SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY Social entrepreneurship in the context of public policy Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela VACEKOVÁ, Ph.D. Autor: Bc. Tereza KŘENKOVÁ Brno, 2015

2

3 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok: 2014/2015 Studentka: Obor: Téma práce: Téma práce anglicky: Cíl práce, postup a použité metody: Bc. Tereza Křenková, DiS. Veřejná ekonomika a správa Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky. Social entrepreneurship in the context of public policy. Cíl práce: Cílem diplomové práce je teoreticky vymezit sociální podnikání v podmínkách České republiky. V kontextu vlivu veřejné politiky na jeho současný stav se práce zaměří na analýzu potenciálu sociálního podnikání v ČR pomocí indikátorů sociálních podniků. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení pojmů, rešerše odborné literatury a dostupných informačních zdrojů. 2. Deskripce vývoje sociálního podnikání v ČR a komparace se zahraničím. 3. Vymezení současného stavu veřejné politiky v oblasti sociálních podniků. 4. Analýza sociálních podniků v ČR pomocí zahraničních indikátorů. 5. Syntéza získaných poznatků, case study. 6. Zhodnocení dopadu veřejné politiky na sociální podnikání v ČR s ohledem na jeho potenciál do budoucna. Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Literatura: Podle pokynů vedoucího práce stran Handbook of theory and research for the sociology of education. Edited by John G. Richardson. New York: Greenwood Press, xxiv, 377. ISBN International perspectives on social entrepreneurship. Edited by Jeffrey Robinson - Johanna Mair - Kai Hockerts. New York: Palgrave Macmillan, xvi, 232 p. ISBN BORNSTEIN, David a Susan DAVIS. Social entrepreneurship :what everyone needs to know. Oxford: Oxford University Press, xxii, 147. ISBN HUNČOVÁ, Magdalena. Sociální ekonomika a sociální podnik. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, s. ISBN DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. V Brně: Cerm, s. ISBN The new social entrepreneurship :what awaits social entrepreneurial ventures?. Edited by Francesco Perrini. Northampton, MA: Edward Elgar, xxvi, 341. ISBN Vedoucí práce: Ing. Gabriela Vaceková, Ph.D. Strana 1 z 2

4 Pracoviště vedoucího práce: Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Datum zadání práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku vedoucí katedry prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan V Brně dne: Strana 2 z 2

5 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Bc. Tereza Křenková Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky Social entrepreneurship in the context of public policy Katedra: Vedoucí diplomové práce: Veřejná ekonomie Ing. Gabriela Vaceková, Ph.D. Rok obhajoby: 2015 Anotace Diplomová práce s názvem Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky se zabývá teoretickým vymezením a deskripcí historie sociálního podnikání na území České republiky i v zahraničí. V práci je zhodnoceno jeho legislativní vymezení a vliv veřejné politiky na tento typ podnikání. Současný stav sociálního podnikání v ČR je graficky znázorněn a jeho potenciál do budoucna je vyhodnocen dle získaných teoretických poznatků a výsledků případové studie, která zahrnuje analýzu sady indikátorů a SROI analýzu na konkrétním sociálním podniku. Annotation This diploma thesis that is called Social entrepreneurship in the context of public policy deals with the theoretical definition and description of the history of social entrepreneurship in the Czech Republic and abroad. The thesis evaluates the legislative definition and the impact of public policy on this type of business. The current state of social entrepreneurship is illustrated graphically and its potential for the future is evaluated according to the theoretical knowledge and the results of a case study involving the analysis of a set of indicators and SROI analysis on the specific social enterprise. Klíčová slova Sociální podnik, sociální podnikání, sociální ekonomika, veřejná politika, legislativa, indikátory sociálního podnikání, SROI analýza. Keywords Social enterprise, social entrepreneurship, social economy, public policy, legislative, indicators of social entrepreneurship, SROI analysis.

6

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Vacekové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

8

9 Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Ing. Gabriele Vacekové, Ph.D. za odborné rady, věcné připomínky, vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů k vypracování diplomové práce. Mé díky patří také paní Pavle Teplé a všem zaměstnancům sociálního podniku Laskavárna za spolupráci a ochotné jednání. Za cenné rady k natočení videoreportáže děkuji Lubošovi Fiebichovi. Velké poděkování patří také mojí rodině za finanční i psychickou podporu v průběhu celého studia.

10 OBSAH ÚVOD OBLAST SOCIÁLNÍ EKONOMIKY VYMEZENÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V ČESKÉ REPUBLICE EVROPSKÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNÍ EKONOMICE SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Pojetí sociálního podniku v ČR Evropské pojetí sociálního podniku Integrační sociální podnik ZAINTERESOVANÉ OSOBY V OBLASTI SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ SHRNUTÍ KAPITOLY DESKRIPCE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ HISTORIE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V EVROPSKÉM KONTEXTU SOUČASNÁ EVROPSKÁ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA Velká Británie Itálie Rakousko Slovensko Polsko HISTORIE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR SOUČASNÝ STAV LEGISLATIVY Právní formy sociálních podniků Připravovaný český návrh zákona o sociálním podnikání KLÍČOVÉ UDÁLOSTI V ROZVOJI SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ SHRNUTÍ KAPITOLY STAV VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ FINANČNÍ PODPORA ČINNOSTI SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ Podpora z evropských fondů Státní finanční podpora Dotace krajských úřadů a obcí Granty soukromých donátorů a nadací INICIATIVY PODPORUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODNIKY PODPORA IDENTIFIKACE SOCIÁLNÍHO PODNIKU Indikátory P3 - People, Planet, Profit, o. p. s

11 3.3.2 Indikátory EMES NÁSTROJE K URČENÍ HODNOTY SOCIÁLNÍHO PODNIKU Měření nefinanční hodnoty sociálního podniku SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ V ČR SHRNUTÍ KAPITOLY PŘÍPADOVÁ STUDIE PROJEKT LASKAVÁRNA Projekt Svačinky do škol ANALÝZA NAPLŇOVÁNÍ INDIKÁTORŮ SOCIÁLNĚ INTEGRAČNÍHO PODNIKU Veřejně prospěšný cíl Sociální prospěch Ekonomický prospěch Environmentální prospěch Místní prospěch ZHODNOCENÍ MÍRY NAPLNĚNÍ INDIKÁTORŮ A PŘÍPADNÁ DOPORUČENÍ SROI ANALÝZA Zadání analýzy Mapování výsledků Stanovení dopadu Výpočet společenské návratnosti Závěrečná zpráva a uplatnění výsledků analýzy ZHODNOCENÍ DOPADU VEŘEJNÉ POLITIKY NA SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. 80 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 96

12 ÚVOD Téma diplomové práce Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky jsem si vybrala, protože je v dnešní době velmi diskutovaným a k jeho výraznému rozvoji došlo v České republice až v posledních deseti letech. Prostředí, do kterého spadá působnost sociálních podniků, se nazývá sociální ekonomika, která patří k velmi rychle se rozvíjejícím oblastem po celém světě [Jurčík, 2009]. Prvotním záměrem při vzniku sociálních podniků zpravidla není vidina zisku. Jsou charakteristické vykonáváním veřejně prospěšných činností a jejich přínos je shledáván ve snaze o inkluzi osob určitým způsobem znevýhodněných na trhu práce. Pro tyto osoby je velmi obtížné splňovat pracovní podmínky ziskově orientovaných firem, vyžadují zpravidla specifickou pracovní pozici, která je jim individuálně přizpůsobena dle jejich možností a schopností. Při zakládání sociálních podniků je nutné disponovat vyšší mírou odborných znalostí, aby byla důkladně zvážena právní forma podnikání, podnikatelský záměr a identifikována struktura cílových sociálně či zdravotně znevýhodněných zaměstnanců. Velmi důležité je také zvážit dostupnost státní podpory a zdrojů, které jsou podnikatelskému záměru k dispozici, aby byly v budoucnu na pracovním trhu dlouhodobě udržitelné. Cílem diplomové práce je teoreticky vymezit sociální podnikání v podmínkách České republiky. V kontextu vlivu veřejné politiky na jeho současný stav se práce zaměří na analýzu potenciálu sociálního podnikání v ČR pomocí indikátorů sociálních podniků. Struktura diplomové práce se skládá z pěti kapitol, přičemž každá kapitola dále obsahuje oddíly a pododdíly, jejichž členění bude vytvořeno dle nutnosti zahrnutí všech relevantních informací k tématům jednotlivých kapitol. Na konci každé kapitoly bude uvedeno stručné shrnutí poznatků, které byly dle metodického postupu v průběhu práce zjištěny. První kapitola se bude zabývat definicí pojmů, které s tématem práce úzce souvisí a jejich vysvětlení je nezbytné pro další části práce. Definice jednotlivých pojmů budou popsány jak v rámci českého prostředí, tak i z evropského hlediska. Závěrem první kapitoly budou identifikovány skupiny osob, které jsou považovány za osoby sociálně či zdravotně znevýhodněné na trhu práce. Následující kapitola se bude zabývat deskripcí vývoje sociálního podnikání v České republice i ve světě. Klíčové události, které patřičně přispěly k rozvoji sociálního podnikání, budou přehledně shrnuty pomocí tabulek. Na českou i evropskou historii bude navazovat současný stav legislativního vymezení oblasti sociálního podnikání. 12

13 Protože sociální podnikání není v České republice legislativně vymezeno, je nutné se zabývat i postojem veřejné politiky k sociálním podnikům. Třetí kapitola se tedy bude zabývat stavem veřejné politiky v oblasti sociálních podniků, kde budou zhodnoceny finanční možnosti, které mohou sociální podniky využít. Dále instituce, které přispívají k rozvoji sociálního podnikání, ale i způsoby, jak prokázat, že se jedná o sociální podnik oproti běžnému. Činnosti, které sociální podniky provozují, jsou zpravidla veřejně prospěšné, a proto bude v kapitole uveden i způsob, jak tyto činnosti prokázat. Závěrem kapitoly bude zhodnocen současný stav sociálních podniků v České republice. Získané teoretické poznatky budou uplatněny při zpracování případové studie na konkrétním sociálním podniku. Do jaké míry je podnik považován za sociální, bude zhodnoceno pomocí sady indikátorů neboli ukazatelů. Následně bude zpracována Analýza společenské návratnosti investice, v rámci které budou zjištěny změny, které u zainteresovaných stran tohoto podniku nastaly a jaké má pro ně podnik přínosy. Zpracované parciální analýzy poskytnou adekvátní informace získané testováním přímo v praxi. Dle výstupů případové studie a nabytých teoretických poznatků bude vyhodnocen potenciál sociálního podnikání v České republice do budoucna. Zabývat se tématem sociálního podnikání považuji za nezbytné, protože doposud v České republice k jeho legislativnímu vymezení nedošlo a není dostatečně vnímáno z pohledu veřejné politiky i přesto, že jeho cílem je dosažení veřejného prospěchu. Diplomová práce bude zakončena navrženými doporučeními, které budou zpracovány dle získaných teoretických poznatků rešerše zahraniční literatury a zpracované případové studie. 13

14 OBLAST SOCIÁLNÍ EKONOMIKY Sociální podnikání, kterým se práce zabývá, patří do oblasti sociální ekonomiky, jejíž charakteristika se v pojetí různých autorů liší. Stejně tak rozdílná je i definice pojmu sociální podnikání, která je vymezena v dalším oddíle. Co se týče sociálního podnikání, důležité je především znázornění diferenciace obecného sociálního podniku a sociálně integračního podniku. Shrnutí definic a pojmů je zpracováno dle rozsáhlé rešerše české i zahraniční literatury. V závěru první kapitoly jsou vymezeny subjekty a klíčoví aktéři zainteresovaní v oblasti sociální ekonomiky, kteří jsou nepostradatelní pro její existenci. Klíčovým obdobím, jež se pojí s prvními zmínkami o sociální ekonomice, je přelom 21. století, kdy se začaly objevovat nové problémy, ke kterým musí evropské země hledat inovativní řešení. Jedná se především o nárůst počtu znevýhodněných osob, s čímž souvisí i jejich obtížné začleňování do společnosti. Mnoho problémů souvisí i s demografickými změnami, kterými je stárnutí populace a nemožnost zabezpečení jejich potřebné péče členy rodiny. Stejně tak nezbytné je dbát o kvalitu života celé populace šetrným a obnovitelným využíváním dostupných zdrojů. Důležitý dopad má i ekonomická globalizace. Oblast sociální ekonomiky hraje ve všech těchto diskutovaných faktorech významnou roli, protože jejich řešení vyžaduje specifické inovace [Jurčík, 2009:55]. 1.1 Vymezení sociální ekonomiky v České republice Sociální ekonomika je považována za určitou alternativu veřejného sektoru a trhu. Její rozvoj souvisí s řešením problémů sociálního státu, přičemž nutné je sdílení odpovědnosti za kvalitu služeb a jejich rozsah. Tato odpovědnost by měla být společně sdílená v rámci veřejného sektoru, firem i nestátního neziskového sektoru [CVNS, 2005:4]. Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že stát a municipality již nemohou v plné míře uspokojovat rozmanité a rostoucí potřeby obyvatel a ani je finančně zabezpečovat, ale že ani čistě komerční pojetí nevyhovuje nárokům demokratické společnosti [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. Přidanou hodnotou sociální ekonomiky je posilování a využívání tzv. sociálního kapitálu, pod tímto pojmem se skrývají mezilidské vztahy, důvěra, pochopení a pomoc druhým [tamtéž, 2009:56]. Významným obdobím v rozvoji sociální ekonomiky na území České republiky byl její vstup do Evropské unie [Hunčová, 2007:14]. Přičemž rozvoj sociální ekonomiky byl prioritně zapříčiněn nedostatečným finančním zabezpečením a uspokojováním rostoucích potřeb obyvatelstva [Jurčík, 2009:55]. 14

15 Klíčovým cílem sociální ekonomiky je zařazení znevýhodněných osob na pracovní trh, ale také snížení závislosti lidí na státní podpoře. Stát vystupuje v oblasti sociálních podniků jako počáteční podpora a usnadnění podmínek, aby mohlo dojít k rozvoji tohoto typu podnikání [Hunčová, 2007:14]. Součástí sociální ekonomiky jsou aktivity, které provádí družstva, spolky, vzájemně prospěšné organizace, jejichž cílem je poskytování služeb klientům, nikoliv však vytváření zisku [Dohnalová, Průša, 2011:27]. Ve spolupráci PS Definice s dalšími pracovními skupinami a zainteresovanými osobami vznikla definice, jež je přejatá z evropského kontextu, avšak plně přizpůsobena stávajícímu stavu českého prostředí a sociální ekonomiky. Definice byla schválena výroční členskou schůzí TESSEA a v roce 2011 revidována. Pojem sociální ekonomika vnímáme jako souhrn aktivit uskutečňovaných subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje [Francová, 2011:14]. Pojem sociální ekonomika je v současné době inovativně aplikován především na oblast samosprávných, soukromých neziskových subjektů, jejichž rozhodování zahrnuje demokratické prvky. Jedná se o sdružení osob, které usilují především o dosažení všeobecně prospěšných cílů a to ekonomickou činností na trhu. Veškeré aktivity těchto sdružení mají na široké okolí pozitivní sociální dopady [Hunčová, 2007:14]. 1.2 Evropský přístup k sociální ekonomice V rámci evropského kontextu se sociální ekonomikou zabývá Evropská komise, Evropský ekonomický a sociální výbor a OECD. Sociální ekonomika je v evropském pojetí propagována jako nástroj k začlenění společnosti do jejího vnímání, k ekonomickému rozvoji a posílení zaměstnanosti ve všech oblastech. I přes integraci států do Evropské unie neexistuje na její úrovni společná definice. Každý stát si ji vymezil podle svých kulturních a ekonomických tradic [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. Jacques Defourny založil v roce 1990 centrum sociální ekonomiky a v roce 1996 evropskou síť EMES, která byla právně upravena roku Cílem této společnosti je vybudování evropské databáze teoretických a empirických znalostí z univerzitních výzkumných center. Společnost byla založena na belgické univerzitě Liége, na které sídlí i Mezinárodní centrum pro výzkum a informace o kolektivní ekonomice CIRIEC. Obě instituce spolupracují s ostatními zeměmi, provádí výzkumy a vydávají studie i publikace zahrnující teorii pro popis sociálních podniků z různých zemí světa, ale i pro sociální ekonomiku [Dohnalová, Průša, 2011:31]. 15

16 Spoluřešitelským pracovištěm se v rámci projektu týkajícího se modelů sociálních podniků a jejich procesu institucionalizace zapojila v roce 2013 Fakulta humanitárních studií Karlovy univerzity v Praze [Katedra studií občanské společnosti, online]. Cílem mezinárodní výzkumné organizace CIRIEC, která vznikla v roce 1947, je sběr informací, realizování výzkumů a publikování prací zaměřených na veřejně prospěšné služby. Klíčovým zájmem je především oblast sociální ekonomiky, jejíž problematiku sleduje v rámci celého světa [CIRIEC, online]. CIRIEC definuje koncept sociální ekonomiky jako: soubor soukromých, formálně založených společností, s rozhodovací samostatností a svobodou členství, jež byly vytvořeny za účelem splnění potřeb jejich členů prostřednictvím trhu a výroby zboží a poskytování služeb, pojištění a finančních služeb, kde rozhodování a jakékoliv rozdělování zisků nebo přebytků mezi členy není přímo svázáno s kapitálem nebo poplatky zaplacenými jednotlivými členy, kteří mají každý jeden hlas. Sociální ekonomika také zahrnuje soukromé a formálně založené organizace s rozhodovací samostatností a svobodou členství, které poskytují netržní služby pro domácnosti a jejichž případné přebytky není možné vyčlenit pro ekonomické agenty, kteří je vytvářejí, kontrolují nebo financují [Dohnalová M., Průša L., 2011:36]. Sociální ekonomika disponuje specifickými činnostmi, jež jsou definovány Evropským ekonomickým sociálním výborem, patří k nim akcentování sociálních cílů, kladení důrazu na sociální prvky bez prioritního účelu maximálního obratu a dosažení zisku. Vyžadování preference hodnot jako je solidarita, sociální odpovědnost, sociální soudržnost, demokratické řízení, participace občanů, autonomie a kombinace ohledů a zaujetí k veřejnému zájmu [Vanický, Truhlářová, 2008:6]. Zkušenosti ze zemí Evropské unie ukazují, že právě sociální ekonomika a sociální podnikání dokáží spojit k řešení nových problémů zdánlivě protichůdné motivy, kterými je ekonomická racionalita, sociální cíle, poskytnutí příležitostí k zařazení sociálně znevýhodněných občanů, ohleduplnost k místnímu životnímu prostředí a respekt k různým tradicím [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. 1.3 Sociální podnikání Podnikání je v obchodním zákoníku uvedeno jako soustavná činnost prováděna samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku [Zákon č.513/1991 Sb.]. 16

17 Avšak sociální podnikání posiluje význam vlastního hospodaření s účelem vytvoření zdrojů, které budou následně použity pro realizaci vytyčeného poslání. Jedná se o samotné podnikání, jež se pohybuje na hranici mezi ziskovými a neziskovými subjekty [Boukal, 2013:161]. Tabulka 1.1: Diferenciace logiky ziskových a neziskových subjektů Myšlení charitativních organizací Obchodní uvažování Maximalizace zisku pro splnění společenských potřeb. Poskytovatelé získávají příjmy přemlouváním dárců, aby pomohli dosáhnout stanoveného poslání. Úspěch založen na dosažení organizačních cílů. Hlavním cílem je veřejný zájem. Zdroj: zpracováno autorkou dle Gildron B., Hasenfeld Y., 2012 Maximalizace zisku k dosažení potřeb majitele či investora. Poskytovatelé získávají příjmy podle konkurence ceny a kvality. Úspěch založen na schopnostech maximalizace rozdílu mezi výnosy a náklady a dosaženého zisku. PS Definice ve spolupráci s ostatními pracovními skupinami navrhla úpravu definice specifičtější pro sociální podnikání jako podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu [Francová, 2011:14]. Profesor Muhammad Yunus, který podporuje oblast sociální ekonomiky a je také laureátem Nobelovy ceny definoval podmínky sociálního podnikání následovně [Strzelcová, 2012]: cílem podnikání je řešení problémů, které ohrožují společnost a odstraňování chudoby, podnikání musí být udržitelné ekonomicky i finančně, zisk není rozdělován mezi majitele ani podílníky, ale je reinvestován do rozvoje lidského kapitálu a společnosti, zaměstnanci sociálního podniku pracují v příznivých podmínkách za tržní mzdu, alespoň 40 % pracovníků musí být sociálně ohrožených Pojetí sociálního podniku v ČR V českém prostředí existuje spousta definic, charakterizujících sociální podnik. V každé se však objevují prvky, kterými jsou si definice velmi podobné. Sociální podnik je ve smyslu 17

18 Schumpeterovského podniku 1 sociálně orientovaným, realizovaným inovativním záměrem, dosahovaným prostřednictvím ekonomické činnosti za přítomnosti reálných ekonomických rizik. Přičemž definice vychází z evropského pojetí, je tak chápána Evropskou komisí a OECD a za sociální podnik je považován především malý podnik [Hunčová, 2007:36]. Sociální podnik zpravidla poskytuje konkrétní služby prospěšné pro celou společnost, zabývá se zejména zvýšením zaměstnanosti, ale i ochranou před riziky členům i místním společenstvům [Hunčová, 2007:31]. Dohnalová a Průša přisuzují sociálním podnikům také povinnost splnění znaků evropského kontextu. Sociální podniky představují podmnožinu subjektů sociální ekonomiky, která naplňuje definiční znaky (ekonomické a sociální charakteristiky) sestavené na základě výzkumů evropské výzkumné společnosti EMES [Dohnalová, Průša, 2011:31]. Dle Boukala je pojem sociální podnik nahrazován sociální firmou, které se vyznačují některými společnými znaky. Sociální firmy se zabývají tzv. sociálním podnikáním. Jde o podnikatelské subjekty, které působí na trhu a nabízejí přitom uplatnění znevýhodněným lidem. [Boukal, 2013:161] Přičemž definovaným znevýhodněným osobám by při práci měla být poskytována přiměřená pracovní a psychosociální podpora [Equal online, 2008]. Zřizovatelem sociálních firem mohou být Nestátní neziskové organizace, které zakládají samostatnou právnickou osobu, která jako sociální firma podniká. Pro sociální firmu doposud neexistuje legislativní vymezení, řídí se podle standardů, které stanovili samotní nositele myšlenky sociálních firem [Boukal, 2013:161]. Významné poznatky v oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání shromáždila a dokončila v roce 2008 Iniciativa EQUAL 2. Výzkumné informace jsou využívány ve veřejné správě, pomáhají vznikajícím podnikům a všem, které sociální ekonomika zaujala [Sociální firmy online, 2007:57]. Současně také definovala sociální podnik jako subjekt sociálního podnikání, tj. právnická nebo fyzická osoba nebo její část s příslušným živnostenským oprávněním. Sociální podnik je podnik s převládajícími sociálními cíli, jehož hospodářské přebytky jsou reinvestovány za účelem dosahování těchto cílů v podniku nebo komunitě, a který se neřídí potřebou maximalizovat zisk akcionářů a majitelů [tamtéž, 2007:57]. Definice obecného podniku je uspořádána do prostředí sociálních podniků. Definice je pro 1 Dle J. A Schumpetera jsou inovace klíčovým prvkem podnikatelské činnosti, za inovace považoval jen první uvedení na trh nového technologického postupu, výrobku, suroviny. (srov ) 2 Iniciativa Equal vznikla v rámci programovacího období , jejím cílem bylo vyvíjet a prosazovat nástroje podporující znevýhodněné skupiny. (srov ) 18

19 všechny podnikatelské subjekty společná, avšak v případě naplňování cíle sociálního podniku se nejedná o obohacování podnikatelského subjektu, ale je použit ve firmě k uspokojení stanovených cílů, ke kterým patří zejména integrování sociálně nebo zdravotně znevýhodněných osob do činnosti podniku [Boukal, 2013:162] Evropské pojetí sociálního podniku Ačkoliv je sociální podnikání relativně novým předmětem studií, v evropském kontextu existuje značné množství literatury zabývající se tímto tématem. Sociální podnikání je činnost zaměřená na řešení sociálních cílů, jejichž operace na trhu korespondují s operacemi soukromých organizací [Gidron, Hasenfeld, 2012:25]. Dle J. Defournyho, který je prezidentem evropské sítě EMES a C. Borzaga je sociální podnik převážně malý a střední a to včetně družstev. Inovativnost lze spatřovat v odlišnosti cílů, v multizdrojovém financování, v odlišném přístupu k vytváření pracovních míst a také v novém typu podnikavosti, kterým je způsob nesení rizik na principu podílníků a podporovatelů a také včetně partnerství s veřejným sektorem [Borzaga, Defourny, 2001:12]. V sociálních podnicích jsou lidé za svou práci odměňováni, je tu ale i část lidí, kteří svoji práci vykonávají dobrovolně. Díky této dobrovolnosti a pomoci, která posiluje důvěru podniků, získávají na trhu výhodnější postavení [Defourny, 2014]. Stabilita sociálních podniků je vyžadována ve dvou dimenzích, a sice zda je toto podnikání schopno přežít v dlouhodobém horizontu a zda si udrží zamýšlenou rovnováhu sociálního přínosu a úspěchu na trhu v průběhu času. Přežití a růst jsou klíčovými motivátory pro každou organizaci, ať už ziskovou či neziskovou. Zaměření a charakter sociálního podniku je průběžně ovlivněn finančními možnostmi a tlakem na životní prostředí. Sociální podniky jsou organizace, které jsou poháněny sociálními úkoly a aplikují tržní strategie k dosažení sociálních či environmentálních účelů [Gidron, Hasenfeld, 2012:19]. Od sociálních podniků je na jedné straně požadováno dosažení obchodního úspěchu, na druhé straně naplnění stanovených sociálních cílů s demokratickou účastí, přičemž nutné je udržení jejich stability v průběhu času a dodržení hranice, kdy je ještě podnik sociálním a současně je schopný udržet se na trhu [Gidron, Hasenfeld, 2012:23]. Sociální podniky jsou jen jiný druh firmy a jiný druh charitativní organizace. Možná, že společnosti potřebují být více oddané sociální péči. Možná, že charity potřebují být podnikavější a soběstačnější. Být sociálně odpovědnou firmou je žádoucí, dokonce i v případě, že jsou její zisky nižší [Billis, 2010:169]. 19

20 1.3.3 Integrační sociální podnik Integrační sociální podniky WISE 3 se liší od obecných sociálních podniků, které jsou popsány výše tím, že jsou prioritně orientovány na zaměstnávání sociálně či zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce. Mnoho evropských zemí již rozvíjí na podporu tohoto typu podnikání specifické programy, protože je nezbytné řešit problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti. Sociálními podniky jsou tak často vnímány pouze integrační sociální podniky [Defourny, Nyssens, 2010:236]. Dle Hunčové je sociálně integrační podnik charakterizován: WISE je sociální podnik k integraci osob sociálně vyloučených. Je to oblast participativní, demokratické, neziskové a ne-pro-ziskové ekonomiky, umožňující zaměstnávání hendikepovaných osob nebo poskytování sociálních služeb zejména personálního charakteru, včetně typu rekvalifikace, zprostředkování práce, podpory podnikatelských iniciativ a podobné. Specifickou sociální firmou zajišťující zaměstnanost v postiženém regionu může být sebezaměstnávající se osoba OSVČ [Hunčová, 2007:19]. Tematická síť TESSEA sdružující podnikatele, NNO a další instituce považuje za integrační sociální podnik: subjekt sociálního podnikání, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo fyzická osoba, které splňují principy integračního sociálního podniku. Integrační sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, a tento cíl je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu ekonomického, sociálního a environmentálního [TESSEA online, 2011:15]. Výzkumný tým EMES specifikoval na základě výzkumu 160-ti sociálních podniků v 10 zemích EU rozdělení integračně sociálních podniků dle činnosti [EMES online, 2004]. WISE orientované na zaměstnávání výrazněji znevýhodněné skupiny, jejichž možnosti pracovního uplatnění jsou téměř nepravděpodobné. Cílem je vytvoření pracovních míst dlouhodobě podporovaných z veřejných prostředků. WISE vytvářející dlouhodobá samofinancovaná pracovní místa, kterým jsou v zahajovací fázi poskytnuty veřejné prostředky. Střednědobým cílem je dosažení schopnosti samofinancování a snížení podpory zaměstnancům za účelem posílení jejich dovedností a kompetencí. 3 WISE (Work Integration Social Enterprise) zkratka používaná v zahraničí pro sociálně integrační podniky. 20

21 Tranzitivní WISE jsou typem krátkodobých projektů, v rámci kterých je poskytnuto sociálně znevýhodněným pracovní místo či zaškolení za účelem zvýšení kvalifikace účastníků a následného umístění na otevřeném trhu práce. WISE zaměřené na resocializaci, který je adaptován na duševně nemocné osoby a osoby s těžším zdravotním postižením, přičemž cílem těchto podniků je jejich zapojení do strukturovaných aktivit a pomoc k navázání sociálních kontaktů. 1.4 Zainteresované osoby v oblasti sociálního podnikání Zainteresovanou osobou v oblasti sociálního podnikání je považovaný každý, kdo se určitým způsobem podílí na činnostech týkajících se sociální ekonomiky. Klíčoví činitelé jsou determinováni dle jejich celorepublikového, územního či regionálního rozsahu. Přičemž na těchto různých úrovních působí jak parlament, který schvaluje opatření podle zvoleného programu, tak i obce nebo kraje, které jsou sociálními subjekty na úrovni samosprávných jednotek státu. Působení všech zainteresovaných subjektů v této oblasti je silně ovlivněno státem. Jeho aktivity nejsou jasně vymezeny, stejně tak ani míra zasahování v určité sféře. Úkolem státu v oblasti sociálního podnikání je především vytvořit a zabezpečovat prostor, ve kterém existují mechanismy posilující sociální soudržnost. Pomoc státu sociálním podnikům je tedy poskytována zejména změnou postojů vlády v oblasti poskytování veřejných služeb [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:61]. Aktivity sociální ekonomiky jsou naplňovány subjekty privátními, kterými jsou zakladatelé, poskytovatelé a rozhodovatelé v postavení soukromých osob. Zakladatelé těchto veřejnosti prospěšných podniků jsou označováni sociálními podnikateli. Zakladateli mohou být i dobrovolně vytvořená sdružení občanů, která jsou nezávislá na vládě a mají různé právní formy, kterými se bude zabývat 3. kapitola [tamtéž, 2010:62]. Za stakeholdery, kteří jsou v průběhu činností pro sociálního podnikatele nepostradatelní, co se týče poskytované podpory a financování jejich aktivit, jsou považovány ministerstva, vládní agentury, úřady práce, představitelé obcí a státní správy, organizace podporující místní rozvoj, komunitní skupiny, ostatní sociální podniky/družstva, podnikatelské svazky, organizace podporující malé a střední podnikání, banky a finanční ústavy, filantropické organizace, náboženské organizace, soukromý sektor, vzdělávací instituce, poskytovatelé dotací EU a ostatní poskytovatelé dotací, místní spolky a organizace, společensky zodpovědní podnikatelé [SČMVD, 2010:17]. 21

22 Identifikace výše zmíněných institucí a skupin je také nezbytná k navázání pracovních vztahů. Stakeholdery, na které by se měl sociální podnik nejvíce koncentrovat v průběhu celé své činnosti, jsou vlastní zaměstnanci a uživatelé služeb či výrobků, které nabízí [tamtéž, 2010:17]. Hlavním kritériem, dle kterého je možné podnikatelský subjekt považovat za sociální, je zaměstnávání znevýhodněných osob, neboli osob ohrožených sociálním vyloučením či již sociálně vyloučené, k nimž patří [Boukal, 2013:162]: Osoby se zdravotním postižením osoby znevýhodněné vůči ostatním členům ve společnosti svým zdravotním postižením [Zákon č.108/2006 sb.]. Děti, mládež a mladí dospělí osoby ohrožené sociálně patologickými jevy 4, opouštějící ústavní zařízení ve věku let. Etnické a národnostní menšiny, osoby z jiného sociokulturního prostředí. Cizinci osoby legálně žijící na území ČR nejméně jeden rok. Osoby bez přístřeší osoby nemající ubytování, obývají nouzová obydlí, opouští zařízení pro výkon ochranné nebo ústavní výchovy, osoby končící výkon trestu odnětí svobody. Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby zneužívané komerčně [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:22]. Osoby pečující o blízkou osobu, která je ohrožena sociálním vyloučením, osoby, u kterých byla diagnostikována závislost na návykových látkách, osoby vedené delší dobu než jeden rok v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadem práce České republiky, Další nespecifikované osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené maximálně tři měsíce před nástupem do výkonu zaměstnání [MPSV online]. Subjekty sociální ekonomiky specifikovali také dle provedených mezinárodních výzkumů evropské společnosti EMES a CIRIEC. Obě společnosti definují sociální ekonomiku na základě jejích subjektů dle normativního i institucionálního přístupu. Subjekty se dle definic vyznačují soukromým charakterem, autonomním rozhodováním, ekonomickou aktivitou (produkce výrobků či služby poskytované lidem). Hlavním účelem subjektů sociální ekonomiky je stanovena služba lidem, komunitě či společnosti, možnost částečného 4 Mladí lidé, kteří opustili ústavní zařízení ve věku let a pocházejí ze sociálně slabých rodin, jsou ohroženi sociální nežádoucími jevy, nacházejí se v obtížné životní situaci, selhávají v profesní přípravě a jsou ohroženi nezaměstnaností. (srov. Boukal, 2013, str. 163) 22

23 přerozdělování zisku a demokratický princip rozhodování založený na zásadě jeden člověk, jeden hlas [EVERS, 2004:11]. Organizace občanského sektoru a sociální ekonomiky se vyznačují společnými znaky svých subjektů, ke kterým patří dobrovolnost, samosprávnost, jsou formálně organizované a soukromé [tamtéž, 2004]. Mezi těmito subjekty však existují i odlišné znaky, jejichž náhled poskytuje následující tabulka. Tabulka 1.2: Subjekty sociální ekonomiky Kritérium Stanovení cíle Použití zisku Subjekty občanského sektoru Nevymezuje cíle organizace. Nedovoleno rozdělení zisku. Subjekty SE podle CIRIEC a EMES Hlavním cílem je sloužit členům, určité komunitě nebo společnosti. Povoleno omezené přerozdělení zisku. Zdroj: zpracováno autorkou dle Defourny, Shrnutí kapitoly Dle rešerše české a zahraniční literatury byla v první kapitole definována oblast sociální ekonomiky, která se vyznačuje především jejími pozitivními přínosy pro společnost a jejím prioritním účelem je začlenění společnosti do jejího vnímání. V prostředí sociální ekonomiky jsou preferovány hodnoty, jako je solidarita, sociální odpovědnost, soudržnost, demokratické řízení, participace občanů, autonomie a zaujetí veřejného zájmu. Sociální ekonomika staví prioritně na potřebě zvýšení veřejného prospěchu, který je předmětem sociálního podnikání. Stanovení veřejně prospěšného cíle je specifické pro obecné sociální podniky, avšak důležitá je jejich diferenciace od integračně sociálních podniků. Povinností těchto podniků je zaměstnávání osob sociálně či zdravotně vyloučených z běžného trhu práce. V případě obou typů podniků je případný zisk z činnosti reinvestován zpět do jeho rozvoje. Koncept sociálního podniku nekonkuruje konceptům třetího sektoru a není ani jejich náhradou, pro sociální ekonomii je přínosný a obohacuje ji (Mezinárodní studie neziskového sektoru, Univerzita J. Hopkinse). Zaměstnanci sociálních podniků jsou za odvedenou práci odměňováni. Velmi často jsou však do činnosti těchto podniků zapojeni i dobrovolníci, díky jejichž pomoci a projevené podpoře je zvyšována důvěra sociálních podniků a získávají na běžném trhu výhodnější postavení. Sociální podniky však musí stejně jako běžné podniky dosahovat obchodních úspěchů. Jejich přidanou hodnotou je naplňování stanovených veřejně prospěšných cílů. Přičemž nutné je při jejich činnosti vymezení hranice, kdy se stále ještě mohou považovat za sociální a současně jsou soběstačné na pracovním trhu. 23

24 2 DESKRIPCE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ První zmínky o sociální ekonomice se objevují již v 19. století, avšak její vznik a vývoj se v jednotlivých regionech liší. Následující kapitola se bude zabývat deskripcí vývoje sociálního podnikání. Jelikož k prvním zmínkám o sociální ekonomice a jejímu vymezení došlo ve Francii, její vývoj je nejprve popsán v evropském kontextu a následně je popsán způsob začlenění sociálního podnikání do českého prostředí. Vývojové etapy sociálního podnikání jsou zpracovány dle syntézy zahraničních a českých zdrojů. 2.1 Historie sociálního podnikání v evropském kontextu Počátkem devatenáctého století se již začaly objevovat první zmínky o problémech, kterými se zabývá sociální ekonomika. [EMES online, 2010]. Hlavním důvodem vzniku současného sektoru sociálního podnikání byl tedy hospodářský pokles v západní Evropě v roce Zvyšující se nezaměstnanost způsobila velký tlak na systém sociálního zabezpečení. Společnost se snažila se sociálními problémy vyrovnávat zaváděním inovativních programů. V roce 1980 byla Národní radou pro vztahy mezi vzájemnými společnostmi, asociacemi a družstvy sepsána ve Francii Charta sociální ekonomiky. Francie začlenila roku 1981 pojem sociální ekonomiky do legislativy jako skupinu organizací, které fungují na demokratickém principu, nepatří k veřejnému sektoru a zisk přerozdělují pro své účely a další rozvoj zejména v oblasti zkvalitňování služeb pro své členy a celou společnost. Sociální podnikání se tak ve Francii stalo uznávanou formou podnikání a postupně se začalo rozšiřovat i do dalších zemí [Dohnalová, 2006:21]. V roce 1989 se začíná diskutovat o pojmu sociální ekonomiky už i v dalších státech Evropské unie. Řada zemí se začíná zaměřovat na podporu sociální ekonomiky a její rozvoj prostřednictvím budování nápomocných institucí. V tomtéž roce se rozvíjí i vědecké instituce a v roce 1996 vzniká EMES neboli specializovaná síť zabývající se vývojem sociálního podnikání v Evropě [EMES online, 2015]. Od tohoto období se začaly objevovat i první WISE podniky, jejichž záměrem byla adaptace nezaměstnaných na běžný pracovní trh a jejich podpora při hledání zaměstnání. V některých oblastech začal být sektor sociálního podnikání silně podporován vládami, které přispěly k urychlení jejich růstu. Vláda považovala sociální podniky za partnery, skrze které byly řešeny sociálně-ekonomické problémy. Efektivní řešení problému bylo dosaženo prostřednictvím přímé státní podpory, ale i vytvořením příznivého institucionálního prostředí. V roce 1990 začalo Řecko jako první zakládat sociální družstva s ručením omezeným, v Itálii se zakládaly od roku 1991 a v Portugalsku se začala objevovat sociální solidární družstva v roce

25 Španělsko se přidalo svými družstvy sociální iniciativy v roce Sociální sektor v západní Evropě je z velké části ovlivňován právními strukturami vytvořenými státem a je charakterizován sociálními účely, vytvářením pracovních míst a omezováním rozdělení zisku [Defourny, Nyssens, 2010]. Ve východní Evropě došlo ke vzniku sektoru sociálního podnikání v důsledku pádu komunismu, kdy došlo k podobným podmínkám jako v západní Evropě. V důsledku hospodářské recese roku 1970 s přechodem k tržní ekonomice dochází k masivní disalokaci v ekonomice a vysoké míře nezaměstnanosti, současně se také snižuje role státu při řešení sociálně-ekonomických otázek. Později se mnoho států snaží dostat do Evropské unie, kdy podmínkou vstupu je řešení různých socio-ekonomických problémů a současně tak připravit zemi na přistoupení k Evropské unii. Sektor sociálního podnikání ve Východní Evropě je relativně nerozvinutý, co se týče právního a institucionálního vymezení [Poon, 2011]. K důležitému rozvoji sociálních podniků došlo v poslední dekádě, konkrétně od hospodářské krize v roce 2008 se začal objevovat zvýšený zájem a šíření rozmanitých forem sociálních podniků [Gidron, Hasenfeld, 2012]. Následující tabulky poskytují stručný přehled institucí a subjektů, které byly v Evropě podnětem pro vymezení oblasti sociální ekonomiky v neziskovém sektoru a soukromém sektoru. Poslední tabulka tohoto oddílu poskytuje přehled klíčových událostí, které patřičně přispěly k rozvoji sociální ekonomiky. 1890: Carnegiův model : Rosenwaldův model : Norrisův Model Tabulka 2.1: Předchůdci sociálního podnikání v neziskovém sektoru Předchůdci sociálního podnikání v neziskovém sektoru Rozvíjení univerzit, volně dostupné knihovny, nemocnice, parky, koncertní sály, bazény, kostely. Své výdaje považuje za dobré skutky. Investování v organizacích, které se vztahují na zemědělské komunity. Své výdaje považuje za utopené náklady. Rozvoj vzdělávacích programů založených na práci s počítači, revitalizace městské čtvrti a venkovských komunit, vytváření podniků a vzdělávacích příležitostí ve věznicích, první korporátní větrné elektrárny, mobilní lékařské vozy. Své výdaje považoval za investice Centra pro denní péči o dospělé, vzdělávací centra raného dětství, bydlení pro nízkopříjmové rodiny, odborné vzdělávání, hospicová péče, rehabilitační služby, počítačové programy na vzdělávání samostatně výdělečně činných osob. Doučovací centra, věznice, univerzity, větrné elektrárny, rehabilitační centra pro osoby psychicky narušené a závislé na návykových látkách, domácí péče o seniory. Zdroj: zpracováno autorkou dle The Institute for Social Enterpreneurs,

26 1844: Rochdale, Anglie 1884: Chicago, Jane Addams 1895: Boston, Rev. Edgar J. Helms 1938: Washington, DC Tabulka 2.2: Předchůdci sociálního podnikání v soukromém sektoru Předchůdci sociálního podnikání v soukromém sektoru Počátky moderní spolupráce. Účtování vyděračských cen majiteli továren a obchodníků, kdy 28 dělníků shromáždilo 28 liber, a otevřeli vlastní obchod. Noční škola pro dospělé, mateřské školy, kluby pro starší děti, veřejné kuchyně, kavárny, galerie, dívčí kluby, tělocvičny, bazény, hudební školy, dramatické skupiny, knihovny Počátky hospodárného podnikání. Zaměstnávání imigrantů k opravě a rekonstrukci nepotřebného zboží v domácnosti za účelem dalšího prodeje. Z příjmu z prodeje vyplaceny dělníkům mzdy. Wagner O Day. Legislativní opatření, která poskytují pracovní příležitosti pro lidi s těžkým zdravotním postižením. Zdroj: zpracováno autorkou dle The Institute for Social Enterpreneurs, Současná evropská legislativní úprava Prostředí, ve kterém sociální podniky působí na území celé Evropy je velmi diferenciované, a proto není možné jeho jednotné legislativní vymezení. Existuje trojí koncept, do kterého se jednotlivé sociální podniky zařazují [Fiala, 2014]: Sociální podnikání považované za nástroj podpory zaměstnanosti a čisté podpory integrace a to převážně v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí (Rakousko a Slovensko). Sociální podnik přednostně řešící integraci, avšak umožňující i podnikání. Sociální podnik, který má stanovené sociální cíle, avšak nemusí splňovat prvek integrační. O zaměření se stará strategická složka, kterou je rada či výbor (Polsko, Velká Británie). Sociální podniky v evropských zemích jsou v současné době zakládány především v kooperativních formách (družstva), dále jsou neziskového typu sdružení a asociací, ale i nadací a obchodních společností s garancí. Podmínky a přístupy k sociálním podnikům se velmi liší v jihoevropských zemích, ve Velké Británii a např. ve Skandinávií. V současné době je stále sociální podnikání nejméně vnímáno v členských zemích EU a často je spojováno pouze se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Avšak významně se odlišuje např. Polsko a Slovensko, od kterých by se mohla ČR inspirovat [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. Myšlenka kombinace sociálního či environmentálního přínosu s obchodní orientací, statutem organizace provádějící sociální mise, která úspěšně funguje stejně jako běžný podnikatelský subjekt, je pro sociální 26

27 podnikatele, investory, vědce a politiky velmi atraktivní a zajímavá. V několika zemích, jako je Velká Británie, USA, Belgie, Finsko a Itálie, existují politické iniciativy na podporu těchto organizací [Gidron, Hasenfeld, 2012] Velká Británie Sociální podniky ve Velké Británii nemají definovanou právní formu. Sociálními podniky se označují dle podstaty svého chování a společenského poslání, které vkládají do podnikání ve struktuře, řízení a způsobu využití zisku, který byl vytvořen jeho obchodními aktivitami. Sociální podniky mají formu družstev, společností s ručením omezeným s garancí, obchodních charit, sociálních firem, akciových společností a dalších [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] V roce 2005 vstoupil v platnost model Community Interest Company (CIC). Model vychází z charakteru společnosti s ručením omezeným se zárukou (ev. Specifické akciové společnosti). Jedná se o regulátora, jehož hlavní činností je schvalování vzniku a činnosti sociálního podniku se statutem CIC. Sociální podnik je povinen prokazovat plnění stanovených podmínek např. způsob rozdělení odměn manažerům a využití zisku. Stanovené podmínky jsou orientované především na přínos sociálního podniku místním komunitám. Statut CIC usnadňuje podnikům získání kapitálu při zahájení činnosti, získání úvěru, obchodní spolupráci, podporu ze strany obce [GOV.UK online, 2014]. Sociální podniky jsou velmi často zakládány komplexními partnerskými dohodami mezi soukromými, veřejnými a neziskovými entitami. Velmi běžnou formou je nezisková holdingová organizace, která vlastní obchodní podniky za účelem generace výnosů a poskytování tréninků, zaměstnání a dalších podpůrných služeb. Mnoho forem sociálních podniků je závislých na kombinaci tržních a netržních příjmů [Gidron, Hasenfeld, 2012] Itálie Na území Itálie došlo již v roce 1991 k zákonnému vymezení formy sociálního družstva typu A a B a již v roce 2001 působilo v Itálii 7000 sociálních družstev. Sociální družstva typu B zlepšily důvěru integračního přínosu sociálního podnikání nejen na území Itálie. Od roku 2005 vešla v platnost nová právní úprava zákonu, jež deleguje vládě povinnost dohledu na sociální podniky (zákon č. 118/2005) a také prováděcí předpis, kterým jsou vymezena pravidla pro sociální podniky (předpis č. 155/2006). Za sociální podnik je v Itálii považována organizace formy družstva, sdružení, nadace, nezávislé obchodní společnosti, která trvale provozuje hospodářskou činnost, jež činí minimálně 70 % obratu. Její činnost je zaměřená na výrobu nebo služby a sleduje cíle ve prospěch obecného zájmu. Sociálnímu podniku je také 27

28 vymezen okruh činností, z nichž ke klíčovým patří povinnost integrace zdravotně postižených a znevýhodněných osob, přičemž tyto osoby musí tvořit nejméně 30 % celkové pracovní síly. V Itálii není preferovaná jednotná právní forma sociálních podniků a o získání statutu rozhoduje pouze prokázání plnění stanovených pravidel [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] Rakousko Rakouské sociální podniky jsou převážně integračního typu respektující obecně platné základní znaky sociálních podniků na mezinárodní úrovni. Poslání sociálních podniků koresponduje s nástroji politiky zaměstnanosti. Rakousko rozlišuje sociálně integrační podniky tranzitní a stabilní a mimo tyto dva ještě pracovní školící centra, provozované sociálními podniky. Typ SÖB neboli Sociálně ekonomické podniky poskytují komplexní pomoc skupinám znevýhodněným na trhu práce na dobu max. 12 měsíců. Náklady jsou zpravidla dotované z politiky zaměstnanostní (60 80 %) a jsou v přímém kontaktu s městskou či regionální správou. Neziskové sociální firmy neboli zaměstnavatelské projekty typu GBP, jsou samostatnými právními subjekty, mají formu neziskové společnosti s ručením omezeným, sdružení. Jejich funkce jsou prioritně integrační a své náklady kryjí stejně tak z dotací na zaměstnávání. Přičemž jejich činnosti jsou sloučeny s charitami či místní samosprávou [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] Slovensko Na Slovensku byla přijata v letech právní úprava sociálního podniku, která je jednou ze součástí zákona o zaměstnanosti. Pro uvedení do registru nesmí sociální podnik rozdělovat více než 50 % zisku. Musí individuálně přistupovat ke svým zaměstnancům a podávat výroční zprávu. Právní forma není sociálním podnikům striktně vymezena. Sociální podniky jsou podporovány v prvním roce svého podnikání z 50% ceny práce, mají však možnost podporu prodloužit a výše podpory se tak sníží [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] Polsko V Polsku došlo v roce 2008 k novelizaci zákona o sociálním družstvu. Původně muselo mít sociální družstvo 5 50 členů (fyzických osob) s podmínkou 80% podílu sociálně znevýhodněných osob. K novelizaci došlo z důvodu jeho neakceptace v praxi. Nyní může být na Slovensku sociální družstvo založeno nejméně dvěma právnickými osobami. Změna způsobila zakládání družstev v kooperaci se sdruženími či obcí. Novela má velmi pozitivní dopad a sociální podnikání se patřičně rozvíjí [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. 28

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí 24. října 2016, Praha OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014 2020 Navazuje

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Lze podnikat a pomáhat?

Lze podnikat a pomáhat? Lze podnikat a pomáhat? Sociální podnikání jako udržitelné řešení společenských problémů Jakub Mareš Impact Hub Chřibská 24. 9. 2016 Praha Brno Ostrava Potřeba udržitelných řešení krize důvěry v (sociální)

Více

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí Radmila Herzánová Počátky sociálního podnikání v Evropě - Charta sociální ekonomiky ve Francii (1987) Organizace, které nepatří k veřejnému sektoru, mají demokratický způsob

Více

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Příloha č. 1 výzvy č. 03_15_024 Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Žadatelé, školy, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, osoby samostatně výdělečně činné, obce,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

Indikátory sociálního podniku.

Indikátory sociálního podniku. Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014 Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe Marek Vyskočil 2014 Obsah Co je sociální podnik Poslání a role sociálních podniků Současná praxe Začínáme podnikat, sociálně! Financování a podpora sociálního

Více

Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období 2014-2020 Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 27. 4. 2016 O čem budeme hovořit? Definice sociálního podnikání Statistické údaje

Více

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ Sociální podnikání ve vazbě na OPZ 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Místo: Praha Dne: 5. 6. 2015 2 Změny oproti OPLZZ Řízení OPZ Všechny funkce řídicího orgánu zajišťuje sekce pro ekonomiku

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 (OP AT-CZ) Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice 21. 4. 2010 Mgr. Gabriela Grycová Odbor regionálního rozvoje Krajský úřad kraje Vysočina

Více

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu Tachov 16. 1. 2015 Ing. Vojtěch Miler PPSD Personální a poradenské družstvo, Brno Program Co je to sociální podnikání? ISÚ MAS Zlatá cesta, o.p.s. - souvislosti

Více

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie Radmila Herzánová Obecné znaky sociální firmy Podstatná část zisku je reinvestována do sociální oblasti a rozvoje vybrané znevýhodněné

Více

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují

Více

Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.

Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10. Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.2015 Moje historie vzdělání: FF UK obor sociologie a VŠE obor

Více

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Sociální podnikání v JMK a KV. Katedra Enviromentálních studií

Sociální podnikání v JMK a KV. Katedra Enviromentálních studií Sociální podnikání v JMK a KV Katedra Enviromentálních studií 15.4.2014 Hlavní poslání společnosti 3P Koncept trojího prospěchu principy SP P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů

GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Stručná charakteristika úvodem: Grant je specifickou formou projektu a grantové schéma je vytvořeným

Více

STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE

STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE STATUT INSTITUTU PERSONALISTIKY FAKULTY PODNIKOHOSPODÁŘSKÉ VŠE V PRAZE Preambule Institut personalistiky je odborným pracovištěm Fakulty podnikohospodářské zřízeným ve smyslu čl. 5 Statutu Fakulty podnikohospodářské

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V RÁMCI CLLD V OP ZAMĚSTNANOST. Karel Gregor , Hradec Králové

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V RÁMCI CLLD V OP ZAMĚSTNANOST. Karel Gregor , Hradec Králové PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V RÁMCI CLLD V OP ZAMĚSTNANOST Karel Gregor 22.10.2015, Hradec Králové SOCIÁLNÍ PODNIK DVA TYPY Integrační sociální podnik Typ aktivity musí být uveden v programovém rámci

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

Definice sociální ekonomiky

Definice sociální ekonomiky Definice sociální ekonomiky Principy i definice byly představeny a poté schváleny výroční členskou schůzí TESSEA na konferenci v září 2010 a revidovány v roce 2011. Vycházejí přitom z mezinárodních definic

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE The organization and managing of tourism

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace Marie Dohnalová, Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd a Fakulta humanitních studií Karlova univerzita v Praze

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně

Více

Integrovaný regionální

Integrovaný regionální Integrovaný regionální operační program Možnosti podpory sociálního začleňování v IROP INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OP Celková alokace z EFRR: 4,64 mld. EUR cca 144 mld. Kč i s kofinancováním Řídicí orgán: MMR

Více

Obsah předmětu (přehled hlavních témat a jejich obsahové náplně)

Obsah předmětu (přehled hlavních témat a jejich obsahové náplně) Anotační list k předmětu Řízení a ekonomika malých firem (REMF) Kód předmětu: Název v jazyce výuky: Název česky: Název anglicky: Způsob ukončení a počet kreditů: Forma výuky/rozvrhovaná výuka: Jazyk výuky:

Více

Operační program Zaměstnanost

Operační program Zaměstnanost Operační program Zaměstnanost 2014-2020 Jan Havránek vrchní ředitel sekce fondů EU, MPSV ČR Praha, 10. dubna 2014 Obsah prezentace Současný stav přípravy OP Zaměstnanost (OPZ) Věcné zaměření OPZ Finanční

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Seminář k výzvě Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Výzva č. 19 Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 3.2 Podpora

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Systém sociálních služeb v České republice

Systém sociálních služeb v České republice WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem

Více

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti Milena Černá Předsedkyně EAPN ČR Ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové 1 Občanská společnost Vytváří se v prostoru Mezi státem a jeho institucemi Mezi trhem

Více

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Dlouhodobý koncepční záměr pro léta 2016-2020 Projednáno poradou vedení CENIA a schváleno Rozhodnutím 12-2015, č.j. 3692/CEN/15 ze

Více

Nové programovací období co nás čeká

Nové programovací období co nás čeká Vědecko-výzkumný ústav Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Nové programovací období co nás čeká doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. lubor.hruska@accendo.cz Nový přístup EU k období 2014 2020 preferovány integrované

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV Pavla Břusková Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Spontánní vs. řízený proces Klastry jako spontánní seskupení a zdola ustavené

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 Možnosti poradenství v sociálním podnikání Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Poslání: Prosazování a podpora sociálního podnikání v ČR. Aktivity P3 poskytujeme

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Únor 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Adaptabilita... 2 Prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce... 2 Prioritní

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Strategie Královéhradeckého kraje

Strategie Královéhradeckého kraje Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018-2026 http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Regionální setkání, březen 2017 Cíle setkání Představit cíle dokumentu, strukturu dokumentu

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce. Rozvoj finanční kapacity - zdroje. NNO výklad pojmů. Jiří Kozák České Budějovice 15. 4.

Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce. Rozvoj finanční kapacity - zdroje. NNO výklad pojmů. Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - vlastní činnost příjemce Jiří Kozák České Budějovice 15. 4. 2010 Rozvoj finanční kapacity

Více

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 Prioritní osy ROP Prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS 2 Střední Čechy Prioritní osa 1 Doprava Prioritní

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

MONITOROVACÍ INDIKÁTORY JPD 3 PRO OPATŘENÍ 2.2

MONITOROVACÍ INDIKÁTORY JPD 3 PRO OPATŘENÍ 2.2 Příloha č. 1 MONITOROVACÍ INDIKÁTORY JPD 3 PRO OPATŘENÍ 2.2 VÝSTUPY Kód Název Definice Celkem Muži Ženy 1.05 Počet podpořených osob klientů služeb zaměstnanci sebezaměstnaní dlouhodobě nezaměstnaní nezaměstnaní

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Učivo o podniku a podnikání. Osnova učiva:

Učivo o podniku a podnikání. Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Jihočeské centrum rovných příležitostí z. ú.

Jihočeské centrum rovných příležitostí z. ú. Název: Jihočeské centrum rovných příležitostí z. ú. Sídlo: SNP 559, 383 01 Prachatice IČ: 03482952 Webové stránky: www.jczps.cz E-mail: reditelka@jczps.cz Bankovní spojení: 2300722637/2010 Fio banka Datum

Více