Posouzení výhledového rozsahu vlakotvorných a seřaďovacích stanic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Posouzení výhledového rozsahu vlakotvorných a seřaďovacích stanic"

Transkript

1 Úroveň přístupu: A Č. j /2015-O26 Posouzení výhledového rozsahu vlakotvorných a seřaďovacích stanic Zpracovatelé: Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Ing. David Fuksa Ing. Rudolf Markvart Mgr. Bohumír Trávníček Schváleno generálním ředitelem SŽDC Ing. Pavlem Surým v.r. dne:

2 Úvod Předkládaný koncepční dokument analyzuje stav vlakotvorných stanic a navrhuje možné řešení optimalizace jejich rozsahu a přizpůsobení výhledovým potřebám. Dokument je určen jednotlivým organizačním jednotkám zabývajícím se modernizací, provozováním a provozuschopnosti železniční dopravní cesty: úseku pro modernizaci dráhy při sestavování plánu investiční výstavby a střednědobého výhledu; úseku pro provozuschopnost dráhy při přípravě plánu oprav a údržby železniční infrastruktury; úseku řízení provozu při posuzování rozsahu a optimalizace železniční infrastruktury. Vzhledem k závislosti analyzovaných podkladů na vnějších vlivech, ať už ekonomického nebo politického charakteru, se navrhuje aktualizace dokumentu v periodě cca 3 5 let včetně provedené analýzy vybraných vlakotvorných stanic. Stejně tak tento dokument navazuje na svou přechozí verzi z roku V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne o vytvoření jednotného železničního prostoru je stanoven rozsah služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci. Přístup k dopravní cestě dráhy celostátní a dráhy regionální a poskytování služeb spojených s činnostmi při provozování drážní dopravy, které slouží nebo mohou sloužit více než jednomu dopravci, jsou k dispozici všem oprávněným dopravcům způsobem, který vylučuje zvýhodnění některého z dopravců. Dle ustanovení 21, odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb. (transformační zákon) Státní organizace Správa železniční dopravní cesty provozuje železniční dopravní cestu ve veřejném zájmu; to neplatí pro tu část železniční dopravní cesty, která byla přenechána do užívání jinému provozovateli železniční dopravní cesty nájemní smlouvou. Státní organizace Správa železniční dopravní cesty může provozovat i jinou dráhu na smluvním základě. Zakladatelem Správy železniční dopravní cesty je dle 19, odst. 6 zákona č. 77/2002 Sb. (transformační zákon) Ministerstvo dopravy. To na základě 15, písm. h) zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně. 2

3 Na základě ustanovení 20 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách, ve znění pozdějších předpisů Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje. Na základě článku 13, odst. 2 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2012/34/EU Podmínky přístupu ke službám Provozovatelé zařízení služeb poskytnou nediskriminačním způsobem všem železničním podnikům přístup k zařízením uvedeným v příloze II bodu 2, včetně přístupu po železnici, a ke službám poskytovaným v těchto zařízeních. S cílem zaručit plnou transparentnost a nediskriminaci ve věci přístupu k zařízením služeb uvedeným v příloze II bodu 2 písm. a), b), c), d), g) a i) a poskytování služeb v těchto zařízeních v případech, kdy je provozovatel takového zařízení služeb přímo nebo nepřímo ovládán subjektem nebo podnikem, který je rovněž aktivní a má dominantní postavení na vnitrostátních trzích služeb železniční dopravy, pro něž je zařízení využíváno, musí být provozovatelé těchto zařízení služeb organizováni tak, aby byli na tomto subjektu či podniku nezávislí, pokud jde o organizační aspekty a otázku rozhodování. Příloha II směrnice 2012/34/EU poté stanovuje: 1) Minimální přístupový balík obsahuje: a) zpracování žádostí o kapacitu železniční infrastruktury; b) právo na využití přidělené kapacity; c) použití železniční infrastruktury, včetně výhybek a železničních křižovatek; d) provoz vlaku včetně signalizace, řízení, dispečinku a hlášení a poskytování informací o pohybu vlaku; e) použití zařízení pro dodávku trakčního proudu, je-li k dispozici; f) veškeré další informace potřebné k zavedení nebo k provozování dopravní služby, pro niž byla poskytnuta kapacita. 2. Je poskytnut přístup, včetně přístupu po železnici, k následujícím zařízením služeb, pokud existují, a ke službám poskytovaným v těchto zařízeních: 3

4 a) osobní nádraží, jejich budovy a ostatní zařízení, včetně zařízení pro zobrazení cestovních informací a vhodného prostoru pro služby prodeje přepravních dokladů; b) nákladní terminály; c) seřaďovací nádraží a zařízení pro sestavování vlaků, včetně zařízení pro seřaďování; d) odstavné koleje; e) zařízení údržby, s výjimkou zařízení těžké údržby určených vysokorychlostním vlakům nebo jinému druhu vozového parku, který vyžaduje specifická zařízení; f) ostatní technická zařízení, včetně zařízení pro čištění a mytí; g) zařízení přímořských i vnitrozemských přístavů související s činnostmi železniční dopravy; h) pomocná zařízení; i) čerpací stanice a dodávky paliva v těchto stanicích, jehož zpoplatnění se na fakturách vykáže odděleně. SŽDC pro účely vlakotvorby provozuje seřaďovací stanice, jejichž rozsah je uveden v Prohlášení o dráze celostátní a regionální v platném znění (viz. Prohlášení o dráze Vlakotvorné stanice). Popis stávajícího stavu Stávající počet seřaďovacích stanic a jejich technického vybavení je výsledkem vývojového trendu, který započal v devadesátých letech minulého století jako reakce na pokles přepravy a potřeby řazení vlaků. Vlakotvorné práce byly v průběhu let ukončeny v žst. Praha-Vršovice, Praha-Bubny, Praha-Běchovice, Olomouc levé přednádraží, Přerov levé přednádraží, Bohumín seřaďovací nádraží, Tršnice, Vojtanov, Všetaty, Meziměstí a v řadě dalších podpůrných stanic. Seřaďovací stanice se dělí do kategorií pro dálkovou vlakotvorbu, vlakotvorbu atrakčních obvodů a místní vlakotvorbu. Do první skupiny patří seřaďovací stanice Brno-Maloměřice, Česká Třebová, České Budějovice, Most, Nymburk, Ostrava levé. Po dokončení plánované rekonstrukce dojde ke zvýšení významu seřaďovací stanice Praha-Libeň v rámci středočeského regionu, ale i pro vlakotvorbu dálkovou. Dostatečná kapacita obvodu je důležitou podmínkou pro využití seřaďovací stanice Nymburk pro potřeby automobilového průmyslu (Škoda Auto). 4

5 Další skupinu zahrnují seřaďovací stanice Havlíčkův Brod, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Olomouc, Plzeň a Přerov, které zabezpečující vlakotvorbu do hlavních seřaďovacích stanic a vlakotvorbu pro vlastní atrakční obvody a seřaďovací stanice Břeclav, Český Těšín, Děčín, Cheb, Valašské Meziříčí s vazbou na sousední železnice. Poslední skupinu tzv. podpůrných stanic zahrnuje množinu ostatních, odbočných nebo uzlových stanic, které slouží jako obslužné spádové stanice s regionálním významem. Na dopravním trhu působí v současné době cca 90 dopravců; seřaďovací stanice využívá fakticky, až na výjimky, pouze společnost ČD Cargo, a. s. Posuzování seřaďovacích stanic Zhodnoceno bylo celkem 29 seřaďovacích stanic se spádovištěm. Z posuzovaných seřaďovacích stanic je 24 stanic vybaveno spádovištním zařízením (kolejovými brzdami). Kolejové brzdy nejsou ve stanicích Hradec Králové hl. n., Cheb, Liberec, Turnov a Ústí nad Labem západ. Při posuzování seřaďovacích stanic byly využity podklady SŽDC a podklady dopravce ČD Cargo, a.s., který má dominantní postavení na dopravním trhu v oblasti jednotlivých vozových zásilek. Rozhodujícími ukazateli při posuzování seřaďovacích stanic byly počty výchozích a končících nákladních vlaků vycházející z Plánu vlakotvorby v období let a počty rozposunovaných vozů přes spádoviště (získané z ADPV archiv dat provozních výkonů). Struktura přepravovaného zboží Do seřaďovacích stanic jsou soustředěny zásilky v jednotlivých vozech/vozových skupinách přeřazované následně v posloupnosti vlaků stanovených plánem vlakotvorby. Z hlediska komoditní skladby jsou jednotlivé zásilky zastoupeny ve všech druzích zboží a prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Vysoká koncentrace nakládky a vykládky je v ostravském uzlu, který je položen na trase II. a III. tranzitního koridoru, v okolí Ostravy pak ještě ve Vratimově, Paskově a průmyslové zóně v Nošovicích. 5

6 V severozápadních a středních Čechách se největší přepravní výkony uskutečňují v žst. Hněvice, Třebušice, Březno u Chomutova, Nové Sedlo u Lokte, Lovosice, Most, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Beroun, související s těžbou hnědého uhlí, chemickým průmyslem a těžbou nerostných surovin. Z hlediska obratu nákladních vozů jsou klíčovými stanicemi Mladá Boleslav, Kolín, Solnice, s vazbou na automobilovou výrobu, přeprava dřevní hmoty je soustředěna do žst. Planá u Mariánských Lázní, Hněvice (Štětí), Žďírec nad Doubravou a několika menších lokalit v oblasti jižních a západních Čech. Kombinovaná doprava je soustředěna do řady překladišť, která pokrývají zpravidla potřeby poptávkových segmentů intermodální dopravy. K nejvýznamnějším (veřejným) teminálům patří Praha-Uhříněves, Česká Třebová, Mělník, Lovosice, Plzeň-Nýřany, Ostrava-Šenov, Zlín-Želechovice/Lípa, Přerov-Horní Moštěnice, Brno-Horní Heršpice, Paskov. Přehled výše uvedených terminálů kombinované dopravy je v grafické podobě součástí přílohy č. 1. Předpokládaný vývoj v oblasti přepravy zboží Hlavní přepravní proudy a přepravní výkony s cca 85 % jsou soustředěny na tratích TEN-T, na kterých je rovněž umístěna většina hlavních seřaďovacích stanic. Pro nejbližší výhledové období se nepředpokládají výrazné změny z hlediska vedení přepravních proudů a rozmístění významných lokalit manipulací s vozovými zásilkami. Průměrný roční reálný růst železničních přeprav se předpokládá do r v rozmezí 1,5 2,0 %, především v tranzitní dopravě. Základním trendem by měla být postupná obměna skladby přepravovaného zboží, kdy komodity s vysokou specifickou hmotností by měly být postupně nahrazovány finálními výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Největší růst je očekáván v kombinované dopravě, a to v meziročním průměru o 3,5 4,5 %. Na základě studie Strategie rozvoje sítě překladišť kombinované dopravy byly navrženy a posouzeny tři lokality za účelem vzniku (obnovy) nových terminálů kombinované dopravy (KD). Jedná se o lokality v žst. Jihlava, ve výhybně Nemanice II a o terminál Pardubice (MLC). K dalšímu prověření/přípravě byl doporučen především terminál Pardubice. Podíl KD na železniční nákladní dopravě trvale roste (v ČR KD na železnici dosahuje cca 15% podílu celkového přepravního výkonu železniční nákladní dopravy), v okolních vyspělých zemích přesahuje i ¼ veškerých výkonů nákladní přepravy, zatímco systém jednotlivých vozových zásilek zaznamenává trvalý pokles. V některých vyspělých zemích je tento systém cíleně utlumován, v řadě zemí došlo k jejich ukončení. I v ČR vykazují přepravy jednotlivých 6

7 zásilek dlouhodobě klesající tendenci. Další vývoj bude zřejmě kopírovat vyspělé země, tzn. že dojde k postupnému poklesu podílu přepravy jednotlivých zásilek (ať již z hlediska komoditní změny tak i snahy dopravce snížit nákladovost provozu manipulačních vlaků při svozu a rozvozu zásilek) a tím i ke snížení počtu výchozích a končících vlaků. Hluk z provozu vlakotvorných stanic Vlakotvorné stanice jsou významným zdrojem hluku, který svým charakterem představuje určitou starou hlukovou zátěž, neboť spádoviště v těchto stanicích jsou provozována několik desítek let. Z hlediska stávající právní úpravy (nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ve znění platném od 1. listopadu 2011, resp. jeho novelizované znění účinné od ; dále též jen nařízení vlády ) je na vlakotvorné stanice (a zejména kolejové brzdy) nahlíženo jako na tzv. stacionární zdroj hluku. V důsledku toho se uplatní základní hygienické limity bez běžných pozitivních korekcí, které jsou používány pro hluk z dopravy po železniční dráze. Limit pro období 8 nejhlučnějších hodin v denní době (6-22 hodin) tak činí 50 db, v případě 1 nejhlučnější hodiny v noční době (22-6 hodin) pak pouze 40 db. K těmto hodnotám je dále připočitatelná záporná korekce -5 db, která se uplatní při prokázání tzv. tónové složky; tónová složka je přitom častým doprovodným znakem hluku vznikajícího na vlakotvorných stanicích. V novelizovaném nařízení vlády byla doplněna korekce k limitu hluku ve výši +5 db v noční době, a to jak v případě hluku proměnného, tak hluku proměnného s tónovou složkou. Tato korekce se nově týká všech vlakotvorných stanic uvedených do provozu přede dnem Hlavním zdrojem hluku jsou kolejové brzdy, případně hluk vznikající při dobrzďování posunovaných vozů zarážkou nebo při narážení vozů o sebe navzájem při sestavování vlakových souprav. S ohledem na velmi přísné hygienické limity vyplývající z nařízení vlády č. 272/2011 Sb. je zřejmé, že možnost výskytu nadlimitní hlukové zátěže je poměrně reálná v chráněném venkovním prostoru a zejména v chráněném venkovním prostoru staveb k bydlení nacházejících se ve vzdálenosti čítající až několik stovek metrů od zdrojů hluku (typicky vlakotvorné stanice se spádovišti osazenými kolejovými brzdami, jako dominantním zdrojem hluku). Tento nežádoucí efekt proto nelze zcela vyloučit prakticky u žádné vlakotvorné stanice. Např. na základě analýzy hluku z vlakotvorných prací v případě žst. Praha-Libeň bylo zjištěno, že v extrémních případech může docházet k překračování limitu hluku pro 1 nejhlučnější hodinu při zohlednění tónové složky (limit 35 db) až ve vzdálenosti více než 1,5 km od zdroje hluku. S ohledem na tuto skutečnost je možné vyslovit závěr, že při stávajícím hygienickém limitu hluku je potenciální riziko jeho překročení prakticky u všech stanic vybavených kolejovými 7

8 brzdami. V případě stanic nevybavených kolejovými brzdami, kde je v provozu používána jiná technologie prací, je hlavním zdrojem hluku především narážení nákladních vozů o sebe; to se však děje na různých místech relačních kolejí, tedy zdroj hluku je v místě i čase do určité míry proměnlivý. Všeobecně se bude na perspektivních seřaďovacích stanicích (zařazených do skupiny 1 tohoto materiálu) hladina hluku snižovat moderními přístupy např. (kolejové brzdy Bremex_Annysys nebo použitím pístových brzd Dowty, aj). Z hlediska existujících vlakotvorných stanic, emisí hluku a přítomnosti obytné zástavby je třeba upozornit zejména na dvě stanice, kde již probíhá (proběhla) realizace protihlukových opatření Praha-Libeň a Havlíčkův Brod; dále pak na stanice Ostrava levé (pravé) a Český Těšín, které jsou potenciálním reálným ohniskem dalších problémů. V neposlední řadě i v případě vlakotvorných stanic Beroun seř. n., Brno-Maloměřice, České Budějovice seř.n., Děčín hl.n., Hradec Králové hl.n., Cheb, Lovosice, Nymburk a Valašské Meziříčí existuje nezanedbatelná možnost výskytu nadlimitní hlukové zátěže v chráněném venkovním prostoru staveb k bydlení nacházejících se ve vzdálenosti čítající až několik stovek metrů. Tento nežádoucí efekt však nelze zcela vyloučit prakticky u žádné vlakotvorné stanice. Podrobnější údaje k vybraným vlakotvorným stanicím z hlediska hlukové zátěže jsou uvedeny v příloze č. 3. 8

9 Závěr Z provedeného hodnocení vychází, že kolejové kapacity seřaďovacích stanic nejsou plně využity prakticky v žádné seřaďovací stanici a nedosahují ukazatelů, na které byly projektovány a nedosahují výkonů z počátku 90. let minulého století. Využití svážného pahrbku nepřekračuje zpravidla 60 %. Rozsah kolejí v seřaďovacích stanicích je prakticky ve všech seřaďovacích stanicích naddimenzovaný. Případné navýšení výkonů (mj. i v souvislosti se vstupem dalších dopravců na liberalizovaném přepravním trhu) je možné realizovat bez doprovodných investic. Zhodnoceno bylo celkem 29 seřaďovacích stanic se spádovištěm, z nichž 24 stanic je vybaveno spádovištním zařízením (kolejovými brzdami). Přepravy jednotlivých zásilek dlouhodobě vykazují klesající tendenci. Z uvedeného vyplývá, že v případě ponechání stávajícího počtu seřaďovacích stanic při klesajícím trendu v počtu výchozích a končících vlaků dojde k dalšímu snížení využití kolejových kapacit a spádovištních zařízení, přičemž vysoké fixní náklady nutné na provozování sítě seřaďovacích stanic budou minimálně stejné. Prioritním cílem proto je: dosažení optimalizovaného počtu, rozsahu a funkce seřaďovacích stanic, a tím vyššího využití automatizačních zařízení a kolejových kapacit (do vybraných seřaďovacích stanic, technicky vybavených a situovaných na hlavních přepravních směrech je třeba soustředit výkony ze stanic s trvale nízkými výkony; zmenšit rozsah infrastruktury v těchto stanicích včetně úspory provozních a investičních nákladů nutných pro obnovu a rekonstrukce kolejí v seřaďovacích stanicích včetně finančních prostředků vkládaných do údržby a obnov spádovištních zařízení; otázka opuštění některých seřaďovacích stanic s trvale nízkými výkony je rovněž aktuální v souvislosti se snížením finančních nákladů pro připravovaný obchodní převod pozemků na SŽDC; optimalizace míst nakládky a vykládky ve stanicích včetně jejich vybavení; vytvářet nabídky pro napojení rozhodujících průmyslových zón. 9

10 Rozhodujícími indikátory budou: průměrný denní poměr rozposunovaných vozů viz. Příloha č. 2; celkový počet a vzájemný poměr aktivních a neaktivních vleček; počet napojených průmyslových zón a počet VLC; počet napojených terminálů kombinované dopravy. Další otázkou, kromě technologické stránky infrastruktury železničních seřaďovacích stanic, je pak obecně ekonomické posouzení potřebnosti daného zařízení za situace, kdy použití staničních kolejí, případně dalších zařízení sloužících pro řazení vlaků není výkonově zpoplatněné. Pro výhledové období se doporučuje zachovat: seřaďovací stanice s koncentrací dálkové vlakotvorby jedná se o žst. Ostrava pravé (v souladu s výhledovým řešením uzlu Ostrava), žst. České Budějovice, žst. Nymburk seř. n., žst. Česká Třebová, žst. Most n. n. a Brno-Maloměřice; v těchto stanicích se doporučuje zachovat svážné pahrbky včetně zařízení usměrňující jízdy odvěsů (KOMPAS) a vybavení automatizačním zařízením; vybrané pohraniční seřaďovací stanice Břeclav, Děčín, Valašské Meziříčí a Cheb s výjimkou nevyužívaného řadícího obvodu sever; v žst. Český Těšín doporučujeme sledovat vývoj řazené zátěže aktuálně jsou řadící práce ve vztahu k přechodu na síť PKP-PLK nadále předpokládány bez změny technologie, současně ve stanici je a zřejmě nadále bude prováděno odstavování zátěže z vlaků relací PKP-PLK Haniska pri Košiciach ŽSR (zátěž pro USS Steel), kdy vzhledem k nepříznivým sklonovým poměrům směrem na st. hranice ČR/SR je z vlaků z Polska (uhlí, ruda) odstavována zátěž (z tun na tun) a z odstavených vozů jsou tvořeny vlaky navíc, přičemž nelze spojovat rudu s uhlím; kolejiště seřaďovací stanice Lovosice; je využíváno pro kombinovanou dopravu, jejíž význam v této stanici narůstá a předpokládán je další nárůst, včetně komodity chemie i kombi. Existenci svážného pahrbku doporučujeme posoudit před rekonstrukcí stanice; 10

11 seřaďovací stanice Ostrava-Kunčice v závislosti na existenci a výkonech napojeného komplexu společnosti Arcellor Mittal; vzhledem k narůstajícím výkonům v dané lokalitě ČD Cargo nadále uvažuje o využívání této seřaďovací stanice; stanice je nově předávací stanicí mezi AWT (vlečkový areál Dolu Paskov) a ČD Cargo, což předpokládá nárůst řadících prací ve stanici Ostrava-Kunčice. seřaďovací stanice Plzeň byla potvrzena ve stávající lokalitě Doubravka, kolejové brzdy využívat do ukončení jejich fyzické životnosti, jejich obnovu řešit ve stavbě Modernizace uzlu žst. Plzeň 4. stavba ; nepředpokládá se výrazný nárůst výkonů, stanice pro obsluhu regionu s návozem do stanic České Budějovice a Praha-Libeň; seřaďovací stanice Havlíčkův Brod, Praha Libeň, Hradec Králové hl. n. a Kolín seřaďovací stanice vykazují stabilní výkony. Stanice Hradec Králové hl. n. převzala řadící práce za žst. Pardubice hl. n. kromě místních výkonů; seřaďovací stanici Beroun prozatím zachovat; svážný pahrbek se vhledem k charakteru vlakotvorné stanice doporučujeme zachovat, kolejové brzdy s ohledem na počty rozposunovaných vozů doporučujeme provozovat do vyčerpání technické životnosti jednotlivých částí. Ve všech seřaďovacích stanicích je třeba uskutečnit zefektivnění a racionalizace provozu na základě aktuálního prověření ze strany postradatelnosti. Seřaďovací stanice Bohumín obvod Vrbice, Pardubice hl. n., Liberec, Ústí nad Labem západ, Cheb obvod sever a Turnov jsou neperspektivní a v současné době nepotřebné. Z hlediska využití kolejových kapacit vykazují trvale nízké ukazatele. Stanice, ve kterých byly ukončeny řadící práce, doporučujeme využít pro odstavování zátěže pro dopravce resp. optimalizovat rozsah infrastruktury SŽDC. Seřaďovací stanice Přerov pravé přednádraží a Kralupy nad Vltavou budou výhledově nepotřebné, jelikož po dokončení rekonstrukce stanice Praha-Libeň je předpokládán přesun dálkové dopravy z Kralup nad Vltavou do Prahy-Libně s ponecháním místních výkonů v Kralupech nad Vltavou a řadící práce v Přerově budou přesunuty do žst. Olomouc pravé přednádraží v rámci soustředění řadících činností za obě jmenované stanice s malou vzájemnou vzdáleností. 11

12 Plán vlakotvorby ČD Cargo se zaměřuje právě na seřaďovací stanice s malou vzájemnou vzdáleností se snahou řadící činnosti soustřeďovat. Jedná se zejména o lokality: Přerov + Olomouc = Olomouc; Pardubice + Hradec Králové = Hradec Králové (částečně již realizováno); Kralupy nad Vltavou + Beroun + Praha-Libeň = Praha-Libeň (částečně realizováno); Havlíčkův Brod + Jihlava = Havlíčkův Brod (realizováno); Sokolov (vyjma ucelených vlaků) + Nové Sedlo u Lokte + Karlovy Vary = Nové Sedlo u Lokte. V současné době jsou některé z výše uvedených variant realizovány, zbývající jsou rozpracovány. Plán vlakotvorby bude vždy projednán v dostatečném časovém předstihu s dopravcem ČD Cargo v případech, kde nelze technicky zajistit vhodná protihluková opatření nebo jsou tato opatření investičně náročná. Omezování rozsahu infrastruktury ve stanicích Brno-Maloměřice, Česká Třebová, České Budějovice, Praha-Libeň, Nymburk seř. n. a Most n. n. společnost ČD Cargo nedoporučuje. Důvodem je stále se zvyšující tvorba skupinových vlaků. Řazení skupin na jednu kolej a další následné rozřazování není vždy možné. Vede k vyšší pracnosti a prodlužuje dobu na sestavu skupinového vlaku s vlivem na přechody zátěže, a tím i na samotnou sestavu GVD. 12

13 Managerské shrnutí a doporučení V manažerském shrnutí a doporučení byly vytipovány tři skupiny seřaďovacích stanic. První skupinu tvoří seřaďovací stanice, které mají potenciál růstu nebo stabilních přepravních výkonů. Druhou skupinu tvoří seřaďovací stanice, které jsou vytipovány na opuštění řadících prací a tudíž i ukončení oprav, údržby či modernizačních akcí. Třetí skupinu tvoří zbylé seřaďovací stanice, kde je důraz kladen na posuzování potřebného stavu dopravní infrastruktury k přepravním výkonům v jednotlivých seřaďovacích stanicích. Tento materiál byl projednán na představenstvu společnosti ČD Cargo a.s. dne 10. května 2016 a bez připomínek byl materiál vzat na vědomí. Tento materiál bude společně s ČDC, a.s. aktualizován v pravidelných intervalech. 1. V seřaďovacích stanicích Brno-Maloměřice, Břeclav, Česká Třebová, České Budějovice, Děčín hl. n., Most nové nádraží, Nymburk a Ostrava pravé nádraží navrhujeme: zachovat spádovištní zařízení včetně zařízení usměrňujícího jízdy odvěsů (KOMPAS); optimalizovat rozsah stanic na základě podrobného prověření postradatelnosti; zohlednit výstupy prověření postradatelnosti při převodu pozemků z ČD na SŽDC, tak aby nedošlo k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků; modernizovat technologické zařízení stanic pro dosažení větší efektivity provozu; 2. Stanice Bohumín-Vrbice, Cheb obvod sever, Pardubice hl. n., Kralupy nad Vltavou, Liberec, Přerov pravé přednádraží, Turnov a Ústí nad Labem západ považujeme výhledově za neperspektivní s ohledem na přepravní výkony a navrhujeme: neobnovovat technologická zařízení; provést podrobné prověření postradatelnosti kolejiště s důrazem na postupný útlum řadících prací a jejich přesun do nejbližších technologicky vybavených stanic; 3. Pro seřaďovací stanici Plzeň byla potvrzena stávající lokalita Dobravka. Obnova technologického zařízení je řešena v rámci stavby Modernizace uzlu žst. Plzeň 4. 13

14 stavba. Nevyužívané kolejiště žst. Plzeň-Koterov řešit ve stavbě Modernizace uzlu žst. Plzeň 5.stavba např. jako odstavné koleje v minimální míře. 4. Ve zbývajících seřaďovacích stanicích, které vykazují stabilní výkony (Beroun, Český Těšín, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Cheb vyjma obvod sever, Olomouc, Kolín, Lovosice, Ostrava-Kunčice, Praha-Libeň, Valašské Meziříčí) navrhujeme: provést podrobné prověření postradatelnosti, tak aby bylo možné definovat potřebný rozsah stanic a v nich stav infrastruktury, který se bude udržovat; zohlednit výstupy prověření postradatelnosti při převodu pozemků z ČD na SŽDC, tak aby nedošlo k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků; sledovat potenciál těchto stanic a v případě možnosti modernizovat technologická zařízení vybraných stanic; 5. Zefektivnit způsob vybírání poplatků za železniční dopravní cestu tak, aby bylo obsaženo i využití kapacit seřaďovacích stanic, staničních kolejí, technologických zařízení, včetně zpoplatnění za odstavování zátěže pro dopravce, který v současné době bezplatně využívá zařízení ve správě SŽDC; 6. Dokument se doporučuje novelizovat v průběhu 2 4 let nebo při zásadních změnách dopravní politiky ČR v přepravě jednotlivých kusových zásilek. 14

15 Příloha č. 1: Mapa kontejnerových terminálů v ČR 15

16 Příloha č. 2: Analýza vývoje výkonů vybraných seřaďovacích stanic v letech 2013 až 2015 a kvalifikovaný odhad vývoje výkonů do roku 2020 a 2030 Zpracováno na základě podkladů ČD Cargo, a.s. a SŽDC, s.o. Úvod Grafy vyznačují průměrné a maximální denní počty zpracovaných vozů v jednotlivých letech za období 2013 až 2015 a ve výhledu pro časový horizont do r a Ve všech případech jde o počet vozů v prvotním i následném posunu (přeřazení vozů na relačních kolejí do skupin v potřebném pořadí, vyřazení správek, úprava nákladu apod.. Počty jsou tedy vyšší než skutečný počet rozřazených vozů. Skutečný počet (reálný) je uveden u každé seřaďovací stanice v analýze a vztahuje se k roku Výhled vychází ze situace současné při nezměněných podmínkách (při stejné koncepci vlakotvorných prací a rozmístění prostředků. Beroun Výkony v této stanici jsou zčásti ovlivněny probíhajícími výlukami zejména na trati mezi Rokycany a Plzní, kdy některé dny není nákladní doprava přes Beroun vedena vůbec nebo jen omezeně (vápenec, automobily, kombinovaná doprava). Dokazuje to v grafu velký rozdíl mezi počtem zpracovaných vozů v maximální směně a denní průměr. (Reálný počet v max. cca 150 vozů). 16

17 Výhledově předpokládáme nárůst výkonů o cca 20% do roku 2030 s tím, že se bude zvyšovat počet směn tak, jak budou odbourána omezení jízd vlaků. Brno-Maloměřice Patří mezi nejvýkonnější seřaďovací stanice v ČR. V období 2013 až 2015 došlo k nepřetržitému poklesu výkonů jak v maximálních směnách, tak i v průměru. Odpovídá to i malému podílu železniční dopravy v modálním rozdělení. Kdy v objemu přepravených věcí zaujímá železnice v Jihomoravském kraji pouhých 7%. Odpovídá to i vývoji přepravy věcí po železnici v Jihomoravském kraji, kdy zásadní vliv měl průběh ekonomické krize a v roce 2015 výluková činnost v oblasti seřaďovací stanice. Reálný max. počet cca 700 vozů. 17

18 Ve výhledu bude žádoucí zvýšit podíl železnice v dovozu a vývozu věcí z uvedené oblasti. Chybí však lokality pro nakládku a vykládku a veřejný terminál kombinované dopravy. Do roku 2020 předpokládáme stagnaci výkonů, a do roku 2030 mírný růst cca o 10%. Břeclav Vývoj výkonů v Břeclavi kopíruje téměř přesně vývoj ekonomiky. V roce 2014 a 2015 se navíc projevil vliv výlukové činnosti (zvětšuje se rozdíl mezi maximální směnou a průměrem). Ve 18

19 stanici je vysoký podíl práce s tranzitní zátěží. Tento charakter předpokládáme i v budoucnu. Reálný max. počet cca 450 vozů. Ve výhledu očekáváme možný růst do roku 2020 cca 20% až 30%. Cheb V období 2013 až 2015 se výkony seřaďovací stanice pohybovaly okolo 210 průměrně zpracovaných vozů denně. Maximum zpracovaných vozů bylo v roce 2014, a to 480. Podíl 19

20 železnice na trhu je příznivý kolem 20 až 30%. Skutečný počet vozů bez následného posunu cca 100 vozů. Výhledově očekáváme stagnaci do roku 2020 a v závislosti na větším propojení sítě ČR a SRN do roku mírný nárůst průměrných výkonů cca o 10% spojený s obnovením kontejnerového terminálu. 20

21 Kralupy nad Vltavou Ve sledovaném období došlo k plynulému poklesu objemu místní zátěže. Zároveň došlo k nárůstu tranzitní zátěže. Stabilitu zaznamenává pohyb vozů do a z Kaučuku. Reálný max. počet cca 200 vozů. Výhledově lze očekávat spíše stagnaci výkonů místní práce. Společnost ČD Cargo uvažuje o přesunu řadící práce do žst. Praha-Libeň. To by umožnilo komplexní modernizaci žst. Kralupy nad Vltavou, včetně úpravy bývalého svážného pahrbku. Došlo by k ostranění chybějící modernizace na I. TŽK směrem na Německo. Děčín hlavní nádraží Ve výkonech dochází k velké rozkolísanosti (rozdíl mezi maximálním denním výkonem a průměrnou hodnotou) je více jak dvojnásobný. Zároveň však dochází k nárůstu hodnot jak maximálních, tak i průměrných. Reálný max. počet cca 150 vozů. 21

22 Vzhledem k vysokému podílu železnice v přepravě zboží (cca 50%) nelze již očekávat nárůst objemu místních manipulací. Naopak lze v souvislosti s narůstajícím objemem výkonů kombinované dopravy počítat s nárůstem objemu výkonů zpracování tranzitní zátěže. Dramatickou změnou může být zamýšlené přesměrování mezistátní nákladní přepravy na novou trať Ústí nad Labem západ Pirna. *) bez nové trati Havlíčkův Brod Zvyšující se rozdíl mezi výkony v maximálních dnech a průměrnými hodnotami může být důsledkem poklesu objemu místní zátěže a občasného zpracovávání v době vytížení vlaků. Reálný max. počet cca 260 vozů. 22

23 Vzhledem k charakteru hospodářství v dané oblasti nelze i přes nízký podíl železnice na trhu očekávat určité navýšení. Proto lze očekávat spíše stagnaci výkonů. Hradec Králové hlavní nádraží Ve výkonech dochází k velké rozkolísanosti (rozdíl mezi maximálním denním výkonem a průměrnou hodnotou) je více jak dvojnásobný. Vcelku výkony v této seřaďovací stanici stagnovaly. Práce v této stanici má nárazový charakter. Reálný max. počet cca 100 vozů. 23

24 Velký podíl v skladbě přepravovaného zboží zaujímá přeprava automobilů. Očekáváme spíše stagnaci výkonů při zpracování místní zátěže. Kolín V uplynulém období došlo k mírnému zvýšení objemu výkonů a zlepšení poměru mezi hodnotou maximálního dne a průměrnou denní hodnotou za rok, tedy zpravidelnění. Převažující činností stanice je zpracování vozů pro přepravu automobilů (automobilka TPCA). Reálný max. počet cca 335 vozů. 24

25 Předpokládáme pokračování současného trendu. Velká závislost výkonu bude i nadále na vývoji výroby automobilového průmyslu. Most nové nádraží Převážná část manipulací souvisí s vozy pro přepravu olejů a pevných paliv. V této oblasti došlo k mírnému nárůstu. Podíl železniční dopravy na trhu v oblasti překračuje 50%. Reálný max. počet cca 170 vozů. 25

26 Výhledově předpokládáme určitou stabilitu s tím, že vzdálenější vývoj bude záviset na dalším vývoji v blízkých těžebních oblastech. Nymburk hl.n. Patří k nejvýkonnějším seřaďovacím stanicím u nás. V současné době se zde posunuje převážně s vozy na přepravu automobilů a dílů, dále se skupinami vozů kombinované dopravy. Zpracování místní zátěže zčásti obstarává i za chybějící kapacitu v Praze. Stanice vykazuje pravidelné a vyrovnané výkony. Reálný max. počet cca 350 vozů. 26

27 Výhledově předpokládáme pokračování vyrovnaných výkonů s mírným růstem, hlavně při zpracování tranzitních vlaků s výměnou zátěže. Olomouc hl. n. Po počátečním poklesu došlo v objemu výkonů k obratu k růstu. Křivka kopíruje vývoj ekonomiky v ČR. Vzhledem k nízkému současnému podílu železnice na trhu nákladní přepravy (14%) lze očekávat pokračování současného trendu. Reálný max. počet cca 500 vozů. 27

28 Výhledově předpokládáme pokračování růstu výkonů, vzhledem k přesunu řazení záteže z Přerova. Ostrava levé nádraží V současné době patří mezi nejvýkonnější seřaďovací stanice v ČR. V období 2013 až 2015 vykazovala vyrovnané výkony s menším podílem výkonů v maximálním dnu. Reálný max. počet cca 550 vozů. 28

29 Ve výhledu dojde k využívání pravého nádraží namísto nádraží levého dle Studie proveditelnosti uzlu Ostrava. Bude pokračovat trend snižování podílu přepravy uhlí a nárůst tranzitní zátěže s přepracováním, zejména ve směru Severomořské přístavy terminály KD a tranzit sever jih. To s sebou přinese vyrovnávání výkonů mezi jednotlivými dny v týdnu. 29

30 Pardubice hl. n. Ve výkonech této stanice lze vysledovat značnou nerovnoměrnost mezi jednotlivými dny. Křivka výkonů dosud kopírovala křivku vývoje české ekonomiky. Podíl železnice v regionu je poměrně vysoký (cca 40%). Reálný max. počet vozů je velmi malý (odhad max. do 50 vozů). Skutečná čísla se nám nepodařilo zjistit. Dochází prakticky jen k přeřazování skupin vozů. Ve vývoji bude pravděpodobně pokračovat velká nerovnoměrnost výkonů mezi jednotlivými dny. Nárůst bude ale nižší než v období 2013 až 2015.Pardubice budou řadit pouze místní zátěž, veškerá tranzitní zátěž bude řazena v Hradci Králové. 30

31 Plzeň hl. n. Pokles průměrných výkonů do roku 2015 souvisí s výlukovou činností v plzeňském železničním uzlu a na přilehlých traťových úsecích. Reálný max. počet cca 150 vozů. V nejbližším výhledu bude práce stanice ovlivněna pokračující výlukovou činností. Následně dojde postupně k navýšení výkonů a křivka bude kopírovat zhruba vývoj ekonomiky s tím, že se pravděpodobně zvýší podíl zpracování vozů v tranzitních vlacích odvěšování a přivěšování zátěže mezi relacemi (přeprava automobilů, KD). 31

32 Přerov přednádraží Rovněž výkony v Přerově byly ovlivněny výlukovou činností v uzlu. Podíl výkonů železnice cca 15% dává prostor pro zvýšení. Reálný max. počet cca 220 vozů. Výhledové předpokládáme růst výkonů a zpravidelnění činnosti stanice. Růst bude kopírovat trernd ekonomiky ČR. Dojde ale zčásti ke změně skladby zpracovávaných vozů ke KD. Za Přerov bude řadit žst. Olomouc, vzhledem k malé vzdálenosti obou seřaďovacích stanic. 32

33 Valašské Meziříčí Výkony v této stanici, kde převažuje manipulace s vozy pro chemické závody, byly ovlivněny výlukovou činností na Slovensku. Reálný max. počet cca 200 vozů. Po ukončení výlukové činnosti se výkony ustálí na hodnotách blízko údajů za roky 2013 a

34 Česká Třebová Vlivem zvýšení podílu tranzitní zátěže (přeprava automobilů, KD) a snížení výkonů s místní zátěží došlo ke snížení průměrných denních hodnot a zároveň ke snížení rozdílu mezi maximálním a průměrným denním výkonem. Reálný max. počet cca 320 vozů. Výhledově předpokládáme pokračování posledního trendu s mírným zvýšením denních výkonů vlivem ukončení výluk na obsluhovaných relacích z České Třebové. 34

35 České Budějovice Výkony seřaďovací stanice vykazují poměrnou stabilitu. Rozdíly mezi maximálním dnem a průměrnou hodnotou se zmenšují. Pokles výkonů zčásti ovlivnily výluky na trati České Budějovice Praha. Podíl železnice na výkonech v regionu je pouhých cca 10%. Reálný max. počet cca 160 vozů. Nízký podíl železnice na přepravním trhu a ukončení výluk skýtají možnost navýšení výkonů seřaďovací stanice. Půjde však vesměs o manipulace s vozy na a z tranzitních vlaků. 35

36 Český Těšín Výkony jsou výrazně ovlivněny výlukovou činností na přilehlých traťových ramenech. Podíl železnice na přepravním trhu v regionu je poměrně příznivý cca 40%. Reálný max. počet cca 380 vozů. Ve výhledu lze předpokládat mírné navýšení výkonů v závislosti na vývoji ekonomiky rozhodujících subjektů regionu. 36

37 Praha-Libeň Existence jediné plně funkční seřaďovací stanice pro milionovou sídelní aglomeraci Prahy je extrémem, který se projevuje při růstu ekonomiky Prahy a větší poptávkou po přepravě nízkým podílem železnice na pražském přepravním trhu cca jen 12%. Je tendence narůstající přepravní nároky uspokojovat přesouvání výkonů s místní zátěží mimo Prahu, což ale může vést k prodlužování doby přepravy a v konečném důsledku k dalšímu přesouvání výkonů na silniční dopravu. Reálný max. počet cca 400 vozů. Pomineme-li tlaky na regulaci výkonů ve stanici (zejména hluk) na současný stav, lze předpokládat zvýšení výkonů zhruba v obrysech růstu ekonomiky. 37

38 Závěr K sestavení výhledových hodnot pro období do roku 2020 byly použity výstupy z IS ISOŘ za roky 2013 až 2015, údaje o výkonech seřaďovacích stanic laskavě předané společností ČD Cargo, a. s., statistické údaje ministerstva dopravy o přepravě věcí všemi druhy dopravy v ČR za období 2013 až 2015, dále předpokládaný vývoj ekonomiky ČR, předpokládaný vývoj stavebních prací na síti. Pro vzdálenější období do roku 2030 jsou výsledkem prognózy (hodnoty s nižší pravděpodobností přesnosti uvedených údajů). V tomto textu nejsou uvedeny počty vozů rozpouštěných přes svážný pahrbek. Obecně lze konstatovat, že se jejich podíl snižuje s narůstajícím počtem speciálních vozů, které nesmí na svážný pahrbek. Jejich podíl ve vlacích určených ke zpracování v seřaďovacích stanicích se pohybuje mezi 30% až 50%. 38

39 Příloha č. 3: Analýza vybraných seřaďovacích (vlakotvorných) stanic z hlediska existující hlukové zátěže Zpracováno na základě podkladů SŽDC, s.o. Vlakotvorné stanice s protihlukovými opatřeními Vlakotvorná stanice Havlíčkův Brod Do roku 2015 bylo proinvestováno cca 50 mil. Kč. U nejexponovanějších staveb k bydlení (ve vzdálenosti cca 150 a 300 m) se podařilo omezit úroveň hlučnosti v noční době (v deskriptoru L Aeq,1h ) z původních hladin v rozmezí db až na úroveň 35 db. Realizací účinných protihlukových opatření bylo dosaženo splnění hygienického limitu a toto spádoviště je možné provozovat bez dalších omezení. Vlakotvorná stanice Praha-Libeň Od března do prosince 2016 probíhá realizace stavby Modernizace spádoviště v žst. Praha- Libeň včetně protihlukových opatření. Náklady dosáhnou cca 230 mil. Kč bez DPH. Součástí stavby je celá řada protihlukových opatření: Výměna kolejových brzd Bude provedena komplexní výměna KB. Jednou z hlavních možností snížení hluku z provozu KB je snížení intenzity brzdění odvěsů v jednotlivých KB rozložením potřebného brzdění spouštěných odvěsů do více sledů KB. V rámci tohoto opatření je uvažováno s vytvořením 2 sledů dostatečné výkonných KB. První sled KB bude vytvořen dosazením nové KB s brzdovým mechanizmem na obou kolejnicových pasech, druhý sled sestavou dvou KB. Dále bude instalován nový elektronický automatizační systém. Nízké protihlukové clony Prostory KB budou vybaveny speciálními nízkými protihlukovými clonami, které budou realizovány formou dosazení doplňkového zařízení KB. Budou použity protihlukové panely s neprůzvučností Rw 36 db a pohltivostí hluku DL alfa 14 db. Vzdálenost od osy koleje se uvažuje 1820 mm a výška clony je mm. Přesah clon přes délku brzd je cca mm. Instalace protihlukového zařízení 39

40 Protihlukové zařízení (pod obchodním označením BREMEX) bude instalováno těsně pod první sled KB. Zařízení aplikuje na boky kol projíždějících vozů speciální přípravek, který obsahuje vysoký podíl pevných částic. Po aplikaci vytvoří přípravek na povrchu ošetřených ploch ochranný filtr, který během brzdění účinně potlačuje pískání a zároveň významně snižuje mechanické opotřebení brzdných lišt. Vysoké protihlukové clony Vysoké protihlukové clony budou instalovány, pokud výše zmiňovaná protihluková opatření nezajistí snížení hlukové zátěže na požadovaný hygienický limit. Na základě popsaných opatření (a také díky navýšení nočního limitu hluku o +5 db) se předpokládá, že po realizaci opatření nebude docházet k překračování hygienických limitů hluku. V rámci kontrolních měření hluku ke kolaudaci bude dále nutné zkoumat, jaký budoucí rozsah provozu je hraniční pro dosažení limitů hluku (zejména v noční době) tak, aby tyto nebyly překročeny. Důvodem je možná budoucí realokace výkonů prováděných na jiných spádovištích v okolí Prahy, zejména v žst. Kralupy n.v., popř. Beroun. Popsaná opatření ke snížení hlukové zátěže, jak jsou v roce 2016 realizována v Praze-Libni, je možné označit za základní rozsah možných protihlukových opatření i pro další stanice. Ostatní vlakotvorné stanice Lze vyslovit odhad, že náklady na sanaci stávající hlukové zátěže z vlakotvorných stanic se mohou pohybovat až v řádu prvních miliard korun českých. Řada technického vybavení spádovišť je technicky i morálně na hranici svých možností, tudíž nelze předpokládat snížení hlukové zátěže bez alespoň dílčích modernizací vlastních zařízení (jako se děje na spádovištích v Havlíčkově Brodě či Praze-Libni). Tím však náklady porostou. Některé méně významné seřaďovací stanice uvedené v Prohlášení o dráze je možné označit za neperspektivní a do budoucna nepotřebné (dle zjištěných podkladů se může jednat např. o Bohumín obvod Vrbice, Pardubice hl. n., Liberec, Ústí nad Labem západ, Cheb obvod sever a Turnov). Jak bylo prezentováno výše, za problémové, popř. potenciálně problémové z hlediska hlukové zátěže po dokončení realizace protihlukových opatření na spádovišti v Praze-Libni a Havlíčkově Brodě lze označit především spádoviště v následujících vlakotvorných stanicích: 40

41 Ostrava levé (pravé) a Český Těšín: v okolí se nacházejí stavby k bydlení,na základě dostupných podkladů lze proto mít za to, že stávající hodnoty hluku mohou překračovat limit, zejména v noční době; Beroun seř. n., Brno-Maloměřice, České Budějovice seř.n., Děčín hl.n., Lovosice, Nymburk nebo Valašské Meziříčí i bez podrobnější analýzy hlukové zátěže lze s ohledem na jejich polohu v blizkosti obytné zástavby (resp. v relativní blízkosti, neboť nadlimitní hodnoty hluku nelze vyloučit ani ve vzdálenostech překračujících 1 km) vyslovit zjednodušený závěr o možných zvýšených imisních hodnotách hluku v okolí. Ve všech výše uvedených vlakotvorných stanicích je přitom využíváno k brždění nákladních vozů kolejových brzd (bez protihlukových opatření). Seznam lze doplnit o lokality Hradec Králové a popř. Cheb, jako vlakotvorné stanice s perspektivou budoucího provozu, které však nejsou vybaveny kolejovými brzdami, jako dominantním zdrojem hluku. SŽDC se bude danou problematikou dále zabývat. S ohledem na potřebnost a naléhavost identifikace konkrétního rozsahu zasažení okolí vlakotvorných stanic hlukem ze seřaďovacích prací lze doporučit zadání odborné akusticko-technické studie, která se bude tomuto tématu podrobně věnovat a komplexně je zhodnotí. V rámci budoucí revize tohoto dokumentu je třeba problematiku hluku dále upřesnit tak, aby se existující hluková zátěž stala dalším konkrétním měřítkem při posuzování rozvoje či postradatelnosti jednotlivých spádovišť. 41

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského

Více

Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11.

Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11. Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11. 2011 1 Obsah prezentace 1. Zásady plánování v rámci EU 2. Proces přípravy

Více

Systémové změny v cenovém modelu SŽDC CENY ZA UŽITÍ DRÁHY JÍZDOU VLAKU PRO OBDOBÍ JÍZDNÍHO ŘÁDU Praha, prosinec 2016

Systémové změny v cenovém modelu SŽDC CENY ZA UŽITÍ DRÁHY JÍZDOU VLAKU PRO OBDOBÍ JÍZDNÍHO ŘÁDU Praha, prosinec 2016 Systémové změny v cenovém modelu SŽDC CENY ZA UŽITÍ DRÁHY JÍZDOU VLAKU PRO OBDOBÍ JÍZDNÍHO ŘÁDU 2018 Ladislav Velechovský, SŽDC, s.o., Odbor smluvních vztahů Praha, prosinec 2016 NOVÝ CENOVÝ MODEL (2018

Více

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy říjen 2010 Bc. Marek Binko Bc. Marek Binko: Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Kapacita žst. Praha hlavní

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha

Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s. 123. Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha 1 ČD Cargo v roce 2011 Strategické záměry společnosti Nákladní doprava a rozvoj infrastruktury Významné

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

TÉMATA ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ

TÉMATA ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ TÉMATA ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ 1) Návrh software pro výpočet normativů traťových úseků 2) Návrh software pro plánování nasazení vlakového personálu 3) Návrh software pro plánování oběhu lokomotiv 4) Návrh software

Více

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o.

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. Dopravní fórum Praha Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. 5. 1. 2012 Reorganizace SŽDC od 1. 1. 2012 Organizační jednotka Původní počet organizačních jednotek Počet org. jednotek

Více

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost

Více

Příprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb

Příprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb Příprava technologických staveb Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb České Budějovice 10.-12.11.2015 Příprava staveb CO? JAK? KDY? ZA KOLIK? 2 Příprava 2011-2015 3 Specifika technologických staveb Většinou

Více

Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:

Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční

Více

SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE

SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ

Více

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let 5. BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH V následujícím textu uvádíme stručnou charakteristiku bytové výstavby za okresy. Postupně budou rozebrány byty dokončené, zahájené a rozestavěné. Podrobné sestavy jednotlivých

Více

Výhled investic SŽDC

Výhled investic SŽDC Výhled investic SŽDC Železniční dopravní cesta 2014 8. 10. 4.2014 Celková alokace OPD (obě prioritní osy v mld. Kč) Stav čerpání OPD 1 (stav ke 28. 2. 2014) 68,7 70,0 60,0 39,7 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Aktuální otázky problematiky řešení hluku na železnici

Aktuální otázky problematiky řešení hluku na železnici VIP blok Aktuální otázky problematiky řešení hluku na železnici Bohumír Trávníček Konference Czech Raildays 2011 Ostrava, 14.6.2011 Požadavky dle Zákona a Nařízení vlády za všech situací musí vlastník

Více

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Převod zboží ze silniční přepravy na železnici

Převod zboží ze silniční přepravy na železnici Převod zboží ze silniční přepravy na železnici Květen 2008 Ing. Vladimír Fišer, Bohemiakombi Kdo je Bohemiakombi? Operátor kombinované dopravy silnice - železnice Propojuje a slaďuje zájmy silničních dopravců

Více

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investice SŽDC 2010 Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční sítě Pokračování

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ OBCHOD A MARKETING Odbor řízení značky O29 SMS ticket O29 po dohodě s vedoucím práce, u diplomové práce cca 30 stran, u bakalářské práce cca 15 stran Koncepce zavedení

Více

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Ing. Vít Sedmidubský Ing. Jindřich Kušnír Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava Historie budování žel. infrastruktury 90. léta - výstavba železničních

Více

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

Opatření náměstka generálního ředitele pro řízení provozu k zahájení rutinní konstrukce výlukových nákresných jízdních řádů v IS KADR

Opatření náměstka generálního ředitele pro řízení provozu k zahájení rutinní konstrukce výlukových nákresných jízdních řádů v IS KADR Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Generální ředitelství Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 Opatření náměstka generálního ředitele pro řízení provozu k zahájení rutinní konstrukce výlukových

Více

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

K O M P R A H, s. r. o. Masarykova 141, MODŘICE IČO: , tel: , HLUKOVÁ STUDIE

K O M P R A H, s. r. o. Masarykova 141, MODŘICE IČO: , tel: ,   HLUKOVÁ STUDIE K O M P R A H, s. r. o. Masarykova 141, 664 42 MODŘICE IČO: 277 01 638, tel: 739 470 261, email: komprah@komprah.cz HLUKOVÁ STUDIE Předmět studie: NOSISLAV, LOKALITA Z2, Z20 - HODNOCENÍ HLUKU DOPRAVY V

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht 2010 spojení zkušeností z oboru železniční dopravy a přepravy a vytvoření jedné silné entity pod

Více

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU Ing. Radovan KOVAŘÍK, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8 - Karlín Z důvodů stanovení

Více

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy Ing. Josef Schrötter Úvod Pokud se podíváme do historie železnic, pak vidíme, že postupně byla kontrola

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ)

- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ) Komplexní řešení spojení Praha Beroun jako součást III.TŽK Provozně ekonomická studie příloha Studie proveditelnosti pro trať Praha-Smíchov Plzeň Konference ŽELEZNICE 2011 Ing. Martin Vachtl SUDOP PRAHA

Více

Metodický pokyn č. 1. Kurzy k OZ D-03

Metodický pokyn č. 1. Kurzy k OZ D-03 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Generální ředitelství Dlážděná 1003/7 110 00 PRAHA 1 Metodický pokyn č. 1 Kurzy k OZ D-03 Číslo jednací 36 750/2014-O10 Vydání č. 1 Ukládací znak 20.9

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Obsah Superstrategie Preambule Úvod, vymezení cílů 1. Současný

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Výpočet hluku ze silniční dopravy

Výpočet hluku ze silniční dopravy Výpočet hluku ze silniční dopravy ÚVOD Výpočet hluku z předpokládaného provozu běžné silniční dopravy pro venkovní prostor intravilánu města Přerov je zpracován jako orientační podklad pro zhotovitele

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025

Více

OBYTNÁ ZÓNA CHRÁST, POD NÁDRAŽÍM

OBYTNÁ ZÓNA CHRÁST, POD NÁDRAŽÍM OBYTNÁ ZÓNA CHRÁST, POD NÁDRAŽÍM HLUKOVÁ STUDIE Zpracováno podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

Více

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země

Více

Veřejná logistická centra

Veřejná logistická centra Veřejná logistická centra Ing. Emanuel Šíp, náměstek ministra Sekce dopravní politiky a životního prostředí Den dopravy Praha, Hotel Olympik, 28. února 2008 Výchozí situace - Evropa 14,2% 7,4% 5,3% 13,8%

Více

Usnesení z 75. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 29. dubna 2009

Usnesení z 75. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 29. dubna 2009 Usnesení z 75. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 29. dubna 2009 Usnesení č. 503 předložený návrh na rozpočtové opatření pro příjemce ŘSD ČR, a to: zvýšení finančních prostředků

Více

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Ing. Jindřich Kušnír, Ministerstvo dopravy Česká železniční síť Železniční síť v České republice v podobě, v jaké ji známe dnes, byla vytvořena

Více

D11, stavba 1101, km 0,0 exit Jirny, modernizace dálnice na šestipruhové uspořádání

D11, stavba 1101, km 0,0 exit Jirny, modernizace dálnice na šestipruhové uspořádání EKOLA group, spol. s r.o. Držitel certifikátů: ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008 D11, stavba 1101, km 0,0 exit Jirny, modernizace dálnice na šestipruhové uspořádání Pilotní

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Doprava a dopravní infrastruktura významný faktor rozvoje regionů Středočeský kraj Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Středočeský kraj

Více

Magistrát hlavního města Prahy V Praze dne 23. března 2009 Odbor územního plánu Jungmannova 35/29 111 21 PRAHA 1

Magistrát hlavního města Prahy V Praze dne 23. března 2009 Odbor územního plánu Jungmannova 35/29 111 21 PRAHA 1 Magistrát hlavního města Prahy V Praze dne 23. března 2009 Odbor územního plánu Jungmannova 35/29 111 21 PRAHA 1 Věcně shodné připomínky k návrhu Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy (ZÚR) Území

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Marek Binko Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Klíčová slova: vysokorychlostní železnice, konvenční železnice Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl,

Více

Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu

Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu Nádraží včerejška, nádraží zítřka: zkušenosti Francie a České republiky 23.6.2017 Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu Petr Šlegr, CEDOP Relace Vzdálenost [km] Jízdní doba Rychlost [km/h] Lille

Více

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 532 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 532 nákladní pro tratě Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD 532 nákladní pro tratě Kralupy nad Vltavou Neratovice (Všetaty) Čelákovice Neratovice Čelákovice Mochov Platí od 9. prosince 2012

Více

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR

ŽELEZNIČNÍ KORIDORY. a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR Stavební správa západ Sokolovská 278/1955 190 00 PRAHA 9 ŽELEZNIČNÍ KORIDORY a významné železniční stavby v Plzeňském kraji pro ekologickou dopravu ČR pracoviště Plzeň Sušická 25 304 88 Plzeň Ing. Pavel

Více

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Modernizace železniční sítě a její kapacita Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

Koncepce rychlédopravy v ČR

Koncepce rychlédopravy v ČR Návrh postupného přetváření železniční sítě SŽDC konkurenceschopná evropská síť Mgr. Jan ILÍK Odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR Koncepce rychlédopravy v ČR AKTUÁLNĚ-úkol Politiky územního

Více

Možnosti řešení hlukové zátěže z pozice provozovatele dráhy v kontextu stávající právní úpravy

Možnosti řešení hlukové zátěže z pozice provozovatele dráhy v kontextu stávající právní úpravy Možnosti řešení hlukové zátěže z pozice provozovatele dráhy v kontextu stávající právní úpravy Bohumír Trávníček Konference Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice, 23.3.2010 Možná definice hluku: HLUK

Více

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava. Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava Strana 1 Moravskoslezský kraj v číslech Rozloha: 5 427 km 2 Počet obcí: 300 ( z toho 40 měst) Počet obyvatel: 1 220 000 Hustota: 224 obyvatel / km 2

Více

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26 Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26 Návěst Traťová rychlost Návěst Traťová rychlost přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou

Více

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Priority rozvoje transevropské, národní a regionální dopravní sítě ve světle kohezní politiky Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Východiska rozvoje dopravního sektoru Strategie Evropa

Více

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - - Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského

Více

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech Název akce: Datum zpracování: Objednatel: Zhotovitel: Vedoucí projektu: Zpracovali: Externí spolupráce: Hlavní cíl: Studie VRT Analýza přepravních vztahů Prosinec 2006 Ministerstvo dopravy České republiky

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

Kapacitní problémy seřaďovacích stanic při časově diskrétní vlakotvorbě

Kapacitní problémy seřaďovacích stanic při časově diskrétní vlakotvorbě Jiří Černý Kapacitní problémy seřaďovacích stanic při časově diskrétní vlakotvorbě Klíčová slova: železnice, nákladní doprava, seřaďovací stanice, kapacita, časově diskrétní vlakotvorba. 1.Úvod V minulých

Více

Prezentace firmy. na 7. mezinárodní konferenci Odpovědné podnikání v chemii dne 2. října 2008

Prezentace firmy. na 7. mezinárodní konferenci Odpovědné podnikání v chemii dne 2. října 2008 Prezentace firmy na 7. mezinárodní konferenci Odpovědné podnikání v chemii dne 2. října 2008 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. 242 444 560-8 Fax 242 444 924 www.bohemiakombi.cz

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie Konference Doprava 2010 15.4.2010 Sněmovní sál Plzeňské radnice Tvorba strategie dopravy Strategii

Více

STATISTICKÁ R O Č E N K A

STATISTICKÁ R O Č E N K A 2013 STATISTICKÁ R O Č E N K A SKupINy ČESKé dráhy Obsah Kolejová vozidla 2 Zaměstnanci 4 Osobní přeprava 5 Nákladní přeprava 6 dopravní výkony 9 hospodaření 12 Schéma sítě 14 Identifikační a kontaktní

Více

POHLED NA PROBLEMATIKU VÝLUKOVÉ ČINNOSTI EXCLUSION IN RAILWAY TRANSPOORT

POHLED NA PROBLEMATIKU VÝLUKOVÉ ČINNOSTI EXCLUSION IN RAILWAY TRANSPOORT POHLED NA PROBLEMATIKU VÝLUKOVÉ ČINNOSTI EXCLUSION IN RAILWAY TRANSPOORT Marie Pafelová 1 Anotace: Výluka zařízení dopravní cesty je nutným nástrojem pro splnění povinností dané zákonem o drahách č. 266/1994

Více

Seznam stanic systému ČD Kurýr a InterKurýr

Seznam stanic systému ČD Kurýr a InterKurýr Seznam stanic systému a InterKurýr Název ŽST (*IK=InterKurýr) Kontaktní spojení Brno hl.n. *IK 972625244 04.15 05.30 05.40 11.30 12.00 17.45 18.00 23.00 04.15 05.30 05.40 11.30 12.00 17.45 18.00 23.00

Více

Vývoj hluku v životním prostředí měst Výsledky 20 let monitoringu hluku prováděného Státním zdravotním ústavem v městských lokalitách ČR

Vývoj hluku v životním prostředí měst Výsledky 20 let monitoringu hluku prováděného Státním zdravotním ústavem v městských lokalitách ČR Vývoj hluku v životním prostředí měst Výsledky 20 let monitoringu hluku prováděného Státním zdravotním ústavem v městských lokalitách ČR MUDr. Zdeňka Vandasová Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji

Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Olomouc 23. 9. 2016 Úvod Akciová společnost ve 100 % vlastnictví státu 1993 Rozdělení Československa => rozdělení ČSD České republika - České dráhy (ČD), státní

Více

Příprava a realizace dopravních staveb na TEN-T, dopady směrnice EIA

Příprava a realizace dopravních staveb na TEN-T, dopady směrnice EIA Příprava a realizace dopravních staveb na TEN-T, dopady směrnice EIA Ing. Luděk Sosna, Ph.D. konference TRENDY EVROPSKÉ DOPRAVY, Praha Příprava a realizace dopravních staveb na TEN-T, dopady směrnice EIA

Více

PKP CARGO spojuje své síly s AWT

PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ - MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ - MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ - MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Marek Rojíček, Ph.D. Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit jeho obslužnost Praha, 15.3.2017 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha

Více

ÚZEMNÍ PLÁN Š T Ě M Ě CH Y

ÚZEMNÍ PLÁN Š T Ě M Ě CH Y URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava -------------------------------------------------------------------- ÚZEMNÍ PLÁN Š T Ě M Ě CH Y PRŮZKUMY A ROZBORY (DOPLNĚNÍ)

Více

Priority rozvoje železniční

Priority rozvoje železniční Priority rozvoje železniční dopravní cesty Ing. Petr Šlegr Dopravní komise Asociace krajů Poslání a vize SŽDC Poslání SŽDC plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve

Více

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka

Více

OD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT

OD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT OD UHLÍ KE KONTEJNERŮM A AUTŮM, VELKÁ ŠANCE PRO AWT VIKTOR BYSTRIAN, OBCHODNÍ ŘEDITEL SKUPINY AWT SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

Více

Technologie dopravy. Ing. Vít Janoš, Ph.D. Ústav řízení dopravních procesů a logistiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní

Technologie dopravy. Ing. Vít Janoš, Ph.D. Ústav řízení dopravních procesů a logistiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Technologie dopravy Železniční nákladní doprava Ing. Vít Janoš, Ph.D. Ústav řízení dopravních procesů a logistiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Osnova přednášky Formy organizace železniční nákladní dopravy

Více

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Ing. Václav Píša, CSc. Autor Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum

Více

trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E

trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E Úvodní informace Základním principem řešení v rámci této studijní rozvahy je ověření možností alternativního

Více

Mýtný systém v ČR a jeho budoucnost. Všechny údaje obsažené v dokumentu jsou informativní

Mýtný systém v ČR a jeho budoucnost. Všechny údaje obsažené v dokumentu jsou informativní Mýtný systém v ČR a jeho budoucnost Všechny údaje obsažené v dokumentu jsou informativní Aktuální organizace mýtného systému v ČR Stát si objednal dodávku a provozování mýtného systému na klíč Projekt

Více

# Závěry / Témata / Úkoly

# Závěry / Témata / Úkoly Organizace ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Datum jednání 5.1.2017 v 9.30 11.30 Místo jednání: Konviktská 292/20, 110 00 Praha 1-Staré Město, č.dv. 501 Důvod / téma jednání: Fakulta dopravní: Téma jednání:

Více

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 508 nákladní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 508 nákladní pro tratě Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD 508 nákladní pro tratě Jaroměř Liberec (Stará Paka Nová Paka) Platí od 9. prosince 2012 Schváleno ředitelem odboru jízdního řádu

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Rozvoj území polsko-česk eského příhranip hraničí v závislosti z na obnově a modernizaci trati Broumov Tłumaczów Broumov, 17. 6.. 2011 Obnova trati Broumov Otovice Tłumaczów v širších souvislostech Králov

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

Nově přijatá a připravovaná TSI

Nově přijatá a připravovaná TSI Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES

Více