Postavení lidí s PAS na trhu práce v České republice

Transkript

1 Postavení lidí s PAS na trhu práce v České republice František Špoutil Asociace pomáhající lidem s autismem APLA Praha, střední Čechy, o. s

2 - 2 - Celý život bojujeme s větrnými mlýny vlastní výroby. - Ladislav Muška

3 Tato studie vznikla v rámci projektu TWCM (Together We Can Manage, Společně to zvládme), který realizuje Asociace pomáhající lidem s autismem APLA Praha, střední Čechy, o. s. ve spolupráci s Autism Europe aisbl. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnst (OP LZZ). Abstrakt Pozice lidí s poruchou autistického spektra (PAS) na trhu práce je velkou známou. Přitom právě kvůli hendikepu v sociální oblasti jsou potencionálně ohroženou skupinou, u které záleží, zda je jim přiznán status osoby zdravotně poškozené. Proto jsme provedli vlastní dotazníkové šetření, ze kterého se nám sešlo 94 odpovědí od respondentů převážně z Prahy, ale zastoupeny máme i jiné oblasti České republiky, zejména oblast severní Moravy a Slezska. Na základě naší studie můžeme říct, že by se pravděpodobnost zaměstnsti osob s PAS řídila jinými pravidly ž u většinové populace (lépe jsou zaměstnaní lidé z měst, s vyšším vzděláním a bez statusu OZP). Navíc se jedná o lidi, kteří mají užší spektrum potřeb, které chtějí prací naplnit, jsou ochotni přizpůsobit se (rozhodně více ž OZP jako celek) a hlavně chtějí pracovat a to bez ohledu na své postižení. Snad i proto se valná většina z nich ztotožňuje s ustavením schopný výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmík, jak je zakotveno v našem zákoně. Bohužel ačkoli jsou na trhu práce poměrně aktivní, je velké procento z nich zaměstnaných bo dosáh svým výdělkem ani na minimální mzdu.. Možná se jedná i o dostatečnou spolupráci s Úřadem práce, o jehož služby by mělo mnoho respondentů zájem, ale nikdy je podstoupili. Závěrem je nutno upozornit, že jak vyplývá i z našeho šetření, je to skupina velmi heterogenní a jednoduchá a všeobjímající řešení zde asi bude možno aplikovat

4 OBSAH 1. Úvod a cíle studie Materiál a metodika Dotazník Respondenti Odvozené veličiny Zpracování dat Souvislosti mezi lidmi s PAS Porovnání lidí s PAS s ostatními Struktura respondentů Kdo je náš respondent? Postoj našich respondentů k práci Naši respondenti a studium Naši respondenti a hledání práce Zkušenost respondentů s úřadem práce Jak jsou respondenti ochotni přizpůsobit se trhu práce Ekonomická situace respondentů Rodinná situace respondentů Souvislosti mezi lidmi s PAS Všichni respondenti Pracující respondenti Lidé s PAS vs. celá populace Lidé s PAS vs. OZP Souhrn Příloha I: Dotazník Příloha II: Rozšířené zpracování dat Příloha III: Souvislosti mezi lidmi s PAS (rozšíření)

5 1. ÚVOD A CÍLE STUDIE Pozice lidí s poruchou autistického spektra (PAS) na trhu práce ní jednoduchá jako u jakéhokoli jiného člověka s postižením. Přesto se jedná o jisté specifikum. Tito lidé jsou v běžném životě hendikepováni fyzickými bariérami, jako lidé s tělesným či smyslovým postižením. Přesto jako u části z nich se jedná o postižení vrozené, které dotyčného provází všemi etapami jeho života, na rozdíl od některých autoimunitních a urodegerativních poruch (např. roztroušená skleróza, Parkinsonova moc). Porucha to ní progresivní, takže oproti dříve zmíněným se stav horší, nicméně na rozdíl třeba od psychických omocnění (např. schizofrenie, bipolární porucha) existuje medikace, která by zasahovala příčinu vzniku poruchy a používá se jen na potlačení některých projevů (např. deprese). Na druhou stranu podobně jako psychická omocnění musí být PAS na člověku na první pohled vidět. O to víc je pak okolí zaskočeno očekávu reakcí dotyčného. Ačkoli mohou být PAS spojeny s mentální retardací, ní to rozhodně pravidlem (někdy dokonce naopak), nicméně díky špatnému chápání sociálních kontextů se dotyčný může jevit hloupější, ž ve skutečnosti je, což může ostatní vést k dalšímu podhodnocení schopností dotyčného a další diskriminaci. Jak už bylo zmíněno výše, PAS postihuje primárně sociální a komunikační dovednosti dané osoby. Jedná se tedy o problém sociální, tak zdravotní a bohužel možná i proto tuto hraniční povahu mu je věnováno stále málo pozornosti. Veřejné statistiky (jen u nás, ale i v EU) sledují většinou OZP obecně (viz např. Eurostat 1 ), nikoli dle jednotlivých zvýhodnění, a tak z nich musíme vycházet i my. Bohužel u valné většiny případů můžeme vycházet alespoň ze statistik pro osoby se zdravotním postižením, OZP. To bohužel platí jen pro část lidí s PAS, jelikož PAS sama o sobě ní z mnoha příčin důvodem udělení statusu OZP. Všichni lidé s PAS, včetně mírných forem jako Aspergerův syndrom (AS) a vysoce funkční autismus (VFA), ale mají problémy v sociální a komunikační oblastí: navazování a vedení hovoru, správné udržování sociálního kontaktu, cit pro společenské normy aj. Asi každý si dokáže představit, že právě takové problémy vedou k potížím v životě včetně toho pracovního a přesto musejí nijak reflektovat odbornou způsobilost daného člověka k výkonu profese. Bohužel pro lidi s PAS jsou jako pro kohokoli jiného pracovní pohovor, vycházení s kolegy na pracovišti i správné chování se k šéfovi a dodržování psaných firemních pravidel dílnou součástí úspěchu na trhu práce: práci získat a udržet. To je důvod, proč si myslíme, že má smysl zabývat se problematikou lidí s PAS odděleně. PAS totiž postihuje jinak velmi heterogenní skupinu obyvatel. V našich úvahách nás

6 podporují i výsledky kolegů z britské National Autistic Society, kteří zjistili, že skupina lidí s PAS je na trhu práce podstatně méně úspěšná, ž skupina lidí se zdravotním postižením (plný úvazek tam má jen 15 % lidí s PAS oproti 48 % OZP) 2,3. A to Velká Británie přistupuje k integraci svých zdravotně postižených na pracovní trh daleko lépe, ž Česká republika 4. Cílem tohoto průzkumu proto bylo: zmapovat situaci lidí s PAS na českém trhu práce porovnat ji s běžnou populací porovnat ji s OZP (tedy těmi s uznu invaliditou, pro které statistiky existují) 2 Redman S, Downie M, Rennison R, Batten A Don t write me off: Make the systém fair for people with autism. The National Autistic Society: Print Select. 48 str. 3 Department of Helath Departmental report: The health and Personal social services programmes. UK: The Statiory Office Limited. 305 str Špoutil F Zaměstnst OZP a ekonomické ukazatele: studie napříč EU. APLA Praha, střední Čechy o.s. 52 str.

7 2. MATERIÁL A METODIKA 2.1 Dotazník Dotazník byl vytvořen s pomocí formulářů Google a jeho celou kopii nalezte v Příloze I (str. 48). Bylo podporováno on-li vyplňování dotazníku, nicméně jelikož pro některé organizace a jedince bylo jednodušší vyplnění písemné, byl jim rozeslán pdf soubor k vyplnění, který nám zasílali zpět buď poštou, bo elektronicky formou fotokopie. Jednotlivé otázky vycházely jednak z našich potřeb a dále jsme se je snažili formulovat tak, aby byly naše výstupy srovnatelné s obdobnou studií provedenou Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v.v.i. (VÚPSV, 2011) 5. I s ohledem na to, jak lidé s PAS chápou doslovně a jak bývají jistí, snažili jsme se otázky formulovat co jjasněji a dávat jim příliš mnoho možností k výběru (možnost / ). Také proto byla velká část otázek dána jako povinně zodpověditelná. Výjimku (krom podotázek) tvořily ty, kde jsme se obávali zvýšené jistoty respondentů, a ty, kde jsme se vyptávali na podrobnější informace o rodinné a ekonomické situaci respondenta, ke kterým se každý může chtít vyjadřovat. Dotazník se dělil na několik oddílů. První, osobní údaje, nám sloužil k obecné charakterizaci každého respondenta, která by mohla být relevantní k úspěšnosti na trhu práce, a všechny otázky se zde tak musely vyplnit povinně. Chtěli jsme od našich respondentů znát jejich pohlaví, věk, jvyšší dosažené vzdělání, zda jsou uznáni jako OZP, ve kterém kraji žijí a jak velká je obec, kde dlouhodobě žijí. Druhý oddíl nazvaný Základní otázky měl zjistit postoj respondenta k práci a účasti na pracovním trhu jako takovém. Ptali jsme se proto na to, zda chce respondent vůbec pracovat, zda by pracoval raději za nějakých speciálních podmík (z domova, po počítači či telefonu, v chráněné dílně, s asistentem), co ho vůbec k práci motivuje a jestli nějaký z těchto požadavků splňuje jeho současná posice, zdali už někdy pracoval (prostřední, tříměsíční lhůta, slouží pro oddělení dlouhodobých úvazků od krátkodobých brigád a práce jen ve zkušební době) a jaká je jeho současná posice na trhu práce, popř. zda si práci hledá. V této části jsme se také ptali po spokojenosti dotyčného a toho, zda má dost přátel. Zahrnuli jsme sem i klíčovou otázku: zda sami respondenti považují možnost vyřadit na základě posudku lékařské komise člověka zcela z trhu práce, čímž mu automaticky odepírají některé služby spojené s hledáním práce, aniž by přímo zasahovali do toho, zda dotyčný může být zaměstnán. 5 VÚPSV, v.v.i Postavení a strategie a OZP na trhu práce. 44 str

8 Třetí oddíl, studium, svými prvními dvěma otázkami na pobyt mimo bydliště během studia a délkou cesty do školy míří na to, zda taková zkušenost působí jako trénink a vede k větší ochotě cestovat za prací i v dospělém věku. Údaj o dokončení školní docházky nám sloužil hlavně ke korelaci doby, po kterou se respondent pohybuje na pracovním trhu. Zaměstnání, čtvrtý oddíl dotazníku zjišťuje, jak a po jaké době se respondentu podařilo sehnat práci, kolik pracovních pozic vystřídal a na jaký úvazek, v jak velké firmě a jak dlouho mu trvá cesta do práce. Zjišťujeme zde také, na jakou pozici se připravoval a na kterých pozicích nakoc působil. Pátý oddíl se zaměřoval na informace ohledně Úřadu práce (ÚP). Jednak zda byl respondent už někdy registrován na ÚP a jak dlouho a pak zda využil nějaké služby ÚP (rekvalifikace a pracovní rehabilitace) bo by měl o ně minimálně zájem. Z hlediska uplatnění na trhu práce je smírně důležitý šestý oddíl, zkoumající ochotu respondenta přizpůsobovat se požadavkům trhu práce. Jedná se jednak o ochotu stěhovat se za prací (vzdálenosti jsou odvozeny tak, aby reflektovali vzdálenosti v ČR mezi sousedními centry, v rámci kraje, do druhého kraje až přes celou republiku) včetně do zahraničí, bo za prací alespoň dojíždět na velké vzdálenosti (čas jedné hodiny je odvozen od doby, za kterou se dá s využitím MHD přejet Praha). Mezi vlastnosti positivně ovlivňující úspěšnost člověka na trhu práce se dá považovat i jeho ochota dále se vzdělávat, rekvalifikovat se, změnit profesi (možnost částečně reflektuje ochotu pracovat přímo ve vystudovaném oboru, ale přesto někde, kde mohu využít část svých získaných schopností a dovedností) bo samostatně podnikat. I ochota pracovat na hůře placené pozici, večer, o víkendech bo jen na zkrácený pracovní úvazek může positivně ovlivnit úspěšnost na trhu práce. Doplňující otázky v oblasti zaměstnsti, oddíl sedmý již byly povinné a měly nám pomoct lépe podchytit ekonomickou situaci respondentů. Zjišťovali jsme hlavně, zda příjem respondenta dosáh alespoň na hranici minimální mzdy (8,5 tisíce Kč měsíčně), jaká byla jejich jlépe placená posice a jaký plat by jim stačil k žití. Ptali jsme se také po dalších příjmech respondenta hlavně formou dávek od státu a celkové ekonomické situaci celé respondentovi domácnosti. Stejně povinné byly i doplňující údaje o respondentovi v osmém oddílu, kde jsme se ptali po rodinném stavu respondenta a po tom, kde a s kým bydlí

9 2.2 Respondenti Dotazník byl určen pro osoby s diagnostikovu PAS od 15 let věku (statistiky se většinou dělí na věkové kohorty po 5 letech) a byl přístupný od 25. července do 15. září Na dotazník byli upozornění všichni klienti APLA Praha, střední Čechy o.s. odpovídajícího věku a byl rozeslán i ostatním krajským pobočkám APLA (jižní Morava, Vysočina, jižní Čechy a severní Čechy). Dále jsme rozeslali upozornění na všechny organizace, o kterých víme, že se lidmi s PAS byť jen okrajově zabývají: speciální pedagogická centra (SPC), pedagogickopsychologické poradny (PPP), občanská a jiná sdružení a agentury podporovaného zaměstnávání, např. Fosa o.p.s., Rytmus o.s., Slezská diakonie aj. 2.3 Odvozené veličiny Jak již bylo řečeno v podkapitole 2.1, některé otázky nám sloužily jen jako výchozí bod pro určení některých složitěji formulovatelných faktorů, které nám lépe definují situaci lidí s PAS na trhu práce. Konkrétně se jednalo o to, jak dlouho jsou již mimo školu, počet oblastí, které je motivují k práci, zda respondenty jejich současné zaměstnání naplňuje stran toho, co od práce očekávají a z jakého dílu jsou jejich očekávání v současné době naplněna, kolik zaměstnání vystřídali za rok (respektive jak dlouho si v průměru udrží jedno místo), zda někdy pracovali v oboru, na který se připravovali, jaký je průměrný čas, který stráví na ÚP ročně (dochází k setření rozdílu, mezi těmi, kdo jsou mimo školu už dlouho a tak měli i větší příležitost být na ÚP déle od těch, kdo ), doba, která uplynula od ukončení jejich studia (u těch, kdo ještě studují a uvedli, že končí 2015 byl jako rok ukončení studia brán paušálně rok 2016), a zda někdy dosáhli na platovou hladinu s níž by byli spokojeni. 2.4 Zpracování dat Dostupná data byla zpracována na základní statistiky a grafy v programu MS Excel (Microsoft Corp., 2010). U kontinuálních proměnných se jednalo o základní charakteristiky souboru jako průměr, minimum, maximum, směrodatná odchylka (s.d.), medián (střední hodnota) a modus (jčastější hodnota). Pro kategoriální proměnné byl určen počet respondentů (N) a relativní počet respondentů (%) pro celou otázku i pro jednotlivé odpovědi (počítáno z těch, kdo odpověděli) a to s ohledem na to, zda se otázka týkala všech respondentů, bo jen nějakého jejich výseku (např. těch se statusem OZP, bo těch, kdo byli někdy registrováni na ÚP). Pro přehlednější zobrazení byly i kontinuální proměnné - 9 -

10 převedeny na kategoriální. Konkrétní rozdělení na kategorie záviselo na konkrétní proměnné (otázce). Na sofistikovanější statistické postupy a analýzy byl použit freewarový software R s využitím knihoven car, psych, sm a vegan. Použili jsme jak základní statistické testy, jako test dobré shody k posouzení toho, zda se zastoupení mezi našimi respondenty shoduje s předpokládaným poměrem (z celé populace, z OZP, bo od druhého pohlaví), Mann-Whity test pro posouzení rozdílů mezi dvěma skupinami vzhledem k faktoru, který má binomické ( / ) rozdělení bo více pseudokontinuálních stupňů (např. stupně OZP), liární regrese (v případě nutnosti s logaritmickou transformací dat) pro vztah dvou kontinuálních proměnných a analýzu variance (ANOVA) pro vztah kontinuální a kategoriální proměnné. Na celý soubor dat a na lidi s PAS s nějakou pracovní zkušeností byly použity i sofistikovanější analýzy, jako analýza hlavních kompont (Principal Compont Analysis, PCA) a trendu zbavená knická analýza (Detrended Cnical Analysis, DCA), které jsou schopny pracovat se všemi proměnnými naráz a pomáhají nám tak udělat si celkový obraz o zkoumané problematice i vytáhnout podstatné vztahy. Abychom se v těchto analýzách vyhnuli efektu různě velkého škálování u různých proměnných, byla veškerá data tzv. Z- normována, tedy převedena na data se shodným průměrem a o jednotkové variabilitě. Podrobnější rozpis nalezte v Příloze II (str. 56). U každého testu uvádíme příslušné statistické kritérium (to se liší dle testu: χ 2, W, F) a počet stupňů volnosti (d.f.), ze kterých se odvozuje hodnota p, což je pravděpodobnost, že zjištěný rozdíl je způsoben jen náhodou. Jako hranice, kdy se rozdíly za náhodu už považují, je p = 0,05 (tedy 5 % pravděpodobnost, že daný výsledek je náhoda). Je usus uvádět velmi malé hodnoty p a nahrazovat je konstatováním jako p < 0,001 zde (tedy pravděpodobnost, že výsledek je náhoda, je menší ž 0,1 %) Souvislosti mezi lidmi s PAS Jedním z cílů této studie je zjistit, jak mnoho heterogenní je skupina lidí s PAS v České republice. Abychom, museli testovat vše se vším, provedli jdříve sérii ordinačních analýz (viz výše). Předem jsme z analýzy vyloučili proměnné, které jsou relevantní jen vůči nějaké skupině respondentů, např. jen zaměstnaných bo OZP, a otázky, na které respondenti mnoho odpovídali. Takto jsme vyloučili otázky č. 5, 9 až 14, 17, 20, 22, 25 až 29, 31, 32, 34 až 39, 41, 52, 54 až 60 a 62. Kategoriální proměnné byly kódovány jako tzv. dummyvariable a data byla Z-normována. Zároveň jsme vyloučili některé respondenty, u nichž i tak 6 R Core Team R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. URL

11 zůstaly odpovědi na některé otázky zodpovězeny. Počet respondentů nám tak klesl na 60. Proto jsme museli snížit i počet proměnných, což jsme udělali tak, že tam, kde byly jen dvě možnosti odpovědí (hlavně / ) jsme pochali jen odpověď kladnou s výjimkou několika otázek, kde jsme chtěli vidět obě polohy (např. pohlaví). Na základě výsledků byla následně celá analýza zopakována jen s těmi proměnnými, které jlépe vysvětlovaly rozdíly mezi jednotlivými respondenty. Jelikož musela být část otázek vychána, zopakovali jsme celý postup zvlášť pro ty, kdo už zkušenost se zaměstnáním měli a s těmi, kdo ještě. Obdobný postup byl použit i pro analýzu výlučně těch lidí s PAS, kteří měli nějakou delší zkušenost s aktivní účastí na trhu práce. To nám i přes pokles velikosti pozorování (na 19) umožnilo zapojit do analýzy další proměnné, které se ptají po motivaci lidí k práci a nakolik jsou tyto jejich potřeby naplněny (č. 13 a 14), zda by raději pracovali za nějakých specifických podmík (č. 9 až 12), jak a kde si práci hledali (č. 25 a 26), v jakých oblastech již pracovali (č. 31), stejně jako po ekonomických ukazatelích kvality jejich života (velikosti úvazku a firmy, výška platu a spokojenost s ním otázky č. 28, 29, 52 až 55) a zkušenosti s ÚP (č. 33 až 39). Mohli jsme se také více zaměřit na dobu, za kterou si našli práci (č. 24). Na druhou stranu otázky zjišťující zda dotyčný pracoval (č. 15) bo zda se mu pracovat chce (č. 8), byly v tomto souboru dat už bezpředmětné Porovnání lidí s PAS s ostatními Na porovnání sledovaných a očekávaných hodnot byl použit test dobré shody (výše). Jako výchozí zdroj pro porovnání našich výsledků nám posloužily údaje ze studie VÚ MPSV (2011). Ty sice jsou několik let aktuální, nicméně stále se jedná o jvětší u nás vydu publikaci mapující situaci OZP na trhu práce a právě OZP jsou pro nás lepší referenční skupinou, ž je celková populace, ačkoli i té se věnujeme. Je to tak ze dvou důvodů: 1) jedná se o osoby také nějak hendikepované a 2) významný podíl našich respondentů má status OZP. Data však musela být v některých případech přepočítána tak, aby tyto dvě studie byly porovnatelné. Jednalo se tak o vyloučení osob se zdravotním zvýhodněním (OZZ), kterýžto status byl v době našeho dotazníkového šetření vyňat z české legislativy, o zahrnutí rozhodných do gativně odpovídajících v některých otázkách v souladu se strukturou našeho dotazníku, a jejich vyloučení tam, kde jsme počítali jen s respondenty, kteří odpověděli. U některých otázek též došlo ke sloučení některých kategorií právě z důvodu porovnatelnosti a tyto případy jsou pak uvedeny v sekcích, kde diskutujeme výsledky tohoto srovnání

12 3. STRUKTURA RESPONDENTŮ Při vyhodnocování vyplněných dotazníků se vyskytlo několik problémů, se kterými se bylo třeba nějakým způsobem vypořádat. Zejména se ukázalo, že většina respondentů měla potíže se správným pochopením otázky č. 57 Jaký je čistý měsíční příjem Vaší domácnosti? a proto jsme se ji rozhodli z jakéhokoli hodnocení zcela vyloučit. Objevovala se i ojedinělá pochopení v zadání otázek jako udávání údajů ve správných jednotkách, které byly přepočítány, bo zmatečné odpovědi na některé otázky, které byly následně opraveny dle logiky odpovědí (např. pokud někdo v otázce č. 40 Jste ochoten/tna se kvůli práci přestěhovat? odpověděl, že ní, a následně v otázce č. 41 uvedl, že v rámci obce, byla odpověď z otázky č. 40 opravena na ). Největší potíž byla pochopitelně s ručně vyplňovanými dotazníky. Zatímco elektronická forma vedla respondenta ve způsobu vyplňování, při ručním vyplňování nic takového možné ní. Respondenti např. poměrně často zapomínali vyplňovat stupeň postižení. V takovém případě jsme v jedné otázce zahrnuli všechny postižené pod jednu kolonku OZP a pokud to bylo třeba, tak jsme udělali dílčí analýzu OZP již bez těch, kdo svůj stupeň vyplnili. Pokud chyběl nějaký klíčový údaj (stávalo se to u pohlaví), snažili jsme se tento údaj zjistit dodatečně. U povinných otázek, kde byla možnost / jsme se ale rozhodli zvolit jiný postup, abychom se vyhnuli tomu, že by nám tito respondenti vypadli z analýzy. Předpokládáme, že většina respondentů, kteří takovou otázku přeskočili, věděla, jak na ni odpovědět, byla si jista svým rozhodnutím. Jelikož byli přesvědčeni, zda by du věc podstoupili, počítali jsme je, jako by jejich odpověď byla záporná. Pokud u otázek, kde bylo možno vybrat jen jednu možnost, jich zvolili více, byla vybrána ta podstatnější (např. u otázky 16 pokud uvedli, že studují a zároveň jsou v běžném pracovním procesu, bylo pro nás důležitější, že už pracují a do toho ještě studují, ž naopak). Pokud se v otázkách, kde byla kategorie jiné opakoval nějaký údaj častěji, zavedli jsme jej jako novou skupinu a dál jsme s ním takto pracovali. 3.1 Kdo je náš respondent? Abychom si mohli lépe představit, kdo je náš respondent, budeme si zde definovat našeho průměrného respondenta, abychom mohli dále jednotlivé otázky více rozebrat. Kdo je tedy náš typický respondent? Jedná se o muže z Prahy starého 24 let možná o něco staršího, který dokončil středoškolské vzdělání s maturitou, ačkoli je uznán jako zdravotně postižený 3. stupně. Konkrétní údaje pro jednotlivé odpovědi nalezte v Tab.1. Tab.1 (str. 13): Sumarizace osobních údajů o respondentovi (1. oddíl otázek): pohlaví, věku, statusu OZP, kraje a velikosti obce, kde respondent bydlí (a) a základní statistické údaje o věku respondenta jako kontinuální proměnné (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek.

13 a b Otázka Stupeň N % 01: Pohlaví ,00% muž 62 65,96% žena 32 34,04% 02: Věk 92 97,87% ,13% ,26% ,57% ,96% ,39% ,35% ,26% ,09% 03: Vzdělání ,00% žádné 2 2,13% speciální škola 13 13,83% ukončené základní 3 3,19% ukončené základní 14 14,89% učební obor bez maturity 13 13,83% učební obor s maturitou 7 7,45% jiné středoškolské s maturitou 24 25,53% vyšší odborné, DiS 3 3,19% bakalář 12 12,77% magistr / inženýr 1 1,06% postgraduální 2 2,13% 04: Status OZP ,00% 60 63,83% 34 36,17% 05: Stupeň OZP(04: ) 51 85,00% ,49% ,53% ,98% 06: Kraj ,00% Hl. m. Praha 47 50,00% Středočeský 12 12,77% Jihočeský 2 2,13% Plzeňský 0 0,00% Karlovarský 0 0,00% Ústecký 3 3,19% Liberecký 1 1,06% Královéhradecký 2 2,13% Pardubický 3 3,19% Vysočina 0 0,00% Jihomoravský 0 0,00% Olomoucký 4 4,26% Moravskoslezský 19 20,21% Zlínský 1 1,06% 07: Velikost obce ,00% do 1 tis. obyvatel 13 13,83% do 5 tis. obyvatel 4 4,26% do 20 tis. obyvatel 8 8,51% do 50 tis. obyvatel 11 11,70% do 100 tis. obyvatel 10 10,64% nad 100 tis. obyvatel 48 55,81% Otázka průměr medián modus s.d. min. max. 02: Věk (roky) 28,14 26,00 24,00 8,12 15,00 52,

14 Poměr pohlaví je v našem souboru respondentů vychýlen ve prospěch mužů přibližně v poměru 2:1. Větší zastoupení mužů mezi lidmi s PAS je normální, nicméně standardně se uvádí poměr kolem 3:1 až 4:1. Náš výsledek se od obou průkazně liší (χ 2 = 11,5852; d.f. = 1, p < 0,001 pro 4:1 a χ 2 = 4,0993; d.f. = 1, p = 0,0429 pro 3:1). Může se sice jednat o artefakt toho, jak každé pohlaví přistupuje k vyplňování dotazníku (třeba že ženy jsou zodpovědnější), nicméně hlavní rozdíl oproti poměru 4:1 či 3:1 bude způsoben spíše tím, že ní stven z dětské populace, ale z populace dospívajících a dospělých. Nejspíše za ním stojí to, že rozdíly v diagnostikovatelných znacích se budou s věkem mezi muži a ženami stírat a tak bude tento poměr 2:1 více odpovídat skutečnosti. Více k problematice poměru pohlaví u lidí s PAS Thorová (2006) 7 bo Gould & Smith (2011) 8. Věkové složení našich respondentů už na první pohled ní ve shodě s demografickou strukturou české populace a je dost možné, že některé výsledky mohou být ovlivněny tím, že mezi našimi respondenty je převaha dvacátníků a třicátníků, zatímco vyšší věkové kohorty jsou zastoupeny jen pramálo až vůbec. S tímto faktem je nutno počítat, jelikož je to sporný vliv pozdní doby, kdy se řádná diagnostika osob s PAS dostala do České republiky a diagnostika v dospělosti je jak obtížnější, tak spousta dospělých s PAS je buď bez diagnózy bo s diagnózou chybnou a ani je, ani jejich psychology prostě spojitost PAS s jejich problémy z dětství a z pozdějšího života napad. Podrobnější věková struktura našich respondentů viz Obr.1. Obr.1: Věková struktura respondentů. Věkové kohorty jsou po desetiletích odlišeny modrými odstíny. 7 Thorová K Poruchy autistického spektra. Praha: Portál. 465 str. 8 Gould J, Smith JA Women and girls on the autism spectrum. NAS. ( )

15 Ve vzdělání převažují mezi našimi respondenty středoškoláci (46,81 %), ať už vyučení bo s nějakou jinou střední školou zakončenou maturitní zkouškou. Poměr těch, kdo mají dokončenou standardní školní docházku (tj. ti zcela bez vzdělání s dokončenou základní školou bo speciální školou), a těch, kdo mají nějakou formu pomaturitního vzdělání (od DiS až po Ph.D.), je naprosto totožný (19,15 %). Vysoký podíl maturantů a lidí s titulem Bc. (12,77 %) bude asi částečně způsoben právě tím, že jpočetnější věková kohorta v našem vzorku je 20 až 24 let. Rozhodli jsme se proto oba mezní stavy (bez vzdělání a pomaturitní studium) shrnout do dvou kategorií, ve kterých také budou vystupovat v našich dalších analýzách. Jinak se dá říci, že vzdělstní struktura je (s výjimkou maturantů) rozložena celkem rovnoměrně. Podrobněji viz Obr.2. Obr.2: Vzdělstní struktura respondentů. Modrými odstíny jsou rozlišeny jednotlivé stupně: bez ukončeného základního vzdělání: bez = zcela bez vzdělání, SpecŠ = speciální škola a (ZŠ) = dokončená základní škola; ZŠ = základní škola; středoškoláci: UO = učební obor bez maturity, UOmat = učební obor s maturitou a SŠmat = jiná střední škola s maturitou; pomaturitní vzdělání: DiS = DiS a jiné vyšší odborné vzdělání, Bc = bakalář, Mgr/Ing = magistr bo inženýr a Dr = postgraduální vzdělání (malý bo velký doktorát). Téměř 2/3 respondentů mají uznaný status OZP a z nich něco přes 1/2 jvyšší, třetí stupeň. To je jen obrazem toho, co bylo řečeno v úvodu: PAS jako takové jsou spojeny s udělením statusu OZP a tak můžeme pro posouzení problematiky lidí s PAS vycházet jen z údajů pro OZP. Jak ukazuje Obr.3, jvíce, celou polovinu respondentů máme z Prahy a poměrně dost ze Středočeského kraje. To ní překvapivé s ohledem na to, že se jedná o centrum působení naší organizace, APLA Praha, střední Čechy, o. s. Dobře zastoupená je v našem vzorku i střední a severní Morava a Slezsko, odkud máme čtvrtinu (25,53 %) respondentů a to zejména díky

16 aktivitě Slezské diakonie. Bohužel žádný údaj máme z Plzeňského, Karlovarského, Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Zatímco na Plzeňsku a Karlovarsku ní žádná organizace systematicky se zabývající problematikou PAS, tak na Vysočině a na jižní Moravě působí naše sesterské organizace (APLA Vysočina, o. s. a APLA Jižní Morava o. s.), přičemž minimálně jihomoravská organizace se zaměstnáváním dospělých aktivně a úspěšně zabývá 9. Dodatečné rozšíření této studie o jejich data by někdy v budoucnu mohlo být přínosné. Z většiny krajů jsou ale záznamy spíše sporadické. To samozřejmě vypovídá i něco o tom, že na většině území České republiky je problematika lidí s PAS dostatečně podchycena. Proto budeme v následujících analýzách rozlišovat pouze mezi tím, zda respondent pochází z Prahy, zbytku Čech (24,47 %), bo ze severní Moravy a Slezska. Obr.3: Z kterého kraje pocházejí naši respondenti. Barevnými odstíny jsou rozlišeny jednotlivé oblasti: modrá = Čechy, tj. Hl. m. Praha (Praha), Středočeský (StrČ), Jihočeský (JihČ) kraj a oblast severních (blankytná: Ústecký a Liberecký kraj; Ústí a Liber) a východních (světlemodrá: Královéhradecký a Pardubický kraj; HrKr a Pardub) Čech; zelená = střední Morava (světlezelená: Olomoucký a Zlínský kraj; Olom a Zlín) a Moravskoslezský kraj (MorSle). Z Plzeňského (Plzeň), Karlovarského (KarVar), Jihomoravského (JMor) kraje a Kraje Vysočina (Vys) žádné respondenty máme. Takové rozložení respondentů se pochopitelně odráží i ve struktuře odpovědí, v jak velké obci respondenti bydlí (Obr.4). Pro další analýzy tak budeme rozlišovat pouze mezi tím, zda pocházejí z malé obce (do 5 tis. obyvatel: 18,09 % respondentů), středně velké obce (do 100 tis. obyvatel: 30,85 %), bo z velké obce (nad 100 tis. obyvatel: 55,81%). 9 kol. autorů Metodika podpory osob s PAS při uplatnění na pracovním trhu. APLA-JM. 26 str

17 Obr.4: Z jak velké obce pocházejí naši respondenti. Modrými odstíny jsou rozlišeny kategorie, které budou dále vstupovat do analýz: malé obce (do 5 tis. obyvatel: < 1 tis. a < 5 tis.), středně velké obce (do 100 tis. obyvatel: < 20 tis., < 50 tis. a < 100 tis.) a obce nad 100 tis. obyvatel (> 100 tis.). 3.2 Postoj našich respondentů k práci Náš průměrný respondent rozhodně chce pracovat (93,62 %) a byl by jraději, kdyby to bylo v doprovodu asistenta. Ostatními úlevami (prací na chráněném pracovišti, po telefonu či počítači či prací z domova) si tak jistý ní. K práci ho motivují tři věci z našeho výběru (výběr jedné bo dvou je ale téměř stejně častý) a to hlavně možnost výdělku (75,61 %), získávání nových znalostí a zkušeností a pocit, že je potřebný. Možnost setkávání se s novými lidmi a to, že bude jen sedět doma, ho příliš lákají. Pokud práci má, tak většina těchto požadavků je tam naplněna a alespoň částečně odpovídají tomu, co respondenta v práci naplňuje. Náš průměrný respondent už má nějakou, byť krátkou pracovní zkušenost (62,64 %) a v současné době pracuje ať už v běžném pracovním poměru, jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), bo jako pracující důchodce. Dohromady je to 38,30 % našich respondentů. Je pravda, že aktivních, tj. mimo pracovní proces stojících, je v našem vzorku 54,36 % respondentů. Je ale důležité upozornit na to, že velká část z toho je studující (26,60 % z celého souboru, vůbec jvíce zastoupená skupina) a teprve zbylí pobírají důchod (bez toho, že by k tomu ještě pracovali), jsou uznáni jako práce schopní bo jsou prostě zaměstnaní bez toho, aniž by se registrovali na ÚP. Nezaměstnaných na ÚP je 7,45 %. Více na Obr.5. Rozdělení na zaměstnané, zaměstnané a aktivní a studující budeme používat i v dalších analýzách. Pokud náš respondent ní zaměstnaný, tak si práci hledá, bo si ji alespoň nějaký čas hledal (vycházíme jen z odpovědí respondentů, kteří pracují a jsou

18 uznáni jako práce schopní, boť u nich se dá předpokládat nižší motivace ž v jiných skupinách jako zaměstnaní, důchodci a studenti). Obr.5: Recentní postavení respondentů na trhu práce. Tmavšími odstíny modré jsou vyseni ti, kdo v současné době nějakým způsobem pracují, světlými ti, kteří (jsvětlejší odstín náleží aktivním s výj. studentů). Z leva schop = práce schopný; zam = zaměstnaný bez registrace na ÚP; zamup = zaměstnaný registrovaný na ÚP; student = studující; ChrD = zaměstnac chráněné dílny; OSVČ; běžnýpp = v běžném pracovním poměru; mat/rod = na mateřské bo rodičovské dovolené; PrDuch = pracující důchodce; důchod = důchodce. Náš průměrný respondent je převážně spokojený se svým životem (72,34 %), ní si ale jist, zda má dost přátel. Rozhodně však odmítá současnou právní formulaci 3. stupně invalidity jako diskriminační (88,89 %). Valná většina našich respondentů, kteří se rozhodli vyjádřit svůj postoj k tomuto tématu, je tak přesvědčena, že stát by měl své občany omezovat ve službách, které poskytuje na trhu práce, na základě jejich zdravotního stavu. Zvláště, když právo na práci patří mezi základní lidská práva (Listina základních lidských práv a svobod, hlava 4, člák 26) 10 a tedy lze nikomu zakázat pracovat. Konkrétní procenta ke všem zmíněným proměnným nalezte v Tab.2. Tab.2 (str. 19): Sumarizace otázek na postoj respondenta k práci a jeho pozici na trhu práce (2. oddíl otázek): chuť pracovat, práce na chráněném pracovišti, po telefonu či přes počítač, z domova či s asistencí, co respondenta motivuje k práci, co z těchto bodů je naplněno na jeho současném pracovišti a kolik z jeho preferenčních oblastí je naplněno, zda byl někdy zaměstnán, jaký je jeho současný stav na trhu práce, zda si práci hledá, pokud ji má, zda je spokojen se životem, zda má dostatek přátel a zda souhlasí s definicí o schopnosti pracovat ve 3. stupni invalidity (a) a základní statistické údaje o tom, nakolik jsou motivační prvky důležité pro respondenta zastoupeny na jeho současné pracovní pozici (b). Pokud celková početnost v otázce je závislá na odpovědi na jinou otázku, je toto uvedeno v závorce, podobně jako pokud se jedná o výsledek kombinující výsledky více otázek

19 a Otázka Stupeň N % 08: Chuť pracovat ,00% 88 93,62% 6 6,38% 09:...na chráněném pracovišti(08: ) 84 95,45% 40 47,62% 44 52,38% 10: po telefonu či přes počítač(08: ) 85 96,59% 35 41,18% 50 58,82% 11: z domova(08: ) 84 95,45% 43 51,19% 41 48,81% 12: s asistencí(08: ) 85 96,59% 53 62,35% 32 37,65% 13: Motivace k práci (08: ) 82 93,18% - možnost setkání se s novými lidmi 31 37,80% - budu jen sedět doma 32 39,02% - peníze práce je zdroj obživy 62 75,61% - pocit, že jsem potřebný/á 43 52,44% - získání nových znalostí a zkušeností 49 59,76% 13: Motivace k práci - počet ,00% ,61% ,17% ,05% 4 6 7,32% ,85% 14: Naplnění požadavků (13) 68 82,93% - možnost setkání se s novými lidmi 17 56,67% - budu jen sedět doma 19 63,33% - peníze práce je zdroj obživy 40 74,07% - pocit, že jsem potřebný/á 29 70,73% - získání nových znalostí a zkušeností 34 75,56% - nic 8 11,76% Míra naplnění požadavků (13:14) ,00% vůbec 38 46,34% částečně 14 17,07% zcela 30 36,59% 15: Byl jste někdy zaměstnán? 91 96,81% 50 54,95% krátce 7 7,69% 34 37,36% 16: Současný stav ,00% práce schopný 7 7,45% zaměstnaný 9 9,57% zaměstnaný na ÚP 7 7,45% studující 25 26,60% zaměstnac chráněné dílny 5 5,32% OSVČ 3 3,19% v běžném pracovním poměru 24 25,53% mateřská / rodičovská 0 0,00% pracující důchodce 4 4,26% důchodce 10 10,64% 17: Hledáte si práci, pokud ji máte? (16) 38 74,51% 19 50,00% už 2 5,26% 17 44,74% 18: Spokojenost se životem ,00% 68 72,34% 26 27,66% 19: Dostatek přátel ,00% 46 48,94% 48 51,06% 20: Souhlas s právní formulací OZP 3. st ,17% 9 11,11% 72 88,89%

20 b Otázka průměr medián modus s.d. min. max. 13/14: Míra naplnění požadavků 0,4573 0,45 0,00 0,4590 0,00 1, Naši respondenti a studium Tab.3: Sumarizace otázek na dobu studií respondenta (3. oddíl otázek): zda studoval mimo domov (tj. byl na a b internátu bo koleji), jak dlouho mu trvala cesta do školy a kolik let uplynulo od ukončení jeho studií (a) a základní statistické údaje o délce cesty do školy a o době, která uplynulo od ukončení studia (b). Jak ukazuje i Tab.3, náš průměrný respondent studoval mimo domov, což je pochopitelné, pokud uvážíme jak malé procento vysokoškoláků je v našich datech. Cesta do školy mu trvala 40 až 45 minut (více Obr.6a a Tab.3) a pokud dostudoval, tak je ze školy maximálně 5 let (Obr.6b a Tab.3). I to je pochopitelné s ohledem na relativně nízký věk našich respondentů. Je proto možné, že některé souvislosti, které se v této studii objeví, budou více souviset s tím, že se jedná o mladé absolventy a o lidi s PAS. a Otázka Stupeň N % 21: Studium mimo domov ,00% 20 21,28% 74 78,72% 22: Cesta do školy 79 84,04% ,59% ,71% ,57% > ,13% 23: Ukončení studia 83 88,30% pod ,51% ,73% ,07% ,25% ,61% ,61% ,00% ,20% Otázka průměr medián modus s.d. min. max. 22: Cesta do školy (minuty) 41,81 40,00 60,00 28,48 3,00 200,00 23: Ukončení studia (roky) 5,51 3,00-2,00 7,07-2,00 32,