I. část. Pár slov úvodem k historii základní vojenské služby v českých zemích.

Transkript

1 I. část Pár slov úvodem k historii základní vojenské služby v českých zemích Vznikla první stálá armáda v českých zemích (součást rakouské armády). Císař Ferdinand III. ponechal několik pluků v trvalé službě. Do armády vstupovali vojáci dobrovolně, ale upisovali se na doživotí. Pokud se neválčilo, mohli odcházet na dlouhodobou dovolenou, která trvala i několik let Josef II. zavedl vojenskou povinnost pro nejchudší vrstvy. Osvobozena byla šlechta, duchovní a inteligence. Verbování nahradily odvody (často násilím); služba byla nadále doživotní, zůstaly dlouhodobé dovolené Konec doživotní služby. U pěchoty se zkrátila na deset let, u jezdectva na 12 let a u dělostřelectva na 14 let Zkrácení vojenské služby na osm let. Zůstaly zachovány dlouhodobé dovolené a odvody se stávaly pravidelnějšími Branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Potom následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně Služba byla zkrácena na dva roky (u speciálních druhů zbraní na tři, u námořnictva čtyři). Ponechány byly sedmileté zálohy a dvouletá služba v zeměbraně. Odvody byly dvakrát ročně V samostatném Československu byl vyhlášen branný zákon zahrnující všeobecnou brannou povinnost. Délka služby byla stanovena zpočátku na 14 měsíců, ovšem dočasně prodloužena. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky. Po ukončení základní vojenské služby byl každý povinen absolvovat čtyři cvičení v celkové délce 14 týdnů, důstojníci a rotmistři pět měsíčních cvičení Novela branného zákona zavedla institut náhradní zálohy: muži odvedení nad stanovenou hranici branců v jednom roce (určena na ) byli zařazováni do náhradní zálohy. Byly stanoveny úlevy ze základní vojenské služby zejména pro živitele rodin, majitele zemědělských usedlostí, malých a středních živností a obchodů. Délka prezenční služby se nezměnila. Po roce Až na drobné změny zůstal v platnosti branný zákon z doby předmnichovské republiky. Branná povinnost vznikala v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19 letech, na dvouletou službu se nastupovalo ve 20. roce věku. Existovala řada výjimek - pro studenty, kteří překročili jistou věkovou hranici, na letní uvolnění či na zkrácení na pět měsíců měli nárok muži, kteří byli jedinou zdatnou pracovní silou v hospodářství Byl přijat nový branný zákon, který se v následujících desetiletích několikrát novelizoval. Stanovil délku základní vojenské služby pro muže od 17 do 60 let na 24 měsíců První novela branného zákona po roce 1989 stanovila délku základní vojenské služby na 18 měsíců a uzákonila možnost civilní služby Novela zákona prodloužila věkovou hranici při povolování odkladů základní a náhradní služby z 22 na 25 let a u studentů vysokých škol z 28 na 30 let. Také zkrátila o čtyři týdny délku vojenského cvičení pro vojáky v záloze Novela branného zákona zkrátila délku základní vojenské služby na 12 měsíců. Roční vojna zůstala i v novém branném zákoně z roku Česká armáda je od 1.ledna toho roku plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. (na této straně je použit text zveřejněný na I

2 Mladí muži byli od "nepaměti" připravováni na možný válečný konflikt a podle zákonů platných ve své době se museli podrobovat tuhému výcviku, který leckdy trval mnoho let. Tehdy se upisovali na celý život. V pozdějších dobách starší muži, kteří již měli základní výcvik za sebou, pak museli své vojenské znalosti a dovednosti v pravidelných intervalech obnovovat a zdokonalovat, novější terminologií řečeno byli zváni na cvičení. Vždy to však znamenalo menší nebo větší zásah do života lidí, rodin a jejich hospodářství. Každý válečný konflikt na našem území byl vždy provázen nejen ztrátami lidských životů, ale, a na to není radno zapomínat, velkým utrpením lidí, kteří zůstali "doma" a museli se bez mužské pomoci starat o hospodářství a své domy. Když odešli do války schopní mladí muži a ve vsi zůstali pouze ženy, děti, jinochové a starci či lidé postižení, pak je vcelku jasné, že v době náporu zemědělských prací, jakými byly např. setí, žně, sklizeň plodin nebo orba, byla neúčast pevných a silných rukou v hospodářství velice citelně vnímána. V době základní služby, cvičení nebo války se někteří hospodáři pokoušeli různými způsoby uvolnit své zaměstnance, aby je měli k dispozici při nárazových pracích. Hospodářství na venkově a hlavně jejich majitelé na tom byli vždy o trochu hůře, než tomu bylo ve městech. Ve středověku, za válečných šarvátek, byla hospodářství vojsky drancována a chtěl-li někdo svůj majetek chránit a postavil se na odpor, byl bez milosti zabit. "Zářným" a všeobecně známým faktem je osud českých zemí v průběhu třicetileté války. Uvádí se, že počet obyvatel klesl na třetinu a že většina zemědělských usedlostí byla vojsky poničena buď vypálením nebo vydrancováním. Lidí, kteří nebili pobiti ve válce nebo před vojsky neutekli, byl v té době nedostatek, a proto nemohli obsadit všechna opuštěná, vydrancovaná nebo vypálená hospodářství. Mnohá vesnická usedlost zůstávala ještě dlouho po válce neobsazená, nebo byla obsazena lidmi, kteří o hospodaření neměli moc vědomostí. Břemeno naturálního ubytování vojska zasahovalo vždy hluboko do zájmů rolníků. Hospodář, který měl dobytek, koně a zásoby obilí na setí, byl nucen vydat procházejícím vojskům vše, o co si řekla. Vojáci většinou pobili zvířata, opekli je na ohních a po spotřebování zásob ve vsi odešli dále. Místním pak zbyly jen oči pro pláč. Některé části našeho území bývaly po celá léta hostiteli vojska, jiné kraje byly vojenských posádek zcela zproštěny. Útrapy vzniklé ubytováním vojska byly ještě umocněny malou náhradou, kterou od státu ubytovatelé dostávali. Postupem času se situace o trochu zlepšila, ale např. evidence a odvody koní pro vojenské účely se prováděly neustále. Ze Spomyšle byli rekvírovaní koně odváděni většinou do Roudnice nebo na jiné určené sběrné místo a tam odevzdáváni armádě. I v případech, kdy vojsko koně nepoužilo v boji nebo k tahání děl a vozů se zásobou proviantu, se majitelé se svými koňmi již většinou nesetkali, nebo koně byli, po špatném zacházení, navráceni majitelům v mizerném zdravotním stavu. Mírná úleva pro obce a její obyvatele přišla se zákonem, který nabyl platnosti od 1.července Obyvatelstvo si od zákona slibovalo, že stát bude pro své vojáky zřizovat byty (kasárna), ale nestalo se tak. Úlevy se obcím a jednotlivcům dostalo v tom, že se bytné důstojníků i mužstva zvýšilo, že se důstojnictvo v prvé řadě muselo samo o zaopatření bytu postarat. Ubytovatel byl podle nového zákona povinen poskytnout lůžko, osvětlení, otop a také možnost k zavěšení šatstva a výzbroje, žádné jiné žádosti nemusel vyhovět. Poddůstojníci a vojsko již nemělo nárok na stravování. Asi nejdůležitější paragrafy nového zákona měly číslo 23 a 38. V nich bylo nařízeno, že břemeno trvalého i průchodného ubytování vojska sice zůstává naturální povinností obcí a jednotlivců, ale břemeno se prohlašuje za veřejné, tudíž o náklady se dělí celá země. Mapy vydané při tzv. II.vojenském mapování, prováděném v letech , měly zajímavou legendu. U vyobrazených obcí jsou uvedeny údaje, které se jinak těžko shánějí, ale které byly pro vojsko nepostradatelné. Jde o počet domů v obci, počet chlévů (stájí, ustájení) a pohodlné ubytování pro muže a koně. U naší obce jsou uvedena tato čísla: Häuser (domy) 30 Stallungen (stáje) 8 Pohodlné ubytování: Mann (muž) 15 Pferde (koně) 8 Každý velitel měl přehled o tom, kolik vojáků a koní může v obci ubytovat, o jaký počet lidí a koní je povinna se obec postarat. Vraťme se však k lidem, o kterých bude tohle povídání, a pokročme do období počínajícím 2.polovinou 19.století. V dobách rakouské monarchie byli spomyšelští branci k odvodu přepravováni vlakem (do Roudnice n.l.) v doprovodu některého ze členů obecního představenstva, většinou starosty obce. Tato povinnost se dochovala až do doby nedávno minulé - doprovod starosty nebo některého člena obecního výboru, později MNV, byl úředně vyžadován. Jedním ze zdrojů o lidech, jejichž jména se vyskytují v souvislosti s vojenskou službou, je jistě tzv. Domobranecký seznam. Z něho je možné vyčíst jméno a mnohdy i povolání brance, jeho příslušnost do obce (uvedeni byli i branci, kteří působili v obci Spomyšl, ale domovsky patřili jinam, nebo naopak v něm byli uvedeni branci, kteří mají domovské právo ve Spomyšli, ale v době odvodu pracovali nebo se učili či byli zaměstnáni v jiné obci), data narození, případně jména rodičů a pochopitelně ve velké většině případů je zveřejněn také assentní ročník. Německý výraz assent byl v dobách bývalé monarchie poměrně frekventovaný a jeho význam je zcela prozaický a v češtině znamená odvod. II

3 odvod u odvodu byl roku 1880 Weinberg Ferdinand, Tošner Antonín, Husák Josef, Řehák František, Freud Adalbert, Uher Josef, Štolc Karel, Uher Antonín a Duchoslav Josef (prvních šest mladíků patří do Spomyšle) 1882 Tomek Josef, Svoboda Ladislav a Zrubecký Antonín (první dva mají domovské právo ve Spomyšli) 1883 Freud Leopold, Weinberg Karel, Freund Karel, Weinberg Rudolf a Tomek Antonín 1885 Weinberg Gustav, Uher František, Uher Josef, Viktorin Václav, Duchoslav František, Novotný Bohumil, Zrubecký Josef, Weinberg Karel a Freud Bohumil 1888 Duchoslav Antonín, Tošner Franc a Weinberg Emil 1889 Rybák Antonín, Duchoslav František, Vaněk Václav a Tošner Josef 1890 Uher Václav a Ernst Václav 1891 Freund Josef a Uher Antonín 1892 Novotný Ladislav z čp. 7, Freud Julius, Šustr Josef, Duchoslav Antonín čp. 47, Tošner Václav, Weinberg Jaroslav a Penc Václav 1893 Ernst Antonín, Weinberg Jaroslav, Freund Ernest, Zrubecký Václav a Freund Alfred 1894 Pick Sigfrid, Turek Václav z čp. 4 (budoucí senátor) a Jiránek Miloš (malíř) - odveden pouze Václav Turek Weinberg Emil, Tošner František z čp. 9, Rybák František z čp. 32, Freud Bohumil a Freud Alfred, o rok později pak Ernst Josef a Tošner Josef z čp Ernst Josef a Tošner Josef z čp Tošner Václav z čp. 9, Uher Václav z čp. 1, Weinberg Hugo z čp. 15, Pick Miroslav a Neumel František 1898 Freud Ernst, Weinberg Arnold, Ehrlich Karel, Novotný Jaroslav a Tlustý František 1899 Toms František, Král Rudolf z čp. 25, Pick Josef, Majzner Josef, Rytíř Antonín, Šustr Miloš z čp. 20, Turek Václav z čp. 13 a Florián Josef 1900 Uher Josef z čp. 1 a Šustr František 1901 Uher Karel a Pick Max 1902 Freud Osvald, Weinberg Bohumil, Kindl Antonín, Duchoslav Václav, Jiránek Jaroslav, Jiránek Ladislav, Freud Arnošt a Tošner Josef 1903 Viktorin Václav, Kubeš Josef a Majzner Václav 1904 Macák Josef z čp. 48, Kubeš Jan z čp. 4, Hrobec Josef, Hošek Václav a Šimral Bohuslav 1905 Jiránek Vladimír, Uher Alois, Šimák Václav, Tošner Antonín a Šuster Jaroslav (dva posledně jmenovaní byli odvedeni r. 1908) 1906 Uher Josef z čp. 10, Šimral Karel, Řehák Jaroslav Karel, Šustr Bohumil a Šimák Vladimír 1907 Šafařík František z čp. 42, Duchoslav Václav (odveden 1910), Uher František, Macák František a Tomek František (dva posledně jmenovaní byli odvedeni r. 1909) 1908 Turek Jaroslav z čp. 13, Hošek Jan z čp. 18 (odveden 1910), Macák Antonín z čp. 48 (zemřel r. 1909), Fišer Václav z čp. 36 a Majzner František (odveden 1910) 1909 Uher Václav z čp. 57 a Uher Václav z čp Kindl František z čp. 62, Kubeš Jaroslav z čp. 4, Freund Rudolf, Uher Bohuslav, Bartoš Josef z čp. 18 a Meisner Josef 1911 Tomek Václav, Šimral Jaroslav a Freud Arnošt 1912 Fischer František, Hošek Josef, Kubeš Ladislav, Pražan Ladislav, Řehák Jaroslav, Štolc Jaroslav, Uher Antonín, Viktorin Oldřich a Šustr Miloslav 1913 Tlustý Bohumil a Macák Václav čp Turek Josef a Kulhavý Václav V roce 1914 a v dalších válečných letech byli odváděni nejen devatenáctiletí hoši, ale mobilizačním rozkazem a následnou další potřebou vojáků na frontě byli do války odváděni i vojáci starších ročníků, kteří již měli základní službu za sebou. Dalším, neméně důležitým a zajímavým zdrojem informací o odvodech v obci, je tzv. Přihlašovací kniha neaktivního mužstva zemské obrany (se záznamy od r do r. 1939) (Meldebuch űber die nichtaktive Mannschaft der Landwehr.) Kniha vznikla podle pokynu č.5544 z Okresního hejtmanství v Roudnici ze dne 8.dubna Podle něho má být od 1.května 1891 obecními úřady veden přehled neaktivních zeměbranců jakožto záložníků. Dosud se veškeří neaktivní zeměbranci hlásili u pana okresního šikovatele. Pan starosta musí zapsat každé oznámení, ať již se týká přihlášení nebo odhlášení zeměbrance. Do této evidence nemá zapisovat ohlášení dovolenců nebo záložníků. Neuposlechnutí starosty bude nejprve pokutováno obnosem 5 zlatých. Podepsán c.k.okresní hejtman Procházka III

4 (Upozornění: Jedná se o výběr těch nejznámějších osob. Všichni se hlásili k pobytu ve Spomyšli.) datum jméno sbor, zbraň ročník domovská obec zápisu assentní 1891 Prachař Ant. zeměbranec 1880 Zálezlice Uher Ant. II.pluk hulánů 1879 Spomyšl Tošner Ant. zeměbranec 1880 Spomyšl Fišer Frant. zeměbranec 1886 Podlusky Pobl Johan Zeměbranec 1886 Klomín Tošner František Zeměbranec 1890 Spomyšl Adamovský Antonín Zeměbranec 1884 Malý Ježov Podroužek Antonín Zeměbranec 1888 Mirošovice 1892 Loskot Prokop zeměbranec 1888 Příbraz Derfl Václav zeměbranec 1888 Zálezlice 1894 Novák Bedřich zeměbranec 1883 Lužec 1895 Uher Josef zeměbranec 1894 Spomyšl 1898 Tošner Václav zeměbranec 1896 Spomyšl 1902 Novotný Ladislav Zeměbranec, desátník 1891 Spomyšl 1903 Podrápský Josef Zeměbranec, pěšák 1892 Kostomlaty Michovský Josef zeměbranec 1892 Jeňoves Šrytr Jan Zeměbranecký hulánský pluk 1892 Rostání, okr. Turnov 1905 Pražan František Zeměbranecký pěší pluk č Ouholice, okr. Slaný Janouškovec Jan Zeměbranecký pěší pluk č Hodovies, okr. Královice se hlásil z války Duchoslav Antonín Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl Šourek Ant. Zeměbranecký pěší pluk č Držkov, okr. Semily 1906 Tyle Antonín Zeměbranecký pěší pluk č Bříze, okr. Roudnice Duchoslav Václav Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl 1907 Turek Václav Zeměbranecký hulánský pluk č.3, desátník 1896 Spomyšl Macák Josef rekrut 1907 Spomyšl K akt.službě do Mladé Boleslavi 1908 Rybák František Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl Vaněk Bedřich Zeměbranecký pěší pluk 1897 Bejkev, okr. Mělník č.10, tambor Král Rudolf Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl Florián Karel Zeměbranecký pěší pluk č Ouholice, okr. Slaný Tošner František Náhradní záložník 1898 Jeňoves Macek František Vozatajský pluk č Černoušek 1909 Macák František Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl 1910 Švec Karel Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl čp se hlásil z války Macák Josef Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl Duchoslav Václav Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl 1912 Pokorný Rudolf Zeměbranecký pěší pluk č Výska, okr. Rokycany Gross Gustav Zeměbranecký pěší pluk č Bytouchov,okr. Mnich.Hradiště Kindl František Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl 1913 Zeman Josef Zeměbranecký pěší pluk č Řepín 1914 Šimral Jaroslav Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl 1915 Macák František Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl Superarbitrován na půl roku a propuštěn na dovolenou. Švec Karel 1899 Spomyšl představen superarbitrační komisi a až do potvrzení nálezu IV

5 1916 Novotný Ladislav Domobranecký pěší pluk č.4, 1873 Spomyšl desátník2 Viktorin Václav Zdravotní oddělení č. 13, 1884 Spomyšl svobodník Švec Václav Drag.pluk č Spomyšl Hošek Josef Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl Hošek Jan Zeměbranecký pěší pluk č Spomyšl 1919 Malík Václav 1905 Lečice Dobiáš Josef 1914 Citov Řáda Josef 1905 Jelenice, okr. ME Kučera Miloslav 1916 Kovánice, okr. Poděbrady Cibulka Josef 1917 Jeňoves Kalivoda Václav 1916 Vršovice, okr. Louny Suchý Karel 1916 Spomyšl Benedikt Antonín 1906 Jínov, okr. Přeštice propuštěn na dovolenou. V roce 1919 je záznamů mnoho, proto dále jen jména a letopočet (assentní ročník): Rybák Josef 1917, Šeba Antonín 1915, Šrytr Jan 1892, Macek Frant. 1898, Fišer Josef 1917, Šimral Jaroslav 1913, Srba Karel 1915, Vršovský Frant. 1915, Vorel Jan 1903, Husák Václav (Jeňoves) , Macák Frant. 1909, Král Rud (po válce se vrátil až v prosinci 1919) Tošner František Drag.pluk č.1, jezdec 1917 Spomyšl Kraus Josef 42.pěší pluk, četař 1914 Dvůr Králové Gross Gustav 44.pěší pluk, pěšák 1901 Bytouchov Kuřák Václav Čsl.pěší pluk č.5, svobodník 1914 Vraňany, okr. Mělník Heller Karel Čsl.pěší pluk č Spomyšl Boreček Václav Čsl.pěší pluk č Osek, okr. Rokycany Samec Josef Čsl.železniční pluk 1907 Roztoky, okr. Smíchov Uher Josef 42.pěší pluk, pěšák 1902 Spomyšl Procházka Čeněk 5.pěší pluk, svobodník 1915 Nelahozeves, okr. Kralupy 1921 Dobruský Antonín 42.pěší pluk, četař 1916 Spomyšl Verner Josef Železn. pluk Pardubice 1916 Šemanovice, okr. Mělník Duchoslav Václav Dom.pluk č.9, Litoměřice, domobranec 1910 Spomyšl Tyle Antonín Střel.pluk č.9, Praha, střelec 1903 Spomyšl Prachař Václav Čsl. hranič.prapor č.6, Plzeň, hraničář 1913 Kozárovice, okr. Mělník Antoš Karel Dělostř.batalion č.102, dělostřelec 1916 Netřeby, okr. Mělník Uher Josef Dělostř.pluk č.26, dělostřelec 1908 Spomyšl Štěpánek Alois 91.pěší pluk, pěšák 1915 Dřín, okr. Kralupy Krnousek František Lehký dělostř.pluk č.4, dělostřelec 1915 Vraňany, okr.mělník 1922 Krejčí František 4.pěší pluk, desátník 1915 Moravany, okr. Pardubice 1923 Beneš Jan 36.pěší pluk, záložník 1915 Dlouhopolsko, okr.poděbrady Vaněk František Hranič.prapor č.1, svobodník v záloze 1921 Spomyšl 1924 Kulhánek Karel Vozatajský prapor č.2, Josefov, vozataj 1921 Jeňoves, okr.roudnice v záloze Fišer František 47.pěší pluk, Ml. Boleslav, 1897 Jeňoves, okr.roudnice vojín v záloze 1925 Podrabský František 47.pěší pluk, Ml. Boleslav, vojín v 1902 Kostomlaty, okr. Roudnice záloze Zelenka František Divizní zbrojnice č. 1, Hostivice, vojín 1916 Zálezlice, okr.mělník v záloze Vaněk František Děl.pluk č. 51, vojín v záloze 1923 Mělník 1927 Macek 44.pěší pluk, vojín 1925 Spomyšl Z dalších zápisů jen rok zápisu do knihy, jméno, odvodní rok a bydliště (je-li uvedeno): 1933 Kalaš Josef 1920 Spomyšl čp Titěra Václav 1932 Spomyšl čp. 56 Uher Antonín 1932 Spomyšl čp. 90 Švec Karel 1932 V

6 Uher Josef 1932 Srba Bohumil 1932 Lokajíček Antonín 1922 K pobytu do Spom Srba František 1920 K pobytu do Spom V době ohrožení republiky byli v knize registrováni tito občané: 1938 (28.8.) Viktorin Oldřich Pěší pluk č. 42, rotný 1913 Spomyšl Adamovský František Jezdecký pluk č. 9, voj.v zál Spomyšl Růžička Antonín Pěší pluk č. 46, četař 1921 Jeviněves Uher František Děl. pluk č. 303, vojín v zál Spomyšl Šrytr Josef Pěší pluk č. 42, voj.v zál Spomyšl Dobruský Josef Automob.prapor č.5, voj.v zál Spomyšl Duchoslav Václav Pěší pluk č. 44, desátník 1925 Spomyšl Šmejkal Alois Železn.pluk, voj.v zál Orlov, okr.sedlčany Janouškovec Otakar Pěší pluk č. 46, voj.v zál Spomyšl Mika Josef Železn.pluk, voj.v zál Černín, okr. Roudnice Kulhavý Antonín (nečit.), voj.v zál Jeviněves Macek V.(J?) Děl.pl. č. 104, voj.v zál Spomyšl Srba Karel Pěší pluk č. 42, voj.v zál Ledčice Boreček Václav Pěší pluk č. 33, voj.v zál Třebušice, okr Most Prachař Václav Hranič.prapor č. 6, v záloze 1913 Zálezlice, okr Mělník Karas Václav Pěší pluk č. 5, voj.v zál Spomyšl Suchý Jaroslav Hranič.prapor č Spomyšl Vaňura Josef Pěší pluk č. 2, voj.v zál Běrunice, okr.poděbrady Červinka Václav Hran.prapor č Mečíř, okr. Nymburk Dobruský Antonín Pěší pluk č. 21, četař v zál Spomyšl Macek Ladislav Pěší pluk č. 44, voj.v zál Spomyšl Srba Bedřich Pěší pluk č. 46, voj.v zál Mlčechvosty, okr.kralupy Hořánek Josef Hraničářský prapor č. 1, voj.v zál Lužec n.vlt. Cibulka Václav Hraničářský prapor č. 1, svobodník 1927 Spomyšl Kučera Miloslav Pěší pluk č. 2, voj.v zál Spomyšl Häusler Josef Pěší pluk č. 28, voj.v zál Mělník Smrčenský Boh. Pěší pluk č. 28, voj.v zál Dušníky, okr.kralupy Sankot Alois Dělostř.pluk č. 331, v zál Žirov, okr.pelhřimov Fišer Josef Pěší pluk č. 42, voj.v zál Spomyšl Plocek František div. nemocnice č.1, voj. v zál Býkev, okr.mělník Duchoslav Václav Pěší pluk č. 42, v zál Spomyšl Janouškovec Josef Hranič.prapor č. 1, voj.v zál Spomyšl Dobruský Oldřich Hranič.prapor č. 1, svob. v zál Spomyšl Titěra Václav Hranič.prapor č. 1, voj.v zál Spomyšl Leger Vilém Dělostř.pluk č. 1, v zál Spomyšl Švec Karel Hranič.prapor č. 1, voj.v zál Spomyšl Tichota Bohumil Mobilní prapor č. 5, 1928 Daminěves svob.v zál. Lokajíček Antonín Pěší pluk č. 33, des.v zál , okr.mělník Řada Josef Hranič.prapor č. 1, voj.v zál Spomyšl Křiček Antonín Pěší pluk č. 5, voj.v zál Budohostice, okr.kralupy Suchý Karel Hranič.prapor č. 1, voj.v zál Spomyšl Dobiáš Josef Pěší pluk č. 22, voj.v zál Spomyšl Kulhánek Václav Drag.pluk č. 1, des.v zál Spomyšl Srba Antonín Pěší pluk č. 25, voj.v zál Spomyšl Šafařík František Jezdecký pluk č. 1, voj.v zál Spomyšl Plicka Václav Sbor.zbrojnice č. 2, voj.v zál Všestudy, okr.kralupy Černý.. Telegraf.prapor č. 1, voj.v zál Bechlín, okr.roudnice Varta Josef Ženijní pluk č. 6, voj.v zál Staré Ouholice, okr.kralupy Šeba Václav Pěší pluk č. 44, voj.v zál Spomyšl Hošek Jan Pěší pluk č. 42, voj.v zál Spomyšl Soukup Josef Sbor.nemocnice č. 3, voj.v zál Dobřichov, okr.kolín VI

7 Hruška Josef Pěší pluk č. 18, voj.v zál Krnsko, okr.ml.boleslav Došek Josef Hraničářský prapor č. 1, voj.v zál Ledčice, okr. Roudnice Srba Bohumil Pěší pluk č. 42, voj.v zál Spomyšl Budka Václav Pěší pluk č. 28, voj.v zál Spomyšl Pedlík Václav Pěší pluk č. 5, voj.v zál Vraňany, okr.mělník Bartoň Josef Jezdecký pluk č. 8, voj.v zál Praha Řáda Antonín Pěší pluk č. 42, voj.v zál Spomyšl Šeba Antonín Pěší pluk č. 37, voj.v zál Spomyšl 1939 (1.3.) Horký Josef Ženijní pluk č. 1, voj.v zál Spomyšl Šeba Karel Hranič.prapor č. 1, voj.v zál Spomyšl Tošner František Pěší pluk č. 42, voj.v zál Spomyšl Fišer Antonín Ženijní pluk č.1, voj.v zál Jeviněves 1939 (3.3.) Uher Václav Pěší pluk č. 46, voj.v zál Komořany, okr.most 1939 (12.5.) Murdych Jan Hranič.prapor č. 1, Budyně, 1932 Spomyšl čp. 55 (cihelna) četař v zál (25.6.) Douša Antonín Letecký pluk č. 1, voj.v zál Cholenice, okr.jičín 1939 (11.10.) Levý Ladislav (Jaroslav?) Hranič.prapor č. 1, voj.v zál Lužec, okr.mělník Záznamník branců. Neméně zajímavým dokladem o zdejších vojácích je tzv. Záznamník branců, který byl pořízen v letech Údaje v něm jsou však příliš čerstvé a tak z něho nebude citováno, ačkoliv by citace jmen některých vojáků vhodně doplnila jména již shora uvedená. Záznamník uvádí jména vojáků narozených v rozmezí let , dále data narození, povolání, jméno otce a matky za svobodna a bydliště v době odvodu. Obecní výdaje na odvody. Vraťme se ještě o nějaký ten rok nazpět a podívejme se spolu, jaké byly z obecní kasy vydávány prostředky týkající se odvodů. V obecních knihách byla plánovaná i skutečná výdajová položka nazývána "odvodní útraty". Roční vydání (výpis z obecních rozpočtů): Odvodní útraty (zl.) 2,50 2, ,54 5, , Odvodní útraty (zl.) 8, Odvodní útraty (K) : brancům V. Duchoslavovi a Jos. Tošnerovi z H. Beřkovic na odvodní útraty vydány... 4 K : na odvodní útraty brancům... 6 K : cestné k odvodu 4 brancům... 8 K : starostovi cestné k hlavnímu odvodu 4 K, cestné k odvodu Jarosl. Řehákovi, Jos. Uhrovi, Al. Uhrovi a Václ. Hoškovi po 2 K : starostovi cestné k odvodu do Roudnice... 4 K, cestné k odvodu pro: Uher Alois, Macák Fr., Šafařík F., Duchoslav, Tomek, Řehák celkem 6 osob po 2 K : starostovi 4 K, Hošek Jan, Turek Jaroslav, Duchoslav Václav, Šafařík Fr., Řehák Jaroslav a Majzner Fr. všichni po 2 K 1911: starostovi 4 K, 5 brancům po 2 K = 10 K : starostovi cestné 4 K, Šimralovi Jaroslavu a Tomkovi Václ. po 2 K : Starostovi cestné 4 K, Fišerovi Fr. třída I. 2 K, Pražanovi Fr. třída I. 2 K, Hoškovi Josefu I.třída 2 K, Řehákovi Jaroslavu I.třída 2 K, Uhrovi Ant. I. třída 2 K a Tomkovi Václavu II.třída 2 K, celkem 16 K Způsob, jakým mohli být osvobozováni někteří vojáci od vojenské povinnosti: Dne 13.března 1919 žádá Karel Štolc čp. 23 (podepsán je i starosta Fr. Pém) o dovolenou pro Karla Srbu: VII

8 Karel Srba nar v Lečicích okr. Roudnice, povoláním zemědělec, bydliště Praha VII, Letohradská 15, odvodní ročník 1912, pro válku určen do sapérského pluku, narukoval a byl vyzbrojen v Terezíně, byl přidělen ke střeleckému pluku č.9. V této době slouží u střeleckého pluku č.9, náhradní prapor, strážní služba, Litoměřice. Žadatel jest majitelem hospodářství ve výměře 60 ha a sám jsouc už 60 roků stár nestačí s dozorem a řízením. Má větší chmelnice, pěstuje řepové semeno a řepu a musí nezbytně míti někoho k dozoru atd. Před válkou zaměstnával 6 mužů a 10 žen, z toho 1 byl vedoucím, 4 lidé jako pomocný personál a 11 lidí jako pracovní personál. Žádám o Karla Srbu, nar. 1891, sloužil jako pěšák. Dříve, od r. 1911, mě při mém hospodářství zastával při všech pracech jako dozorce na chmelnicích, při řepovém semeni a cukrovce. Závěrem žádosti potvrdila obec Spomyšl správnost údajů a doplnila, že Karel Srba je nepostradatelným a nenahraditelným. Podobným způsobem žádá Karel Štolc čp. 21 o dovolenou pro Antonína Perlíka: Antonín Perlík nar ve Vraňanech, okr. Mělník, povoláním krmič dobytka, bydlí v čp. 34 ve Spomyšli u pana K. Štolce čp. 21 a vykonává práci krmiče od 1.ledna Žadatel uvádí, že vlastní statek čp. 21, má 43 ha polí a chová 25 kusů hovězího dobytka a 7 koní. Poněvadž jest v zájmu udržení uvedeného hospodářství čp.21 ve Spomyšli a zachování nynějšího stavu dobytka, jest žádoucno, aby byl krmič Perlík Antonín, který jest pro toto hospodářství nepostradatelným a nenahraditelným, trvale zproštěn vojenské povinnosti. Před válkou zaměstnával Karel Štolc 5 mužů a 12 žen, z toho 1 vedoucího a 16 lidí jako pracovníky. Nyní zaměstnává 3 muže a 7 žen, z toho 1 vedoucího a 9 lidí jako pracovníky. Ant. Perlík vykonával u Karla Štolce kromě krmení dobytka i všechny důležité práce při setí, sklízení sena a při žních. Na závěr žádosti potvrdila obec Spomyšl správnost údajů a doplnila, že Ant. Perlík je pro hospodářství čp. 21 nepostradatelným a nenahraditelným. Zprošťovací evidenční listina a evidenční zprošťovací lístek pro Ant. Perlíka byl z obce odeslán na OH do Rce Zaměstnavatel Josefa Titěry se dokonce odhodlal využít své známosti v Zemědělské radě pro království České v Praze a telefonicky požádal o pomoc. Tamní úředník dr. Růžička mu dne 18.května 1917 píše dopis, v němž radí, jak správně postupovat, aby žádosti o sproštění strojníka Josefa Titěry bylo vyhověno. Doslova píše:... Bude nejlépe, když za strojníka bude žádati obec anebo žňová komise, která má zájem o jeho sproštění. V takových případech jest nejlépe, když se vyplní jak evidenční lístek sprošťovací, tak i sprošťovací evidenční listina a ohledně způsobu vyplnění byly dány pánům starostům obcí příslušné pokyny od politických úřadů. - Obecní úřad předloží evidenční listinu resp.lístek sprošťovací c.k. okresnímu hejtmanství, které postoupí žádost c.k. místodržitelství nebo přímo ministerstvu orby. Bylo by záhodno, kdybyste ráčil zjistiti. kdy a pod jakým číslem byla žádost za sproštění odeslána od c.k. okresního hejtmanství, aby český odbor rady zemědělské mohl za účelem příznivého vyřízení žádosti intervenovati.... (konec citátu) Ze záznamů obce: Odeslán seznam povinníků k vojenskému odvodu v roce Jednalo se o ročníky narození Odeslána žádost Důstojnému farnímu úřadu v Lečicích o zaslání exxoffo úmrtního listu po zemřelém domobranci Josefu Jiránkovi ze Spomyšle Sl.ck.hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl doručen předvolací lístek zeměbranci Ant. Prachařovi Hejtmanství v Roudnici žádá o doručení povolávacího lístku zeměbranci Frant. Fišerovi. Lístek proti podpisu doručen Hejtmanství v Roudnici žádá o předání zeměbranského pasu Ant. Tošnerovi. Proti podpisu předán Hejtmanství do Roudnice zaslán seznam branců narozených v roce Hejtmanství v Roudnici žádá, aby byla doručena Ant. Prachařovi listina propustní a odebrán zeměbranecký pas. Stalo se Hejtmanství v Roudnici oznamuje, že odvod k vojsku bude letošní rok 7.března v Roudnici v sále u Koruny Františku Bartošovi doručena obsílka z Veltrus k vojenskému odvodu Hejtmanství v Roudnici odepsáno, že domobranské pasy byly doručeny Václavu Viktorinovi, Ant. Uhrovi proti potvrzení. Domobranecký pas Hynku Štolcovi byl vrácen, protože jmenovaný bydlí v Roudnici Hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl domobranecký pas proti podpisu dodán Ant. Malíkovi Slavné hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl proti podpisu dodán domobranecký pas Ant. Prachařovi Obec zasílá Slavnému hejtmanství v Roudnici výkaz o změnách vojenských dovolenců a zeměbranců za VIII

9 měsíc červen. (toto provádí obec každý měsíc!) Obec zasílá Slavnému bernímu úřadu v Roudnici výkaz odbývaných tanečních zábav za II. čtvrtletí (toto provádí obec každé čtvrtletí!) Slavné hejtmanství v Roudnici žádá, aby byly proti podpisu vydány domobranecké pasy Janu Novotnýmu, Bohumilu Šimákovi a Leopoldu Kosinrovi (?) Obec vrátila pasy zpět s podotknutím, že známo není, kde se zdržují Slavné hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl proti podpisu vydán svolávací lístek zeměbranci Frant. Krstkovi. Odesláno zpět s tím, že jmenovaný se zdržuje v Ústí n.labem Obecní úřad Spomyšl zasílá Obecnímu úřadu v Rovensku zprávu, že jejich příslušník Čeněk Holan (1875) se dnes k odvodu hlásil Slavné hejtmanství v Roudnici žádá o doručení domobranského pasu Frant. Zemanovi. Splněno Slavné hejtmanství v Roudnici zasílá úřední list k odvodu branců (roč ) k vojsku OÚ v Martiněvsi zasílá předvolání k odvodu Václavu Tomovi; 1896 OÚ v Nové Vsi zasílá předvolání k odvodu Ant. Kafkovi Okr.hejtmanství v Roudnici žádá o vyzvednutí domobraneckých pasů od Karla Štolce čp. 23 a Frant. Kulhavého a jejich zaslání do Roudnice. Pasy jim byly vráceny Okr.hejtmanství v Roudnici žádá o doručení propouštěcího listu a odebrání domobraneckého pasu p. Ant. Malíkovi čp Obecním úřadům ve Veltrusích a Jeňovsi se oznamuje, že Čeněk Srba a Karel Švec, tamní domobranci, byli zapsáni do seznamu domobranců ročníku Na veřejné tabuli vyvěšena vyhláška k odvodu k vojsku a všichni branci byli předvoláni na den 7.dubna Okr.hejtmanství v Roudnici žádá o rychlé zaslání seznamů branců ročníků 1875 a Okr.hejtmanství v Roudnici oznamuje, že letošní odvod k vojsku se bude za obec Spomyšl konat 7.března Předvolání doručeno všem brancům v obci Hejtmanství v Roudnici žádá, aby byl branec Karel Švec, nar. 1878, příslušný do Velhartic, obeslán k vojenskému odvodu na den 7.března (pozn.autora: Karel Švec z čp. 45) Obecní výbor ve Spomyšli žádá obecní úřad ve Velharticích o náhradu odvodních útrat za tamního brance Karla Švece. (pozn.autora: Karel Švec z čp. 45) Dopis z okr.hejtmanství v Roudnici: Odvod pro Spomyšl se koná dne o 8 h.dopol. v Roudnici Přednosta tratě v Rci zasílá seznam a ohlašovací lístky na rok 1906 k ohlášení povinných domobranců: Pražan, Srba Č., Šrytr Jan, Doubravský Václ OH v Rci se z obce oznamuje, že odvodem povinný Josef Vaněk čp. 66 dodatečně se hlásil k odvodu pro rok 1909 a žádá se, aby dodatečně do seznamu cizích odvodem povinných zanesen byl OH v Rci sděluje, že losování pro odvod v roce 1909 bude odbýváno 30.ledna 1909 v 10 hodin dopoledne v sále Roudnické pivnice v Roudnici. V obci obvyklým způsobem oznámeno a starosta se osobně zúčastní OH v Rci žádá o doručení předvolacích lístků k odvodu pro brance Fr. Kindla, Ant. Uhra, Josefa Šustra a Jaroslava Kubše. První dva doručeny, druhé dva vráceny jako nedoručitelné. začátek I. sv. války žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku Fr. Macákovi žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku Václavu Viktorinovi došla do obce instrukce k odvodu koní žádá OH v Kralupech o doručení svolávacích lístků Karlu Florianovi a Antonínu Krejzovi. Sděleno, že oba jmenovaní neaktivní službu dne o 9.hodině ranní nastoupili v příčině nařízené mobilisace zasílá OH v Rci potřebné tiskopisy týkající se potřebných příslušníků k činné službě povolaných zasílá OH v Rci vyhlášku upozornující obchodníky se zbožím na 52 živnostenského řádu. Všem obchodníkům na vědomí dáno žádá OH v Rci o doručení svolávacích lístků Ant. Řádovi, Janu Vorlovi, Václavu Švecovi a Ant. Šourkovi. Řádovi a Vorlovi doručeny, Švec a Šourek již jsou na vojně! žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku Josefu Zemanovi. Po úřední opravě zněl zavolací lístek na den 12.září žádá OH v Rci o doručení předvolání k odvodu Jaroslavu Štolcovi před odvodní komisi do Terezína OH v Rci žádá o počet koní s evidenčním lístkem, počet všech koní v obci vůbec a počet volů. Zpráva podána. Zasílá vyhlášku o svolání domobranců ročníků 1892, 1993 a Dne došla do obce vyhláška se seznamen domobranců ročníků , kteří se mají dostavit k prohlídce chce OH zprávu o možnostech ubytování civilních osob v obci. Zpráva o tom podána Sděleno na OH do Rce, že v obci se zdržuje Polák a legionář Fischer Zikmund ze Lvova, nar. 1893, obec žádá, aby byl zanesen do seznamu cizích branců OH v Rci: Prohlídka domobranců v roce rozených. (pozn.: postupně se prováděly prohlídky IX

10 ročníků mladších, nyní došlo i na tyto ročníky muži kolem 40 let věku) oznamuje OH v Rci, že požaduje soupis domobranců v roce rozených. Na C.k.velitelství zeměbraneckého hulánského pluku č.2 Vysoké Mýto a c.k. velitelství zeměbran. pěšího pluku č.8 v Solnohradě odešla z obce žádost o dovolenou pro členy spolku mlátícího stroje ve Spomyšli OH v Rci oznamuje osvobození starostů a radních, jež byli při domobraneckých prohlídkách uznáni způsobilými Na OH do Rce odchází žádost o osvobození Václava Turka čp. 4 a Karla Štolce čp. 21 od služby domobranecké ve zbrani OH v Rci oznamuje prodloužení zproštění domobranecké služby zemědělců. Všichni zemědělci, kteří jako takoví do konce listopadu t.r. byli zproštěni, o tom vyrozuměni Obec oznamuje komisi do Rce, že Karel Švec se dne domů navrátil. Příčinou návratu je osvobození od domobranecké služby do Obec oznamuje komisi do Rce, že se domobranecký vojín Josef Titěra domů navrátil jako strojník do Komisi do Rce se oznamuje, že Jan Šrytr se dne domů navrátil Komisi se z obce oznamuje návrat dalších vojínů domů Zhotoven seznam odvodem povinných, narozených r. 1914, kteří mají domovské právo ve Spomyšli: Tošner František, Spomyšl čp. 9, nar. ve Spomyšli, Florián Josef, Spomyšl čp. 51, nar. ve Spomyšli, Šeba Karel, Spomyšl čp. 79, nar. ve Spomyšli, Turek Antonín, Spomyšl čp. 4, nar. ve Spomyšli, Horký Josef, Spomyšl čp. 36, nar. ve Středoklukách, okr. Smíchov Do obce došlo z Litoměřic 11 svolávacích lístků pro brance. Obec zasílá jeden z lístků JUDr. Jar. Rechcíglovi do Mostu ONV oznamuje, že odvod v roce 1946 pro obec Spomyšl se bude konat dne Jiří Bartoň a Emil Duda nováčkové, žádají o povolení taneční zábavy dne u Műllerů jim oběma došel z Litoměřic do obce svolávací lístek Na zvláštním listě nazvaném Menný soznam občanov narodených v roku 1936, prihlásených k trvalému pobytu u MNV Spomyšl, okres Roudnice n.lab., který sestavila paní Šebová 3.srpna 1953, jsou uvedena tato jména branců: Hořánek Václav, Duchoslav Vladimír, Šeba Antonín, Puchner Vladimír Branecká zábava se konala 26.dubna 1961, zábava byla v pohostinství u rybníka, pokládaly se věnce u památníku padlým, hudba stála 820 Kčs (4 branci platili věnec a kytici za 120 Kč a dopláceli na hudbu 320 Kčs). leden 1963 Tento rok budou odvedeni branci: Uher Václav, Gregor Zdeněk, Rohan Stanislav, Tichota Milolav a Sankot Josef. Odeslány posudky na brance: Horký Ladislav, Šafařík Jiří, Šrytr Josef a Janouškovec Jiří Gážo Alois, nar v Rimavské Sobotě, v roce 1966 branec, bydliště Spomyšl čp. 21, pracuje jako dělník v JZD, středisko ve Spomyšli Rada MNV - branci: Víšek Vl., Melichar Zd. a Uher Jaroslav Rada MNV: Schváleny posudky na brance Melichara Ivana, Kolmana Karla, Duchoslava Jiřího a Bartoně Jiřího Rada MNV: Schválila posudky na brance Ant. Točína a Zdeňka Hoška Rada MNV: Schváleny posudky na brance Vartu, Szajka a Křičku Rada MNV: Odvod branců roč proběhne pro naši obec , zajistit jejich doprovod Rada MNV: Rada schválila posudky na brance ročníku 1957: Duchoslav J., Bureš, Cinybulk, Černý M Rada MNV + poslanci MNV schválili posudky na brance Jedličku, Puchnera a Duchoslava V Rada MNV: Pouze 1 branec ročníku 1963 (z obou obcí dohromady) Rada MNV: Odvod branců ročníku 1962 se uskuteční Účastní se ho zástupce MNV Odvod branců ročníku 1963 se uskuteční v pondělí t.r. za MNV se zúčastní s. Šeba Josef Odvodu branců se dne zúčastní za obec s. Šeba. Z dalších obecních záznamů, seřazených abecedně podle příjmení. Bartoš František, čp. 18: Na žádost OH v Rci byl zanešen do seznamu domobranců ročníku Dne oznamuje obec na Okresní vyživovací komisi do Rce, že vojín Fr. Bartoš se vrátil z vojny. F.B. zemřel 20.ledna žádá OH v Rci o vojenské spisy, které po zemřelém Fr. Bartošovi u jeho příbutných zůstaly. Otec zemřelého Jan Bartoš vypověděl, že syn u sebe žádné voj. doklady neměl. Bašta Josef: je mu doručen zeměbranecký pas. X

11 Beránek Jan : ONV Kralupy zasílá do obce svolávací lístek pro J.B. k odvodu dne 30.dubna Bohuněk Josef: se OH v Rci ptá, proč se nepřihlásil k taxe vojenské pro rok Protokol sepsán a odeslán. Borek Bohumil, nar. 1892: v září roku 1910 byl zanesen do seznamu domobranců. Brožek Josef příslušný do Železného Brodu: mu došel do obce svolávací lístek a byl odevzdán jeho matce Marii Brožkové proti podpisu je zmínka o vojínu Josefu Brožkovi, jemuž je doručena knížka. Brožek František, nar. 1900: dne byl ve Spomyšli zapsán do seznamu domobranců. Dobiáš Josef: v lednu 1915 je z obce na OH do Rce zaslána přihláška na vyživovací příspěvek domobrance J.D. Duchoslav Antonín, domkář čp. 35: žádá OH v Roudnici o zproštění presenční povinnosti služební svého syna Václava. OH v Rci žádá, aby se jeho syn Václav dostavil před odvodní komisi do Terezína dne OH v Rci dne sděluje Ant. Duchoslavovi, dělníku ve Spomyšli čp. 35, že se jeho žádosti o osvobození syna Václava od presenční vojenské služby vyhovuje. Ant. D. podruhé žádal o zproštění presenční povinnosti služební svého syna Václava. Jeho žádost byla opět postoupena na OH do Roudnice. Třetí žádost o zproštění syna Václava od vojenské povinnosti poslal Ant. D Rovněž tato žádost byla vyslyšena a Václav D. nemusel v roce 1913 na vojnu. Duchoslav Antonín nar.1927: v prosinci 1947 byl proveden zápis do odvodního seznamu Duchoslav Václav: mu přišlo do obce předvolání k odvodu mu byl doručen zavolací lístek. Okr. výboru v Mělníce zaslána žádost Rosálie Duchoslavové o propuštění Václava Duchoslava po 8týdenním výcviku domů. Fišer Josef, nar. 1879: v březnu 1918 se C.k. domobranecké velitelství č.9 v Litoměřicích táže na vojenskou příslušnost J.F. a kam odeslal civilní oděv před nastoupením vojenské služby a kde jsou jeho příbuzní. Odpověď, že manželka jmenovaného Veronika bydlí v Temešváru č.73 v Uhrách a civilní oděv že jí odeslal do Temešváru. J.F. příluší zeměbraneckému pěšímu pluku čís.9. Florián Josef: Obsílka k odvodu došlá z Veltrus mu nebyla doručena. Byla odeslána na úřad v Luky, okres Bochov, kde se J.F. zdržuje. Florián Karel: píší z Veltrus, aby K.F., nar. 1881, syn Josefa a Anny, roz. Duchoslavové, byl do seznamu domobraneckého odvodního zde zanesen. Obsílka k odvodu došlá z Veltrus mu nebyla doručena, protože 20.května 1901 zemřel v Karl. Varech a na tamějším hřbitově pohřben. Freud Arnošt, nar v Hostouni: v říjnu 1910 byl přílušný do Spomyšle, bydlel v Kralupech žádá OÚ v Hostouni OÚ Spomyšl, aby byl A.F., syn rabína Karla Freuda, zapsán do seznamu branců pro rok Stalo se. Freud Karel: v roce 1893 (leden) byl jako zeměbranec přepsán do seznamu domobraneckého. Freud Rudolf, nar. 1890: v říjnu 1909 přísluší do Spomyšle a byl zanesen do seznamu domobraneckého ve Spomyšli. Hanzlík Antonín: patří do Zlončic, odkud mu zaslali předvolání k odvodu. - OÚ Zlončice zasílá A. Hanzlíkovi další předvolání k odvodu žádá OÚ ve Zlončicích o doručení obsílky k odvodu pro A.H. Všechna předvolání mu byla doručena. Heller František: posílá OH v Rci dopis o dodatečné domobranecké prohlídce Fr. Hellera dne v Terezíně. Jmenovanému to bylo oznámeno. Hrobec Josef, nar. 1885: příluší do Chramostku. Dne dostává předvolání k odvodu, které mu bylo doručeno. Jiránek Václav: zemřel 2.června 1892 jako domobranec. Kalivoda Jindřich: žádá OH v Lounech o doručení obsílky k odvodu pro J.K. Obsílka doručena. Kalivoda Václav: ke dni nebyl občanem Spomyšle, ale žil zde. Dostává obsílku jako branec. Kameníček Josef: v únoru 1903 dostal předvolání k odvodu. Kindl František, nar. 1891: bylo sděleno, že jmenovaný taxant byl u odvodu za obec Spomyšl v r Klindera Ferdinand zmínka , kdy mu do obce přišel osvobozovací list od domobranecké povinnosti. Dne , kdy mu do obce z OH v Rci přišel zprošťovací list. Dne mu do obce došel přípis, že je od vojenské povinnosti osvobozen do Klindera Jaroslav, čp. 20: zasílá OÚ Tuklaty předvolání pro J.K. k odvodu. OH v Rci žádá o doručení svolávacího lístku rekrutu J.K. Lístky doručeny adresátovi. Krejza Antonín: v lednu 1914 žádá OH, aby mu byl odebrán zeměbranský pas a zaslán do Rce. Pas mu byl navrácen Kavka Josef: doručeno předvolání k odvodu v roce 1899 (požádal o to Obecní úřad Nová Ves, p. Podhořany). Korous Bedřich: v lednu 1915 je z obce na OH do Rce zaslána přihláška na vyživovací příspěvek domobrance B.K žádá OS v Rci o sepsání úmrtního listu po Bedřichu Korousovi, který padl co vojín c.k.pěšího pluku č.7 v boji v Korutanech. Úmrtní zápis byl sepsán a odeslán. Macák František st. nar. 1855: Dne žádá, aby byl jeho syn Antonín zproštěn presenční vojenské služby. Otec i syn jsou předvoláni na den ke stálé odvodní komisi do Terezína. Macák Josef: V roce 1905 se v obci Maria Saal (Kärnten) ohlásil Jos. Macák, roz. 1885, odvodem povinný, k pobytu pro rok zasílá OH v Rci zavolací lístek pro rekruta Josefa M. Machuta V.: obec zasílá na ONV do Rce potvrzení, že jmenovanému předala obsílku k odvodu. Neimel František: Dne byl zanesen do seznamu domobranců ročníku Novotný Jaroslav, nar.1879: r dostal dopis do Prahy, aby se dostavil k odvodu. XI

12 Novotný Ladislav: propuštěn ze svazku zemské obrany a byl připsán do seznamu domobraneckého. - Výnosem č ze dne zamítlo vojenské velitelství v Litoměřicích žádost Lad. N. o osvobození od služby domobranecké mu došel do obce osvobozovací list, který mu byl doručen. Obst Antonín: odvedený roku 1891, mu byl jako zeměbranci pluku č. 10 předán zavolací lístek. V březnu 1910 je mu na žádost OH v Rci odebrán zeměbranecký pas a zaslán na OH do Rce. Dne je mu vrácen nazpět a doručen. Prachař Václav: mu přišlo předvolání k odvodu mu je jako rekrutovi zaslán svolávací lístek. Pražan František: roku 1905 mu byl doručen zeměbranecký pas. Rytíř Antonín: přišel dopis z Dubí, okr.kladno, p. Rapice, že se tam přihlásil k odvodu spomyšelský příslušník Ant. Rytíř, bydlící v čp.81 v Újezdě. Okr. hejtmanství v Roudnici požádalo dopisem dne o předvedení Ant. Rytíře (*1880) dle čl.102 branného nařízení před stálou c.k. odvodní komisi v Terezíně dne 20.t.m. v 8 hod. dopoledne spolehlivým průvodčím. - Do Spomyšle oznámeno, že Ant. Rytíř byl v roce 1902 bytem v Čakovicích č.50 a byl odsouzem tamním úřadem k pokutě 20 K nebo 48 hodinami vězení za to, že se r nedostavil k odvodu. Suchý Karel: mu byla doručena obsílka k vojenskému odvodu. Svoboda Čeněk, nar. 1899: OH v Rci žádá uznání domovské příslušnosti domobrance Č.S. Dom. příslušnost se uznává. Šeba Antonín: dne došlo předvolání branci A.Š., který se ve Spomyšli zdržoval, od obec.úřadu v Čečelicích. Dne se situace s předvoláním opakovala. Šeba Antonín: údaj z uvádí, že A.Š. byl u hlavního odvodu v obci Čečelice, okr. Mělník. Šimák Vladimír: ke dni bydlí jako branec na Král. Vinohradech, ale přísluší do Spomyšle. Šimral Boh., příslušník Spomyšle: byl u odvodu a odveden. Dne mu byl doručen zavolací lístek. Šimral Jaroslav: žádá OH v Rci o doručení předvolání J.Š. k odvodu. Předvolání mu bylo doručeno žádá OH v Rci o doručení svolávacího lístku J.Šimralovi. Lístek byl doručen. Šimral Josef Antonín, roz. 1883: sděleno ob.úřadu v Uhách, že A.Š., roz.1883, se přihlásil ve Spomyšli k odvodu. OÚ v Budohosticích mu zaslal obsílku k odvodu. - Odpovězeno na okr.hejtmanství do Slaného, že obsílku podepsal otec brance, an týž je smrtelně nemocen. Šmejkal František, roz. 1883: ze Spomyšle do Nehonína odešel dopis, že se ve Spomyšli přihlásil k odvodu tamní příslušník Fr. Šmejkal. V lednu 1904 zapsán k odvodu v Sedlčanech, v té době slouží v Lužci. V dubnu 1904 mu přišla z OÚ Vorlov, p. Jistebnice, obsílka k odvodu, která byla ze Spomyšle odeslána do Lužce, kde jmenovaný slouží. Šourek Antonín: dne byl na Okr.hejtmanství do Rce zaslán jeho voj. pas za účelem jeho přepsání na pas zeměbranecký. Šrytr Jan: se hlásil jako zeměbranec. Šrytr Josef: v roce 1892 došla obsílka branci. Šrytr Václav, nar. 1886: Dne sděluje obec Spomyšl obec.úřadu v Rozstání, že V.Š. se ve Spomyšli přihlásil k odvodu dostává V.Š. z Okr.hejtmanství v Roudnici povolení, že se může k odvodu dostavit v Roudnici dne Švec Karel, čp. 33: se OH v Rci táže, za kterou obec byl K.Š. čp. 33 vypsán k odvodu. Podána zpráva, že to bylo za obec Velký Ježov pod odvodní komisí Vožice Mladá. Švec Karel, čp. 45: Okr.hejtmanství v Roudnici mu dne zasílá svolávací lístek ke cvičení na 13 dní počínaje dnem Dne mu byl doručen zavolací lístek ze Zeměbraneckého velitelství č.9 v Litoměřicích. Švec Václav, nar. 1881: dopisem na OÚ Velhartice sděleno, že se přihlásil ve Spomyšli k odvodu. Terynek František, nar.1892: obec Spomyšl žádá OÚ v Kosmonosech o vydání čelední knížky pro F.T. a současně oznamuje, že F.T. byl zapsán do seznamu odvodem povinných pro rok OÚ v Kosmonosech obratem odpovídá, že o Terynkovi nic neví a tak se věc postupuje na Mělník, ježto jeho matka tam bydlí. V roce 1913 je F.T. čeledínem u p.štolce čp oznamuje OH v Mladé Boleslavi, že předvolává Fr. Terynka k odvodu do Mladé Boleslavi na den a žádá zdejší úřad o vysvědčení totožnosti jeho osoby. Vysvědčení totožnosti bylo vydáno. Titěra Josef, nar. 1874: V červenci 1918 se J.T. zdržuje jako domobranecký vojín u strážního praporu č. 48, setnina I. dílna VI. v Komárově v Uhrách. Z vojny přišel 15.července 1918 a od té doby se zdržuje doma. Tlustý Bohumil, nar v Sazené, kam také ještě v roce 1912 přísluší, bydlí však ve Spomyšli, kde byl zapsán do seznamu branců. Tlustý František : byl zanesen do seznamu domobranců do ročníku Točín Oldřich, nar Vtelno-Mělník: došlo z Doplňovacího okresního velitelství v Litoměřicích hlášení, že O.T. byl propuštěn z branné moci. Tomek František: OH v Rci žádá obec o vystavení vysvědčení chudoby pro F.T., který zemřel jako dragoun v Mostě. Vysvědčení vystaveno a odesláno. Tošner Antonín: v roce 1893 (leden) byl jako zeměbranec přepsán do seznamu domobraneckého. Tošner František, čp. 9, nar. 1867: dne mu byl z Rce do Spomyšle odeslán domobranecký pas a zde doručen. Tošner Josef: mu přišlo do obce předvolání k odvodu. Bylo vráceno s tím, že jmenovaný bydlí v Hoř. Beřkovicích. - OÚ v Křivenicích, p. Dol.Beřkovice, sděluje, že občan Spomyšle Josef T., roku 1883 rozený, se XII

13 tam přihlásil k odvodu mu došlo do Spomyšle předvolání k odvodu bylo zasláno do Hoř. Beřkovic. Odtud předvolání vrátili, že nevědí, kde se J.T. zdržuje. Předvolání pak vráceno do Roudnice mu byl ve Spomyšli doručen zavolací lístek oznamuje OÚ ve Schvadu, že spomyšelský příslušník J.T. se přihlásil k odvodu na rok 1909 v jejich obci. - OÚ v Hoř. Beřkovicích žádá dopisem z , aby byl Josefu Tošnerovi, čp. 17, předán protokol o výslechu. Protokol byl jmenovanému předán. Tošner Václav: Farní úřad v Lužci žádá dne o sdělení, ke kterému pluku byl přidělen domobranec V.T., který dne zemřel. Sděleno, že k pěšímu pluku č. 42. Trpišovský Karel: žádá MěÚ v Brandýse n.l. o doručení spisu Karlu T. Spis doručen. Tyle Antonín: je mu z OH v Rci zaslán povolávací rozkaz k vojenskému cvičení. - Dne zasílá zeměbranec A.T. na OH do Rce přihlášku nároku na příspěvek k výživě podle zákona ze dne z.ř., č OH v Rci zasílá zeměbranci Ant. Tylovi list osvobozující. List mu byl předán. Uher Bohuslav: OÚ v Lešanech oznamuje do Spomyšle, že se v Nalezovsi narodil Bohuslav Uher, který je domobrancem pro rok Ve Spomyšli byl pak zanesen do seznamu domobranců. Uher František, nar.1888: v červnu 1907 bydlí ve Spomyšli, k odvodu pro rok 1909 se přihlásil v Neubergu. Uher Josef: mu byl ve Spomyšli doručen zavolací lístek; mu bylo doručeno předvolání k odvodu. Uher Josef: V září 1918 došel dopis z Pěšího pluku č. 42 o superarbitraci a požadavek na zjištění pobytu Josefa Uhra. Podána zpráva, že se jmenovaný vojín zdržuje u zeměbraneckého velitelství č. 9 v Litoměřicích. Na OH podána zpráva, že jmenovaný domobr. pěšák J.U. se zdržuje doma u svých rodičů a k žádnému oddílu čes.-slov. armády se dosud nehlásil. Vaněk Josef, nar. 1886: Předvolání k odvodu v Mělníce na den mu do Spomyšle zaslal OÚ v Býkvi. Předvolání k odvodu zaslané z OÚ v Býkvi dne bylo vráceno s tím, že zde jmenovaný vůbec nebydlí. Veselý Václav: žádost o doručení zeměbran. pasu vrácena na OH do Rce s tím, že V.V. se v obci Spomyšl od nezdržuje a odhlásil se do Bukole. Vidim František: žádá OÚ v Letkách zdejší OÚ o doručení předvolání k odvodu pro F.V. z Máslovic. Předvolání mu bylo doručeno. Vršovský František, nar. 1881: OÚ Bukol zasílá obsílku k odvodu pro Fr.V. Doručena OÚ Bukol zasílá obsílku k odvodu pro Fr.V. Doručena. Okr.soud zasílá pokutu 10 K, kterou u něho složil Fr. V. - V dubnu 1904 mu přišla z OÚ Bukol obsílka k odvodu, která mu byla předána. Vurma Antonín nar. 1893: OÚ v Lipkovicích sděluje dne , že je třeba A.V. zanést do seznamu domobranců ve Spomyšli. Z obecních kronik: Odvod, z 8 branců odvedli 2 (Dobruský Olda, Macák Jaroslav) Odvedeni Josef Šrytr, Václav Řada (ze 12-ti branců). březen 1932 K odvodu jdou: Titěra J., Štolc K. (čp.23), Uher Ant., Uher Josef, Švec Karel, Srba B., Tyle F., Heller R., Šimral Jar., Vorel J Branci u odvodu: Tyle Fr., Rechcigel Jar., Duchoslav Jos., Šourek Jar., Řáda Ant., Šimral Jar., Tyle Jiří, Suchý Jar., Horký Ladislav, Uher Alois, Vorel Václav; odvedeni Řáda Ant., a Šourek Jar Odvod branců v Kralupech n.vlt. odveden Tošner Oldřich, Fišer Jiří a Kopecký František. Tito branci nepořádali braneckou zábavu, jak to bývá ve Spomyšli zvykem V Kralupech n.vlt. byli u odvodu: Dobruský Vladimír, Uher Ladislav, Kacerovský Pavel, Tyle Antonín, Rohan Vratislav všichni byli odvedeni Odvedeni branci Plicka Oldřich, Melichar Zdeněk, Uher Jaroslav a Víšek Vladimír. Nebyl odveden Szajko Josef. Večer byla v místním hostinci branecká zábava, hojně navštívená U odvodu byli: Bartoň Jiří, Duchoslav Jiří, Kolman Karel, Melichar Ivan, Podrapský Jaroslav; odveden nebyl Bartoň Jiří Na Mělníku u odvodu: Léger Antonín, Szajko Pavel, Bureš Václav, Bartoň Jiří, Bartoň Milan, Černý Petr a Duchoslav Jaromír. Odvedeni byli: Léger Antonín, Bureš Václav a Duchoslav Jaromír U odvodu: Uher Jaroslav (čp. 90), Šeba Josef (čp. 38), Podhorník Stanislav (čp. 23), Duchoslav Jaromír (čp. 123), Pako Tibor. Všichni byli odvedeni Branci u odvodu: Točín Antonín, Hošek Zdeněk, Podhorník Stanislav. Odveden byl jen Točín Ant Branci byli u odvodu na Mělníku: Hošek Zdeněk, Podhorník Stanislav, Kříček Antonín, Szajko Zdeněk, Varta Josef; odveden pouze Varta Josef U odvodu na Mělníku: Duchoslav Jindra, Bureš Miroslav, Kříček Antonín, Cinybulk Jiří a Černý Miroslav; odveden nebyl Kříček Antonín Branci u odvodu na Mělníku: Duchoslav Vladimír, Puchner Miroslav, Jedlička Vladimír. říjen 1980 U odvodu 3 branci: Hrubiš Luboš, Nikl Pavel, Švec Karel, odveden byl pouze Švec Karel, druzí budou XIII