Analýza spoteby energie ídicího systému kolesa velkorypadla
|
|
- Jana Bláhová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Analýza spoteby energie ídicího systému kolesa velkorypadla Praha, 2008 Jan Švec
2 1
3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakaláskou práci vypracoval samostatn a použil jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v piloženém seznamu. V Praze dne Podpis 2
4 Podkování Na tomto míst bych rád podkoval Doc. Ing. Petru Horákovi, Csc., vedoucímu práce, za jeho rady, odborné vedení a všestrannou pomoc, kterou mi poskytoval pi tvorb této práce. V neposlední ad mu také dkuji za zajímavé zadání. Dále bych chtl podkovat mé rodin vetn mé pítelkyn za podporu nejen pi vzniku této práce ale i bhem celého studia. Mj velký dík patí také mým spolužákm Pavlovi Švarcovi a Janu Štefanovi za spolupráci bhem celého studia a pi tvorb této práce. 3
5 Anotace Kolesové velkorypadlo je obrovský stroj urený pro povrchovou tžbu, kterou provádí s pomocí velkého tžebního kolesa. Rychlost a moment na kolese jsou ízeny dvma zpsoby mechanickým a elektronickým. Cílem této práce je analyzovat ob koncepce ízení. Dále navrhnout a implementovat simulaní modely pohonu kolesa s obma zpsoby ízení, piemž bude využito již vytvoeného modelu s elektronickým ízením. Získané modely budou poté porovnány z hlediska jejich dynamických vlastností a energetické náronosti. 4
6 Annotation Bucket-wheel excavator is a huge vehicle made for surface mining by using a large wheel. There are two ways how to regulate the speed and the torque of this wheel the mechanical and the electronic. The purpose of this paper is to analyse both conceptions of the regulation and to devise and implement simulation models of the wheel drive with these two conceptions. For this task we use the electronic regulation model which was already implemented. We finally compare dynamic characteristics and a power consumption of the implemented models. 5
7 Seznam použitých symbol OZNAENÍ VYSVTLIVKA JEDNOTKA sm skluz motoru - fm frekvence toivého mag. pole Hz fr frekvence otáení rotoru Hz ss skluz spojky - ωc úhlová rychlost erpadla Rad/s ωt úhlová rychlost turbíny Rad/s ηs úinnost spojky - PT výkon turbíny W PC výkon erpadla W MT moment turbíny N m MC moment erpadla N m i pomr otáek erpadla a turbíny - M moment penášený spojkou N m λ provozní momentová charakteristika - ρ hustota pracovní kapaliny kg/m 3 DP velikost pracovního prostoru spojky m ωref žádaná hodnota ω Rad/s ωm úhlová rychlost motoru Rad/s PP píkon motoru W I statorový proud A U naptí na statoru V cos ϕ úiník - P výkon motoru W ηm úinnost motoru - R odpor vinutí statoru L induknost vinutí statoru H konstanta gyrátoru - CPD penos regulátoru momentu - CPI penos regulátoru otáek - φ tuhost spojky - Mm hmotnost vytženého materiálu kg ρz hustota zeminy kg/m 3 Ps spoteba W nk Otáky kolesa - Vt objem natženého materiálu m 3 6
8 Obsah Seznam symbol 6 1 Úvod Rypadlo SchRs 1320/4x Spolenost Prodeco a.s Systémy pohonu a ízení Pohon Asynchronní elektromotor Planetová pevodovka Mechanické ízení Hydrodynamická spojka popis Hydrodynamická spojka konstrukce Hydrodynamická spojka princip Charakteristiky hydrodynamické spojky Elektronické ízení Výkonové frekvenní mnie Popis regulátor 19 3 Úprava stávajícího modelu Popis stávajícího modelu Model asynchronního elektromotoru Model pevodovky, kolesa a zdroje momentu Parametry modelu s elektronickým ízením 24 7
9 4 Tvorba modelu s mechanickým ízením Tvorba modelu spojky bez tlumení vibrací Tvorba modelu spojky s tlumením vibrací 30 5 Simulace Momentová charakteristika spojky Chování systém na poátku tžby a pi tžb 32 6 Spoteba Analýza prmrné spoteby v prbhu tžby Analýza asové náronosti tžby 40 7 Závr 41 Použitá literatura 42 Použitý software 43 Píloha A 44 Píloha B 45 8
10 1 Úvod Hlavním cílem této práce je porovnat spotebu energie elektrického pohonu kolesa velkorypadla SchRs 1320/4x30 firmy Prodeco a. s. pi ízení rychlosti a momentu dvma zpsoby mechanickým nebo elektronickým. V pípad modelování mechanického ízení budeme vycházet z již vytvoeného modelu elektronického ízení, který upravíme podle poteb. Nejvtší úpravy budou spoívat v pidání modelu hydrodynamické spojky. Koreková velkorypadla jsou hojn využívána v báském prmyslu. Jsou to stroje urené pro tžbu skrývky, což je vrstva horniny pokrývající ložisko tženého materiálu, v našem pípad uhlí. Mocnost takové skrývky mže být v pípad tžby hndého uhlí až 300 metr. Proto jsou tyto stroje pi tžb hndého uhlí velice dležité. Informace o spolenosti Prodeco a. s. a rypadle SchRs 1320/4x30 byly získány z internetových stránek spolenosti [1] a z msíníku Hornické listy [2] Rypadlo SchRs 1320/4x30 Toto rypadlo se skládá ze 3 ástí viz. obr Pro nás je dležitá pouze ást s kolesem, která provádí samotnou tžbu. Druhou ástí je spojovací most, který slouží k peprav tženého materiálu mezi rypadlem a nakládacím vozem, ten je ástí tetí. Pes nj se materiál sype pímo na pásové dopravníky. Rypadlo má provozní hmotnost t a je vysoké tém 60 metr. Jeho teoretický tžební výkon je m 3 /h. OBR.1. 1 TECHNICKÝ VÝKRES RYPADLA 9
11 1.2. Spolenost Prodeco a. s. Spolenost Prodeco a. s. je projekn konstrukní a dodavatelsko inženýrská organizace, která se orientuje na dodávky stroj pro báský a energetický prmysl, a to pro povrchové doly a tepelné elektrárny. Spolenost má velmi širokou základnu a je schopna dodat i velké projekty, tzv. na klí. Zpracovává projektovou dokumentaci, zajišuje dodávky, montáž technologie a uvádí montovaná zaízení do provozu. Krom dodávek vlastních velkostroj nabízí spolenost zákazníkm i komplexní servis. Souástí tohoto servisu jsou dodávky náhradních díl, provádní oprav zaízení a také poskytování technické pomoci. Spolenost za dobu své existence vyprojektovala pes 25 rzných typ rypadel a zaklada. Celkový poet dodaných a namontovaných stroj pesáhl 130 kus. Patí tím k nejvtším spolenostem svého druhu v R i ve stední Evrop. OBR.1. 2 NAHOE: OBRÁZEK CELÉHO RYPADLA, DOLE VLEVO: DETAIL ŠIKMÉ SKLUZOVÉ STNY A VPRAVO: DETAIL KOLESA 10
12 2 Systémy pohonu a ízení Rypadlo je v provozu ve dvou provedeních s rznými ídícími systémy pro regulaci pohonu kolesa. Pvodní zpsob ízení je mechanický s použitím hydrodynamické spojky a druhý zpsob je elektronický s použitím vysokofrekvenních mni jako regulátor otáek, proudu, momentu a magnetického toku. Koleso je pohánno dvma 3F asynchronními elektromotory Siemens ARNR 630Y-6. Oba motory jsou v pípad elektronického ízení pipojeny pes kardanovu hídel rovnou na planetové pevodovky, které pohání koleso. V druhém pípad jsou mezi motory a pevodovku zaazeny hydrodynamické spojky firmy Voith s typovým oznaením 1000 TN Pohon Asynchronní elektromotor Jak již bylo zmínno, stroj je pohánn dvma asynchronními elektromotory od firmy Siemens. Maximální výkon každého z nich je 1000 kw a hodnoty jmenovitých naptí a proudu jsou 6000 V a 118 A. Hodnota jmenovitých otáek je 960 RPM. Motor (obr. 2. 1) je složen ze statorového vinutí tzv. statoru, které je pipojeno na stídavé 3fázové naptí vytváející v okolí OBR.2. 1 ASYNCHRONNÍ MOTOR 11
13 statoru toivé magnetické pole. Jako rotoru je u nj použito tzv. klecové kotvy, která má podobu klece ze silných hliníkových tyí. Ty jsou spojeny dvma hliníkovými prstenci. Celá kotva je velmi dobe vodivá. Díky promnlivému magnetickému poli, ve kterém je kotva umístna, je indukováno mezi konci tyí elektromotorické naptí a tyemi tak protéká indukovaný proud [8]. Proto na tye psobí síla (síla psobící na vodi s proudem v magnetickém poli) a celá kotva se otáí. Frekvence otáení je vždy menší než frekvence toivého magnetického pole. (Kdyby tomu tak nebylo, neindukoval by se ve vodiích kotvy žádný proud). Charakteristickou veliinou elektromotoru je skluz s: (1), kde je frekvence otáení magnetického pole a je frekvence otáení rotoru. Skluz roste se vzrstajícím zatížením Planetová pevodovka Systém planetové pevodovky (obr [9]) se skládá z centrálního kola (žlutá barva), satelit (modrá barva), které jsou unášeny unašeem (zelená barva) a korunového kola (ervená barva). e v o d o v k P a OBR.2. 2 PLANETOVÁ PEVODOVKA 12
14 Pevodovka mže pracovat ve tech rzných režimech: zabrždné centrální kolo zabrždné korunové kolo zabrždný unaše Na obr pracuje pevodovka v režimu, kdy má zabrždné korunové kolo. Unaše satelit je pohánn vstupním momentem. Výstupní moment, který je pak získáván z centrálního kola, je menší než moment vstupní, ale rychlost otáení je vtší, jak znázorují ervené znaky Mechanické ízení Hydrodynamická spojka - popis Hydrodynamické spojky (obr. 2. 3) se dlí v podstat na dva rzné typy - s konstantním nebo promnlivým plnním. Spojka 1000 TNE05, která je nainstalována na rypadle, je typem s konstantním plnním. Tyto druhy spojek jsou užívány ve spojení s elektromotory v širokém rozsahu aplikací pedevším tam, kde jsou požadovány vysoké výkony, ekonominost a spolehlivost. Výhodou použití tohoto typu spojek jsou tyto vlastnosti : plynulý rozbh nejvtších hmot jsou optimální pro tífázové motory s kotvou nakrátko bezzátžový rozbh a chod motoru nejsou požadovány speciální modifikace elektromotor efektivní tlumie kmitání zabezpeení stroje proti petížení (hnacího i hnaného) vyrovnání zátže pro vícemotorové pohony OBR.2. 3 TURBOSPOJKA 13
15 Hydrodynamická spojka - konstrukce Hydrodynamická spojka nebo též turbospojka firmy Voith pracuje na bázi Foettingerova principu [3]. ez turbospojkou je znázornn na obr Jejími základními souástmi jsou dv lopatková kola erpadlové na obr. znaeno jako P a turbínové kolo T, a dále pak vnjší skí S. Ob kola jsou postavena nezávisle na sob. Výstup je dosažen s minimálním mechanickým opotebením bez mechanického kontaktu mezi souástmi penášejícími výkon. Spojka 1000 TN05 je spojkou s konstantním plnním, ili obsahuje konstantní objem pracovní tekutiny, OBR.2. 4 EZ TURBOSPOJKOU obvykle minerálního oleje. Celková hmotnost této spojky je 626 kg a obsahuje pitom 100 l minerálního oleje Hydrodynamická spojka - princip Základní mechanismus, kterým se penáší výkon erpadla na turbínu, lze dobe popsat dle obr Otáením erpadlového kola P se udluje kapalin kinetická energie a ásteky kapaliny se posouvají v kanálech erpadla smrem k obvodu. Tím je vyvolán tok veškeré hmoty kapaliny skrz kanály ve smru zevnit ven. OBR.2. 5 PRINCIP INNOSTI TURBOSPOJKY 14
16 Hmota kapaliny, jež je nucena k tomuto proudní, tak doznává první zmnu smru, k emuž je jí dodána potebná síla (moment Tp jinak také Mp) vzniklá pivedením vnjší energie hnacím motorem erpadla. Tatáž kapalinná hmota, která ve svém proudovém okruhu musí protékat lopatkovými kanály turbínového obžného kola T, v nm opt mní smr. Tato zmna smru zpsobená tlaky hmoty vyvozovanými na lopatkách turbíny, pop. stnách kanál, se projevuje jako tangenciální síla, která vztažena k ose otáení systému vytváí znovu kroutící moment. Tento kroutící moment uvádí turbínu do rotace, která pak mže v souhlasu s tímto kroutícím momentem TT a svými otákami ωt navenek odevzdávat výkon. V dsledku nepetržitého proudní kapaliny v prstenci o polomru ri-ra nedochází mezi koly spojky ke zmn hybnosti. Proto je moment na hídeli erpadlového a turbínového kola stejný. Obh kapaliny je umožnn rozdílem tlak kapaliny vyvíjených erpadlovým a turbínovým kolem. Rozdílem tlak se pekonávají odpory proti pohybu kapaliny v mezilopatkových kanálech kol. K tomu je nezbytné, aby erpadlové a turbínové kolo mlo rozdílný poet lopatek, ímž dochází ke skluzu mezi otákami erpadlového a turbínového kola, který je definovám jejich rozdílem, rovnice (2). (2) Celková úinnost penosu energie je dána pomrem peneseného výkonu k výkonu pivedenému, rovnice (3). (3) Nepihlížíme-li k ventilaním a ložiskovým ztrátám M, budou kroutící momenty na erpadlovém a turbínovém kole stejné, rovnice (4). (4) Potom se úinnost ztotožnuje s pomrem otáek i, rovnice (5). 15
17 (5) Ztrátový výkon je pak tedy úmrný výkonu erpadla a hodnot skluzu, rovnice (6). Projevuje se zejména ohevem pracovní kapaliny. (6) Charakteristiky hydrodynamické spojky Velikost penášeného momentu byla odvozena z eulerových rovnic [3] a je dána rovnicí (7). (7), kde λ je takzvaná provozní charakteristika viz. obr , která je funkcí pomru otáek a je bezrozmrná. Závisí na geometrickém tvaru lopatek, jejich natoení, množství kapaliny v pracovním prostoru spojky, tvaru proudnice a tení kapaliny o stny skín. Protože je spojka typu 1000 TN05 s konstantním plnním, jsou všechny tyto hodnoty pro zvolený pracovní bod konstantní. ρ je hustota kapaliny, kterou je naplnn pracovní prostor spojky, a DP je velikost pracovní zóny ili délka lopatek, jak je znázornno na obr OBR.2. 6 PROVOZNÍ CHARAKTERISTIKA SPOJKY 16
18 Dalším parametrem spojky je její rozbhová charakteristika (obr. 2. 7). Na obrázku jsou znázornny rozbhové charakteristiky 4 typ spojek. Všechny jsou s konstantním plnním, ale s jinou charakteristikou zaplování pracovní komory olejem pi rozbhu. Prbh odpovídající spojce, která je umístna na kolesovém rypadle, je vyznaen žlutou barvou. Další prbhy se týkají spojek, které jsou použity v aplikacích, u kterých je vyžadován plynulejší nárst momentu s malým pekmitem, nap. u pásových dopravník. Rozbhová charakteristika není pro naší práci tak podstatná, protože by na výsledky vyhodnocení spoteby pi použití turbospojky mla jen zanedbatelný vliv. Je to v dsledku toho, že pomr asu rozbh kolesa k asu, kdy stroj pracuje v podmínkách, pi kterých se uplatuje pedem zmínná provozní charakteristika, je zanedbatelný. Tato charakteristika je dležitá hlavn u aplikací, kde spojka plní roli rozbhovou. To je nap. u dopravních pás, které se také využívají v báském prmyslu v souvislosti s kolesovým rypadlem pro dopravu uhlí a skrývky z místa tžby. OBR.2. 7 ROZBHOVÉ CHARAKTERISTIKY RZNÝCH TYP HYDROSPOJEK 17
19 2.3. Elektronické ízení Výkonové frekvenní mnie Na stroji jsou nainstalovány dva frekvenní mnie PowerFlex 7000 (obr. 2. 8) firmy Rockwell Automation, u kterých je regulace rychlosti otáek motoru dosaženo regulováním momentu motoru. Tento mni je principiáln proudový stída s pulsn šíkovou modulací výstupního proudu [4]. ídící algoritmus tohoto frekvenního mnie zajišuje pímé vektorové ízení motoru. V principu se ídí dv regulované veliiny, kdy ízený usmrova reguluje hodnotu proudu ve stejnosmrném meziobvodu, tedy i amplitudu proudu motoru, a invertor reguluje frekvenci, tedy i fázi proudu motoru. OBR.2. 8 FREKVENNÍ MNI POWERFLEX 7000 Vektorové ízení asynchronních motor vychází z modelu popisujícího jak elektromagnetické tak elektromechanické jevy ve stroji [5]. Díky tomuto modelu lze efektivn ídít okamžité hodnoty proud a tok. Dsledkem toho je rovnž ízení momentu stroje. V ídicí struktue se v ustáleném stavu jeví zadávané hodnoty jako stejnosmrné. Na asynchronní pohon s vektorovým ízením pak lze pohlížet jako na stejnosmrný pohon s cizím buzením, kde lze ídit nezávisle tok motorem a jeho moment. Tohoto efektu bude dále využito pi modelování asynchronního motoru, který bude zjednodušen na motor stejnosmrný s cizím buzením. Základní schéma pímého vektorového ízení, které je použito u mni PowerFlex 7000, je na obr
20 OBR SCHÉMA PÍMÉHO VEKTOROVÉHO ÍZENÍ Metoda pímého vektorového ízení závisí na generaci jednotkového vektoru ze statorových veliin anebo z magnetického toku ve vzduchové mezee [5]. Magnetický tok se získá bu pímým mením nebo se odhaduje. V pípad pímého vektorového ízení není poteba použít idlo polohy pro získání informace o poloze rotoru. Oproti tomu v pípad nepímého vektorového ízení se poloha rotoru získá integrací soutu skluzové a rotorové rychlosti Popis regulátor Složitou funkci, která je implementovaná ve frekvenních mniích, zjednodušíme na regulátory PI a PD [6]. Funkci regulátor proudu a magnetické toku nemodelujeme (resp. zanedbáváme jejich dynamiku). Je to z dvodu ádov mnohem rychlejší odezvy ve srovnání s modelovaným systémem. Regulátor rychlosti je typu PI. Funkcí tohoto regulátoru je ovlivovat složku statorového proudu, která vytváí moment. Výstupem regulátoru je žádaná hodnota momentu, jejíž velikost je omezena maximální velikostí povoleného momentu. Regulátor momentu aproximujeme PD regulátorem. Na jeho vstup je piveden výstup regulátoru rychlosti. Na výstupu pak dostáváme hodnotu naptí pivedeného na motor. Ve skutenosti je výstupem tohoto regulátoru žádaná hodnota proudu. Z dvodu modelování motoru jako stejnosmrného s cizím buzením je pro náš model vhodnjší jako výstup naptí. 19
21 3 Úprava stávajícího modelu V této kapitole bude vytvoen model kolesového rypadla s elektronickým ízením. Tvorba modelu se bude skládat ze dvou hlavních ástí. První ástí bude vytvoení modelu asynchronního elektromotoru a zdroje zatžovacího momentu. Druhou pak bude úprava stávajících ástí vytvoených v [6] Popis stávajícího modelu Výkonový graf stávajího modelu s elektronickým ízením je na obr [6]. OBR VÝKONOVÝ GRAF SYSTÉMU S ELEKTRONICKÝM ÍZENÍM Regulátor otáek modelujeme jako regulátor typu PI a regulátor momentu jako PD, jak již bylo zmínno v kapitole 2 oddílu 2.2. Motor je ve výkonovém grafu stávajícího modelu reprezentován gyrátorem GY, který transformuje hodnotu proudu procházejícího motorem na moment motoru, dále potom induktorem, který pedstavuje moment setrvanosti rotoru, a rezistorem, kterým je modelováno viskózní tení motoru. Z výkonového grafu je patrné, že jeden z motor pracuje jako tzv. MASTER (je z nj získávána hodnota výstupních otáek) a druhý jako SLAVE. 20
22 Dalším prvkem ve výkonovém grafu je planetová pevodovka, která je složena z kapacitoru, který simuluje tuhost pevodovky, a dále transformátoru TF, který udává pevodový pomr pevodovky. Posledním prvkem ve výkonovém grafu je koleso. To je reprezentováno induktorem, kterým je simulován moment setrvanosti kolesa, a dále rezistorem, který reprezentuje viskózní tení psobící na koleso. Pi zajetí rypadla do skrývky vzniká na kolesu moment, který je zpsoben proezáváním korek do horniny. Tento moment psobí proti momentu vyvolanému na kolesu pevodovkou. Zdroj tohoto momentu je znaen SE Model asynchronního elektromotoru V upraveném modelu je stávající model motoru nahrazen složitjší variantou. Asynchronní elektromotor je zde modelován jako stejnosmrný elektromotor s permanentními magnety a dále je na vstup motoru pipojen P regulátor rychlosti (obr. 3. 2), ímž je zajištno, že pokles otáek nebude pi zatížení tak velký, jako by tomu bylo u stejnosmrného motoru. Tímto je vpodstat simulován skluzový jev, který je pro asynchronní motory charakteristický. Výpoet skluzu v našem modelu uvádí rovnice (10). (10), kde!" je žádaná hodnota otáek a jsou skutené otáky motoru. OBR.3. 2 VNITNÍ STRUKTURA REGULÁTORU 21
23 Výkonový graf stejnosmrného motoru s cizím buzením je pak na obr [12]. OBR VÝKONOVÝ GRAF MOTORU V pípad elektronického ízení je na vstup motoru pipojen výstup z regulátoru momentu. Stator modelujeme jeho odporem R, který nám uruje ztrátový výkon na statoru, a induknost statorového vinutí je reprezentována induktorem L. Funkcí gyrátoru GY je zde pemna naptí u na moment M psobící na rotor a dále pemna rychlosti otáení rotoru ω na proud i. Rotor je v grafu reprezentován rezistorem R, kterým modelujeme viskózní tení vznikající na rotoru (v pípad pipojení na spojku u mechanického ízení jím modelujeme i viskózní tení erpadla spojky), a dále induktorem J, který reprezentuje moment setrvanosti rotoru. Stejn jako u prvku R také reprezentuje moment setrvanosti erpadla spojky, pokud je na ní motor pipojen. Na obr je zobrazeno simulinkové schéma motoru, které je použité ve výsledném modelu celého systému. OBR SIMULINKOVÉ SCHÉMA MOTORU 22
24 3.3. Model pevodovky, kolesa a zdroje momentu Na modelu pevodovky i kolesa nebyly provedeny tém žádné úpravy. Jedinou úpravou v pípad mechanického ízení bylo odstranní modelu pružnosti pevodovky. Tato úprava však má zanedbatelný vliv na dynamiku celého systému. V asovém horizontu, v jakém je dynamika sledována, se prakticky neprojeví. Na obr je znázornno simulinkové schéma pevodovky s kolesem a zdrojem zatžovacího momentu. OBR SIMULINKOVÉ SCHÉMA KOLESA A ZDROJE ZATŽOVACÍHO MOMENTU Zatžovací moment je modelován zdrojem signálu, který se náhodn skokov mní, je filtrován a superponován s konstantním signálem. Tato forma náhrady zdroje zatžovacího momentu hrub simuluje projevy zmn hustoty tženého materiálu i pípadné nárazy do tvrdé horniny. Frekvence náhodného signálu je závislá na translaní rychlosti, jakou se koleso pohybuje smrem vodorovným 23
25 s povrchem. Simulinkové schéma zdroje zatžovacího momentu je na obr OBR SIMULINKOVÉ SCHÉMA ZDROJE ZATŽOVACÍHO MOMENTU 3.4. Parametry modelu s elektronickým ízením Vzhledem ke skutenosti že není k dispozici dokumentace k rypadlu a jsou známé jen nkteré parametry ástí rypadla, bude teba pokusit se ostatní odhadnout. V tabulce 3. 1 jsou uvedeny známé parametry rypadla. Výkon motoru [kw] 1000 Pevodní konstanta pevodovky [-] 172,05 Otáky motoru [RPM] 960 Otáky kolesa [RPM] 5,58 Poet korek 26 Objem koreku [l] 710 TAB ZNÁMÉ PARAMETRY RYPADLA 24
26 V následující ásti této kapitoly je popsán postup, jakým probíhal odhad a výpoet zbylých parametr potebných k vytvoení našeho modelu. Velikost momentu setrvanosti a viskózního tení rotoru byla pevzata z [6] a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce Vzhledem k tomu že asynchronní motor modelujeme motorem stejnosmrným s permanentními magnety, budeme nkteré veliiny jako nap. proud rotorem v asynchronním motoru, simulovat jako proud statorem v motoru stejnosmrném. Abychom mohli zjistit odpor statoru, musíme vypoítat ztráty, které ve statoru vznikají. Z rovnice (11) a známých parametr motoru vypoítáme píkon motoru. Velikost úiníku #$%& budeme uvažovat 0,9. ' ()*+#$%& (11) Hodnota píkonu je tedy Pp = 1103,7 kw. Z již známé hodnoty píkonu a hodnoty výkonu P lze vypoítat z rovnice (12) hodnotu úinnosti., (12) V našem pípad je úinnost = 0,9061. Z této hodnoty mžeme dále vypoítat pomocí rovnice (13) velikost odporu R statorového vinutí. -.)/ : (13) Induknost statorového vinutí L byla odhadnuta na velikost 5 H a konstanta gyrátoru GY, který je použit ve výkonovém grafu na obr. 3. 2, byla vypotena z následujícího vztahu (14). ; 4 (14), kde M je moment psobící na rotor a I je známá hodnota jmenovitého proudu. Moment M vypoteme ze vztahu (15). < =6=75> / 9?@ (15) 25
27 , kde A je úhlová rychlost rotoru. Po dosazení vypotené hodnoty M a známé hodnoty I do rovnice (14) dostáváme hodnotu pro konstantu gyrátoru = 84,3. Zbylé hodnoty konstant jsou vypoteny v [6]. Pehled všech vypotených nebo odhadnutých konstant je uveden v tabulce Odpor vinutí R [] 7,445 Moment setrvanosti rotoru J [kg m 2 ] 53 Viskozní tení rotoru B [N m s] 0,49 Induknost statorového vinutí L [H] 2 Konstanta gyrátoru [N m -1 A -1 ] 84,3 Tuhost pevodovky k [N m -1 ] Moment setrvanosti kolesa J [kg m 2 ] 4, Viskozní tení kolesa B [N m s] 5, TAB. 3.2 VYPOTENÉ NEBO ODHADNUTÉ PARAMETRY RYPADLA V závru jsou ješt uvedeny penosy regulátor otáek (16) a momentu (17). Penos regulátoru momentu PPD B C DDE EJ F I>> ED EJKK GHH (16) Penos regulátoru otáek PPI B 4>6L K6J >6EJ (17) Hodnota stejnosmrné složky zatžovacího momentu je 1, N m a rozptyl je 10 %. Simulinkové schéma celého modelu s eletronickým ízením je v píloze [B]. 26
28 4 Tvorba modelu s mechanickým ízením Vytvoení modelu s mechanickým ízením bude v podstat spoívat v pidání modelu hydrodynamické spojky mezi pevodovku a motor v modelu s elektronickým ízením, který byl vytvoen v kapitole 3. Hydrodynamická spojka plní na rypadle pedevším dv funkce. První z nich je regulaní, piemž spojka je schopna penášet moment jen do urité velikosti. Tato vlastnost je vyžadována, aby nedošlo k petížení motoru nap. pi nárazu kolesa do velmi tvrdé horniny, a vychází z tvaru momentové charakteristiky obr Druhou funkcí, kterou hydrodynamická spojka na kolesovém rypadle plní, je tlumení penosu nežádoucích vibrací, vznikajících prakticky ve všech pracovních režimech, v jakých je rypadlo v provozu. V následujících dvou oddílech bude pro názornost nejdíve navržen model spojky, který druhý parametr nespluje a poté bude upraven, aby nežádoucí vibrace penášel v menší míe Tvorba modelu spojky bez tlumení vibrací Pi vytváení modelu budeme vycházet ze sestrojeného výkonového grafu hydrodynamické spojky, který je znázornn na obr OBR. 4.1 VÝKONOVÝ GRAF HYDROSPOJKY BEZ TLUMENÍ VIBRACÍ 27
29 Nejdležitjším a vpodstat jediným prvkem ve výkonovém grafu je nelineární rezistor R, kterým jsou modelovány ztráty vzniklé skluzem. Rovnicí popisující jeho chování je rovnice (7) z kapitoly 2. K úplnému popisu musíme ješt dodefinovat chování funkce λ. To je popsáno v rovnici (17). MM N O P O9 (17), kde n je parametr, který uruje tvar momentové charakteristiky. S rostoucí hodnotou n roste také tuhost spojky v okolí pracovního bodu, jejíž hodnota je urena rovnicí (18). M Q Q O N RSTPUV 9 (18), kde s je skluz spojky a M je penášený moment. V našem pípad zvolíme n takové, že hodnota penášeného momentu v pracovním bod, tj. pi skluzu 3 %, bude tvoit 15 % hodnoty momentu, jakou je spojka schopna penést. To jednoduše uríme z rovnice (17) tak, že za promnnou λ dosadíme hodnotu 0,15 a za podíl rychlostí turbíny a erpadla dosadíme hodnotu 0,97. Po úprav dostáváme rovnici (19) a hodnotu promnné n, kterou zaokrouhlíme na celé íslo. W X1YDK6D X1YK6Z[ 86**\ 8 (19) Hodnoty hustoty oleje ρ a velikosti pracovního prostoru DP nejsou známy, ale výpotem získáme jejich odhad. Hodnota hustoty minerálních olej se pohybuje od 800 až 1000 kg/m 3. V našem pípad použijeme stední hodnotu 900 kg/m 3. Dále potebujeme ješt znát hodnotu funkce λ pro velikost skluzu 3 % a hodnotu parametru n = 5. Hodnotu funkce λ vypoteme z rovnice (17) a její velikost je 0,1413. Velikost momentu který má spojka pi této hodnot skluzu penášet, se rovná velikosti momentu motoru pi jmenovitých otákách. Ten byl vypoten v pedchozí kapitole a jeho hodnota je =6=75> / 9?@. Po dosazení všech konstant do rovnice (7) dostáváme velikost pracovního prostoru DP = 40,37 cm. 28
30 Všechny hodnoty odhadnuté nebo vypotené v tomto oddílu kapitoly 4 jsou uvedeny v tab Hodnota exponentu n ve funkci λ [-] 5 Hustota kapaliny v pracovním prostoru [kg/m 3 ] 900 Velikost pracovního prostoru [cm] 40,37 TAB. 4.1 VYPOTENÉ NEBO ODHADNUTÉ PARAMETRY SPOJKY BEZ TLUMENÍ VIBRACÍ Na obr je potom znázornno simulinkové schéma spojky bez tlumení vibrací. OBR SIMULINKOVÉ SCHÉMA SPOJKY BEZ TLUMENÍ VIBRACÍ 29
31 erven je vyznaena ást, která odpovídá (7). Protože tato rovnice platí pouze za pedpokladu dosažení urité hodnoty otáek, jinak je hodnota výstupního momentu menší než udává tato rovnice, tak byl zaveden len vyznaený žlut, který zmenšuje hodnotu výstupního momentu, dokud rychlost otáení erpadla nestoupne na tvrtinu hodnoty jmenovitých otáek. To vyplývá z pedpokladu, že se olej dostane do celého pracovního prostoru až pi dosažení této hodnoty otáek. Hodnota je však pouze odhadem, protože k hydrodynamické spojce nejsou k dispozici tak podrobné materiály Tvorba modelu spojky s tlumením vibrací V pedchozím oddílu byl vytvoen model spojky, který spluje parametry pro regulaci momentu. Firma Voith ovšem uvádí, že jejich spojky dokáží navíc tlumit penos nežádoucích vibrací. Tlumení penosu nežádoucích vibrací z kolesa na motor docílíme nap. pidáním Kelvinova modelu na výstup spojky. Kelvinv model se skládá z paralelního zapojení pružiny a tlumie. Výsledný výkonový graf je potom na obr OBR SIMULINKOVÉ SCHÉMA SPOJKY S TLUMENÍM VIBRACÍ 30
32 Hodnota tuhosti byla urena z [11], kde je tuhost u spojky, která penáší 8krát menší výkon 3500 Nm/Rad. Hodnota tuhosti naší spojky je tedy 8krát vtší a má hodnotu Nm/Rad. Hodnota tlumení byla zvolena experimentáln a její velikost je Nm s/rad. Pi takto zvolených hodnotách tuhosti a tlumení spojka rozumn tlumí vibrace mezi její výstupní a vstupní ástí, jak bude ukázáno v následující kapitole. 5 Simulace V této kapitole bude na simulacích pedvedeno chování vytvoených model v rzných režimech chodu. V úvodu bude porovnána momentová charakteristika vytvoeného modelu spojky s charakteristikou na obr Dále pak bude provedeno porovnání statických a dynamických parametr model celého rypadla Momentová charakteristika spojky K porovnání tvaru momentové charakteristiky byl zvolen pracovní bod, v nmž je hodnota otáek erpadla ωc rovna 960 RPM. Pro mení momentové charakteristiky bylo použito zapojení, které je na obr OBR SIMULINKOVÉ SCHÉMA PRO MENÍ MOMENTOVÉ CHARAKTERISTIKY SPOJKY 31
33 Na obr je znázornn výsledek simulace. Tvar charakteristiky se velmi podobá tvaru na obr Jiné charakteristiky, týkající se bhu spojek, nebyly k dispozici a tak, vezmeme-li v úvahu tyto okolnosti, mžeme model pi simulacích považovat za dobrou náhradu reálného systému. OBR MOMENTOVÁ CHARAKTERISTIKA MODELU SPOJKY 5.2. Chování systém na poátku tžby a pi tžb Z pracovních režim v jakých je rypadlo v provozu, jsou pro tuto práci nejdležitjší tyto dva: Poátek tžby (zajetí rypadlového kolesa do skrývky) Prbh tžby 32
34 Pi vyhodnocování vlastností obou systém pracujících v tchto dvou režimech budeme sledovat hodnoty v tchto bodech : Rychlost otáení motoru Rychlost otáení kolesa Rychlost otáení erpadla a turbíny spojky Zatžovací moment (vzniklý tžením a tením v ložiskách kolesa) Dále nás bude zajímat úinnost obou systém pi zvyšujícím se zatížení, která bude poítána jako pomr výkonu na vstupní brán kolesa a výkonu motoru. Sledování zmínných hodnot bude vždy v jednom grafu pro každý zmínný bod, oba pracovní režimy a oba systémy. Pouze v pípad sledování úinnosti v závislosti na zatížení bude nasimulován postupný nárst zatžovacího momentu a nebude tudíž odpovídat žádnému pracovnímu režimu. Oba režimy budou v grafu vždy oddleny ervenou perušovanou arou. Poátek tžby je nasimulován pipojením zdroje zatžovacího momentu, jehož výstup je filtrován, aby se zabránilo vzniku píliš prudkých skok. Parametry zdroje zatžovacího momentu jsou uvedeny v tab Stední hodnota momentu Rozptyl 1, Nm 10% TAB PARAMETRY ZDROJE ZATŽOVACÍHO MOMENTU Na konci kapitoly pak bude provedeno porovnání obou systém z hlediska penosu nežádoucích vibrací z kolesa na motor. K tomuto úelu bude použit model spojky s tlumením vibrací. 33
35 1 2 3 OBR GRAF RYCHLOSTI MOTOR VE TECH REŽIMECH Na obr je graf rychlosti motor ve tech režimech. Režim oznaený íslem 1 je režim naprázdno, tzn. kdy je koleso roztoené, ale netží žádný materiál. íslem 2 je oznaen režim, kdy koleso zajíždí do skrývky, tj. poátek tžby. Zde je názorn vidt, že u systému se spojkou ili bez elektronického ízení klesne hodnota otáek motoru. To je dáno jednoduše tím, že zde rychlost není regulována. Poslední režim pod íslem 3 je režim tžby, kdy koleso soustavn zajíždí dál do skrývky a tží materiál. V prbhu této ásti pracovního cyklu je patrné, že model se spojkou mírn tlumí vlivy nestejnomrného zatížení kolesa, které se projevuje zmnami rychlostí motor. Obr nám ukazuje prbh rychlosti otáení kolesa ve stejných režimech jako v minulém pípad. Režimy budou takto oíslovány v celé této kapitole. V pracovním režimu 3, tedy v režimu kdy koleso provádí tžbu, je vidt, že jsou výchylky rychlosti kolesa pi zmn 34
36 zatžovacího momentu menší v pípad systému bez spojky. To je dáno tím, že se regulátor otáek snaží udržet rychlost motoru a tím tedy i rychlost otáení kolesa na požadované hodnot. K tomu v pípad systému se spojkou nedochází. Navíc koleso není pevn spojeno s hídelí motoru, ale je spojeno pružn pes spojku, což znamená, že zpoátku klade spojka zmn rychlosti menší odpor OBR GRAF RYCHLOSTI KOLESA VE TECH REŽIMECH Dále je z obr patrné, že se rychlost kolesa u obou systém liší už pi chodu naprázdno. To je zpsobeno skluzem spojky. Pi zatížení je rozdíl ješt vtší a to ze dvou dvod. První byl již vysvtlen v pedchozím pípad u rychlosti otáek motor a je jím to, že si motor v pípad regulovaného systému drží svoje otáky. Druhým dvodem je zvtšování skluzu spojky pi vzrstajícím zatížení, což vychází, jak již bylo eeno v minulých kapitolách, z tvaru momentové charakteristiky. Zmnu velikosti skluzu v rzných pracovních režimech mžeme pozorovat na obr Na obr je potom znázornn prbh zatžovacího momentu, který na koleso psobí. 35
37 1 2 3 s d f s s f d OBR GRAF RYCHLOSTI ERPADLA A TURBÍNY f d f d OBR GRAF PRBHU ZATŽOVACÍHO MOMENTU 36
38 Jako poslední je v této kapitole uvedena závislost úinnosti obr penosu výkonu mezi výstupní branou motoru a vstupní branou kolesa na velikosti zatížení. OBR ÚINNOST PENOSU VÝKONU MEZI MOTOREM A KOLESEM Velikost úinnosti má velký vliv na spotebu rypadla. Udává nám také procentuální hodnotu ztrát, které ve spojce pi provozu vznikají. 6 Spoteba V pedchozích kapitolách byly vytvoeny a oveny modely rypadla s obma ídícími systémy. V této kapitole se budeme vnovat spoteb energie každého z nich. Spotebu budeme vyhodnocovat pouze pro jeden pracovní režim a tím je tžba. Je to z toho dvodu, že rypadlo v tomto režimu setrvává nejdelší dobu. 37
39 6.1. Analýza prmrné spoteby v prbhu tžby V této kapitole bude vypotena prmrná spoteba na 1000 tun vytženého materiálu. K porovnání je vhodnjší použít tento ukazatel, protože pi zatížení klesnou na systému s mechanickým ízením otáky a spoteba energie je ve stejném asovém horizontu menší než v pípad druhého systému s elektronickým ízením. U porovnání spoteby na množství vytženého materiálu tomu tak není a tento zpsob má vtší vypovídací hodnotu. Abychom mohli tuto analýzu provést, bude nejdíve poteba získat prmrnou spotebu Ps pro daný pracovní režim a prmrnou rychlost otáení kolesa nk. Tyto hodnoty získáme ze simulace, piemž as simulace bude 80 s. Dále budeme pedpokládat, že hustota zeminy ρz je 2000 kg/m 3 a že se koreko naplní vždy na ¾ svého objemu, ili objem natženého materiálu Vt pipadající jednomu koreku je asi 0,53 m 3. Prmrné množství vytženého materiálu je pak : W S I]>68*I>>> (20) OBR SPOTEBA ENERGIE V ZÁVISLOSTI NA ASE 38
40 OBR SPOTEBA MOTOR V ZÁVISLOSTI NA ASE OBR RYCHLOST OTÁENÍ KOLESA V ZÁVISLOSTI NA ASE Prbhy simulací jsou znázornny na obr a Z namených hodnot byla získána prmrná hodnota nk a Sp. Z tchto hodnot mžeme dopoítat prmrnou spotebu na 1000 tun vytženého materiálu. V minulé kapitole byla zmena úinnost systému se spojkou a z její hodnoty lze dopoítat i spotebu systému se spojkou. Velikost zatžovacího momentu byla okolo Nm a pi této hodnot zatížení je úinnost systému se spojkou 0,97. Hodnoty spoteb na 1000 tun materiálu jsou uvedeny v tab Systém bez spojky (elektronické ízení) Systém se spojkou kw kw TAB SPOTEBA OBOU SYSTÉM NA 1000 TUN VYTŽENÉHO MATERIÁLU 39
41 6.2. Analýza asové náronosti tžby V minulém oddíle bylo ukázáno, že je spoteba rypadla se spojkou o 3 % vtší než v pípad systému s elektronickým ízením. Další nemén podstatnou vcí, kterou bychom mli sledovat, je množství vytženého materiálu za 1h. V tomto pípad vychází opt lépe systém s elektronickým ízením. asy byly spoítány z rychlostí otáení rypadlového kolesa, jejichž prbhy jsou na obr asy jsou uvedeny v tab Systém bez spojky (elektronické ízení) Systém se spojkou t t TAB HMOTNOST MATERIÁLU, KTEROU RYPADLA VYTŽÍ ZA 1 HODINU Z hodnot je zejmé, že systém s elektronickým ízením vytží zhruba o 7 % hmotnosti více. Pokud se tedy na ídící systémy díváme z hlediska efektivnosti pi tžb, tak vychází jako nejlepší ešení koncepce s elektronickým ízením. 40
42 7 Závr V této práci byly analyzovány, implementovány a na základ simulací vyhodnoceny ob koncepce ídícího systému kolesa velkorypadla. V první kapitole byly uvedeny základní informace o tomto pozoruhodném stroji vetn informací o jeho výrobci, spolenosti Prodeco a. s. V kapitole druhé byly analyzovány oba zpsoby ízení a popsány prvky nainstalované na rypadle, které ízení zajišují. V pípad mechanického ízení je hlavním prvkem hydrodynamická spojka a v pípad ízení elektronického byly popsány výkonové frekvenní mnie a jejich použití jako regulátor. Dále byl v této kapitole strun popsán pohonný prvek kolesa a tím je 3F asynchronní elektromotor. V následujících dvou ástech tj. v kapitole 3 a 4 byla provedena implementace modelu rypadla s obma ídícími systémy. Ta byla provedena s použitím modelování výkonovými grafy, z kterých byla následn sestavena simulaní schémata v programu Simulink. V pípad sestavování elektronicky ízeného modelu bylo vycházeno z již vytvoeného modelu, jehož nkteré ásti, jako je nap. motor nebo zdroj momentu, byly modifikovány. U modelování druhého systému spoívala nejvtší úprava v implementaci modelu hydrodynamické spojky. V kapitole 6 byly provedeny potebné simulace na obou modelech, abychom mohli porovnat dynamické vlastnosti obou systém. Nakonec nebyla provedena simulace, pi které se zjišuje schopnost systému s hydrodynamickou spojkou tlumit penos vibrací z kolesa na motor, protože nebyly k dispozici žádné namené hodnoty, s kterými bychom mohli výsledky simulací porovnat. Rozdíly nejsou v dynamice obou systém tém žádné až na to, že systém se spojkou klade v poátku pi prudkých zmnách zatížení menší odpor. V dsledku toho dochází k plynulejšímu psobení zátže na motor. Dále pak u systému se spojkou klesá pi rostoucím zatížení úinnost. V poslední kapitole byly oba systémy analyzovány z hlediska spoteby energie a asové náronosti tžby. Pi této analýze se ukázalo, že co se týká efektivnosti tžby, je lepší systém s elektronickým ízením, který má o 3 % menší spotebu a tží o 8 % rychleji. 41
43 Literatura [1] PRODECO a. s., oficiální internetové stránky výrobce. Na adrese [2] SD a. s., Hornické listy. Chomutov, 10/2005 [3] HOELLER, H., Hydrodynamic couplings with constant filling, Crailsheim, 2004 [4] KOŽÍŠEK, V., asopis Automa. 9, [online] dostupný na [5] GAJDŠEK, P., Elektrorevue, [online] dostupné na [6] JONÁŠ, P., Analýza ídicího systému velkorypadla Bakaláská práce, VUT FEL, Praha 2007 [7] VOITH TURBO GmbH & Co. KG, Turbo spojky Voith s konstantním plnním, Crailsheim 2007 [8] TICHÝ, M., Elektronika, Praha 1998 [9] WHALES, J., Wikipedia, The Free Encyclopedia, dostupné na [10] KAULICH, I., Silnoproudá elektrotechnika píklady, Praha 2000 [11] MENNE, A., Calculating torsional vibrations in drives with hydrodynamic couplings, Düsseldorf 2004 [12] HORÁEK, P., Systémy a modely, Praha 2000 [13] MIKULÁK, J., Tabulky a vzorce, Praha
44 Software [14] Adobe Acrobat, Ver Adobe systems, Inc., 2004 [15] MATLAB, Ver (R2006b). The MathWorks, Inc., 2005 [16] Microsoft Office 2007, Microsoft Corporation, 2003 [17] Simulink [programový modul Matlabu]. Ver. 6.5., MathWorks, Inc
45 Píloha A Obsah piloženého CD Bakaláská práce ve formátu.pdf Modely kolesa s obma systémy ízení ve formátu.mdl Modely dílích ástí celého systému ve formátu.mdl Skripty pro Matlab, pro výpoet potebných parametr simulaních model ve formátu.m Model pro mení provozní momentové charakteristiky spojky ve formátu.mdl 44
46 Píloha B Simulaní schémata s elektronickým ízením bez spojky 45
47 s mechanickým ízením se spojkou 46
1 Motory s permanentními magnety
1 Motory s permanentními magnety Obr. 1 Píný ez synchronním motorem s permanentními magnety 1. kw, p=4 Motory s permanentními magnety jsou synchronní motory, které místo budicího vinutí pro vytvoení magnetického
Více2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA
2. PÍKLAD DÍLÍ ÁSTI SOUSTAVY - DÍLÍ ÁST SDÍLENÍ TEPLA 2.1. OBECN Tepelné požadavky na dílí ást sdílení tepla zahrnují mimoádné ztráty pláštm budovy zpsobené: nerovnomrnou vnitní teplotou v každé tepelné
Více2. M ení t ecích ztrát na vodní trati
2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2.1. Úvod P i proud ní skute ných tekutin vznikají následkem viskozity t ecí odpory, tj. síly, které p sobí proti pohybu ástic
VíceJak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.
Jak v R využíváme slunení energii Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Dnes tžíme na našem území pouze uhlí a zásoby tohoto fosilního paliva byly vymezeny na následujících 30 rok. Potom budeme nuceni veškerá paliva
VíceLABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ VIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 14 Jméno: Jan Datum mení: 14.
VíceLABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 3 Jméno: Jan Datum mení: 10.
VíceMEG jako dvoj inný blokující m ni
1 MEG jako dvojinný blokující mni (c) Ing. Ladislav Kopecký, leden 2015 K napsání tohoto lánku m inspiroval web (http://inkomp-delta.com/page3.html ) bulharského vynálezce Dmitri Ivanova, který pišel se
VíceEfektivní hodnota proudu a nap tí
Peter Žilavý: Efektivní hodnota proudu a naptí Efektivní hodnota proudu a naptí Peter Žilavý Katedra didaktiky fyziky MFF K Praha Abstrakt Píspvek experimentáln objasuje pojem efektivní hodnota stídavého
VíceMETRA BLANSKO a.s. 03/2005. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory
METRA BLANSKO a.s. KLEŠ!OVÉ P"ÍSTROJE www.metra.cz KLEŠ!OVÉ AMPÉRVOLTMETRY S ANALOGOVÝM ZOBRAZENÍM Proud AC Nap!tí AC 1,5 A, 3 A, 6 A, 15 A, 30 A, 60 A 150 A, 300 A 150 V, 300 V, 600 V T"ída p"esnosti
VíceTeoretické základy vakuové techniky
Vakuová technika Teoretické základy vakuové techniky tlak plynu tepeln! pohyb molekul st"ední volná dráha molekul proud#ní plynu vakuová vodivost $erpání plyn% ze systém% S klesajícím tlakem se chování
VíceKonstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah
Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Václav Pospíšil *, Pavel Antoš, Ji!í Noži"ka Abstrakt P!ísp#vek popisuje konstrukci t!íkomponentních vah s deforma"ními "leny,
Víceobr. 3.1 Pohled na mící tra
3. Mení tecích ztrát na vzduchové trati 3.1. Úvod Problematika urení tecích ztrát je hodná pro vodu nebo vzduch jako proudící médium (viz kap..1). Micí tra e liší použitými hydraulickými prvky a midly.
VíceSítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži
Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry
VícePEVODNÍKY ELEKTRICKÝCH VELIIN MT
PEVODNÍKY ELEKTRICKÝCH VELIIN MT ada pevodník typového oznaení MT generan nahrazuje pvodní typovou adu pevodník NC stejného výrobce. Použití: Pevodníky jsou ureny pro pevod elektrických veliin na mronosný
Více27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.
Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o
VíceSynchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí
Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.
VíceParalelní kompenzace elektrického vedení (Distribuce Elektrické Energie - BDEE)
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN Paralelní kompenzace elektrického vedení (Distribuce Elektrické Energie - BDEE) Autor textu: Ing. Martin Paar, Ph.D. Ing.
VícePodpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad
Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická
VíceProstedky automatického ízení
VŠB-TU Ostrava / Prostedky automatického ízení Úloha. Dvoupolohová regulace teploty Meno dne:.. Vypracoval: Petr Osadník Spolupracoval: Petr Ševík Zadání. Zapojte laboratorní úlohu dle schématu.. Zjistte
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceProud ní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme?
Veletrh nápad uitel fyziky 10 Proudní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme? PAVEL KONENÝ Katedra obecné fyziky pírodovdecké fakulty Masarykovy
VíceLABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 9 Jméno: Jan Datum mení: 23.
VíceSBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY
Stránka. 1 z 10 Roník 2006 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL PEDPISU: itul pedpisu: Vyhláška o podmínkách pipojení k elektrizaní soustav Citace: 51/2006 Sb. ástka: 23/2006 Sb. Na stran (od-do): 718-729
VíceVysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt
Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3
VíceDIPLOMOVÝ PROJEKT ELEKTRONICKÁ ZA ÍZENÍ PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY
ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ, KATEDRA MIKROELEKTRONIKY DIPLOMOVÝ PROJEKT ELEKTRONICKÁ ZA ÍZENÍ PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Ing. Miroslav Husák,CSc. DIPLOMANTI:
VíceStanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost
VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor
VíceHistorie. - elektrizace tením (elektron = jantar) - Magnetismus magnetovec pitahuje železo. procházející proud vytváí magnetické pole
Historie Staréecko: elektrizace tením (elektron = jantar) Magnetismus magnetovec pitahuje železo Hans Christian Oersted objevil souvislost mezi elektinou a magnetismem procházející proud vytváí magnetické
VíceSpráva obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema
Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.
Víceasté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.
MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200
VícePohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém
Pohonné systémy OS 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém 1 Pohonný systém OS Hlavní pohonný systém Vedlejší pohonný systém Zabezpečuje hlavní řezný pohyb Rotační Přímočarý Zabezpečuje vedlejší řezný
Vícei β i α ERP struktury s asynchronními motory
1. Regulace otáček asynchronního motoru - vektorové řízení Oproti skalárnímu řízení zabezpečuje vektorové řízení vysokou přesnost a dynamiku veličin v ustálených i přechodných stavech. Jeho princip vychází
VíceRegistr. O.S. Hradec Králové, od.c., vložka 8994/95 UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE
UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE K ZAÍZENÍ KEEPER 3 M 1 1 POUŽITÍ Zaízení KEEPER 3 M je ureno k limitnímu mení výšky hladiny v nádržích s ropnými produkty a k indikaci pítomnosti pohonných hmot a vody v prostorách,
VíceKUSOVNÍK Zásady vyplování
KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,
VíceKryogenní technika v elektrovakuové technice
Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší
VíceIMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL
IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software
VíceDimenzování potrubních rozvod
Pednáška 6 Dimenzování potrubních rozvod Cílem je navrhnout profily potrubí, jmenovité svtlosti armatur a nastavení regulaních orgán tak, aby pi požadovaném prtoku byla celková tlaková ztráta okruhu stejn
VíceOsnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
VíceTRANSFORMÁTORY. 4. Konstrukce a provedení transformátor 5. Autotransformátory 6. Mící transformátory 7. Speciální transformátory
TRASFORMÁTORY reno pro stdenty bakaláských stdijních program na FBI. Princip innosti ideálního transformátor. Princip innosti skteného transformátor 3. Pracovní stavy transformátor Transformátor naprázdno
VíceZajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava
Spolenost VTS Morava s.r.o. se sídlem v Ostrav vznikla 15.7.2002 pemnou fyzické osoby, psobící na trhu od roku 1997, na spolenost s ruením omezeným. Cílem spolenosti je od samého poátku specializace na
Více1 VERZE DOKUMENTU... 4 2 VERZE SOFTWARE... 4 3 ZÁKLADNÍ POPIS... 4 4 ZÁKLADNÍ P EHLED HYDRAULICKÝCH SCHÉMAT... 4 5 HYDRAULICKÁ SCHÉMATA...
Uživatelská píruka Obsah 1 VERZE DOKUMENTU... 4 2 VERZE SOFTWARE... 4 3 ZÁKLADNÍ POPIS... 4 4 ZÁKLADNÍ PEHLED HYDRAULICKÝCH SCHÉMAT... 4 4.1 REGULÁTOREM NEOVLÁDANÝ KOTEL:... 4 4.2 REGULÁTOREM OVLÁDANÝ
VíceTyp: MTI pevodník stední hodnoty stídavého proudu bez napájení (pasivní)
Typ: MTI 103 - pevodník stední hodnoty stídavého proudu bez napájení (pasivní) Popis funkce: vstupní signál je galvanicky oddlen micím transformátorem uvnit pevodníku. Dále je usmrnn a vyfiltrován. Výstup
Více. 51/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. února 2006 o podmínkách pipojení k elektrizaní soustav Energetický regulaní úad stanoví podle 98 odst. 7 zákona.
. 51/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. února 2006 o podmínkách pipojení k elektrizaní soustav Energetický regulaní úad stanoví podle 98 odst. 7 zákona. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
VíceNEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY
NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY Metodika Mgr. Michal Schovánek kvten 2010 Newtonovy pohybové zákony patí mezi nejobtížnjší kapitoly stedoškolské mechaniky. Popisované situace jsou sice jednoduše demonstrovatelné,
VíceVYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.
OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého
VíceRozvody elektrické energie a pohony
Rozvody elektrické energie a pohony Rozsah pedmtu: p + 1l Laboratorní mení hodiny s periodou týdn (liché a sudé micí týdny) Garant pedmtu: Doc. Ing. Pavel Mindl, CSc. Pednášející: doc. Ing. Pavel Mindl,
VíceProtokol k prkazu energetické náronosti budovy
Protokol k prkazu energetické náronosti budovy str. 1 / 13 Protokol k prkazu energetické náronosti budovy Úel zpracování prkazu Nová budova Prodej budovy nebo její ásti Budova užívaná orgánem veejné moci
Více1. POHONY S VENTILÁTOROVOU CHARAKTERISTIKOU A ÚSPORY
1. POHONY S VENTILÁTOROVOU CHARAKTERISTIKOU A ÚSPORY ELEKTRICKÉ ENERGIE 1.1 Úvod K nejastji se vyskytujícím pohonm patí pohony s ventilátorovou charakteristikou tedy pohony ventilátor, odstedivých erpadel
VíceAnotace: Klí ová slova: Annotation: Key words:
Anotace: Tato diplomová práce se zabývá pevnostní kontrolou rámu tínápravového pívsu pro pepravu odvalovacích kontejner. Celková hmotnost pívsu je 27 000 kg. Tento výpoet je proveden pomocí metody konených
VíceY Q charakteristice se pipojují kivky výkonu
4. Mení charakteritiky erpadla 4.1. Úod Charakteritika erpadla je záilot kutené mrné energie Y (rep. kutené dopraní ýšky H ) na prtoku Q. K této základní P h Q, úinnoti η Q a mrné energie pro potrubí Y
VíceVYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY PÁSOVÝ DOPRAVNÍK S VELKÝM SKLONEM BELT CONVEYOR WITH A LARGE SLOPE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ANGINEERING
VícePARNÍ STROJ. Petr Lukeš, Patrik Smékal. SPŠ Bruntál Kavalcova 1, Bruntál
Stedoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací stedoškolských student na VUT PARNÍ STROJ Petr Lukeš, Patrik Smékal SPŠ Bruntál Kavalcova 1, Bruntál Parní stroj, historie, princip funkce a využití.
Více5. Elektrické stroje točivé
5. Elektrické stroje točivé Modelováním točivých strojů se dají simulovat elektromechanické přechodné děje v elektrizačních soustavách. Sem patří problematika stability, ostrovní provoz, nebo jen rozběhy
Víceo 2ks p ímých spojek (mezi moduly F-G), délka maximáln 60mm o 2ks p ímých spojek (mezi moduly D-F, E-G), délka 70 120mm
Název veejné zakázky: Konstrukní prvky modulárních robot v. lineárních a rotaních pohon Odvodnní vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona. 137/2006 Sb. Technická podmínka: Odvodnní
VíceHYDRAULICKÁ ZAÍZENÍ STROJ
Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava HYDRAULICKÁ ZAÍZENÍ STROJ uební text Bohuslav Pavlok Lumír Hružík Miroslav Bova Ureno pro projekt: Název: íslo: Inovace studijních program strojních obor
VíceModelování a simulace Lukáš Otte
Modelování a simulace 2013 Lukáš Otte Význam, účel a výhody MaS Simulační modely jsou nezbytné pro: oblast vědy a výzkumu (základní i aplikovaný výzkum) analýzy složitých dyn. systémů a tech. procesů oblast
VíceRADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast
Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souásti metodami radiálního vypínání. Pro tváení souásti byl použit elastický nástroj
VíceELEKTROMAGNETICKÁ A AKUSTICKÁ EMISE P I TVORB TRHLIN V BETONOVÝCH VZORCÍCH
ELEKTROMAGNETICKÁ A AKUSTICKÁ EMISE PI TVORB TRHLIN V BETONOVÝCH VZORCÍCH ELECTROMAGNETIC AND ACOUSTIC EMISSION DURING THE CRACK GENERATION IN CONCRETE SPECIMENS Pavel Koktavý*, Bohumil Koktavý** Vysoké
Více2. Posouzení efektivnosti investice do malé vtrné elektrárny
2. Posouzení efektvnost nvestce do malé vtrné elektrárny Cíle úlohy: Posoudt ekonomckou výhodnost proektu malé vtrné elektrárny pomocí základních metod hodnocení efektvnost nvestních proekt ako sou metoda
Více1.16 Lineární stabilita (pouze Fin 3D)
1.16 Lineární stabilita (pouze Fin 3D) 1.16.1 Teoretický úvod Nedílnou souástí návrhu štíhlých prutových konstrukcí by ml být spolen se statickým výpotem také výpoet stabilitní, nebo podává z inženýrského
VíceAsynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.
Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)
VíceDISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII
DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE PI NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII Luboš PAZDERA *, Jaroslav SMUTNÝ **, Marta KOENSKÁ *, Libor TOPOLÁ *, Jan MARTÍNEK *, Miroslav LUÁK *, Ivo KUSÁK * Vysoké uení
VícePravdpodobnost výskytu náhodné veliiny na njakém intervalu urujeme na základ tchto vztah: f(x)
NÁHODNÁ VELIINA Náhodná veliina je veliina, jejíž hodnota je jednoznan urena výsledkem náhodného pokusu (je-li tento výsledek dán reálným íslem). Jde o reálnou funkci definovanou na základním prostoru
VíceDimenzování komín ABSOLUT Výchozí hodnoty
Výchozí hodnoty Správný návrh prezu - bezvadná funkce Výchozí hodnoty pro diagramy Správná dimenze komínového prduchu je základním pedpokladem bezvadné funkce pipojeného spotebie paliv. Je také zárukou
VíceDIPLOMOVÁ PRÁCE PÍLOHA. 10. eské vysoké uení technické v Praze. Fakulta strojní NÁVRH TLUMIE HLUKU. Ústav techniky prostedí PAVE L LIŠKA
eské vysoké uení technické v Praze Fakulta strojní Ústav techniky prostedí 12116 DIPLOMOVÁ PRÁCE PÍLOHA. 10 NÁVRH TLUMIE HLUKU PAVE L LIŠKA ERVEN 2015 PAVEL LIŠKA ERVEN 2015 Kubíkova 12, 182 00 Praha 8,
VícePRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUNÍCH SOUSTAV FAKTURANÍ MENÍ
PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUNÍCH SOUSTAV PÍLOHA 5 FAKTURANÍ MENÍ Strana 3 Obsah 1 VŠEOBECNÉ POŽADAVKY...4 1.1 ÚVOD...4 1.2 MICÍ MÍSTO, MICÍ BOD, MICÍ ZAÍZENÍ...4 1.3 ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA FAKTURANÍ MENÍ...4
VícePOTRUBNÍ SYSTÉMY PROGRAMU INVENTOR PROFESSIONAL V REALIZACI ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Projekt: POTRUBNÍ SYSTÉMY PROGRAMU INVENTOR PROFESSIONAL V REALIZACI ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Objednatel: Computer Agency o.p.s Zhotovitel: Jií Trnka Spoluešitel: Michal Klimeš - 1 - - 2 - OBSAH 1. ÚVOD..4
VíceServopohony vzduchotechnických
4 605 OpenAir Servopohony vzduchotechnických klapek Rotaní verze, AC/DC 24 V a AC 230 V GSD...1 GQD...1 GSD 1 GQD 1 Elektrické servopohony s 2-bodovým ízením (1 kabel, SPST) Jmenovitý krouticí moment 2
VíceElektronika 2. Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky. Píklady P1 až P8
Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky lektronika. Píklady P až P8 Tutor : Dr. ng. Gajdošík Libor Datum : kvten / 5 Student : Hanus Miroslav [HAN76] Forma
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 1. Oddíly 1-3. Sylabus tématu
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 1 Oddíly 1-3 Sylabus tématu 1. Zařazení a rozdělení DC strojů dle ČSN EN 2. Základní zákony, idukovaná ems, podmínky, vztahy
VíceAplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren
Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren Václav Sládeček VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektroniky, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba Abstract: Příspěvek se zabývá možnostmi využití
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
VíceVliv vnit ní difúze na hydrogenaci styrenu a dicyklopentadienu
13 Vliv vnitní difúze na hydrogenaci styrenu a dicyklopentadienu Ing. Zdenk Sazanov a, doc. Ing. Vratislav Tuka, CSc. a, Ing. Václav Chyba a, Ing. Martina Handlová a, prof. Ing. Jií Hanika, DrSc. a, doc.
VícePrbh funkce Jaroslav Reichl, 2006
rbh funkce Jaroslav Reichl, 6 Vyšetování prbhu funkce V tomto tetu je vzorov vyešeno nkolik úloh na vyšetení prbhu funkce. i ešení úlohy jsou využity základní vlastnosti diferenciálního potu.. ešený píklad
VíceAIRBLAST 1070 PN. Charakteristika
AIRBLAST 1070 PN Charakteristika Tlaková nádoba Dvoukomorová tryskací nádoba pro nepetržité tryskání (až 20-25 hodin pi použití ocelové drti. Tlakovou nádobu schválila spolenost Lloyds a je vyrobena dle
VíceMETODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:
METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli
VíceDynamika asynchronního motoru
Page: 1 Example: AM8 Dynamika asynchronního motoru Description Jednoduchý model dynamiky asynchronního motoru. Náhrada impedance motoru provedena jako: 1 Z am R 1 j X 1 1 1 1 R Fe j X h R S j X Což odpovídá
VíceMetodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra)
Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) 24.10.2008 K. Poledníková 1, L. Poledník 1, V. Hlavá 2, J. Maštera 2, T. Mináriková 2, D. Rešl 2, L. Tomášková 2, J. Šíma 3, A. Toman 4,1,
VíceMechatronické systémy struktury s asynchronními motory
1. Regulace otáček asynchronního motoru skalární řízení Skalární řízení postačuje pro dynamicky nenáročné pohony, které často pracují v ustáleném stavu. Je založeno na dvou předpokladech: a) motor je popsán
VícePedmt úpravy. Vymezení pojm
372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. íjna 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozútování náklad na tepelnou energii na vytápní a náklad na poskytování teplé užitkové vody mezi
Více1.1.1. PRINCIP METODY
1.1.1. PRINCIP METODY 1.1.1.1. PRVOTNÍ ENERGIE Energetická poteba pro vytápní a teplou vodu v budov závisí: na poteb tepla na vytápní budovy (tepelné vlastnosti budovy a vnitní a vnjší prostedí) a poteb
VíceElektrické výkonové členy Synchronní stroje
Elektrické výkonové členy prof. Ing. Jaroslav Nosek, CSc. EVC 7 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky. Tato prezentace představuje učební pomůcku a průvodce
VíceElektromotorické pohony
4 505 SQL3500 SQL8500 SQL36E Elektromotorické pohony pro škrticí klapky VKF46 a VKF46 TS SQL3500 SQL8500 SQL36E SQL3500, SQL36E napájecí naptí AC 230 V, 3-polohový ídící signál SQL8500 napájecí naptí AC
VíceNumerické řešení proudění stupněm experimentální vzduchové turbíny a budících sil na lopatky
Konference ANSYS 2009 Numerické řešení proudění stupněm experimentální vzduchové turbíny a budících sil na lopatky J. Štěch Západočeská univerzita v Plzni, Katedra energetických strojů a zařízení jstech@kke.zcu.cz
VíceProjekt manipulace s materiálem
Pedmt magisterského studia: Manipulace s materiálem Název technické dokumentace (protokolu): Projekt manipulace s materiálem Název zadání: Manipulace s materiálem ve stíhárn plech, v lisovn a v pidružených
VíceTechnické údaje podle EN/IEC 61557-1 CM-IWS.1 CM-IWS.2 Krytí: pouzdro svorky
CM-IWS.1 CM-IWS.2 Návod k obsluze a montáži Izolaní monitorovací relé ady CM Pokyn: tento návod k obsluze a montáži neobsahuje všechny podrobné informace o všech typech této výrobkové ady a nemže si také
VíceKINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN
KINEMATICKÁ GEOMETRIE V ROVIN Kivka je jednoparametrická množina bod X(t), jejíž souadnice jsou dány funkcemi: x = x(t), y = y(t), t I R. Tena kivky je urena bodem dotyku X a teným vektorem o souadnicích
VíceOBSAH. Obsah 2. Únosnost 3. Životnost 4 5. Mazání 6 7. Montáž 8 9. Lineární vedení HG 10 17. Lineární vedení MG 18 23
10 Li pr Kata Všechn ruitza souvislo MIDO 011 P neá rofil alog yúdajevtom apípadnéneú ostistechnick OL2010 Pehled ární lovo mtokatalogub úplnéneboch kýmpokrokem dnabíz ved out bylypelivp hybnéúdaje. m.
VíceLABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 3 Jméno: Jan Datum mení: 10.
VíceHYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY
HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace
VíceFinální verze žádosti (LZZ-GP)
8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu
VíceFYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy
FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární
VíceDEFORMAN NAPJATOSTNÍ ANALÝZA PEVODOVÉ SKÍN POMOCÍ MKP
Konference diplomových prací 2007 Ústav konstruování, Ústav mechaniky tles, mechatroniky a biomechaniky, FSI VUT v Brn 5. 6. ervna 2007, Brno, eská republika DEFORMAN NAPJATOSTNÍ ANALÝZA PEVODOVÉ SKÍN
VíceElektrické stroje. Jejich použití v automobilech. Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec
Elektrické stroje Jejich použití v automobilech Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec Stejnosměrné motory (konstrukční uspořádání motoru s cizím buzením) Pozor! Počet pólů nemá vliv
VíceMOOVODY Moovody se oznaují trubice, které vybíhají z moové pánviky ledvin a odvádí vzniklou mo do moového mchýe.
VYLUOVACÍ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány vyluovací soustavy urí polohu orgán vyluovací soustavy v tle popíše vnjší i vnitní stavbu ledviny zhodnotí význam vyluovací soustavy pro život lovka uvede píklady
VíceVĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA Větrná elektrárna (větrná turbína) využívá k výrobě elektrické energie kinetickou energii větru. Větrné elektrárny řadíme mezi obnovitelné zdroje energie.
Více1. Co je elektrický proud? Elektrický proud je projev pohybu elektrického náboje. Vyjadujeme ho jako celkový náboj, který projde za jednotku asu.
1. 1. Co je elektrický proud? Elektrický proud je projev pohybu elektrického náboje. Vyjadujeme ho jako celkový náboj, který projde za jednotku asu. Q I [A] t 2. Co ovlivuje velikost odporu? Velikost odporu
VíceZáklady elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Asynchronní motory 1 Elektrické stroje Elektrické stroje jsou vždy měniče energie jejichž rozdělení a provedení je závislé na: druhu použitého proudu a výstupní formě
VícePrzkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007
Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním
Více