6. Jako argument pro pedpoklad klesajícího tvaru kivky agregátní poptávky lze použít
|
|
- Květoslava Bártová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prostedí zamstnanost a. vždy b. jen pokud je stanovena minimální mzda nad prmrnou mzdou c. jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než je hodnota mezního produktu zamstnanc s nejnižší mzdou d. jen pokud je stanovené minimum pod toho asu nejnižší vyplácenou mzdou jen pokud jde nahradit práci výkonnjším strojním zaízením 2. Goodwill akciové spolenosti je a. tržní hodnota akcií minus úetní hodnota aktiv plus úetní hodnota cizích pasiv b. úhrn hodnoty patent a ochranných znaek ve vlastnictví firmy c. rozdíl aktuální hodnoty celkových aktiv a cizích pasiv d. úhrn tržní hodnoty úetn pln odepsaných základních prosted a pedmt postupné spoteby (PPS) 3. Penžní nabídku nemusí ovlivnit a. zmna podílu povinných rezerv b. úrokový strop c. rozsáhlý prodej vládních obligací centrální bankou d. rozsáhlý výkup vládních obligací centrální bankou e. zmna mezního sklonu k úsporám u domácností 4. Nerovnomrná inflace je: a. inflace postihující rzn rzné komodity b. inflace s promnlivým tempem v ase C,D,E TO URCITE NENÍ-NENÍ SI JISTA, ALE REKLA BY ODPOVED B c. inflace neodpovídající na Phillipsov kivce pirozené míe nezamstnanosti d. inflace výrazn pevyšující úrokovou míru e. inflace výrazn vyšší než prmr vysplých tržních ekonomik 5. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) d) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. mzdová regulace ve smyslu omezení rstu mezd NEJSPIS ODPOVED D 6. Jako argument pro pedpoklad klesajícího tvaru kivky agregátní poptávky lze použít b. substituce levnjších komodit za dražší c. zpoždní rstu mezd za rstem ostatních cen a v dsledku toho pokles reálných mezd d. rst cen vede k nárstu bankrot a tudíž ke snížení úhrnu firemních výdaj, zejména na investice, agregátní poptávka s rstem cenové hladiny roste 7. Souásti GNP je mimo jiné: b. nedokonená výroba c. služby úplatn poskytované obchodním partnerm d. nárst hodnoty základních prostedk nap. v dsledku rstu cen akcií na burze 8. Souástí hodnoty pidané zpracováním jsou: b. mzdy c. odpisy d. zisk 9. Charakteristickým rysem pro každou hospodáskou recesi je:? b. pokles reálné úrokové míry ODPOVED B JE SPRAVNA c. rst cenové hladiny d. pokles nominálního GNP
2 10. Které z následujících tvrzení n e n í pravdivé? a. penžní agregát M1 obsahuje mince, papírové peníze a depozita na požádání (šekovatelné úty) b. penžní agregát M1 je ástí penžního agregátu M2 c. termínovaná depozita patí do M2, ale nikoli do M1 d. penžní agregáty pedstavují složky poptávky po penzích, všechna tvrzení a) d) jsou pravdivá 11. Centrální banka v R je a. vlád se odpovídající, na parlamentu nezávislý úad, který reguluje penžní nabídku a dohlíží nad komerními bankami b. souást ministerstva financí, provádjící monetární a fiskální politiku vlády c. organizace z centráln plánované ekonomiky, provádjící platbu za státní podniky d. soukromá banka, dotovaná ze státního rozpotu a poskytující dotace vybraným (vládou preferovaným) podnikm 12. Z následujících píin ztrát pro ekonomiku jako celek jsou nejpodstatnjší (tj. zpsobující nejvtší ztráty): NENÍ SI JISTA-C,D,E TO URCITE NENÍ- ZALEZI, JAK VELKA BY BYLA NEZAMESTNANOST-ALE DEJTE ASI A a. monopolní struktura a ztráta alokaní efektivnosti z ní plynoucí b. stávky c. ztráty zpsobené cly a kvótami v zahraniním obchod d. ztráty v souvislosti s nevyužitím pracovních zdroj v dsledku nezamstnanosti e. ztráty spojené s neefektivností kapitálového trhu 13. Která z uvedených položek není souástí GNP? a. nákup plnícího pera pro státního úedníka b. plat uitele c. nákup vojenského letadla d. mateský píspvek e. všechny uvedené položky se GNP zapoítávají 14. Politika snadno dostupných penz prostednictvím operací na volném trhu spoívá v:? a. nákupu vládních cenných papír, následném zvýšení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky b. prodeji vládních cenných papír, následném zvýšení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky c. nákupu vládních cenných papír, následném snížení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky ODPOVED C JE SPRAVNA d. prodeji vládních cenných papír, následném snížení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky e. snížení resp. zvýšení poptávky po vládních cenných papírech zmnou % vyplácených úrok v závislosti na etap hospodáského cyklu 15. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje:? a. vše uvedené v bodech a) b) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. otevení ekonomiky nic z uvedeného NEJSPIS ODPOVED 16. Jako agrument pro pedpoklad rostoucího tvaru kivky agregátní nabídky lze použít:? ODPOVED A JE SPRAVNA b. fixní výdaje typu nájemné c. zpoždní rstu mezd za rstem ostatních cen d. rychlejší rst nominálních tržeb v porovnání s nominálními náklady firem. agregátní nabídka s rstem cenové hladiny klesá 17. Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prostedí zamstnanost a. vždy
3 b. jen pokud je stanovena minimální mzda nad prmrnou mzdou c. jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než je hodnota mezního produktu zamstnanc s nejnižší mzdou d. jen pokud je stanovené minimum pod toho asu nejnižší vyplácenou mzdou e. jen pokud jde nahradit práci výkonnjším strojním zaízením 18. Zavedení dodatené spotební dan pocítí jako újmu a. vždy ve vtší míe výrobce než spotebitel b. vždy ve vtší míe spotebitel než výrobce c. ve stejné míe spotebitel i výrobce d. nkdy více výrobce, nkdy spotebitel e. více tuzemští výrobci než dovozci 19. Spotebitel vydá (v uritém cenovém rozptí) na uritý statek pevnou ástku nezávisle na cen komodity. Jeho poptávka po této komodit a. je cenov elastická b. má cenovou elasticitu rostoucí nade všechny meze c. je cenov neelastická d. má jednotkovou cenovou elasticitu MELA BY BYT ODPOVED D e. z uvedeného nelze usuzovat na elasticitu 20. Dchodová elasticita poptávky a. je vždy nezáporná b. je vždy nižší než cenová elasticita c. vyjaduje skutenost, že s rstem ceny jedné komodity lidé pecházejí k jiné, levnjší komodit d. nikdy se nemže zmnit, nezmní-li se reálná dchod obyvatel e. je vyšší u luxusnjších komodit 21. Vzroste-li cena benzínu z 30 K na 30,3 K, o kolik poklesne prodávané množství, je-li cenová elasticita poptávky 0,4? a. o 1 % b. o 0,4 % c. o 4 % d. o 100,4 % e. z uvedených údaj nelze urit 22. A a B jsou komplementární statky a cena statku B prudce vzroste v dsledku zavedení dodatené spotební dan. Co se ceteris paribus stane se statkem A? a. poptávka po statku A vzroste b. cena statku A klesne c. cena statku A poroste d. nabídka statku A poroste 23. Spotebitel je pi volb mezi nákupem zboží A a B v rovnováze, pokud: a. prmrný užitek z jednotky zboží A mu pináší stejné uspokojení jako prmrný užitek z jednotky zboží B b. nákup poslední jednotky zboží A zvýší jeho uspokojení stejn jako nákup poslední jednotky zboží B c. poslední koruna, kterou použil na nákup zboží A mu pinesla stejný užitek jako poslední koruna, kterou použil na nákup zboží B d. pi zvýšení spoteby zboží A o jednotku a pi souasném snížení spoteby zboží B o jednotku zstane na stejné izokvant užitku e. pi zvýšení spoteby zboží A o 1 % a pi souasném snížení spoteby zboží B o 1 % zstane na stejné izokvant užitku 24. Pokles poptávky po standardním zboží mže být vyvolán a. poklesem ceny substitutu b. poklesem ceny komplementu c. rstem ceny substitutu
4 d. rstem disponibilního dchodu e. niím z uvedeného 25. Pravidlo, že hodnota mezního produktu zdroje je v optimu rovna cen tohoto zdroje platí: a. jen v dokonalé konkurenci b. jen v dokonalé a monopolní konkurenci, ne u monopolu a oligopolu c. pro každého výrobce, který maximalizuje zisk NENÍ SI JISTA, ALE ASI C d. pro každého výrobce, který má klesající výnosy z rozsahu e. neplatí ani v dokonalé konkurenci 26. Lineární poptávková kivka a. má ve všech bodech konstantní elasticitu b. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková kivka ve tvaru rovnobžky, ležící nad ní c. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková kivka ve tvaru rovnobžky, ležící pod ní d. odpovídá lineární funkci užitku SPRAVNA ODPOVED JE D 27. Goodwill akciové spolenosti je a. tržní hodnota akcií minus úetní hodnota aktiv plus úetní hodnota cizích pasiv b. úhrn hodnoty patent a ochranných znaek ve vlastnictví firmy c. rozdíl aktuální hodnoty celkových aktiv a cizích pasiv d. úhrn tržní hodnoty úetn pln odepsaných základních prosted a pedmt postupné spoteby (PPS) 28. Nov vzniklé náklady píležitosti: a. neovlivní rozhodnutí, pouze je teba odeíst je od finanního efektu akce rozhodovacího subjektu b. vždy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu c. nkdy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu, jindy ne d. spolu s pvodními náklady píležitosti tvoí hodnotu goodwillu firmy e. mohou ovlivnit rozhodnutí výrobce, spotebitele nikdy 29. Kížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. je vždy nenulová, záporná pro komplementy, kladná pro substituty c. popisuje závislost ceny statku na prmrných nákladech d. udává procentní zmnu poptávky pi jednoprocentní zmn jiné komodity e. popisuje závislost poptávky pi jednoprocentním snížení (pro substituty) resp. Zvýšení (pro komplement) objemu prodej píbuzného statku ODPOVED D JE SPRAVNA,ALE MLO BY TAM BYT ZMENE CENY JINÉ KOMODITY 30. Zvýší-li se o stejné % cena jedné komodity a klesne cena druhé komodity v modelu spotebitele rozhodujícím se mezi dvma komoditami (n=2), pak: a. pvodní optimum se nezmní b. pvodní optimum se v každém pípad, kdy platí pedpoklad klesajícího mezního užitku, zmní c. pvodní optimum se (pedpokládáme-li klesající mezní užitek) mže a nemusí zmnit d. rozpotová pímka se rovnobžn posune 31. Body A, B, C leží na poptávkové pímce D (p) tak, jak je nakresleno na obrázku. Seadíme-li správn body A, B, C od nejvtší po nejmenší elasticitu, dostaneme: a. C A B b. C B A c. A B C d. všechny body vykazují shodnou elasticitu e. nelze bez další informace urit
5 32. Které z následujících tvrzení a) d) není správné: a. Rozpotová množina se pi zvýšení jedné z cen a pi nezmnných ostatních cenách a pi nezmnném disponibilním dchodu zúží b. Sklon rozpotové pímky je dán pomrem cen komodit, zobrazených na osách c. Rozpotová pímka se pi zvýšení disponibilního dchodu rovnobžn posune d. Zvýší-li se cena první komodity o stejné %, o jaké se sníží cena druhé komodity, sklon rozpotové pímky se nezmní e. Všechna tvrzení a) d) jsou pravdivá 33. Zvýšení dchodu v modelu spotebitele a. posouvá izokvanty užitku tak, že luxusní komodity budou hodnoceny lépe b. vyvolá nutn nárst spoteby všech komodit c. zmní sklon rozpotové pímky d. nemusí zmnit vektor spoteby ani v jediné položce není pravda 34. Zmní-li se ve standardním modelu spotebitele ceny všech komodit o stejné (nenulové) procento a dchod zstane beze zmny, pak: a. optimální spotební situace se v žádném pípad nezmní b. optimální spotební situace se v žádném pípad zmní ODPOVED B JE SPRAVNA c. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na sklonu izokvant užitku d. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na tom, zda jde o standardní nebo inferiorní komodity e. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na sklonu rozpotové pímky (budget line) 35. Spotebitel je v rovnováze, pokud: a. cena preferované komodity je rovna soutu cen vstup využitých k jednotce její výroby b. mezní užitek jedné koruny vynaložené na nákup komodity je pro všechny komodity stejný c. navýšení jeho dchodu nepovede ke zvýšení jeho užitku d. mezní užitek je pro všechny komodity shodný 36. Zvýšení nabídkové i poptávkové funkce o stejné % a. v žádném pípad nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity b. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda je vyšší cenová elasticita nabídky nebo poptávky c. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda jde o dokonalou konkurenci d. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda psobí zákon klesajících mezních výnos z rozsahu e. v pípad svislé poptávkové nebo nabídkové kivky vyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity, jindy ne 37. Píkladem normativního výroku je a. reálná mzda v naší republice by dosáhla úrovn Rakouska pi zachování souasných trend za 14 let b. míra zneištní ovzduší se v roce 1995 piblížila normám ES c. míra inflace u nás je nižší než v ostatních postkomunistických zemích d. neznepokojujme se inflací, je-li jednociferná
6 e. všechny výroky a) d) jsou normativní 38. Výrobní množina je a. množinou výrobních situací modelovaným výrobcem technologicky realizovatelných b. prostor na rozpotové pímce a pod ní c. výrobní situace realizovaná výrobcem v daném období d. nic z uvedeného e. výtem kombinací výrobk, realizovaných na trhu 39. Pro indiferenní kivky (izokvanty) užitku platí a. žádná nemže protnout jinou b. mohou se protnout pouze, jde-li o inferiorní komoditu c. mohou se protnout pouze, jde-li o luxusní statek d. protnou se vždy, jde-li o subjekt, maximalizující svj užitek e. mohou se protnout pouze, jde-li o Giffenv statek 40. Snížení dchodu zpsobí v chování spotebitele vždy: a. nerovnomrné snížení spoteby všech komodit (vyšší u tch, na které vydává spotebitel více penz) b. rovnomrné snížení spoteby všech komodit c. snížení spoteby luxusních komodit ODPOVED C JE ASI SPRAVNA ODPOVED E TO URCITE NENI d. nic z uvedeného nemusí nastat e. zmnu pomru mezních užitk 41. Mezní užitek je a. zvýšení spoteby komodit v dsledku jednoprocentního nárstu dchodu b. užitek subjektu, pro kterého spoteba další jednotky spoteby daného statku nepináší zvýšení užitku c. pevis užitku daného spotebitele nad standard, daný trhem d. zvýšení užitku pi zvýšení spoteby jedné komodity o (malou) jednotku ODPOVED D JE SPRAVNA 42. Zvýšení cen všech vstup výrobce o stejné % ceteris paribus a. Posune produkní funkci doprava b. Rozšíí výrobní množinu c. Zúží výrobní množinu d. Nezmní sklon izokvant zisku e. Nezmní sklon izokost 43. Pirozená míra nezamstnanosti je: a. míra odpovídající podílu lidí, kteí mní zamstnání a jsou proto toho asu doasn bez práce b. míra odpovídající prmru pro vysplé tržní ekonomiky c. míra, která (hypoteticky) odstraní inflaci d. míra, pi které se inflace nesnižuje ani nezvyšuje ODPOVED D JE SPRAVNA e. míra po odetení (nezapotení) dobrovoln nezamstnaných 44. Dsledkem hlasovacího paradoxu je: a. nemonotónnost preferencí b. hlasování v souladu s voliem mediánem c. nespojitost preferencí d. netranzitivita preferencí ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spoleenského optima pro objem ekologických investic 45. Zvýšení dovoz ceteris paribus výdajový multiplikátor a. sníží b. zvýší c. nezmní
7 d. nkdy zvýší, nkdy sníží v závislosti na relaci pružnosti nabídky a poptávky e. v konjunktue zvýší, v depresi sníží 46. Identita úspor a investic je a. testem rozumné hospodáské politiky vlády b. podmínkou rovnováhy na trhu penz c. vícemén tautologickým vyjádením skutenosti, že co se nespotebuje v daném roce, to je investicí (v širším slova smyslu) do budoucnosti d. nereálný ideál, dosažitelný jen za cenu ztráty tržního charakteru ekonomiky e. podmínkou rovnováhy komerní banky 47. Podle teorie komparativní výhody mohou vzájemn výhodn mezi sebou obchodovat zem A a B: a. existuje-li alespo jeden výrobek, efektivnji vyrábný v zemi A a zárove alespo jeden výrobek efektivnji vyrábný v zemi B ODPOVED A JE SPRAVNA b. jen pokud mají srovnatelnou ekonomickou výkonnost c. prakticky vždy d. jen pokud je zahraniní obchod obou zemí koordinován e. jen jsou-li ob zem ve stejné fázi hospodáského cyklu 48. Ozname P poet práceschopných, D poet dobrovoln nezamstnaných, N poet nedobrovoln nezamstnaných, Z poet zamstnaných. Mírou nezamstnanosti je: b. N/(P-D) c. (P-Z-D)/(Z+N) d. N/(Z+N) 49. Penžní nabídku nemusí ovlivnit a. zmna podílu povinných rezerv b. úrokový strop c. rozsáhlý prodej vládních obligací centrální bankou d. rozsáhlý výkup vládních obligací centrální bankou e. zmna mezního sklonu k úsporám u domácností 50. Lafferova kivka je funkcí a. klesající v celém defininím oboru b. rostoucí v celém defininím oboru c. rostoucí vlevo od svého maxima, klesající vpravo od svého maxima ODPOVED C JE SPRAVNA d. klesající vlevo od minima, klesající vpravo od minima 51. Nerovnomrná inflace je: a. inflace postihující rzn rzné komodity b. inflace s promnlivým tempem v ase C,D,E TO URCITE NENÍ-NENÍ SI JISTA, ALE REKLA BY ODPOVED B c. inflace neodpovídající na Phillipsov kivce pirozené míe nezamstnanosti d. inflace výrazn pevyšující úrokovou míru e. inflace výrazn vyšší než prmr vysplých tržních ekonomik 52. Strukturálním deficitem rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finann kompenzovány b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ASI ODPOVED B c. deficit plynoucí z podpor pi strukturální nezamstnanosti d. deficit v dsledku nepružného trhu práce e. deficit daný zmnou pomru vnitního a vnjšího státního dluhu 53. Externalitou rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finann kompenzovány ODPOVED A JE SPRAVNA
8 b. rozšiování výroby kooperací s vnjšími subdodavateli c. efekt ze zahraniního obchodu a z turistiky d. koluzi více než dvou firem e. náklady (realizované i nerealizované), nutné k obnov kvality životního prostedí 54. Automatickým stabilizátorem ve fiskální politice je: a. progresivní dchodová da b. zvýšení vládních výdaj na veejné služby v dob krize c. snížení úrokové míry v depresi d. odstranní bariér zahraniního obchodu 55. Poskytuje-li továrna vlastníkovi ron P korun, pak její tržní hodnotu V lze odhadnout takto: a. V = P*N, kde N je doba životnosti továrny b. V = P/i, kde i je roní úroková míra ODPOVED B JE SPRAVNA c. V = F*(P+C)/C, kde C jsou náklady a F úetní hodnota fond d. V = P/(1+i), kde i je roní úroková míra 56. Keynesiánská doporuení pro období krize obsahují a. snížení resp. Odstranní bariér dovozu b. snížení výdaj domácností a zvýšení vládních výdaj c. zvýšení vládních výdaj a snížení sklonu k úsporám domácností d. snížení všech výdaj v ekonomice doprovázené monetární expanzí e. restriktivní monetární politiku 57. Ekonomika je v konjunktue, výroba stoupá. Kdy vznikne zárodek píští deprese a. když se zastaví rst výroby b. když se zpomalí rst výroby c. když vznikne nedostatek pracovních sil, což vyvolá rst mezd inflaci d. když nezamstnanost klesne pod svoji pirozenou míru e. když inflace pevýší nominální úrokovou míru 58. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) d) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. mzdová regulace ve smyslu omezení rstu mezd NEJSPIS ODPOVED D 59. Jedním ze zakladatel pedpoklad ped realizací tzv. monetaristického experimentu v USA 80. let byla: a. nezávislost poptávky po penzích na nominální úrokové míe b. schopnost fiskální politiky eliminovat resp. minimalizovat projevy deprese c. nemnná rychlost obhu penz d. regulovaná nerovnovážnost penžního trhu 60. IS-LM analýza hledá: a. optimální objem vládních výdaj b. rovnovážnou úrokovou míru a dchod ODPOVED B JE SPRAVNA c. pirozenou míru nezamstnanosti d. úrokovou míru, která vede k nulovému nárstu inflace e. optimální míru zdanní 61. Typickým rysem trhu práce je b. vtší pružnost poptávky než nabídky c. nepružnost mezd zdola d. trvalá nerovnováha (pevis nabídky)
9 62. Uvalení dodatené spotební dan dopadne: a. výhradn na spotebitele b. výhradn na výrobce c. vždy více na spotebitele než na výrobce d. vždy více na výrobce než na spotebitele nemusí platit ODPOVED E JE SPRAVNA 63. Arrowv paradox se týká: a. rozdílu mezi zamýšlenou a realizovanou spotebou domácností b. kontraproduktivního dopadu vládních výdaj na GNP v dsledku vytlaení soukromých investic c. zpt zakivené nabídkové kivky na trhu práce d. kolektivního rozhodování ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spoleenského optima pro objem ekologických investic 64. Jako argument pro pedpoklad klesajícího tvaru kivky agregátní poptávky lze použít b. substituce levnjších komodit za dražší c. zpoždní rstu mezd za rstem ostatních cen a v dsledku toho pokles reálných mezd d. rst cen vede k nárstu bankrot a tudíž ke snížení úhrnu firemních výdaj, zejména na investice, agregátní poptávka s rstem cenové hladiny roste 65. Teorií strany nabídky (supply side economics) charakterizuje: a. svislý tvar agregátní poptávky b. svislý tvar agregátní nabídky c. vodorovný tvar agregátní poptávky d. vodorovný tvar agregátní nabídky 66. Souásti GNP je mimo jiné: b. nedokonená výroba c. služby úplatn poskytované obchodním partnerm d. nárst hodnoty základních prostedk nap. v dsledku rstu cen akcií na burze 67. Souástí hodnoty pidané zpracováním jsou: b. mzdy c. odpisy d. zisk 68. Standardní spotební funkce a. pro každou hodnotu disponibilního dchodu spluje podmínku spoteba je menší nebo rovna disponibilnímu dchodu b. spluje podmínku spoteba je menší nebo rovna disponibilnímu dchodu jen do urité hodnoty dchodu výše c. je od urité hodnoty dchodu (break-even point) klesající funkcí d. je v monetaristickém chápání ekonomiky svislou kivkou 69. Jako jedno z vysvtlení pro pokles mezního sklonu k úsporám koncem 80. let lze uvést: ODPOVED A JE SPRAVNA b. deficit státního rozpotu (deficit stimuluje spotebu) c. rostoucí kvalitu úvrové soustavy (je snadnjší zadlužit se) d. zvýšení sociálních podpor (není teba tolik spoit z obavy pro budoucnost)
10 70. Teorie investiního akcelerátoru pepokládá, že investice jsou ovlivnny zejména a. GNP b. pírstkem GNP c. reálnou úrokovou mírou d. nominální úrokovou mírou e. oekáváním subjektu 71. Pesimistické oekávání vede k: a. posunu po kivce investiní poptávky doleva b. zvýšení tržní úrokové míry c. zvýšení rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou mírou d. posunu celé kivky investiní poptávky doprava e. posunu celé kivky investiní poptávky doleva ODPOVED E JE SPRAVNA 72. Zvýšení úspor a. tlumí výdajový multiplikátor ODPOVED A JE SPRAVNA b. zvýší výdajový multiplikátor c. neovlivní výdajový multiplikátor d. tlumí výdajový multiplikátor v konjunktue, zvyšuje výdajový multiplikátor v recesi e. tlumí výdajový multiplikátor v recesi, zvyšuje výdajový multiplikátor v konjunktue 73. Paradoxem spoivosti nazýváme a. snížení úspor pi rstu disponibilního dchodu pro vysoký objem dchodu (zpt zakivená úsporová kivka) b. snížení mezního sklonu ke spoteb v dsledku rostoucího deficitu státního rozpotu c. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor pi zamýšleném zvýšení úspor domácností d. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor pi zamýšleném zvýšení spoteby domácností e. skutenost, že peníze jsou de facto nejmén luxusní komoditou 74. Charakteristickým rysem pro každou hospodáskou recesi je:? b. pokles reálné úrokové míry ODPOVED B JE SPRAVNA c. rst cenové hladiny d. pokles nominálního GNP 75. Výrok vyrobí se tolik, kolik se poptává vysloví nejspíše a. monetarista b. keynesiánec c. pedstavitel ekonomie strany nabídky d. zastánce teorie racionálního oekávání e. všichni uvedení 76. Které z následujících tvrzení n e n í pravdivé? a. penžní agregát M1 obsahuje mince, papírové peníze a depozita na požádání (šekovatelné úty) b. penžní agregát M1 je ástí penžního agregátu M2 c. termínovaná depozita patí do M2, ale nikoli do M1 d. penžní agregáty pedstavují složky poptávky po penzích, všechna tvrzení a) d) jsou pravdivá 77. Centrální banka v R je a. vlád se odpovídající, na parlamentu nezávislý úad, který reguluje penžní nabídku a dohlíží nad komerními bankami b. souást ministerstva financí, provádjící monetární a fiskální politiku vlády c. organizace z centráln plánované ekonomiky, provádjící platbu za státní podniky d. soukromá banka, dotovaná ze státního rozpotu a poskytující dotace vybraným (vládou preferovaným) podnikm
11 78. Z následujících píin ztrát pro ekonomiku jako celek jsou nejpodstatnjší (tj. zpsobující nejvtší ztráty): NENÍ SI JISTA-C,D,E TO URCITE NENÍ- ZALEZI, JAK VELKA BY BYLA NEZAMESTNANOST-ALE DEJTE ASI A a. monopolní struktura a ztráta alokaní efektivnosti z ní plynoucí b. stávky c. ztráty zpsobené cly a kvótami v zahraniním obchod d. ztráty v souvislosti s nevyužitím pracovních zdroj v dsledku nezamstnanosti e. ztráty spojené s neefektivností kapitálového trhu 79. Která z uvedených položek není souástí GNP? a. nákup plnícího pera pro státního úedníka b. plat uitele c. nákup vojenského letadla d. mateský píspvek e. všechny uvedené položky se GNP zapoítávají 80. Práce schopný lovk v produktivním vku, který pestal hledat práci a delší as se nechá vyživovat milenkou a. pokládá se za strukturáln nezamstnaného b. pokládá se za frikn nemocného c. nezapoítává se do itatele ani do jmenovatele pi výpotu míry nezamstnanosti ODPOVED C JE SPRAVNA d. zapoítává se do jmenovatele, ale nikoli do itatele pi výpotu míry nezamstnanosti e. pokládá se za sezónn nezamstnaného 81. Když vynásobíme pírstek investic výdajovým multiplikátorem, dostaneme tímto pírstkem investic vyvolaný: a. pírstek spoteby b. pírstek úspor c. nárst poptávky po penzích d. nárst fixního kapitálu e. pírstek agregátní poptávky NEJSPIS ODPOVED E 82. Která z následujících událostí posune ihned celou kivku agregátní nabídky AS? doprava? JEDINA KTERÁ OVLIVNUJE JE ODPOVED A, ALE ZALEZI NA TOM, CO SI HLAVACEK PREDSTAVUJE POD POJMEM IHNED. TAKZE NEJSPIS ODPOVED E a. konjunktura v zahranií b. odstranní dovozního cla c. zvýšení úrokové míry d. zvýšení podpor v nezamstnanosti e. žádná 83. Pi výpotu indexu spotebitelských cen jakožto váženého prmru index pro jednotlivé komodity se jako váhy používají? a. relativní ceny komodit ve spotebním koši b. váhy stanovené pro rok Statistickým úadem s pihlédnutím k cenovým pohybm c. relace cen jednotlivých komodit ke svtovým cenám d. podíly výdaj, které domácnosti vynaložily na jednotlivé komodity ve spotebním koši e. objemy spoteby v naturálních jednotkách 84. Disponibilní dchod (DI) je definován jako a. GNP minus dan b. GNP plus dan minus transfery c. GNP plus isté píjmy z majetku v zahranií d. GNP minus odpisy 85. Když se celá spotební kivka posune nahoru, znamená to, že se spotebitelé rozhodli a. zvýšit mezní sklon ke spoteb (MPC) b. zvýšit spotebu v reakci na zvýšení disponibilního dchodu
12 c. snížit objem úspor pi každé úrovni dchodu v dsledku zmn jiných faktor než je disponibilní dchod d. snížit objem úspor jen pi úrovni dchodu nižší než odpovídá bodu vyrovnání (break-even point) 86. Ropné šoky v 70. letech vyvolaly tendenci k: a. zvýšení inflace, zvýšení nezamstnanosti b. zvýšení inflace, snížení nezamstnanosti c. snížení inflace, zvýšení nezamstnanosti d. propad GNP pi prakticky nezmnné míe inflace i nezamstnanosti 87. Agregátní poptávková funkce udává a. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na objemu investic (vetn zahraniních) b. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na cenové hladin c. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na disponibilním dchodu domácností a firem d. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na ase e. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na deficitu veejných rozpot 88. Vytlaováním soukromých investic se rozumí a. snížení investic v dsledku záporných istých vývoz (tj. záporného salda vývoz minus dovoz) b. omezení investic v dsledku cenové a mzdové regulace c. omezení poptávky po soukromých investicích (zejména stavebních) v dsledku probíhající krize d. omezení soukromých investic v dsledku expansivní fiskální politiky vlády e. dsledek rostoucího pílivu zahraniního kapitálu do ekonomiky, který se centrální bance nepodailo sterilizovat 89. Potenciálním produktem (GNP) rozumí keynesiánská ekonomie: a. velikost GNP pro hypotetický pípad odstranní monopol a prosazení dokonalé konkurence b. velikost reáln dosaženého GNP, zvýšená o rezervy, zpsobené zejména rychle odstranitelným technickým zaostáváním c. maximální z úrovní GNP, pi které nedochází k urychlení inflace d. hypotetická úrove GNP pi nulové nezamstnanosti e. hypotetická úrove GNP pro pípad maximáln efektivního využití všech krátkodob využitelných disponibilních zdroj 90. Politika snadno dostupných penz prostednictvím operací na volném trhu spoívá v:? a. nákupu vládních cenných papír, následném zvýšení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky b. prodeji vládních cenných papír, následném zvýšení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky c. nákupu vládních cenných papír, následném snížení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky ODPOVED C JE SPRAVNA d. prodeji vládních cenných papír, následném snížení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky e. snížení resp. zvýšení poptávky po vládních cenných papírech zmnou % vyplácených úrok v závislosti na etap hospodáského cyklu 91. V ekonomice, nacházející se v depresi a. roste tempo inflace b. klesá tempo inflace c. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o náklady taženou nebo poptávkou taženou inflací d. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o recesi vyvolanou poklesem nabídky (nabídkovým šokem) nebo recesi vyvolanou poklesem agregátní poptávky ODPOVED D JE SPRAVNA pro ekonomiku v depresi neplatí
13 92. Ekonomie strany nabídky a. popírá, že rovnováha nastává v prseíku nabídkové a poptávkové kivky b. je teorií, propagující snížení daní, které vede k zvýšení nabídky výrobních faktor a zvýšení celkového produktu c. je teorií, která argumentuje pro posílení agregátní nabídky formou státních dotací perspektivních podnik d. tvrdí, že míru inflace ovlivuje dlouhodob pouze agregátní nabídka, nikoli však agregátní poptávka e. popírá vliv vládních výdaj na výši inflace 93. MPC je a. mezinárodní rada profesn organizovaných odbor b. oznaení pro mezní poptávkovou kivku c. oznaení pro mezní istý píjem d. oznaení pro mezní sklon ke spoteb 94. Lafferova kivka udává a. závislost míry inflace na úrokové míe b. souvislost inflace a míry nezamstnanosti c. závislost píjm státního rozpotu na míe zdanní d. prbh míry inflace v ase 95. Multiplikátor (výdajový, investiní) a. udává, nakolik se zvýší investice v dsledku snížení úrokové míry o 1 % b. vyjaduje, kolikrát se musí zvýšit píjem prmrné rodiny, zvýší-li se nefinanní výdaje domácností dvakrát c. vyjaduje, nakolik (kolikrát) se sníží soukromé investice v dsledku zvýšení vládních výdaj o jednotku d. vyjaduje zvýšení GNP, pipadající na zvýšení výdaj o jednu penžní jednotku e. vyjaduje závislost investic nikoli na GNP, nýbrž na pírstku GNP 96. Princip akcelerátoru v sob obsahuje pedpoklad, že a. zvýšení spotebních výdaj zvýší multiplikovan GNP b. zvýšení vládních výdaj vyvolá zrychlení nárstu investic, úmrné tomuto nárstu c. rst výdaj mže vyvolat zrychlení rstu cenové hladiny d. úrove investic je dána tempem rstu GNP e. nárst investic mže vyvolat akceleraci inflaního vývoje 97. Je-li nabídka penz zafixována, pak zvýšení poptávky po penzích v tržních podmínkách a. vyvolá rst úrokové míry b. vyvolá rst nebo pokles úrokové míry v závislosti na elasticit poptávky po penzích c. vyvolá pokles poptávky po investicích d. vyvolá pokles úspor domácností 98. O kolik se podle Keynese zvýší agregátní poptávka, zvýší-li se vládní výdaje o 100 mil. K a mezní sklon k úsporám je 0,25? a. o 100 mil. K b. o 250 mil. K c. o 25 mil. K d. o 40 mil. K 99. Výše multiplikátoru penžní nabídky je dána zejména: a. výší reálné úrokové míry b. výší nominální úrokové míry c. pomrem bankovních rezerv k bankovním vkladm ODPOVED C JE SPRAVNA d. pomrem transakní a majetkové poptávky po penzích e. mezním sklonem k úsporám (MPS)
14 100. Je-li nominální úroková míra 100 % a inflace 60 %, je rálná úroková míra pesn a. 40 % b. 25 % c. 16,67 % d. 160 % 101. Výrok výdaje jsou motorem ekonomiky je: a. charakteristický pro monetaristickou ekonomickou koncepci b. charakteristický pro teorii racionálního oekávání c. podstatným pedpokladem ekonomie strany nabídky (supply side economics) d. souástí keynesiánského vidní ekonomiky e. marxistickým omylem 102. Kížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. popisuje závislost ceny statku na prmrných nákladech c. udává nárst poptávky pi souasném snížení ceny výrobk o jedno % a zvýšení cen všech vstup o jedno % d. udává procentní zmnu poptávky pi jednoprocentní zmn ceny jiné komodity ODPOVED D JE SPRAVNA e. popisuje závislost poptávky pi jednoprocentním snížení (pro substitut) resp. zvýšení (pro komplement) objemu prodej píbuzného statku 103. Strukturálním deficitem státního rozpotu rozumíme: a. deficit po odetení vlivu automatických stabilizátor b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ODPOVED B JE SPRAVNA c. deficit plynoucí z podpor pi strukturální nezamstnanosti d. deficit v dsledku nepružného trhu práce e. deficit daný zmnou pomru vnitního a vnjšího státního dluhu 104. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje:? a. vše uvedené v bodech a) b) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. otevení ekonomiky NEJSPIS ODPOVED E V krabicích ve studovn byly další otázky-jen dv tam byly jiný než tady, tak vam je taky posílám 105. Jako agrument pro pedpoklad rostoucího tvaru kivky agregátní nabídky lze použít:? ODPOVED A JE SPRAVNA b. fixní výdaje typu nájemné c. zpoždní rstu mezd za rstem ostatních cen d. rychlejší rst nominálních tržeb v porovnání s nominálními náklady firem. agregátní nabídka s rstem cenové hladiny klesá 106. Teorie efektivního kapitálového trhu tvrdí, že: a. cena akcií nezávisí na exogenních (vnjších, neekonomických) faktorech b. cenu akcií ovlivuje pouze oekávání, nikoliv však prbh v ase c. události, které lze pedvídat jsou zohlednny v cenách a proto je efektivní spekulace na kapitálovém trhu v podmínkách všeobecné dostupnosti informací prakticky nemožná ODPOVED C JE SPRAVNA d. cena kapitálu (továrny) je urena výhradn jeho ziskovostí, nikoli jeho poizovací hodnotou 107. Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prostedí zamstnanost a. vždy b. jen pokud je stanovena minimální mzda nad prmrnou mzdou
15 c. jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než je hodnota mezního produktu zamstnanc s nejnižší mzdou d. jen pokud je stanovené minimum pod toho asu nejnižší vyplácenou mzdou e. jen pokud jde nahradit práci výkonnjším strojním zaízením 108. Zavedení dodatené spotební dan pocítí jako újmu a. vždy ve vtší míe výrobce než spotebitel b. vždy ve vtší míe spotebitel než výrobce c. ve stejné míe spotebitel i výrobce d. nkdy více výrobce, nkdy spotebitel e. více tuzemští výrobci než dovozci 109. Spotebitel vydá (v uritém cenovém rozptí) na uritý statek pevnou ástku nezávisle na cen komodity. Jeho poptávka po této komodit a. je cenov elastická b. má cenovou elasticitu rostoucí nade všechny meze c. je cenov neelastická d. má jednotkovou cenovou elasticitu MELA BY BYT ODPOVED D e. z uvedeného nelze usuzovat na elasticitu 110. Dchodová elasticita poptávky a. je vždy nezáporná b. je vždy nižší než cenová elasticita c. vyjaduje skutenost, že s rstem ceny jedné komodity lidé pecházejí k jiné, levnjší komodit d. nikdy se nemže zmnit, nezmní-li se reálná dchod obyvatel e. je vyšší u luxusnjších komodit 111. Vzroste-li cena benzínu z 30 K na 30,3 K, o kolik poklesne prodávané množství, je-li cenová elasticita poptávky 0,4? a. o 1 % b. o 0,4 % c. o 4 % d. o 100,4 % e. z uvedených údaj nelze urit 112. A a B jsou komplementární statky a cena statku B prudce vzroste v dsledku zavedení dodatené spotební dan. Co se ceteris paribus stane se statkem A? a. poptávka po statku A vzroste b. cena statku A klesne c. cena statku A poroste d. nabídka statku A poroste 113. Spotebitel je pi volb mezi nákupem zboží A a B v rovnováze, pokud: a. prmrný užitek z jednotky zboží A mu pináší stejné uspokojení jako prmrný užitek z jednotky zboží B b. nákup poslední jednotky zboží A zvýší jeho uspokojení stejn jako nákup poslední jednotky zboží B c. poslední koruna, kterou použil na nákup zboží A mu pinesla stejný užitek jako poslední koruna, kterou použil na nákup zboží B d. pi zvýšení spoteby zboží A o jednotku a pi souasném snížení spoteby zboží B o jednotku zstane na stejné izokvant užitku e. pi zvýšení spoteby zboží A o 1 % a pi souasném snížení spoteby zboží B o 1 % zstane na stejné izokvant užitku 114. Pokles poptávky po standardním zboží mže být vyvolán a. poklesem ceny substitutu b. poklesem ceny komplementu c. rstem ceny substitutu d. rstem disponibilního dchodu
16 e. niím z uvedeného 115. Pravidlo, že hodnota mezního produktu zdroje je v optimu rovna cen tohoto zdroje platí: a. jen v dokonalé konkurenci b. jen v dokonalé a monopolní konkurenci, ne u monopolu a oligopolu c. pro každého výrobce, který maximalizuje zisk NENÍ SI JISTA, ALE ASI C d. pro každého výrobce, který má klesající výnosy z rozsahu e. neplatí ani v dokonalé konkurenci 116. Lineární poptávková kivka a. má ve všech bodech konstantní elasticitu b. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková kivka ve tvaru rovnobžky, ležící nad ní c. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková kivka ve tvaru rovnobžky, ležící pod ní d. odpovídá lineární funkci užitku SPRAVNA ODPOVED JE D 117. Goodwill akciové spolenosti je a. tržní hodnota akcií minus úetní hodnota aktiv plus úetní hodnota cizích pasiv b. úhrn hodnoty patent a ochranných znaek ve vlastnictví firmy c. rozdíl aktuální hodnoty celkových aktiv a cizích pasiv d. úhrn tržní hodnoty úetn pln odepsaných základních prosted a pedmt postupné spoteby (PPS) 118. Nov vzniklé náklady píležitosti: a. neovlivní rozhodnutí, pouze je teba odeíst je od finanního efektu akce rozhodovacího subjektu b. vždy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu c. nkdy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu, jindy ne d. spolu s pvodními náklady píležitosti tvoí hodnotu goodwillu firmy e. mohou ovlivnit rozhodnutí výrobce, spotebitele nikdy 119. Kížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. je vždy nenulová, záporná pro komplementy, kladná pro substituty c. popisuje závislost ceny statku na prmrných nákladech d. udává procentní zmnu poptávky pi jednoprocentní zmn jiné komodity e. popisuje závislost poptávky pi jednoprocentním snížení (pro substituty) resp. Zvýšení (pro komplement) objemu prodej píbuzného statku ODPOVED D JE SPRAVNA,ALE MLO BY TAM BYT ZMENE CENY JINÉ KOMODITY 120. Zvýší-li se o stejné % cena jedné komodity a klesne cena druhé komodity v modelu spotebitele rozhodujícím se mezi dvma komoditami (n=2), pak: a. pvodní optimum se nezmní b. pvodní optimum se v každém pípad, kdy platí pedpoklad klesajícího mezního užitku, zmní c. pvodní optimum se (pedpokládáme-li klesající mezní užitek) mže a nemusí zmnit d. rozpotová pímka se rovnobžn posune 121. Body A, B, C leží na poptávkové pímce D (p) tak, jak je nakresleno na obrázku. Seadíme-li správn body A, B, C od nejvtší po nejmenší elasticitu, dostaneme: a. C A B b. C B A c. A B C d. všechny body vykazují shodnou elasticitu e. nelze bez další informace urit
17 122. Které z následujících tvrzení a) d) není správné: a. Rozpotová množina se pi zvýšení jedné z cen a pi nezmnných ostatních cenách a pi nezmnném disponibilním dchodu zúží b. Sklon rozpotové pímky je dán pomrem cen komodit, zobrazených na osách c. Rozpotová pímka se pi zvýšení disponibilního dchodu rovnobžn posune d. Zvýší-li se cena první komodity o stejné %, o jaké se sníží cena druhé komodity, sklon rozpotové pímky se nezmní e. Všechna tvrzení a) d) jsou pravdivá 123. Zvýšení dchodu v modelu spotebitele a. posouvá izokvanty užitku tak, že luxusní komodity budou hodnoceny lépe b. vyvolá nutn nárst spoteby všech komodit c. zmní sklon rozpotové pímky d. nemusí zmnit vektor spoteby ani v jediné položce není pravda 124. Zmní-li se ve standardním modelu spotebitele ceny všech komodit o stejné (nenulové) procento a dchod zstane beze zmny, pak: a. optimální spotební situace se v žádném pípad nezmní b. optimální spotební situace se v žádném pípad zmní ODPOVED B JE SPRAVNA c. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na sklonu izokvant užitku d. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na tom, zda jde o standardní nebo inferiorní komodity e. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na sklonu rozpotové pímky (budget line) 125. Spotebitel je v rovnováze, pokud: a. cena preferované komodity je rovna soutu cen vstup využitých k jednotce její výroby b. mezní užitek jedné koruny vynaložené na nákup komodity je pro všechny komodity stejný c. navýšení jeho dchodu nepovede ke zvýšení jeho užitku d. mezní užitek je pro všechny komodity shodný 126. Zvýšení nabídkové i poptávkové funkce o stejné % a. v žádném pípad nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity b. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda je vyšší cenová elasticita nabídky nebo poptávky c. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda jde o dokonalou konkurenci d. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda psobí zákon klesajících mezních výnos z rozsahu e. v pípad svislé poptávkové nebo nabídkové kivky vyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity, jindy ne 127. Píkladem normativního výroku je a. reálná mzda v naší republice by dosáhla úrovn Rakouska pi zachování souasných trend za 14 let b. míra zneištní ovzduší se v roce 1995 piblížila normám ES c. míra inflace u nás je nižší než v ostatních postkomunistických zemích d. neznepokojujme se inflací, je-li jednociferná e. všechny výroky a) d) jsou normativní
18 128. Výrobní množina je a. množinou výrobních situací modelovaným výrobcem technologicky realizovatelných b. prostor na rozpotové pímce a pod ní c. výrobní situace realizovaná výrobcem v daném období d. nic z uvedeného e. výtem kombinací výrobk, realizovaných na trhu 129. Pro indiferenní kivky (izokvanty) užitku platí a. žádná nemže protnout jinou b. mohou se protnout pouze, jde-li o inferiorní komoditu c. mohou se protnout pouze, jde-li o luxusní statek d. protnou se vždy, jde-li o subjekt, maximalizující svj užitek e. mohou se protnout pouze, jde-li o Giffenv statek 130. Snížení dchodu zpsobí v chování spotebitele vždy: a. nerovnomrné snížení spoteby všech komodit (vyšší u tch, na které vydává spotebitel více penz) b. rovnomrné snížení spoteby všech komodit c. snížení spoteby luxusních komodit ODPOVED C JE ASI SPRAVNA ODPOVED E TO URCITE NENI d. nic z uvedeného nemusí nastat e. zmnu pomru mezních užitk 131. Mezní užitek je a. zvýšení spoteby komodit v dsledku jednoprocentního nárstu dchodu b. užitek subjektu, pro kterého spoteba další jednotky spoteby daného statku nepináší zvýšení užitku c. pevis užitku daného spotebitele nad standard, daný trhem d. zvýšení užitku pi zvýšení spoteby jedné komodity o (malou) jednotku ODPOVED D JE SPRAVNA 132. Zvýšení cen všech vstup výrobce o stejné % ceteris paribus a. Posune produkní funkci doprava b. Rozšíí výrobní množinu c. Zúží výrobní množinu d. Nezmní sklon izokvant zisku e. Nezmní sklon izokost 133. Pirozená míra nezamstnanosti je: a. míra odpovídající podílu lidí, kteí mní zamstnání a jsou proto toho asu doasn bez práce b. míra odpovídající prmru pro vysplé tržní ekonomiky c. míra, která (hypoteticky) odstraní inflaci d. míra, pi které se inflace nesnižuje ani nezvyšuje ODPOVED D JE SPRAVNA e. míra po odetení (nezapotení) dobrovoln nezamstnaných 134. Dsledkem hlasovacího paradoxu je: a. nemonotónnost preferencí b. hlasování v souladu s voliem mediánem c. nespojitost preferencí d. netranzitivita preferencí ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spoleenského optima pro objem ekologických investic 135. Zvýšení dovoz ceteris paribus výdajový multiplikátor a. sníží b. zvýší c. nezmní d. nkdy zvýší, nkdy sníží v závislosti na relaci pružnosti nabídky a poptávky
19 e. v konjunktue zvýší, v depresi sníží 136. Identita úspor a investic je a. testem rozumné hospodáské politiky vlády b. podmínkou rovnováhy na trhu penz c. vícemén tautologickým vyjádením skutenosti, že co se nespotebuje v daném roce, to je investicí (v širším slova smyslu) do budoucnosti d. nereálný ideál, dosažitelný jen za cenu ztráty tržního charakteru ekonomiky e. podmínkou rovnováhy komerní banky 137. Podle teorie komparativní výhody mohou vzájemn výhodn mezi sebou obchodovat zem A a B: a. existuje-li alespo jeden výrobek, efektivnji vyrábný v zemi A a zárove alespo jeden výrobek efektivnji vyrábný v zemi B ODPOVED A JE SPRAVNA b. jen pokud mají srovnatelnou ekonomickou výkonnost c. prakticky vždy d. jen pokud je zahraniní obchod obou zemí koordinován e. jen jsou-li ob zem ve stejné fázi hospodáského cyklu 138. Ozname P poet práceschopných, D poet dobrovoln zamstnaných, N poet nedobrovoln nezamstnaných, Z poet zamstnaných. Mírou nezamstnanosti je: b. N/(P-D) c. (P-Z-D)/(Z+N) d. N/(Z+N) 139. Penžní nabídku nemusí ovlivnit a. zmna podílu povinných rezerv b. úrokový strop c. rozsáhlý prodej vládních obligací centrální bankou d. rozsáhlý výkup vládních obligací centrální bankou e. zmna mezního sklonu k úsporám u domácností 140. Lafferova kivka je funkcí a. klesající v celém defininím oboru b. rostoucí v celém defininím oboru c. rostoucí vlevo od svého maxima, klesající vpravo od svého maxima ODPOVED C JE SPRAVNA d. klesající vlevo od minima, klesající vpravo od minima 141. Nerovnomrná inflace je: a. inflace postihující rzn rzné komodity b. inflace s promnlivým tempem v ase C,D,E TO URCITE NENÍ-NENÍ SI JISTA, ALE REKLA BY ODPOVED B c. inflace neodpovídající na Phillipsov kivce pirozené míe nezamstnanosti d. inflace výrazn pevyšující úrokovou míru e. inflace výrazn vyšší než prmr vysplých tržních ekonomik 142. Strukturálním deficitem rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finann kompenzovány b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ASI ODPOVED B c. deficit plynoucí z podpor pi strukturální nezamstnanosti d. deficit v dsledku nepružného trhu práce e. deficit daný zmnou pomru vnitního a vnjšího státního dluhu 143. Externalitou rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finann kompenzovány ODPOVED A JE SPRAVNA b. rozšiování výroby kooperací s vnjšími subdodavateli
20 c. efekt ze zahraniního obchodu a z turistiky d. koluzi více než dvou firem e. náklady (realizované i nerealizované), nutné k obnov kvality životního prostedí 144. Automatickým stabilizátorem ve fiskální politice je: a. progresivní dchodová da b. zvýšení vládních výdaj na veejné služby v dob krize c. snížení úrokové míry v depresi d. odstranní bariér zahraniního obchodu 145. Poskytuje-li továrna vlastníkovi ron P korun, pak její tržní hodnotu V lze odhadnout takto: a. V = P*N, kde N je doba životnosti továrny b. V = P/i, kde i je roní úroková míra ODPOVED B JE SPRAVNA c. V = F*(P+C)/C, kde C jsou náklady a F úetní hodnota fond d. V = P/(1+i), kde i je roní úroková míra 146. Keynesiánská doporuení pro období krize obsahují a. snížení resp. Odstranní bariér dovozu b. snížení výdaj domácností a zvýšení vládních výdaj c. zvýšení vládních výdaj a snížení sklonu k úsporám domácností d. snížení všech výdaj v ekonomice doprovázené monetární expanzí e. restriktivní monetární politiku 147. Ekonomika je v konjunktue, výroba stoupá. Kdy vznikne zárodek píští deprese a. když se zastaví rst výroby b. když se zpomalí rst výroby c. když vznikne nedostatek pracovních sil, což vyvolá rst mezd inflaci d. když nezamstnanost klesne pod svoji pirozenou míru e. když inflace pevýší nominální úrokovou míru 148. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) d) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. mzdová regulace ve smyslu omezení rstu mezd NEJSPIS ODPOVED D 149. Jedním ze zakladatel pedpoklad ped realizací tzv. monetaristického experimentu v USA 80. let byla: a. nezávislost poptávky po penzích na nominální úrokové míe b. schopnost fiskální politiky eliminovat resp. minimalizovat projevy deprese c. nemnná rychlost obhu penz d. regulovaná nerovnovážnost penžního trhu 150. IS-LM analýza hledá: a. optimální objem vládních výdaj b. rovnovážnou úrokovou míru a dchod ODPOVED B JE SPRAVNA c. pirozenou míru nezamstnanosti d. úrokovou míru, která vede k nulovému nárstu inflace e. optimální míru zdanní 151. Typickým rysem trhu práce je b. vtší pružnost poptávky než nabídky c. nepružnost mezd zdola d. trvalá nerovnováha (pevis nabídky)
21 152. Uvalení dodatené spotební dan dopadne: a. výhradn na spotebitele b. výhradn na výrobce c. vždy více na spotebitele než na výrobce d. vždy více na výrobce než na spotebitele nemusí platit ODPOVED E JE SPRAVNA 153. Arrowv paradox se týká: a. rozdílu mezi zamýšlenou a realizovanou spotebou domácností b. kontraproduktivního dopadu vládních výdaj na GNP v dsledku vytlaení soukromých investic c. zpt zakivené nabídkové kivky na trhu práce d. kolektivního rozhodování ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spoleenského optima pro objem ekologických investic 154. Jako argument pro pedpoklad klesajícího tvaru kivky agregátní poptávky lze použít b. substituce levnjších komodit za dražší c. zpoždní rstu mezd za rstem ostatních cen a v dsledku toho pokles reálných mezd d. rst cen vede k nárstu bankrot a tudíž ke snížení úhrnu firemních výdaj, zejména na investice, agregátní poptávka s rstem cenové hladiny roste 155. Teorií strany nabídky (supply side economics) charakterizuje: a. svislý tvar agregátní poptávky b. svislý tvar agregátní nabídky c. vodorovný tvar agregátní poptávky d. vodorovný tvar agregátní nabídky 156. Souásti GNP je mimo jiné: b. nedokonená výroba c. služby úplatn poskytované obchodním partnerm d. nárst hodnoty základních prostedk nap. v dsledku rstu cen akcií na burze 157. Souástí hodnoty pidané zpracováním jsou: b. mzdy c. odpisy d. zisk 158. Standardní spotební funkce a. pro každou hodnotu disponibilního dchodu spluje podmínku spoteba je menší nebo rovna disponibilnímu dchodu b. spluje podmínku spoteba je menší nebo rovna disponibilnímu dchodu jen do urité hodnoty dchodu výše c. je od urité hodnoty dchodu (break-even point) klesající funkcí d. je v monetaristickém chápání ekonomiky svislou kivkou 159. Jako jedno z vysvtlení pro pokles mezního sklonu k úsporám koncem 80. let lze uvést: ODPOVED A JE SPRAVNA b. deficit státního rozpotu (deficit stimuluje spotebu) c. rostoucí kvalitu úvrové soustavy (je snadnjší zadlužit se) d. zvýšení sociálních podpor (není teba tolik spoit z obavy pro budoucnost) 160. Teorie investiního akcelerátoru pepokládá, že investice jsou ovlivnny zejména
MELA BY BYT ODPOVED D
1. Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prostedí zamstnanost a. vždy b. jen pokud je stanovena minimální mzda nad prmrnou mzdou c. jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než
VícePednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2
Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceMak4: Keynesv výdajový multipikátor. 1. Myšlenka multiplikativnosti výdaj
Mak4/1 Mak4: Keynesv výdajový multipikátor 1. Myšlenka multiplikativnosti výdaj 2. Jiná myšlenka : každá koruna se vrací dotace do divadla se státu vyplatí, protože návštvnice si nakoupí šperky, róby za
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceObsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI
Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceMak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3%
MA K12/ 1 Mak 12: Teorie zahraniního obchodu 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3. Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (mnová) rizika Zásahy státu 4.Pvodní smysl
VícePřijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání
Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
Více5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.
5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VícePednáška 12 : 1. Oligopol, monopolistická konkurence 2. Mení ekonomické nerovnosti
Pednáška 12 : 1. Oligopol, monopolistická konkurence 2. Mení ekonomické nerovnosti 1) Opt pedpoklad maimalizace zisku MC = MR, piemž MR už není konstanta p (cena za jednotku výstupu), ale p snížené o dopad
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceHOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky
HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární
VíceOtázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa
Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie Ekonomický způsob myšlení. Model ekonomického koloběhu.
VíceMakroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.
Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte
VíceK VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov.
K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov. 1) Inflace mimo jiné vyjad uje: a) snižování všeobecné cenové hladiny b) že dochází k deflaci c) že roste kupní síla pen z d) i tu
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceObsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..
Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské
VíceSvětová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky
Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
VíceEkonomie F6 A1. 8. Co z následujícího platí pro dokonale konkurenční firmu:
Ekonomie F6 A1 1. Člověk, který žije z důchodů z majetku a nehledá práci (rentiér) se dle metodiky pro výpočet míry nezaměstnanosti považuje za: a) Frikčně nezaměstnaného. b) Strukturálně nezaměstnaného.
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VíceCíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně
řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceVI. VÝNOSY, NÁKLADY, ANALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU
VI. VÝOSY, ÁKLADY, AALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU VÝOSY Jedná se o veškeré penžní ástky, které podnik získal ze svých inností za urité období bez ohledu na to, zda došlo v tomto období k k jejich
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup
OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace
VíceÚvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační
Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana
Více2. Peníze vznikly (podobn jako jazyk) pirozeným vývojem, spontánn, ne jako výsledek konstrukce životaschopnost, bezesporná užitenost
Mak 6 : Trh penz 1. Peníze jakožto prostedek (nástroj) smny, tj. jako všeobecný ekvivalent hodnoty nahradily naturál. smnu. Pro? Snížily transakní náklady Snížily riziko neprodání Odstranily nepružnost
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VíceMikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky
Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový
Více07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE
3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,
Více1. Agregátní nabídka AS :úhrn nabízených produkt pro finální užití (ne meziprodukty)
Mak 3 : agregátní nabídka a otávka. Agregátní nabídka AS :úhrn nabízených rodukt ro fnální užtí (ne mezrodukty) 2. Determnanty AS : využtelné výrobní zdroje (ráce, katál, da) techncký okrok hos. oltka
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VícePodílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi
Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje
VíceOptimalizace spotřebitele a poptávka
Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VícePednáška mikro 04: Poptávková a nabídková funkce, cenová elasticita poptávky
Pednáška mikro 04: Potávková a nabídková funkce, cenová elasticita otávk 1. Matematické minimum (dolnit na cviení v íad otávk od student) funkce = edis(druhá odmocnina, dvojnásobek snížený o jednu : =
Víceb) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld
8. Monetární politika 1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové
VíceInflace a nezaměstnanost. Inflace
= projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování
VíceMAKROEKONOMIE I OPAKOVÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ PŘÍKLAD. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky
MAKROEKONOMIE I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky OPAKOVÁNÍ Příklady k zápočtu Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102.
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceSeminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu
Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Více2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin
Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek
VíceTéma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství
Základy ekonomie II Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup
Více5. Termín eustres znamená a) nepříjemný druh stresu b) příjemný druh stresu c) utlumení té činnosti, která by mou vlastní situaci mohla zhoršit
Registrační číslo: Přijímací test z managementu 2016 Varianta A Označte vždy jednu správnou odpověď křížkem X do vyznačených polí. Omyl lze napravit zaškrtnutím všech odpovědí a zápisem správné odpovědi
VíceVarianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí:
Varianta A3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2010 Zkouška z ekonomie (varianta A3) Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte vyplněním
VíceObsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník
Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem
VíceObsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora к pátému vydání... XI
Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX Předmluva autora к pátému vydání... XI 1. Člověk v tržním systému...1 1.1 Ekonomie - věda o lidském jednání...1 1.2 Racionální jednání v podmínkách
Více4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1
4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA slide 1 Obsahem přednášky jsou účetní identity pro otevřenou ekonomiku model malé otevřené ekonomiky co znamená malá jak jsou determinovány čisté exporty a měnové kurzy jak hospodářská
VíceTRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VícePřijímací test z managementu 2018
Registrační číslo: Přijímací test z managementu 2018 Varianta A1 Označte vždy jednu správnou odpověď křížkem X do vyznačených polí. Omyl lze napravit zaškrtnutím všech odpovědí a zápisem správné odpovědi
VíceMakroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH
Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický
VíceR o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek
Ministerstvo financí R schváleno MF R.j. 283/77 225/2001 s úinností pro úetní jednotky útující podle útové osnovy pro nevýdlené organizace Úetní jednotka doruí: 1x píslušnému finannímu orgánu R o z v a
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceMinimální závazný výet informací podle vyhlášky. 500/2002 Sb ROZVAHA v plném rozsahu ke dni Rok (v K) M!síc I" Obchodní
Minimální závazný výet informací podle vyhlášky. 500/2002 Sb ROZVAHA v plném rozsahu ke dni... 31.12013 Rok 2013 12 (v K) M!síc I" 25151321 Obchodní firma nebo jiný název úetní jednotky. SLUŽBY.......
VíceÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské
VíceMikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
VíceOznaení a uspoádání dle vyhlášky. 504/2002 Sb. Úetní jednotka doruí: 1 x píslušnému fin. orgánu ROZVAHA ke dni ( v tis. K ) pedbžná závrka
Oznaení a uspoádání dle vyhlášky. 54/22 Sb. Úetní jednotka doruí: 1 x píslušnému fin. orgánu ROZVAHA ke dni 31.12.214 ( v tis. K ) pedbžná závrka IO 656267 Název, sídlo a právní forma úetní jednotky Mstské
VíceRovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS
Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku
Více2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1
2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 1 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VícePeníze a monetární politika
Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze
VíceMakroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky
11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
Více6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)
6. Teorie výroby Firma vystupuje na trhu finální produkce v pozici nabízejícího a současně na trhu výrobních faktorů v pozici poptávajícího. Firma používá různé vstupy (výrobní faktory), které ve výrobě
Více15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
VíceÚvod do ekonomie Týden 11. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 11 Tomáš Cahlík Obsah Makroekonomie a hospodářská politika Úvod Agregátní poptávka a Agregátní nabídka Hospodářský cyklus a stabilizační politika Inflace Hospodářská politika na
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
Více2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY
2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY Poptávka charakterizuje chování kupujících. Je to vztah mezi poptávaným množstvím a tržní cenou za předpokladu, že ostatní vlivy, které na poptávku působí, jsou konstantní.
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
VíceMakroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie
Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné
Více2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0
2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 0 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku
Více5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika
5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
Více