Manuál pro Vodohospodářský model Zelená louka

Transkript

1 Manuál pr Vdhspdářský mdel Zelená luka Mdel verze 17.1, 17.3 (LXI. a LXIII. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce dtace: říjen 2014

2 OSNOVA 1 ÚVOD Účel Manuálu a pužití Mdelu MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP Základní mdul (ZM) Vyrvnávací nástrj (VN) Mdel finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) Prvázanst a pstup zpracvání jedntlivých mdelů FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Stručný suhrn pjmů Výpčet míry pdpry Definice Tarifvé blasti Definice prjektu na zelené luce Základní mdely prvzvání VH infrastruktury v ČR POPIS MODELU VH MODEL ZELENÁ LOUKA Barevná knvence a frmát vstupních dat Vyplnění mdelu VH mdel zelená luka INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY List Inf List Zelená luka List Mdul pririty List Grafy List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpčet míry pdpry List Zdrje financvání List Výstup pr SFŽP List Makreknmická data

3 6 VELKÉ PROJEKTY Pužití směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení Metdika zpracvání eknmické analýzy (EA) Zadávání dat d Mdelu Velké prjekty List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti - CZK List Výstupy d žádsti - EUR SKUPINOVÉ PROJEKTY Pstup při zpracváni Skupinvých prjektů KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Kntrla frmálních údajů Psuzení výsledků z FA ( Individuální prjekty) Psuzení výsledků FEA ( Velké prjekty ) Psuzení výsledků FEA ( Skupinvé prjekty ) AKTUALIZACE FA/FEA K VYDÁNÍ ROPD A ZVA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ REJSTŘÍK

4 1 ÚVOD Obecná pravidla evrpských fndů v rámci plitiky sudržnsti vyžadují zpracvat finanční analýzu nákladů a přínsů (dále jen CBA) pr všechny prjekty, které vytvářejí příjmy 1 a zárveň nepdléhají pravidlům veřejné pdpře. 2 Nicméně pr prjekty s celkvými investičními náklady, nepřesahujícími 50 mil. EUR (tzv. Individuální prjekt ) 3, které vytvářejí příjmy a zárveň nepdléhají pravidlům veřejné pdpře, je vyžadván zpracvání puze dílčí části CBA, tzn. finanční analýzy. U prjektů, které vytvářejí příjmy a jejich celkvé investiční náklady přesahují výši 50 mil. EUR (tzv. Velký prjekt ), je vyžadván zpracvání CBA v plném rzsahu tj. zpracvání finanční, eknmické a citlivstní analýzy a analýzy rizik. 4 Tyt prjekty jsu přím psuzvány Evrpsku kmisí (dále jen EK ). Pr usnadnění zpracvání CBA v rámci dtačníh titulu Operační prgram Živtní prstředí (dále jen OPŽP ), byl vyhtven nástrj tzv. Mdel 5, který Zpracvateli analýzy (dále jen Zpracvatel ) usnadní a zajistí zpracvání pvinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, eknmické a citlivstní analýzy) v suladu s aktuálními metdickými dkumenty, viz kapitla 2. Přílhu Žádsti u prjektů generujících příjem, je vlastní vyplněný Mdel a Zpráva (viz Přílha 1 Manuálu). 6 V rámci snadnější rientace je v Manuálu pr dílčí části CBA pužíván následujících značení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, eknmická a citlivstní analýza. V Mdelech není implementvána ta část CBA, která se týká zpracvání analýzy rizik, jejíž zpracvání je vyžadván v rámci předlžení žádsti pr Velké prjekty. 7 Jak vhdné metdické zdrje pr zpracvání Analýzy Rizik je mžné pužít dkument Evrpské kmise - Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects kapitla neb dkument Asijské rzvjvé banky - Handbk fr the Ecnmic Analysis f Water Supply Prjects kapitla Účel Manuálu a pužití Mdelu Manuál k Vdhspdářskému mdelu pr prjekty na tzv. zelené luce služí jak vhdná pmůcka při vyplňvání a zadávání dat d Mdelu, ale také jak vhdný kntrlní nástrj pr psuzení a vyhdncení relevantnsti získaných výsledků. V Manuálu jsu uvedeny minimální pžadavky na vstupní data pr níže uvedené typy prjektů, která jsu zaptřebí vyplnit, aby byla zajištěna správná funkce Mdelu. 1 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 dst Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí Nařízení Rady (ES) 1083/2006, ddíl 2, článek 39, respektive Implementační dkument v platném znění - Operační prgram živtní prstředí Nařízení Rady (ES) 1083/2006, ddíl 2, článek 40 drážka e. 5 Mdel pr zpracvání finanční a eknmické analýzy a určení výše pdpry u prjektů vytvářejících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Mdel je vytvřen ve standardním sftwarvém prstředí MS Excel. 6 Směrnice MŽP O předkládání žádstí, v platném znění. 7 Nařízení Kmise (EU) č. 832/2011, Přílha XXI Velký prjekt, žádst ptvrzení pdpry pdle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/

5 Individuální prjekt 2. Velký prjekt 2. Obecně lze říci, že pžadavky na základní vstupní data jsu vesměs pr ba dva výše uvedené typy prjektů shdné s tím, že v rámci tzv. Velkých prjektů, musí být zpracvána CBA v plném rzsahu. Prt je rzsah vstupních dat prti individuálním prjektům, něc větší. Tent Manuál je vyhtven puze pr tzv. Vdhspdářský mdel zelená luka (dále jen VH mdel zelená luka ). Prjektem na zelené luce jsu definvány takvé prjekty, u nichž je prjektem vybudvána kmpletně nvá služba v pdbě dvádění a čištění dpadních vd neb zásbvání pitnu vdu. Jak upřesňující kritérium pr stanvení prjektu na zelené luce lze pužít tzv. Kritérium cenvé kalkulace. 10 T znamená, že v případě, že pr danu službu neexistuje v sučasnsti cenvá kalkulace a p realizaci prjektu tat cenvá kalkulace bude nvě stanvvána, jedná se vždy prjekt na zelené luce. V případě, že pr danu slžku již cenvá kalkulace existuje, nejedná se nvu službu a pr daný prjekt bude muset být FEA zpracvána na základě Mdelu pr Histrická data. Typvé příklady pr prjekty na zelené luce jsu následující: 1. Výstavba kanalizace (vdvd neexistuje). 2. Výstavba vdvdu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vdvdu. 4. Stávající vdvd 11 a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace 12 a výstavba vdvdu. Mdel vdhspdářský zelená luka vyplňuje Zpracvatel/Žadatel též v případě, že v dané aglmeraci (bci) Žadatel nevlastní žádnu vdhspdářsku (dále jen VH ) infrastrukturu, ačkliv zde již existuje v majetku jinéh vlastníka a v rámci prjektu je řešena dstavba infrastruktury. Sprnu situaci bude v předstihu knzultvat s Oddělením prvzvání vdhspdářské infrastruktury SFŽP. Knzultace s tímt Oddělením před vyplněním mdelu FA/FEA je rvněž dpručena pr prjekty, v nichž je TO tvřena více prvzními smluvami. Případné nejasnsti s vyplněním mdelu FA/FEA či nestandardní situace je mžné knzultvat s Oddělením prjektvé pdpry na vé adrese dtazy.fea@sfzp.cz. 10 Přílha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kteru se prvádí zákn č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu a změně některých záknů. 11 Stávající vdvd v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné h pvažvat za existující slžku VH systému v dané TO. 12 Stávající kanalizace v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné ji pvažvat za existující slžku VH systému v dané TO. 4

6 Všechny výše uvedené typy prjektů jsu pvažvány, dle definice čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, jak prjekty vytvářející příjem a svým zaměřením dpvídají pžadavkům na prjekty, které jsu předkládány d OPŽP, priritní sy 1 Zlepšvání vdhspdářské infrastruktury a snižvání rizika pvdní, respektive d blastí pdpry 1.1 Snížení znečištění vd a 1.2 Zlepšení kvality pitné vdy. Mdel je určen k pužití v prgramu MS Excel, verze 2003 a Zpracvání FA/FEA jiným sftwarem není přípustné. Při zadávání dat d Mdelu se předpkládá, že Zpracvatel FA/FEA má základní úrveň dvednstí s prací na PC a znalsti fungvání prgramu MS Excel. Mdel a manuál respektují pkyny českých úřadů z hlediska pdrbných nárdních pravidel, např. v blasti způsbilsti nákladů k financvání z Evrpských fndů. Manuál také předpkládá, že Zpracvatel má základní znalsti hledně pdmínek a pravidel dtačníh titulu OPŽP, respektive jeh Implementačníh dkumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dkumentů, vztahujících se k dtačnímu titulu OPŽP. Mdel a Manuál vychází z aktuálních verzí níže uvedených metdických dkumentů: Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, Evrpská kmise, srpen Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, June

7 2 MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP Pr plánvací bdbí byl na základě jednání mezi Česku republiku a Evrpsku kmisí pr prjekty v blasti vdníh hspdářství, které předpkládají financvání z OPŽP a jsu prvzvány v tzv. ddílném mdelu prvzvání, zpracván mim standardníh Mdelu FEA ještě Finanční mdel (FM), který se skládá ze: Základníh mdulu (ZM). 14 Vyrvnávacíh nástrje (VN). Mdely mají v rámci sektru vdníh hspdářství služit k ddržení pdmínek, které byly dhdnuty na zmíněných jednáních mezi ČR a EK Základní mdul (ZM) Základní mdul je aplikací vytvřenu v prstředí MS EXCEL, pmcí které je vyčíslvána ex ante hdnta (prgnóza) přiměřenéh zisku, pčítanéh na základě návratnsti vlženéh kapitálu. ZM aplikuje pžadavky vyplývající z Př. č. 7 Prgramvéh dkumentu OPŽP a je pvinnu přílhu prvzních smluv. Práci se ZM ppisuje Manuál k Finančnímu mdelu pr vlastníky a prvzvatele vdhspdářské infrastruktury. 2.2 Vyrvnávací nástrj (VN) Vyrvnávací nástrj pr tvrbu cen pr vdné a stčné je navazujícím mdelem pr ex pst (následné) vyrvnání cen pr vdné a stčné a dalších finančních tků na základě skutečných hdnt. 2.3 Mdel finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) Mdel FA/FEA služí primárně ke stanvení míry pdpry a prkázání splnění statních dtačních pdmínek jak je udržitelnst prjektu, případně udržitelnst celéh vdhspdářskéh systému. U velkých prjektů je FA rzšířena eknmicku analýzu, která služí k prkázání celsplečenskéh pzitivníh přínsu prjektu. 2.4 Prvázanst a pstup zpracvání jedntlivých mdelů Pstup zpracvání FA/FEA (ZM, VN) Dpručený pstup zpracvání uvedených nástrjů je následující: Zpracvání FA/FEA s využitím standardních prgnóz pr bě blasti vdhspdářských služeb (u prjektů na zelené luce je na Zpracvateli, aby určil předpkládané prvzní náklady prjektu). Výstupy z FA/FEA jsu především prgnózy minimálních cen pr vdné a stčné a vypčtená výše pdpry z OPŽP. 14 Manuál k Finančnímu mdelu je zveřejněn na 15 Metdika pr žadatele, rzvádějící pdmínky Přílhy č. 7 OPŽP, Pdmínky přijatelnsti vdhspdářských prjektů pr Operační prgram Živtní prstředí v prgramvacím bdbí

8 Zpracvání ZM a VN na základě výstupů ve FA/FEA pr zajištění knzistentnsti těcht nástrjů, a t především s respektváním minimálníh vývje cen pr vdné a/neb stčné. 7

9 3 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) je výpčet ukazatelů finanční výknnsti prjektu, stanvení míry pdpry a psuzení udržitelnsti prjektu, případně i celéh VH systému. U eknmické analýzy je hlavním výstupem psuzení celsplečenských přínsů prjektu. Obvykle se tat analýza prvádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsu vlastníkem a prvzvatelem různé subjekty je zaptřebí, aby byla taktéž FA/FEA knslidvána za ba subjekty. Jinými slvy, je nutné pr výpčet FA/FEA vlžit vstupní data získaná d prvzvatele i d vlastníka VH infrastruktury. Pr stanvení výsledků FA je pužita metdika diskntvaných peněžních tků, zpracvaná dle metdickéh pkynu vydanéh EK. Hlavními výsledky zpracvané FA jsu především následující údaje: Zhdncení finanční návratnsti investice a vlastníh (nárdníh) kapitálu. Stanvení příspěvku Splečenství, respektive výše pdpry z OPŽP. Kntrla finanční udržitelnsti prjektu ve smyslu tvrby dstatečné části čistých příjmů (tj. rzdíl mezi příjmy a prvzními náklady), a t ve výši více než plviny hdnty půvdní investice na knci eknmické živtnsti danéh prvku prjektu. Finanční návratnst investice lze psudit dhadem finanční čisté sučasné hdnty (FNPV/C) a finanční míry návratnsti (FRR/C). Tyt ukazatele vyjadřují schpnst čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů EU, měla by být FNPV/C záprná a FRR/C nižší, než diskntní sazba pužitá ve FA. Všechny tyt zásady vycházejí z metdickéh pkynu EK, Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects. 16 Výše příspěvku Splečenství, ptažm výše dtace z OPŽP, se stanvuje v suladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zhlednit příjmy prjektu tak, aby se příspěvek Splečenství upravil v závislsti na hrubém rzpětí samfinancvání, a aby nedšl k nadměrnému financvání. Finanční udržitelnst je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru pplatků (jak zdrj příjmů prjektu) měl vycházet ze skutečné ptřeby zdrjů a ceny by měly pkrývat přinejmenším náklady na prvz a údržbu, jakž i významnu část dpisů aktiv Stručný suhrn pjmů Prjekt vytvářející příjem Je definván v prvním dstavci článku 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 takt: Pracvníh dkumentu 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, EK, srpen Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, červen

10 Pr účely tht nařízení se prjektem vytvářejícím příjmy rzumí jakákli perace zahrnující investici d infrastruktury, za jejíž pužívání se účtují pplatky hrazené přím uživateli, neb jakákli perace zahrnující prdej neb prnájem pzemků či budv neb jakékli jiné pskytvání služeb za úplatu. Vdhspdářské prjekty jsu vždy prjekty vytvářející příjem. Relevantní příjem je příjem 18 dané investice a nikliv příjem celéh systému, jehž je prjekt sučástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady danéh prjektu pr účel finanční analýzy, musí být definvány jak přírůstkvé příjmy a náklady, tj. jak rzdíl mezi příjmy ve scénáři s prjektem a ve scénáři bez prjektu, tt platí bdbně i pr plžku nákladů. V případě, že scénář bez prjektu nemá ani příjmy a ani náklady (prjekt na tzv. zelené luce ), jsu pté příjmy a náklady danéh prjektu zárveň přírůstkvými příjmy a náklady. Individuální prjekt 19 V Implementačním dkumentu OPŽP je individuální prjekt definván následvně: Je knkrétní ucelený prjektvý záměr, jehž celkvé náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnut 50 milinů EUR. Za individuální prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů, tzv. skupinvý prjekt za předpkladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli a jeh celkvé náklady nepřevýší hranici 50 milinů EUR. Velký prjekt 20 V Implementačním dkumentu OPŽP je velký prjekt definván následvně: Operace slžená z řady prací, činnstí neb služeb, které jsu určeny k dsažení nedělitelnéh úklu přesné hspdářské neb technické pvahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkvé náklady v případě živtníh prstředí přesahují 50 milinů EUR. Za velký prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů tzv. skupinvý prjekt, za předpkladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli) a za pdmínky, že jeh celkvé náklady převýší hranici 50 milinů EUR. Pr určení celkvých nákladů prjektu se zapčítává také DPH, které je sučástí celkvých nákladů prjektu bez hledu na jeh nezpůsbilst. Analýza nákladů a přínsů (CBA) Je suhrnná analýza, která je využívána k prkázání, zda je z eknmickéh phledu žáducí daný prjekt realizvat a zda jeh realizace přispěje k plnění cílů reginální plitiky EU. Jestliže je výsledek psuzvání kladný, je následně prkazván, zda je příspěvek Splečenství (z fndů EU) nutný pr zajištění finanční realizvatelnsti prjektu. Plná analýza CBA (vyžadvána pr velké prjekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, eknmická analýza s analýzu citlivsti a rizikvá analýza. 18 Metdická příručka pr prjekty vytvářející příjmy dle čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, NOK MMR. 19 Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí

11 Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednu ze sučástí CBA a musí být zpracvávána pr všechny prjekty vytvářející příjmy, které nepdléhají pravidlům veřejné pdpry. Hlavním účelem FA je výpčet ukazatelů finanční výknnsti prjektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhdncení finanční návratnsti investice a vlastníh (nárdníh) kapitálu, stanvení příspěvku Splečenství a kntrla finanční udržitelnsti prjektu. Eknmická analýza (EA) a citlivstní analýza Eknmická analýza s analýzu citlivsti je jednu ze sučástí CBA a musí být zpracvána jak sučást CBA pr tzv. Velké prjekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prkázání celsplečenských přínsů předkládanéh prjektu. Citlivstní analýza je zaměřena na zjištění kritických prměnných prjektu, a t jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska eknmické analýzy. Prvádí se tak, že se prměnné prjektu pstupně mění určité prcent a sledují se následné změny ukazatelů finanční i eknmické výknnsti. Prvzní fáze prjektu Prvzní fáze prjektu je časvý hriznt, definvaný rkem uvedení prjektu d prvzu a bdbím zpracvání analýzy, které je uváděn v metdických dkumentech EK. Pr prjekty zpracvávané pmcí Vdhspdářskéh mdelu, je prvzní fáze prjektu v mdelu FA/FEA standardně přednastavena na bdbí 30 let (včetně rku uvedení prjektu d prvzu). Referenční bdbí FEA (příprava, realizace a prvz prjektu) Referenční bdbí FEA je definván jak bdbí přípravy a realizace prjektu (první rk přípravy/realizace prjektu, který lze zahrnut d referenčníh bdbí FEA je rk ) plus prvzní fáze prjektu. Referenční bdbí FEA je tedy vůči délce prvzní fáze prjektu delší přípravnu a realizační fázi prjektu. Cenvá úrveň Vzhledem ke skutečnsti, že v některých částech Mdelu jsu pužívány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyt pjmy jednznačně definvat. Stálé ceny jsu ceny, vyjádřené vždy k dané cenvé úrvni, která je určena jak základní, např. k začátku rku Pkud pak d rku 2013 d rku 2014 djde ke zvýšení cen výstavby 5 % puze z důvdu inflace cen stavebních prací, jsu náklady na tut výstavbu v rce 2014 ve stálých cenách stejné, jak v rce Lze stručně shrnut, že stálé ceny jsu ceny vyčištěné d vlivu inflace. Běžné ceny jsu napak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažvanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby je datum uskutečnění prvních způsbilých nákladů na přípravu a realizaci prjektu. Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí

12 v rce % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v rce Běžné ceny jsu tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskntvání Diskntvání je analytický nástrj, kterým se srvnávají náklady, přínsy a finanční tky v čase a který vyjadřuje základní skutečnst, že peníze v buducnu mají nižší hdntu, než peníze v sučasnsti. Pr každý rk, kterým je daný tk peněz psunutý d buducna, djde ke snížení jeh hdnty sučinem s faktrem 1/(1 + r), kde r je diskntní sazba v prcentech. Diskntní sazba je keficient pr výpčet sučasné hdnty předpkládaných buducích htvstních tků. Pr FA je r nastaven na hdntu navrženu EK ve výši 5 %, ttéž platí pr eknmicku analýzu, kde je všem diskntní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá sučasná hdnta Sučet htvstníh tku v nultém rce (investičních výdajů) a všech buducích tků (cash flw) plynucích z investice, které jsu převedeny na jejich sučasnu hdntu. Převd na sučasnu hdntu se prvádí diskntváním buducích tků. NPV/C Čistá sučasná hdnta (bez pdpry Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s jeh investičními náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů, měla by být NPV/C záprná (pkud prjekt není v režimu veřejné pdpry). Vyjadřuje celkvu návratnst prjektu v krunách. NPV/K Čistá sučasná hdnta (s pdpru Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s investvaným kapitálem příjemce pdpry, tj. s hledem na t, jak jsu investiční náklady financvány (vč. dečtení příspěvku Splečenství). Vyjadřuje návratnst nárdníh kapitálu, investvanéh d prjektu v krunách. FRR Finanční míra návratnsti Takvá výše diskntní sazby, při níž bude čistá sučasná hdnta (NPV) ve FA rvna nule. FRR/C Finanční míra návratnsti (bez pdpry Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s jeh investičními náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů, měla by být FRR/C nižší, než diskntní sazba pužitá pr analýzu (tedy FRR/C < 5 %) tehdy, pkud prjekt není v režimu veřejné pdpry. Vyjadřuje celkvu návratnst prjektu v prcentech. FRR/K Finanční míra návratnsti (s pdpru Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s investvaným kapitálem příjemce pdpry tj. s hledem na t, jak jsu investiční náklady financvány (vč. dečtení příspěvku Splečenství). Vyjadřuje návratnst nárdníh kapitálu investvanéh d prjektu v prcentech. ENPV - Eknmická čistá sučasná hdnta 11

13 Sučasná hdnta buducích sci-eknmických nákladů a přínsů. V případě, že čistá sučasná hdnta je větší než nula, je prjekt přijatelný. ERR Eknmická míra návratnsti Takvá výše diskntní sazby, při níž bude čistá sučasná hdnta buducích sci-eknmických nákladů a přínsů (ENPV) v eknmické analýze rvna nule. B/C Pměr přínsů a nákladů Pdíl sučtu všech přínsů plynucích z investice, k nákladům na investici. Pkud je index větší než jedna, je následně prjekt přijatelný. Faktr Aquis Hdnta envirnmentálních přínsů spjených s realizací prjektů v tét blasti by měla být ceněna s hledem na zprávu Evrpské kmise Přínsech suladu s envirnmentálním acquis pr kandidátské země. 22 Zpráva hdntí přínsy plnéh suladu s envirnmentálními nrmami EU pr Česku republiku (stejně jak pr další přistupující země). 3.2 Výpčet míry pdpry 23 V rámci Mdelu je implementván standardní přístup k výpčtu míry pdpry, který je v suladu s metdickými dkumenty, 24 publikvanými EK. Stručný ppis výpčtu je uveden v sekci níže. Pužité názvslví je převzat z ficiálníh zveřejněnéh překladu Přílhy XXI, Kmise (EU) č. 832/2010. Krk 1: stanvení míry nedstatku financvání (R) Nejdříve je třeba určit způsbilé výdaje (EE) v suladu s čl Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006: EE = DIC DNR Kde: EE jsu diskntvané způsbilé výdaje, DIC jsu diskntvané investiční náklady a DNR jsu diskntvané čisté příjmy. Pté je míra nedstatku financvání (R) stanvena jak: R = EE / DIC Krk 2: stanvení částky rzhdnutí (DA) Je částka, které se týká míra splufinancvání pr priritní su : DA = EC * R Kde EC jsu nediskntvané způsbilé náklady. Krk 3: stanvení (maximálníh) výše příspěvku Splečenství 22 The Benefits f Cmpliance with the Envirnmental Acquis, ECOTEC Research and Cnsulting Limited, rk Praktický přístup k eknmické analýze vdhspdářských prjektů v rámci Fndu sudržnsti, listpad V Pracvním dkumentu 4 přelžen jak Stanvení výše grantu 24 Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, EK, srpen Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, červen

14 EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra splufinancvání z fndů EU, určená pr priritní su dle rzhdnutí Kmise, kterým byl přijat perační prgram (čl Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). Metdika výpčtu FA pr vdhspdářské prjekty v ČR Metdika výpčtu FA pr vdhspdářské prjekty v ČR byla vypracvána na základě knzultací s JASPERS a následně byla předlžena ke schválení EK. EK předlženu metdiku schválila na knci měsíce července Definice Tarifvé blasti Základním předpkladem pr správný výpčet FA/FEA je správné nastavení blasti, pr kteru je FA/FEA zpracvána. Jak stavební kámen pr vymezení blasti zpracvání FA/FEA služí tzv. TARIFOVÁ OBLAST (dále jen TO ). Tarifvá blast TO je blast, pr kteru je připravena Kalkulace nákladů na pitnu a dpadní vdu neb Náklady pr výpčet ceny pr vdné a stčné dle pžadavků Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ). 25 Vzhledem ke skutečnsti, že území půsbnsti jedntlivých vdárenských splečnstí v České republice jsu v mnha případech velmi rzsáhlá, TO je čast výrazně větší než blast, která bude mít z realizace prjektu přímý užitek. Platí, že pr každu TO je finanční analýza zpracvána samstatně. V případě, že prjekt řeší blast s více TO (např. reknstrukce sběrných systémů/čov v aglmeracích s různu výší ceny pr stčné), i tak musí být analýza prvedena pr každu TO dděleně. Výsledná výše pdpry bude pčítána z analýz, zpracvaných pr každu z TO (stejně jak u skupinvých prjektů ). V případě, že žadatel/daná municipalita již předlžil/a prjekt v rámci Priritní sy 1 v některé z předchzích výzev OPŽP spadající d jedné tarifvé blasti, neb sučasně předkládá ještě další prjekt/prjekty d dané výzvy, je nutná knzultace se SFŽP hledně další administrace tht/těcht prjektu/ů a mžnsti případné knslidace finančních analýz. 3.4 Definice prjektu na zelené luce Prjektem na zelené luce jsu definvány takvé prjekty, u nichž je prjektem vybudvána kmpletně nvá služba v pdbě dvádění a čištění dpadních vd neb zásbvání pitnu vdu. Jak upřesňující kritérium pr stanvení prjektu na zelené luce lze pužít tzv. Kritérium cenvé kalkulace. T znamená, že v případě, že pr danu službu neexistuje v sučasnsti cenvá kalkulace a p realizaci prjektu tat cenvá kalkulace bude nvě prváděna, jedná se vždy prjekt na zelené luce. V případě, že pr danu slžku již cenvá kalkulace existuje, nejedná se nvu 25 Přílha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Celkvé vyúčtvání všech plžek výpčtu ceny pdle cenvých předpisů pr vdné a stčné. 13

15 službu a pr daný prjekt bude muset být FA/FEA zpracvána na základě Mdelu pr Histrická data. Typvé příklady pr prjekty na zelené luce jsu následující: 1. Výstavba kanalizace (vdvd neexistuje). 2. Výstavba vdvdu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vdvdu. 4. Stávající vdvd a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace a výstavba vdvdu. V rámci analýzy není v plžkách nákladů a příjmů (cash-flw) prjektu pčítán s finančními tky (cash-flw), které jsu uskutečňvány mezi vlastníkem a prvzvatelem pdprvané infrastruktury. Například nájemné, které je placen vlastníkvi infrastruktury d prvzvatele (je-li vlastník a prvzvatel dlišný), není zhledňván ani v příjmech ani v nákladech, prtže jde tk uvnitř analyzvanéh systému. Jinými slvy hranice analyzvanéh systému jsu kl jak prvzvatele, tak i vlastníka. Mdel vdhspdářský zelená luka vyplňuje Zpracvatel/Žadatel též v případě, že v dané aglmeraci (bci) Žadatel nevlastní žádnu VH infrastrukturu, ačkliv zde již existuje v majetku jinéh vlastníka (nezpůsbiléh žadatele) a v rámci prjektu je řešena dstavba infrastruktury. Sprnu situaci bude v předstihu knzultvat s Oddělením prvzvání vdhspdářské infrastruktury SFŽP. Knzultace s tímt ddělením před vyplněním mdelu FA/FEA je rvněž dpručena pr prjekty, v nichž je TO tvřena více prvzními smluvami. 3.5 Základní mdely prvzvání VH infrastruktury v ČR V ČR lze rzdělit prvzvání VH infrastruktury d čtyř základních kategrií: Oddílný mdel. Mdel samstatnéh prvzvání (Obec prvzuje sama). Vlastnický mdel. Smíšený mdel. Definice prvzních mdelů jsu uvedeny v dkumentu Metdika pr žadatele rzvádějící pdmínky Přílhy č. 7 OPŽP 14

16 4 POPIS MODELU VH MODEL ZELENÁ LOUKA VH mdel zelená luka je vytvřen v sftwarvém prstředí MS Excel, jeh struktura i způsb vyplnění jsu tak srzumitelné všem uživatelům se základní znalstí sftwarvéh balíku MS Office, verzí 2003, resp V pdkapitlách níže je přiblížena struktura Mdelu a vysvětlen pužití Barevné knvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Mdelu a jeh následnu kntrlu. 4.1 Struktura Mdelu Mdel je rzdělen d něklika tematických listů, kde jsu shrmažďvána data, která jsu si svjí pvahu pdbná. VH mdel zelená luka bsahuje následující listy: List Inf List Zelená luka List Mdul pririty 1 List Grafy List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpčet míry pdpry List Zdrje financvání List Výstup pr SFŽP List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti - CZK List Výstupy d žádsti - EUR List Makreknmická data Klad listů představuje kmprmis mezi pstupem Zpracvatele (Žadatele) při vyplňvání Mdelu a kncepcí Mdelu vzhledem k výpčtvé prvázansti jeh částí. V kapitle Vyplnění mdelu VH mdel zelená luka - je ppsán způsb vyplnění Mdelu, respektující výše uvedenu strukturu a přadí kladu listů. 4.2 Barevná knvence a frmát vstupních dat Barevná knvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracvateli (Žadateli) rientaci a vyplnění Mdelu, vč. následné kntrly vyplnění Mdelu. Při jejím ddržení je minimalizván rizik, že Zpracvatel (Žadatel) vyplní Mdel nesprávným způsbem, příp. pmene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky značují vstupní data, která musí Zpracvatel Mdelu pvinně vyplnit. Tyt buňky nejsu uzamčeny, tzn. že Zpracvatel FA/FEA může plžky v buňkách kpírvat neb měnit. Data, která se zadávají d tmavě žlutých buněk, služí ke kntrle statních zadaných vstupních dat neb jsu nezbytná k zajištění správné funkce a výpčtu Mdelu. 15

17 Zpracvatel musí vyplnit všechny žlutě pdbarvené plžky i v případě, kdy je jejich hdnta nulvá (tzn. Zpracvatel musí zadat hdntu rvnu 0 ). Světle žluté buňky jsu v Mdelu pčítány autmaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) neb představují užitečné dplňující infrmace charakteru danéh prjektu. Buňky nejsu uzamčeny, prt d nich lze vkládat, kpírvat neb lze prpjvat knkrétní data (případně text). Je zaptřebí upzrnit, že jestliže Zpracvatel změní předdefinvané neb vypčtené hdnty, musí tyt změny detailně zdůvdnit ve zprávě k FA/FEA předkládanéh prjektu. Šedivé buňky v Mdelu značují převážně dílčí záhlaví tabulek neb takvé buňky, které jsu vždy prázdné (nejsu relevantní) neb bsahují hdntu 0. Tyt buňky Zpracvatel FA nemůže nijak měnit ani upravvat. Buňky, které nejsu vybarveny (bílé buňky), jsu v rámci Mdelu dpčítávány autmaticky. Buňky jsu uzamčeny a není mžné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a t v závislsti na Zpracvatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (sukrmý neb veřejný subjekt) neb délky výstavby (závisí na plžce Předpkládané datum zahájení realizace prjektu a Předpkládané datum uknčení realizace prjektu ). Záprná čísla jsu v Mdelu znázrňvána dle účetníh zvyku, tedy v závrkách. Hdnty, které jsu v Mdelu pčítány, ale jejich hdnta je rvna = 0, jsu znázrněny Vyplnění mdelu VH mdel zelená luka Pr zajištění krektníh výpčtu a následnéh bdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracvatel (Žadatel) při vyplňvání pstupval v suladu s tímt Manuálem. Puze při správném vyplnění všech údajů je Mdel funkční. T především znamená, aby Zpracvatel FA/FEA vkládal d Mdelu nezbytná minimálně pžadvaná data (blíže viz kap. 4.2 Barevná knvence). Krmě th frmuluje SFŽP ČR následující dpručený pstup při vyplňvání Mdelů FA/FEA. V případě, že žadatel již úspěšně předlžil VH prjekt v některé z předchzích výzev OPŽP je nutné, aby před zpracváním FA prjektu kntaktval SFŽP. S cílem maximálně zjedndušit a usnadnit zpracvání VH mdelu zelená luka, dpručuje SFŽP Zpracvatelům (Žadatelům) následující pstup při zpracvání FA/FEA: 1. Zpracvatel přistupí ke zpracvání Mdelu pté, c se důkladně seznámil s relevantními dkumenty suvisejícími s pdáváním Žádsti pdpru z OPŽP, především Implementačním dkumentem OPŽP v platném znění, částmi becně platnými pr všechny priritní sy a specificky platnými pr relevantní priritní su. 16

18 2. Zpracvatel se nejdříve seznámí s tímt Manuálem, závaznu snvu Zprávy k VH mdelu zelená luka (Přílha č. 1), příp. vypracvaným příkladem (Přílha č. 2). 3. Na základě těcht infrmací Zpracvatel (Žadatel) bstará pdkladvé materiály, ptřebné pr řádné zpracvání VH mdelu zelená luka, příp. bude knzultvat prblémvé kruhy s dpvědnými pracvníky SFŽP. 4. Následně Zpracvatel přistupí k vyplnění Mdelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracvatel uknčí zpracvání Mdelu kntrlu relevance, úplnsti a správnsti dat zadaných d Mdelu, a dále kntrlu frmální, věcné i bsahvé správnsti a úplnsti Zprávy, vč. pžadvaných přílh. Zpracvatel v rámci zpracvání FA pr Individuální prjekt vyplňuje následující listy: List Inf List Zelená luka List Mdul pririty 1 (puze v případě, kdy chce Zpracvatel (Žadatel) upravit některé údaje d světle žlutě pdsvícených buněk např. vlastní cena pr vdné/stčné) List Investiční náklady běžné ceny List Zdrje financvání List Výstup pr SFŽP Zpracvatel v rámci zpracvání FEA pr Velký prjekt vyplňuje, krmě listů pr Individuální prjekt, rvněž následující listy: List Výpčet míry pdpry (puze tabulkvá část Citlivstní analýza ) List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti - CZK (puze tabulkvá část drvnání rzdílů ze zakruhlvání) Nedílnu sučástí zpracvání FA/FEA je, vedle vyplnění Mdelu, též zpracvání Zprávy k FA/FEA (viz Přílha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracvatel analýzy ppsat zadané hdnty nákladů a příjmů včetně jejich stanvení či dkazů na zdrj/e těcht hdnt. Případné úpravy přednastavených prgnóz 26 budu ve Zprávě nejen ppsány, ale i zdůvdněny! 26 Přednastavené prgnózy služí k výpčtu hdnt v průběhu celéh bdbí analýzy. V přednastavených prgnózách jsu pužívána buď Zpracvatelem zadaná data neb Mdelem vypčtená data, nicméně přednastavené prgnózy, které jsu umístěny v tmavě neb světle žlutých buňkách, mhu být Zpracvatelem upraveny. 17

19 5 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dkumentu OPŽP je Individuální prjekt definván následvně: Je knkrétní ucelený prjektvý záměr, jehž celkvé náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnut 50 milinů EUR. Za individuální prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů, tzv. skupinvý prjekt za předpkladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli a jeh celkvé náklady nepřevýší hranici 50 milinů EUR. V následujících kapitlách jsu detailně ppsány jedntlivé listy, které Zpracvatel vyplňuje v případě zpracvání FA pr Individuální prjekt. 5.1 List Inf Základní data, která musí Zpracvatel analýzy na listu Inf vyplnit, jsu suhrnné údaje jak Žadateli tak i samtném prjektu, ke kterému je Mdel zpracváván. Údaje uvedené v tmt listu, musí být v suladu s údaji uvedenými v elektrnické žádsti BENE-FILL. 27 V rámci listu Inf je v rámečku uveden znění textu seznámení se Zpracvatele, resp. Žadatele se zpracvávaným Vdhspdářským mdelem zelená luka dle příslušnéh manuálu, vč. dkumentů s tím suvisejících. List Inf musí být pdepsán a stvrzen Žadatelem dtaci z OPŽP a Zpracvatelem Mdelu. Obrázek 1: List Inf Tabulkvá část Identifikace Žadatele a prjektu 27 Odkazuje na platný frmulář žádsti, který Žadatel vyplňuje v elektrnickém prstředí BENE-FILL. 18

20 V rámci tht listu musí Zpracvatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jmén/název Žadatele, který předkládá Žádst na prjekt. Název prjektu [buňka F7]: Uvést přesný název prjektu, který je/bude uváděn ve všech suvisejících dkumentech k Žádsti na prjekt. ID prjektu [buňka F8]: Uvést identifikační čísl prjektu (ID prjektu), které dpvídá číslu elektrnické žádsti BENE-FILL. Kntaktní sba Žadatele [buňka F9]: Zpracvatel uvede jmén sby, která je kntaktní sbu Žadatele v rámci předlžené Žádsti na prjekt (přílha Žádsti Dklad, kterým je určena sba pvěřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídl Žadatele [buňka F10]: Zpracvatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádst d OPŽP, adresa musí být shdná s údajem v elektrnické žádsti BENE- FILL. Telefn [buňka F11]: Zpracvatel vyplní telefnní čísl na kntaktní sbu, uvedenu v buňce F9. [buňka F12]: Zpracvatel vyplní kntaktní na kntaktní sbu, uvedenu v buňce F9 neb na žádající subjekt (nemá-li kntaktní sba e- mail). Priritní sa (čísl) [buňka F14]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je předdefinvána na čísl priritní sy 1, které dpvídá priritní se, d které svým zaměřením prjekt spadá a pr kteru je Mdel vytvřen. Zařazení prjektu d uvedené priritní sy musí být v suladu Implementačním dkumentem OPŽP. Priritní sa (text) [buňka K14]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je předdefinvána s přesným zněním textu priritní sy (Zlepšvání vdhspdářské infrastruktury a snižvání rizika pvdní), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané priritní sy dpvídá definici dle Implementačníh dkumentu OPŽP. Oblast pdpry (čísl) [buňka F15]: Zpracvatel má mžnst vybrat jednu z mžnstí relevantní blasti pdpry 1.1 Snížení znečištění vd, 1.2 Zlepšení jaksti pitné vdy a neb kmbinaci bu blastí pdpry 1.1 a 1.2. Mžnst výběru uvedených blastí pdpry vychází ze zadanéh čísla priritní sy v buňce F14. Oblast pdpry (text) [buňka K15]: Na základě vyplněné plžky Oblast pdpry (čísl) [buňka F15] se autmaticky vyplní název dpvídající blasti pdpry. Přesné znění názvů blastí pdpry dpvídá definici, dle Implementačníh dkumentu OPŽP. Druh prjektu (text) [buňka K16]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je standardně předdefinvána s textem ve znění Prjekt na zelené luce (tzn. jedná se zcela nvu výstavbu). 19

21 Míra splufinancvání priritní sy [buňka F16]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hdntu 85 %. 28 Zahájení finanční analýzy (rk) [buňka I19]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na zahájení výpčtu FA v rce 2007, a t z důvdu mžnsti zapčítání způsbilých nákladů prjektu. Prvzní fáze prjektu (let) [buňka I20]: Zpracvatel vyplní délku prvzní fáze prjektu. Délka prvzní fáze je standardně přednastavena na 30 let. 29 (včetně rku uvedení d prvzu). Referenční bdbí FEA (příprava, realizace a prvz prjektu) (let) [buňka I21]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se dpčítá autmaticky s tím, že relevantní hdnta se zbrazí až p vyplnění kmpletních údajů na listu Inf a dále údajů investičních nákladech, nákladech a příjmech prjektu. Předpkládané datum zahájení realizace prjektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracvatel vyplní předpkládané datum zahájení stavebních a mntážních prací na prjektu v pžadvaném frmátu. Předpkládané datum uknčení realizace prjektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracvatel vyplní předpkládané datum uknčení stavebních a mntážních prací na prjektu v pžadvaném frmátu. Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, hdnta je dpčítána autmaticky. Cenvá úrveň nákladů a výnsů (rk) [buňka I27]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenvá úrveň je standardně nastavena na cenvu úrveň rku, kdy je vyhlášena daná výzva d OPŽP. Kategrie prjektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracvatel zvlí charakter prjektu s hledem na předpkládané celkvé náklady prjektu (vč. DPH) a předpkládaný kurz EUR v dbě schválení prjektu Řídícím rgánem 30. Zpracvatel pr určení charakteru prjektu vychází z Definice pr Velké prjekty, uvedené v Implementačním dkumentu OPŽP v platném znění. Způsb přepčtu směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení a pr sledvání čerpání alkací peračních prgramů s velkými prjekty je dán Metdickým pkynem Ministerstva financí. 31 Má Žadatel nárk na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracvatel vyplní plžku v závislsti na charakteru žádajícíh subjektu. Vrácení DPH je vztažen puze na investiční plžky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikli na prvzní náklady a příjmy prjektu. V případě, že žádající subjekt 28 Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí , pdpra bude pskytvána z prstředků Fndu sudržnsti s maximální hranicí d 85 % celkvých způsbilých veřejných výdajů. 29 Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, EK, srpen Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, červen Orientační dbu d předlžení prjektu p jeh schválení ŘO může Zpracvatel určit na základě Schématu schvalvání velkých prjektů OPŽP, uvedenéh v Příručce pr žadatele v platném znění. 31 Přílha č. 1 - Pkyn pr pužití směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení a pr sledvání čerpání alkací peračních prgramů s velkými prjekty, Metdika finančních tků a kntrly prgramů splufinancvaných ze strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh rybářskéh fndu na prgramvé bdbí

22 má nárk na vrácení DPH (je plátcem DPH), vybere v tét buňce Zpracvatel mžnst ANO (vratná DPH se stává nezpůsbilým nákladem prjektu). V případě, že žádající subjekt nemá nárk na vrácení DPH, vybere Zpracvatel mžnst NE (nevratná DPH se stává způsbilým nákladem prjektu). V případě že Žadatel má nárk na vrácení DPH puze u vybraných plžek (některé z plžek uvedených na listu: Investiční náklady-běžné ceny ), musí Zpracvatel vybrat mžnst částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí plžky ve [slupci U, W, Y], u kterých nemá nárk na dpčet DPH). Má Žadatel nárk na uplatnění daně z příjmů při výpčtu míry pdpry? (ANO/NE) [buňka I32]: Zpracvatel vybere mžnst NE v případě, že Žadatel nemá nárk na uplatnění daně z příjmů při výpčtu míry pdpry. V jiném případě vybere Zpracvatel mžnst ANO. Jestliže zvlena mžnst ANO, musí být splněny všechny níže uvedené pdmínky: FA zahrnuje puze jeden subjekt, nikliv více subjektů (například u analýzy kde je rzdílný prvzvatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). Prjekt zahrnuje pdstatný rzsah činnstí danéh subjektu prjekt nesmí představvat puze malu dílčí část bchdních činnstí danéh subjektu. Žadatel je subjekt s pvinnstí platit daň z příjmů. Žadatel je veřejný neb sukrmý subjekt? (veřejný/sukrmý) [buňka I34]: Zpracvatel vybere v plžce jednu z mžnstí, a t dle charakteru žádajícíh subjektu. Při výběru Zpracvatel pstupuje v suladu s Implementačním dkumentem OPŽP v platném znění a v suladu s relevantními Směrnicemi MŽP. Pkud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (bec/kraj/statní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je měst neb bec, vybere Zpracvatel mžnst bec, pkud je Žadatelem kraj, vybere mžnst kraj a pkud je Žadatelem např. příspěvkvá rganizace neb jiný veřejný subjekt, vybere mžnst statní veřejný. 5.2 List Zelená luka V rámci tht listu jsu uvedeny všechny ptřebné plžky (vyjma investičních nákladů), které jsu hlavními vstupními plžkami/parametry pr výpčet Mdelu FA. Všechna data, která jsu na tmt listu vyplněna, jsu autmaticky prpjena na list Mdul pririty 1. Zpracvatel analýzy vyplňuje puze ty plžky (buňky), které jsu pdbarveny buď sytě neb světle žlutu barvu. Pdbarvení jedntlivých plžek je uskutečněn v závislsti na zvleném rzsahu prjektu více viz plžka rzsah prjektu. Vzhledem ke skutečnsti, že jsu data na tmt listu vyplňvána puze buď pr rk uvedení prjektu d prvzu (tabulkvá část Prjekt ) neb za aktuální rk zpracvání analýzy (tabulkvá část Zbytek systému ), nemusela by tudíž zadaná data v následujících letech analýzy dpvídat jejich předpkládanému vývji. Z tht důvdu má Zpracvatel mžnst data v jedntlivých letech na listu Mdul pririty 1 upravit. 21

23 Pr snadnější rientaci při vyplňvání listu je pr Zpracvatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která služí k rychlému přechdu mezi tabulkvými sekcemi, které musí Zpracvatel analýzy v rámci pžadvaných vstupních dat vyplnit. Obrázek 2: List Zelená luka Navigace List Zelená luka 1 je rzdělen na následující tabulkvé části: Tabulka Dmů. Tabulka Prjekt. Tabulka Zbytek systému. Tabulka Dmů Obrázek 3: List Zelená luka Dmů V rámci tabulkvé části vyplní Zpracvatel údaje, týkající se becných vstupních parametrů, rzsahu prjektu a druhu prvzvání (p realizaci prjektu). Výběr kraje [buňka E7]: Zpracvatel má mžnst vybrat Uživatelský vstup (v případě více TO) neb Kraj, ve kterém se nachází předkládaný prjekt. Tent parametr charakterizuje eknmické pstavení byvatel jedntlivých reginů v rámci České republiky, pr účely výpčtu sciálně únsné ceny jak sučtu cen pr vdné a stčné: 1. Zpracvatel vlí index na základě gegrafické plhy TO, d které prjekt spadá a reginu, ve kterém se TO nachází. 2. Pkud TO zasahuje d dvu a více reginů, Zpracvatel si zvlí v [buňka E7] Uživatelský vstup a pstupuje dle následujícíh vzrce: kde: I celkvý index i1 index eknmické charakteristiky reginu 1 I n = i1. p1 + i2. p ix. p p + p p x x

24 p1 pčet byvatel reginu 1, spadající d TO i2 index eknmické charakteristiky reginu 2 p2 ix pčet byvatel reginu 2, spadající d TO index eknmické charakteristiky reginu x px pčet byvatel reginu x, spadající d TO 3. Zpracvatel vlží hdntu celkvéh indexu I d tabulky Krajský index čistých příjmů dmácnstí, d plžky Uživatelský vstup. Dále pstupuje jak v bdě 1), z nabízených indexů vybírá první hdntu, která je rvna hdntě Uživatelskéh vstupu. Index reginální eknmické charakteristiky [buňka E8]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vyplní autmaticky, a t na základě vyplněné plžky v [buňka E7] a tabulky Krajský index čistých příjmů dmácnstí. Rzsah prjektu [buňka B11]: Plžka infrmuje rzsahu VH infrastruktury v dané TO, kde bude předkládaný prjekt realizván, Zpracvatel tedy musí vybrat jeden z předdefinvaných rzsahů VH infrastruktury. Na základě zvlenéh rzsahu VH infrastruktury jsu autmaticky žlutě pdbarveny buňky, a t buď puze v tabulkvé části Prjekt neb v bu tabulkvých částech sučasně, Prjekt a Zbytek systému. Výstavba kanalizace v TO neexistuje kanalizace. Výstavba vdvdu v TO neexistuje vdvd. Výstavba kanalizace a vdvdu v TO neexistuje vdvd ani kanalizace. Stávající vdvd a výstavba kanalizace v TO existuje vdvd32, ale neexistuje kanalizace. Stávající kanalizace a výstavba vdvdu v TO existuje kanalizace33, ale neexistuje vdvd. Druh prvzu [buňka B13]: V případě prjektů na zelené luce vybere Zpracvatel stávající typ prvzvání druhé slžky (vdvd neb kanalizace), pkud již druhá slžka existuje. V případě, že v rámci předkládanéh prjektu je řešena puze výstavba na zelené luce, musí Zpracvatel vybrat druh prvzvání v suladu s čestným prhlášením způsbu zajištění prvzu investice, který dkládá k Žádsti pdpru z OPŽP. Zvlený druh prvzvání má přímý vliv na zapčtení buď dpisů hmtnéh majetku neb nájemnéh d prvzních nákladů (více viz list Mdul pririty 1 )! Smíšený mdel. Oddílný mdel s dminantním vlivem veřejnéh vlastnictví. Oddílný mdel bez dminantníh vlivu veřejnéh vlastnictví. Samstatné prvzvání. 32 Stávající vdvd v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné h pvažvat za existující slžku systému v dané TO. 33 Stávající kanalizace v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné ji pvažvat za existující slžku systému v dané TO. 23

25 Vlastnický mdel Iterativní výpčet sptřeby vdy? [buňka B15]: Zpracvatel může v rámci plžky vybrat jednu z mžnstí An či Ne. Plžka může být nastavena na hdntu Ne puze v případě, kdy jsu data zadávána d Mdelu (nedchází k iteracím p každém zadání dat). P uknčení zadávání dat musí být plžka nastavena na An! Způsb zadávání vstupních dat pr prjekty na zelené luce Data pr blast pitné vdy jsu zadávána d slupce [E], pr blast dpadní vdy d slupce [G]. Data musí být vyplněna k rku uvedení prjektu d prvzu. U prjektů na zelené luce je u následujících dvu typvých příkladů: 1. Stávající vdvd a výstavba kanalizace v TO existuje vdvd, ale neexistuje kanalizace. 2. Stávající kanalizace a výstavba vdvdu v TO existuje kanalizace, ale neexistuje vdvd. Je nutné rzlišit jedntlivé TO pr dané slžky a následně dle th zadávat relevantní data d jedntlivých plžek a relevantních tabulek ( Prjekt versus Zbytek systému ). V případě příkladu 1: TO pr pitnu vdu (slupec E) zadáván dle TO sučasné cenvé kalkulace pr vdné (tat TO může ve většině případů přesahvat hranice realizvanéh prjektu). Relevantní vstupní data se zadávají d tabulky Zbytek systému (řádky ). TO pr dpadní vdu (slupec G) je dán hranicí dané aglmerace, ve které je prjekt realizván. Vstupní data se zadávají d tabulky Prjekt (řádky 21-61). V případě příkladu 2: TO pr pitnu vdu (slupec E) je dán hranicí dané aglmerace, ve které je prjekt realizván. Vstupní data se zadávají d tabulky Prjekt (řádky 21-61). TO pr dpadní vdu (slupec G) je zadáván dle TO sučasné cenvé kalkulace pr stčné (tat TO může ve většině případů přesahvat hranice realizvanéh prjektu). Relevantní vstupní data se zadávají d tabulky Zbytek systému (řádky ). V statních mžných případech, tj. puze výstavba vdvdu či kanalizace, kde druhá slžka neexistuje, je vždy TO určena hranicí dané aglmerace, ve které je prjekt realizván. Relevantní vstupní data se zadávají vždy d tabulky Prjekt (řádky 21-61). 24

26 Tabulka Prjekt Obrázek 4: List Zelená luka Prjekt V rámci tabulkvé části vyplní Zpracvatel údaje bezprstředně suvisející s realizací prjektu. Zpracvatel vyplňuje data puze d žlutě pdbarvených buněk (autmatické pdbarvení v závislsti na zvlené plžce Rzsah prjektu ). Ppulace a pkrytí vdhsp. službami: Pčet byvatel v tarifvé blasti [buňka E21]: Plžka je rientační a služí puze jak referenční hdnta pr psuzení napjensti byvatel na VH infrastrukturu. Infrmace celkvém pčtu byvatel v dané TO jsu zadávány k rku uvedení prjektu d prvzu. Vždy se jedná TO suvisející s daným prjektem. V případě, že nejsu TO pr vdvd a kanalizaci shdné, je vhdné d plžky zadat pčet byvatel z větší TO, pčet byvatel z druhé TO musí být uveden ve zprávě k FA/FEA. Pčet připjených byvatel [buňka E22]: Zpracvatel vyplní celkvý pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na vdvd (byvatelé, kteří budu nvě platit vdné). Např. jestliže uvedení prjektu d prvzu je v plvině danéh rku, musí být pčet byvatel připjených v rámci prjektu vypčten jak průměr pčtu byvatel za celý rk, tzn. v případě uvedení prjektu d prvzu v plvině rku, bude pčet připjených byvatel v prvním rce prvzu rven puze plvině byvatel. Celkvý pčet byvatel, kteří budu dle 25

27 předkládané Žádsti na prjekt připjeni, musí být ve FA/FEA deklarván k předpkládanému termínu předlžení závěrečnéh vyhdncení akce. Pčet připjených byvatel [buňka G22]: Zpracvatel vyplní celkvý pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na kanalizaci (byvatelé, kteří budu nvě platit stčné) Např. jestliže uvedení prjektu d prvzu je v plvině danéh rku, musí být pčet byvatel připjených v rámci prjektu, vypčten jak průměr pčtu byvatel za celý rk, tzn. v případě uvedení prjektu d prvzu v plvině rku, bude pčet připjených byvatel v prvním rce prvzu rven puze plvině byvatel. Celkvý pčet byvatel, kteří budu dle Žádsti na prjekt připjeni, musí být ve FA deklarván k předpkládanému termínu předlžení závěrečnéh vyhdncení akce. Sptřeba vdy, prdukce dpadní vdy: Průměrná denní sptřeba vdy na 1 člena dmácnsti (l/s*den) [buňka E26]: Zpracvatel vyplní průměrnu denní sptřebu vdy na sbu a den. Jestliže nejsu známy data sptřebě vdy v dané TO (z existujícíh vdvdu) musí být tat hdnta stanvena na základě dbrnéh dhadu neb převzata z prjektvé dkumentace. Nejčastěji je hdnta sptřeby vdy v ČR v intervalu l/s*den. Nicméně Zpracvatel může zadat sptřebu vdy v intervalu l/s*den, jestliže je zadaná sptřeba vdy mim standardní interval ( l/s*den), je nutné tut hdntu detailně zdůvdnit ve zprávě FA. Celkvá fakturvaná vda na 1 člena dmácnsti (m 3 /rk) [buňka E29] a [buňka G29]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, plžka se dpčítá autmaticky v pžadvaných jedntkách, dle zadané hdnty sptřeby vdy viz [buňka E26]. Celkvá fakturvaná vda - jiné (m 3 /rk) [buňka E30] a [buňka G30]: Objem fakturvané vdy d zákazníků, kteří jsu připjeni na kanalizaci. D fakturvanéh bjemu nesmí být zapčítány dmácnsti a významní znečišťvatelé. Celkvá fakturvaná vda významní znečišťvatelé (m3/rk) [buňka G31]: Objem fakturvané vdy d významných znečišťvatelů, kteří vypuštějí dpadní vdu pcházející z jinéh pužití, než je hygienické / sciální pužití a dpadní vda z malých kuchyní. Návdem pr určení, c je významný znečišťvatel může být následující definice: každý jedntlivý zdrj se zatížením větším než EO BSK 5 neb 120 kg den -1 CHSK. Celkvá prdukce vdy a dpadní vdy: Vda převzatá (m 3 /rk) [buňka E35]: Plžka je vyplňvána na základě bvyklých vdhspdářských definic. Vda předaná (bjem prdané vdy) (m 3 /rk) [buňka E36]: Plžka je vyplňvána na základě bvyklých vdhspdářských definic. Objem dešťvých a balastních vd (čištěných na ČOV) (%) [buňka G37]: Zpracvatel vyplní hdntu předpkládanéh mnžství dešťvých a balastních vd jak % z celkvéh bjemu dpadních vd. Následně je hdnta přičtena d plžky dpadní vda vyčištěná list Mdul pririty 1. 26

28 Příjmy v tarifvé blasti: Cena pr vdné bez DPH (Kč/m 3 ) [buňka E41]: Zpracvatel vyplní předpkládanu cenu pr vdné bez DPH. Hdnta musí být zadána v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, buňka I27). Výše ceny musí být stanvena s hledem na udržitelnst prjektu, tj. cena by měla pkrývat přinejmenším náklady na prvz a údržbu, jakž i významnu část dpisů aktiv. Cena musí být buď stanvena na základě pdrbné/rientační kalkulace prvzních nákladů neb musí krespndvat s výší ceny v místě bvyklé (cena z klních tarifních blastí). D zprávy zpracvatel uvede, jakým způsbem je cena kalkulvána (jednslžkvá/dvuslžkvá) a tt dlží. Cena pr stčné bez DPH (Kč/m 3 ) [buňka G42]: Zpracvatel vyplní předpkládanu cenu pr stčné bez DPH. Hdnta musí být zadána v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, buňka I27). Výše ceny by měla být stanvena s hledem na udržitelnst prjektu, tj. cena musí pkrývat přinejmenším náklady na prvz a údržbu, jakž i významnu část dpisů aktiv. Cena musí být buď stanvena na základě pdrbné/rientační kalkulace prvzních nákladů neb musí krespndvat s výší ceny v místě bvyklé (cena z klních tarifních blastí). D zprávy zpracvatel uvede, jakým způsbem je cena kalkulvána (jednslžkvá/dvuslžkvá) a tt dlží.. Průměrné zvýšení ceny za zvýšené znečištění (Kč/m 3 ) [buňka G43]: Průměrné zvýšení ceny za zvýšené znečištění d případných významných znečišťvatelů, kteří se vyskytují (budu čištěni) v TO viz [buňka G31]. Hdnta musí být zadána v cenvé úrvni rku zpracvání FA/FEA (list Inf, buňka I27). Jednrázvý neb nestandardní příjem prjektu (tis. Kč/rk) [buňka E44] a [buňka G44]: Zpracvatel má mžnst vyplnit d světle žluté buňky případný jednrázvý neb nestandardní příjem. Za jednrázvý příjem lze pvažvat např. přímu finanční spluúčast bčanů na realizaci prjektu jejich připjení. Finanční částka je většinu hrazena v rce připjení na infrastrukturu. Hdnty musí být zadány v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, buňka I27). Tat plžka nesmí být Zpracvatelem FA/FEA využívána k vědmému bcházení splnění pdmínky Udržitelnsti danéh prjektu. SFŽP si vymezuje mžnst buducí kntrly skutečnéh plnění tét plžky v bdbí p uknčení realizace a zahájení prvzní fáze prjektu. Úspěšnst výběru phledávek (vdné/stčné) (%) [buňka E45] a [buňka G45]: Tent ukazatel udává v prcentuálním vyjádření pměr nikdy nezaplacených phledávek k celkvým phledávkám spjených s danu službu. Pjem "nikdy nezaplacené" nelze zaměňvat s účetní klasifikací "nedbytné phledávky" (tedy phledávky, které se nacházejí v nějakém časvém hrizntu 27

29 p splatnsti). D výpčtu danéh ukazatele by měly být zahrnuty puze ty phledávky, které skutečně nikdy dlužník neuhradí. Plžka by se měla phybvat v rzmezí 99 % %. Infrmaci by měl pskytnut Zpracvateli FE/FEA sučasný prvzvatel dané slžky. U prjektů na zelené luce je pr danu slžku dpručván standardně nastavit 99,5 %. Technické parametry: Délka sítě (Km) [buňka E49] a [buňka G49]: Zpracvatel vyplní předpkládanu délku nvě budvané vdvdní sítě, resp. kanalizačníh sběrnéh systému, která bude realizvána vlivem prjektu. Jsu-li sučástí prjektu i přípjky, je nutné, aby zpracvatel zahrnul i veřejné části přípjek d předpkládané délky sítě. Náklady na prvz a údržbu: Fixní náklady (tis. Kč/rk) [buňka E53]: Zpracvatel vyplní fixní náklady pr rk uvedení prjektu d prvzu buď puze za jednu blast (dle rzsahu prjektu) neb jak sučet fixních nákladů za bě blasti dhrmady. Výše nákladů musí být zadána v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, buňka I27), (a t bez dpisů či nájemnéh). Fixní náklady se nemění v závislsti na bjemu - typickým příkladem fixních nákladů jsu sbní náklady na zaměstnance. Dle vypčtených prvzních nákladů by měla být stanvena cena pr vdné/stčné. Ve Zprávě k FA/FEA musí být detailně ppsán, jaké nákladvé plžky d fixních nákladů byly zapčítány. Variabilní náklady (Kč/m 3 ) [buňka E53] a [buňka G53]: Zpracvatel vyplní hdntu jedntkvých variabilních nákladů pr blast pitné vdy, resp. dpadní vdy pr rk uvedení prjektu d prvzu. Výše nákladů musí být zadána v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, buňka I27), (a t bez dpisů či nájemnéh). Variabilní náklady se mění v přímé závislsti s bjemem - typickým příkladem variabilních nákladů je sptřeba elektrické energie. Dle vypčtených prvzních nákladů by měla být stanvena cena pr vdné/stčné. Ve Zprávě k FA/FEA musí být detailně ppsán, jaké nákladvé plžky d variabilních nákladů byly zapčítány. Pstupné uvádění prjektu d prvzu: Vyplnění údajů v rámci plžek je relevantní v takvém případě, kdy se předpkládá pstupné uvádění části/í infrastruktury d prvzu, před definvaným předpkládaným datem uknčení realizace prjektu list Inf [buňka I24]. Celkvý pčet byvatel, kteří dle Žádsti na prjekt budu připjeni, musí být ve FA/FEA deklarván k předpkládanému termínu předlžení závěrečnéh vyhdncení akce. Pčet byvatel připjených na vdvd kumulativně (%) [buňka E58], [buňka F58], [buňka G58]: Kumulativní prcent napjvání pčtu byvatel v daném rce na vdvd. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být pčet byvatel napjených vlivem realizace prjektu rven 100 %. Prcent / pčet byvatel připjených v průběhu realizace prjektu, musí být pčítán jak rční průměr pčtu připjených byvatel. Na pčátku rku je připjen 0 byvatel, v plvině rku je připjen 300 byvatel a d knce rku již nikd nvý 28

30 připjen nebude, následně je průměrný pčet byvatel připjených na infrastrukturu v daném rce rven 150. Pčet byvatel připjených na kanalizaci kumulativně (%) [buňka E59], [buňka F59], [buňka G59]: Kumulativní prcent napjvání pčtu byvatel v daném rce na kanalizaci. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být pčet byvatel napjených vlivem realizace prjektu rven 100 %. Délka vdvdní distribuční sítě kumulativně (%) [buňka E60], [buňka F60], [buňka G60]: Kumulativní prcent délky vdvdu, který bude realizván a zprvzněn v daném rce. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být délka infrastruktury realizvána prjektem rvna 100 %. Délka kanalizačníh sběrnéh systému kumulativně (%) [buňka E61], [buňka F61], [buňka G61]: Kumulativní prcent délky kanalizace, která bude realizvána a zprvzněna v daném rce. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být délka infrastruktury, realizvaná prjektem, rvna 100%. Tabulka Zbytek systému Hdnty v tabulkvé části jsu vyplňvány puze v tm případě, kdy již v místě realizace prjektu existuje druhá slžka systému než ta, která bude vlivem prjektu realizvána. V případě, že je v plžce rzsah prjektu [buňka B11] vybrána jedna z mžnstí Stávající kanalizace a vybudvání nvéh vdvdu neb Stávající vdvd a výstavba nvé kanalizace, jsu v rámci tabulkvé části (pr danu blast) autmaticky žlutě pdbarveny relevantní plžky. V tmt případě musí být dplněny údaje i za existující systém, který Žadatel nevlastní či neprvzuje. Způsb zadávání dat pr Zbytek systému a definici TO pr druhu slžku je detailně uveden v úvdu relevantní části tht Manuálu. Ukázkvé příklady pr stanvení TO a zadání vstupních dat: 1. V rámci prjektu je řešena zcela nvá výstavba kanalizace a ČOV v rámci aglmerace jedné bce, která bude tvřit zcela nvu službu a tím i nvu TO pr danu bec. Všechna relevantní data prjektu budu zadána pr nvu TO d tabulky Prjekt. V místě prjektu již existuje stávající vdvd, který tvří TO reginálníh rzsahu. Všechna data (v tmt případě vdvd) musí být zadávána d tabulkvé části Zbytek systému dle TO, která tvří zmíněný celý regin. 2. V rámci prjektu je řešena zcela nvá výstavba kanalizace a ČOV ve dvu susedících bcích p realizaci prjektu budu bce tvřit jednu TO (jedntná cenvá kalkulace). V bu bcích již existuje stávající vdvd, všem každé měst tvří pr blast vdvdů samstatnu TO. Data (v tmt případě vdvd), která jsu zadávána v částech: Ppulace a pkrytí vdhsp. službami, Sptřeba vdy, Prdukce dpadní vdy, Celkvá prdukce vdy a dpadní vdy, 29

31 Technické parametry, Hdnta infra. majetku v přizvací ceně r (dle Metdickéh pkynu MZe 34 ) budu zadávána d tabulkvé části Zbytek systému jak prstý sučet hdnt. Data, která jsu zadávána v části: Cena pr vdné, musí být určena na základě knslidace kalkulací v daných TO tzn. sučet nákladů/sučet bjemů. Obrázek 5: List Zelená luka Zbytek systému Plžky v tabulkvé části Zbytek systému, které jsu shdné s plžkami v tabulkvé části Prjekt a tudíž již byly v rámci tabulkvé části Prjekt ppsány, z důvdu přehlednsti již ppisvány nejsu. Ppulace a pkrytí vdhsp. službami viz tabulkvá část Prjekt Sptřeba vdy, prdukce dpadní vdy viz tabulkvá část Prjekt Celkvá prdukce vdy a dpadní vdy: 34 Ministerstv zemědělství Č.j.: 401/ Metdický pkyn pr rientační ukazatele výpčtu přizvací (aktualizvané) ceny bjektů d Vybraných údajů majetkvé evidence vdvdů a kanalizací, pr Plány rzvje vdvdů a kanalizací a pr Plány financvání bnvy vdvdů a kanalizací. 30

32 Vda vyrbená (m 3 /rk) [buňka E79]: Plžka je vyplňvána na základě bvyklých vdhspdářských definic. Vda převzatá (m 3 /rk) [buňka E80] viz tabulkvá část Prjekt. Vda předaná (m 3 /rk) [buňka E81] viz tabulkvá část Prjekt. Odpadní vda dváděna vlnými kanalizačními výúsťmi (m 3 /rk) [buňka G82]: Zpracvatel vyplní hdntu bjemu dpadní vdy, dváděné vlnými kanalizačními výúsťmi, a t na základě dhadu (hdnta při silném dešti). Odpadní vda vyčištěná (m 3 /rk) [buňka G83]: Odpadní vda vyčištěná znamená bjem vdy, který prteče přes ČOV v průběhu danéh rku, kdy je tent bjem měřen. Průměrný přítk za bezdeštnéh pčasí za daný rk (m 3 /rk) [buňka G84]: Průměrný přítk na ČOV za bezdeštnéh pčasí v daném rce je využíván pr výpčet bjemu balastních vd. Hdnta je důležitá pr správný výpčet prvzních úspr z důvdu zkvalitnění kanalizace. Za předpkladu, že nedjde k únikům z kanalizace, nejnižší mžná hdnta je bjem fakturvané vdy; nejvyšší mžná hdnta je bjem vdy vyčištěné. Přesná hdnta pr tyt prměnné však nemusí být známa. V případech, kdy je prjekt převážně zaměřen na zkvalitnění (reknstrukci) kanalizace měl by Zpracvatel prvést stanvení výše bezdeštnéh přítku následujícím způsbem: Při pužití denních/týdenních hdnt přítku dpadní vdy na čistírnu: Zpracvatel zvažuje nejnižších 25 % hdnt (91 denních hdnt, 13 týdenních) neb takvé rzpětí hdnt, němž se prvzvatel dmnívá, že je reprezentativním vzrkem pr průměrný bezdeštný přítk, a vypčítá průměr těcht hdnt, následně je přepčítá na rční průměr. Příjmy v tarifvé blasti: Cena pr vdné bez DPH (Kč/m 3 ) [buňka E88] viz tabulkvá část Prjekt. Cena pr stčné bez DPH (Kč/m 3 ) [buňka G89] viz tabulkvá část Prjekt. Objem dpadní vdy s měřeným zvýšeným znečištěním (m 3 /rk) [buňka G90]: Objem fakturvané vdy d významných znečišťvatelů, kteří vypuštějí dpadní vdu pcházející z jinéh pužití, než je hygienické / sciální pužití a dpadní vda z malých kuchyní. Návdem pr určení, c je významný znečišťvatel může být následující definice: každý jedntlivý zdrj se zatížením větším než EO BSK 5 neb 120 kg den -1 CHSK. Průměrné zvýšení tarifu ke zvýšenému znečištění (Kč/m 3 ) [buňka G91] viz tabulkvá část Prjekt. Úspěšnst výběru phledávek (vdné/stčné) (%) [buňka E93] a [buňka G93] viz tabulkvá část Prjekt. Technické parametry: Délka sítě (Km) [buňka E97] a [buňka G97]: Zpracvatel vyplní délku stávající vdvdní sítě, resp. kanalizačníh sběrnéh systému v TO. 31

33 Hdnta infra. majetku v přizvací ceně r. 2009: Pjmem Hdnta infra. majetku je předpkládaná cena přízení stávající infrastruktury. Tat hdnta se pčítá na základě aktuální metdiky Ministerstva zemědělství Č.j.: 401/ pr rientační ukazatele výpčtu přizvací (aktualizvané)ceny bjektů d Vybraných údajů majetkvé evidence vdvdů a kanalizací, pr Plány rzvje vdvdů a kanalizací pr Plány financvání bnvy vdvdů a kanalizací, který zajišťuje jedntný pstup pr výpčet přizvací (aktualizvané) ceny bjektů d Vybraných údajů majetkvé evidence vdvdů a kanalizací pdle 5 zákna č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů a přílh č. 1 až 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kteru se prvádí zákn, ve znění pzdějších předpisů. Je třeba rientačně dělit celkvé ceny dle zde uvedených kategrií (stavební části linivé stavby a jiné, a zařízení). Náklady na prvz a údržbu: Pr sulad struktury a členění prvzních nákladů, které jsu v rámci Mdelu pžadvány, jsu v suladu s vyhlášku 428/2001 Sb. ze dne 16. listpadu 2001, kteru se prvádí zákn č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu a změně některých záknů (zákn vdvdech a kanalizacích), respektive přílhu č. 19 Celkvé vyúčtvání všech plžek výpčtu ceny pdle cenvých předpisů pr vdné a stčné, uvádíme převdní tabulku mezi plžkami prvzních nákladů. Z důvdu, že každý prvzvatel má pvinnst dle výše uvedených dkumentů takt každrčně připravvat kalkulaci ceny za vdné a stčné, neměl by tudíž být prblém pr Zpracvatele analýzy tat data bdržet. Vzhledem ke skutečnsti, že dle kalkulace prvzních nákladů je tvřena cena pr vdné a stčné, musí být prvzní náklady zadávány pr shdný rk, pr jaký je uvedena cena pr vdné neb stčné, tzn. je-li cena pr vdné/stčné uvedena např. pr rk 2009, musí být prvzní náklady taktéž zadávány za rk 2009 (není-li daný rk uknčen zpracvání analýzy v půli rku, musí být zadány prvzní náklady, dle kterých byla stanvena výše ceny pr vdné/stčné v daném rce). Struktura plžek v mdelech finančních analýz verze 17.1 a 17.3 Úplné vlastní náklady (včetně nevratné DPH), z th * materiál a náklady na energie Struktura plžek dle metdickéh pkynu 24142/ Struktura plžek dle metdickéh pkynu 22402/ Přílha č. 1 k patření becné pvahy ** survá vda převzatá celkem survá vda celkem (1.1.) survá vda pdzemní + pvrchvá (1.1.) pitná vda převzatá (1.2.) ** chemikálie chemikálie (1.2.) chemikálie (1.3.) ** statní materiál statní materiál (1.3.) statní materiál (1.4.) * přímé mzdy přímé mzdy (2.) přímé mzdy (3.1.) * statní přímé náklady

34 ** dpisy dpisy hmtnéh majetku (3.1.) ** pravy pravy hmtnéh majetku (3.2.) ** statní sbní náklady zdravtní a sciální pjištění (3.3.) ** náklady na čištění a vypuštění dpadních vd pplatky za vypuštění dpadních vd (3.4.) dpisy a prstředky bnvy infrastrukturníh majetku (4.1.) pravy infrastrukturníh majetku (4.2.) statní sbní náklady (3.2.) pplatky za vypuštění dpadních vd (4.4.) dpadní vda předaná k čištění (1.2.) ** energie elektrická energie (3.5.) elektrická energie (2.1.) statní energie (plyn, pevná a kapalná energie (2.2.) ** nájemné nájemné za užívání hmtnéh majetku (3.6.) nájem infrastrukturníh majetku (4.3.) ** statní statní (3.7.) statní prvzní náklady ve vlastní režii (4.6.) finanční náklady (5.) * výrbní režie výrbní režie (4.) výrbní režie (6.) * správní režie správní režie (5.) správní režie (7.) * pdddávky pdddávky (6.) statní prvzní náklady externí (4.5.) * nevratná DPH (ve vlastních nákladech) nevratná DPH (ve vlastních nákladech) Tabulka 1 Převdní tabulka mezi plžkami prvzních nákladů nevratná DPH (ve vlastních nákladech) 5.3 List Mdul pririty 1 Analýza prjektů v rámci OPŽP musí být prvedena na principu prvnání TO bez prjektu s TO s prjektem, tzn. pr výpčet je aplikván přírůstkvý přístup. Prt je základní členění jedntlivých plžek na tmt listu následující: TO jak celek zahrnuje stávající systém splečně s prjektem. TO bez prjektu Prjekt stávající stav systému a předpkládaný vývj. parametry vztahující se k předmětné nvé investici. Jakékliv plánvané investice v systému (mim prjekt) by měly být zahrnuty d údajů v plžkách TO bez prjektu. Pr snadné a rychlé vyplnění ptřebných hdnt uvedených na tmt listu, je Zpracvateli analýzy dpručen nejdříve kmpletně vyplnit pžadvaná data na listu Zelena Luka viz kapitla 5.2. P vyplnění pžadvaných dat na listu Zelená luka, jsu následně všechna vyplněná data autmaticky převedena d dpvídajících plžek na tmt listu. Vyplněná data jsu v rámci převdu mezi listy Zelena luka a Mdul pririty 1 autmaticky distribuvána v dpvídajících plžkách v průběhu celéh referenčníh bdbí. Distribuce hdnt je buď činěna jak prstý přens dat (tzn. v rámci Mdelu nejsu v daných plžkách předdefinvány žádné prgnózy) 33

35 neb jsu Zpracvatelem zadaná data prgnózvána v jedntlivých letech referenčníh bdbí a t dle přednastavených prgnóz. V případě, že Zpracvatel FA/FEA zasáhne d nastavených hdnt neb přednastavených prgnóz ve světle žlutých buňkách (pdžlucení je činěn v závislsti na definvaném rzsahu prjektu), musí být tyt úpravy Zpracvatelem ppsány ve zprávě k FA/FEA! Plžky, které jsu uvedeny na tmt listu a jsu shdné s plžkami uvedenými / ppsanými na listu Zelená luka, nebudu z důvdu přehlednsti na tmt listu pět detailně ppisvány. List Mdul pririty 1 je rzdělen na následující tabulkvé části: Tabulka Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1 Tabulka Hlavní vstupní parametry pr mdul pririty 1 Tabulka Prvzní náklady Tabulka Prgnóza sptřeby vdy a cen Tabulka Reinvestice Tabulka Plně nákladvá cena Pr snadnější rientaci při vyplňvání listu je pr Zpracvatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která služí k rychlému přechdu mezi tabulkvými sekcemi. Obrázek 6: List Mdul pririty 1 Navigace Tabulka Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1 V rámci úvdní tabulkvé části (zelené hraničení), jsu uvedena data, která nemůže, až na jedinu výjimku, Zpracvatel analýzy měnit. Plžka, která může být v tét části upravena je: Prům. denní sptřeba vdy na 1 člena dmácnsti (l/s*den) v rce zahájení finanční analýzy: Zpracvatel může tut plžku pr daný rk upravit. Hdnta je převzata/vypčtena na základě relevantních dat, která byla zadána na listu Zelena Luka. Ostatní plžky nemhu být upraveny, služí Zpracvateli/Žadateli jak infrmace s jakými přednastavenými parametry/hdntami je v rámci výpčtu Mdelu pčítán. Obecné vstupní parametry: Max. a min. denní sptřeba vdy na 1 člena dmácnsti, DPH uplatňvaná na vdhspdářské služby, faktr elasticity na změnu ceny pr vdné a stčné, max. pdíl výdajů dmácnstí na vdhspdářské služby, faktr krekce pr přizvací hdntu majetku, výše standardně prgnózvané ceny (SPC) a přijatelná výše tvrby dpisů pr prjekty na zelené luce. Dby živtnsti: Je standardně nastavena délka živtnsti pr vdvdní a dpadní ptrubí, statní stavby a zařízení. 34

36 Pstup ke stanvení prvzních údajů: Pr prjekty na Zelené luce je standardně přednastaven uživatelský vstup. Úspra nákladů prvzvateli v případě zkvalitnění sítí: Plžka udává standardně nadefinvané hdnty, se kterými je pčítán při výpčtu úspr nákladů. Časvě variabilní prměnné: Jedná se zejména údaje minimální rčníh nárůstu ceny nad rámce inflace (zde je nastavena hdnta 5% pr každý rk referenčníh bdbí analýzy), inflátr max. prgnózvané ceny, rční nárůst sptřeby vdy mim dmácnsti, vč. inflátru a nereinvestvaný zisk d vdárenskéh systému. Tyt údaje jsu standardně přednastaveny a prgnózvány d rku zahájení finanční analýzy d knce referenčníh bdbí analýzy. Tabulka Hlavní vstupní parametry pr mdul pririty 1 Tabulkvá část (světle mdré hraničení) je členěna d něklika základních částí, které jsu uvedeny níže: Ppulace a pkrytí vdhsp. službami Pčet byvatel v tarifvé blasti (#): - dle nastavení na listu Zelená luka, Zpracvatel může v průběhu referenčníh bdbí hdnty měnit. Pčet byvatel připjených na vdvd (#): - dle nastavení na listu Zelená luka, Zpracvatel může v průběhu referenčníh bdbí hdnty měnit. Jedná se pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na vdvd (byvatelé, kteří budu nvě platit vdné). Pčet byvatel připjených na kanalizaci (#): - dle nastavení na listu Zelená luka, Zpracvatel může v průběhu referenčníh bdbí hdnty měnit. Jedná se pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na kanalizaci (byvatelé, kteří budu nvě platit stčné). Sptřeba vdy a prdukce dpadní vdy Celkvá fakturvaná pitná vda, z th (m 3 /rk): Plžky jsu autmaticky pčítány jak sučet plžek vdy fakturvané za Dmácnsti a Jiné. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. Celkvá fakturvaná pitná vda, z th dmácnsti (m 3 /rk): Fakturvaná vda je autmaticky pčítána dle zadanéh pčtu stávajících/připjených byvatel a mdelvané sptřeby vdy. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. Celkvá fakturvaná pitná vda, z th jiné (m 3 /rk): Fakturvaná vda vyplněna na základě zadaných fakturvaných bjemů na listu Zelena luka. Zpracvatel může hdnty fakturvaných bjemů pr plžku Prjekt v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th (m 3 /rk): Plžky jsu autmaticky pčítány jak sučet plžek dpadní vdy fakturvané za Dmácnsti, Jiné a Významní znečišťvatelé. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. 35

37 Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th dmácnsti (m 3 /rk): Fakturvaná dpadní vda je autmaticky pčítána dle zadanéh pčtu stávajících/připjených byvatel a mdelvané sptřeby vdy. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th jiné (m 3 /rk): Fakturvaná dpadní vda vyplněna na základě zadaných fakturvaných bjemů na listu Zelena luka. Zpracvatel může hdnty fakturvaných bjemů pr plžku Prjekt v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th významní znečišťvatelé (m 3 /rk): Fakturvaná dpadní vda vyplněná na základě zadaných fakturvaných bjemů na listu Zelena luka. Zpracvatel může hdnty fakturvaných bjemů pr plžku Prjekt v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Celkvá prdukce vdy a dpadní vdy Vda vyrbená (m 3 /rk): Hdnta je přebírána z listu Zelená luka. V průběhu jedntlivých let referenčníh bdbí je Vda vyrbená pčítána v závislsti na hdntách v plžkách: Vda převzatá, Vda fakturvaná, Vda předaná a na veliksti ztrát vdy v systému. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda převzatá (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Platby za vdu převzatu (bez DPH) (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka a služí puze k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda fakturvaná (m 3 /rk): Hdnty jsu prpjeny na plžku Celkvá fakturvaná pitná vda, která je uvedena na tmt listě. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda předaná (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Příjmy za vdu předanu (bez DPH) (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka a služí puze k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda nefakturvaná (m 3 /rk): Objem vdy nefakturvané je pčítán jak Vda = vyrbená + převzatá fakturvaná předaná. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Ztráty (%): Ztráty jsu pčítány z plžek: Vda nefakturvaná, Vda vyrbená a Vda převzatá. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda celkem: Jedná se mnžství celkvých dpadních vd dváděných systémem. Hdnty jsu pčítány jak sučet plžek Vda 36

38 vyčištěná a Vda dváděná vlnými kanalizačními výúsťmi. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda dváděná vlnými kanalizačními výúsťmi (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka a služí k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda vyčištěná (m 3 /rk): Je dpadní vda, která je čištěna na ČOV, hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí jsu pčítány z hdnt uvedených v plžkách: Vda fakturvaná a Odpadní vda nefakturvaná (dešťvá a balastní vda). Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Průměrný přítk za bezdeštnéh pčasí za daný rk (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka a služí k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda fakturvaná (m 3 /rk): Hdnty jsu prpjeny na plžku Celkvá fakturvaná dpadní vda, která je uvedena na tmt listu. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda nefakturvaná (dešťvá a balastní vda) (m 3 /rk): Hdnty jsu pčítány na základě zadanéh prcentuálníh pdílu dešťvých a balastních vd, které Zpracvatel analýzy definval na listu Zelena luka. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Příjmy v tarifvé blasti Žadatelem definvaná cena pr vdné (bez DPH) (Kč/m 3 ): Zpracvatel analýzy může v jedntlivých letech referenčníh bdbí zadat svji výši ceny pr vdné bez DPH. Ceny pr vdné musí být zadávány v cenvé úrvni, která dpvídá rku zpracvání analýzy, cenvá úrveň je uvedena viz list Inf, [Buňka I27]. Zpracvatelem definvaná výše ceny, je v případě splnění přednastavených pdmínek s hledem na Udržitelnst prjektu, následně zahrnuta d výpčtu Mdelu. Pkud djde k využití přednastavených vzrců, je již v jedntlivých letech přednastavena pdmínka 5% nárůstu cen vdnéh nad rámec inflace. Žadatelem definvaná cena pr stčné (bez DPH) (Kč/m 3 ): Zpracvatel analýzy může v jedntlivých letech referenčníh bdbí zadat svji výši ceny pr stčné bez DPH. Ceny pr stčné musí být zadávány v cenvé úrvni, která dpvídá rku zpracvání analýzy, cenvá úrveň je uvedena viz list Inf, [Buňka I27]. Zpracvatelem definvaná výše ceny, je v případě splnění přednastavených pdmínek s hledem na Udržitelnst prjektu, následně zahrnuta d výpčtu Mdelu. Pkud djde k využití přednastavených vzrců, je již v jedntlivých letech přednastavena pdmínka 5% nárůstu cen vdnéh nad rámec inflace. Cena pr vdné (bez DPH) (Kč/m 3 ): Výše ceny pr vdné, která je převzata ze Zpracvatelem zadané výše na listu Zelena luka. Jestliže v TO existuje 37

39 stávající vdvd neb bude v rámci prjektu vdvd budván, musí být plžka vyplněna. DPH (Kč/m 3 ): Vypčtené DPH na základě vyplněné hdnty v plžce Cena pr vdné (bez DPH). Cena pr stčné (bez DPH) (Kč/m 3 ): Výše ceny pr stčné, která je převzata ze Zpracvatelem zadané výše na listu Zelena luka. Jestliže v TO existuje stávající kanalizace neb bude v rámci prjektu kanalizace budvána, musí být plžka vyplněna. DPH (Kč/m 3 ): Vypčtené DPH na základě vyplněné hdnty v plžce Cena pr stčné (bez DPH). Fakturvané částky (vdné a stčné sučet) bez DPH (tis. Kč/rk): Plžka není v rámci výpčtu Mdelu využívána, služí puze k detailnějšímu ppisu systému. DPH (tis. Kč/rk): Vypčtené DPH na základě vyplněné hdnty v plžce Fakturvané částky (vdné a stčné sučet) bez DPH. Úspěšnst výběru phledávek (vdné/stčné) (%): Plžky jsu převzaty za Zpracvatelem zadaných hdnt na listu Zelena luka. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Objem dpadní vdy s měřeným zvýšeným znečištěním (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka a služí k detailnějšímu ppisu systému, data nejsu pužívána ve výpčtu Mdelu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění (Kč/m 3 ): Hdnty jsu pčítány ze zadaných dat v plžkách: Objem dpadní vdy s měřeným zvýšeným znečištěním a Fakturvaná částka za vícenáklady ke zvýšenému znečištění, data nejsu pužívána ve výpčtu Mdelu. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. DPH (tis. Kč/rk): Vypčtené DPH na základě vyplněných hdnt v plžkách Průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění. Fakturvaná částka za vícenáklady (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka a služí k detailnějšímu ppisu systému, data nejsu pužívána ve výpčtu Mdelu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. DPH (tis. Kč/rk): Vypčtené DPH na základě vyplněných hdnt v plžkách Fakturvaná částka za vícenáklady. Jednrázvý neb nestandardní příjem prjektu (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Náklady na prvz a údržbu 38

40 V tabulkvé části jsu znázrněny vypčtené hdnty Úplných vlastních nákladů bez prstředků na bnvu infrastruktury jak TO bez prjektu tak prjektu samtnéh. Tabulkvá část služí ke kntrle výše Úplných vlastních nákladů bez prstředků na bnvu infrastruktury, jak jsu v rámci Mdelu v průběhu jedntlivých let referenčníh bdbí stanveny. Hdnty jsu přebírány z tht listu, z tabulkvé části Prvzní náklady. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Technické parametry Pčet přípjek (#):Jedná se pčet fyzických přípjek tzn. nejedná se pčet uzavřených smluv zajištění ddávek vdhspdářských služeb. Pčet přípjek služí puze k detailnějšímu ppsání systému, data nejsu využívána ve výpčtu Mdelu. Pčty přípjek jsu členěny pr blast vdvdů tak i kanalizaci. Délka vdvdní distribuční sítě (km): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka, kdy se jedná délku stávající distribuční sítě a délku sítě budvanu v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Délka vdvdní distribuční sítě k výměně (km): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka, kdy se jedná délku distribuční sítě k výměně realizvanu v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Pčet pruch vdvdníh ptrubí za rk (#): Pčáteční hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka, v jedntlivých letech referenčníh bdbí jsu pčty pruch mezirčně navyšvány 2 %. Zpracvatel může hdnty pčtu pruch v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Délka kanalizačníh sběrnéh systému (km): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka, jedná se délku stávajícíh kanalizačníh systému a délku systému budvanéh v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Délka kanalizační sítě k výměně (km): Hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka, kdy se jedná délku kanalizační sítě k výměně realizvanu v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Pčet pruch kanalizačníh ptrubí za rk (#)]: Pčáteční hdnty jsu přebírány z listu Zelená luka, v jedntlivých letech referenčníh bdbí jsu pčty pruch mezirčně navyšvány 2 %. Zpracvatel může hdnty pčtu pruch v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnta infra. majetku v přizvací ceně r Hdnty jsu přebírány z listu Zelena luka a jsu následně přeneseny d jedntlivých let referenčníh bdbí. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých 39

41 letech referenčníh bdbí upravit, a t v závislsti na případném rzvji VH infrastruktury v TO, která není sučástí předkládanéh prjektu. Tabulka Prvzní náklady V rámci tét tabulkvé části (tmavě mdré hraničení) jsu uvedeny pvzní náklady, které byly Zpracvatelem analýzy zadány na listu Zelena luka a prvzní náklady, které jsu v rámci Mdelu mdelvány pr jedntlivé rky referenčníh bdbí. Tabulka Prvzní náklady se člení d následujících tří části: Hdnty uživatelské prgnózy prvzních nákladů. Pitná vda. Odpadní vda. V případě kdy Zpracvatel definval rzsah prjektu na listu Zelena luka [Buňka B11] jak Výstavba vdvdu, Výstavba kanalizace, Výstavba vdvdu a kanalizace, mhu být v tabulkvé části Prvzní náklady upravvány puze řádky [292 - Fixní náklady prjektu, Jedntkvé variabilní náklady prjektu - pitná vda, Jedntkvé variabilní náklady prjektu - dpadní vda]. Jedná se prvzní náklady spjené s prjektem. V případě kdy Zpracvatel definval rzsah prjektu na listu Zelena luka [Buňka B11] jak Stávající vdvd a výstavba kanalizace neb Stávající kanalizace a výstavba vdvdu, mhu být v tabulkvé části Prvzní náklady upravvány řádky [292 - Fixní náklady prjektu, Jedntkvé variabilní náklady prjektu - pitná vda, Jedntkvé variabilní náklady prjektu - dpadní vda] neb řádky [306 neb změna prvzních nákladů Prjektu prti prvzním nákladům vypčteným Mdelem]. Jedná se prvzní náklady spjené s prjektem. V závislsti na předpkládaném způsbu prvzvání list Zelena luka, [Buňka B13], může Zpracvatel analýzy upravit přednastavené hdnty v buňkách [D502 - Pdíl dpisů hmtnéh majetku zahrnutých d prvzních nákladů, D503 - Pdíl plateb nájemnéh za užívání hmtnéh majetku zahrnutých d prvzních nákladů]. Ostatní buňky v tabulkvé části Prvzní náklady Zpracvatel analýzy nemůže v rámci Mdelu měnit. Hdnty uživatelské prgnózy prvzních nákladů Fixní náklady prjektu (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány ze Zpracvatelem zadané hdnty na listě Zelena luka. Hdnta je bez úprav vlžena d jedntlivých let referenčníh bdbí. Zpracvatel může výše nákladů v jedntlivých letech analýzy upravvat, tak aby náklady byly např. v suladu s pstupným připjváním byvatel na infrastrukturu apd. Náklady musí být zadávány v cenvé úrvni, která je uvedena na listu Inf [Buňka I27]. Úprava prvzních nákladů musí být ppsána ve Zprávě k FA. 40

42 Jedntkvé variabilní náklady prjektu pitná vda (Kč/m 3 vdy k realizaci) (Kč/m 3 ): Hdnty jsu přebírány ze Zpracvatelem zadané hdnty na listě Zelena luka. Hdnta je bez úprav vlžena d jedntlivých let referenčníh bdbí. Zpracvatel může výše nákladů v jedntlivých letech analýzy upravvat, tak aby náklady byly v suladu např. s pstupným připjváním byvatel na infrastrukturu apd. Náklady musí být zadávány v cenvé úrvni, která je uvedena na listu Inf [Buňka I27]. Úprava prvzních nákladů musí být ppsána ve Zprávě k FA. Celkvé variabilní náklady prjektu pitná vda (tis. Kč/rk): Celkvé variabilní náklady prjektu jsu autmaticky vypčteny na základě zadaných jedntkvých variabilních nákladů prjektu. Celkvé variabilní náklady jsu vypčteny pr každý rk referenčníh bdbí. Zpracvatel nemůže vypčtené hdnty v plžce měnit. Jedntkvé variabilní náklady prjektu dpadní vda (Kč/m 3 vdy vyčištěné) (Kč/m 3 ): Hdnty jsu přebírány ze Zpracvatelem zadané hdnty na listě Zelena luka. Hdnta je bez úprav vlžena d jedntlivých let referenčníh bdbí. Zpracvatel může výše nákladů v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravvat, tak aby náklady byly v suladu např. s pstupným připjváním byvatel na infrastrukturu apd. Náklady musí být zadávány v cenvé úrvni, která je uvedena na listu Inf [Buňka I27]. Úprava prvzních nákladů musí být ppsána ve Zprávě k FA. Celkvé variabilní náklady prjektu dpadní vda (tis. Kč/rk): Celkvé variabilní náklady prjektu jsu autmaticky vypčteny na základě zadaných jedntkvých variabilních nákladů prjektu. Celkvé variabilní náklady jsu vypčteny pr každý rk referenčníh bdbí. Zpracvatel nemůže vypčtené hdnty v plžce měnit. Celkvé prvzní náklady prjektu (tis. Kč/rk): Plžka je autmaticky vypčtena jak sučet fixních nákladů prjektu (pitná a dpadní vda) a celkvých variabilních nákladů prjektu pitná vda a celkvých variabilních nákladů prjektu dpadní vda. Zpracvatel nemůže vypčtené hdnty v plžce měnit. Pitná vda / Odpadní vda Tabulkvé části Pitná vda a Odpadní vda jsu v rámci VH mdelu zelená luka relevantní puze v případě, když je plžka Rzsah prjektu [Buňka B11] na listu Zelena luka nastavena na Stávající vdvd a výstavba kanalizace neb na Stávající kanalizace a výstavba vdvdu. V případě takt nastavenéh rzsahu prjektu, musí Zpracvatel na listu Zelena luka zadat prvzní náklady pr Zbytek systému. Prvzní náklady (jedntlivé plžky prvzních nákladů jsu přeneseny d dpvídajících tabulkvých částí (pitná vda, dpadní vda) na tmt listu. Jedntlivé plžky prvzních nákladů jsu v rámci výpčtu, dle přednastavených prgnóz v jedntlivých letech referenčníh bdbí, autmaticky mdelvány. Zpracvatel nemůže vypčtené hdnty v jedntlivých plžkách Mdelu měnit. V případě, že dle Zpracvatele nejsu jedntlivé plžky přírůstkvých prvzních nákladů a tím i celkvé přírůstkvé prvzní náklady v jedntlivých letech referenčníh bdbí, mdelvány v jím předpkládané výši, může Zpracvatel výši celkvých přírůstkvých 41

43 prvzních nákladů pr danu blast (pitná a dpadní vda) upravit v níže uvedené plžce. Změna prvzních nákladů Prjektu prti prvzním nákladům vypčteným Mdelem (tis. Kč/rk) řádky [306 a 395]: Zpracvatel d plžky vyplňuje nárůst neb úspru prvzních přírůstkvých nákladů prjektu prti přírůstkvým nákladům, které jsu mdelvány v rámci výpčtu. Náklady musí být zadávány v cenvé úrvni, která je uvedena na listu Inf [Buňka I27]. V případě, že Zpracvatel využije tét plžky k úpravě prvzních nákladů, musí být tat úprava detailně ppsána a vyčíslena ve Zprávě k FA/FEA! Úspra prvzních nákladů musí být zadána kladným číslem a nárůst číslem záprným! Vliv druhu prvzvání VH infrastruktury na stanvení prvzních nákladů Na základě definvaných druhů prvzvání VH infrastruktury viz kapitla 3.5, respektive zvlenéh druhu prvzvání na listu Zelena luka a [Buňka B13], jsu autmaticky přednastaveny v tabulkvé části Prvzní náklady v buňkách [502 a 503] prcenta pr zapčítání dpisů neb nájemnéh d prvzních nákladů prjektu. Tat přednastavená prcenta mhu být Zpracvatelem analýzy upravena. V případě, že Zpracvatel tat prcenta upraví, musí ve Zprávě k FA tut úpravu detailně zdůvdnit. Pdíl dpisů hmtnéh majetku zahrnutých d prvzních nákladů (0-100 %): Cílem nastavení tét buňky je umžnění správnéh výpčtu Mdelu s hledem na různrdst prvzníh charakteru splečnstí, které pr Mdel pskytují vstupní data pr plžku dpisy. Správné nastavení se dvíjí d pstavení vlastníka VH infrastruktury vůči způsbu prvzvání VH infrastruktury. Mdel ve svých výpčtech autmaticky pčítá náklady nutné k bnvě infrastruktury danéh systému. Prt je nutné ze zadaných prvzních nákladů správně eliminvat danu plžku, která v praxi služí jak zdrj financí vlastníkvi na bnvu majetku. Z th plyne, že u smíšenéh Mdelu prvzvání je krektní nastavení na hdntu 0 % neb blížící se 0%. V případě ddílnéh způsbu prvzvání, je krektní nastavení 100 % neb blížící se 100%. Pdíl plateb nájemnéh za užívání hmtnéh majetku zahrnutých d prvzních nákladů (0-100 %): Cílem nastavení tét buňky je umžnění správnéh výpčtu Mdelu s hledem na různrdst prvzníh charakteru splečnstí, které pr Mdel pskytují vstupní data pr plžku nájemné. Správné nastavení se dvíjí d pstavení vlastníka VH infrastruktury vůči způsbu prvzvání VH infrastruktury. Mdel ve svých výpčtech autmaticky pčítá náklady nutné k bnvě infrastruktury danéh systému. Prt je nutné ze zadaných prvzních nákladů správně eliminvat danu plžku, která v praxi služí jak zdrj financí vlastníkvi na bnvu majetku. Z th plyne, že u smíšenéh mdelu prvzvání je krektní nastavení na hdntu 100 % neb blížící se 100%. V případě ddílnéh způsbu prvzvání, je krektní nastavení 0 % neb blížící se 0%. Tabulka Prgnóza sptřeby vdy a cen 42

44 V tabulkvé části (fialvé hraničení) jsu uvedeny všechny prgnózy cen za vdné a stčné, které jsu v rámci Mdelu pčítány. Jedntlivé mdelvané prgnózy cen pr vdné a stčné jsu v přímé vazbě na mdelvanu výši sptřeby vdy na 1 člena dmácnsti. Zpracvatel nemůže v tét tabulkvé části, žádná data a hdnty upravvat. Tabulkvá část služí puze k zřejmění, jaké jedntlivé prgnózy jsu v rámci výpčtu aplikvány. V tabulkvé části je také zbrazena sptřeba vdy na 1 člena dmácnsti tak, jak je v rámci Mdelu pčítána. Výpčet sptřeby vdy v jedntlivých letech analýzy Sptřeba vdy 1 člena dmácnsti je pčítána dle níže uvedenéh vztahu. Limitní hdnty denní sptřeby vdy jsu uvedeny v tabulkvé části Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1, minimální hdnta je nastavena na 10 l/s.*den a maximální na 160 l/s*den. Hranice jsu nastaveny jak extrémy prt nevlivňují výpčet ppsaný níže. n n X ( 1+ A ).( B ) Y q = q n n kde: qn-1 sptřeba vdy v předešlém rce na 1 člena dmácnsti. An mezirční nárůst ceny nad inflaci v daném rce (%). Bn průměrný rční nárůst reálných čistých příjmů v daném rce (%). X faktr elasticity na změnu ceny V+S (-0.15). Y faktr elasticity na změnu příjmu (0.1). Pužité prgnózy cen pr vdné a stčné Jedntlivé prgnózvané ceny pr vdné a stčné jsu v tét části uváděny za bě blasti (vdvd a kanalizace) bez a včetně DPH. Prgnózy jsu pčítány ve stálých cenách dle cenvé úrvně uvedené na listu Inf, [buňka I27]. Mdel pčítá vývj ceny, která sučasně respektuje (pkud je t mžné) následující pdmínky, vyplývající z metdickéh pstupu dmluvenéh s Evrpsku kmisí (viz Přílha 3): cena vždy musí pkrýt alespň prvzní náklady systému; minimální nárůst cen 5% rčně nad inflací dkud není dsažen plně nákladvé ceny neb sciálně únsné ceny; dsažení plně nákladvé ceny na knci analýzy (tj. d 30 let), neb pkud není mžné v rámci sciálně únsné ceny dsažení alespň 70% plně nákladvé ceny na knci analýzy; a tvrba významné části dpisů, dle definice v Přílze 3. Mdel pčítá vývj ceny způsbem, který vyžaduje vyšší pčáteční cenu puze p vyčerpání statních mžnstí. Pkud vývj uvedený Žadatelem (viz výše v kap. 0) splňuje tyt pdmínky, Mdel tent vývj respektuje; v pačném případě jej přepčítá. 43

45 Tabulka Reinvestice Tabulkvá část (ranžvé hraničení) je rzdělena d základních pěti tematických částí. Uvedené hdnty jsu ve stálých cenách k cenvé úrvni uvedené na listu Inf [Buňka I27]. Zpracvatel nemůže vypčtené hdnty měnit, hdnty jsu pčítány ze zadaných dat uvedených buď na listu Zelena luka neb na listu Investicni naklady bezne ceny, respektive převzaty z listu Investicni naklady stale ceny. Hdnty v tét tabulkvé části služí jak vstupní hdnty pr výpčet výše reinvestic uvedených na listu Naklady a prijmy. Přizvací cena infrastruktury - Systém bez prjektu (kumulativní hdnty). Přizvací cena infrastruktury - Systém bez prjektu (rční změny). Prjekt - investiční náklady. Systém bez prjektu - rční náklady, reinvestice a zůstatkvá hdnta. Systém bez prjektu a bez dečtu prjektem reknstruvanéh majetku - výpčet plných dpisů. Jestliže je plžka Rzsah prjektu nastavena na: Výstavba vdvdu, Výstavba kanalizace, Výstavba vdvdu a kanalizace je v tét tabulkvé části vyplňvána puze blast Prjekt - investiční náklady. V případě, že v TO již existuje stávající vdhspdářská infrastruktura a plžka Rzsah prjektu je nastavena buď na: Stávající vdvd a výstavba kanalizace, Stávající kanalizace a výstavba vdvdu, a zárveň na listu Zelena luka jsu vyplněny hdnty v části Hdnta infra. majetku v přizvací ceně r. 2006, jsu následně v tét tabulkvé části autmaticky vyplňvány všechny uvedené blasti. Výpčet reinvestic pr Zbytek systému je prveden na základě předdefinvané délky eknmické živtnsti. Eknmická délka živtnsti je uvedena v tabulkvé části Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1. Vdvdní ptrubí Kanalizace Ostatní stavby Zařízení 40 let. 60 let 15 let. Tabulka Výpčet plně nákladvé ceny 40 let. V tabulkvé části (fialvé hraničení) je vypčtena plně nákladvá cena (dále jen PNC ) pr vdné a stčné. PNC pr vdné a stčné je vypčtena tak, že cena pkrývá prvzní náklady zbytku systému, prvzní náklady prjektu, investiční náklady respektive ptřebné reinvestice zbytku systému (vypčtené z hdnt infra. majetku v přizvací ceně r. 2006) a prjektu. 44

46 Pr definici PNC můžeme pužít následující definice: PNC je takvá cena pr vdné a stčné, která zajišťuje samfinancvatelnst vdhspdářské infrastruktury bez ptřeby ddatečných zdrjů financvání. PNC je takvá cena pr vdné a stčné generující výši nájemnéh, která pkrývá veškeré náklady na prvz a údržbu VH infrastruktury a sučasně generuje dstatečnu výši zdrjů na pkrytí veškerých dpisů infrastrukturníh majetku dle skutečných přizvacích cen a živtnstí jedntlivých typů majetku. Takt vypčtená cena nevstupuje d výpčtu Mdelu (cena/y není/nejsu zahrnuta/y d tabulky Prgnóza sptřeby vdy a cen ), ale služí k lepšímu ppsání jak prjektu, tak i celéh systému. 5.4 List Grafy V rámci tht listu jsu sumarizvány ve frmě grafických a tabulkvých výstupů knečné prgnózvané vývje ceny pr vdné a stčné tak, jak vstupují d dalších výpčtu FA/FEA. Dále je zde prkázán, zda je dsažen rk udržitelnsti prjektu, respektive zda je VH systém jak celek udržitelný viz plžka v grafu Cena k pkrytí 100% plných dpisů, respektive plžka Cena k pkrytí 70% plných dpisů. V každém grafu jsu znázrněny prgnózy: Knečné ceny pr vdné a stčné (relevantní pr výpčet FA/FEA). Sciálně únsné ceny pr vdné a stčné. Cena k pkrytí 70% plných dpisů pr vdné a stčné. Cena k pkrytí 100% plných dpisů pr vdné a stčné. Oba grafy nejsu uzamčeny a z tht důvdu může Zpracvatel analýzy upravit sy tak, aby prvnávané prgnózy byly c nejlépe zbrazené. Jedntlivé grafy mají rzsah znázrnění výstupů až d rku 2049 nicméně je zřejmé, že referenční bdbí pr jedntlivé prjekty se může lišit v závislsti na termínu uvedení prjektu d prvzu. Infrmace, který rk je pr danu FA/FEA pslední relevantní, je uveden pd jedntlivými grafy. 5.5 List Investiční náklady běžné ceny V rámci tht listu Zpracvatel vyplňuje investiční náklady prjektu v běžných cenách, které dpvídají cenvé úrvni rku, kdy byly/budu jedntlivé náklady vynalženy. Tzn., že prjektvé náklady ve zpracvaném plžkvém rzpčtu by měly být zpracvány v cenvých úrvních dle předpkládanéh bdbí realizace prjektu. Investiční náklady zadané d Mdelu (v běžných cenách ), musí dpvídat investičním nákladům, uvedeným v plžkvém rzpčtu, který je sučástí prjektvé dkumentace a plžkvému rzpčtu, který Žadatel vyplnil v BENE-FILL (zálžka J, resp. J2). Údaje týkající se investičních nákladů, se d Mdelu zadávají v tisících Kč s přesnstí na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad Kč, d Mdelu 45

47 Zpracvatel zadá čísl 20,825!!!), nikli vzrcem! Mdel následně zbrazuje zakruhlené hdnty na částku v tisících, tj. 21 tis. Kč, přest však Mdel pčítá s přesnými částkami zadanými Zpracvatelem. Investiční náklady, které svým charakterem přím nesuvisejí s realizvaným prjektem, nemhu být zařazeny d nákladů prjektu. List Investiční náklady běžné ceny je rzdělen d 3 hlavních blastí: Celkvé investiční náklady. Nezpůsbilé investiční náklady. Způsbilé investiční náklady. Upzrňujeme, že v mdelu verze 17.3 jsu níže uvedené slupce se sazbu DPH v listu Excelu psunuty vzhledem k tmu, že je mžné zadávat investiční náklady až d rku V následujícím textu je uveden ppis listu v mdelu verze Úprava DPH, částečné plátcvství DPH Zpracvatel analýzy může upravit přednastavenu výši DPH, která dpvídá jedntlivým plžkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může djít v tm případě, že Žadatel je na některé plžky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé plžky plátcem není. Pr krektní zajištění výpčtu je v tmt případě zaptřebí pstupvat následvně: Na listu Inf zvlit plžku Má žadatel nárk na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny u plžky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve slupci U a/neb W či Y 0 %, míst půvdních 100 %. V listu Investiční náklady běžné ceny u plžky, kde Žadatel je plátcem DPH a má nárk na dpčet DPH v krácené výši s keficientem, musí zadat ve slupci U a/neb W či Y % keficientu, míst půvdních 100 %. Takt nastavené DPH pr danu plžku je v rámci výpčtu definván jak sučást způsbilých nákladů prjektu. Vzhledem ke skutečnsti, že je DPH zahrnut d celkvých nákladů prjektu, a t i v případě, má-li Žadatel nárk na vrácení DPH, je následně částka, dpvídající vratné (tj. nezpůsbilé) DPH, samstatně uvedena na listu Zdrje financvání - [Buňka H47], více viz kapitla 5.9. V případě, že Žadatel nakupí službu neb díl (vyhtvené psudky, analýzy) d neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není pté DPH sučástí nákladů prjektu (Žadatel jej nemůže nárkvat). Zpracvatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [slupec T a/neb V či slupec X ] pr danu plžku jak rvnu 0, tzn. že DPH pr danu plžku nebude vůbec vypčten, a tudíž nebude ani pčítán d celkvých nákladů prjektu. Nicméně je zaptřebí si uvědmit, že tat skutečnst může nastávat pr všechny tři výše uvedené případy plátce, neplátce neb částečný plátce DPH. 46

48 Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně zapčítán d celkvých nákladů prjektu, nicméně částka dpvídající DPH, je v rámci výpčtu definvána jak nezpůsbilý náklad prjektu. V tmt případě musí Zpracvatel nastavit puze jedinu plžku: Na listu Inf zvlit plžku Má žadatel nárk na vrácení DPH?, mžnst ANO. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakupí službu d neplátce DPH, musí Zpracvatel analýzy nastavit Sazbu DPH [slupec T a/neb V či slupec X ] pr danu plžku rvnu 0. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakupí službu či díl (např. prjektvu dkumentaci) v jednm rce (např. 2008) d neplátce DPH, musí Zpracvatel analýzy nastavit Sazbu DPH [slupec T a/neb V či slupec X ] pr danu plžku rvnu 0. Pkud v dalších letech (např. 2009) nakupí stejnu službu (např. prjektvu dkumentaci) d plátce DPH, může Zpracvatel analýzy využít buňky Vlitelná plžka, kteru pjmenuje dle služby a ve [slupci T a/neb V či slupec X ] zadá dpvídající výši DPH. Při vyplnění názvu d uvedené buňky djde ke žlutému pdbarvení řádku a následně je mžné v jedntlivých letech realizace prjektu prmítnut investiční náklad k dané činnsti. Uvedený pstup platí také pr neplátce DPH s tím rzdílem, že Zpracvatel analýzy vybere na listu Inf Má žadatel nárk na vrácení DPH? mžnst NE. Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakupí službu d neplátce DPH, musí Zpracvatel analýzy nastavit danu plžku [slupec T a/neb V či slupec X ] rvnu 0. Změna plátcvství DPH v průběhu realizace prjektu V případě, že djde ke změně plátcvství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze prjektu, musí Zpracvatel (Žadatel) pstupvat následvně: Na listu Inf zvlit plžku Má žadatel nárk na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny pak pr danu plžku, které se týká přechd plátcvství DPH, uvést ve slupci U a/neb W míst půvdních 100 % upravené prcentní vyjádření pměru DPH v letech plátcvství ku sučtu celkvéh DPH dané plžky za všechny rky. Zhlednění změny plátcvství DPH ve vztahu ke způsbilým nákladům prjektu může být rvněž prveden pmcí vlitelných plžek (např. rzdělením předmětné předdefinvané plžky na částky s rzdílnu způsbilstí DPH a následným nastavením % způsbilsti (0 či 100) ve slupci U a/neb W a Y ). Takt nastavené DPH je v rámci výpčtu z části zahrnut d nezpůsbilých nákladů prjektu a z části d způsbilých nákladů prjektu. Veškeré skutečnsti suvisející s přechdem plátcvství DPH a zadáním dpvídajících hdnt d Mdelu musí Zpracvatel (Žadatel) detailně ppsat ve 47

49 Zprávě k FA/FEA. V mdelu verze 17.3 jsu výše uvedené slupce se sazbu DPH v listu Excelu psunuty vzhledem k tmu, že je mžné zadávat investiční náklady až d rku Celkvé investiční náklady Vyplní - li Zpracvatel krektně na listu Inf plžku Předpkládané datum zahájení realizace prjektu a plžku Předpkládané datum uknčení realizace prjektu a na listu Zelena luka plžku Rzsah prjektu, autmaticky se žlutě pdbarví plžky investičních nákladů, které dpvídají bdbí realizace prjektu, tak i jeh rzsahu. Některé plžky jsu autmaticky žlutě pdbarveny v letech, které dpvídají ještě rkům před zadaným pčátkem realizace prjektu (prjekce, nákup pzemků a staveb, technická pmc, viz bdy níže). Nicméně i tyt náklady mhu být náklady prjektu, a t jak způsbilými tak i nezpůsbilými náklady (více viz Implementační dkument OPŽP). 35 Obrázek 7: List Investiční náklady běžné ceny Celkvé náklady prjektu V rámci standardníh plžkvéh rzpčtu jsu většinu uvedeny také plžky Příprava staveniště a Kmpletační činnst, která se vztahuje k investičním nákladům, suma těcht plžek musí být přiřazena d jedné z plžek investičních nákladů Výstavba neb Strje a zařízení. Prjekce a příprava (pplatky za plány/stavební prjekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikž pčátek způsbilsti nákladů přípravných prací prjektu je k datu , je mžné vyplnit investiční náklady již d rku V rámci těcht plžek Zpracvatel vyplní náklady suvisející s prjektem, které Žadatel vydal/vydá v jedntlivých letech přípravy a realizace prjektu. Prjektvé náklady jsu definvány v Implementačním dkumentu OPŽP (jedná se například prjektvé dkumentace, zpracvání žádsti, zadávací dkumentace dle zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění - puze zadávací dkumentace na realizaci danéh patření, nikliv na přípravu prjektu a dbrný dzr či správce stavby, a t včetně rganizace zadávacíh řízení atd.). Náklady za jedntlivé činnsti musí být přehledně rzděleny, např. dkumentace pr územní 35 Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí