speciální p íloha 38. ísla Evropská unie

Transkript

1 speciální p íloha 38. ísla SPECIÁLNÍ P ÍLOHA T ICÁTÉHO OSMÉHO ÍSLA Od b ezna do zá í tohoto roku se ob ané deseti evropských zemí, mezi kterými nechybí R, rozhodují o d ležitém kroku v historickém vývoji svých stát. V deseti zemích ob ané ur í, zda se jejich zem p ipojí k myšlence jednotné Evropy ili zda se stane lenem organizace nesoucí jméno, nebo zda budou i nadále fungovat mimo ní. Dnešní íslo vám p ináší n kolik základních údaj z historie této organizace, o jejích hlavních orgánech a ásti z p ístupové smlouvy, kterou EU s naší republikou podepsala. Jako možní budoucí euroob ané byste m li mít o Evropské unii alespo základní znalosti a k jejich nabytí vám pom že práv následující p íloha. -sik- Z historie Úvahy o jednotné Evrop provázejí její obyvatele již dlouhý as, významným impulsem pro praktické provedení t chto myšlenek byla zejména tragédie obou sv tových válek, která postihla p edevším evropský kontinent zp sobem do té doby nemyslitelným. obranném spole enství, podepsaná v Pa íži Tu však v roce 1954 odmítl ratifikovat francouzský parlament. Její úlohu proto áste n p evzala Západoevropská unie (vznikla ve stejném roce z d íve založené Západní unie, sou asn byly p ijaty Itálie a SRN) 18. dubna 1951 byla šesti evropskými státy (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika N mecko) podepsána tzv. Pa ížská smlouva o založení Evropského spole- enství uhlí a oceli (ESUO), která vstoupila v platnost 27. ervence následujícího roku. P estože se jednalo o spolupráci ve výrob uhlí a oceli, hlavním cílem smlouvy byla snaha o trvalý mír v Evrop založená na základ jejího postupného sjednocování. K prohloubení spolupráce mezi šesti státy ESUO a také k další mezinárodní kontrole v té dob odzbrojující se SRN m la sloužit Smlouva o Evropském EU / 1

2 Na benátském setkání bylo rozhodnuto zahájit mezivládní jednání, která nakonec skon ila p ijetím dvou tzv. ímských smluv. Ty zakládaly Evropské hospodá ské spole enství (EHS) a Evropské spole enství atomové energie (ESAE, asto též Euratom). Ob smlouvy byly šesti státy zú astn nými na ESUO podepsány 25. b ezna 1957 a v platnost vstoupily 1. ledna Základním úkolem EHS bylo podporovat vytvo ení spole ného trhu a p ispívat k rozvoji ekonomického života a stálému hospodá skému r stu postupným sbližováním hospodá ské politiky lenských stát Vzhledem ke shodné lenské základn všech t í spole enství a také obdobnému základnímu ú elu (=>spole ný trh a vzájemná spolupráce na nadnárodní úrovni) za ala být tato t i samostatná spole enství vnímána jako celek, pro který se vžil výraz Evropská spole enství (ES). Cílem Spole enství bylo dát jeho ob an m mír a prosperitu v rámci stále užšího spojení. V roce 1961 byla uzav ena smlouva o p idružení s eckem r s dobou trvání 20 let a dne smlouva s koloniemi a závislými územími lenských stát. K 1. ervenci 1968 byla mezi lenskými státy zrušena cla na dovoz pr myslových výrobk. Do 18 m síc byla odbourána i všechna cla na zem d lské speciální p íloha 38. ísla produkty a pro obchodování mimo Spole- enství byl p ijat jednotný celní sazebník. 1. ledna 1973 se novými leny ES staly Dánsko, Irsko a Spojené království (norské p istoupení se neuskute nilo z d vodu zamítavého referenda Na pa ížském summitu v prosinci 1974 byla p ijata deklarace z izující Evropskou radu. Ta se m la scházet t ikrát ro n jako orgán pro rozhodování základních politických otázek a ešení nejvážn jších problém v rámci ES. První volby do Evropského parlamentu na základ všeobecného a p ímého volebního práva (všeobecné = volí všichni svéprávní, p ímé = volí p ímo vybrané kandidáty, nevolí žádné volitele, kte í by poté rozhodovali o kandidátech jako nap. p i prezidentských volbách v USA) se konaly v ervnu Na po átku roku 1981 se desátým lenem Evropských spole enství stalo ecko V roce 1986 vstoupily do ES Špan lsko a Portugalsko. V prosinci 1990 byly v ím zahájeny dv mezivládní konference, jejichž cílem bylo podruhé podstatn revidovat dosavadní zakládací smlouvy. Ro ní jednání vyvrcholilo v Maastrichtu ve dnech 9. a 10. prosince 1991, kde hlavy stát a vlád lenských zemí p ijaly návrh smlouvy o Evropské unii, který byl následn slavnostn podepsán 7.února 1992 rovn ž v Maastrichtu. Od této chvíle mluvíme o Evropské unii. Od 1. ledna 1993 tak byly, až na ur ité výjimky, napln ny ty i základní ekonomické svobody: 1. volný pohyb zboží mezi lenskými státy bez jakýchkoli p ekážek; 2. volný pohyb osob mezi lenskými zem mi s právem usadit se, pracovat a žít v kterékoli zemi ES; 3. volný pohyb kapitálu mezi lenskými zem mi bez jakýchkoli omezení a p ekážek; volný prostor pro poskytování služeb po celém území ES. Dosud poslední rozší ení se uskute nilo k 1. lednu 1995, kdy se leny EU staly Finsko, Rakousko a Švédsko. Referendum o p ístupu Norska z listopadu 1994 skon ilo op t s negativním výsledkem a Norské království se lenem EU nestalo. Konference, zahájené v roce 1996 v Turín a ukon ené podpisem tzv. Amsterdamské smlouvy. Smlouva, EU / 2

3 Referenda o EU Stát Pro (%) Ú ast (%) Malta 53,65 92 Slovinsko 89,61 60,29 Ma arsko 83,76 45,62 Litva 90,97 63,3 Slovensko 92,46 52,15 Polsko 77,44 58,85 R Estonsko Lotyšsko Kypr která vstoupila v platnost , reviduje Smlouvu o EU i zakládací ímské smlouvy (nap.: Evropská rada bude moci ozna it lenský stát, který se ne ídí základními zásadami EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát) a hrub je porušuje. Takovému státu mohou být, za stálé platnosti povinností, pozastavena n která práva, zejména právo hlasování v Rad EU; v n kterých otázkách t etího pilí e (vnitro a justice) získala Rada oprávn ní rozhodovat upravenou kvalifikovanou v tšinou (kvalifikovaná v tšina = 2/3) na rozdíl od jednomyslnosti) speciální p íloha 38. ísla Od poloviny devadesátých let podalo 10 zemí st ední a východní Evropy ( R, Slovensko, Polsko, Ma arsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko) a Kypr oficiální žádost o lenství v EU (s Maltou, která podala žádost d íve, byla jednání obnovena) Dne 1. ledna 1999 byla na sv tové trhy uvedena jednotná m na "euro", která je hlavní sou ástí hospodá ské a m nové unie jedenácti lenských stát Evropské unie (SRN, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Irsko, Špan lsko, Portugalsko, Finsko, Rakousko) na konferenci v Nice byla p ijata smlouva, která p ipravuje p izp sobení fungování evropských institucí p ijetí v tšího po tu nových stát. Dne 16. dubna 2003 byla v Athénách podepsána smlouva o p istoupení R a dalších devíti kandidátských zemí (Slovensko, Polsko, Ma arsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kypr, Malta, Slovinsko) k Evropské unii. VRCHOLNÉ ORGÁNY EU EVROPSKÁ RADA je hlavním politickým orgánem EU, je to strategický orgán odpov dný za základní politická rozhodnutí, ešení závažných politických problém a ur ování sm ru evropské integrace. hlavním úkolem Evropské rady je dávat podn ty pro rozvoj Unie a vymezovat její obecné politické sm ry. skládá se z prezident, respektive ministerských p edsed lenských zemí a z p edsedy Komise, kterým jsou nápomocni minist i zahrani í a lenové Komise. od roku 1986 se schází nejmén t ikrát ro n (tzv. summity EU). P edsednictví Evropské rady se odvozuje od p edsednictví Rady EU. je p ímo zodpov dná za oblast dvou pilí EU - za Spole nou zahrani ní a bezpe nostní politiku (druhý pilí ) a za policejní a justi ní spolupráci v trestních v cech (t etí pilí ). EU / 3

4 RADA EU (Rada ministr ) speciální p íloha 38. ísla je legislativním a výkonným orgánem, reprezentuje lenské státy, m že rozhodovat o všech otázkách integrace (zna ná ást legislativy musí být schválena i Radou i parlamentem EU) každá lenská zem je v ní zastoupena na ministerské úrovni (neexistuje stálé lenství konkrétní sestava je odvozena od tématu setkání, když se jedná o ekonomice, sejdou se minist i financí, obchodu a pr myslu, když o zem d lství, minist i zem d lství, atd. Rada se schází každý m síc a rozhoduje i o záležitostech Spole né zahrani ní a bezpe nostní politiky. v p edsednictví Rady se lenské zem st ídají po šesti m sících podle p edem daného po adí. P edsednická zem p ipravuje a ídí všechna zasedání, vypracovává návrhy kompromis a hledá ešení problém p edložených Rad, ur uje tak sm r jednání EU. Zejména menší lenské zem proto trvají na zachování rota ního p edsednictví. návrhy musí schválit bu kvalifikovanou v tšinou (62%) nebo jednomysln. ( R bude mít v Rad 12 hlas, nejvíc má N mecko, Británie, Francie a Itálie 29 hlas ) sídlem Rady je Brusel (v dubnu, ervnu a íjnu se zasedání konají v Lucemburku) I-net: ue.eu.int EVROPSKÁ KOMISE: Evropská komise je administrativa ES/EU, je srdcem Evropy, ze kterého ostatní instituce erpají energii a inspiraci v sou asnosti se skládá z 20 len (komisa ), jmenovaných dohodou lenských stát na 5 let (po rozší ení jmenuje každý lenský stát jednoho zástupce). Komisa i musí být nezávislí na svých vládách a jednají jen ve prosp ch Evropské unie. Každý komisa zodpovídá za ur itou oblast nebo n kolik oblastí (takzvané portfolio). komise se podílí se na tvorb legislativy EU, d ív než rada a Evropský parlament schválí legislativní dokument, pot ebují návrh vypracovaný Komisí. zabezpe uje fungování jednotného trhu EU udržuje, ídí a dále rozvíjí zem d lskou a regionální politiku EU stará se o rozvojovou spolupráci se zem mi st ední a východní Evropy, Karibiku, Tichomo í, atd. p ipravuje programy na podporu rozvoje v dy a techniky zabezpe uje provád ní primárních smluv ( ímské smlouvy, Smlouva o Evropské unii a další) i akt vydaných na jejich základ (na ízení, sm rnice, rozhodnutí). je správcem spole ného rozpo tu. Na základ zmocn ní m že samostatn vydávat normy administrativního charakteru. vystupuje jménem Spole enství p i jednáních o dohodách o obchodní a hospodá ské spolupráci se t etími zem mi. je ochráncem právního systému ES. Po zjišt ní porušení práva ES m že podat proti rušiteli žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. schází se obvykle jednou týdn a svá rozhodnutí schvaluje prostou v tšinou. má p ibližn zam stnanc, z nichž p ibližn 15% tvo í p ekladatelská a tlumo nická služba. Komise sídlí v budov Breydel v Bruselu. P vodní sídlo sekretariátu Komise, budova Berlaymont, která byla po tém 40 let symbolem evropské integrace, EU / 4

5 speciální p íloha 38. ísla byla ze stavebn -technických d vod (kv li kontaminaci radioaktivním azbestem) uzav ena a v sou asné dob je v rekonstrukci.. I-net: europa.eu.int EVROPSKÝ PARLAMENT je nejv tším mnohonárodním parlamentem na sv t zastupuje p ibližn 375 milion evropských ob an v 15 zemích Unie sídlo má ve Štrasburku v sou asné dob se skládá z 625 europoslanc (Smlouva z Nice zvyšuje jejich po et na až 732, R bude mít v Parlamentu 20 poslanc, stejn jako Ma arsko, Slovensko bude zastupovat 13 poslanc, nejv tší zastoupení bude mít N mecko 99 poslanc ) poslanci se scházejí jeden týden v m síci na plenárním zasedání. Mezi plenárními zasedáními zasedají poslanci ve dvaceti stálých výborech, které se však schází v Bruselu. Krom stálých výbor mohou být vytvo eny ješt podvýbory, do asné výbory i vyšet ovací výbory Volební období Parlamentu je p tileté. Volební systém do není jednotný, liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých lenských zemí. Poslanci Evropského parlamentu mezi sebou volí p edsednictvo, které se skládá z p edsedy a trnácti místop edsed. Mandát p edsedy EP trvá 30 m síc. P edseda reprezentuje EP na mezinárodní úrovni a p i jednáních s dalšími institucemi. P edsednictvo a generální sekretariát EP sídlí v Lucemburku jeho funkce jsou: a) legislativní (schvaluje právní normy závazné pro lenské státy) b) rozpo tová (schvaluje každý rok rozpo et EU) c) kontrolní (kontroluje provád ní politiky EU v r zných oblastech) Parlament tak nap.: vyslovuje souhlas se jmenováním p edsedy a len Evropské komise,vyslovením ned v ry m že Komisi donutit k rezignaci, vyslovuje souhlas p i uzavírání mezinárodních dohod, P ímá volba (od roku 1979) dala Evropskému parlamentu pot ebnou politickou legitimitu a p vodn poradní shromážd ní postupn získávalo stále v tší vliv. zasedání EP jsou otev ená pro tisk i ve ejnost I-net: EVROPSKÝ SOUDNÍ DV R (ESD) kontroluje dodržování smluv a legislativních opat ení EU, je nejvyšší instancí práva Evropských spole enství a je vázán pouze jím dnes se skládá se z 15 soudc a 9 generálních advokát (po rozší ení jich bude 25 každý lenský stát jmenuje jednoho soudce na dobu 6 let s možností op tného jmenování). Velkou porotu bude tvo it 13 soudc. Soudci volí ze svého st edu p edsedu ESD. Jeho funk ní období trvá t i roky. hlavním úkolem ESD je dohlížet na dodržování práva p i výkladu a provád ní zakládacích smluv. zajiš uje jednotnost výkladu a aplikace práva EU po celém jejím území kontroluje legitimitu rozhodování Rady a Komise (v etn jejich p ípadné ne innosti), rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva, které vznášejí soudy lenských stát. nemá však žádnou pravomoc nad aplikací a interpretací vnitrostátního práva lenských stát s výjimkou p ípad, kdy se toto dostane do konfliktu s právem EU / 5

6 speciální p íloha 38. ísla EU. V takové situaci rozhoduje jako kompeten n nejvyšší instituce, proti jejímuž rozhodnutí není odvolání K Soudnímu dvoru se m že obrátit každý lenský stát, který se domnívá, že jiný lenský stát porušil komunitární právo soud m že stát m, které nesplní jeho rozhodnutí uložit paušální pokutu nebo penále. soud sídlí v Luxembourgu, zasedá v plénu nebo v senátech složených ze t í i p ti soudc. I-net: curia.eu.int EVROPSKÝ Ú ETNÍ DV R kontroluje, zda EU nakládá prost edky ze svého rozpo tu podle rozpo tových pravidel a p edpis a na ú ely, pro které byly tyto výdaje ur eny je garantem toho, že budou respektovány ur ité morální, správní a ú etní principy kontroluje soulad p íjm a výdaj, i to, zda byly prost edky využity efektivn a v souladu s p vodními úmysly ú etní dv r tvo í a i nadále bud tvo it jeden zástupce z každého lenského státu. lenové jsou jmenováni na dobu šesti let v tšinovým rozhodnutím Rady. v p ípad, že Ú etní dv r objeví chyby, nesrovnalosti nebo potenciální p ípady zpronev ry, upozorní na n p íslušné instituce a další orgány, které pak zjednají nápravu (ve zkratce: EÚD je prost takový Job v evropském balení drzá poznámka autora) vydává výro ní zprávy nebo mimo ádné zprávy b hem roku I-net: Datumy našeho p ibližování ke vstupu do Evropské unie SSR p edala Evropskému spole enství (ES) diplomatickou nótu, ve které projevila ochotu navázat oficiální vztahy s Evropským hospodá ským spole enstvím (EHS) Rada ministr ES pov ila Komisi ES, aby zahájila p ípravné rozhovory o dohodách o p idružení eskoslovenska, Polska a Ma arska V Bruselu byla podepsána dohoda o p idružení SFR k ES V Lucemburku byla podepsána dohoda o p idružení R k ES Premiér Václav Klaus p edal v ím oficiální žádost R o vstup do EU Summit EU v Lucemburku rozhodl spustit v b eznu 1998 vstupní proces s jedenácti kandidáty R, Polsko, Ma arsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr zahájily individuální vstupní rozhovory o p ijetí do EU V platnost vstoupila euronovela Ústavy R Na summitu v Kodani ukon ila R spolu s dalšími (te již devíti) kandidáty jednání o vstupu do EU. 16. dubna 2003 Zástupci patnácti stávajících a deseti kandidátských zemí symbolicky podepsali v Aténách smlouvu o p istoupení k EU V R se koná referendum, ve kterém ob ané rozhodují zda souhlasí se vstupem do EU za dojednaných podmínek uvedených ve Smlouv o p istoupení EU / 6

7 speciální p íloha 38. ísla Ze Smlouvy o p istoupení Smlouva o p istoupení je mezinárodní smlouvou uzav enou mezi stávajícími státy Evropských spole enství a deseti nov p istupujícími státy. Tímto dokumentem strany projevují v li rozší it Evropskou unii k 1 kv tnu Smlouva o p istoupení má tém 5000 stran textu, obsahuje krom obecných pravidel také specifická ustanovení, ve kterých se odráží výsledky vyjednávání z b ezna 1998 až prosince Základní ást vlastní Smlouva obsahuje t i lánky: lánek 1: Deset stát se stává leny EU a smluvními stranami všech platných smluv, na nichž je EU založena podle podmínek sjednaných v tzv. Aktu o p istoupení lánek 2: stanoví vstup v platnost Smlouvy o p istoupení, a to k pevn ur enému datu 1. kv tna 2004 za podmínky, že bude smlouva p ijata všemi smluvními stranami. Smlouva je neplatná jen pro tu zemi, která ji odmítla p ijmout. lánek 3: smlouva je vyhotovena v jednom výtisku ve 21 jazyce, p i emž všechna zn ní mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády italské republiky. Akt o p istoupení má v p ti ástech 62 lánk : První ást: Principy definuje základní pojmy a stanovuje základní zásadu, že dnem p ijetí se zakládající smlouvy a další právní akty EU stávají závaznými pro lenské státy. Druhá ást: upravuje po ty zástupc nových lenských stát v Evropském parlamentu, v Evropské rad, Evropského soudního dvora. T etí ást: Trvalá opat ení upravuje nutné technické adaptace práva ES v souvislosti s rozší ením EU tvrtá ást: Do asná opat ení Aktu o p istoupení obsahuje p echodná období a výjimky pro každou p istupující zemi, také stanovuje výši p ísp vk R do spole ného rozpo tu a výši p íjm R z tohoto rozpo tu Pátá ást: ochranné doložky možnost p ijmout ochranná opat ení, pokud se v souvislosti s rozší ením objeví u lenské i p istupující zem vážné problémy v n kterém sektoru ekonomiky Záv re ný akt: shrnuje výsledek jednání, obsahuje vý et všech dokument Výsledky jednání o podmínkách p istoupení R k EU ve vybraných oblastech: Základní ty i ekonomické svobody 1.) volný pohyb zboží zboží vyrobené v jedné lenské zemi m že vstupovat na trh dalších lenských zemí bez jakýchkoli p ekážek, takovýto p esun zboží mezi zem mi EU není považován za zahrani ní obchod 2.) volný pohyb osob právo usazovat se, pracovat, podnikat a bez diskriminace žít v jakékoli lenské zemi. (EU požádala o výjimku a lenské státy mohou zavést až sedmileté p echodné období, ve kterém není možný volný pohyb pracovník, v tšina zemí po ítá s p echodným opat ením nejdéle na 2 roky) 3.) volný pohyb služeb v oblastech bankovnictví, pojiš ovnictví, investi ní služby, trh s cennými papíry, doprava + otev ený p ístup k ve ejným zakázkám vyhlašovaným v lenských zemích národními nebo místními orgány. 4.) volný pohyb kapitálu veškeré úhrady transakcí spojených s pohybem zboží, služeb i osob probíhají bez jakýchkoli omezení ( R vyjednala sedmileté p echodné období pro nabývání zem d lské p dy a les ob any lenských zemí EU u nás a p tileté p echodné období pro nabývání nemovitostí ur ených k vedlejšímu bydlení (chaty, rekrea ní objekty, ) ob any lenských stát EU) EU / 7

8 Zem d lství R bude mít možnost vyvážet zem d lské výrobky do jiných lenských zemí bez omezujících cel a tarif Doprava získáme možnost neomezeného p ístupu na trhy jednotlivých lenských stát v oblasti mezinárodní silni ní, letecké, námo ní, vnitrozemské vodní a postupn i železni ní dopravy (EU i R vzájemn dojednaly, že b hem p echodného období p ti let platí na území obou stran zákaz vykonávání vnitrostátní nákladní dopravy (kabotáže) ) Dan R se zavázala dát do souladu eskou legislativu s da ovým právem Evropských spole enství, srovnateln se systémy lenských stát EU. Vyjednali jsme však p echodná období pro postupné navršování spot ebních daní a DPH (da z p idané hodnoty) v ur itých oblastech (nap.: tabákové výrobky, dodávky tepel. energie, stavební práce pro ú ely bydlení). Hospodá ská a m nová unie koruna bude nahrazena eurem až po spln ní podmínek kritérií stanovených Maastrichtskou smlouvou (míra inflace, výše schodku ve ejných financí, státního dluhu, úrokové míry, atd.) Sociální politika a zam stnanost kapitola se v nuje zejména rovnému zacházení muž a žen, ochran zdraví a bezpe nosti práce Energetika energetická politika EU se orientuje na rozumné a efektivní využití energií a na snižování závislosti na dovozech surové ropy. R vyjednala p echodné období na oddálení uvoln ní trhu s plynem a na vytvo ení nouzových zásob ropy. speciální p íloha 38. ísla V da a výzkum R již od 90. let spolupracuje s EU na rámcových programech výzkumu a vývoje Školství tato oblast je pln v kompetenci lenských stát, již dnes využívají studenti z R evropských studijních program, jakými jsou nap.: Socrates nebo Leonardo da Vinci Kultura a audiovize dle sm rnic Televize bez hranic vyplývá provozovatel m televizního vysílání vyhradit pro evropská díla tam, kde je to proveditelné, nadpolovi ní podíl celkového vysílacího asu každého svého programu Životní prost edí R vyjednala t i p echodná období na zavedení evropských norem (od musí být procent obalového odpadu znovu využito a u každého obalového materiálu musí být procento recyklace minimáln 15 procent (to jsem sám zv dav ), odklad pro výstavbu istíren m stských odpadních vod, teplárna P erov a Nová hu a.s. nemusí do dodržovat stanovené emisní limity pro produkování SO 2 do ovzduší) Spravedlnost a vnitro závazky pro azylovou a vízovou politiku, policejní a soudní spolupráci, boj proti organizovanému zlo inu, atd. (po p ípadném vstupu nedojde k okamžitému zrušení pasových kontrol, kdo má ob anský pr kaz vydaný po roce 2001, m že se jím prokazovat místo pasu) Celní unie mezi státy EU jsou zrušena vnit ní cla, zavedena jsou spole ná vn jší cla, funguje spole ný trh Instituce v Evropském parlamentu by R po vstupu byla zastoupena 24 poslanci, v Evropské komisi jedním komisa em, v Rad EU 12 hlasy SPECIÁLNÍ P ÍLOHA T ICÁTÉHO OSMÉHO ÍSLA P ipravil: Šík Zdroje: ( eská verze stran vše o EU ) Instituce evropské unie (brožura Informa ního centra Evropské unie, 2002) Informa ní leták o Smlouv o p istoupení EU / 8