek Fazol. lusky Hrách Kapusta Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakl Okurky salát Paprika zelen Petržel Pór Rajčata Salát hláv Špenát Zelí hl. bílé * * * * * * * * Zelí hl. červ Zelí peking Ost. zelenina Zelenina celkem Pramen: ČSÚ, ZUČM Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a červené, ** odhad ČSÚ k

23 Průměrný hektarový výnos v ČR v tunách Zelenina ** 2000 odhad ZUČM Celer 19,63 16,11 17,26 17,79 16,81 16,95 17,42-21,50 Cibule 14,99 13,63 15,62 16,69 15,69 15,47 16,47 14,15 14,20 Česnek 4,07 5,27 6,29 5,28 5,23 4,96 4,97-3,80 Fazolové lusky 4,83 4,50 4,00 3,50 3,50 4,39 5,00-3,60 Hrách 3,32 3,93 4,15 4,07 4,09 4,37 4,22-2,80 Kapusta 17,35 16,00 17,29 16,05 18,52 17,32 16,52-15,30 Kedlubny 16,43 14,14 15,48 16,05 15,73 14,28 15,37-14,80 Květák 16,26 17,05 16,54 16,44 16,08 16,48 16,01 16,27 15,30 Mrkev 17,57 19,92 20,71 23,13 20,83 20,69 21,84 19,22 19,20 Okurky nakl. 10,30 9,22 8,76 10,77 11,72 10,34 12,27 9,20 11,70 Okurky salátové 14,77 14,26 12,61 15,29 14,79 14,05 15,02 12,86 12,90 Paprika zeleninová 11,03 9,30 14,00 14,00 11,00 10,71 15,00-14,50 Petržel 12,19 11,15 11,76 11,68 11,39 10,94 11,10-9,70 Pór ,68 18,00-16,00 Rajčata 19,47 17,94 17,63 12,09 11,82 15,11 17,65 15,30 15,30 Salát hlávkový 10,68 6,71 11,00 10,00 8,00 7,63 12,00-11,40 Špenát 9,81 3,43 8,30 8,00 9,00 11,50 9,00-7,10 Zelí hlávkové. červ. 22, ,90 Zelí hlávkové bílé 31,54 *31,90 *32,16 *37,39 *35,05 *35,08 *35,10 *34,23 35,20 Zelí pekingské ,27 20,00-18,60 Pramen: ČSÚ, ZUČM Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a červené, ** odhad ČSÚ k Poznámka: U tržních producentů jsou uváděny spíše dolní hranice dosažených výnosů, odhady výnosů u zahrádkářů mohou celkový obraz významně zkreslovat. Košťálová zelenina Ročník byl pro raný květák pěstitelsky náročnější na závlahu, na uchování otužené, nepřerostlé sadby apod., což se projevilo negativně na výnosu a na kvalitě růžic. U letního květáku z důvodu nadměrně vysokých teplot a sucha docházelo k předčasné tvorbě nekvalitních růžic. Vývoj pozdních odrůd květáku se opozdil, avšak díky velmi příznivému počasí ke konci vegetace dosáhla většina porostů konzumní zralosti a požadované jakosti. Spotřebitelská poptávka však převažovala nad nabídkou, a to i z důvodu dalšího poklesu pěstitelských ploch. Pěstitelské plochy raného hlávkového zelí se dále omezily, trvale klesá i spotřebitelská poptávka po tomto druhu zeleniny. Nerovnoměrné vzcházení pozdního a kruhárenského zelí komplikovalo herbicidní zásahy, avšak vlivem příznivějších podmínek pozdního léta a podzimu se stav porostů zlepšil natolik, že i na velmi prořídlých porostech byl vyšší výnos, a tak celkový výpadek sklizně nepřesáhl 20 %. Skladovatelné zelí zaujímá zhruba 20 % až 25 % celkové plochy hlávkového zelí a sklizeň byla nadprůměrná a v dobré kvalitě. V pěstování je dávána přednost malohlávkovým odrůdám a zahuštěným porostům. K mírnému rozšíření ploch došlo u raných kedluben, probíhá u nich i rozšíření o odrůdy lépe vyhovující požadavkům trhu. Podstatné rozšíření zaznamenalo pěstování brokolice. Znatelný je vstup odrůd vhodných pro různé termíny pěstování. Převažuje pěstování růžicového typu na úkor výběžkatého. 21