Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice AVENA KNAPOVEC

Transkript

1 Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice AVENA KNAPOVEC ZÁŘÍ 2013

2 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, Praha 2 T: F: seven@svn.cz Internet: Kolektiv autorů: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Bohuslav Málek, (Externí spolupráce: Ing. Petr Šrutka, Ing. Adam Moravec) Dovětek: Tato studie je součástí veřejně dostupného výstupu D 3.5 projektu BiogasHeat. Projekt je podporován Evropskou komisí v rámci programu Intelligent Energy for Europe (IEE). Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu přebírají jeho autoři. Obsah materiálu nevyjadřuje stanovisko Evropské unie. Agentura EACI (Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), která program IEE administruje, ani Evropská komise nejsou zodpovědné za jakékoliv využití informací obsažených v této publikaci. Pracovní aktivity projektu BiogasHeat probíhají současně v 9 zemích EU a více informací o něm je možné nalézt na internetových stránkách Září

3 Obsah 1 Úvod - předběžná studie proveditelnosti 4 2 Informace o stanici Umístění Technické informace Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) 7 3 Stávající míra užití tepla z BPS 8 4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) Stávající spotřeby tepla v areálu farmy Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) 10 5 Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS Technické řešení Varianta 1: Výstavba plynovodu a dislokace dvou KGJ do kotelny v ul. Poříční Varianta 2: Výstavba plynovodu a dislokace tří KGJ do kotelny v ul. Poříční, propojení teplovodem s kotelnou v ul. Třebovská Ekonomické hodnocení Rámcové právní podmínky Sociální hlediska Finanční hlediska Ekologické efekty 17 6 Souhrn předběžné studie proveditelnosti 19 7 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice 20 8 Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET Definice užitečného tepla Výpočtová metodika procesu KVET Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS Způsob prokazování 25 Září

4 1 Úvod - předběžná studie proveditelnosti Stěžejním cílem evropského projektu BiogasHeat je podporovat ekonomicky smysluplné a ekologicky žádoucí způsoby využití tepla ze stávajících a budoucích bioplynových stanic (dále jen také BPS ). Právě z tohoto důvodu byla v ČR podobně jako v dalších zemích účastnících se projektu oznámena na jaře letošního roku národními partnery projektu časově omezená výzva s nabídkou bezplatného posouzení případných možností využití tepla (formou předběžné studie proveditelnosti) u limitovaného počtu konkrétních projektů BPS. Jednou z organizací, která o toto posouzení projevila zájem, je i společnost AVENA, s.r.o., (dále také jen společnost či investor ). Svou bioplynovou stanici ve svém středisku ve stejnojmenné obci společnost uvedla do provozu v roce 2010 a tento materiál hodnotí opatření, která byla v rámci osobní návštěvy a následných diskuzí se zástupci investora identifikována jako perspektivní. S cílem posoudit jejich technické předpoklady, možné ekonomické přínosy a v neposlední řadě i ekologické (pozitivní) dopady. A to za účelem nejen splnit podmínky investičních případně provozních forem podpory, které společnost k využití tepla motivují, příp. zavazují, ale hlavně také najít racionální a dlouhodobě perspektivní řešení, které se pro společnost nestane přítěží ale prostředkem k jejímu dalšímu hospodářskému rozvoji. Tato předběžná studie proveditelnosti by však neměla být považována za podklad pro konečné rozhodování, ale jako nezávislý názor zpracovatele, jakému z opatření dále věnovat pozornost a poté se definitivně rozhodnout o jeho případné ne-realizaci. Studie je zpracována na základě osobní prohlídky BPS a informací a podkladů od zástupců společnosti o stávající technologii BPS i zemědělského areálu, kde se nachází (např. energetický audit projektu BPS, historické spotřeby energií apod.). Září

5 2 Informace o stanici 2.1 Umístění Bioplynová stanice se nachází severovýchodně od areálu společnosti AVENA s.r.o., ležícího na okraji obce Dlouhá Třebová cca 3 km jihovýchodním směrem od města Ústí nad Orlicí. Stanice je situována do severní části areálu (GPS: 49 57'8.145"N, 16 26'47.794"E). UMÍSTĚNÍ BPS A FARMY 2.2 Technické informace AREÁL FIRMY AVENA s.r.o. Obr. č. 1: Přehledná situace umístění BPS Farma společnosti AVENA s.r.o. se zaměřuje z hlediska živočišné výroby na chov skotu (mléko a hovězí maso) a z hlediska rostlinné výroby na pěstování pšenice, ječmene, řepky a jiných plodin, mj. také pro zajištění výkrmných surovin pro skot. Lokace BPS do jejího areálu má přinášet několik pozitiv (napomáhá se zpracováním kejdy, sníží podniku náklady za energie, minimalizuje vliv stanice na samotné město). Bioplynová stanice je zaměřena na využití místních zemědělských surovin (odpadní hnůj z chovu hovězího dobytka, prasečí kejda, travní senáž, pšeničné zrno a kukuřičná siláž). Byla vybudována dle technologického know-how německé společnosti agrikomp GmbH, kterou na českém trhu zastupuje výhradní licenční partner agrikomp Bohemia, s.r.o. Tuzemský dodavatel eviduje ve svých referencích více než šest desítek realizací a patří v ČR mezi přední firmy tohoto oboru. Charakteristickým znakem nasazené technologie je koncepční řešení hlavního fermentoru i dofermentorů jako plynotěsně uzavřené, vyhřívané a automatický promíchávané betonové jímky. V tomto případě se jedná o paralelní uspořádání dvou fermentorů a dvou dofermentorů, všechny o průměru 22m a výšku 6m a užitný objem necelé 4 tis. m³. Zastřešení těchto nádrží je tvořeno dřevěnou konstrukcí stropu složenou z trámů a desek a elastickým gumotextilovým plynojemem, který je tvořen membránou Biolene, což zároveň vytváří střechu nádrží. Září

6 Stanici dále tvoří dvojice samostatně stojících nezastřešených betonových nádrží o rozměrech 36/8 a 23/8 m. Tyto jímky plní funkci koncového skladu digestátu (pro jeho dočasné uskladnění před odvozem jako hnojivo na pole). Užitný objem jímek činí cca 8,1 resp. 3,3 tis. m³. Všechny tři nádrže jsou zapojeny sériově, tj. substráty nejprve vstupují do hlavního fermentoru a pak až pokračují po určitém zdržení dále do dofermentoru a nakonec do koncového skladu digestátu. Hlavní fermentor a dofermentor mají vnější plášť tepelně izolován a opatřen krycím trapézovým plechem. Udržování fermentované směsi v tzv. mezofilním prostředí (teploty cca C) zajišťuje topné potrubí umístěné na vnitřních stěnách nádrží. Teplo je k nim přiváděno ze strojovny kogenerace, v níž se nachází rozdělovač topných okruhů. Pevné vstupní substráty jsou do procesu dodávány přes dávkovací zařízení Vielfrass tvořené velkoobjemovou násypkou a šnekovými podavači. Základní jednotka zařízení se skládá z příruby a z vany, ve které je osazen hlavní vkládací šnek. Nad ním jsou osazeny dva rozdružovací šneky. Kejda je pak do fermentoru dopravována za pomoci čerpadel z uskladňovací jímky (153 m 3 ) a slouží současně jako ředící tekutina (optimalizuje podíl vody ve vstupech). Vyráběný bioplyn je z prostoru hlavních fermentorů a dofermentorů kontinuálně odebírán nebo dočasně uskladněn v plynojemech na každé nádrži (4 x m 3 ) přímo veden po případném zbavení vlhkosti ke spotřebě do strojovny motorové kogenerace. Stávající produkce bioplynu dosahuje hodinově přes 700 Nm 3. Taková produkce umožňuje využívat plný výkon šesti instalovaných kogeneračních jednotek, kterými jsou SCANIA SCHNELL ES 2507 od stejnojmenného německého výrobce SCHNELL. Provozovatel však uvádí, že v obdobích nedostatečné produkce bioplynu je jedna jednotka nucena pracovat v omezeném výkonu. Jednotky jsou vybaveny soustrojím s pístovým vznětovým motorem a synchronním generátorem o souhrnném jmenovitém el. výkonu kwe (6 x 250 kwe). Vyznačují se vysokou jmenovitou el. účinností (43 %) díky použitému typu motoru spalujícímu bioplyn za trvalého přídavku dodatečného kapalného paliva topného či rostlinného oleje, jehož účelem je zajistit zapálení palivové směsi. Jednotky jsou pro svůj provoz vybaveny uzavřeným chladícím okruhem (zajišťuje chlazení bloku motoru, prvního stupně plnící směsi, oleje a také spalin až na výstupní teplotu okolo 150 C), z kterého je přes deskový výměník možné teplo odvádět k dalšímu užití typicky o výstupní teplotě okolo 90 C. Dle dodavatele kogenerační jednotky má takto dále využitelný tepelný výkon činit téměř á 232 kwt, tzn. souhrnný tepelný výkon stanice je 1392 kwt. Teplo nepředané k dalšímu využití je za pomoci vzduchových chladičů, jež jsou součástí chladícího okruhu, vysáláno do ovzduší. Při plné výrobní kapacitě by tak stanice mohla denně vyrobit až 36 MWh elektřiny a tepla a při očekávané intenzitě provozu všech jednotek během roku (po dobu ~ 8 tis. hod/rok) a odpočtu vlastních energetických potřeb by roční suma dále využitelné elektřiny a tepla mohla dosahovat téměř GWh u každého z médií. To je pro srovnání takřka 40 (!) tis. GJ tepla, které může krýt roční potřeby několika set domácností. Přestože je z poměrně značné části v otopné sezóně využíváno pro potřeby areálu farmy, je namístě hledat racionální možnosti pro jeho vyšší využití, které by mohlo znamenat také ekonomické benefity pro provozovatele. Září

7 Tab. č. 1 - Základní technické parametry instalovaných zdrojů el. a tepelné energie na BPS Zdroj SCHNELL ES 2507 CELKEM (6 KGJ) Jmenovitý el. výkon [kw] Jmenovitá el. účinnost [%] 43,0 43,0 Mezní využitelný tepelný výkon [kw] z toho: chlazení motoru, oleje a 1. stupně pal. směsi spaliny* Předpokládaná roční výroba elektřiny brutto/netto [GWh]** 2,0 / 1,86 12,0 / 11,16 Předpokládaná roční výroba tepla brutto/netto [GWh]** 1,86 / 1,58 11,14 / 9,47 *) Při vychlazení spalin na teplotu ~ 150 C **) Hodnoty výroby brutto/netto kalkulovány pro roční provoz 8 tis. hodin a vlastní technologickou spotřebu el. energie 7% a tepelné energie 15%. 2.3 Ekonomické informace (motivující k využití tepla z BPS) Provozovatelé bioplynových stanic jsou dnes buď ekonomicky motivováni či dokonce i vázáni (podmínkami přiznané investiční případně i provozní podpory) zajistit pro vyráběné teplo z bioplynu alespoň částečné smysluplné využití. Posuzovaná BPS v Knapovci však žádný závazek pro splnění limitního množství tepelné energie nemá. Motivace provozovatele je tak čistě ekonomická, tedy investice do opatření pro využití tepelné energie z KGJ, ale i jiné využití energie z bioplynu musí být ekonomicky smysluplná. V další části studie tak bude věnována zvláštní pozornost zejména ekonomickým ukazatelům jednotlivých navrhovaných variant. ERÚ platným cenovým rozhodnutím (č. 4/2012) motivuje k využití tepla vyrobeného při výrobě elektřiny z bioplynu ve výši odpovídající tzv. základnímu a doplňkovému bonusu za elektřinu vyrobenou v takzvané vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla (dále jen také KVET ). Jeho suma činí pro letošní rok 500 Kč/MWh. Pokud by KGJ byly provozovány takovým způsobem, aby se podařilo najít využití pro takový podíl výroby tepla, že celková efektivní účinnost využití bioplynu dosáhne alespoň 75 % v jednotlivých sledovaných obdobích (obvykle měsíc, eventuálně rok), vyráběná elektřina brutto by v tomto režimu byla uznána jako vyrobená v režimu vysokoúčinné KVET a měla by nárok na výše uvedený příspěvek. Z výše uvedeného vyplývá, že provozovatel stanice je relativně významně motivován hledat pro vyráběné teplo smysluplné využití. Protože v případě zeleného bonusu za KVET je tato provozní podpora vyplácena nikoliv za užitečně využité teplo, ale elektřinu, která byla vyrobena v režimu tzv. vysokoúčinné KVET, v příloze je stručně současně objasněna metodika výpočtu množství elektřiny s nárokem na tento zelený bonus. Pro bioplynové stanice s kogenerační jednotkou na bázi spalovacího motoru zjednodušeně platí, že množství elektřiny s nárokem na podporu (E KVET ) je dáno jako součin hrubé Září

8 (svorkové) výroby elektřiny (E SV ) a poměru tepla uznaného jako užitečné (Q už ) k jeho brutto výrobě (Q brutto ). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient C, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se násobí množství užitečného tepla dodaného k dalšímu užití mimo BPS: E KVET = Q už * C SKUT, kde C SKUT = E SV / Q brutto Za hrubou výrobu tepla Q brutto se přitom rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 C). Nemá-li KGJ ale osazen spalinový výměník, pak by koeficient C měl být stanoven podle vzorce: C SKUT = η e,sv / (0,75 - η e,sv ) K metodice výpočtu množství elektřiny z vysokoúčinné KVET je nutné podotknout, že výše uvedený vzorec využívající koeficientu C platí jen do určité hranice efektivní energetické účinnosti jednotky ve sledovaném období (typicky měsíc případně rok). Přesáhne-li ji, veškerá vyrobená elektřina je automaticky prohlášena jako za pocházející z vysokoúčinné KVET. Pro kogenerační jednotky na bázi stacionárních spalovacích motorů je touto hraniční účinností hodnota, kdy celková suma vyrobené elektřiny brutto a užitečného tepla odpovídá alespoň 75 % tepelného příkonu jednotky. 3 Stávající míra užití tepla z BPS Teplo vyráběné na bioplynové stanici je dnes využíváno pro krytí technologické potřeby BPS a díky teplofikaci zemědělského areálu, v kterém se stanice nachází, i pro krytí tepelných potřeb farmy. Součástí areálu, ve kterém se BPS nachází je firma Bioprodukt a.s., která se zaměřuje na intenzivní odchov selat a prasat, které jsou chovány v celkem 11 halách (porodna, předvýkrm, výkrm), a které jsou vytápěny právě odpadním teplem při výrobě elektřiny. Kromě objektů pro vlastní chov se v areálu nachází administrativní budova a také dílny. Před uvedením stanice do provozu byly tepelné potřeby těchto budov kryty kotli na zemní plyn, které byly umístěny do jednotlivých objektů. V areálu bylo instalováno celkem 12 kotlů o celkovém instalovaném tepelném výkonu 780 kw. Průměrná historická spotřeba zemního plynu (v letech 2004 až 2010 se spotřeby pohybovaly v rozmezí 68 až 90 tis. m 3 ) byla ve výši 80 tis. m 3 neboli spotřeba tepla v palivu cca 750 MWh/rok alias GJ/rok. Jelikož se jedná o spotřebu tepla v palivu, výsledná potřeba tepla objektů by mohla být o % nižší (2 300 až GJ neboli 640 až 680 MWh/rok). Výstavbou teplovodů do jednotlivých objektů je možné tyto potřeby plynu, za stávajících podmínek vnitřního prostředí ve vytápěných objektech plně nahradit dodávkami tepla z BPS. To by při zohlednění nevyhnutelných ztrát při distribuci tepla (odhadovat je lze až na cca 100 megawatthodin ročně při použití standardního izolačního materiálu typu pěnový polyethylen) Září

9 mohlo znamenat celkové spotřeby tepla majícího původ v BPS pro tyto účely v rozmezí 740 až 780 MWh ročně alias okolo 2,7 tis. GJ/rok. V letním období je tepelná energie využívána pro snižování vlhkosti obilí po sklizni. Po dobu 6-8 týdnů je teplo přes výměníky tepla a ventilátory vháněno do halového prostoru, kde se naskladňuje obilí kvůli snížení vlhkosti o 2-4% před jeho uskladněním. K tomuto vysoušení je využíván výkon cca 450 kw a za dobu sušení projde sušicími prostory až tun obilí. Z výše uvedeného je patrné, že nadále bude možné hledat využití pro alespoň dvě kogenerační jednotky z hlediska instalovaného výkonu nebo pro více než 80 % tepla z hlediska vyráběného tepla stanicí v otopném období, čemuž bude odpovídat suma cca až 5 tis. MWh alias +/- 18 tisíc GJ tepla. Další disponibilní teplo je uvolňováno mimo otopné období v množství až 3 tis. MWh neboli až 11 tis. GJ. Září

10 4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) 4.1 Stávající spotřeby tepla v areálu farmy Jak už bylo uvedeno výše, stávající potřeby tepla v zemědělském areálu fy. AVENA se již podařilo přepojit na volné výrobní kapacity BPS. Pro tento účel bylo položeno v areálu systém teplovodního potrubí o délce cca m (výkopu) s výměníkovými stanicemi v jednotlivých vytápěných objektech. Teplo je do soustavy dodáváno z rozvaděče zřízeného ve strojovně kogenerace BPS. Další stávající potřeby tepla se v areálu nevyskytují. 4.2 Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) Při hledání nových možných odběrů tepla se typicky u bioplynových stanic umístěných v zemědělských areálech provozovatelé zaměřují na zavedení sušení různých materiálů, u nichž sušení přispívá k jejich ekonomickému zhodnocení. Nejčastěji jím je dřevo, ať už pro další materiálové užití nebo jako palivo. Někteří provozovatelé, jako je to v případě hodnocené BPS v Knapovci, však přistupují i k sušení zemědělských materiálů, které si s ohledem na ceny konvenčních zdrojů tepla nemohli dříve dovolit (např. obilí, seno, sláma, různé byliny). Sušení těchto komodit zlepší přinejmenším jejich skladovatelnost. Zatím spíše v zahraničí se pak uplatňuje využití přebytků tepla pro sušení mechanicky odvodněných tuhých nezfermentovaných zbytků organické hmoty v digestátu, tzv. separát, který pak může nalézt využití jako koncentrované organické hnojivo, nebo stelivo anebo nejkrajnějším případě jako palivo. Teplem z bioplynové stanice se ale již vytápí například skleníky pro pěstování bylinek či ovoce, různé intenzivní chovy ryb anebo se konvertuje na chlad za pomoci absorpčních chladících jednotek. Teplo lze i využít pro dodatečnou výrobu el. energie (za pomoci parního motoru případně jednotky ORC); zpravidla však nemá toto řešení ekonomické opodstatnění, není-li elektřině přiznána stejná cena, jakou má el. energie ze samotné kogenerační jednotky. V případě stanic majících dostatečně veliký tepelný výkon a které jsou vybudovány v rozumné vzdálenosti od větší bytové, nebytové či průmyslové zástavby se pak jako ekonomicky nejvíce smysluplné může jevit uskutečnit výstavbu propojovacího teplovodu případně plynovodu s tím, že teplo by z bioplynové kogenerace bylo využito až v těchto vzdálených lokalitách. A právě tato poslední možnost se jeví u posuzovaného projektu jako perspektivní. Areál stejně jako stanice leží tři kilometry vzdušnou čarou od městské části Ústí nad Orlicí Hylváty, kde se nachází vícero potenciálních spotřebitelů tepelné energie (např. soubory panelových bytových domů nebo ZŠ, SOU a SOŠ automobilní). V této části města se nachází vícero kotelen firmy TEPVOS s.r.o. (městská společnost), která je jejich provozovatelem a dodavatelem tepla právě z těchto kotelen do uvedených objektů. Vzdálenost tohoto urbanistického celku od BPS je pro vedení teplovodu ne nepřekonatelná, ale rozhodně jako mnohem příznivější se jeví, s ohledem na čerpací práce, tepelné ztráty a investiční náklady, vyvedení plynovodu a dislokace části instalovaného výkonu KGJ právě do těchto míst. Září

11 Nasazení plynovodu je tak pro tento konkrétní projekt nejracionálnějším řešením. Jedná se zejména o napojení na tyto dvě kotelny: v ul. Poříční č.p. 453, tepelný výkon 1,0 MW, v ul. Třebovská č.p. 536, tepelný výkon 0,6 MW. Ze získaných podkladů, dat a uskutečněných rozhovorů byly vytipovány jako nejvíce perspektivní dvě možné rozvojové varianty využití tepla z BPS výstavbou plynovodu a dislokaci až tří KGJ do kotelen v městské části Hylváky a tím pro zásobování návazných odběrů v oblasti: Varianta 1: Výstavba plynovodu a dislokace dvou KGJ do kotelny v ul. Poříční Varianta 2: Výstavba plynovodu a dislokace tří KGJ do kotelny v ul. Poříční, propojení teplovodem s kotelnou v ul. Třebovská Těmto variantám je dále věnována pozornost a posouzeny jejich možné technickoekonomické aspekty a ekologické ad. přínosy. Září

12 5 Podrobné posouzení vybraných možností využití tepla z BPS 5.1 Technické řešení Varianta 1: Výstavba plynovodu a dislokace dvou KGJ do kotelny v ul. Poříční První rozvojová varianta navrhuje dislokaci dvou kogeneračních jednotek Schnell ES 2507 o jmenovitém výkonu á 250 kwel, á 232 kwt do kotelny fy. TEPVOS s.r.o. v ul. Poříční č.p Tato kotelna v současnosti disponuje tepelným výkonem 1,0 MWt a obsluhuje celkem 168 bytových jednotek. Uvedená plynová kotelna zásobuje tepelnou energií pro vytápění a teplou vodou přilehlé bytové objekty. Podle údajů poskytnutých provozovatelem kotelny, fa. TEPVOS, kotelna dodala spotřebitelům v posledních dvou topných obdobích průměrně 5,35 tis. GJ tepla. Tab. č. 2 - Dodávky tepelné energie z kotelny v ul. Poříční 453 (zdroj fa. TEPVOS) Dodávka do sítě CZT z kotelen TEPVOS - Hylváty (GJ/rok) Kotelna Poříční letý průměr V základním scénáři se navrhuje vytvořit satelitní provoz dvou KGJ v kotelně v Poříční ulici. Podmínkou je vybudování plynovodu z BPS ke kotelně a v ní satelitní provoz KGJ z dodávky bioplynu. Trasa eventuálního vedení plynovodu je naznačena v obrázku níže. Délka plynovodu je odhadována na cca 3,5 km. Při této vzdálenosti je již příhodnější přednostně volit dopravování bioplynu oproti vedení teplovodu především s ohledem na energetické ztráty a investiční náklady. Podmínka pro dopravování bioplynu je jeho předchozí odsíření, vysušení a natlakování. Z údajů o spotřebách energií ve vybraných kotelnách poskytnutých firmou TEPVOS lze předpovědět potenciál dodávky tepla vyrobeného v těchto satelitních KGJ do tepelné sítě CZT zásobovaného z této kotelny ve výši až 5,0 tis. GJ ročně (případné využití akumulace energie), což představuje pokrytí až 90% energie dodávané z této kotelny. Tzn., že ve většině otopného období by KGJ byly schopny pokrýt potřebu tepla a stávající kotle by nabíhaly pouze při zátopových špičkách a při nejnižších výpočtových vnějších podmínkách. Při přemístění KGJ do prostorů kotelny v ul. Poříční je nutné počítat se stavebními úpravami vyvolanými požadavky na prostor a instalace nutné technologie jako např. nouzové vzduchové chladiče, měření a regulace, úpravu stávající technologie kotelny pro zapojení topného okruhu KGJ do systému CZT, případné akustické opatření s ohledem na blízkost obytné zástavby apod. Provozní náklady tohoto řešení budou představovat především náklady na provoz dmychadla udržujícího tlak v plynovodu, odsíření a odvlhčení produkovaného bioplynu. Září

13 KOTELNA POŘÍČNÍ č.p.453 PLYNOVOD DÉLKY 3,5 km BPS Obr. č. 2: Mapa se zákresem vedení plynovodu z BPS ke kotelně v Poříční ul Varianta 2: Výstavba plynovodu a dislokace tří KGJ do kotelny v ul. Poříční, propojení teplovodem s kotelnou v ul. Třebovská V návaznosti na variantu první je zpracována druhá rozvojová varianta, která z první přímo vychází. Základním rozdílem je však dislokace tří kogeneračních jednotek z celkových šesti a teplovodní propojení kotelny v ul. Poříční č.p. 453 s kotelnou v ul. Třebovské č.p Souhrnný výkon uvedených kotelen činí 1,6 MWt (1,0 a 0,6 MWt) a instalovaný výkon v KGJ by byl téměř 0,7 MWt. Podle údajů poskytnutých provozovatelem kotelny, fa. TEPVOS, kotelny dodala spotřebitelům v posledních dvou topných obdobích průměrně 9,3 tis. GJ tepla. Tab. č. 3 - Dodávky tepelné energie z kotelny v ul. Poříční 453 a Třebovská 536 (zdroj fa. TEPVOS) Dodávka do sítě CZT z kotelen TEPVOS - Hylváty (GJ/rok) Kotelna Poříční Kotelna Třebovská Obe kotelny Obě kotelny (2letý průměr) Oproti první navrhované variantě je uvažováno s dislokací tří KGJ do prostoru kotelny v ul. Poříční. Vybudování teplovodu je stejným předpokladem a za stejných podmínek jako v předchozí variantě. Rozdílem proti prvnímu návrhu je propojení teplovodem do kotelny v Třebovské ul. Propojením kotelen dojde k rozšíření možnosti dodávky tepelné energie vyrobené v KGJ k většímu počtu odběratelů a k většímu celkovému odběru tepla. Propojovací teplovod by byl veden ulicí Poříční, podél říčky Třebovka, jak je naznačeno na obr. níže až k předávací stanici umístěné v kotelně Třebovská. Celková délka teplovodu by činila při takto vedené trase okolo 0,45 kilometru. Pro přenos požadovaného tepelného výkonu (do 0,4-0,6 MW) by při standardních dopravních rychlostech teplonosného média (1-1,5 l/s) postačovala světlá tloušťka potrubí Září

14 DN80. Potrubím by zvýšením dopravní rychlosti bylo možné opět přenášet i větší tepelný výkon. Z údajů o spotřebách energií ve vybraných kotelnách poskytnutých firmou TEPVOS lze opět předpovědět potenciál dodávky tepla vyrobeného v těchto satelitních KGJ do tepelné sítě CZT zásobovaného z těchto kotelen ve výši až 8,0 tis. GJ ročně (případné využití akumulace energie), což představuje pokrytí až 70% energie dodávané celkově z těchto kotelen. Pro související náklady s přesunem KGJ do kotelny v ul. Poříční platí téměř to stejné s výjimkou instalace tří jednotek namísto dvou a s tím související větší nároky na prostor. U provozních nákladů bude navíc proti předchozí variantě nutno počítat s náklady na čerpací práci v propojovacím teplovodu. KOTELNA TŘEBOVSKÁ č.p. 536 KOTELNA POŘÍČNÍ č.p. 453 TEPLOVOD DÉLKY 0,45 km PLYNOVOD DÉLKY 3,5 km Obr. č. 3: Mapa se zákresem vedení teplovodu z kotelny v Poříční ul. Do kotelny v ul. Třebovská Září

15 5.2 Ekonomické hodnocení Jednotlivé výše navrhované možnosti využití tepelné energie z BPS jsou níže posouzeny a vyhodnoceny po ekonomické stránce. Ekonomické hodnocení je provedeno s využitím kritéria prosté návratnosti na základě empirických odhadů o měrné investiční náročnosti, výše stanovených možných prodejích tepla a z toho vyplývajících tržeb při dané smluvní prodejní ceně, a dodatečných provozních nákladech a výnosech (za zelený bonus za KVET). Varianta 1: Výstavba plynovodu a dislokace dvou KGJ do kotelny v ul. Poříční Investiční náklady: Roční prodej tepla: až 10 mil. Kč - 6,0 mil. Kč - 1,7 tis. Kč/bm plynovodu délky do 3,5 km, - 3,0 mil. Kč přesun KGJ, vč. nezbytných stavebních a technologických úprav kotelen - 1,0 mil. Kč náklady na inženýrské práce, rezerva až MWh resp. až 5,0 tis. GJ/rok Příjmy z prodeje tepla: 0,78 až 1,31 mil. Kč/rok (při ceně tepla ve výši 150 až 250 Kč/GJ bez DPH; cena může být dohodnuta/nabídnuta ve výši dle požadované návratnosti investice) Příjmy za ZB za KVET: 63 tis. Kč/rok (při přiznání nároku na zelený bonus ve výši 45 Kč/MWh elektřiny vyrobené v režimu KVET) 694 tis. Kč/rok (při přiznání nároku na zelený bonus ve výši 500 Kč/MWh elektřiny vyrobené v režimu KVET) Dodatečné provozní náklady: 0,15 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny dmychadlem plynovodu, servisní prohlídky, údržba, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost: 8 až 14 let (KVET 45 Kč/MWh) 5 až 8 let (KVET 500 Kč/MWh) Varianta 2: Výstavba plynovodu a dislokace tří KGJ do kotelny v ul. Poříční, propojení teplovodem s kotelnou v ul. Třebovská Investiční náklady: Roční prodej tepla: až 13,7 mil. Kč - 6,0 mil. Kč - 1,7 tis. Kč/bm plynovodu délky do 3,5 km, - 4,0 mil. Kč - přesun KGJ, vč. nezbytných stavebních a technologických úprav kotelen - 2,7 mil. Kč 6,0 tis. Kč/bm propojovacího teplovodu - 1,0 mil. Kč náklady na inženýrské práce, rezerva až MWh resp. až 8,0 tis. GJ/rok Příjmy z prodeje tepla: 1,2 až 2,0 mil. Kč/rok (při ceně tepla ve výši 150 až 250 Kč/GJ bez DPH cena může být dohodnuta/nabídnuta ve výši dle požadované návratnosti investice) Příjmy za ZB za KVET: 0,1 mil. tis. Kč/rok (při přiznání nároku na zelený bonus ve výši 45 Kč/MWh elektřiny vyrobené v režimu KVET) Září

16 1,11 mil. Kč/rok (při přiznání nároku na zelený bonus ve výši 500 Kč/MWh elektřiny vyrobené v režimu KVET) Dodatečné provozní náklady: 0,2 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny dmychadlem plynovodu, čerpadlem teplovodu, servisní prohlídky, údržba, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost: 7 až 13 let (KVET 45 Kč/MWh) 5 až 7 let (KVET 500 Kč/MWh) Z výše uvedeného vyplývá, že ekonomicky jsou obě rozvojové varianty víceméně srovnatelné a za stávajících podmínek výše ZB za KVET se varianty nejeví jako ekonomicky příliš výhodné. V ekonomickém srovnání jsou kalkulovány také eventuální přínosy za elektřinu vyrobenou v režimu vysokoúčinné KVET. V případě, že by byla tato podpora výrobě letos přesunutých a do provozu uvedených satelitních KGJ přidělena, ve výši 455 Kč/MWh k základní sazbě, což předpokládáme, potenciální příjmy by se zvedly až na cca 0,7 mil. Kč u první, a až na 1,1 mil. Kč u druhé rozvojové varianty, což by značně zkrátilo návratnost investice (v závislosti na nabídnuté ceně tepla o 2-6 let) a ze záměru by se rázem stala zajímavá investiční příležitost. V zásadě lze konstatovat, že ekonomické přínosy obou rozvojových variant, tedy přesun 2 či 3 KJ se jeví jako obdobné, hlavně z důvodu potřeby vybudovat propojovací teplovod mezi kotelnami, aby tepelný výkon bylo možné využít i v další ostrovní soustavě kotelny v Třebovské. 5.3 Rámcové právní podmínky Právní rámec pro realizaci zvažovaných rozvojových variant bude ve fázi projektové přípravy a vlastní realizace určen stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění). Pro výstavbu plynovodu, resp. teplovodu bude zapotřebí získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Nezbytným podkladem pro vydání územního rozhodnutí bude získání souhlasu vlastníků dotčených pozemků, které budou muset souhlasit s umístěním teplovodu na jejich pozemku formou věcného břemena příp. odprodeje dané části pozemku. Protože dodávky tepla zakládají obchodní vztah mezi výrobcem-dodavatelem a odběratelem, vlastník BPS bude povinen splnit požadavky energetického zákona (zákona 458/2000 Sb. a vyhlášky č. 426/2005 Sb.), tj. zejména získat oprávnění - licenci na přepravu plynu a na výrobu a rozvod tepelné energie (viz 5 zákona). Co vše je k tomu splnit přehledně popisuje metodický pokyn Energ. regulačního úřadu 1 a případně také seznam Často kladených dotazů pro oblast teplárenství, který je uveřejněn na internetových stránkách úřadu 2. 1 ) Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení licence na podnikání v energ. odvětvích: 2 ) Viz: Září

17 Relevantní je pak i právní úprava pro výplatu provozní podpory za výrobu elektřiny ve vysokoúčinné KVET. Zde je relevantní vyhláška MPO č. 453/2012 Sb., dále registrační vyhláška ERÚ č. 346/2012 Sb. a cenové rozhodnutí ERÚ pro příslušný kalendářní rok. Výše uvedené právní dokumenty mají obecnou platnost a jejich ustanovení by bylo nutné splnit v jakékoliv rozvojové variantě. Navržené rozvojové varianty jsou si v tomto směru tedy v zásadě rovny. Současně je nutné podotknout, že z hlediska platné legislativy není vyžadováno, aby licencovaný dodavatel tepla garantoval nepřerušené dodávky po celý rok. Energetický zákon umožňuje ( 76 odst. 4) přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu ve vymezených případech. A co víc, připouští ( 77 odst. 4), aby odběratel měl současně vedle své tepelné přípojky vlastní náhradní či jiný doplňkový zdroj tepla, budou-li s tím obě strany souhlasit. Garance dodávek tepla tak může být pouze smluvního charakteru (pokud nebudete muset vlastní spalovací zdroj na zemní plyn vůbec používat, ušetříme vám navíc i na stálém poplatku za kapacitu). 5.4 Sociální hlediska Ze sociálního hlediska je využití tepla z BPS vítané tím více, čím z něj může nakonec mít (ekonomický) prospěch blízké okolí stanice a jeho budoucí odběratelé. Z tohoto pohledu je možné na hodnocené rozvojové varianty pohlížet podle toho, jak nízkou cenu tepla a v jakém množství je možné odběratelům nabídnout a tím jim napomoci snížit stávající náklady na krytí tepelných potřeb. Nejlepší poměr cena/množství poskytuje varianta č. 2, kdy by se podařilo poskytnout a zlevnit dodávanou tepelnou energii největšímu množství koncových odběratelů, kterými budou v největší míře obyvatelé bytových dobu v oblasti zásobované teplem právě z těchto dvou kotelen v části města Hylváty. 5.5 Finanční hlediska Finanční hledisko je zde chápáno v kontextu nároků na kapitál a možnosti jeho zajištění. Investiční náklady druhé z variant jsou v tomto případě vyšší o propojovací teplovod. V případě že by bylo možné se s provozovatelem kotelen dojednat jeho spoluúčast např. zřízením právě propojovacího teplovodu, což by bylo vykompenzováno nabídnutou cenou tepla, vycházely by obě varianty z tohoto pohledu v zásadě stejně. 5.6 Ekologické efekty Protože fakt, že využití či nevyužití tepla z BPS nemá vliv na množství emisí vypouštěných KGJ do ovzduší ani neovlivňuje množství spotřebovaných vstupních surovin, jakékoliv smysluplné využití by mělo principielně přinášet absolutní úspory jiných paliv a forem energie a co víc, snižovat i dopady na ŽP, přinejmenším z hlediska emisí škodlivin vypouštěných do ovzduší. Každá z analyzovaných rozvojových variant se jeví jako schopná tomu dostát. V případě realizace první rozvojové varianty, tedy dislokaci 2 KGJ do kotelny v ul. Poříční, bude možné eliminovat lokálnímu spálení až 4,8 tis. GJ zemního plynu ročně. Tomu odpovídá úspora emisí NOx v množství převyšující 270 kilogramů ročně a CO na úrovni několika desítek kilogramů. Největší úsporu však omezení spotřeby zemního plynu přinese v emisích CO 2, které mohou poklesnout o 260 tun (!) za rok. U druhé varianty by došlo k lokálnímu vytěsnění až 6,5 tis. GJ zemního plynu ročně. Stejně jako v prvním případě by došlo k úspoře emisí navýšené adekvátně o navýšené množství Září

18 vytěsněného zemního plynu, což v absolutních hodnotách znamená až 370 kg emisí Nox, šest desítek kilogramů CO a až 360 (!) tun oxidu uhličitého za rok. Září

19 6 Souhrn předběžné studie proveditelnosti Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme jednotlivá navržená opatření (varianty) ze sledovaných hledisek subjektivním pohledem následovně. Jednotlivé varianty jsou z hlediska sledovaných aspektů klasifikovány číslicemi 1 až 5 s tím, že minimum (1) charakterizuje velmi špatné postavení daného opatření ze sledovaného hlediska a naopak maximum (5) velmi dobré podmínky či předpoklady naznačující naplnění objektivního optima daného aspektu. Výsledné hodnocení, i přesto, že je do jisté míry subjektivní, napomáhá k objektivizaci posouzení jednotlivých variant a zohledňuje v tom nejen technicko-ekonomické, ale právní, sociální a ekologická hlediska, která mohou nezanedbatelným způsobem rovněž ovlivnit faktickou realizaci. Proveditelnost Varianta 1 Varianta 2 Technická 5 4 Ekonomická 4 5 Právní 3 3 Sociální 4 5 Finanční 4 3 Ekologická 5 5 Celkem Vysvětlivka: 1 velmi špatné podmínky/neproveditelné, 2 dostatečné, 3 uspokojivé, 4 dobré, 5 velmi dobré (výborné) Září

20 7 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice Protože provozovatel bioplynové stanice z racionálních důvodů řeší možné smysluplné způsoby využití tepla aktivně sám, zjištění a doporučení předběžné studie proveditelnosti v podstatě spíše napomáhají upřesnit si technicko-ekonomické parametry jednotlivých konkrétních opatření resp. rozvojových variant a současně je objektivizovat pro případné vyjednávání s dotčenými stranami (budoucími odběrateli tepla). Z komplexního hodnocení navržených variant vyplývá, že za současných podmínek mohou být pro investora nepříliš ekonomicky zajímavé. Situace by se velmi změnila možností čerpat na přesunuté KGJ doplňkovou sazbu ZB za KVET. Za takové situace by se investice jevila mnohem zajímavěji. Pro výrobce i odběratele tepla by projekt byl ekonomicky výhodným a navíc by byl prospěšný z hlediska omezení lokálních emisí škodlivin (ke kterým dochází při spalování zemního plynu v kotelně) ať už by zde byly dislokovány dvě nebo tři kogenerační jednotky. U přemístění tří jednotek by však bylo podmínkou vybudovat teplovodní propojení mezi kotelnou v Poříční a Třebovskou ulicí, protože kotelna v Poříční by nenabídla pro teplo ze tří jednotek dostatečné využití. Proto finální rozhodnutí pro jednu z navrhovaných variant by mělo padnout až při podrobnějším projednání s provozovatelem kotelen, tedy firmou TEPVOS, a při detailnějším návrhu uvažovaného řešení. Rozhodnutí o konkrétním řešení (počtu přesunutých KGJ) se bude v neposlední řadě také řídit podle potřeby tepelného výkonu v areálu BPS a případných možností jejího pokrytí či redukce. Navíc, díky lokalizaci kotelny a vedení trasy plynovodu není vyloučeno možné další pokračování trasy plynovodu směrem k dalším kotelnám jižní části města. Možnou motivací městské firmy TEPVOS k jednání o možnostech instalace KGJ do své plynové kotelny, která zásobuje blízkou sídlištní zástavbu, bude nabízená úspora v nakupované energii a tím uvolnění finančních kapacit pro možné modernizace svých kotelen tak, aby modernizace nevedla k navýšení cen tepla. Září

21 BiogasHeat Předběžná studie proveditelnosti_bps Žamberk 8 Příloha: Jak postupovat při uplaťnování nároku na provozní podporu za výrobu elektřiny v režimu KVET 8.1 Definice užitečného tepla Protože teplo u BPS vzniká jako současný či vedlejší produkt spalování bioplynu pro (primární) výrobu elektřiny v motorové kogenerační jednotce, bývá označováno při splnění dalších podmínek jako tzv. užitečné teplo či teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a je mu přiznávána i provozní podpora ve formě zeleného bonusu vypláceného za každou kilowatthodinu elektřiny pocházející právě z režimu KVET. Přesnou definici užitečného tepla či jinak tepla z KVET od letošního roku uvádí zákon o podporovaných zdrojích (zákon č. 165/2012 Sb.) a rovněž i evropská legislativa (Směrnice 2012/27/EU). Národní legislativa za něj (užitečné teplo) rozumí teplo vyrobené v procesu KVET sloužící pro dodávky do soustavy zásobování tepelnou energií nebo k dalšímu využití pro technologické účely s výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje a tepelné energie využité k další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii. Evropská legislativa jej definuje mírně odlišně, a to jako teplo, které je vyrobeno v procesu KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu. 8.2 Výpočtová metodika procesu KVET Protože způsob výpočtu KVET byl v jednotlivých zemích EU častokrát praktikován odlišně, došlo od letošního roku k harmonizaci výpočtové metodiky v rámci celé EU. Do českého právního řádu ji zavádí vyhláška Min. průmyslu a obchodu č. 453/2012 Sb. (na úrovni EU ji řeší výše uvedená směrnice a prováděcí Rozhodnutí EK č. 2008/952/ES a č. 2011/877/EU). Jejím základním východiskem je podmínka, že výroba elektřiny a tepla v režimu plnohodnotné KVET musí přispívat k úspoře tzv. primární energie v určité výši. Jednoduše řečeno, pokud by stejné množství elektřiny a užitečného tepla mělo být vyrobeno ze stejného paliva odděleně, byla by spotřeba tohoto paliva vyšší. Evropská definice KVET vyžaduje alespoň 10 % úsporu primární energie, česká u výroben do 1 MWe je mírnější (což je možné) a vyžaduje jen kladnou hodnotu tohoto tzv. parametru ÚPE; nad 1 MWel již ale také alespoň 10 % hodnotu UPE. Tuto podmínku může v praxi splnit jen tzv. vysokoúčinná KVET, za níž je označována taková, jejíž celková účinnost konverze vstupního paliva (či primární energie) na dále užitečně využitou elektřinu a teplo dosáhne definované minimální úrovně. U kogeneračních jednotek se spalovacím motorem bez ohledu na druh paliva je za elektřinu z vysokoúčinné KVET považováno veškeré množství vyrobené elektřiny naměřené na svorkách generátoru kogenerační jednotky nebo sériové sestavy kogeneračních jednotek jen v případě, pokud celková účinnost, do níž je započítáno i užitečné teplo, dosáhne za vykazované období alespoň 75 % (tato limitní hodnota rovněž platí pro KVET zařízení na bázi parní protitlaké turbíny, plynové turbíny, mikroturbíny, stirlingova motoru, palivového článku, parního stroje a organického Rankinova cyklu). Září SEVEn

22 BiogasHeat Předběžná studie proveditelnosti_bps Žamberk Je-li celková účinnost KGJ menší (< 75 %), pak množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET již netvoří veškerou výrobu, ale jen její určitou část, a to ve výši odpovídající poměru užitečného tepla (Q už ) k jeho brutto výrobě (Q brutto ). Ve skutečnosti se ale pro tento účel používá koeficient C, který představuje skutečný poměr hrubé výroby elektřiny a tepla zaznamenané v daném období, jímž se množství užitečného tepla dodaného mimo výrobnu násobí. (E KVET = Q už * C SKUT, kde C SKUT = E SV / Q brutto ). Zde je nutné poznamenat, že za hrubou výrobu tepla (Q brutto ) se rozumí jeho nejvyšší možná výroba v běžném provozu, což v případě KGJ se spalovacím motorem zahrnuje tepelný zisk z chlazení oleje, prvního stupně komprese palivové směsi, bloku motoru a také i chlazení spalin na obvyklou výstupní teplotu (150 až 180 C). Nemá-li KGJ osazen spalinový výměník, pak by koeficient C měl být stanoven podle vzorce (C SKUT = η e,sv / (0,75 - η e,sv ). Bližší znázornění výpočtu hodnoty E KVET ukazuje obrázek 2 níže. Obr. č. 4: Diagram výpočtu množství elektřiny pocházející z (vysokoúčinné) KVET pro případ KGJ V druhém kroku je pak zapotřebí ověřit právě zmiňovanou dosaženou hodnotu ÚPE. Zde je výpočtový postup nepoměrně složitější a my se z důvodu složitosti pouze omezíme na empirické zjištění, že je-li množství elektřiny z KVET stanoveno výše popsaným způsobem, tento požadavek bez problémů splní. 8.3 Uznatelné způsoby užití tepla pro BPS Samotný způsob určení množství užitečného tepla (Q už ) dnes není legislativou jednoznačně předepsán a v podstatě z hlediska právního řádu je možné vycházet pouze z platných definic uvedených výše. Obecně platí, že za užitečné teplo by mělo být považováno takové, které pochází z KVET a slouží k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chladu. Jelikož však tato definice v některých případech užití tepla může být nedostatečná a vést k případům, že by teplo sice bylo využíváno, ale přidanou ekonomickou hodnotu nijak nevytvářelo, připravuje v současnosti ERÚ vydání upřesňujícího výkladového stanoviska. Září SEVEn

23 BiogasHeat Předběžná studie proveditelnosti_bps Žamberk Z prvních neoficiálních návrhů vyplývá, že bude mít podobu pozitivního a případně i negativního seznamu, u nějž budou definována některá kvantitativní případně jiná omezení na množství tepla, které bude pro daný účel možné uplatnit (spotřebovat). S cílem eliminovat nadměrné spotřeby tepla, které nebudou mít skutečný užitek. Je pravděpodobné, že za užitečné teplo z bioplynových stanic (případně dalších druhů OZE) bude uznáváno teplo využité pro: Vytápění budov a příprava teplé vody Užitečným teplem se zde rozumí dodávka tepla konečnému odběrateli použitá pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Limity spotřeby: budou uznávány spotřeby u existujících staveb odpovídající průměrné spotřebě v minulých letech. U nových objektů pak v souladu s platnými předpisy upravujícími tepelně-technické vlastnosti staveb a limity spotřeby tepla na přípravu TV (tj. vyhlášky č. 78/2013 Sb., respektive v příloze č. 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.) Dodávka tepla do soustavy CZT (provozovaná licencovaným subjektem) Limity spotřeby: Při vyvedení tepla z BPS do soustavy CZT bude za užitečné teplo možné považovat teplo skutečně do soustavy předané v předávacím místě, stanovené měřením (předávací stanice). Vytápění chovů hospodářských zvířat Limity spotřeby: Uznávány budou spotřeby až do následujících limitů (bez potřeby jejich doložení měřením): Drůbež: Prasnice: při 1. zapuštění: v dospělosti: Selata: Prasata: Akakultury: 1250 kwh/vdj 1500 kwh/vdj 700 kwh/vdj 1050 kwh/vdj 225 kwh/vdj jednotky megawatthodin v přepočtu na tunu produkce akvakultury Sušení dřeva a agrárních komodit Za užitečné teplo bude považováno teplo, které je využité pro účely: sušení dřeva v surovém stavu pro následné materiálové využití, Září SEVEn

24 BiogasHeat Předběžná studie proveditelnosti_bps Žamberk sušení agrárních komodit, u nichž to přispívá vyššímu ekonomickému ohodnocení, sušení dřeva použitého pro výrobu paliva, avšak pouze v případě že toto palivo není následně použito k výrobě elektřiny nebo tepla nebo elektřiny a tepla, na které je nárokována podpora. Limity spotřeby: Množství tepla účelně využitého na sušení bude limitováno hranicí obvyklého množství vody, které je nutné z daného materiálu sušením odstranit, a mezní účinnosti sušení, která je bez ohledu na typ sušárny stanovena jednotně ve výši maximálně 1,5 MWh/t. Limitní množství odpařené vody, vyjádřené v kilogramech, a výsledné hodnoty mezní spotřeby tepla v přepočtu na tunu materiálu vstupujícího do procesu sušení jsou pro níže uvedené materiály definovány jako následující: dřevo pro materiálové využití nejvýše 450 kg vody resp. 675 kwh dřevo pro palivo ke konečné spotřebě nejvýše 300 kg vody resp. 450 kwh obiloviny a olejniny nejvýše 50 kg vody resp. 75 kwh kukuřice na zrno nejvýše 200 kg vody resp. 300 kwh Šlechtění a množení rostlin (skleníky) Limity spotřeby: Indikativní hodnotou pro vytápění skleníků v České republice bude měrná spotřeba tepla ve výši 500 kwh/m 2.rok (při požadavku na udržení vnitřní teploty 20 C) v závislosti na požadované teplotě. Další zvažované přípustné způsoby užití tepla jsou následující: Teplo dodané pro potřeby chlazení. Typickými příklady dodávky tepla pro potřeby chlazení je klimatizování veřejných i soukromých budov, klimatizování prostor pro skladování potravin (ryby, maso, ovoce, zelenina), chlazení mléka. Procesní teplo pro dezinfekci nebo pasterizaci vstupních substrátů (je-li to vyžadováno legislativou, tj. nařízení EU č. 1774/2002) Teplo dodané na průmyslové procesy (pokud zde teplo kryje ekonomicky odůvodněnou poptávku, případně že nahrazuje jinak využívaná fosilní paliva) Za užitečné teplo z obnovitelných zdrojů se nepovažuje zejména využití tepla: Teplo pro ohřev substrátu ve fermentoru bioplynové stanice. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby organických hnojiv. Procesního teplo pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby paliv. Září SEVEn

25 BiogasHeat Předběžná studie proveditelnosti_bps Žamberk Procesního teplo pro hygienizaci/pasterizaci složek substrátu vstupujícího do fermentoru v případě, že nejsou vyžadovány platnými právními předpisy, Teplo pro dodatečnou výrobu elektřiny (např. využitím ORC jednotky). 8.4 Způsob prokazování Při dokladování množství tzv. užitečného tepla bude nutné postupovat v souladu s ustanoveními připravovaného výkladového stanoviska ERÚ, až bude fakticky uveřejněno (předpoklad podzim 2013). Jakékoliv deklarované množství užitečného tepla pro daný účel by měl být přitom výrobce schopen doložit pro případ možné kontroly hodnověrným způsobem (tj. např. měřením spotřebovaného tepla dodaného třetím stranám, počtem stavů hospodářských zvířat, dodacími listy nakoupených surovin pro sušení apod.). Bude-li současně výrobce nárokovat zelený bonus za KVET, bude povinen podat na MPO žádost o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné KVET, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. 453/2012 Sb. Pro možné vyplácení zelených bonusů za KVET pak bude nutné provést registraci do systému OTE v souladu s ustanovením vyhlášky ERÚ č. 346/2012 Sb. A následně pak vyplňovat pravidelné měsíční výkazy. V nich je kromě hodnot výroby užitečného tepla rovněž nutné uvádět účinnosti (hrubé) výroby elektřiny a tepla, jejichž prostřednictvím se ověřuje splnění ustanovení vyhlášky MPO č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Má-li být teplo prodáváno pro zisk třetím stranám, bude pak nutné v souladu s Energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb.) rovněž získat licenci na výrobu a rozvod tepla a stát se licencovaným dodavatelem. Září SEVEn