SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY Social entrepreneurship in the context of public policy Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela VACEKOVÁ, Ph.D. Autor: Bc. Tereza KŘENKOVÁ Brno, 2015

2

3 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok: 2014/2015 Studentka: Obor: Téma práce: Téma práce anglicky: Cíl práce, postup a použité metody: Bc. Tereza Křenková, DiS. Veřejná ekonomika a správa Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky. Social entrepreneurship in the context of public policy. Cíl práce: Cílem diplomové práce je teoreticky vymezit sociální podnikání v podmínkách České republiky. V kontextu vlivu veřejné politiky na jeho současný stav se práce zaměří na analýzu potenciálu sociálního podnikání v ČR pomocí indikátorů sociálních podniků. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení pojmů, rešerše odborné literatury a dostupných informačních zdrojů. 2. Deskripce vývoje sociálního podnikání v ČR a komparace se zahraničím. 3. Vymezení současného stavu veřejné politiky v oblasti sociálních podniků. 4. Analýza sociálních podniků v ČR pomocí zahraničních indikátorů. 5. Syntéza získaných poznatků, case study. 6. Zhodnocení dopadu veřejné politiky na sociální podnikání v ČR s ohledem na jeho potenciál do budoucna. Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Literatura: Podle pokynů vedoucího práce stran Handbook of theory and research for the sociology of education. Edited by John G. Richardson. New York: Greenwood Press, xxiv, 377. ISBN International perspectives on social entrepreneurship. Edited by Jeffrey Robinson - Johanna Mair - Kai Hockerts. New York: Palgrave Macmillan, xvi, 232 p. ISBN BORNSTEIN, David a Susan DAVIS. Social entrepreneurship :what everyone needs to know. Oxford: Oxford University Press, xxii, 147. ISBN HUNČOVÁ, Magdalena. Sociální ekonomika a sociální podnik. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, s. ISBN DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. V Brně: Cerm, s. ISBN The new social entrepreneurship :what awaits social entrepreneurial ventures?. Edited by Francesco Perrini. Northampton, MA: Edward Elgar, xxvi, 341. ISBN Vedoucí práce: Ing. Gabriela Vaceková, Ph.D. Strana 1 z 2

4 Pracoviště vedoucího práce: Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Datum zadání práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku vedoucí katedry prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan V Brně dne: Strana 2 z 2

5 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Bc. Tereza Křenková Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky Social entrepreneurship in the context of public policy Katedra: Vedoucí diplomové práce: Veřejná ekonomie Ing. Gabriela Vaceková, Ph.D. Rok obhajoby: 2015 Anotace Diplomová práce s názvem Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky se zabývá teoretickým vymezením a deskripcí historie sociálního podnikání na území České republiky i v zahraničí. V práci je zhodnoceno jeho legislativní vymezení a vliv veřejné politiky na tento typ podnikání. Současný stav sociálního podnikání v ČR je graficky znázorněn a jeho potenciál do budoucna je vyhodnocen dle získaných teoretických poznatků a výsledků případové studie, která zahrnuje analýzu sady indikátorů a SROI analýzu na konkrétním sociálním podniku. Annotation This diploma thesis that is called Social entrepreneurship in the context of public policy deals with the theoretical definition and description of the history of social entrepreneurship in the Czech Republic and abroad. The thesis evaluates the legislative definition and the impact of public policy on this type of business. The current state of social entrepreneurship is illustrated graphically and its potential for the future is evaluated according to the theoretical knowledge and the results of a case study involving the analysis of a set of indicators and SROI analysis on the specific social enterprise. Klíčová slova Sociální podnik, sociální podnikání, sociální ekonomika, veřejná politika, legislativa, indikátory sociálního podnikání, SROI analýza. Keywords Social enterprise, social entrepreneurship, social economy, public policy, legislative, indicators of social entrepreneurship, SROI analysis.

6

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Vacekové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

8

9 Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Ing. Gabriele Vacekové, Ph.D. za odborné rady, věcné připomínky, vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů k vypracování diplomové práce. Mé díky patří také paní Pavle Teplé a všem zaměstnancům sociálního podniku Laskavárna za spolupráci a ochotné jednání. Za cenné rady k natočení videoreportáže děkuji Lubošovi Fiebichovi. Velké poděkování patří také mojí rodině za finanční i psychickou podporu v průběhu celého studia.

10 OBSAH ÚVOD OBLAST SOCIÁLNÍ EKONOMIKY VYMEZENÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V ČESKÉ REPUBLICE EVROPSKÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNÍ EKONOMICE SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Pojetí sociálního podniku v ČR Evropské pojetí sociálního podniku Integrační sociální podnik ZAINTERESOVANÉ OSOBY V OBLASTI SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ SHRNUTÍ KAPITOLY DESKRIPCE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ HISTORIE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V EVROPSKÉM KONTEXTU SOUČASNÁ EVROPSKÁ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA Velká Británie Itálie Rakousko Slovensko Polsko HISTORIE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR SOUČASNÝ STAV LEGISLATIVY Právní formy sociálních podniků Připravovaný český návrh zákona o sociálním podnikání KLÍČOVÉ UDÁLOSTI V ROZVOJI SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ SHRNUTÍ KAPITOLY STAV VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ FINANČNÍ PODPORA ČINNOSTI SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ Podpora z evropských fondů Státní finanční podpora Dotace krajských úřadů a obcí Granty soukromých donátorů a nadací INICIATIVY PODPORUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODNIKY PODPORA IDENTIFIKACE SOCIÁLNÍHO PODNIKU Indikátory P3 - People, Planet, Profit, o. p. s

11 3.3.2 Indikátory EMES NÁSTROJE K URČENÍ HODNOTY SOCIÁLNÍHO PODNIKU Měření nefinanční hodnoty sociálního podniku SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ V ČR SHRNUTÍ KAPITOLY PŘÍPADOVÁ STUDIE PROJEKT LASKAVÁRNA Projekt Svačinky do škol ANALÝZA NAPLŇOVÁNÍ INDIKÁTORŮ SOCIÁLNĚ INTEGRAČNÍHO PODNIKU Veřejně prospěšný cíl Sociální prospěch Ekonomický prospěch Environmentální prospěch Místní prospěch ZHODNOCENÍ MÍRY NAPLNĚNÍ INDIKÁTORŮ A PŘÍPADNÁ DOPORUČENÍ SROI ANALÝZA Zadání analýzy Mapování výsledků Stanovení dopadu Výpočet společenské návratnosti Závěrečná zpráva a uplatnění výsledků analýzy ZHODNOCENÍ DOPADU VEŘEJNÉ POLITIKY NA SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. 80 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 96

12 ÚVOD Téma diplomové práce Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky jsem si vybrala, protože je v dnešní době velmi diskutovaným a k jeho výraznému rozvoji došlo v České republice až v posledních deseti letech. Prostředí, do kterého spadá působnost sociálních podniků, se nazývá sociální ekonomika, která patří k velmi rychle se rozvíjejícím oblastem po celém světě [Jurčík, 2009]. Prvotním záměrem při vzniku sociálních podniků zpravidla není vidina zisku. Jsou charakteristické vykonáváním veřejně prospěšných činností a jejich přínos je shledáván ve snaze o inkluzi osob určitým způsobem znevýhodněných na trhu práce. Pro tyto osoby je velmi obtížné splňovat pracovní podmínky ziskově orientovaných firem, vyžadují zpravidla specifickou pracovní pozici, která je jim individuálně přizpůsobena dle jejich možností a schopností. Při zakládání sociálních podniků je nutné disponovat vyšší mírou odborných znalostí, aby byla důkladně zvážena právní forma podnikání, podnikatelský záměr a identifikována struktura cílových sociálně či zdravotně znevýhodněných zaměstnanců. Velmi důležité je také zvážit dostupnost státní podpory a zdrojů, které jsou podnikatelskému záměru k dispozici, aby byly v budoucnu na pracovním trhu dlouhodobě udržitelné. Cílem diplomové práce je teoreticky vymezit sociální podnikání v podmínkách České republiky. V kontextu vlivu veřejné politiky na jeho současný stav se práce zaměří na analýzu potenciálu sociálního podnikání v ČR pomocí indikátorů sociálních podniků. Struktura diplomové práce se skládá z pěti kapitol, přičemž každá kapitola dále obsahuje oddíly a pododdíly, jejichž členění bude vytvořeno dle nutnosti zahrnutí všech relevantních informací k tématům jednotlivých kapitol. Na konci každé kapitoly bude uvedeno stručné shrnutí poznatků, které byly dle metodického postupu v průběhu práce zjištěny. První kapitola se bude zabývat definicí pojmů, které s tématem práce úzce souvisí a jejich vysvětlení je nezbytné pro další části práce. Definice jednotlivých pojmů budou popsány jak v rámci českého prostředí, tak i z evropského hlediska. Závěrem první kapitoly budou identifikovány skupiny osob, které jsou považovány za osoby sociálně či zdravotně znevýhodněné na trhu práce. Následující kapitola se bude zabývat deskripcí vývoje sociálního podnikání v České republice i ve světě. Klíčové události, které patřičně přispěly k rozvoji sociálního podnikání, budou přehledně shrnuty pomocí tabulek. Na českou i evropskou historii bude navazovat současný stav legislativního vymezení oblasti sociálního podnikání. 12

13 Protože sociální podnikání není v České republice legislativně vymezeno, je nutné se zabývat i postojem veřejné politiky k sociálním podnikům. Třetí kapitola se tedy bude zabývat stavem veřejné politiky v oblasti sociálních podniků, kde budou zhodnoceny finanční možnosti, které mohou sociální podniky využít. Dále instituce, které přispívají k rozvoji sociálního podnikání, ale i způsoby, jak prokázat, že se jedná o sociální podnik oproti běžnému. Činnosti, které sociální podniky provozují, jsou zpravidla veřejně prospěšné, a proto bude v kapitole uveden i způsob, jak tyto činnosti prokázat. Závěrem kapitoly bude zhodnocen současný stav sociálních podniků v České republice. Získané teoretické poznatky budou uplatněny při zpracování případové studie na konkrétním sociálním podniku. Do jaké míry je podnik považován za sociální, bude zhodnoceno pomocí sady indikátorů neboli ukazatelů. Následně bude zpracována Analýza společenské návratnosti investice, v rámci které budou zjištěny změny, které u zainteresovaných stran tohoto podniku nastaly a jaké má pro ně podnik přínosy. Zpracované parciální analýzy poskytnou adekvátní informace získané testováním přímo v praxi. Dle výstupů případové studie a nabytých teoretických poznatků bude vyhodnocen potenciál sociálního podnikání v České republice do budoucna. Zabývat se tématem sociálního podnikání považuji za nezbytné, protože doposud v České republice k jeho legislativnímu vymezení nedošlo a není dostatečně vnímáno z pohledu veřejné politiky i přesto, že jeho cílem je dosažení veřejného prospěchu. Diplomová práce bude zakončena navrženými doporučeními, které budou zpracovány dle získaných teoretických poznatků rešerše zahraniční literatury a zpracované případové studie. 13

14 OBLAST SOCIÁLNÍ EKONOMIKY Sociální podnikání, kterým se práce zabývá, patří do oblasti sociální ekonomiky, jejíž charakteristika se v pojetí různých autorů liší. Stejně tak rozdílná je i definice pojmu sociální podnikání, která je vymezena v dalším oddíle. Co se týče sociálního podnikání, důležité je především znázornění diferenciace obecného sociálního podniku a sociálně integračního podniku. Shrnutí definic a pojmů je zpracováno dle rozsáhlé rešerše české i zahraniční literatury. V závěru první kapitoly jsou vymezeny subjekty a klíčoví aktéři zainteresovaní v oblasti sociální ekonomiky, kteří jsou nepostradatelní pro její existenci. Klíčovým obdobím, jež se pojí s prvními zmínkami o sociální ekonomice, je přelom 21. století, kdy se začaly objevovat nové problémy, ke kterým musí evropské země hledat inovativní řešení. Jedná se především o nárůst počtu znevýhodněných osob, s čímž souvisí i jejich obtížné začleňování do společnosti. Mnoho problémů souvisí i s demografickými změnami, kterými je stárnutí populace a nemožnost zabezpečení jejich potřebné péče členy rodiny. Stejně tak nezbytné je dbát o kvalitu života celé populace šetrným a obnovitelným využíváním dostupných zdrojů. Důležitý dopad má i ekonomická globalizace. Oblast sociální ekonomiky hraje ve všech těchto diskutovaných faktorech významnou roli, protože jejich řešení vyžaduje specifické inovace [Jurčík, 2009:55]. 1.1 Vymezení sociální ekonomiky v České republice Sociální ekonomika je považována za určitou alternativu veřejného sektoru a trhu. Její rozvoj souvisí s řešením problémů sociálního státu, přičemž nutné je sdílení odpovědnosti za kvalitu služeb a jejich rozsah. Tato odpovědnost by měla být společně sdílená v rámci veřejného sektoru, firem i nestátního neziskového sektoru [CVNS, 2005:4]. Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že stát a municipality již nemohou v plné míře uspokojovat rozmanité a rostoucí potřeby obyvatel a ani je finančně zabezpečovat, ale že ani čistě komerční pojetí nevyhovuje nárokům demokratické společnosti [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. Přidanou hodnotou sociální ekonomiky je posilování a využívání tzv. sociálního kapitálu, pod tímto pojmem se skrývají mezilidské vztahy, důvěra, pochopení a pomoc druhým [tamtéž, 2009:56]. Významným obdobím v rozvoji sociální ekonomiky na území České republiky byl její vstup do Evropské unie [Hunčová, 2007:14]. Přičemž rozvoj sociální ekonomiky byl prioritně zapříčiněn nedostatečným finančním zabezpečením a uspokojováním rostoucích potřeb obyvatelstva [Jurčík, 2009:55]. 14

15 Klíčovým cílem sociální ekonomiky je zařazení znevýhodněných osob na pracovní trh, ale také snížení závislosti lidí na státní podpoře. Stát vystupuje v oblasti sociálních podniků jako počáteční podpora a usnadnění podmínek, aby mohlo dojít k rozvoji tohoto typu podnikání [Hunčová, 2007:14]. Součástí sociální ekonomiky jsou aktivity, které provádí družstva, spolky, vzájemně prospěšné organizace, jejichž cílem je poskytování služeb klientům, nikoliv však vytváření zisku [Dohnalová, Průša, 2011:27]. Ve spolupráci PS Definice s dalšími pracovními skupinami a zainteresovanými osobami vznikla definice, jež je přejatá z evropského kontextu, avšak plně přizpůsobena stávajícímu stavu českého prostředí a sociální ekonomiky. Definice byla schválena výroční členskou schůzí TESSEA a v roce 2011 revidována. Pojem sociální ekonomika vnímáme jako souhrn aktivit uskutečňovaných subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje [Francová, 2011:14]. Pojem sociální ekonomika je v současné době inovativně aplikován především na oblast samosprávných, soukromých neziskových subjektů, jejichž rozhodování zahrnuje demokratické prvky. Jedná se o sdružení osob, které usilují především o dosažení všeobecně prospěšných cílů a to ekonomickou činností na trhu. Veškeré aktivity těchto sdružení mají na široké okolí pozitivní sociální dopady [Hunčová, 2007:14]. 1.2 Evropský přístup k sociální ekonomice V rámci evropského kontextu se sociální ekonomikou zabývá Evropská komise, Evropský ekonomický a sociální výbor a OECD. Sociální ekonomika je v evropském pojetí propagována jako nástroj k začlenění společnosti do jejího vnímání, k ekonomickému rozvoji a posílení zaměstnanosti ve všech oblastech. I přes integraci států do Evropské unie neexistuje na její úrovni společná definice. Každý stát si ji vymezil podle svých kulturních a ekonomických tradic [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. Jacques Defourny založil v roce 1990 centrum sociální ekonomiky a v roce 1996 evropskou síť EMES, která byla právně upravena roku Cílem této společnosti je vybudování evropské databáze teoretických a empirických znalostí z univerzitních výzkumných center. Společnost byla založena na belgické univerzitě Liége, na které sídlí i Mezinárodní centrum pro výzkum a informace o kolektivní ekonomice CIRIEC. Obě instituce spolupracují s ostatními zeměmi, provádí výzkumy a vydávají studie i publikace zahrnující teorii pro popis sociálních podniků z různých zemí světa, ale i pro sociální ekonomiku [Dohnalová, Průša, 2011:31]. 15

16 Spoluřešitelským pracovištěm se v rámci projektu týkajícího se modelů sociálních podniků a jejich procesu institucionalizace zapojila v roce 2013 Fakulta humanitárních studií Karlovy univerzity v Praze [Katedra studií občanské společnosti, online]. Cílem mezinárodní výzkumné organizace CIRIEC, která vznikla v roce 1947, je sběr informací, realizování výzkumů a publikování prací zaměřených na veřejně prospěšné služby. Klíčovým zájmem je především oblast sociální ekonomiky, jejíž problematiku sleduje v rámci celého světa [CIRIEC, online]. CIRIEC definuje koncept sociální ekonomiky jako: soubor soukromých, formálně založených společností, s rozhodovací samostatností a svobodou členství, jež byly vytvořeny za účelem splnění potřeb jejich členů prostřednictvím trhu a výroby zboží a poskytování služeb, pojištění a finančních služeb, kde rozhodování a jakékoliv rozdělování zisků nebo přebytků mezi členy není přímo svázáno s kapitálem nebo poplatky zaplacenými jednotlivými členy, kteří mají každý jeden hlas. Sociální ekonomika také zahrnuje soukromé a formálně založené organizace s rozhodovací samostatností a svobodou členství, které poskytují netržní služby pro domácnosti a jejichž případné přebytky není možné vyčlenit pro ekonomické agenty, kteří je vytvářejí, kontrolují nebo financují [Dohnalová M., Průša L., 2011:36]. Sociální ekonomika disponuje specifickými činnostmi, jež jsou definovány Evropským ekonomickým sociálním výborem, patří k nim akcentování sociálních cílů, kladení důrazu na sociální prvky bez prioritního účelu maximálního obratu a dosažení zisku. Vyžadování preference hodnot jako je solidarita, sociální odpovědnost, sociální soudržnost, demokratické řízení, participace občanů, autonomie a kombinace ohledů a zaujetí k veřejnému zájmu [Vanický, Truhlářová, 2008:6]. Zkušenosti ze zemí Evropské unie ukazují, že právě sociální ekonomika a sociální podnikání dokáží spojit k řešení nových problémů zdánlivě protichůdné motivy, kterými je ekonomická racionalita, sociální cíle, poskytnutí příležitostí k zařazení sociálně znevýhodněných občanů, ohleduplnost k místnímu životnímu prostředí a respekt k různým tradicím [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. 1.3 Sociální podnikání Podnikání je v obchodním zákoníku uvedeno jako soustavná činnost prováděna samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku [Zákon č.513/1991 Sb.]. 16

17 Avšak sociální podnikání posiluje význam vlastního hospodaření s účelem vytvoření zdrojů, které budou následně použity pro realizaci vytyčeného poslání. Jedná se o samotné podnikání, jež se pohybuje na hranici mezi ziskovými a neziskovými subjekty [Boukal, 2013:161]. Tabulka 1.1: Diferenciace logiky ziskových a neziskových subjektů Myšlení charitativních organizací Obchodní uvažování Maximalizace zisku pro splnění společenských potřeb. Poskytovatelé získávají příjmy přemlouváním dárců, aby pomohli dosáhnout stanoveného poslání. Úspěch založen na dosažení organizačních cílů. Hlavním cílem je veřejný zájem. Zdroj: zpracováno autorkou dle Gildron B., Hasenfeld Y., 2012 Maximalizace zisku k dosažení potřeb majitele či investora. Poskytovatelé získávají příjmy podle konkurence ceny a kvality. Úspěch založen na schopnostech maximalizace rozdílu mezi výnosy a náklady a dosaženého zisku. PS Definice ve spolupráci s ostatními pracovními skupinami navrhla úpravu definice specifičtější pro sociální podnikání jako podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu [Francová, 2011:14]. Profesor Muhammad Yunus, který podporuje oblast sociální ekonomiky a je také laureátem Nobelovy ceny definoval podmínky sociálního podnikání následovně [Strzelcová, 2012]: cílem podnikání je řešení problémů, které ohrožují společnost a odstraňování chudoby, podnikání musí být udržitelné ekonomicky i finančně, zisk není rozdělován mezi majitele ani podílníky, ale je reinvestován do rozvoje lidského kapitálu a společnosti, zaměstnanci sociálního podniku pracují v příznivých podmínkách za tržní mzdu, alespoň 40 % pracovníků musí být sociálně ohrožených Pojetí sociálního podniku v ČR V českém prostředí existuje spousta definic, charakterizujících sociální podnik. V každé se však objevují prvky, kterými jsou si definice velmi podobné. Sociální podnik je ve smyslu 17

18 Schumpeterovského podniku 1 sociálně orientovaným, realizovaným inovativním záměrem, dosahovaným prostřednictvím ekonomické činnosti za přítomnosti reálných ekonomických rizik. Přičemž definice vychází z evropského pojetí, je tak chápána Evropskou komisí a OECD a za sociální podnik je považován především malý podnik [Hunčová, 2007:36]. Sociální podnik zpravidla poskytuje konkrétní služby prospěšné pro celou společnost, zabývá se zejména zvýšením zaměstnanosti, ale i ochranou před riziky členům i místním společenstvům [Hunčová, 2007:31]. Dohnalová a Průša přisuzují sociálním podnikům také povinnost splnění znaků evropského kontextu. Sociální podniky představují podmnožinu subjektů sociální ekonomiky, která naplňuje definiční znaky (ekonomické a sociální charakteristiky) sestavené na základě výzkumů evropské výzkumné společnosti EMES [Dohnalová, Průša, 2011:31]. Dle Boukala je pojem sociální podnik nahrazován sociální firmou, které se vyznačují některými společnými znaky. Sociální firmy se zabývají tzv. sociálním podnikáním. Jde o podnikatelské subjekty, které působí na trhu a nabízejí přitom uplatnění znevýhodněným lidem. [Boukal, 2013:161] Přičemž definovaným znevýhodněným osobám by při práci měla být poskytována přiměřená pracovní a psychosociální podpora [Equal online, 2008]. Zřizovatelem sociálních firem mohou být Nestátní neziskové organizace, které zakládají samostatnou právnickou osobu, která jako sociální firma podniká. Pro sociální firmu doposud neexistuje legislativní vymezení, řídí se podle standardů, které stanovili samotní nositele myšlenky sociálních firem [Boukal, 2013:161]. Významné poznatky v oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání shromáždila a dokončila v roce 2008 Iniciativa EQUAL 2. Výzkumné informace jsou využívány ve veřejné správě, pomáhají vznikajícím podnikům a všem, které sociální ekonomika zaujala [Sociální firmy online, 2007:57]. Současně také definovala sociální podnik jako subjekt sociálního podnikání, tj. právnická nebo fyzická osoba nebo její část s příslušným živnostenským oprávněním. Sociální podnik je podnik s převládajícími sociálními cíli, jehož hospodářské přebytky jsou reinvestovány za účelem dosahování těchto cílů v podniku nebo komunitě, a který se neřídí potřebou maximalizovat zisk akcionářů a majitelů [tamtéž, 2007:57]. Definice obecného podniku je uspořádána do prostředí sociálních podniků. Definice je pro 1 Dle J. A Schumpetera jsou inovace klíčovým prvkem podnikatelské činnosti, za inovace považoval jen první uvedení na trh nového technologického postupu, výrobku, suroviny. (srov ) 2 Iniciativa Equal vznikla v rámci programovacího období , jejím cílem bylo vyvíjet a prosazovat nástroje podporující znevýhodněné skupiny. (srov ) 18

19 všechny podnikatelské subjekty společná, avšak v případě naplňování cíle sociálního podniku se nejedná o obohacování podnikatelského subjektu, ale je použit ve firmě k uspokojení stanovených cílů, ke kterým patří zejména integrování sociálně nebo zdravotně znevýhodněných osob do činnosti podniku [Boukal, 2013:162] Evropské pojetí sociálního podniku Ačkoliv je sociální podnikání relativně novým předmětem studií, v evropském kontextu existuje značné množství literatury zabývající se tímto tématem. Sociální podnikání je činnost zaměřená na řešení sociálních cílů, jejichž operace na trhu korespondují s operacemi soukromých organizací [Gidron, Hasenfeld, 2012:25]. Dle J. Defournyho, který je prezidentem evropské sítě EMES a C. Borzaga je sociální podnik převážně malý a střední a to včetně družstev. Inovativnost lze spatřovat v odlišnosti cílů, v multizdrojovém financování, v odlišném přístupu k vytváření pracovních míst a také v novém typu podnikavosti, kterým je způsob nesení rizik na principu podílníků a podporovatelů a také včetně partnerství s veřejným sektorem [Borzaga, Defourny, 2001:12]. V sociálních podnicích jsou lidé za svou práci odměňováni, je tu ale i část lidí, kteří svoji práci vykonávají dobrovolně. Díky této dobrovolnosti a pomoci, která posiluje důvěru podniků, získávají na trhu výhodnější postavení [Defourny, 2014]. Stabilita sociálních podniků je vyžadována ve dvou dimenzích, a sice zda je toto podnikání schopno přežít v dlouhodobém horizontu a zda si udrží zamýšlenou rovnováhu sociálního přínosu a úspěchu na trhu v průběhu času. Přežití a růst jsou klíčovými motivátory pro každou organizaci, ať už ziskovou či neziskovou. Zaměření a charakter sociálního podniku je průběžně ovlivněn finančními možnostmi a tlakem na životní prostředí. Sociální podniky jsou organizace, které jsou poháněny sociálními úkoly a aplikují tržní strategie k dosažení sociálních či environmentálních účelů [Gidron, Hasenfeld, 2012:19]. Od sociálních podniků je na jedné straně požadováno dosažení obchodního úspěchu, na druhé straně naplnění stanovených sociálních cílů s demokratickou účastí, přičemž nutné je udržení jejich stability v průběhu času a dodržení hranice, kdy je ještě podnik sociálním a současně je schopný udržet se na trhu [Gidron, Hasenfeld, 2012:23]. Sociální podniky jsou jen jiný druh firmy a jiný druh charitativní organizace. Možná, že společnosti potřebují být více oddané sociální péči. Možná, že charity potřebují být podnikavější a soběstačnější. Být sociálně odpovědnou firmou je žádoucí, dokonce i v případě, že jsou její zisky nižší [Billis, 2010:169]. 19

20 1.3.3 Integrační sociální podnik Integrační sociální podniky WISE 3 se liší od obecných sociálních podniků, které jsou popsány výše tím, že jsou prioritně orientovány na zaměstnávání sociálně či zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce. Mnoho evropských zemí již rozvíjí na podporu tohoto typu podnikání specifické programy, protože je nezbytné řešit problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti. Sociálními podniky jsou tak často vnímány pouze integrační sociální podniky [Defourny, Nyssens, 2010:236]. Dle Hunčové je sociálně integrační podnik charakterizován: WISE je sociální podnik k integraci osob sociálně vyloučených. Je to oblast participativní, demokratické, neziskové a ne-pro-ziskové ekonomiky, umožňující zaměstnávání hendikepovaných osob nebo poskytování sociálních služeb zejména personálního charakteru, včetně typu rekvalifikace, zprostředkování práce, podpory podnikatelských iniciativ a podobné. Specifickou sociální firmou zajišťující zaměstnanost v postiženém regionu může být sebezaměstnávající se osoba OSVČ [Hunčová, 2007:19]. Tematická síť TESSEA sdružující podnikatele, NNO a další instituce považuje za integrační sociální podnik: subjekt sociálního podnikání, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo fyzická osoba, které splňují principy integračního sociálního podniku. Integrační sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, a tento cíl je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu ekonomického, sociálního a environmentálního [TESSEA online, 2011:15]. Výzkumný tým EMES specifikoval na základě výzkumu 160-ti sociálních podniků v 10 zemích EU rozdělení integračně sociálních podniků dle činnosti [EMES online, 2004]. WISE orientované na zaměstnávání výrazněji znevýhodněné skupiny, jejichž možnosti pracovního uplatnění jsou téměř nepravděpodobné. Cílem je vytvoření pracovních míst dlouhodobě podporovaných z veřejných prostředků. WISE vytvářející dlouhodobá samofinancovaná pracovní místa, kterým jsou v zahajovací fázi poskytnuty veřejné prostředky. Střednědobým cílem je dosažení schopnosti samofinancování a snížení podpory zaměstnancům za účelem posílení jejich dovedností a kompetencí. 3 WISE (Work Integration Social Enterprise) zkratka používaná v zahraničí pro sociálně integrační podniky. 20

21 Tranzitivní WISE jsou typem krátkodobých projektů, v rámci kterých je poskytnuto sociálně znevýhodněným pracovní místo či zaškolení za účelem zvýšení kvalifikace účastníků a následného umístění na otevřeném trhu práce. WISE zaměřené na resocializaci, který je adaptován na duševně nemocné osoby a osoby s těžším zdravotním postižením, přičemž cílem těchto podniků je jejich zapojení do strukturovaných aktivit a pomoc k navázání sociálních kontaktů. 1.4 Zainteresované osoby v oblasti sociálního podnikání Zainteresovanou osobou v oblasti sociálního podnikání je považovaný každý, kdo se určitým způsobem podílí na činnostech týkajících se sociální ekonomiky. Klíčoví činitelé jsou determinováni dle jejich celorepublikového, územního či regionálního rozsahu. Přičemž na těchto různých úrovních působí jak parlament, který schvaluje opatření podle zvoleného programu, tak i obce nebo kraje, které jsou sociálními subjekty na úrovni samosprávných jednotek státu. Působení všech zainteresovaných subjektů v této oblasti je silně ovlivněno státem. Jeho aktivity nejsou jasně vymezeny, stejně tak ani míra zasahování v určité sféře. Úkolem státu v oblasti sociálního podnikání je především vytvořit a zabezpečovat prostor, ve kterém existují mechanismy posilující sociální soudržnost. Pomoc státu sociálním podnikům je tedy poskytována zejména změnou postojů vlády v oblasti poskytování veřejných služeb [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:61]. Aktivity sociální ekonomiky jsou naplňovány subjekty privátními, kterými jsou zakladatelé, poskytovatelé a rozhodovatelé v postavení soukromých osob. Zakladatelé těchto veřejnosti prospěšných podniků jsou označováni sociálními podnikateli. Zakladateli mohou být i dobrovolně vytvořená sdružení občanů, která jsou nezávislá na vládě a mají různé právní formy, kterými se bude zabývat 3. kapitola [tamtéž, 2010:62]. Za stakeholdery, kteří jsou v průběhu činností pro sociálního podnikatele nepostradatelní, co se týče poskytované podpory a financování jejich aktivit, jsou považovány ministerstva, vládní agentury, úřady práce, představitelé obcí a státní správy, organizace podporující místní rozvoj, komunitní skupiny, ostatní sociální podniky/družstva, podnikatelské svazky, organizace podporující malé a střední podnikání, banky a finanční ústavy, filantropické organizace, náboženské organizace, soukromý sektor, vzdělávací instituce, poskytovatelé dotací EU a ostatní poskytovatelé dotací, místní spolky a organizace, společensky zodpovědní podnikatelé [SČMVD, 2010:17]. 21

22 Identifikace výše zmíněných institucí a skupin je také nezbytná k navázání pracovních vztahů. Stakeholdery, na které by se měl sociální podnik nejvíce koncentrovat v průběhu celé své činnosti, jsou vlastní zaměstnanci a uživatelé služeb či výrobků, které nabízí [tamtéž, 2010:17]. Hlavním kritériem, dle kterého je možné podnikatelský subjekt považovat za sociální, je zaměstnávání znevýhodněných osob, neboli osob ohrožených sociálním vyloučením či již sociálně vyloučené, k nimž patří [Boukal, 2013:162]: Osoby se zdravotním postižením osoby znevýhodněné vůči ostatním členům ve společnosti svým zdravotním postižením [Zákon č.108/2006 sb.]. Děti, mládež a mladí dospělí osoby ohrožené sociálně patologickými jevy 4, opouštějící ústavní zařízení ve věku let. Etnické a národnostní menšiny, osoby z jiného sociokulturního prostředí. Cizinci osoby legálně žijící na území ČR nejméně jeden rok. Osoby bez přístřeší osoby nemající ubytování, obývají nouzová obydlí, opouští zařízení pro výkon ochranné nebo ústavní výchovy, osoby končící výkon trestu odnětí svobody. Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby zneužívané komerčně [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:22]. Osoby pečující o blízkou osobu, která je ohrožena sociálním vyloučením, osoby, u kterých byla diagnostikována závislost na návykových látkách, osoby vedené delší dobu než jeden rok v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadem práce České republiky, Další nespecifikované osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené maximálně tři měsíce před nástupem do výkonu zaměstnání [MPSV online]. Subjekty sociální ekonomiky specifikovali také dle provedených mezinárodních výzkumů evropské společnosti EMES a CIRIEC. Obě společnosti definují sociální ekonomiku na základě jejích subjektů dle normativního i institucionálního přístupu. Subjekty se dle definic vyznačují soukromým charakterem, autonomním rozhodováním, ekonomickou aktivitou (produkce výrobků či služby poskytované lidem). Hlavním účelem subjektů sociální ekonomiky je stanovena služba lidem, komunitě či společnosti, možnost částečného 4 Mladí lidé, kteří opustili ústavní zařízení ve věku let a pocházejí ze sociálně slabých rodin, jsou ohroženi sociální nežádoucími jevy, nacházejí se v obtížné životní situaci, selhávají v profesní přípravě a jsou ohroženi nezaměstnaností. (srov. Boukal, 2013, str. 163) 22

23 přerozdělování zisku a demokratický princip rozhodování založený na zásadě jeden člověk, jeden hlas [EVERS, 2004:11]. Organizace občanského sektoru a sociální ekonomiky se vyznačují společnými znaky svých subjektů, ke kterým patří dobrovolnost, samosprávnost, jsou formálně organizované a soukromé [tamtéž, 2004]. Mezi těmito subjekty však existují i odlišné znaky, jejichž náhled poskytuje následující tabulka. Tabulka 1.2: Subjekty sociální ekonomiky Kritérium Stanovení cíle Použití zisku Subjekty občanského sektoru Nevymezuje cíle organizace. Nedovoleno rozdělení zisku. Subjekty SE podle CIRIEC a EMES Hlavním cílem je sloužit členům, určité komunitě nebo společnosti. Povoleno omezené přerozdělení zisku. Zdroj: zpracováno autorkou dle Defourny, Shrnutí kapitoly Dle rešerše české a zahraniční literatury byla v první kapitole definována oblast sociální ekonomiky, která se vyznačuje především jejími pozitivními přínosy pro společnost a jejím prioritním účelem je začlenění společnosti do jejího vnímání. V prostředí sociální ekonomiky jsou preferovány hodnoty, jako je solidarita, sociální odpovědnost, soudržnost, demokratické řízení, participace občanů, autonomie a zaujetí veřejného zájmu. Sociální ekonomika staví prioritně na potřebě zvýšení veřejného prospěchu, který je předmětem sociálního podnikání. Stanovení veřejně prospěšného cíle je specifické pro obecné sociální podniky, avšak důležitá je jejich diferenciace od integračně sociálních podniků. Povinností těchto podniků je zaměstnávání osob sociálně či zdravotně vyloučených z běžného trhu práce. V případě obou typů podniků je případný zisk z činnosti reinvestován zpět do jeho rozvoje. Koncept sociálního podniku nekonkuruje konceptům třetího sektoru a není ani jejich náhradou, pro sociální ekonomii je přínosný a obohacuje ji (Mezinárodní studie neziskového sektoru, Univerzita J. Hopkinse). Zaměstnanci sociálních podniků jsou za odvedenou práci odměňováni. Velmi často jsou však do činnosti těchto podniků zapojeni i dobrovolníci, díky jejichž pomoci a projevené podpoře je zvyšována důvěra sociálních podniků a získávají na běžném trhu výhodnější postavení. Sociální podniky však musí stejně jako běžné podniky dosahovat obchodních úspěchů. Jejich přidanou hodnotou je naplňování stanovených veřejně prospěšných cílů. Přičemž nutné je při jejich činnosti vymezení hranice, kdy se stále ještě mohou považovat za sociální a současně jsou soběstačné na pracovním trhu. 23

24 2 DESKRIPCE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ První zmínky o sociální ekonomice se objevují již v 19. století, avšak její vznik a vývoj se v jednotlivých regionech liší. Následující kapitola se bude zabývat deskripcí vývoje sociálního podnikání. Jelikož k prvním zmínkám o sociální ekonomice a jejímu vymezení došlo ve Francii, její vývoj je nejprve popsán v evropském kontextu a následně je popsán způsob začlenění sociálního podnikání do českého prostředí. Vývojové etapy sociálního podnikání jsou zpracovány dle syntézy zahraničních a českých zdrojů. 2.1 Historie sociálního podnikání v evropském kontextu Počátkem devatenáctého století se již začaly objevovat první zmínky o problémech, kterými se zabývá sociální ekonomika. [EMES online, 2010]. Hlavním důvodem vzniku současného sektoru sociálního podnikání byl tedy hospodářský pokles v západní Evropě v roce Zvyšující se nezaměstnanost způsobila velký tlak na systém sociálního zabezpečení. Společnost se snažila se sociálními problémy vyrovnávat zaváděním inovativních programů. V roce 1980 byla Národní radou pro vztahy mezi vzájemnými společnostmi, asociacemi a družstvy sepsána ve Francii Charta sociální ekonomiky. Francie začlenila roku 1981 pojem sociální ekonomiky do legislativy jako skupinu organizací, které fungují na demokratickém principu, nepatří k veřejnému sektoru a zisk přerozdělují pro své účely a další rozvoj zejména v oblasti zkvalitňování služeb pro své členy a celou společnost. Sociální podnikání se tak ve Francii stalo uznávanou formou podnikání a postupně se začalo rozšiřovat i do dalších zemí [Dohnalová, 2006:21]. V roce 1989 se začíná diskutovat o pojmu sociální ekonomiky už i v dalších státech Evropské unie. Řada zemí se začíná zaměřovat na podporu sociální ekonomiky a její rozvoj prostřednictvím budování nápomocných institucí. V tomtéž roce se rozvíjí i vědecké instituce a v roce 1996 vzniká EMES neboli specializovaná síť zabývající se vývojem sociálního podnikání v Evropě [EMES online, 2015]. Od tohoto období se začaly objevovat i první WISE podniky, jejichž záměrem byla adaptace nezaměstnaných na běžný pracovní trh a jejich podpora při hledání zaměstnání. V některých oblastech začal být sektor sociálního podnikání silně podporován vládami, které přispěly k urychlení jejich růstu. Vláda považovala sociální podniky za partnery, skrze které byly řešeny sociálně-ekonomické problémy. Efektivní řešení problému bylo dosaženo prostřednictvím přímé státní podpory, ale i vytvořením příznivého institucionálního prostředí. V roce 1990 začalo Řecko jako první zakládat sociální družstva s ručením omezeným, v Itálii se zakládaly od roku 1991 a v Portugalsku se začala objevovat sociální solidární družstva v roce

25 Španělsko se přidalo svými družstvy sociální iniciativy v roce Sociální sektor v západní Evropě je z velké části ovlivňován právními strukturami vytvořenými státem a je charakterizován sociálními účely, vytvářením pracovních míst a omezováním rozdělení zisku [Defourny, Nyssens, 2010]. Ve východní Evropě došlo ke vzniku sektoru sociálního podnikání v důsledku pádu komunismu, kdy došlo k podobným podmínkám jako v západní Evropě. V důsledku hospodářské recese roku 1970 s přechodem k tržní ekonomice dochází k masivní disalokaci v ekonomice a vysoké míře nezaměstnanosti, současně se také snižuje role státu při řešení sociálně-ekonomických otázek. Později se mnoho států snaží dostat do Evropské unie, kdy podmínkou vstupu je řešení různých socio-ekonomických problémů a současně tak připravit zemi na přistoupení k Evropské unii. Sektor sociálního podnikání ve Východní Evropě je relativně nerozvinutý, co se týče právního a institucionálního vymezení [Poon, 2011]. K důležitému rozvoji sociálních podniků došlo v poslední dekádě, konkrétně od hospodářské krize v roce 2008 se začal objevovat zvýšený zájem a šíření rozmanitých forem sociálních podniků [Gidron, Hasenfeld, 2012]. Následující tabulky poskytují stručný přehled institucí a subjektů, které byly v Evropě podnětem pro vymezení oblasti sociální ekonomiky v neziskovém sektoru a soukromém sektoru. Poslední tabulka tohoto oddílu poskytuje přehled klíčových událostí, které patřičně přispěly k rozvoji sociální ekonomiky. 1890: Carnegiův model : Rosenwaldův model : Norrisův Model Tabulka 2.1: Předchůdci sociálního podnikání v neziskovém sektoru Předchůdci sociálního podnikání v neziskovém sektoru Rozvíjení univerzit, volně dostupné knihovny, nemocnice, parky, koncertní sály, bazény, kostely. Své výdaje považuje za dobré skutky. Investování v organizacích, které se vztahují na zemědělské komunity. Své výdaje považuje za utopené náklady. Rozvoj vzdělávacích programů založených na práci s počítači, revitalizace městské čtvrti a venkovských komunit, vytváření podniků a vzdělávacích příležitostí ve věznicích, první korporátní větrné elektrárny, mobilní lékařské vozy. Své výdaje považoval za investice Centra pro denní péči o dospělé, vzdělávací centra raného dětství, bydlení pro nízkopříjmové rodiny, odborné vzdělávání, hospicová péče, rehabilitační služby, počítačové programy na vzdělávání samostatně výdělečně činných osob. Doučovací centra, věznice, univerzity, větrné elektrárny, rehabilitační centra pro osoby psychicky narušené a závislé na návykových látkách, domácí péče o seniory. Zdroj: zpracováno autorkou dle The Institute for Social Enterpreneurs,

26 1844: Rochdale, Anglie 1884: Chicago, Jane Addams 1895: Boston, Rev. Edgar J. Helms 1938: Washington, DC Tabulka 2.2: Předchůdci sociálního podnikání v soukromém sektoru Předchůdci sociálního podnikání v soukromém sektoru Počátky moderní spolupráce. Účtování vyděračských cen majiteli továren a obchodníků, kdy 28 dělníků shromáždilo 28 liber, a otevřeli vlastní obchod. Noční škola pro dospělé, mateřské školy, kluby pro starší děti, veřejné kuchyně, kavárny, galerie, dívčí kluby, tělocvičny, bazény, hudební školy, dramatické skupiny, knihovny Počátky hospodárného podnikání. Zaměstnávání imigrantů k opravě a rekonstrukci nepotřebného zboží v domácnosti za účelem dalšího prodeje. Z příjmu z prodeje vyplaceny dělníkům mzdy. Wagner O Day. Legislativní opatření, která poskytují pracovní příležitosti pro lidi s těžkým zdravotním postižením. Zdroj: zpracováno autorkou dle The Institute for Social Enterpreneurs, Současná evropská legislativní úprava Prostředí, ve kterém sociální podniky působí na území celé Evropy je velmi diferenciované, a proto není možné jeho jednotné legislativní vymezení. Existuje trojí koncept, do kterého se jednotlivé sociální podniky zařazují [Fiala, 2014]: Sociální podnikání považované za nástroj podpory zaměstnanosti a čisté podpory integrace a to převážně v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí (Rakousko a Slovensko). Sociální podnik přednostně řešící integraci, avšak umožňující i podnikání. Sociální podnik, který má stanovené sociální cíle, avšak nemusí splňovat prvek integrační. O zaměření se stará strategická složka, kterou je rada či výbor (Polsko, Velká Británie). Sociální podniky v evropských zemích jsou v současné době zakládány především v kooperativních formách (družstva), dále jsou neziskového typu sdružení a asociací, ale i nadací a obchodních společností s garancí. Podmínky a přístupy k sociálním podnikům se velmi liší v jihoevropských zemích, ve Velké Británii a např. ve Skandinávií. V současné době je stále sociální podnikání nejméně vnímáno v členských zemích EU a často je spojováno pouze se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Avšak významně se odlišuje např. Polsko a Slovensko, od kterých by se mohla ČR inspirovat [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. Myšlenka kombinace sociálního či environmentálního přínosu s obchodní orientací, statutem organizace provádějící sociální mise, která úspěšně funguje stejně jako běžný podnikatelský subjekt, je pro sociální 26

27 podnikatele, investory, vědce a politiky velmi atraktivní a zajímavá. V několika zemích, jako je Velká Británie, USA, Belgie, Finsko a Itálie, existují politické iniciativy na podporu těchto organizací [Gidron, Hasenfeld, 2012] Velká Británie Sociální podniky ve Velké Británii nemají definovanou právní formu. Sociálními podniky se označují dle podstaty svého chování a společenského poslání, které vkládají do podnikání ve struktuře, řízení a způsobu využití zisku, který byl vytvořen jeho obchodními aktivitami. Sociální podniky mají formu družstev, společností s ručením omezeným s garancí, obchodních charit, sociálních firem, akciových společností a dalších [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] V roce 2005 vstoupil v platnost model Community Interest Company (CIC). Model vychází z charakteru společnosti s ručením omezeným se zárukou (ev. Specifické akciové společnosti). Jedná se o regulátora, jehož hlavní činností je schvalování vzniku a činnosti sociálního podniku se statutem CIC. Sociální podnik je povinen prokazovat plnění stanovených podmínek např. způsob rozdělení odměn manažerům a využití zisku. Stanovené podmínky jsou orientované především na přínos sociálního podniku místním komunitám. Statut CIC usnadňuje podnikům získání kapitálu při zahájení činnosti, získání úvěru, obchodní spolupráci, podporu ze strany obce [GOV.UK online, 2014]. Sociální podniky jsou velmi často zakládány komplexními partnerskými dohodami mezi soukromými, veřejnými a neziskovými entitami. Velmi běžnou formou je nezisková holdingová organizace, která vlastní obchodní podniky za účelem generace výnosů a poskytování tréninků, zaměstnání a dalších podpůrných služeb. Mnoho forem sociálních podniků je závislých na kombinaci tržních a netržních příjmů [Gidron, Hasenfeld, 2012] Itálie Na území Itálie došlo již v roce 1991 k zákonnému vymezení formy sociálního družstva typu A a B a již v roce 2001 působilo v Itálii 7000 sociálních družstev. Sociální družstva typu B zlepšily důvěru integračního přínosu sociálního podnikání nejen na území Itálie. Od roku 2005 vešla v platnost nová právní úprava zákonu, jež deleguje vládě povinnost dohledu na sociální podniky (zákon č. 118/2005) a také prováděcí předpis, kterým jsou vymezena pravidla pro sociální podniky (předpis č. 155/2006). Za sociální podnik je v Itálii považována organizace formy družstva, sdružení, nadace, nezávislé obchodní společnosti, která trvale provozuje hospodářskou činnost, jež činí minimálně 70 % obratu. Její činnost je zaměřená na výrobu nebo služby a sleduje cíle ve prospěch obecného zájmu. Sociálnímu podniku je také 27

28 vymezen okruh činností, z nichž ke klíčovým patří povinnost integrace zdravotně postižených a znevýhodněných osob, přičemž tyto osoby musí tvořit nejméně 30 % celkové pracovní síly. V Itálii není preferovaná jednotná právní forma sociálních podniků a o získání statutu rozhoduje pouze prokázání plnění stanovených pravidel [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] Rakousko Rakouské sociální podniky jsou převážně integračního typu respektující obecně platné základní znaky sociálních podniků na mezinárodní úrovni. Poslání sociálních podniků koresponduje s nástroji politiky zaměstnanosti. Rakousko rozlišuje sociálně integrační podniky tranzitní a stabilní a mimo tyto dva ještě pracovní školící centra, provozované sociálními podniky. Typ SÖB neboli Sociálně ekonomické podniky poskytují komplexní pomoc skupinám znevýhodněným na trhu práce na dobu max. 12 měsíců. Náklady jsou zpravidla dotované z politiky zaměstnanostní (60 80 %) a jsou v přímém kontaktu s městskou či regionální správou. Neziskové sociální firmy neboli zaměstnavatelské projekty typu GBP, jsou samostatnými právními subjekty, mají formu neziskové společnosti s ručením omezeným, sdružení. Jejich funkce jsou prioritně integrační a své náklady kryjí stejně tak z dotací na zaměstnávání. Přičemž jejich činnosti jsou sloučeny s charitami či místní samosprávou [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] Slovensko Na Slovensku byla přijata v letech právní úprava sociálního podniku, která je jednou ze součástí zákona o zaměstnanosti. Pro uvedení do registru nesmí sociální podnik rozdělovat více než 50 % zisku. Musí individuálně přistupovat ke svým zaměstnancům a podávat výroční zprávu. Právní forma není sociálním podnikům striktně vymezena. Sociální podniky jsou podporovány v prvním roce svého podnikání z 50% ceny práce, mají však možnost podporu prodloužit a výše podpory se tak sníží [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] Polsko V Polsku došlo v roce 2008 k novelizaci zákona o sociálním družstvu. Původně muselo mít sociální družstvo 5 50 členů (fyzických osob) s podmínkou 80% podílu sociálně znevýhodněných osob. K novelizaci došlo z důvodu jeho neakceptace v praxi. Nyní může být na Slovensku sociální družstvo založeno nejméně dvěma právnickými osobami. Změna způsobila zakládání družstev v kooperaci se sdruženími či obcí. Novela má velmi pozitivní dopad a sociální podnikání se patřičně rozvíjí [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. 28

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

2.2.2 Sociální ekonomika

2.2.2 Sociální ekonomika SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V ZAHRANIČÍ 2.2.2 Sociální ekonomika Termín sociální ekonomika je nejčastěji definován na základě subjektů, které do jeho rámce spadají. V tomto směru existují dva přístupy, jak tyto

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce,

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání

1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání 1. Úvod: Sociální ekonomika a sociální podnikání Podnikání NNO, sociální ekonomika a sociální podnikání představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008

GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Úvodní slovo GLE o.p.s. zažilo zajímavý a přínosný rok. Uspořádali jsme několik kurzů a seminářů v oblasti projektového managementu a sociálního podnikání, docházelo k výměně

Více

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa

TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO BAKALÁŘSKOU FORMU STUDIA 4. etapa STUDIJNÍ PROGRAM: Hospodářská politika a správa STUDIJNÍ OBOR: Sociální management GARANT

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 Možnosti poradenství v sociálním podnikání Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Poslání: Prosazování a podpora sociálního podnikání v ČR. Aktivity P3 poskytujeme

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová

Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Sociální ekonomika v České republice Marie Dohnalová Resumé Sociální ekonomika představuje alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických (nezaměstnanost)

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Evropský sociální fond Investice do lidí

Evropský sociální fond Investice do lidí Evropský sociální fond Investice do lidí Evropská komise Tento leták je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Ani Evropská komise, ani žádná osoba jednající za Evropskou komisi nenesou odpovědnost

Více

1 OBECNÉ INFORMACE... 2 2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ... 2 3 PODMÍNKY REALIZACE PROJEKTŮ... 6 4 FINANČNÍ INFORMACE... 7 5 DALŠÍ INFORMACE...

1 OBECNÉ INFORMACE... 2 2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ... 2 3 PODMÍNKY REALIZACE PROJEKTŮ... 6 4 FINANČNÍ INFORMACE... 7 5 DALŠÍ INFORMACE... Hlavní město Praha vyhlašuje dne 9. září 2014 VÝZVU ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí pro prioritní osu 2 Podpora vstupu na trh práce Obsah výzvy 1 OBECNÉ INFORMACE...

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Učivo o podniku a podnikání. Osnova učiva:

Učivo o podniku a podnikání. Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání. Brno, 3. března 2014

Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání. Brno, 3. března 2014 Novémožnosti NNO nová legislativa a sociální podnikání Brno, 3. března 2014 Adresářsociálních podniků/informace o sociálním podnikání seznam na www.ceske-socialni-podnikani.cz údaje z telefonického průzkumu

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Učivo o podnikání. Osnova učiva: 7.4.2014. 1. Zařazení učiva

Učivo o podnikání. Osnova učiva: 7.4.2014. 1. Zařazení učiva Učivo o podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tematickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající se vymezení

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE

ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE Individuální projekt Karlovarského kraje Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb Karlovarského kraje ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2012 v nadačním programu Pro radost

Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2012 v nadačním programu Pro radost Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2012 v nadačním programu Pro radost Předmětem programu je podpora veřejně prospěšných projektů zaměřených na kulturně společenské aktivity neziskového charakteru. Zvýšená

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 5. září 2012 Setkání Tajemníků měst a obcí Lotyšska Petr Rachunek Pakt zaměstnanosti PROČ? Lidské zdroje v dostatečném počtu a s požadovanou strukturou dovedností důležitý

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

3.3 Centra transferu technologií

3.3 Centra transferu technologií Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Řídicí orgán OP VaVpI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OP VaVpI Centra transferu technologií Identifikace výzvy Prioritní osa Oblast podpory

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV 25 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV Zahájení projektu 1.5.2011 Ukončení projektu 31.12.2013 Obsah, charakteristika projektu

Více

OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015

OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015 OPZ IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) Podklad ŘO OPZ k využití na semináři ASZ pro MAS dne 25.6.2015 NÁSTROJ CLLD POSTUP IMPLEMENTACE Nástroj komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) poprvé

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014

PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014 PRÁVNÍ FORMY SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ VE SVĚTLE ZÁKONA O OBCHODNÍCH KORPARACÍ V ČESKÉ REPULICE OD ROKU 2014 LEGAL FORMS OF SOCIAL ENTERPRISES IN THE LIGHT OF THE ACT ON BUSINESS CORPORATIONS IN THE CZECH REPUBLIC

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více