Postavení lidí s PAS na trhu práce v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Postavení lidí s PAS na trhu práce v České republice"

Transkript

1 Postavení lidí s PAS na trhu práce v České republice František Špoutil Asociace pomáhající lidem s autismem APLA Praha, střední Čechy, o. s

2 - 2 - Celý život bojujeme s větrnými mlýny vlastní výroby. - Ladislav Muška

3 Tato studie vznikla v rámci projektu TWCM (Together We Can Manage, Společně to zvládme), který realizuje Asociace pomáhající lidem s autismem APLA Praha, střední Čechy, o. s. ve spolupráci s Autism Europe aisbl. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnst (OP LZZ). Abstrakt Pozice lidí s poruchou autistického spektra (PAS) na trhu práce je velkou známou. Přitom právě kvůli hendikepu v sociální oblasti jsou potencionálně ohroženou skupinou, u které záleží, zda je jim přiznán status osoby zdravotně poškozené. Proto jsme provedli vlastní dotazníkové šetření, ze kterého se nám sešlo 94 odpovědí od respondentů převážně z Prahy, ale zastoupeny máme i jiné oblasti České republiky, zejména oblast severní Moravy a Slezska. Na základě naší studie můžeme říct, že by se pravděpodobnost zaměstnsti osob s PAS řídila jinými pravidly ž u většinové populace (lépe jsou zaměstnaní lidé z měst, s vyšším vzděláním a bez statusu OZP). Navíc se jedná o lidi, kteří mají užší spektrum potřeb, které chtějí prací naplnit, jsou ochotni přizpůsobit se (rozhodně více ž OZP jako celek) a hlavně chtějí pracovat a to bez ohledu na své postižení. Snad i proto se valná většina z nich ztotožňuje s ustavením schopný výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmík, jak je zakotveno v našem zákoně. Bohužel ačkoli jsou na trhu práce poměrně aktivní, je velké procento z nich zaměstnaných bo dosáh svým výdělkem ani na minimální mzdu.. Možná se jedná i o dostatečnou spolupráci s Úřadem práce, o jehož služby by mělo mnoho respondentů zájem, ale nikdy je podstoupili. Závěrem je nutno upozornit, že jak vyplývá i z našeho šetření, je to skupina velmi heterogenní a jednoduchá a všeobjímající řešení zde asi bude možno aplikovat

4 OBSAH 1. Úvod a cíle studie Materiál a metodika Dotazník Respondenti Odvozené veličiny Zpracování dat Souvislosti mezi lidmi s PAS Porovnání lidí s PAS s ostatními Struktura respondentů Kdo je náš respondent? Postoj našich respondentů k práci Naši respondenti a studium Naši respondenti a hledání práce Zkušenost respondentů s úřadem práce Jak jsou respondenti ochotni přizpůsobit se trhu práce Ekonomická situace respondentů Rodinná situace respondentů Souvislosti mezi lidmi s PAS Všichni respondenti Pracující respondenti Lidé s PAS vs. celá populace Lidé s PAS vs. OZP Souhrn Příloha I: Dotazník Příloha II: Rozšířené zpracování dat Příloha III: Souvislosti mezi lidmi s PAS (rozšíření)

5 1. ÚVOD A CÍLE STUDIE Pozice lidí s poruchou autistického spektra (PAS) na trhu práce ní jednoduchá jako u jakéhokoli jiného člověka s postižením. Přesto se jedná o jisté specifikum. Tito lidé jsou v běžném životě hendikepováni fyzickými bariérami, jako lidé s tělesným či smyslovým postižením. Přesto jako u části z nich se jedná o postižení vrozené, které dotyčného provází všemi etapami jeho života, na rozdíl od některých autoimunitních a urodegerativních poruch (např. roztroušená skleróza, Parkinsonova moc). Porucha to ní progresivní, takže oproti dříve zmíněným se stav horší, nicméně na rozdíl třeba od psychických omocnění (např. schizofrenie, bipolární porucha) existuje medikace, která by zasahovala příčinu vzniku poruchy a používá se jen na potlačení některých projevů (např. deprese). Na druhou stranu podobně jako psychická omocnění musí být PAS na člověku na první pohled vidět. O to víc je pak okolí zaskočeno očekávu reakcí dotyčného. Ačkoli mohou být PAS spojeny s mentální retardací, ní to rozhodně pravidlem (někdy dokonce naopak), nicméně díky špatnému chápání sociálních kontextů se dotyčný může jevit hloupější, ž ve skutečnosti je, což může ostatní vést k dalšímu podhodnocení schopností dotyčného a další diskriminaci. Jak už bylo zmíněno výše, PAS postihuje primárně sociální a komunikační dovednosti dané osoby. Jedná se tedy o problém sociální, tak zdravotní a bohužel možná i proto tuto hraniční povahu mu je věnováno stále málo pozornosti. Veřejné statistiky (jen u nás, ale i v EU) sledují většinou OZP obecně (viz např. Eurostat 1 ), nikoli dle jednotlivých zvýhodnění, a tak z nich musíme vycházet i my. Bohužel u valné většiny případů můžeme vycházet alespoň ze statistik pro osoby se zdravotním postižením, OZP. To bohužel platí jen pro část lidí s PAS, jelikož PAS sama o sobě ní z mnoha příčin důvodem udělení statusu OZP. Všichni lidé s PAS, včetně mírných forem jako Aspergerův syndrom (AS) a vysoce funkční autismus (VFA), ale mají problémy v sociální a komunikační oblastí: navazování a vedení hovoru, správné udržování sociálního kontaktu, cit pro společenské normy aj. Asi každý si dokáže představit, že právě takové problémy vedou k potížím v životě včetně toho pracovního a přesto musejí nijak reflektovat odbornou způsobilost daného člověka k výkonu profese. Bohužel pro lidi s PAS jsou jako pro kohokoli jiného pracovní pohovor, vycházení s kolegy na pracovišti i správné chování se k šéfovi a dodržování psaných firemních pravidel dílnou součástí úspěchu na trhu práce: práci získat a udržet. To je důvod, proč si myslíme, že má smysl zabývat se problematikou lidí s PAS odděleně. PAS totiž postihuje jinak velmi heterogenní skupinu obyvatel. V našich úvahách nás

6 podporují i výsledky kolegů z britské National Autistic Society, kteří zjistili, že skupina lidí s PAS je na trhu práce podstatně méně úspěšná, ž skupina lidí se zdravotním postižením (plný úvazek tam má jen 15 % lidí s PAS oproti 48 % OZP) 2,3. A to Velká Británie přistupuje k integraci svých zdravotně postižených na pracovní trh daleko lépe, ž Česká republika 4. Cílem tohoto průzkumu proto bylo: zmapovat situaci lidí s PAS na českém trhu práce porovnat ji s běžnou populací porovnat ji s OZP (tedy těmi s uznu invaliditou, pro které statistiky existují) 2 Redman S, Downie M, Rennison R, Batten A Don t write me off: Make the systém fair for people with autism. The National Autistic Society: Print Select. 48 str. 3 Department of Helath Departmental report: The health and Personal social services programmes. UK: The Statiory Office Limited. 305 str Špoutil F Zaměstnst OZP a ekonomické ukazatele: studie napříč EU. APLA Praha, střední Čechy o.s. 52 str.

7 2. MATERIÁL A METODIKA 2.1 Dotazník Dotazník byl vytvořen s pomocí formulářů Google a jeho celou kopii nalezte v Příloze I (str. 48). Bylo podporováno on-li vyplňování dotazníku, nicméně jelikož pro některé organizace a jedince bylo jednodušší vyplnění písemné, byl jim rozeslán pdf soubor k vyplnění, který nám zasílali zpět buď poštou, bo elektronicky formou fotokopie. Jednotlivé otázky vycházely jednak z našich potřeb a dále jsme se je snažili formulovat tak, aby byly naše výstupy srovnatelné s obdobnou studií provedenou Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v.v.i. (VÚPSV, 2011) 5. I s ohledem na to, jak lidé s PAS chápou doslovně a jak bývají jistí, snažili jsme se otázky formulovat co jjasněji a dávat jim příliš mnoho možností k výběru (možnost / ). Také proto byla velká část otázek dána jako povinně zodpověditelná. Výjimku (krom podotázek) tvořily ty, kde jsme se obávali zvýšené jistoty respondentů, a ty, kde jsme se vyptávali na podrobnější informace o rodinné a ekonomické situaci respondenta, ke kterým se každý může chtít vyjadřovat. Dotazník se dělil na několik oddílů. První, osobní údaje, nám sloužil k obecné charakterizaci každého respondenta, která by mohla být relevantní k úspěšnosti na trhu práce, a všechny otázky se zde tak musely vyplnit povinně. Chtěli jsme od našich respondentů znát jejich pohlaví, věk, jvyšší dosažené vzdělání, zda jsou uznáni jako OZP, ve kterém kraji žijí a jak velká je obec, kde dlouhodobě žijí. Druhý oddíl nazvaný Základní otázky měl zjistit postoj respondenta k práci a účasti na pracovním trhu jako takovém. Ptali jsme se proto na to, zda chce respondent vůbec pracovat, zda by pracoval raději za nějakých speciálních podmík (z domova, po počítači či telefonu, v chráněné dílně, s asistentem), co ho vůbec k práci motivuje a jestli nějaký z těchto požadavků splňuje jeho současná posice, zdali už někdy pracoval (prostřední, tříměsíční lhůta, slouží pro oddělení dlouhodobých úvazků od krátkodobých brigád a práce jen ve zkušební době) a jaká je jeho současná posice na trhu práce, popř. zda si práci hledá. V této části jsme se také ptali po spokojenosti dotyčného a toho, zda má dost přátel. Zahrnuli jsme sem i klíčovou otázku: zda sami respondenti považují možnost vyřadit na základě posudku lékařské komise člověka zcela z trhu práce, čímž mu automaticky odepírají některé služby spojené s hledáním práce, aniž by přímo zasahovali do toho, zda dotyčný může být zaměstnán. 5 VÚPSV, v.v.i Postavení a strategie a OZP na trhu práce. 44 str

8 Třetí oddíl, studium, svými prvními dvěma otázkami na pobyt mimo bydliště během studia a délkou cesty do školy míří na to, zda taková zkušenost působí jako trénink a vede k větší ochotě cestovat za prací i v dospělém věku. Údaj o dokončení školní docházky nám sloužil hlavně ke korelaci doby, po kterou se respondent pohybuje na pracovním trhu. Zaměstnání, čtvrtý oddíl dotazníku zjišťuje, jak a po jaké době se respondentu podařilo sehnat práci, kolik pracovních pozic vystřídal a na jaký úvazek, v jak velké firmě a jak dlouho mu trvá cesta do práce. Zjišťujeme zde také, na jakou pozici se připravoval a na kterých pozicích nakoc působil. Pátý oddíl se zaměřoval na informace ohledně Úřadu práce (ÚP). Jednak zda byl respondent už někdy registrován na ÚP a jak dlouho a pak zda využil nějaké služby ÚP (rekvalifikace a pracovní rehabilitace) bo by měl o ně minimálně zájem. Z hlediska uplatnění na trhu práce je smírně důležitý šestý oddíl, zkoumající ochotu respondenta přizpůsobovat se požadavkům trhu práce. Jedná se jednak o ochotu stěhovat se za prací (vzdálenosti jsou odvozeny tak, aby reflektovali vzdálenosti v ČR mezi sousedními centry, v rámci kraje, do druhého kraje až přes celou republiku) včetně do zahraničí, bo za prací alespoň dojíždět na velké vzdálenosti (čas jedné hodiny je odvozen od doby, za kterou se dá s využitím MHD přejet Praha). Mezi vlastnosti positivně ovlivňující úspěšnost člověka na trhu práce se dá považovat i jeho ochota dále se vzdělávat, rekvalifikovat se, změnit profesi (možnost částečně reflektuje ochotu pracovat přímo ve vystudovaném oboru, ale přesto někde, kde mohu využít část svých získaných schopností a dovedností) bo samostatně podnikat. I ochota pracovat na hůře placené pozici, večer, o víkendech bo jen na zkrácený pracovní úvazek může positivně ovlivnit úspěšnost na trhu práce. Doplňující otázky v oblasti zaměstnsti, oddíl sedmý již byly povinné a měly nám pomoct lépe podchytit ekonomickou situaci respondentů. Zjišťovali jsme hlavně, zda příjem respondenta dosáh alespoň na hranici minimální mzdy (8,5 tisíce Kč měsíčně), jaká byla jejich jlépe placená posice a jaký plat by jim stačil k žití. Ptali jsme se také po dalších příjmech respondenta hlavně formou dávek od státu a celkové ekonomické situaci celé respondentovi domácnosti. Stejně povinné byly i doplňující údaje o respondentovi v osmém oddílu, kde jsme se ptali po rodinném stavu respondenta a po tom, kde a s kým bydlí

9 2.2 Respondenti Dotazník byl určen pro osoby s diagnostikovu PAS od 15 let věku (statistiky se většinou dělí na věkové kohorty po 5 letech) a byl přístupný od 25. července do 15. září Na dotazník byli upozornění všichni klienti APLA Praha, střední Čechy o.s. odpovídajícího věku a byl rozeslán i ostatním krajským pobočkám APLA (jižní Morava, Vysočina, jižní Čechy a severní Čechy). Dále jsme rozeslali upozornění na všechny organizace, o kterých víme, že se lidmi s PAS byť jen okrajově zabývají: speciální pedagogická centra (SPC), pedagogickopsychologické poradny (PPP), občanská a jiná sdružení a agentury podporovaného zaměstnávání, např. Fosa o.p.s., Rytmus o.s., Slezská diakonie aj. 2.3 Odvozené veličiny Jak již bylo řečeno v podkapitole 2.1, některé otázky nám sloužily jen jako výchozí bod pro určení některých složitěji formulovatelných faktorů, které nám lépe definují situaci lidí s PAS na trhu práce. Konkrétně se jednalo o to, jak dlouho jsou již mimo školu, počet oblastí, které je motivují k práci, zda respondenty jejich současné zaměstnání naplňuje stran toho, co od práce očekávají a z jakého dílu jsou jejich očekávání v současné době naplněna, kolik zaměstnání vystřídali za rok (respektive jak dlouho si v průměru udrží jedno místo), zda někdy pracovali v oboru, na který se připravovali, jaký je průměrný čas, který stráví na ÚP ročně (dochází k setření rozdílu, mezi těmi, kdo jsou mimo školu už dlouho a tak měli i větší příležitost být na ÚP déle od těch, kdo ), doba, která uplynula od ukončení jejich studia (u těch, kdo ještě studují a uvedli, že končí 2015 byl jako rok ukončení studia brán paušálně rok 2016), a zda někdy dosáhli na platovou hladinu s níž by byli spokojeni. 2.4 Zpracování dat Dostupná data byla zpracována na základní statistiky a grafy v programu MS Excel (Microsoft Corp., 2010). U kontinuálních proměnných se jednalo o základní charakteristiky souboru jako průměr, minimum, maximum, směrodatná odchylka (s.d.), medián (střední hodnota) a modus (jčastější hodnota). Pro kategoriální proměnné byl určen počet respondentů (N) a relativní počet respondentů (%) pro celou otázku i pro jednotlivé odpovědi (počítáno z těch, kdo odpověděli) a to s ohledem na to, zda se otázka týkala všech respondentů, bo jen nějakého jejich výseku (např. těch se statusem OZP, bo těch, kdo byli někdy registrováni na ÚP). Pro přehlednější zobrazení byly i kontinuální proměnné - 9 -

10 převedeny na kategoriální. Konkrétní rozdělení na kategorie záviselo na konkrétní proměnné (otázce). Na sofistikovanější statistické postupy a analýzy byl použit freewarový software R s využitím knihoven car, psych, sm a vegan. Použili jsme jak základní statistické testy, jako test dobré shody k posouzení toho, zda se zastoupení mezi našimi respondenty shoduje s předpokládaným poměrem (z celé populace, z OZP, bo od druhého pohlaví), Mann-Whity test pro posouzení rozdílů mezi dvěma skupinami vzhledem k faktoru, který má binomické ( / ) rozdělení bo více pseudokontinuálních stupňů (např. stupně OZP), liární regrese (v případě nutnosti s logaritmickou transformací dat) pro vztah dvou kontinuálních proměnných a analýzu variance (ANOVA) pro vztah kontinuální a kategoriální proměnné. Na celý soubor dat a na lidi s PAS s nějakou pracovní zkušeností byly použity i sofistikovanější analýzy, jako analýza hlavních kompont (Principal Compont Analysis, PCA) a trendu zbavená knická analýza (Detrended Cnical Analysis, DCA), které jsou schopny pracovat se všemi proměnnými naráz a pomáhají nám tak udělat si celkový obraz o zkoumané problematice i vytáhnout podstatné vztahy. Abychom se v těchto analýzách vyhnuli efektu různě velkého škálování u různých proměnných, byla veškerá data tzv. Z- normována, tedy převedena na data se shodným průměrem a o jednotkové variabilitě. Podrobnější rozpis nalezte v Příloze II (str. 56). U každého testu uvádíme příslušné statistické kritérium (to se liší dle testu: χ 2, W, F) a počet stupňů volnosti (d.f.), ze kterých se odvozuje hodnota p, což je pravděpodobnost, že zjištěný rozdíl je způsoben jen náhodou. Jako hranice, kdy se rozdíly za náhodu už považují, je p = 0,05 (tedy 5 % pravděpodobnost, že daný výsledek je náhoda). Je usus uvádět velmi malé hodnoty p a nahrazovat je konstatováním jako p < 0,001 zde (tedy pravděpodobnost, že výsledek je náhoda, je menší ž 0,1 %) Souvislosti mezi lidmi s PAS Jedním z cílů této studie je zjistit, jak mnoho heterogenní je skupina lidí s PAS v České republice. Abychom, museli testovat vše se vším, provedli jdříve sérii ordinačních analýz (viz výše). Předem jsme z analýzy vyloučili proměnné, které jsou relevantní jen vůči nějaké skupině respondentů, např. jen zaměstnaných bo OZP, a otázky, na které respondenti mnoho odpovídali. Takto jsme vyloučili otázky č. 5, 9 až 14, 17, 20, 22, 25 až 29, 31, 32, 34 až 39, 41, 52, 54 až 60 a 62. Kategoriální proměnné byly kódovány jako tzv. dummyvariable a data byla Z-normována. Zároveň jsme vyloučili některé respondenty, u nichž i tak 6 R Core Team R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. URL

11 zůstaly odpovědi na některé otázky zodpovězeny. Počet respondentů nám tak klesl na 60. Proto jsme museli snížit i počet proměnných, což jsme udělali tak, že tam, kde byly jen dvě možnosti odpovědí (hlavně / ) jsme pochali jen odpověď kladnou s výjimkou několika otázek, kde jsme chtěli vidět obě polohy (např. pohlaví). Na základě výsledků byla následně celá analýza zopakována jen s těmi proměnnými, které jlépe vysvětlovaly rozdíly mezi jednotlivými respondenty. Jelikož musela být část otázek vychána, zopakovali jsme celý postup zvlášť pro ty, kdo už zkušenost se zaměstnáním měli a s těmi, kdo ještě. Obdobný postup byl použit i pro analýzu výlučně těch lidí s PAS, kteří měli nějakou delší zkušenost s aktivní účastí na trhu práce. To nám i přes pokles velikosti pozorování (na 19) umožnilo zapojit do analýzy další proměnné, které se ptají po motivaci lidí k práci a nakolik jsou tyto jejich potřeby naplněny (č. 13 a 14), zda by raději pracovali za nějakých specifických podmík (č. 9 až 12), jak a kde si práci hledali (č. 25 a 26), v jakých oblastech již pracovali (č. 31), stejně jako po ekonomických ukazatelích kvality jejich života (velikosti úvazku a firmy, výška platu a spokojenost s ním otázky č. 28, 29, 52 až 55) a zkušenosti s ÚP (č. 33 až 39). Mohli jsme se také více zaměřit na dobu, za kterou si našli práci (č. 24). Na druhou stranu otázky zjišťující zda dotyčný pracoval (č. 15) bo zda se mu pracovat chce (č. 8), byly v tomto souboru dat už bezpředmětné Porovnání lidí s PAS s ostatními Na porovnání sledovaných a očekávaných hodnot byl použit test dobré shody (výše). Jako výchozí zdroj pro porovnání našich výsledků nám posloužily údaje ze studie VÚ MPSV (2011). Ty sice jsou několik let aktuální, nicméně stále se jedná o jvětší u nás vydu publikaci mapující situaci OZP na trhu práce a právě OZP jsou pro nás lepší referenční skupinou, ž je celková populace, ačkoli i té se věnujeme. Je to tak ze dvou důvodů: 1) jedná se o osoby také nějak hendikepované a 2) významný podíl našich respondentů má status OZP. Data však musela být v některých případech přepočítána tak, aby tyto dvě studie byly porovnatelné. Jednalo se tak o vyloučení osob se zdravotním zvýhodněním (OZZ), kterýžto status byl v době našeho dotazníkového šetření vyňat z české legislativy, o zahrnutí rozhodných do gativně odpovídajících v některých otázkách v souladu se strukturou našeho dotazníku, a jejich vyloučení tam, kde jsme počítali jen s respondenty, kteří odpověděli. U některých otázek též došlo ke sloučení některých kategorií právě z důvodu porovnatelnosti a tyto případy jsou pak uvedeny v sekcích, kde diskutujeme výsledky tohoto srovnání

12 3. STRUKTURA RESPONDENTŮ Při vyhodnocování vyplněných dotazníků se vyskytlo několik problémů, se kterými se bylo třeba nějakým způsobem vypořádat. Zejména se ukázalo, že většina respondentů měla potíže se správným pochopením otázky č. 57 Jaký je čistý měsíční příjem Vaší domácnosti? a proto jsme se ji rozhodli z jakéhokoli hodnocení zcela vyloučit. Objevovala se i ojedinělá pochopení v zadání otázek jako udávání údajů ve správných jednotkách, které byly přepočítány, bo zmatečné odpovědi na některé otázky, které byly následně opraveny dle logiky odpovědí (např. pokud někdo v otázce č. 40 Jste ochoten/tna se kvůli práci přestěhovat? odpověděl, že ní, a následně v otázce č. 41 uvedl, že v rámci obce, byla odpověď z otázky č. 40 opravena na ). Největší potíž byla pochopitelně s ručně vyplňovanými dotazníky. Zatímco elektronická forma vedla respondenta ve způsobu vyplňování, při ručním vyplňování nic takového možné ní. Respondenti např. poměrně často zapomínali vyplňovat stupeň postižení. V takovém případě jsme v jedné otázce zahrnuli všechny postižené pod jednu kolonku OZP a pokud to bylo třeba, tak jsme udělali dílčí analýzu OZP již bez těch, kdo svůj stupeň vyplnili. Pokud chyběl nějaký klíčový údaj (stávalo se to u pohlaví), snažili jsme se tento údaj zjistit dodatečně. U povinných otázek, kde byla možnost / jsme se ale rozhodli zvolit jiný postup, abychom se vyhnuli tomu, že by nám tito respondenti vypadli z analýzy. Předpokládáme, že většina respondentů, kteří takovou otázku přeskočili, věděla, jak na ni odpovědět, byla si jista svým rozhodnutím. Jelikož byli přesvědčeni, zda by du věc podstoupili, počítali jsme je, jako by jejich odpověď byla záporná. Pokud u otázek, kde bylo možno vybrat jen jednu možnost, jich zvolili více, byla vybrána ta podstatnější (např. u otázky 16 pokud uvedli, že studují a zároveň jsou v běžném pracovním procesu, bylo pro nás důležitější, že už pracují a do toho ještě studují, ž naopak). Pokud se v otázkách, kde byla kategorie jiné opakoval nějaký údaj častěji, zavedli jsme jej jako novou skupinu a dál jsme s ním takto pracovali. 3.1 Kdo je náš respondent? Abychom si mohli lépe představit, kdo je náš respondent, budeme si zde definovat našeho průměrného respondenta, abychom mohli dále jednotlivé otázky více rozebrat. Kdo je tedy náš typický respondent? Jedná se o muže z Prahy starého 24 let možná o něco staršího, který dokončil středoškolské vzdělání s maturitou, ačkoli je uznán jako zdravotně postižený 3. stupně. Konkrétní údaje pro jednotlivé odpovědi nalezte v Tab.1. Tab.1 (str. 13): Sumarizace osobních údajů o respondentovi (1. oddíl otázek): pohlaví, věku, statusu OZP, kraje a velikosti obce, kde respondent bydlí (a) a základní statistické údaje o věku respondenta jako kontinuální proměnné (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek.

13 a b Otázka Stupeň N % 01: Pohlaví ,00% muž 62 65,96% žena 32 34,04% 02: Věk 92 97,87% ,13% ,26% ,57% ,96% ,39% ,35% ,26% ,09% 03: Vzdělání ,00% žádné 2 2,13% speciální škola 13 13,83% ukončené základní 3 3,19% ukončené základní 14 14,89% učební obor bez maturity 13 13,83% učební obor s maturitou 7 7,45% jiné středoškolské s maturitou 24 25,53% vyšší odborné, DiS 3 3,19% bakalář 12 12,77% magistr / inženýr 1 1,06% postgraduální 2 2,13% 04: Status OZP ,00% 60 63,83% 34 36,17% 05: Stupeň OZP(04: ) 51 85,00% ,49% ,53% ,98% 06: Kraj ,00% Hl. m. Praha 47 50,00% Středočeský 12 12,77% Jihočeský 2 2,13% Plzeňský 0 0,00% Karlovarský 0 0,00% Ústecký 3 3,19% Liberecký 1 1,06% Královéhradecký 2 2,13% Pardubický 3 3,19% Vysočina 0 0,00% Jihomoravský 0 0,00% Olomoucký 4 4,26% Moravskoslezský 19 20,21% Zlínský 1 1,06% 07: Velikost obce ,00% do 1 tis. obyvatel 13 13,83% do 5 tis. obyvatel 4 4,26% do 20 tis. obyvatel 8 8,51% do 50 tis. obyvatel 11 11,70% do 100 tis. obyvatel 10 10,64% nad 100 tis. obyvatel 48 55,81% Otázka průměr medián modus s.d. min. max. 02: Věk (roky) 28,14 26,00 24,00 8,12 15,00 52,

14 Poměr pohlaví je v našem souboru respondentů vychýlen ve prospěch mužů přibližně v poměru 2:1. Větší zastoupení mužů mezi lidmi s PAS je normální, nicméně standardně se uvádí poměr kolem 3:1 až 4:1. Náš výsledek se od obou průkazně liší (χ 2 = 11,5852; d.f. = 1, p < 0,001 pro 4:1 a χ 2 = 4,0993; d.f. = 1, p = 0,0429 pro 3:1). Může se sice jednat o artefakt toho, jak každé pohlaví přistupuje k vyplňování dotazníku (třeba že ženy jsou zodpovědnější), nicméně hlavní rozdíl oproti poměru 4:1 či 3:1 bude způsoben spíše tím, že ní stven z dětské populace, ale z populace dospívajících a dospělých. Nejspíše za ním stojí to, že rozdíly v diagnostikovatelných znacích se budou s věkem mezi muži a ženami stírat a tak bude tento poměr 2:1 více odpovídat skutečnosti. Více k problematice poměru pohlaví u lidí s PAS Thorová (2006) 7 bo Gould & Smith (2011) 8. Věkové složení našich respondentů už na první pohled ní ve shodě s demografickou strukturou české populace a je dost možné, že některé výsledky mohou být ovlivněny tím, že mezi našimi respondenty je převaha dvacátníků a třicátníků, zatímco vyšší věkové kohorty jsou zastoupeny jen pramálo až vůbec. S tímto faktem je nutno počítat, jelikož je to sporný vliv pozdní doby, kdy se řádná diagnostika osob s PAS dostala do České republiky a diagnostika v dospělosti je jak obtížnější, tak spousta dospělých s PAS je buď bez diagnózy bo s diagnózou chybnou a ani je, ani jejich psychology prostě spojitost PAS s jejich problémy z dětství a z pozdějšího života napad. Podrobnější věková struktura našich respondentů viz Obr.1. Obr.1: Věková struktura respondentů. Věkové kohorty jsou po desetiletích odlišeny modrými odstíny. 7 Thorová K Poruchy autistického spektra. Praha: Portál. 465 str. 8 Gould J, Smith JA Women and girls on the autism spectrum. NAS. ( )

15 Ve vzdělání převažují mezi našimi respondenty středoškoláci (46,81 %), ať už vyučení bo s nějakou jinou střední školou zakončenou maturitní zkouškou. Poměr těch, kdo mají dokončenou standardní školní docházku (tj. ti zcela bez vzdělání s dokončenou základní školou bo speciální školou), a těch, kdo mají nějakou formu pomaturitního vzdělání (od DiS až po Ph.D.), je naprosto totožný (19,15 %). Vysoký podíl maturantů a lidí s titulem Bc. (12,77 %) bude asi částečně způsoben právě tím, že jpočetnější věková kohorta v našem vzorku je 20 až 24 let. Rozhodli jsme se proto oba mezní stavy (bez vzdělání a pomaturitní studium) shrnout do dvou kategorií, ve kterých také budou vystupovat v našich dalších analýzách. Jinak se dá říci, že vzdělstní struktura je (s výjimkou maturantů) rozložena celkem rovnoměrně. Podrobněji viz Obr.2. Obr.2: Vzdělstní struktura respondentů. Modrými odstíny jsou rozlišeny jednotlivé stupně: bez ukončeného základního vzdělání: bez = zcela bez vzdělání, SpecŠ = speciální škola a (ZŠ) = dokončená základní škola; ZŠ = základní škola; středoškoláci: UO = učební obor bez maturity, UOmat = učební obor s maturitou a SŠmat = jiná střední škola s maturitou; pomaturitní vzdělání: DiS = DiS a jiné vyšší odborné vzdělání, Bc = bakalář, Mgr/Ing = magistr bo inženýr a Dr = postgraduální vzdělání (malý bo velký doktorát). Téměř 2/3 respondentů mají uznaný status OZP a z nich něco přes 1/2 jvyšší, třetí stupeň. To je jen obrazem toho, co bylo řečeno v úvodu: PAS jako takové jsou spojeny s udělením statusu OZP a tak můžeme pro posouzení problematiky lidí s PAS vycházet jen z údajů pro OZP. Jak ukazuje Obr.3, jvíce, celou polovinu respondentů máme z Prahy a poměrně dost ze Středočeského kraje. To ní překvapivé s ohledem na to, že se jedná o centrum působení naší organizace, APLA Praha, střední Čechy, o. s. Dobře zastoupená je v našem vzorku i střední a severní Morava a Slezsko, odkud máme čtvrtinu (25,53 %) respondentů a to zejména díky

16 aktivitě Slezské diakonie. Bohužel žádný údaj máme z Plzeňského, Karlovarského, Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Zatímco na Plzeňsku a Karlovarsku ní žádná organizace systematicky se zabývající problematikou PAS, tak na Vysočině a na jižní Moravě působí naše sesterské organizace (APLA Vysočina, o. s. a APLA Jižní Morava o. s.), přičemž minimálně jihomoravská organizace se zaměstnáváním dospělých aktivně a úspěšně zabývá 9. Dodatečné rozšíření této studie o jejich data by někdy v budoucnu mohlo být přínosné. Z většiny krajů jsou ale záznamy spíše sporadické. To samozřejmě vypovídá i něco o tom, že na většině území České republiky je problematika lidí s PAS dostatečně podchycena. Proto budeme v následujících analýzách rozlišovat pouze mezi tím, zda respondent pochází z Prahy, zbytku Čech (24,47 %), bo ze severní Moravy a Slezska. Obr.3: Z kterého kraje pocházejí naši respondenti. Barevnými odstíny jsou rozlišeny jednotlivé oblasti: modrá = Čechy, tj. Hl. m. Praha (Praha), Středočeský (StrČ), Jihočeský (JihČ) kraj a oblast severních (blankytná: Ústecký a Liberecký kraj; Ústí a Liber) a východních (světlemodrá: Královéhradecký a Pardubický kraj; HrKr a Pardub) Čech; zelená = střední Morava (světlezelená: Olomoucký a Zlínský kraj; Olom a Zlín) a Moravskoslezský kraj (MorSle). Z Plzeňského (Plzeň), Karlovarského (KarVar), Jihomoravského (JMor) kraje a Kraje Vysočina (Vys) žádné respondenty máme. Takové rozložení respondentů se pochopitelně odráží i ve struktuře odpovědí, v jak velké obci respondenti bydlí (Obr.4). Pro další analýzy tak budeme rozlišovat pouze mezi tím, zda pocházejí z malé obce (do 5 tis. obyvatel: 18,09 % respondentů), středně velké obce (do 100 tis. obyvatel: 30,85 %), bo z velké obce (nad 100 tis. obyvatel: 55,81%). 9 kol. autorů Metodika podpory osob s PAS při uplatnění na pracovním trhu. APLA-JM. 26 str

17 Obr.4: Z jak velké obce pocházejí naši respondenti. Modrými odstíny jsou rozlišeny kategorie, které budou dále vstupovat do analýz: malé obce (do 5 tis. obyvatel: < 1 tis. a < 5 tis.), středně velké obce (do 100 tis. obyvatel: < 20 tis., < 50 tis. a < 100 tis.) a obce nad 100 tis. obyvatel (> 100 tis.). 3.2 Postoj našich respondentů k práci Náš průměrný respondent rozhodně chce pracovat (93,62 %) a byl by jraději, kdyby to bylo v doprovodu asistenta. Ostatními úlevami (prací na chráněném pracovišti, po telefonu či počítači či prací z domova) si tak jistý ní. K práci ho motivují tři věci z našeho výběru (výběr jedné bo dvou je ale téměř stejně častý) a to hlavně možnost výdělku (75,61 %), získávání nových znalostí a zkušeností a pocit, že je potřebný. Možnost setkávání se s novými lidmi a to, že bude jen sedět doma, ho příliš lákají. Pokud práci má, tak většina těchto požadavků je tam naplněna a alespoň částečně odpovídají tomu, co respondenta v práci naplňuje. Náš průměrný respondent už má nějakou, byť krátkou pracovní zkušenost (62,64 %) a v současné době pracuje ať už v běžném pracovním poměru, jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), bo jako pracující důchodce. Dohromady je to 38,30 % našich respondentů. Je pravda, že aktivních, tj. mimo pracovní proces stojících, je v našem vzorku 54,36 % respondentů. Je ale důležité upozornit na to, že velká část z toho je studující (26,60 % z celého souboru, vůbec jvíce zastoupená skupina) a teprve zbylí pobírají důchod (bez toho, že by k tomu ještě pracovali), jsou uznáni jako práce schopní bo jsou prostě zaměstnaní bez toho, aniž by se registrovali na ÚP. Nezaměstnaných na ÚP je 7,45 %. Více na Obr.5. Rozdělení na zaměstnané, zaměstnané a aktivní a studující budeme používat i v dalších analýzách. Pokud náš respondent ní zaměstnaný, tak si práci hledá, bo si ji alespoň nějaký čas hledal (vycházíme jen z odpovědí respondentů, kteří pracují a jsou

18 uznáni jako práce schopní, boť u nich se dá předpokládat nižší motivace ž v jiných skupinách jako zaměstnaní, důchodci a studenti). Obr.5: Recentní postavení respondentů na trhu práce. Tmavšími odstíny modré jsou vyseni ti, kdo v současné době nějakým způsobem pracují, světlými ti, kteří (jsvětlejší odstín náleží aktivním s výj. studentů). Z leva schop = práce schopný; zam = zaměstnaný bez registrace na ÚP; zamup = zaměstnaný registrovaný na ÚP; student = studující; ChrD = zaměstnac chráněné dílny; OSVČ; běžnýpp = v běžném pracovním poměru; mat/rod = na mateřské bo rodičovské dovolené; PrDuch = pracující důchodce; důchod = důchodce. Náš průměrný respondent je převážně spokojený se svým životem (72,34 %), ní si ale jist, zda má dost přátel. Rozhodně však odmítá současnou právní formulaci 3. stupně invalidity jako diskriminační (88,89 %). Valná většina našich respondentů, kteří se rozhodli vyjádřit svůj postoj k tomuto tématu, je tak přesvědčena, že stát by měl své občany omezovat ve službách, které poskytuje na trhu práce, na základě jejich zdravotního stavu. Zvláště, když právo na práci patří mezi základní lidská práva (Listina základních lidských práv a svobod, hlava 4, člák 26) 10 a tedy lze nikomu zakázat pracovat. Konkrétní procenta ke všem zmíněným proměnným nalezte v Tab.2. Tab.2 (str. 19): Sumarizace otázek na postoj respondenta k práci a jeho pozici na trhu práce (2. oddíl otázek): chuť pracovat, práce na chráněném pracovišti, po telefonu či přes počítač, z domova či s asistencí, co respondenta motivuje k práci, co z těchto bodů je naplněno na jeho současném pracovišti a kolik z jeho preferenčních oblastí je naplněno, zda byl někdy zaměstnán, jaký je jeho současný stav na trhu práce, zda si práci hledá, pokud ji má, zda je spokojen se životem, zda má dostatek přátel a zda souhlasí s definicí o schopnosti pracovat ve 3. stupni invalidity (a) a základní statistické údaje o tom, nakolik jsou motivační prvky důležité pro respondenta zastoupeny na jeho současné pracovní pozici (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek

19 a Otázka Stupeň N % 08: Chuť pracovat ,00% 88 93,62% 6 6,38% 09:...na chráněném pracovišti(08: ) 84 95,45% 40 47,62% 44 52,38% 10: po telefonu či přes počítač(08: ) 85 96,59% 35 41,18% 50 58,82% 11: z domova(08: ) 84 95,45% 43 51,19% 41 48,81% 12: s asistencí(08: ) 85 96,59% 53 62,35% 32 37,65% 13: Motivace k práci (08: ) 82 93,18% - možnost setkání se s novými lidmi 31 37,80% - budu jen sedět doma 32 39,02% - peníze práce je zdroj obživy 62 75,61% - pocit, že jsem potřebný/á 43 52,44% - získání nových znalostí a zkušeností 49 59,76% 13: Motivace k práci - počet ,00% ,61% ,17% ,05% 4 6 7,32% ,85% 14: Naplnění požadavků (13) 68 82,93% - možnost setkání se s novými lidmi 17 56,67% - budu jen sedět doma 19 63,33% - peníze práce je zdroj obživy 40 74,07% - pocit, že jsem potřebný/á 29 70,73% - získání nových znalostí a zkušeností 34 75,56% - nic 8 11,76% Míra naplnění požadavků (13:14) ,00% vůbec 38 46,34% částečně 14 17,07% zcela 30 36,59% 15: Byl jste někdy zaměstnán? 91 96,81% 50 54,95% krátce 7 7,69% 34 37,36% 16: Současný stav ,00% práce schopný 7 7,45% zaměstnaný 9 9,57% zaměstnaný na ÚP 7 7,45% studující 25 26,60% zaměstnac chráněné dílny 5 5,32% OSVČ 3 3,19% v běžném pracovním poměru 24 25,53% mateřská / rodičovská 0 0,00% pracující důchodce 4 4,26% důchodce 10 10,64% 17: Hledáte si práci, pokud ji máte? (16) 38 74,51% 19 50,00% už 2 5,26% 17 44,74% 18: Spokojenost se životem ,00% 68 72,34% 26 27,66% 19: Dostatek přátel ,00% 46 48,94% 48 51,06% 20: Souhlas s právní formulací OZP 3. st ,17% 9 11,11% 72 88,89%

20 b Otázka průměr medián modus s.d. min. max. 13/14: Míra naplnění požadavků 0,4573 0,45 0,00 0,4590 0,00 1, Naši respondenti a studium Tab.3: Sumarizace otázek na dobu studií respondenta (3. oddíl otázek): zda studoval mimo domov (tj. byl na a b internátu bo koleji), jak dlouho mu trvala cesta do školy a kolik let uplynulo od ukončení jeho studií (a) a základní statistické údaje o délce cesty do školy a o době, která uplynulo od ukončení studia (b). Jak ukazuje i Tab.3, náš průměrný respondent studoval mimo domov, což je pochopitelné, pokud uvážíme jak malé procento vysokoškoláků je v našich datech. Cesta do školy mu trvala 40 až 45 minut (více Obr.6a a Tab.3) a pokud dostudoval, tak je ze školy maximálně 5 let (Obr.6b a Tab.3). I to je pochopitelné s ohledem na relativně nízký věk našich respondentů. Je proto možné, že některé souvislosti, které se v této studii objeví, budou více souviset s tím, že se jedná o mladé absolventy a o lidi s PAS. a Otázka Stupeň N % 21: Studium mimo domov ,00% 20 21,28% 74 78,72% 22: Cesta do školy 79 84,04% ,59% ,71% ,57% > ,13% 23: Ukončení studia 83 88,30% pod ,51% ,73% ,07% ,25% ,61% ,61% ,00% ,20% Otázka průměr medián modus s.d. min. max. 22: Cesta do školy (minuty) 41,81 40,00 60,00 28,48 3,00 200,00 23: Ukončení studia (roky) 5,51 3,00-2,00 7,07-2,00 32,

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Analýza uplatnění absolventů FIM UHK Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Dotazníkové šetření = za 2 let existence má fakulta 534 absolventů = dotazníky distribuovány e-mailem 8 absolventům, kteří se

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

DOTAZNÍK PRO PODPOŘENÉ OSOBY V PROJEKTECH OPZ

DOTAZNÍK PRO PODPOŘENÉ OSOBY V PROJEKTECH OPZ DOTAZNÍK PRO PODPOŘENÉ OSOBY V PROJEKTECH OPZ 1. ČÁST ÚDAJE PŘI VSTUPU DO PROJEKTU Tento dotazník slouží k zjištění přínosů účasti v projektech financovaných z Operačního programu Zaměstnanost, které jsou

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Studenti vysokých škol v ČR 1

Studenti vysokých škol v ČR 1 203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Uplatnitelnost absolventů studijního oboru andragogika a personální řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Uplatnitelnost absolventů studijního oboru andragogika a personální řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy 7 Přílohy Příloha A: Dotazník : Uplatnitelnost absolventů studijního oboru andragogika a personální řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Uplatnitelnost absolventů studijního oboru andragogika

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NÁZORY POPULACE NA ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2011

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2011 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2011 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.marketingovevyzkumy.cz Obsah 1. ÚVOD... 3

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2014 oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště

2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště 2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ 2.4.1 Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště Podle výsledků sčítání v roce 21 vyjíždí 1 mimo obec do práce nebo do školy 2 347 725 osob, z toho

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Zjišťování názorů a postojů osob se zdravotním postižením ohledně zaměstnávání a hledání zaměstnání. Zjištění potřeb

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Administrativní pracovník, referent Administrativa

Administrativní pracovník, referent Administrativa Administrativní pracovník, referent Administrativa COPYRIGHT 2010 PROFESIA Obsah Úvod Struktura celého vzorku Výsledky Všeobecné Poskytování finančních a nefinančních benefitů Metodika průzkumu platů Autor

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

171 hod. nízká. celý dotazník najednou

171 hod. nízká. celý dotazník najednou Metadata průzkumu "Zavedení odloženého školného" Autor průzkumu: Panajotis Cakirpaloglu, Jan Šmahaj Šetření: 23. 06. 2010-30. 06. 2010 Délka průzkumu: 171 hod Počet respondentů: 77 Vypovídací hodnota:

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2011

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 Při sčítání lidu v roce 2011 dosahovala celá třetina obyvatel ve věku 15 a více let středního vzdělání (nebo vyučení) bez maturity.

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Metadata průzkumu "Krize a nejistota zaměstnání"

Metadata průzkumu Krize a nejistota zaměstnání Metadata průzkumu "Krize a nejistota zaměstnání" Autor průzkumu: Panajotis Cakirpaloglu, Jan Šmahaj Šetření: 03. 02. 2010-17. 02. 2010 Délka průzkumu: 336 hod Počet respondentů: 154 Vypovídací hodnota:

Více

Malí podnikatelé v zemědělství

Malí podnikatelé v zemědělství Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).

Více

I. Základní výsledky AHM 2005 za cílovou skupinu letých respondentů

I. Základní výsledky AHM 2005 za cílovou skupinu letých respondentů I. Základní výsledky AHM 2005 za cílovou skupinu 15-64 letých respondentů Z celkového počtu 7264,5 tis. osob ve věku 15-64 let odpovědělo na konkrétní otázku, zda žijí ve společné domácnosti se svými dětmi

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013 Sociální služby 1. Sociální služby K 31. 12. 2013 se na území České republiky nacházelo 3 240 zařízení, která poskytují sociální služby. Kapacita těchto zařízení byla celkem 81 183 míst. Tato zařízení

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení ostup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti

Více

UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ

UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ OHLÉDNUTÍ A PERSPEKTIVA 2004 Tisková zpráva JAROSLAV NEKUDA BRNO, 2004 V průběhu letošního dubna až července se uskutečnil již podeváté

Více

Generační obměna jako předpoklad konkurenceschopnosti zemědělství. Ing. Martin Pýcha. předseda ZS ČR viceprezident COGECA SENÁT 31.3.

Generační obměna jako předpoklad konkurenceschopnosti zemědělství. Ing. Martin Pýcha. předseda ZS ČR viceprezident COGECA SENÁT 31.3. Generační obměna jako předpoklad konkurenceschopnosti zemědělství Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR viceprezident COGECA SENÁT 31.3.2016 Osnova vystoupení Analýza úbytku pracovníků v zemědělství - v ČR

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

4. Pracovní síly v zemědělství

4. Pracovní síly v zemědělství 4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR. Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D.

ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR. Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D. ZÁJEM O PROFESE STUDENTI SŠ CELÁ ČR 2011 ZLÍN CEED Zpracoval: doc. Ing. Jena Švarcová Ph.D. Cíl výzkum Podmínky pracovního uplatnění absolventů škol v ČR se významně za poslední roky změnily a dále se

Více

SVOBODA ZVÍŘAT. Kožešinová zvířata. Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat. Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová

SVOBODA ZVÍŘAT. Kožešinová zvířata. Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat. Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová SVOBODA ZVÍŘAT Kožešinová zvířata Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová 2013 SOUHRN HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Součástí šetření veřejného mínění Centra pro

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě

2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě 2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného Na rozdíl od předchozích kapitol, kdy součástí vyjížďky byla i vyjížďka do zahraničí, jsou údaje o frekvenci vyjížďky a použitém dopravním prostředku

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5. Vyjížďka a jížďka a škol 5.1. Vyjížďka a jížďka 5 % zaměstnaných nemělo stálé pracoviště Pracoviště ve stejné obci mělo 40 % vyjíždějících, Osoby vyjíždějící či jíždějící nebo škol jsou osoby, které

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor (reg. číslo projektu CZ.1.04/3.1.03/65.00028) Výstupy z dotazníků zpracoval Bc. Jan Mácha,

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR Tomáš Löster, Jana Langhamrová Abstrakt Nezaměstnanost je jedním ze základních ukazatelů, které hodnotí ekonomiku. Nejen z tohoto důvodu je nezaměstnanosti a její míře věnována

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Anketa pro studenty a absolventy

Anketa pro studenty a absolventy Anketa pro studenty a absolventy Výběr posuzovaného vzorku byl zaměřen na mladé lidi, kteří pocházejí z Hlinska a okolí. Dotazníkového šetření, které se týká fluktuace mladých občanů na Hlinecku, se zúčastnilo

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu

Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu

Více

1 Jste: doktorantské. Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Slezská univerzita v Opavě. Strana: 1

1 Jste: doktorantské. Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Slezská univerzita v Opavě. Strana: 1 1 Jste: Z následujících možností vyberte jednu. muž žena 2 Jaké je vaše nejvyšší dosažené vysokoškolské vzdělání? bakalářské magisterské, inženýrské doktorantské jiné, napište:... 3 Vaše nejvyšší vysokoškolské

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Dojížďka se sleduje od roku 1961. Již od roku 1961 je zjišťování údajů o dojížďce do zaměstnání a do škol součástí

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Panajotis Cakirpaloglu, Jan Šmahaj. 361 hod. nízká. žádné. celý dotazník najednou

Panajotis Cakirpaloglu, Jan Šmahaj. 361 hod. nízká. žádné. celý dotazník najednou Metadata průzkumu "Cena a kvalita pohonných hmot" Autor průzkumu: Panajotis Cakirpaloglu, Jan Šmahaj Šetření: 21. 04. 2010-06. 05. 2010 Délka průzkumu: 361 hod Počet respondentů: 55 Vypovídací hodnota:

Více

Dotazníkový průzkum k zaměstnávání neslyšících ČR

Dotazníkový průzkum k zaměstnávání neslyšících ČR Projekt Deaf Support, reg.č. CZ.1.04/5.1.01/77.00055, byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Dotazníkový průzkum k zaměstnávání

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr

Více

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY V CHRUDIMI Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Únor 2010 1. Úvod Indikátor ECI B.6 Cesty dětí do školy a zpět hodnotí způsob dopravy

Více

Dotazník vzdělávací sekce Sítě MC. Graf 1.1. Dotazníkové šetření vzdělávací sekce Sítě mateřských center o.s. Výsledky 2011

Dotazník vzdělávací sekce Sítě MC. Graf 1.1. Dotazníkové šetření vzdělávací sekce Sítě mateřských center o.s. Výsledky 2011 Dotazník vzdělávací sekce Sítě MC Téma: Hodnocení semináře Zadavatel: vzdělávací sekce Sítě MC, Praha 1, http://www.materska-centra.cz Zpracovatel: Viktorie Kolínská, kolvik@seznam.cz Cíl dotazníku: zmapování

Více

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Dobrý den, dotazník, který máte právě před sebou, má za cíl zmapovat motivy a faktory, které mohou ovlivňovat rozhodování jednotlivce, zda poskytne finanční dar

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více