Inovace technologie chovu sumce velkého pro reprodukční a tržní účely metodou biotelemetrie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Inovace technologie chovu sumce velkého pro reprodukční a tržní účely metodou biotelemetrie"

Transkript

1 Registrační číslo pilotního projektu CZ.1.25/3.4.00/ Inovace technologie chovu sumce velkého pro reprodukční a tržní účely metodou biotelemetrie Jméno řešitele Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Zadavatel: ČRS MO Pardubice Číslo výtisku: Praha, září 2010

2 Registrační číslo pilotního projektu CZ.1.25/3.4.00/ Inovace technologie chovu sumce velkého pro reprodukční a tržní účely metodou biotelemetrie Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. závěrečná zpráva Praha, září stran

3 Název a sídlo organizace: Ředitel: Zadavatel: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30, Praha 6 Mgr. Mark Rieder Český rybářský svaz, místní organizace Pardubice Na Vrtálně 78, Pardubice Zástupce zadavatele: Zdeněk Nejedlý, předseda a Václav Horák, jednatel Zahájení a ukončení úkolu: listopad 2009 září 2010 Místo uložení zprávy: SVTI VÚV T.G.M. Náměstek ředitele: Ing. Petr Bouška, Ph.D. Vedoucí sekce: Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. Vedoucí oddělení: Ing. Pavel Horký, Ph.D. Hlavní řešitel: Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. Řešitelé: Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. Ing. Pavel Horký, Ph.D. Ing. Jiří Musil, Ph.D.

4 OSNOVA TECHNICKÉ ZPRÁVY PILOTNÍHO PROJEKTU Příjemce dotace: Český rybářský svaz, místní organizace Pardubice zastoupená p. Zdeňkem Nejedlým, předsedou a p. Václavem Horákem, jednatelem Adresa: Na Vrtálně 78, Pardubice IČO: Název pilotního projektu: Inovace technologie chovu sumce velkého pro reprodukční a tržní účely metodou biotelemetrie Vědecký subjekt: Výzkumný ústav vodohospodářský, T.G.Masaryka, veřejná výzkumná instituce Statutární orgán: p. Mgr. Mark Rieder, ředitel Zástupce ve věcech technických: Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D Adresa: Podbabská 30, Praha 6 IČO: Místo a datum zpracování technické zprávy: Praha, září 2010 Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Výzkumný ústav vodohospodářský, T.G.Masaryka, veřejná výzkumná instituce Místo a datum zpracování technické zprávy: Praha, září 2010 Zpracování technické zprávy: Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D, Ing. Pavel Horký, Ph.D Zástupce ve věcech technických: Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D Souhlas s publikací technické zprávy Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: Příjemce dotace Partner projektu

5 1 CÍLE PROJEKTU ÚVOD SOUHRN DOSAVADNÍCH ZNALOSTÍ O TECHNOLOGII CHOVU SUMCŮ V ČR PROBLEMATIKA OPTIMÁLNÍ HUSTOTY OBSÁDKY V AKVAKULTUŘE PROBLEMATIKA VELIKOSTNÍHO TŘÍDĚNÍ A PŘESAZOVÁNÍ CHOVANÝCH RYB MATERIÁL A METODA EXPERIMENT I PODMÍNKY CHOVU TRŽNÍCH SUMCŮ S OHLEDEM NA VELIKOSTNÍ TŘÍDĚNÍ A PŘESAZOVÁNÍ OBSÁDEK Experimentální ryby Implantace vysílaček a pasivních integrátorů (PIT) Popis experimentu I Analýza dat EXPERIMENT II - CHOV TRŽNÍCH SUMCŮ S OHLEDEM NA HUSTOTU OBSÁDKY A OPTIMÁLNÍ SPOTŘEBU ENERGIE EXPERIMENT III - PODMÍNKY CHOVU GENERAČNÍCH RYB S OHLEDEM NA HUSTOTU OBSÁDKY A SPOTŘEBU ENERGIE Experimentální ryby Popis experimentu Sběr dat EXPERIMENT IV - PODMÍNKY CHOVU JUVENILNÍCH SUMCŮ S OHLEDEM NA ZASTÍNĚNÍ ODCHOVNÝCH ŽLABŮ Experimentální ryby Popis experimentu STATISTICKÁ ANALÝZA VÝSLEDKY EXPERIMENT I - CHOV SUMCŮ V TRŽNÍ VELIKOSTI S OHLEDEM NA HUSTOTU OBSÁDKY A OPTIMÁLNÍ SPOTŘEBU ENERGIE EXPERIMENT II - PODMÍNKY CHOVU JUVENILNÍCH A TRŽNÍCH SUMCŮ S OHLEDEM NA TŘÍDĚNÍ A PŘESAZOVÁNÍ OBSÁDEK EXPERIMENT III - PODMÍNKY CHOVU GENERAČNÍCH RYB S OHLEDEM NA HUSTOTU OBSÁDKY A SPOTŘEBU ENERGIE EXPERIMENT IV - PODMÍNKY CHOVU JUVENILNÍCH SUMCŮ S OHLEDEM NA ZASTÍNĚNÍ ODCHOVNÝCH ŽLABŮ 11 5 DISKUSE SOUHRN A DOPORUČENÍ CHOV SUMCŮ V TRŽNÍ VELIKOSTI S OHLEDEM NA HUSTOTU OBSÁDKY A OPTIMÁLNÍ SPOTŘEBU ENERGIE - EXPERIMENT I PODMÍNKY CHOVU JUVENILNÍCH A TRŽNÍCH SUMCŮ S OHLEDEM NA TŘÍDĚNÍ A PŘESAZOVÁNÍ OBSÁDEK - EXPERIMENT II PODMÍNKY CHOVU GENERAČNÍCH RYB S OHLEDEM NA HUSTOTU OBSÁDKY A SPOTŘEBU ENERGIE - EXPERIMENT III PODMÍNKY CHOVU JUVENILNÍCH SUMCŮ S OHLEDEM NA ZASTÍNĚNÍ ODCHOVNÝCH ŽLABŮ - EXPERIMENT IV ZÁVĚR PODĚKOVÁNÍ LITERATURA PŘÍLOHY

6 1 Cíle projektu Konkrétními cíly naší práce bylo testování doposud užívané technologie chovu s ohledem na chov juvenilních, tržních a generačních sumců. Je zřejmé, že v rámci ročního projektu není možné testovat celou doposud používanou technologii chovu sumců od umělého rozmnožování až po chov generačních jedinců, ale pouze některé zpřesňující postupy. V předkládané technické zprávě jsou popsány výsledky testů, které byly zaměřeny na spotřebu energie chovaných ryb (juvenilních, tržních a generačních) chovaných v různé hustotě obsádky. Optimální nastavení hustoty chovu, jeho provádění (zvláště třídění sumců podle velikosti, instalace zastínění nebo dalších možností úkrytu) a omezení spotřeby energie v důsledku agresivity by mělo zvýšit produktivitu sumce především v akvakulturách s oteplenou vodou. Testy byly provedeny v pokusných rybnících, chovných žlabech a speciálním recirkulačním žlabu, který simuloval podmínky akvakultury s oteplenou vodou. V úvodních kapitolách jsou stručně shrnuty informace o: a) chovu sumců v ČR, které lze vyhodnotit za účelem optimalizace spotřeby energie chovaných ryb, b) podmínkách chovu generačních a juvenilních sumců. Dále jsou zde analyzovány podmínky, které: c) přímo ovlivňují přírůstek chovaných ryb tedy hustota obsádky a d) podmínky chovu (velikostní třídění a přesazování). 2 Úvod V předkládané technické zprávě pilotního projektu s názvem Inovace technologie chovu sumce velkého pro bylo obecným cílem zlepšení podmínek chovu sumce velkého Silurus glanis. Pro evropskou akvakulturu je sumec hospodářsky atraktivním druhem, jehož průměrná produkce se v 90. letech 20. století pohybovala okolo 2000 tun za rok (Copp et al. 2009). Navzdory tomu, že z oblasti experimentálního výzkumu chování sumců jsou občas publikovány dílčí výsledky (Boujard 1995, Bolliet et al. 2001, Paschos et al. 2004, Davis 2006), praktické informace o chovu v umělých podmínkách jsou velmi vzácné. V následujícím textu je stručný přehled informací o technologii chovu. 2.1 Souhrn dosavadních znalostí o technologii chovu sumců v ČR Přestože je sumec velký tradičním druhem rybníkářství a akvakultury ve velmi intenzivním odchovu na oteplené vodě, podrobných informací o jeho chovu je velmi málo. Jako hlavní zdroje informací z posledních let lze použít metodu umělého výtěru sumce velkého (Kouřil a kol., 1992), odchovu raného plůdku sumce velkého (Hamáčková a kol., 1992) a metodu chovu sumce a lína v rybnících (Projekt CSN-INTRAN 2004, Vodňany v překladu O. Lhotského a redakční úpravy Z. Adámka a I. Adámkové). Pro cíle pilotního projektu, tedy optimalizace spotřeby energie, byly z citovaných prací vybrány následující stručné informace. Pro chov generačních sumců jsou doporučovány malé rybníky s maximální hloubkou vody 1,5 2 m o ploše 0,1 0,5 ha. Biomasa chovaných ryb je doporučována pod hranicí 500 kg ha -1. V podmínkách teplejších území ČR (Morava, jižní Čechy) sumci dosahují dospělosti ve stáří 3-5 let s minimální hmotností 2-3 kg. K výtěru je doporučeno používat jedince o hmotnosti pouze 4 8 kg z důvodu snadné manipulace, ale používány jsou ryby až do 15 kg. V předvýtěrovém období mají být obě pohlaví chována odděleně. Ke generačním 2

7 sumcům je doporučeno přisazovat krmné ryby ve % hmotnosti generačních sumců. Ačkoliv se tento pilotní projekt přímo nezabývá odchovem raného plůdku ve žlabech, je důležité uvést doporučení k pravidelnému a dostatečnému krmení, které zamezuje kanibalismu a následnému rozrůzňování velikosti ryb. Odchovné žlaby je doporučeno částečně zastínit. Produkce jednoletých sumců je doporučena v bikultuře s línem. Hustota bikultury jednoletých sumců v rybnících je doporučena cca kg ha -1 při poměru sumce a lína 1:1. Průměrná kusová hmotnost sumce by měla být dosažena v intervalu g. Monokulturu sumců s hmotností 10 g nelze doporučit, protože nelze zajistit dostatečné krmení při přechodu ke karnivorní výživě. V bikultuře s línem je doporučena početnost ks sumce ha -1. Produkce dvouletých násadových sumců v monokultuře by měla dosáhnout až 2000 kg ha -1 při průměrné hmotnosti nad 250 g. Výchozí kusová hmotnost sumců je doporučena vyšší než 20 g a při monokulturním chovu má být hustota obsádky kg ha -1. Pro odchov tržních sumců v monokultuře je cílené dosažení kusové hmotnosti 1,5 3 kg u tří-čtyřletých ryb. Výchozí obsádka je složená s 2-3letých sumců s kusovou hmotností g. Při monokultuře 2-3letých sumců je hustota obsádky při nasazení až 400 kg ha -1, pro 3-4leté sumce je doporučena hustota až 500 kg ha Problematika optimální hustoty obsádky v akvakultuře Chov ryb v akvakultuře (především ve formě velmi intenzivního odchovu na oteplené vodě) v současnosti využívá pro Evropu exotické druhy sumcovitých, nejčastěji druh sumce Clarias gariepinus (Van de Nieuwegeissen et al. 2008, 2009), a to mnohem více než sumce velkého. Tato skutečnost je zřejmá i při hledání informačních zdrojů, které jsou pro sumce velkého velmi omezené nebo přímo chybí. Ačkoliv řada projevů chování je především druhově specifická, vztah mezi hustotou obsádky sumců a jejich přírůstkem je velmi podobný pro další chované druhy ryb, jako jsou např. pstruzi nebo lososi (Houlihan et al. 2001). Bylo podrobně dokumentováno, že přírůstek chovaných ryb je přímo úměrný jejich vzájemné agresivitě, kterou je možné měřit jako přítomnost stresových hormonů, rychlost růstu nebo počet útoků a zranění (Huntigford et al. 2006). Společným jmenovatelem řady prací v posledních 15 letech není pouze ekonomicky cílený růst produktivity, ale také dobré životní podmínky a kondice chovaných ryb, tedy jejich tzv. wellfare. Kvalitní podmínky pro chov ryb v akvakulturách jsou dnes jedním z hlavních směrů zemědělského a produkčního výzkumu (Huntingford & Kadri 2009). Vztah mezi hustotou obsádky ryb a přírůstkem není doposud jednoznačně prozkoumán a především je druhově specifický. Jako příklad lze uvést zpomalení růstu u pstruha (Ellis et al. 2002) a lososa (Ewing & Ewing 1995) při chovu ve vysokých hustotách, naopak sivenovi takové podmínky vyhovují (Jørgensen et al. 1993). Podobně různorodé jsou informace o chovu sumce Clarias gariepinus, u kterého bylo popsáno zpomalení (Hecht & Appelbaum 1998, Hossain et al. 1998) nebo naopak zrychlení (Hecht & Uys 1997, Almazán & Rueda 2004) rychlosti růstu se zvyšující se hustotou obsádky. Hensawat et al. (1998) dokonce nenalezl žádný vliv hustoty na růst chovaných sumců. Je tedy zřejmé, že hustota není jediný faktor, který ovlivňuje růst chovaných ryb (samozřejmě zde není uvažován vliv potravy a chovných podmínek, které jsou předem uvažovány jako vhodné). Např. bylo dále zjištěno, že vliv hustoty na růst je odlišný pro různé fáze ontogenetického vývoje; pokud je zvyšována hustota sumců v larválním stadiu, dochází u nich k omezení růstu a zvyšování kanibalismu (Hecht & Appelbaum 1998, Hossain et al. 1998). V rámci 3

8 dalšího vývoje u juvenilů zvyšování hustoty má za výsledek zrychlení růstu a omezení agresivity (Kaiser et al. 1995, Almazán & Rueda 2004). Je nezbytné si tedy uvědomit, že pro obsádku existuje hustotní, druhově specifický práh, který mění model chování odlišně pro larvální a juvenilní stadium vývoje nebo tržní ryby (Kaiser et al. 1995). Pokud je hustota příliš nízká, ryby vykazují teritoriální chování a jsou agresivní, naopak příliš vysoká hustota stresuje nedostatkem životního prostoru. V obou případech je výsledkem nevhodné hustoty obsádky snížení produktivity. Pro každý v akvakultuře chovaný druh ryby je proto důležité nalézt optimální hustotu obsádky, kdy je počet ryb natolik velký, že se rozpadne sociální hierarchie, ale zároveň nedochází ke stresu z příliš vysokého počtu chovaných ryb. V naší práci jsme jako výchozí testovací hodnotu použili hustotu obsádky, ve které byli sumci chováni do zahájení pokusu a pokusili se navrhnout hustotu obsádky, ve které bylo možné považovat spotřebu energie za optimální. Podobný přístup jsme použili i při testování optimálních podmínek chovu generačních ryb. 2.3 Problematika velikostního třídění a přesazování chovaných ryb Při chovu ryb v rybnících a recirkulačních systémech dochází k rozrůznění rychlosti růstu. Dominantní ryby jsou schopny více využívat potravní zdroje a rychleji rostou. U agresivních druhů jako jsou lososi a pstruzi může hypoteticky diferenciace velikosti ryb vést k postupnému zvyšování rozdílu v přírůstku: dominantní ryby budou větší a větší a subdominantní jedinci naopak. U dravců jako jsou sumci může tato situace vést až ke kanibalismu a proto jsou navrhovány metody krmení (např. pouze v noci), které všem jedincům obsádky zajišťují rovnoměrný přístup k potravě (Baras et al. 1998). Proto se v určitých fázích chovu může přistupovat k velikostnímu třídění původních obsádek a následnému vytvářeních nových, složených z velikostně podobných ryb. Jak je doloženo v dalším textu, tento tradiční přístup v sobě zahrnuje řadu problémů. Lze tedy obecně konstatovat, že velikostní třídění je tradičně používáno pro rovnoměrný přístup ryb k potravním zdrojům. Vzhledem k tomu, že se v obsádkách ryb ustanovuje sociální hierarchie (e.g. Alanärä & Bränäs 1996) lze očekávat, že odstraněním velikostně určené sociální hierarchie bude omezeno potlačování růstu subdominantních ryb od dominantních jedinců (e.g. Seppä et al. 1999). Avšak velikostní třídění je také dlouho známo jako akutní stresor jak např. obsáhle referuje Conte (2004). V mnoha pracích bylo popisováno, že stejně velké ryby utrácejí mnoho energie v konkurenčním boji a v závislosti na individuálních schopnostech a kondici jedinců opět ustanovují sociální strukturu (Baardvik & Jobling 1990), která opět vede k rozrůznění růstu. Odstranění větších ryb z obsádky nemusí zrychlit růst menších ryb, ale pouze změnit jejich chování (Martins et al. 2005). Velikostně homogenní obsádka může vykazovat více agresivity než heterogenní a navíc třeba i dvě velikostně homogenní obsádky vykazují při vzájemném srovnání nestejnou úroveň agresivity (Martins et al. 2006). Naším cílem bylo dokumentovat, jaký je vliv velikostního třídění na energetickou spotřebu sumců. Pro odhad vlivu velikostního třídění a tedy mixování ryb původně oddělených obsádek na spotřebu energie jsme použili princip založený na kontaktu sumců bez předchozí vzájemné zkušenosti nebo naopak sumců, kteří byli chováni již určitou dobu společně (viz. kap. materiál a metoda). Především ve dvou posledních dekádách bylo popisováno, že ryby jsou schopny modifikovat chování vůči ostatním jedincům na základě morfologických a genetických dispozic, které rozeznávají např. vizuálně a podle pachu (Griffiths & Armstrong 2000, Hiscock & Brown 2000). Nejvíce informací bylo získáno na salmonidech, kde příbuzní jedinci byli k sobě méně agresivní, měli menší teritoria, rychleji rostli a redukovali velikostní rozdíly ve srovnání s nepříbuznými, společně chovanými jedinci (Brown & Brown 1993, Brown et al. 1996). Avšak ryby v obsádce jsou se také schopny vzájemně rozlišovat pouze na základě předchozí zkušenosti bez ohledu na příbuznost (Brown & Colgan 1986, Chivers 4

9 et al. 1995). Tato tzv. Condition-Independent Recognition byla shledána jako důležitý mechanismus v přírodě, stejně jako v chovném prostředí (Giffiths 2003, Griffiths & Ward 2006). Např. vzájemně známí salmonidi tlumí svou agresivitu více než neznámí (Johnsson & Aackerman 1998), což má za následek stabilní hierarchii dominance, vzrůstající příjem potravy a růst (Höjesjö et al. 1998), a pokud jsou chováni od vykulení z jiker, vykazují i zlepšení kondice a přežívání (Seppä et al. 2001). Dostupné informace tedy dokládají, že fenomén Condition-Independent Recognition nazývaný jako známost je důležitým a doposud málo studovaným prvkem chování, který může významně ovlivňovat welfare ryb v akvakultuře. Srovnávali jsme spotřebu energie a vzájemnou prostorovou distribuci sumců po velikostním třídění a přesazení, kdy se do kontaktu dostávali stejně velcí, nepříbuzní, vzájemně známí a neznámí jedinci. Testovali jsme hypotézy, že: i) po přesazení a sortování bude známost snižovat spotřebu energie ve prospěch obsádky složené z jedinců se vzájemnou předchozí zkušeností, ii) známost bude určovat vzájemnou prostorovou pozici sumců. Níže jsou specifikovány konkrétní testy pro technologii chovu provedené v této práci: 1) chov tržních sumců s ohledem na hustotu obsádky a optimální spotřebu energie; 2) podmínky chovu juvenilních a tržních sumců s ohledem na třídění a přesazování obsádek; 3) podmínky chovu generačních ryb s ohledem na hustotu obsádky a spotřebu energie; 4) podmínky chovu juvenilních sumců s ohledem na zastínění odchovných žlabů. 3 Materiál a metoda Všechny experimenty byly připraveny v souladu s Etickou komisí VÚV T.G.M., v.v.i., v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání ( 19 odst. 1 písm. c) zákona č. 246/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů dle 23 odst. 1, písm. a) a pod evidenčním číslem povolení 26758/ENV/ /620/10-PP6 uděleným Ministerstvem životního prostředí ČR. 3.1 Experiment I podmínky chovu tržních sumců s ohledem na velikostní třídění a přesazování obsádek Experimentální ryby Sumci byli chovaní u místního rybího producenta (MO ČRS Pardubice ČR). Zde byli sumci chováni do délky 100 mm na žlabech o objemu 3,5 m 3 při ks na žlab. Pak byli přesazeni do nádrží o objemu 30 m 3 po 1500 ks a drženi do zahájení pokusu. K pokusu byli použiti sumci z různých nádrží, takže mezi nimi do zahájení pokusu nedošlo k přímému ani pachovému kontaktu. Celkem bylo použito 40 kusů stejně velkých ryb (20 z každé skupiny). Sumci byli 6 týdnů před zahájením pokusu převezení z líhně do laboratoře ve VÚV T.G.M., v.v.i a do zahájení pokusu byli drženi ve dvou oddělených nádržích v počáteční hustotě 23 kg m -3, která byla shodná s hustotou v líhni. Ryby byly krmeny ad libitum dvakrát denně a byly drženy v podmínkách přirozeného režimu střídání světla a tmy. Voda byla čištěna biologickým a UV filtrem (Pressure-Flo 5000, Rolf C. Hagen Inc., 5

10 Teplota vody byla měřena automaticky (HOBO data logger; Onset Computer Corporation, USA). Každých 24 hodin byly měřeny další parametry dosahující následujících průměrných hodnot: teplota ± 0.23 C, kyslík 6.56 ± 0.08 mg l -1 (Oxi 196 WTW), ph 7.46 ± ( ph/cond 340i SET) a vodivost 302 ± 0.97 µs cm -1 ; (ph/cond 340i SET) Implantace vysílaček a pasivních integrátorů (PIT) Vysílačky (CEMG2 R11-25, 12 g na vzduchu, 11 x 62 mm, s životností cca 74 dní, Lotek Engineering, Inc., Canada) byly chirurgicky implantovány pod celkovou anestezií 2- fenoxy-etanolem (0,2 ml l -1 ) do břišní dutiny ryb s průměrnou standardní délkou 530 mm (L S ; rozsah mm) a hmotností 1154 g, (rozsah g). Současně byly do červeného svalstva v blízkosti postranní čáry zavedeny dvě elektrody (9 kar zlato, 1 x 7 mm). Elektrody byly umístěny ve vzdálenosti 10 mm od sebe, aby byla zajištěna optimální detekce elektrických impulsů. Rána byla po aplikaci vydesinfikována a zašita několika stehy pomocí vstřebatelného šicího materiálu (Ethicon Coated Vicril). Jedinci byli vybráni tak, aby hmotnost vysílačky nepřesáhla 2 % jejich hmotnosti na vzduchu (Winter 1983). Ryby byly vypuštěny zpět do experimentálních rybníčků po obnovení rovnováhy a spontánní pohybové aktivity (cca. 5 min. po operaci). Pasivní integrátory čipy s individuálně kódovanou informací (Trovan ID100, 0.1 g in air, 12 x 2.1 mm; EID Aalten B.V., Aalten, Netherlands) byly injekčně implantovány do hřbetní svaloviny Popis experimentu I Experiment byl proveden v ichtyologické laboratoři VÚV T.G.M., v.v.i. v období listopad prosinec 2009 ve speciálním recirkulačním žlabu (Obr. 1), který byl navržen podle předlohy Huntingford et al. (1998). Žlab (12 m dlouhý, 0.49 m široký a 0.32 m hluboký) byl rozdělen do 16 jednotek podle 16 rovnoměrně rozmístěných PIT antén. Antény (plocha 0.49 x 0.25 m) byly navrženy jako rámy, které zaznamenávaly ryby plující skrz rám. Antény byly připojeny ke dvěma dataloggerům (každý po 8 anténách), které zaznamenávaly signály projíždějících ryb (datum, čas, číslo antény a ID ryby). Zároveň byla zaznamenávána do dataloggeru (SRX_600, Lotek, Inc. Canada) hodnota spotřeby energie (EMG) pro každou testovanou rybu. Dva náhodně vybraní jedinci z odlišných skupin, byli vypuštěni do opačných konců žlabu (Obr. 1). Začátek každého pokusu byl v 8 hodin ráno a trval následujících 24 hodin. Během experimentu byly simulovány dvě odlišné situace - situace A, kdy oba sumci byli ze stejné skupiny a vzorek B, kdy oba sumci pocházeli ze vzájemně oddělených skupin. Jinými slovy, sumci v situaci A se navzájem znali již před zahájením experimentu, zatímco sumci v situaci B přišli do kontaktu až v rámci pokusu. Tak byly zcela věrohodně simulovány podmínky, které nastávají při velikostním třídění, přesazování a vzájemném mixování obsádek z různých nádrží. Pokus byl pro každou situaci (A i B) 8 x opakován Analýza dat EMG vysílačky byly použity k odhadu napětí souvisejícího se svalovou aktivitou během dvouvteřinového intervalu. Průměrná hodnota během tohoto intervalu byla určena jako stupeň aktivity v rozmezí 0 50 (Cooke et al. 2004). Tyto hodnoty odpovídají termínu EMG hodnoty. Každá vysílačka, resp. hodnota svalového napětí byla kalibrována na individuálního jedince v klidových hodnotách, které byly získávány během anesteze jedince 6

11 a po navození normální aktivity. Během této procedury byly ryby drženy v izolovaných nádržích. Klidové EMG bylo následovně použito jako základní hodnota pro odhad zvýšené aktivity a bylo uvažováno jako základní EMG hodnota (Cooke et al. 2004). Každá hodnota EMG pak byla vyjádřena jako aktuálně nahrávaná hodnota minus základní hodnota EMG. Pasivní integrátory (PIT) byly použity pro odhad prostorové distribuce ryb v experimentálním žlabu. Vzájemná vzdálenost mezi dvěma jedinci byla uvažována ve třech úrovních tzv. kontaktní vzdálenosti a dále v osmi úrovních tzv. vzdálenosti. Hodnoty kontaktní vzdálenosti byly úměrné vzdálenosti přímé (ryby se mohou dotýkat), vizuální (ryby na sebe vidí) a chemické/akustické (ryby se mohou cítit nebo slyšet). Hodnoty vzdálenosti jsou úměrné vzdálenosti mezi jedinci podle počtu antén, které jsou mezi oběma rybami. Schéma pokusu je uvedeno na obrázku č Experiment II - chov tržních sumců s ohledem na hustotu obsádky a optimální spotřebu energie Experiment II byl prováděn za stejných podmínek a se stejným vybavením jako Experiment I. Sumci byli odchováni na žlabech a v nádržích MO ČRS Pardubice. Při tomto pokusu byly do experimentálního žlabu vypouštěny na dobu 24 h ryby o různých hmotnostech tak, aby byla simulována různá hustota obsádky v rozsahu 1,5 9,5 kg m -3. Automaticky byl nahráván záznam EMG (spotřeba energie) a prostorové distribuce (PIT). 3.3 Experiment III - podmínky chovu generačních ryb s ohledem na hustotu obsádky a spotřebu energie Experiment III s generačními sumci byl prováděn mimo laboratoř v rybnících MO ČRS Pardubice. K pokusu byla použita pouze metoda biotelemetrie Experimentální ryby Pro Experiment III byli sumci dodání z chovu MO ČRS Pardubice. Celkem bylo použito osm generačních sumců (váha 4,75 8 kg, průměr 6,1 kg; délka cm, průměr 101,7 cm). Ryby byly bez zranění a v dobré kondici Popis experimentu Experiment hodnotící vhodnost způsobu odchovu generačních ryb byl realizovaný v areálu MO ČRS Pardubice. Sumci byli vypuštěni do dvou rybníků různé velikosti, a to takovým způsobem, aby byla dodržená přibližně stejná hustota experimentálních ryb při jejich různém počtu. Do prvního (menšího) rybníku byl nasazený jeden pár největších generačních sumců, do druhého (většího) rybníku byly nasazené páry tři. Do rybníků byla vypuštěna potrava ve formě živých ryb (především lín, plotice, okoun a kapr) v celkové váze 200 % hmotnosti obsádky sumců. Potrava byla po celou dobu trvání experimentu v obou rybnících pravidelně doplňována, aby byla vyloučena vyšší agresivita ryb v důsledku hladovění Sběr dat Informace o energetických výdajích generačních ryb byly automaticky zaznamenávány v pravidelných minutových intervalech pomocí programovatelného přijímače LOTEK SRX 600 (Lotek Engineering Inc., Kanada) po dobu 85 dní v období duben červen Za účelem záznamu s dostatečnou přesností byly informace sbírány pomocí systému 7

12 osmi stacionárních antén připojených k přijímači. Po skončení experimentu byly ryby znovu odloveny, zváženy a změřeny za účelem stanovení přírůstku ve sledovaném období. 3.4 Experiment IV - podmínky chovu juvenilních sumců s ohledem na zastínění odchovných žlabů Metoda odchovu plůdku sumce, která je popsána v metodice Hamáčková a kol. (1992), je standardním chovatelským dokumentem vysoké kvality. Test pro zlepšení této metody odchovu by musel probíhat více sezón a v mnohem vyšších finančních objemech, než bylo možné zajistit v rámci tohoto pilotního projektu. Avšak při analýze metodiky (Hamáčková a kol. 1992) bylo zjištěno, že kolektiv autorů doporučuje pro odchov juvenilních sumců částečně zakrývat odchovný žlab. Protože tento pilotní projekt byl zaměřen na využití biotelemetrie, použili jsme pasivní integrátory (PIT) pro jednoduchý test efektu zastínění na prostorovou distribuci juvenilních sumců Experimentální ryby Experimentální sumci pocházeli z vlastního odchovu MO ČRS Pardubice. Ryby použité k experimentu byly v průměru dlouhé 100 mm ( mm), odchované na žlabech v areálu líhně Popis experimentu Sumci byli označeni pomocí pasivních integrátorů (PIT) do hřbetní svaloviny. K testu bylo použito 18 juvenilních jedinců vypuštěných do experimentálního žlabu vybaveného PIT anténami a dataloggerem (viz Experiment I a II.). Obdobně jako u experimentu I byly i zde simulovány dvě odlišné situace situace A, kdy byl celý žlab bez úkrytu a situace B, kdy byla část žlabu představující úkryt zastíněna. Pomocí PIT antén byla následně monitorována prostorová distribuce jedinců v rámci experimentálního žlabu. Stupeň agresivity jedinců byl vyhodnocený pomocí vizuálního pozorování systémem zrcadel v pravidelných 30-ti minutových intervalech. Pokus byl pro každou situaci (A i B) 10 x opakován. 3.5 Statistická analýza Ke statistickému vyhodnocení dat a jejich úpravě byl použit program SAS (Statistical Analyses System), verze 9.1. Závislosti mezi proměnnými byly testovány pomocí procedury Mixed model (General Linear Mixed Model). Náhodný faktor (random factor) v proceduře Mixed umožňuje odfiltrovat (znáhodnit) vliv určité proměnné na celkovou analýzu. V tomto případě byl jako náhodný faktor do analýzy zařazen jedinec. K vyhodnocení výsledků byla použita metoda nejmenších čtverců (LSMEANs). Srovnání jednotlivých tříd bylo provedeno na základě vyhodnocovacího kritéria Tukey-Kramer. Více informací o Mixed Modelu uvádí např. Henderson (1990) nebo Searle at al. (1992). 8

13 4 Výsledky 4.1 Experiment I - chov sumců v tržní velikosti s ohledem na hustotu obsádky a optimální spotřebu energie Na základě zjištěných údajů je patrné, že průměrná spotřeba energie sumců v tržní velikosti klesala s narůstající hustotou obsádky, a to přibližně do úrovně 20 kg m -3 (F 1, 6578 = 4. 05; P < ; Obr. 9). Byl tedy potvrzen předpoklad formulovaný na základě informací z chovu sumce Clarias gariepinus. Příliš nízká hustota obsádky není energeticky optimální, protože ryby utrácejí většinu energie při obhajobě teritorií nebo zdroje potravy. Při zvýšení hustoty obsádky nad hustotní práh v našich pokusech cca 5 kg m -3 dochází k poklesu agresivity. Při dalším zvyšování hustoty obsádky na cca kg m -3 dochází k úplnému rozpadu sociální struktury a poklesu agresivity, což bylo doprovázeno i poklesem spotřeby energie. 4.2 Experiment II - podmínky chovu juvenilních a tržních sumců s ohledem na třídění a přesazování obsádek Záznam datové sady za 24 hodin z osmi opakování pokusu (A + B) představoval údajů o spotřebě energie (EMG) a údajů o prostorové distribuci sumců. Výsledky statistického modelu jsou uvedeny v tabulkách č. 1 a 2. Tabulka č. 1 Parameter Estimate Standard error p-value αa <.0001 αβ <.0001 β <.0001 β <.0001 γ Tabulka č. 2 Parameter Estimate Standard error p-value ψ <.0001 ψ <.0001 ψ <.0001 ψ <.0001 ψ <.0001 ψ <.0001 ψ <.0001 ψ <.0001 φ <.0001 ϕ ξ <.0001 Hodnoty spotřeby energie se ustanovily velmi rychle po vypuštění ryb do experimentálního žlabu a dále zůstávaly na stejné úrovni. To znamená, že sumci rychle vyhodnotili složení obsádky a byli schopni rozlišit, zda ostatní jedinci pocházejí ze stejné skupiny (tedy jim známých ryb) nebo ne. Stres vyvolaný přesazením a informace, že ostatní 9

14 ryby jsou z cizí a tedy neznámé obsádky, vedl k nastavení určité spotřeby energie, která zůstávala dále konstantní (Obr. 10). Spotřeba energie u mixované obsádky byla vždy vyšší. Trend byl stejný pro všechny typy kontaktní vzdálenosti, jak je z obr. 10 (a, b, c) dobře vidět. Je tedy zřejmé, že přesazení a smíchání s jedinci z jiné nádrže sumce stresuje dlouhodobě a může tak vést ke snížení produktivity chovu. Z obrázku č.11 je patrné, že spotřeba energie byla nejvyšší, pokud se do kontaktu dostali sumci z různých obsádek (A+B, černé sloupce). Trend byl opět potvrzen pro všechny tři typy kontaktních vzdáleností, (první dva sloupce představují fyzický kontakt, atd.) což opět. znamená, že sumci jsou stresováni kontaktem s neznámými jedinci. Tento stres však nemusí být pouze v důsledku přímého kontaktu (kdy se sumci fyzicky napadají), ale sumci spotřebu energie zvyšují i v případě, že se pouze vidí nebo jen cítí. Tato skutečnost byla dále doložena i rozdílnou prostorovou distribucí sumců v experimentálním žlabu. Sumci, kteří původně pocházeli ze stejné obsádky (tedy navzájem známí jedinci), k sobě zaujímali vždy bližší pozice, než tomu bylo mezi navzájem neznámými jedinci (Obr. 12). Jinými slovy, pokud to prostorové podmínky dovolují, sumci z různých obsádek se snaží udržet od sebe navzájem maximální vzdálenost. 4.3 Experiment III - podmínky chovu generačních ryb s ohledem na hustotu obsádky a spotřebu energie Během pokusu bylo uloženo celkem individuálních záznamů EMG. Tyto údaje byly před statistickou analýzou upraveny pomocí datových procedur tak, aby s nimi bylo možné dále pracovat. Výsledky jednotlivých statistických modelů uvádí následující tabulka 3. Tabulka č. 3: Efekt Num DF Den DF F P< EMG Měsíc(skupina * světelný interval) 17 64E Přírůstek Skupina V obou experimentálních rybnících vykazovaly hodnoty EMG shodný obecný trend. Spotřeba energie generačních sumců rostla s klesající světelnou intenzitou a nejvyšších hodnot dosahovala v noci nebo za soumraku (Obr. 13 a 14). Mezi trendy spotřeby energie v jednotlivých rybnících však byly rozdíly. U jednotlivého páru byla spotřeba energie více diferencovaná a v jednotlivých měsících kromě června signifikantně rostla mezi jednotlivými světelnými intervaly (Adj. P<0.001; Obr. 13). V červnu pak rozdíl mezi soumrakem a nocí nebyl významný. Opačný průběh měla spotřeba energie u tří párů chovaných společně. Spotřeba energie tam byla diferencovaná méně a jediný měsíc, kdy signifikantně rostla mezi jednotlivými světelnými intervaly, byl červen (Adj. P<0.001; Obr. 14). V dubnu byl rozdíl mezi soumrakem a nocí a v květnu mezi soumrakem a dnem nesignifikantní. Odlišný průběh spotřeby energie během 24 hodin se zřetelně projevil i v přírůstku generačních ryb v průběhu experimentu. Přírůstek byl signifikantně vyšší u jednotlivého páru ve srovnání se třemi páry 10

15 chovanými společně (Adj. P<0.04; Obr. 15). Mezi energetickou spotřebou nebo přírůstkem ryb rozdílného pohlaví nebyly zaznamenány žádné signifikantní rozdíly. 4.4 Experiment IV - podmínky chovu juvenilních sumců s ohledem na zastínění odchovných žlabů V situaci bez zastínění a tedy bez přítomnosti úkrytu byla distribuce sumců během 24-h v jednotlivých částech experimentálního žlabu náhodná a nebyly v ní nalezeny signifikantní rozdíly. Na druhou stranu, v situaci se zastíněnou částí žlabu se juvenilní sumci zřetelně soustředili v zakrytém prostoru (Obr. 16 a). V tomto omezeném prostředí byla následně pozorována vyšší frekvence agresivního chování (kousání a údery hlavou) ve srovnání se situací, kdy byli sumci chování ve žlabu bez částečného zastínění (Obr. 16 b). Výsledkem tohoto jednoduchého, ale přesvědčivého testu, je doporučení chovu za dvou podmínek buď úplného zastínění, nebo úplného odkrytí odchovného žlabu. Pokud je prostředí v odchovném žlabu nějakým způsobem diferencováno, tak dochází k soupeření o výhodnější typ prostředí (s úkrytem) a následně i agresivnímu chování, které způsobuje zbytečné ztráty energie chovaných ryb. 5 Diskuse Sumec je velmi agresivní rybí druh, který v tekoucích vodách obhajuje svůj prostorově stálý domácí okrsek (Slavík et al. 2007, Carol et al. 2007). Vzhledem ke své vysoké hmotnosti si soupeřící sumci mohou způsobovat vážná zranění, které vedou až k úhynu. Agresivita proto chov sumců velmi znesnadňuje. Podle neoficiálních informací chovatelů se - v porovnání s počátkem 90. let 20. století - chov sumců také příliš nerozvíjí. Avšak riziko chovu nespočívá pouze v úhynu na následky zranění. Nevhodná obsádka a podmínky chovu vedou u sumcovitých ryb např. ke kanibalismu (Baras et al 1998). Jak naše experimenty ukázaly, pokud jsou sumci chováni v nevhodných podmínkách dochází k významným energetickým ztrátám. Tyto ztráty nemusejí být pro jednotlivé chovatele zřetelné, protože jen obtížně získávají údaje pro srovnání např. mezi menšími chovatelskými subjekty anebo velkými akciovými společnostmi k výměně informací nedochází. Ačkoliv naše výsledky mohou být nazírány jako akademické a pro praktický chov sumců příliš teoretické, námi použité přístupy nejsou nijak výjimečné; naopak vycházejí z praktických zkušeností dosažených např. v chovu menších druhů exotických sumců (jak bylo doloženo v literárním přehledu). I z prvních prací na toto téma (ze začátku 90. let minulého a počátku tohoto století) je patrné, že sumec je druh ryby s vysokou míry individuality a složitými sociálními vztahy např. ve srovnání se štikou nebo kaprem. Např. Boujard (1995) v řadě laboratorních experimentů prokázal, že pokud jsou sumci drženi o samotě, tak vykazují arytmický příjem potravy na rozdíl od chovu ve skupině. Jinými slovy sumec, který je v nádrži sám, se řídí pouze vlastními potravními nároky a individuálním režimem. Pokud je v nádrži sumců více, ovlivňuje příjem potravy také sociální chování a agresivita. Podobně pokud je sumců v nádrži více, vykazují během 24 hodin zcela odlišnou pohybovou aktivitu (Bolliet et al. 2001). Toto potvrdily i naše pokusy s generačními sumci, přestože byly zaměřeny především na chov a nikoliv přímo na fyziologii. Jak vyplývá z úvodních kapitol, testované oblasti chovu sumců nebyly vybrány náhodně. Vycházely z publikovaných znalostí za posledních let, kdy se v akvakultuře více prosadil trend chovat ryby především v dobré fyzické i psychické kondici jinými slovy minimalizovat stres chovaných ryb třeba i na úkor produktivity. Výzkum welfare ryb však prokázal, že zohlednění nároků ryb v oblasti jejich přirozeného chování vede i k vyšší 11

16 produktivitě. Jednoduše vyjádřeno chov obsádky bez stresových faktorů vede k omezení energetických výdajů. Z výsledku projektu vyplývá, že chov generačních sumců je vhodnější v jednotlivých párech než v početnější obsádce. Ryby chované v párech si zachovávají původní model chování, které je známý z přirozeného prostředí. V tekoucích a stojatých vodách je sumec nejaktivnější především v období soumraku a tmy mimo letní období, kdy je sumec aktivní i během dne (Slavík a kol. 2007). Dále bylo prokázáno, že sumci chovaní v jednom páru měli vyšší přírůstky ve srovnání se sumci chovanými ve skupině při stejném přísunu potravy a na stejné ploše. To je s vysokou pravděpodobností způsobeno také agresivitou velkých a dospělých sumců, kteří především v období před reprodukcí hájí svůj životní prostor (Slavík a Horký 2009). Je také velmi pravděpodobné, že v období před reprodukcí vzrůstá vzájemná agresivita samců. Při chovu sumců v párech není třeba aspekt agresivity před reprodukcí uvažovat. Předkládaný pilotní projekt využil kombinaci dnes již tradičních metod (zjišťování hmotnostního růstu, pohybová aktivita zjišťovaná pomocí pasivních integrátorů) v kombinaci s fyziologickými senzory zapisujícími spotřebu energie. Kromě praktických výstupů jsme také chtěli do metodologií chovu sumců začlenit prvek welfare, který v našich podmínkách bývá sledován jen velmi okrajově. Poukázali jsme i na jednu z možných metod sledování welfare biotelemetrii, která byla tradičně užívána spíše ve více otevřených systémech, jako jsou řeky a jezera (Lucas & Baras 2001). Naše výsledky jsou podloženy výzkumem v délce jednoho kalendářního roku a jejich jednotlivé části byly zpracovány v různých sezónních obdobích. Protože cílem pilotních projektů je především hledání nových koncepcí v akvakultuře, nebylo také možné zjištěné výsledky ověřit v široké a dlouholeté chovatelské praxi. Nicméně zde uvedené výsledky lze dále rozvíjet v dlouhodobějších projektech a např. se zapojením více chovatelských subjektů. V současnosti používaná technologie chovu sumců je evidentně zastaralá, protože téměř nezohledňuje parametry jakými jsou optimální hustota nebo podmínky chovu juvenilních jedinců. Parametry chovu sumců, jako je sociální chování, agresivita, třídění a přesazování, neuvažuje současná technologie vůbec. Praktické zvládnutí a zajištění aspektu welfare má u sumců možná zásadnější význam než u ostatních druhů ryb, protože sumci jsou velcí a agresivní dravci. Pokud bude lépe zohledněno chování sumců v akvakultuře, je i vysoká pravděpodobnost, že chov tohoto potravinářsky ceněného druhu bude opět vzrůstat. 6 Souhrn a doporučení 6.1 Chov sumců v tržní velikosti s ohledem na hustotu obsádky a optimální spotřebu energie - Experiment I Nejvyšší testovaná hustota obsádky sumců byla 23 kg m -3 (hodnoty chovu, ze kterého sumci pocházeli). Při nízké hustotě obsádky pod 5 kg m -3 byla spotřeba energie nejvyšší. Při zvýšení hustoty obsádky nad 5 kg m -3 začalo docházet k poklesu agresivity a spotřeby energie. Průměrná spotřeba energie dále klesala s narůstající hustotou obsádky a tento vztah přestával být významný přibližně od 10 kg m -3. kdy došlo k úplnému rozpadu sociální struktury. Při dalším zvyšování hustoty obsádky až na 20 kg m -3 se křivka spotřeby energie ustálila a dále se neměnila. Hustota obsádky v původním chovu tak byla mírně nadhodnocena. Z testů vyplývá, že příliš nízká hustota obsádky není energeticky optimální, protože ryby utrácejí energii při obhajobě teritorií nebo zdroje potravy. Jako doporučenou hustotu obsádky tržních sumců pro velmi intenzivní chov lze doporučit hodnotu 20 kg m

17 6.2 Podmínky chovu juvenilních a tržních sumců s ohledem na třídění a přesazování obsádek - Experiment II Po velikostním třídění, přesazení a smíchání sumců z původně různých obsádek dochází k velmi rychlému ustanovení spotřeby energie. Spotřeba energie se následně udržuje na konstantní úrovni. Spotřeba energie však odpovídá novému složení obsádky. Pokud se do kontaktu dostanou sumci, kteří tvořili část původní obsádky (ryby se znají), spotřeba energie je nízká. Pokud ke kontaktu dojde mezi sumci z původně odlišných obsádek, agresivita, stres a v důsledku i spotřeba energie významně vzroste. Tento výsledek zřetelně ukazuje na energetickou ztrátu při mixování zprvu odděleně chovaných obsádek. Chovatel by měl správným režimem přísunu a množství potravy zajistit, aby nedocházelo k přílišné velikostní diferenciaci růstu, která by mohla vést např. ke kanibalismu. Vhodná technologie krmení ryb je všeobecně známá. Pokud není obsádka ohrožena kanibalismem, pak velikostní rozdíly jsou pravděpodobně menším energetickým problémem než přesazování a mixování obsádek. Navíc je zřejmé, že stres v důsledku mixování původních obsádek se neztrácí s časem, ale působí dlouhodobě a je tedy i oprávněný předpoklad, že se významně podílí na poklesu produktivity chovu. 6.3 Podmínky chovu generačních ryb s ohledem na hustotu obsádky a spotřebu energie - Experiment III V experimentu byly ve dvou rybnících chovány 3 páry sumců společně a jeden pár zvlášť. Oba vzorky generačních ryb byly krmeny stejným způsobem živými rybami (200% biomasy sumců) a také byl zajištěn stejný poměr biomasy sumců v rybnících. I přes shodné podmínky chovu, hmotnostní přírůstek osamoceného páru byl prokazatelně vyšší. Sumci chovaní v páru vykazovali pohybovou aktivitu, jaká je známa z volné přírody. Přirozené chování během 24 hodin a sezónních období tak umožňuje rybám uplatnit výhodu omezení energetických výdajů. Sumci chovaní v páru byli pravděpodobně i méně stresovaní v období před reprodukcí. Z uvedeného vyplývá, že chov generačních sumců je vhodnější v jednotlivých párech než v početnější obsádce. Lze doporučit chov párů v malých rybnících při hustotě obsádky cca 156,25 kg ha -1. Tato hodnota je přibližně 3 x nižší než je uváděno v citované metodice (Kouřil a kol., 1992). Každý chovatel je schopen vypočítat si potřebný počet juvenilních ryb, které bude v následující sezóně potřebovat. Plodnost samic lze odhadnout z jejich hmotnosti. Pokud známe potřebný počet plůdku a hmotnost samic, lze si přibližně stanovit počet malých rybníků či nádrží, kde generační páry chovat. Chov sumců v párech je přehledný z hlediska počtu chovaných ryb (krmení, manipulace) a kontroly (přírůstek, zdravotní stav). Navíc je odstraněn stres z agresivního chování největších a tedy dominantních ryb a dále stres vyvolaný vzájemnou agresivitou jednotlivých pohlaví (především soupeřících samců) v období před reprodukcí. 6.4 Podmínky chovu juvenilních sumců s ohledem na zastínění odchovných žlabů - Experiment IV Pro juvenilní sumce byl připraven pokus, který analyzoval potřebu úkrytu (částečné zastínění prostoru) pro úspěšný odchov ve žlabu. Výsledky zřetelně ukázaly, že pokud byla sumcům dána možnost se ukrýt v zastíněném prostoru, snažili se ji využít. Proto se soustředili téměř výhradně v zastíněném prostoru. Protože prostor měl menší úkrytovou kapacitu než vyžadoval počet 18 sumců, při experimentu docházelo k vzájemné zvýšené agresivitě. Lze proto jednoznačně doporučit, aby byly odchovné žlaby zastíněné po celé délce nebo vůbec. Pouze zcela homogenní podmínky chovného prostředí eliminují 13

18 agresivitu, která je důsledkem přirozeného soupeření sumců o omezený zdroj v podobě úkrytu. 7 Závěr Závěrem lze konstatovat, že v rámci předkládané zprávy pilotního projektu bylo navrženo několik metodických doporučení pro chov sumců. Tyto návrhy lze bez dalších úprav aplikovat v praxi. Výsledky byly podpořeny mezinárodně uznávanými postupy a informacemi, dostatečným počtem experimentálních ryb a experimentů a moderními statistickými metodami. Nelze však samozřejmě zajistit kvalitu chovu jako takového, např. dobrou kvalitu vody, genetických linií ryb, dostatku vhodného krmení a celkových podmínek v akvakultuře. Je záležitostí každého chovatele, zda jeho přístup k chovu sumců odpovídá současným standardům. Pokud však budou základní podmínky funkční akvakultury splněny, naše výsledky by měly přispět k vyšší produktivitě chovu. Je samozřejmé, že některé místní podmínky (např. nadmořská výška a klimatické poměry) mohou platnost našich doporučení změnit. Proto považujeme za samozřejmé, že naše metodické návrhy budou ověřeny a případně upraveny ve větším, praktickém měřítku. 8 Poděkování Za implantaci vysílaček do těla sumců děkujeme MVDr. Jitce Kolářové. 9 Literatura Alanärä, A., Bränäs, E., Dominance in demand-feeding behaviour in Arctic charr and rainbow trout: the effect of stocking density. Journal of Fish Biology 48, Baardvik, B.M, Jobling, M., Effect of size-sorting on biomass gain and individual growth rates in Arctic charr, Slavenius alpinus L., Aquaculture 90, Baras E., Tissier F., Westerlope, L., Mélard, C. and Philippart, J.-C Feeding in darkness alleviates density-dependent growth of juvenile vundu catfish Heterobranchus longifilis (Claridae). Aquatic Living Resources 11, Bolliet, V., Aranda A., Boujard, T., Demand-feeding rhythm in rainbow trout and European catfish - synchronization by photoperiod and food availability. Physiology & Behavior 73, Boujard, T., Diel rhytms of feeding activity in the European catfish Silurus glanis. Physiology and Behavior 58, Brown, J.A., Colgan, P.W., Individual and species recognition in centrarchid fishes: evidence and hypotheses. Behavioral Ecology and Sociobiology 19, Brown, G. E., Brown, J.A., Do kin always make better neighbors? The effects of territorial quality. Behavioral Ecology and Sociobiology 33, Brown, G. E., Brown, J. A., Wilson, W. R., The effects of kinship on the growth of juvenile Arctic charr. Journal of Fish Biology 48, Carol, J., Zamora, L., García-Berthou, E., Preliminary telemetry data on the patterns and habitat use of European catfish (Silurus glanis) in a reservoir of the River Ebro, Spain. Ecology of Freshwater Fish 16,

19 Chivers, D.P., Brown, G.E., Smith, R.J.F., Familiarity and shoal cohesion in fathead minnows (Pimephales promelas): implications for antipredator behavior. Canadian Journal of Zoology 73, Conte, F.S., Stress and the welfare of cultured fish. Applied Animal Behavioural Science 86, Cooke S. J, Thorstad, E. B., Hinch, S. G Activity and energetics of free-swimming fish: insight from electromyogram telemetry. Fish and Fisheries 5, Copp, H.G., Britton, J. R., Cucherousset, J., García-Berthou, E., Kirk, R., Peeler, E., Stakėnas, S Voracious invader or beningn feline? A review of the environmental biology of European catfish Silurus glanis in its native and introduced ranges. Fish and Fisheries 10, doi: /j x. Croft, D.P., Arrowsmith, B. J., Bielby, J., Skinner, K., White, E., Couyin, I.D., Magurran, A.E., Ramnarine, I., Krause, J., Mechanismus underlying shoal composition in the Trinidadian guppy, Poecilia reticulate. Oikos 100, David, J. A., Water quality and accelerated winter growth of European catfish using an enclosed recirculating system. Water and Environmental Journal 20, Dugatkin, L. A., Aliferi, M., Tit-for-tat in guppies (Poecilia reticulata): the relative nature of cooperation and defection during predator inspection. Evolutionary Ecology 5, Dugatkin, L.A., Wilson, D.S., 1992.The prerequisites for strategic behaviour in bluegill sunfish, Lepomis macrochirus. Animal Behaviour 44, Fisher, J Evolution and bird sociality. In J. Huxley, A. Hardy & E. Ford (eds), Evolution as a Process, pp Allen & Unwin, London. Frostman, P., Sherman, P.T., Behavioral response to familiar and unfamiliar neighbors in a territorial cichlid, Neolamprologus pulcher. Ichthyological Research 51, Getty, T.,1987. Dear enemies and the prisoners dilemma why should territorial neighbors form defensive coalitions? American Zoologist 27, Griffiths, W. S., Maguran, A., Familiarity in schooling fish: how long does it take to acquire? Animal Behavior 53, Griffiths, W. S., Armstrong, J.D., Differential responses of kin and nonkin salmon to patterns of water flow: does recirculation influence aggression? Animal Behaviour 56, Griffiths, W. S., Learned recognition of conspecifics by fishes. Fish and Fisheries 4, Griffiths, W. S., Ward, A., Learned recognition of conspecifics. In: Brown, C., Laland, K., Krause, J., (eds) Fish Cognition and Behavior. Fish and Aquatic Resources Series 11, Blackwell Publishing, Oxford, UK. Hamáčková, J., Kouřil, J., a R. Vachta Odchov raného plůdku sumce velkého. VÚRH Vodňany, Edice metodik č. 40., 10 stran. Hecht, T., Uys, W., Effect of density on the feeding and aggressive behaviour in juvenile African catfish, Clarias gariepinus. S. Afr. J. Sci 93, Henderson, C.R. (1990), Statistical Method in Animal Improvement: Historical Overview, in Advances in Statistical Methods for Genetic Improvement of Livestock, New York: Springer-Verlag,

20 Hiscock, M. J., Brown, J. A., Kin discrimination in juvenile brook trout (Salvenius fontinalis) and the effect of odour concentration on kin preferences. Canadian Journal of Zoology 78, Houlihan, D., Boujard, T. and M. Jobling Food intake in fish. Blackwell Science Ltd, Oxford, Uk. Höjesjö, J., Johnsson, J. L., Petersson, E., Järvi, T.,1998. The importance of being familiar: individual recognition and social behavior in sea trout (Salmo trutta). Behavioral Ecology 9, Huntingford, F.A., Braithwaite,V.A., Armstrong, J.D., Aird, D., Thorpe, K.E., Joiner, P., Social status and growth rates as determinants of site attachment in juvenile Atlantic salmon. Journal of Fish Biology 53, Huntingford, A. F., Adams, C., Braithwaite, A.V., Kadri, S., Pottinger, G. T., Sandøe, Turnbull, F. J., Current issues in fish welfare. Journal of Fish Biology 68, doi:10.111/j x Huntingford, A. F., Kadri, S., Taking account of fish welfare: lessons from aquaculture. Journal of Fish Biology 75, doi: /j x Johnsson, J.J., Individual recognition affects aggression and dominance relations in rainbow trout, Oncorhynchus mykkis. Ethology 103, Johnsson, J. J., Åkerman, A Watch and learn: preview of the fighting ability of opponents alters contest behaviour in rainbow trout. Animal Behaviour 56, Kaiser, H., Weyl, O., Hecht, T.,1995. Observation on agonistic behaviour of Clarias gariepinus larvae and juveniles under different densities and feeding frequencies in a controlled environment. Journal of Applied Ichthyology 11, doi: /j tb00003.x Kouřil J., Linhart, O. a J. Hamáčková Umělý výtěr sumce velkého. VÚRH Vodňany, Edice metodik č. 39, 10 stran. Leiser, J.K., Itzkowitz, M The benefits of dear enemy recognition in three/contender convict cichlid (Cichlasoma nigrofasciatum) contests. Behaviour 136, Lucas, M. C. and Baras, E Migration o freshwater fishes. Blackwell Science, Oxford, UK. Maan, M., Groothius, T.G.G., Wittenberg, J., Escalated fighting despite predictors of conflicts outcome solving the paradox in a South American cichlid fish. Animals Behavior 62, Martins, M. I. C., Aanyu, M., Schrama, W. J., Verreth, J. A. J., Size distribution in African catfish (Clarias gariepinus) affets feeding behaviour bot not growth. Aquaculture 250, doi /j.aquaculture Martins, M. I. C., Schrama, W. J., Verreth, J. A. J., The effect of group composition on the welfare of African catfish (Clarias gariepinus). Applied Animal Behaviour Science 97, doi: /j.applanim Milinski, M., Pfluger, D., Kulling, D., Kettler, R.,1990. Do sticklebacks cooperate repeatedly in reciprocal pairs? Behavioral Ecology and Sociobiology 27, Neat, F. C., Tailor, A.C., Huntingford, F.A., Proximate cost of fighting in male cichlid fish: the role of injuries and energy metabolism. Animal Behavior 55,

WELFARE (SPOKOJENÝ ŽIVOT, BLAHO, ŽIVOTNÍ POHODA) & VHODNÉ PODMÍNKY CHOVU RYB

WELFARE (SPOKOJENÝ ŽIVOT, BLAHO, ŽIVOTNÍ POHODA) & VHODNÉ PODMÍNKY CHOVU RYB 7..0 Úvod Kde hledat konfliktní prostor mezi efektivní produkcí ryb a jejich zdravím? WELFARE (SPOKOJENÝ ŽIVOT, BLAHO, ŽIVOTNÍ POHODA) & VHODNÉ PODMÍNKY CHOVU RYB JAK ZAMEZIT PSYCHICKÉMU A FYZICKÉMU UTRPENÍ

Více

OBSÁDKY RYBNÍKŮ Rybářství cvičení 2012

OBSÁDKY RYBNÍKŮ Rybářství cvičení 2012 Rybářství cvičení 2012 Obsádka celkový počet nasazených hospodářských ryb Počet ks na jednotku plochy (ha), na jednotku objemu (m 3 ) Nutnost znalosti biologie daného druhu ryb MONOKULTURNÍ x POLYKULTURNÍ

Více

Základy produkce kapra a dalších druhů ryb

Základy produkce kapra a dalších druhů ryb Základy produkce kapra a dalších druhů ryb prof. Dr. Ing. Jan Mareš,Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkce kapra Historie chovu kapra v českých

Více

CHOV UŽITKOVÝCH SLADKOVODNÍCH RYB WELFARE (DOBRÁ KONDICE, SPOKOJENÝ ŽIVOT) & V ČR VHODNÉ PODMÍNKY CHOVU RYB

CHOV UŽITKOVÝCH SLADKOVODNÍCH RYB WELFARE (DOBRÁ KONDICE, SPOKOJENÝ ŽIVOT) & V ČR VHODNÉ PODMÍNKY CHOVU RYB CHOV UŽITKOVÝCH SLADKOVODNÍCH RYB V ČR WELFARE (DOBRÁ KONDICE, SPOKOJENÝ ŽIVOT) & VHODNÉ PODMÍNKY CHOVU RYB JAK ZAMEZIT PSYCHICKÉMU A FYZICKÉMU UTRPENÍ RYB PŘI CHOVU V AKVAKULTUŘE Ondřej Slavík 016 1 Úvod

Více

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme Zkušenosti s pilotním recirkulačním akvakulturním systémem ve firmě AGRICO s.r.o. Experience with pilot recirculation aquaculture system in the company AGRICO s.r.o. Ing. Miroslav Kašparů Jiří Jakobartl

Více

KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc.

KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. Funded by the European Union s Seventh Framework Programme KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. KVALITA PROSTŘEDÍ

Více

Moderní metody intenzivní produkce ryb

Moderní metody intenzivní produkce ryb Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400

Více

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Horký, P. a kol. Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 Pobočka Brno Mojmírovo

Více

Chování ryb ve skupině na základě předchozí společné zkušenosti Behaviour of fish in groups based on previous experience

Chování ryb ve skupině na základě předchozí společné zkušenosti Behaviour of fish in groups based on previous experience Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie Chování ryb ve skupině na základě předchozí společné zkušenosti Behaviour of fish in groups based on previous experience Bakalářská práce

Více

Rybářský technik pro intenzivní chov ryb (kód: M)

Rybářský technik pro intenzivní chov ryb (kód: M) Rybářský technik pro intenzivní chov ryb (kód: 41-119-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybářský technik Kvalifikační úroveň

Více

Chov ryb ve speciálních zařízeních

Chov ryb ve speciálních zařízeních Chov ryb ve speciálních zařízeních prof. Dr. Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkční systémy Produkce ryb v rybničních podmínkách

Více

Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 2013

Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 2013 Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 213 HYDROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Na Sádkách 7 České Budějovice 375 tel.: +42 385 31 262 fax: +42 385 31 248 email: hbu@hbu.cas.cz

Více

NOVÉ METODY V CHOVU RYB

NOVÉ METODY V CHOVU RYB NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku lína s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách, s podporou přirozené produkce. Příjemce dotace: Název nebo obchodní

Více

www.sfzp.cz www.mzp.cz Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologických

Více

Vhodné druhy ryb využívané v RAS

Vhodné druhy ryb využívané v RAS Funded by the European Union s Seventh Framework Programme Vhodné druhy ryb využívané v RAS Ing. Vlastimil Stejskal, Ph.D. Světové trendy v akvakultuře 2 Produkce tržních ryb (tuny) v RAS - rok 2007 3

Více

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2006 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství Citace: 16/2006 Sb. Částka: 8/2006 Sb. Na

Více

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,

Více

Monitoring funkčnosti rybích přechodů

Monitoring funkčnosti rybích přechodů Konference: Fragmentace krajiny, 1.2. 2018 Monitoring funkčnosti rybích přechodů (Ověření funkčnosti RP sledováním migrací ryb) Musil J., kol. Email: jiri.musil@vuv.cz mob. 420 702 202 962 Výzkumný ústav

Více

Význam raků v minulosti

Význam raků v minulosti Chov raků Význam raků v minulosti z historických záznamů je známo, že: -při svatbě Viléma z Rožumberka padlo za oběť 5200 kop raků (312 tisíc kusů) v 2. polovině 19. století - rozvoj dovozu raků do Francie

Více

Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech

Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech Ing. Jan Másílko Intenzivní metody chovu ryb a ochrany kvality vod 1. Úvod - kapr obecný (Cyprinus

Více

Rybářství ve volných vodách

Rybářství ve volných vodách Rybářství ve volných vodách Pavel Horký 27. listopadu 2014 Pavel.Horky.R@gmail.com Osnova přednášky Rybářství ve volných vodách 1 Význam a historie rybářství ve volných vodách 2 Volné vody a jejich charakteristika

Více

Standardizovaný biologický monitoring rybích přechodů

Standardizovaný biologický monitoring rybích přechodů Sázavský seminář 1.11. 2018 Standardizovaný biologický monitoring rybích přechodů Musil J., Barankiewicz M., Marek P. Email: jiri.musil@vuv.cz mob. 420 702 202 962 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G.

Více

Monitoring migrací ryb cíle, metodické postupy a nové trendy sledování

Monitoring migrací ryb cíle, metodické postupy a nové trendy sledování Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích, 9.10.2014 Monitoring migrací ryb cíle, metodické postupy a nové trendy sledování Musil J. Email: jiri_musil@vuv.cz mob. 702 202 962 Výzkumný

Více

doc. Ing. JAN KOUŘIL, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech

doc. Ing. JAN KOUŘIL, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech doc. Ing. JAN KOUŘIL, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech ZKUŠENOSTI SE ZAVEDENÍM KOMBINOVANÉHO SPECIALIZAČNÍHO STUDIA NA JIHOČESKÉ

Více

Hodnoticí standard. Pstruhař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Pstruhař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Pstruhař (kód: 41-013-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybář Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost Název

Více

PRODUKCE NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA, URČENÉHO PRO DALŠÍ CHOV V RECIRKULAČNÍM ZAŘÍZENÍ, POMOCÍ KOMBINACE RYBNIČNÍ A INTENZIVNÍ AKVAKULTURY

PRODUKCE NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA, URČENÉHO PRO DALŠÍ CHOV V RECIRKULAČNÍM ZAŘÍZENÍ, POMOCÍ KOMBINACE RYBNIČNÍ A INTENZIVNÍ AKVAKULTURY Funded by the European Union s Seventh Framework Programme PRODUKCE NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA, URČENÉHO PRO DALŠÍ CHOV V RECIRKULAČNÍM ZAŘÍZENÍ, POMOCÍ KOMBINACE RYBNIČNÍ A INTENZIVNÍ AKVAKULTURY M.

Více

Vergleich der Effizientz der intensiver Haltung und der Haltung in Teichen von juvenilen Graskarpfen über den Winter.

Vergleich der Effizientz der intensiver Haltung und der Haltung in Teichen von juvenilen Graskarpfen über den Winter. Vergleich der Effizientz der intensiver Haltung und der Haltung in Teichen von juvenilen Graskarpfen über den Winter. Porovnání efektivity intenzivního a rybničního chovu juvenilních ryb amura bílého v

Více

Optimalizace provozních podmínek. Eva Jarošová

Optimalizace provozních podmínek. Eva Jarošová Optimalizace provozních podmínek Eva Jarošová 1 Obsah 1. Experimenty pro optimalizaci provozních podmínek 2. EVOP klasický postup využití statistického softwaru 3. Centrální složený návrh model odezvové

Více

Operační program Rybářství Finanční mechanismus EHP a Norsko

Operační program Rybářství Finanční mechanismus EHP a Norsko Operační program Rybářství Finanční mechanismus EHP a Norsko Lenka Vokasová odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí Evropský rybářský fond (EFF) v současnosti

Více

Hodnoticí standard. Pstruhař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Pstruhař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Pstruhař (kód: 41-013-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybář Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost Název

Více

Vliv predátorů na migraci raků v toku

Vliv predátorů na migraci raků v toku Vliv predátorů na migraci raků v toku Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway http://crayfish2015.vuv.cz Jitka Svobodová, VÚV TGM,

Více

Chov ryb ve speciálních zařízeních. prof. Dr. Ing. Jan Mareš

Chov ryb ve speciálních zařízeních. prof. Dr. Ing. Jan Mareš Chov ryb ve speciálních zařízeních prof. Dr. Ing. Jan Mareš V českých zemích jde zejména o chov lososovitých ryb, proto je často používán termín pstruhařství. V posledních desetiletích dochází k rozšíření

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Wognarová S., Mareš J., Spurný P.

Wognarová S., Mareš J., Spurný P. EFFECT OF DIETS WITH DIFFERENT NUTRIENT LEVELS ON LARVAE DEVELOPMENT OF THE EUROPEAN CATFISH (SILURUS GLANIS L.) EFEKT APLIKOVANÉ DIETY S DIFERENCOVANOU ÚROVNÍ ŽIVIN NA LARVÁLNÍ VÝVOJ SUMCE VELKÉHO (SILURUS

Více

Produkce juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) pomocí kombinace chovu v rybnících a RAS

Produkce juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) pomocí kombinace chovu v rybnících a RAS Produkce juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) pomocí kombinace chovu v rybnících a RAS Tomáš Policar, Miroslav Blecha, Jiří Křišťan, Vlastimil Stejskal a Martin Bláha Candát obecný (Sander

Více

Produkce ryb základy technologie chovu ryb.

Produkce ryb základy technologie chovu ryb. Produkce a zpracování ryb Produkce ryb základy technologie chovu ryb. Rybářství je staré jako lidstvo samo rybarstvi.eu Produkce a zpracování ryb Chov ryb v přirozených podmínkách a speciálních zařízeních

Více

OBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH

OBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH OBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH Zpracovatel projektu: Jihočeský územní svaz ČRS Odborný garant: Jihočeská Universita, Fakulta rybářství a ochrany vod Partneři: Jihočeský kraj Nadace ČEZ Březen

Více

Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje

Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje J. Peterka, J. Kubečka Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i. konference

Více

Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D.

Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D. Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D. odbor monitoringu biodiverzity, SOPK, AOPK ČR Praha, 6. 12. 2016 Zjištění stavu populací bolena

Více

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger

Více

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem

Více

Možnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy

Možnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 224 229 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy Possibilities of growth

Více

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro člověka, ale jeho organismus si je nedokáže sám vytvořit. Obsahují

Více

Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o.

Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Uchopte příležitost ke zlepšení výkonnosti svého stáda Zdravý růst Vyšší mléčná produkce Vyšší celoživotní užitkovost Silné, odolné dojnice Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Jednoduchá, přirozená cesta

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Řízená reprodukce generačních ryb parmy obecné (Barbus barbus L.) v kontrolovaných podmínkách Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00528

Více

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.

Více

9.3 ODCHOV JALOVIC. březost po 1. inseminaci = % zmetání méně jak 3 % stavu. věk při prvním otelení měsíců

9.3 ODCHOV JALOVIC. březost po 1. inseminaci = % zmetání méně jak 3 % stavu. věk při prvním otelení měsíců 9.3 ODCHOV JALOVIC - od půl roku stáří (150kg ž.h.) do prvního otelení (500kg ž.h.) Cíl: zajistit dobrý zdravotní stav optimální růst a vývin včas zapustit požadovaná hmotnost+věk při telení reprodukční

Více

Hodnoticí standard. Líhňař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Líhňař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Líhňař (kód: 41-012-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybář Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost Název Úroveň

Více

MOŽNOSTI, VÝHODY A RIZIKA RECIRKULAČNÍCH SYSTÉMŮ DÁNSKÉHO TYPU V PODMÍNKÁCH ČR

MOŽNOSTI, VÝHODY A RIZIKA RECIRKULAČNÍCH SYSTÉMŮ DÁNSKÉHO TYPU V PODMÍNKÁCH ČR Funded by the European Union s Seventh Framework Programme MOŽNOSTI, VÝHODY A RIZIKA RECIRKULAČNÍCH SYSTÉMŮ DÁNSKÉHO TYPU V PODMÍNKÁCH ČR MILOŠ BUŘIČ Úvodem - Celosvětový trend - přechod od lovu k akvakultuře.

Více

Profil organizace 2016

Profil organizace 2016 Český rybářský svaz, z. s., Severočeský územní svaz Profil organizace 2016 Český rybářský svaz RYBÁŘSTVÍ Produkční Rybářské firmy Sportovní Rybářské svazy Chov ryb pro tržní účely Výkon rybářského práva

Více

Škody zvěří na lesních porostech

Škody zvěří na lesních porostech Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772

Více

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme. Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody

Funded by the European Union s Seventh Framework Programme. Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody Funded by the European Union s Seventh Framework Programme Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA 1. KAPITOLY 1. Základy měření Úvod do problematiky experimentální

Více

Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov

Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov Cíle a metody chovů zvěře Co je cílem chovu zvěře? Zachovat populace původních druhů zvěře (plus zvěře mufloní) v početních

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Biomanipulace známé i neznámé

Biomanipulace známé i neznámé Biomanipulace známé i neznámé Tomáš Zapletal, Václav Koza, Pavel Jurajda Povodí Labe, státní podnik, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. PRINCIP BIOMANIPULACE Ekosystémová služba Dosažení cíle Nedosažení

Více

Zhodnocení šlechtitelské práce plemene český teplokrevník

Zhodnocení šlechtitelské práce plemene český teplokrevník Zhodnocení šlechtitelské práce plemene český teplokrevník Úvod Český teplokrevník (dále jen ČT) představuje nejpočetnější plemeno koní chované v České republice. Je tedy v rámci ČR nevětším producentem

Více

Ing. Jan Šampalík 7.března 2015 Strakonice

Ing. Jan Šampalík 7.března 2015 Strakonice Zpráva hospodářského odboru za rok 2014 Ing. Jan Šampalík 7.března 2015 Strakonice Struktura zprávy Práce na rybochovných objektech 1. Sádky + líheň 2. Chovné rybníky 3. Rybářské revíry Hospodářská výroba

Více

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,

Více

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Množství PA (hod.týden) Množství realizovaných pohybových aktivit u chlapců a děvčat za týden 10 1996 8 Chlapci mladší než

Více

ČESKÁ REPUBLIKA VE SVĚTĚ A V EU (2015, zdroj: FAO a Eurostat)

ČESKÁ REPUBLIKA VE SVĚTĚ A V EU (2015, zdroj: FAO a Eurostat) Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury ČESKÁ REPUBLIKA VE SVĚTĚ A V EU (2015, zdroj: FAO a Eurostat) je vnitrozemská země bez mořských oblastí rybolovu, zatímco je 11.

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU. Ověření technologie hromadné indukce triploidie u lína. lína obecného v provozních podmínkách rybích líhní

TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU. Ověření technologie hromadné indukce triploidie u lína. lína obecného v provozních podmínkách rybích líhní TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie hromadné indukce triploidie u lína obecného v provozních podmínkách rybích líhní Registrační číslo pilotního projektu:

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,

Více

D. Klecker, L. Zeman

D. Klecker, L. Zeman ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 21 Číslo 1, 2004 Vliv hustoty osazení na chování kura domácího

Více

Rozhodnutí děkana č. 12/2016 k zajištění a využití pokusných zvířat na Fakultě rybářství a ochrany vod, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Rozhodnutí děkana č. 12/2016 k zajištění a využití pokusných zvířat na Fakultě rybářství a ochrany vod, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích č. j. 09/0436/16 Vodňany, 25. 7. 2016 Rozhodnutí děkana č. 12/2016 k zajištění a využití pokusných zvířat na Fakultě rybářství a ochrany vod, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích S odkazem na platnou

Více

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY S VÝCHODO-ZÁPADNÍ ORIENTACÍ A POUZE JEDNÍM MPP TRACKEREM

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY S VÝCHODO-ZÁPADNÍ ORIENTACÍ A POUZE JEDNÍM MPP TRACKEREM FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY S VÝCHODO-ZÁPADNÍ ORIENTACÍ A POUZE JEDNÍM MPP TRACKEREM V minulosti panovala určitá neochota instalovat fotovoltaické (FV) systémy orientované východo-západním směrem. Postupem času

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.

THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L. THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.) VLIV VELIKOSTI DENNÍ KRMNÉ DÁVKY NA RETENCI ŽIVIN A ENERGIE A SLOŽENÍ

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Jednání OK 1. 12. 2016, podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Znění návrhu Odborná komise pro důchodovou reformu navrhuje stanovit minimální valorizaci procentní výměry důchodů podle indexu spotřebitelských

Více

Ing. Mgr. Denisa Nechanská

Ing. Mgr. Denisa Nechanská Ing. Mgr. Denisa Nechanská nechanska@af.czu.cz mimotělní oplození velké množství gamet (řádově tisíce) vývoj embryí ve vodě přirozená synchronizace (podmínka úspěchu) období, místo a způsob druhově rozdílné

Více

PREDIKCE NEBEZPEČNOSTI NEPŮVODNÍCH RYB A RAKŮ A OPTIMALIZACE ERADIKAČNÍCH METOD INVAZNÍCH DRUHŮ

PREDIKCE NEBEZPEČNOSTI NEPŮVODNÍCH RYB A RAKŮ A OPTIMALIZACE ERADIKAČNÍCH METOD INVAZNÍCH DRUHŮ PREDIKCE NEBEZPEČNOSTI NEPŮVODNÍCH RYB A RAKŮ A OPTIMALIZACE ERADIKAČNÍCH 2.Koordinační schůzka Řešitel: RNDr. Jitka Svobodová a kol. 7.12.2017 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. v.v.i., Podbabská

Více

Produkce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv.

Produkce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv. Extenzivní chov ryb Extenzivní chov ryb předpokládá existenci tzv. normální (nezhuštěné) rybí obsádky. Počet ryb v nádrži je přizpůsoben úživnosti nádrže a množství přirozené potravní nabídky (vodní bezobratlí,

Více

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS

Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.11 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení

Více

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro člověka nezbytné, a jeho organizmus si je nedokáže sám vytvořit.

Více

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE Marcela Dofková Zlata Kapounová Jitka Blahová Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz,

Více

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při

Více

Monitorovací indikátory

Monitorovací indikátory Monitorovací indikátory V této příloze jsou uvedeny monitorovací indikátory, které žadatel vyplňuje v obecné části žádosti o finanční pomoc v části A3 Hodnocené indikátory. Žadatel vybere a uvede pouze

Více

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky podle 2. Neočekává se. Není

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky podle 2. Neočekává se. Není Veřejný zadavatel popíše změny a) v popisu potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky naplněny, b) v popisu předmětu veřejné zakázky, c) vzájemného vztahu předmětu veřejné zakázky a potřeb zadavatele,

Více

Optimalizace proudění vzduchu pro boční chladicí jednotky CoolTeg Plus

Optimalizace proudění vzduchu pro boční chladicí jednotky CoolTeg Plus Optimalizace proudění vzduchu pro boční chladicí jednotky CoolTeg Plus Trendy a zkušenosti z oblasti datových center Zpracoval: CONTEG Datum: 15. 11. 2013 Verze: 1.15.CZ 2013 CONTEG. Všechna práva vyhrazena.

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

VÝKLAD K VYHLÁŠCE č. 411/2008 Sb., O STANOVENÍ DRUHŮ ZVÍŘAT VYŽADUJÍCÍCH ZVLÁŠTNÍ PÉČI - - ZPRACOVANÝ NA ZÁKLADĚ ODŮVODNĚNÍ K NÁVRHU VYHLÁŠKY

VÝKLAD K VYHLÁŠCE č. 411/2008 Sb., O STANOVENÍ DRUHŮ ZVÍŘAT VYŽADUJÍCÍCH ZVLÁŠTNÍ PÉČI - - ZPRACOVANÝ NA ZÁKLADĚ ODŮVODNĚNÍ K NÁVRHU VYHLÁŠKY VÝKLAD K VYHLÁŠCE č. 411/2008 Sb., O STANOVENÍ DRUHŮ ZVÍŘAT VYŽADUJÍCÍCH ZVLÁŠTNÍ PÉČI - - ZPRACOVANÝ NA ZÁKLADĚ ODŮVODNĚNÍ K NÁVRHU VYHLÁŠKY I. OBECNÁ ČÁST Dosavadní právní úprava (do 30.9.2008) Dosud

Více

kontrolovaných podmínkách.

kontrolovaných podmínkách. TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku kapra s využitím počátečního odchovu v kontrolovaných podmínkách. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX,

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Anne MORISSEAU Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Reziduální

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby

Více

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce Jiří Sedlo, Martin Půček, Lenka Křivánková

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce Jiří Sedlo, Martin Půček, Lenka Křivánková 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce Jiří Sedlo, Martin Půček, Lenka Křivánková Svaz vinařů České republiky provedl koncem roku již v pořadí 23. výběrové šetření

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více