ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Společný akční plán EU a Turecka - třetí zpráva o provádění

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 144 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Společný akční plán EU a Turecka - třetí zpráva o provádění CS CS

2 Úvod Společný akční plán EU a Turecka Třetí zpráva o provádění Období, za něž se podává zpráva: 1. února až 2. března Na vrcholné schůzce mezi EU a Tureckem dne 29. listopadu 2015 Turecko a EU aktivovaly společný akční plán, který byl schválen ad referendum dne 15. října Cílem společného akčního plánu je zintenzivnit spolupráci na podporu syrských uprchlíků požívajících dočasné ochrany a jejich hostitelských komunit v Turecku a posílit spolupráci při zamezování nelegálním migračním tokům do EU. Provádění společného akčního plánu by tak mělo vnést řád do migračních toků a mělo by pomoci zastavit nelegální migraci. Toto je třetí zpráva o provádění společného akčního plánu za období od 1. února do 2. března 1. Cílem této zprávy o provádění společného akčního plánu je tři měsíce po jeho zahájení informovat o tom, jak Turecko a EU ve vykazovaném období fakticky plnily své závazky. Tyto zprávy o provádění společného akčního plánu jsou součástí celkového úsilí o bedlivé sledování situace. 1. Část Statistické údaje (v EU) Jedním z hlavních cílů společného akčního plánu je přinést výsledky zejména v podobě zastavení přílivu nelegálních migrantů. Na začátku roku 2016 byl za účelem sledování dosaženého pokroku zahájen proces shromažďování údajů mezi EU a Tureckem 2. Počet lidí, kteří do EU nelegálně přicházejí z Turecka, je s ohledem na roční období stále vysoký, ačkoli se očekávalo, že zimní povětrnostní podmínky přispějí ke snížení počtu přicházejících osob. Údaje za sledované období (tj. od 1. února do 2. ledna) jsou konkrétně následující: Ke dni 29. února činil celkový počet nelegálních migrantů, kteří přicestovali do EU po moři a po souši (tj. přes Řecko a Bulharsko), Většina z nich, tj neboli 99 %, se dostala přes Egejské moře na řecké ostrovy. Ke dni 29. února činil průměrný denní počet nedovolených vstupů do Řecka 1 943, do Bulharska 19 a celkem Průměrný týdenní počet nelegálních migrantů přicházejících do Řecka činil V první polovině února byl zaznamenán klesající trend, ale ve druhé polovině února se počty nelegálních vstupů opět zvýšily. Pro srovnání s předchozími měsíci: Celkový počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka činil v září , v říjnu , v listopadu , v prosinci (roku 2015) , v lednu (roku 2016) a v únoru V některých případech však tato zpráva odkazuje na údaje, vývoj či rozhodnutí přijatá dříve nebo v prvních dnech měsíce března. 2 V této souvislosti byly vypracovány tři společné přehledy pro EU a Turecko. EU pro shromažďování údajů plně využívá integrovaná opatření EU pro politickou reakci na krize (EU IPCR). 2

3 Odpovídající denní průměry za tyto měsíce činily 4 921, 6 929, 5 146, 3 368, a osob. Nelegální vstupy z Turecka do Řecka v prosinci, v lednu a v únoru jsou uvedeny v následujících grafech: Graf 1 ukazuje počet nelegálně příchozích za den a graf 2 znázorňuje počty nelegálně příchozích za týden 3. Graf 3 ukazuje počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka za měsíc od září 2015 do února Graf 4 ukazuje počty nelegálně příchozích za stejné období, tedy od září 2015 do února 2016, v členění podle převládající státní příslušnosti (na základě prohlášení migrantů po příjezdu), tj. převažují Syřané, následují Afghánci a Iráčané. Podrobné číselné údaje svědčí o tom, že podíl Syřanů na celkovém počtu klesá (z 69 % na 51 %) a zvyšuje se podíl Afghánců (z 18 % na 25 %) a Iráčanů (z 8 % na 17 %). Graf 1: Zdroj: agentura Frontex, vykazované údaje ze západního Balkánu 3 Stejně jako v první a druhé zprávě o provádění společného akčního plánu zachycují tyto grafy pouze počty vstupů z Turecka do Řecka, jelikož tyto vstupy představují více než 99 % celkového počtu vstupů. 3

4 Graf 2: Zdroj: agentura Frontex, vykazované údaje ze západního Balkánu Graf 3: Zdroj: údaje agentury Frontex, sítě FRAN (2015) a vykazované údaje ze západního Balkánu (leden únor 2016). 4

5 Graf 4: Zdroj: údaje agentury Frontex, sítě FRAN (2015) a údaje aplikace JORA (leden únor 2016) ke dni 2. března Údaje aplikace JORA představují předběžné operativní údaje, které se mohou změnit. Počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka se vyznačuje proměnlivou strukturou; jejich celkové počty od října klesají a v lednu a v únoru se stabilizovaly (viz grafy 1, 2 a 3) na denním průměru přibližně vstupů. Dne 1. března bylo zaznamenáno 209 vstupů a 2. března Vezmeme-li v úvahu zimní sezónu, zůstávají počty pro toto období roku vysoké od začátku roku vstoupilo do EU nelegálně přes Řecko více než migrantů. Legislativní a operativní opatření přijatá tureckými orgány s cílem zastavit nelegální migraci již patrně měla na migrační toky určitý první dopad. Na počet nelegálních vstupů z Turecka do Řecka má jistě vliv i další politický vývoj v oblasti konfliktu, v Turecku a v členských státech EU (např. vystupňování konfliktu v Sýrii nebo rozhodnutí některých členských států a balkánských zemí omezit počet migrantů, které nechají přejít přes své území). 1.2 Statistické údaje (v Turecku) Dne 2. března předložilo Turecko nový soubor údajů o provádění společného akčního plánu, jak bylo dohodnuto v rámci procesu integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (opatření IPCR EU), a to na základě dohodnutého vzoru. Společné shromažďování údajů EU a Turecka probíhá pravidelně a konstruktivně. 5

6 Turecko má v současné době na svém území syrských uprchlíků 4, jimž skupinově přiznává status dočasné ochrany. Tento status jim umožňuje přístup k veřejným službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče. Od 15. ledna 2016 umožňuje také přístup na trh práce. Ke dni 20. února předložili syrští uprchlíci tureckým orgánům 15 žádostí o pracovní povolení. Od 15. února bylo Syřanů ubytováno v uprchlických táborech 5, kde jim je poskytována podpora v širokém rozsahu. Údaje, které ke dni 2. března poskytly turecké orgány v rámci opatření IPCR EU, uvádějí, že: Na syrských dětí, kterým byla přiznána dočasná ochrana, bylo zapsáno do školy. Do 5. února se v táborech narodilo dětí. Ke dni 1. února Turecko zaregistrovalo osob s jinou než syrskou státní příslušností, přičemž probíhala registrace dalších žádostí o udělení mezinárodní ochrany. Z hlediska státní příslušnosti tvoří pět nejpočetnějších skupin žadatelů o mezinárodní ochranu Iráčané (51 %), Afghánci (25 %), Íránci (14 %), Somálci (2,5 %) a Palestinci (1 %). V období od 1. do 15. února vstoupilo legálně do Turecka Syřanů a jich Turecko opustilo. Odpovídající počty Íránců, kteří do země legálně vstoupili, a Íránců, kteří zemi opustili, činily a , v případě Iráčanů tyto počty činily a , v případě Libanonců a a v případě Jordánců a Podle doby platnosti víz mohou cizí státní příslušníci zůstat v Turecku až 90 dnů. Cizí státní příslušníci, kteří mají oprávnění vstoupit do Turecka bez víza, mohou zůstat v zemi až 90 dnů během období 180 dnů. Ve dnech 24. a 25. února se zástupci tureckých a řeckých orgánů pro zpětné přebírání osob setkali v Ankaře, aby vyřešili 864 nevyřízených žádostí Řecka o zpětné přebírání osob. Ve dnech 1. a 2. března převzalo Turecko 267 nelegálních migrantů. Turecko a Řecko zřídily pracovní skupinu pro migraci. První zasedání pracovní skupiny se konalo dne 27. listopadu 2015 v Ankaře a druhé dne 1. února 2016 v Aténách. V období od 1. do 29. února turecké donucovací a pohraniční orgány zabránily na námořních hranicích migrantům a na pozemních hranicích migrantům v nelegálním přechodu z území Turecka směrem do EU. Jen 15. února turecká pobřežní stráž zadržela v oblastech Ayvalık, Çeşme a Bodrum 985 nelegálních migrantů. Konkrétně v období 16. až 29. února zadržely turecké donucovací orgány více než nelegálních migrantů. Za období od 1. do 15. února provedly turecká pobřežní stráž, policie a četnictvo 10 zvláštních společných operací zaměřených na zadržení nelegálních migrantů a převaděčů a na předcházení případům nelegálního vycestování. Tyto operace vedly k zadržení 97 nelegálních migrantů a 308 převaděčů (z toho 11 na námořní a 297 na pozemní hranici). Kromě toho v období 16. až 29. února zadržely turecké donucovací orgány 391 převaděčů. 4 Počet registrovaných syrských uprchlíků podle sdělení tureckých orgánů ke dni 2. března tvoří souhrn osob umístěných ve střediscích dočasné ochrany ( ) a v obcích ( ); v období mezi 1. únorem a 2. březnem bylo nově registrováno osob. 5 Turecko používá pro uprchlické tábory termín střediska dočasné ochrany. 6

7 V lednu turecké četnictvo a policie zabavily osm dodávkových automobilů, jednu loď, jedenáct minibusů, tři autobusy, patnáct automobilů a devět lodí. V lednu prošly turecká pobřežní stráž, policie a četnictvo řadou výcvikových školení zaměřených na posílení kapacity v boji proti nelegální migraci. Turecká pobřežní stráž, policie a četnictvo hrají při zadržování nelegálních migrantů a převaděčů klíčovou úlohu. Část 2: Plnění závazků Turecka v rámci společného akčního plánu EU a Turecka Podle informací, které Turecko poskytlo v rámci dialogu o uvolnění vízové povinnosti: Dne 1. února 2016 zasedala Rada ministrů, aby projednala způsoby posílení opatření Turecka v reakci na nelegální migraci. Rada ministrů zdůraznila odhodlání Turecka v boji proti nelegální migraci a rozhodla se: posílit ochranu hranic, posílit spolupráci mezi donucovacími orgány, vytvořit v rámci turecké státní policie zvláštní útvar pro boj proti převádění migrantů, zvýšit sankce za převádění migrantů, zahájit nové operace na rozbití sítí převaděčů, posílit záchytnou kapacitu turecké pobřežní stráže a zvýšit kapacitu zařízení pro zajištění cizinců v Turecku. Na zasedání v prosinci 2015 se četnictvo rozhodlo posílit hlídkovou činnost na východní, jihovýchodní a západní hranici země. Jako místa, kde je posílení hlídkové činnosti přikládán prvořadý význam, bylo v této souvislosti určeno šest provincií na východní a jihovýchodní hranici a osm provincií na hranici západní. Od 14. ledna 2016 má turecká pobřežní stráž přístup do systému evidence lodí, který vede ministerstvo dopravy a do něhož se zapisují údaje o veškerých nákupech, prodejích a výmazech lodí. Kromě toho se připravuje přístup Turecka k databázi odcizených lodí zahraničních majitelů, která je vedena Interpolem. Turecko ratifikovalo třístrannou dohodu s Řeckem a Bulharskem. Dohoda vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku Turecka. Turecko učinilo významný pokrok v plnění povinností vyplývajících z dohody o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a Řeckem. Ve dnech 24. a 25. února se zástupci řeckých a tureckých orgánů pro zpětné přebírání osob setkali v Ankaře, aby vyřešili 864 nevyřízených žádostí Řecka o zpětné přebírání osob. Dne 26. února schválilo Turecko 859 žádostí. Řecko v té době zadržovalo 308 nelegálních migrantů a byl zahájen okamžitý převoz navracených osob autobusem ve dnech 1. a 2. března. Turecko a Řecko dále pokročily v jednáních o významném posílení účinnosti postupů zpětného přebírání osob, včetně vyslání tureckých styčných důstojníků do pěti hotspotů (počínaje ostrovem Lesbos), jejichž úkolem je napomáhat při navracení ekonomických migrantů. Řecko a Turecko se také dohodly, že 7

8 budou každé dva týdny pořádat pravidelné videokonference k zajištění vzájemné operativní spolupráce a jejího dalšího zlepšení. Dále se dohodly na posílení operativní spolupráce při navracení osob s podporou EU a agentury Frontex, včetně vypravování společných letů za účelem navracení migrantů. Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra navíc pokračují v konzultacích ohledně řeckého návrhu na zvýšení počtu míst pro zpětné přebírání nelegálních migrantů v Turecku, která by doplnila stávající místa v Dikili (na pobřeží Egejského moře v provincii İzmir) a ve městě İpsala (na pozemní hranici mezi Tureckem a Řeckem). Od 5. února Turecko upravilo svou vízovou politiku vůči iráckým občanům. Podle nových pravidel nebudou ode dne 10. února už nadále iráčtí občané moci získávat víza na hranicích. Před vstupem do Turecka budou muset tito občané kontaktovat tureckou diplomatickou misi v zahraničí nebo požádat o elektronické vízum. S plaností od 5. února bylo navíc omezeno vydávání elektronických víz, která jsou nově vydávána pouze držitelům platných víz / povolení k pobytu ze zemí schengenského prostoru, USA, Spojeného království nebo Irska. Turecko navrhlo vyjednání dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob se 14 zeměmi, včetně zemí, odkud pocházejí nelegální migranti směřující přes Turecko do EU. Zahájilo rovněž přípravné práce s cílem zajistit, aby státní příslušníci 18 zemí, které jsou považovány za potenciální zdroj nelegální migrace, museli mít při průchodu mezinárodní tranzitní zónou v Turecku letištní průjezdní vízum. Dne 8. února s ohledem na očekávaný vstup dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem v platnost v plném rozsahu k 1. červnu uskutečnily turecké úřady krátkou studijní cestu do Gruzie, aby se seznámily s místním vnitrostátním elektronickým systémem pro zpětné přebírání osob. V současné době Turecko tento systém vyhodnocuje a v následujících týdnech přijme rozhodnutí. Turecko a Evropský policejní úřad (Europol) schválily návrh dohody o vyslání tureckého styčného policejního důstojníka do Europolu. Tento návrh by měl být podepsán co nejdříve. Turecký parlament zahájil rozpravu o návrhu zákona o ochraně osobních údajů a některé jeho články už přijal. V návrhu zákona však přetrvávají jisté nesrovnalosti, které jsou v rozporu s evropskými normami, zejména pokud jde o nezávislost orgánu pro ochranu údajů a vyloučení činnosti donucovacích orgánů a zpravodajských služeb z oblasti působnosti zákona. Přijetí právní úpravy ochrany osobních údajů, která bude v souladu s evropskými normami, by umožnilo Turecku užší spolupráci s Europolem, Eurojustem a donucovacími orgány členských států. Dne 26. února se konalo druhé setkání generálního ředitele pro řízení migrace se styčnými úředníky pro přistěhovalectví členských států EU působícími v Turecku, jehož cílem bylo posílení spolupráce v oblasti migrace. Část 3: Plnění závazků EU v rámci společného akčního plánu EU a Turecka Dne 17. února se konala zahajovací schůze řídícího výboru zřízeného na základě politické dohody členských států ohledně zdrojů financování a provozních postupů nástroje pro uprchlíky v Turecku ze dne 3. února. Řídící výbor rozhodl, že poskytování pomoci je třeba zahájit co nejdříve, a to zejména s cílem řešit humanitární potřeby uprchlíků žijících v Turecku a přístup syrských dětí ke vzdělání. V současné době nemá přibližně 400 tisíc syrských děti možnost chodit do školy. Tato skutečnost představuje důležitý impuls k migraci, 8

9 protože ohrožuje nejen jejich současné životní podmínky, ale i naději na vytvoření základů pro budoucnost. Bezprostředně po rozhodnutí řídícího výboru přidělila Komise první částku 90 milionů EUR z humanitárního rozpočtu EU, jejímž prováděním bude pověřena řada akreditovaných partnerských humanitárních organizací. Do výše této částky se v současné době zadávají zakázky, aby bylo možné co nejrychleji rozšířit poskytování humanitární pomoci, včetně potravin, nepotravinového materiálu, zdravotní péče, vody a hygienických zařízení či ochrany v rámci Turecka. EU rovněž připravuje první opatření v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku, které více než dalších syrských dětí školního věku žijících mimo uprchlické tábory v Turecku umožní získat přístup k formálnímu vzdělávání. To by se mělo uskutečnit v nejbližších dnech. V reakci na syrskou krizi bude během příštího týdne rozhodnuto o převedení 55 milionů EUR z nástroje pro uprchlíky v Turecku do svěřenského fondu EU. Kromě toho EU schválila financování projektu v hodnotě 20 milionů EUR v rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, který má sloužit k posílení hlídkovací a sledovací kapacity turecké pobřežní stráže. Komise v součinnosti s tureckými orgány provádí posouzení potřeb syrských uprchlíků v Turecku, přičemž první přehled by měl být k dispozici do poloviny března a dokončení studie se předpokládá do konce dubna, pokud Turecko v nejbližších dnech poskytne odpovídající podklady. Posouzení potřeb pomůže určit projekty, které mají být financovány prostřednictvím výše uvedeného nástroje. Mezitím už Komise jako prioritní oblasti okamžité podpory vymezila vzdělávání a zlepšení zaměstnatelnosti syrských uprchlíků. Podle současného předběžného odhadu by jedna třetina pomoci mohla připadnout na humanitární potřeby, přičemž zbývající dvě třetiny by mohly sloužit na podporu přístupu ke vzdělání (ústřední bod), místní infrastruktury a pracovních příležitostí. Ve sledovaném období jednala EU s Tureckem s cílem: pokročit v přípravách na plné provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem s platností od 1. června, dosáhnout výrazného zlepšení v provádění dvoustranného protokolu o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a Řeckem, který vedl k nahromadění nevyřízených žádostí o zpětné převzetí osob a přesunům navracených osob, pokračovat v technickém zabezpečování dobrovolného programu přijímání osob z humanitárních důvodů a urychlit provádění společného akčního plánu (např. projednávání a provádění konkrétních opatření, která přispějí k energickému a cílenému provádění společného akčního plánu). Komise a Turecko i nadále jednaly o prioritách programu pro rok 2016 v rámci nástroje předvstupní pomoci, přičemž se výrazně zaměřily na zvýšení finanční pomoci na podporu Turecka při plnění požadavku uvedeného v plánu uvolnění vízového režimu. Pomoc koordinovaná prostřednictvím nástroje pro uprchlíky v Turecku bude doplňovat pomoc, kterou Evropská unie poskytuje na podporu syrských uprchlíků a tureckých hostitelských komunit už nyní. Od počátku krize byla na tento účel z rozpočtu EU poskytnuta částka přesahující 365 milionů EUR. Z této částky bylo dosud vynaloženo 71 milionů EUR 9

10 pro účely humanitární pomoci prostřednictvím příslušných humanitárních organizací, které mají pomoci především uprchlíkům v Turecku. V reakci na krizi v Sýrii navíc správní rada svěřenského fondu EU v květnu 2015 schválila program první reakce v hodnotě 18 milionů EUR z nástroje předvstupní pomoci k řešení okamžitých vzdělávacích potřeb syrských uprchlíků v Turecku a zajišťování potravin pro tyto uprchlíky, který je v současné době prováděn na základě dohod s Dětským fondem OSN (UNICEF) a Světovým potravinovým programem (WFP) podepsaných v září Na konci roku 2015 bylo svěřenskému fondu pro projekty v Turecku přiděleno 165 milionů EUR z prostředků nástroje pro předvstupní pomoc (NPP), jimž hrozilo zrušení závazku, včetně 25 milionů EUR tureckého spolufinancování, společně s dalšími 15 miliony EUR z nástroje pro předvstupní pomoc za rok 2013 a Evropská unie i nadále poskytovala významnou pomoc syrským uprchlíkům pobývajícím v Libanonu, Jordánsku a Iráku a také Syřanům vysídleným v Sýrii. Evropská unie dokončila nábor a přípravný výcvik styčného úředníka agentury Frontex, který bude v dohledné době vyslán do Turecka. Část 4 Závěry a doporučení Celkové počty nelegálních migrantů vstupujících do EU z Turecka vykazují od října 2015 sestupný trend, ale v posledních dvou týdnech února začaly tyto počty opět narůstat a zůstávají s ohledem na roční období nadále vysoké. Jak vyplývá z této zprávy, Turecko přijalo řadu opatření za účelem provedení společného akčního plánu, toto společné úsilí se však dosud neprojevilo v podobě dostatečného či udržitelného snížení migračních toků. Pro řešení tohoto znepokojivého jevu příliš velkého přílivu migrantů je třeba, aby Turecko neodkladně dosáhlo ještě významnějšího pokroku v prevenci nelegálního vycestování migrantů a uprchlíků ze svého území a zintenzivnilo boj proti převaděčům. Zvláště zásadní je posílení pozemních operací, které zabraňují nelegálnímu vycestování, a zvýšení vnitrostátního i mezinárodního úsilí o větší účinnost boje proti převaděčům migrantů. V posledních měsících se skladba migrantů mění, takže v únoru tvořil mezi nelegálními migranty, kteří se dostali do EU, podíl osob s jinou než syrskou státní příslušností téměř 50% (např. Afghánci, Iráčané, Pákistánci, Íránci, Maročané, Bangladéšané, Palestinci, Alžířané). Turecko by v rámci řešení tohoto jevu mělo urychleně vyjednat a uzavřít dohody o zpětném přebírání osob s příslušnými třetími zeměmi, zejména se zeměmi, které představují zdroj nelegální migrace do EU, a mělo by urychleně ratifikovat dohody, které jsou již podepsány, avšak prozatím nevstoupily v platnost. Je třeba, aby Turecko zajistilo rychlé uzavření příslušných řízení o přiznání statusu mezinárodní ochrany, jak to předjímají jeho vnitrostátní právní předpisy, a to buď jasným přiznáním postavení uprchlíka, nebo zamítnutím žádosti. Je také třeba, aby nelegálním migrantům, v jejichž případě bylo shledáno, že mezinárodní ochranu nepotřebují, Turecko zabránilo v nelegálních cestách do EU. Jedním z hlavních úspěchů, jichž bylo ve vykazovaném období dosaženo, je významný pokrok v provádění dvoustranného protokolu o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a Řeckem. Tato skutečnost je zvláště důležitá, protože vytváří základ pro posílené provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem a otevírá možnost, aby všichni 10

11 ekonomičtí migranti a migranti, jejichž žádosti o mezinárodní ochranu byly odmítnuty, mohli být co nejdříve vráceni do Turecka. Nyní je třeba zintenzivnit úsilí o zajištění včasného předávání navracených osob, dohodnout se na oblasti působnosti společného úsilí, zavést zrychlená řízení, vyslat styčné důstojníky na pět ostrovů, zajistit účinnou informační kampaň týkající se procesu zpětného přebírání osob, a odrazovat tak nelegální migranty, a dále posilovat kapacitu Řecka pro zajišťování těchto návratů. Turecko se vybízí, aby posílilo opatření proti převaděčství migrantů, zejména prostřednictvím spolupráce s EU a členskými státy. Konkrétně se od Turecka požaduje, aby přijalo rozhodná opatření proti převaděčství migrantů, dále zvýšilo úsilí o zabránění nelegálním vstupům z Turecka do EU, zejména posílením pozemních operací při prosazování práva, zvýšilo úsilí pobřežní stráže a dalších donucovacích orgánů při provádění společných operací, posílilo sdílení informací o převádění migrantů mezi tureckými donucovacími orgány a příslušnými subjekty v EU a v členských státech, a usnadnilo spolupráci v rámci operací NATO v Egejském moři. Turecko se rovněž vybízí, aby urychlilo přípravy na plnění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem pro státní příslušníky třetích zemí, a to od 1. června V tomto ohledu je nezbytné, aby Rada jménem Evropské unie co nejdříve přijala postoj v rámci smíšeného readmisního výboru k rozhodnutí tohoto výboru umožnit použití ustanovení dohody mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o zpětném přebírání osob na státní příslušníky třetích zemí, a to s platností od 1. června Turecko musí také posílit svou spolupráci s EU v oblasti hodnocení potřeb syrských uprchlíků pro účely programu pomoci v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku. V návaznosti na dohodu o nástroji pro uprchlíky v Turecku je třeba, aby EU v rámci tohoto nástroje urychlila poskytování pomoci zaměřené na potřeby uprchlíků. Za prioritní oblasti finanční pomoci uprchlíkům v Turecku byly označeny humanitární pomoc, vzdělávání, začlenění na trh práce, zdravotnictví a sociální začleňování, obecní infrastruktura a podpora pro řízení toků uprchlíků. Probíhající posouzení potřeb poskytne podrobnou analýzu chybějících finančních prostředků a pomůže stanovit priority potřeb financování ve všech oblastech. Řídící výbor nástroje bude zajišťovat strategické vedení a rozhodovat o použití konkrétních opatření, částek a osvědčených finančních nástrojů. Komise svolá druhé zasedání řídícího výboru, jakmile bude k dispozici první přehled posouzení potřeb. Je třeba, aby Turecko a EU pokračovaly ve svém úsilí o energické a cílené provádění společného akčního plánu. Je třeba, aby toto společné úsilí začalo rychle přinášet výsledky v praxi, zejména v podobě zastavení přílivu nelegálních migrantů. Závěrem lze říci, že Turecko zahájilo provádění společného akčního plánu dobře, a proto se vyzývá, aby dále posílilo opatření v rámci úsilí o plné, rychlé a účinné provádění společného akčního plánu. Komise bude nadále zvyšovat své úsilí o zajištění rychlého a účinného provádění společného akčního plánu EU a Turecka. Komise bude i nadále provádění společného akčního plánu bedlivě sledovat a bude o něm pravidelně podávat zprávy. 6 COM(2016) 72 final, 2016/0044 (NLE). 11