Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp.
|
|
- Jiří Prokop
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Parazitických rostlin je na světě okolo 4000 druhů, vyznačují se svou závislostí na hostiteli, ať už se jedná o závislost úplnou (holoparazité), či částečnou (hemiparazité, také poloparazité). Jiné dělení těchto rostlin je na stonkové a kořenové parazity. Parazitické rostliny mají speciální orgány, haustoria, vytvořené na kořenech k odčerpávání živin z cévních svazků kořene či stonku hostitele. Dále se budu zabývat pouze kořenovými poloparazity, tedy rostlinami, které mají svá haustoria připojena ke kořenům hostitele a připravují jej především o vodu a živiny z půdy. Jelikož jsou poloparazitické rostliny fotosynteticky aktivní díky přítomným chloroplastům (oproti parazitům), vytvářejí si asimiláty fotosyntézy samy. Přesto však může docházet i k získávání asimilátů a sekundárních metabolitů (zejména ochranných látek) z hostitelských rostlin. Zvláštností těchto organismů je proto různý přístup k sousedním rostlinám nad zemí a v ní, na povrchu se jedná čistě o kompetitory, v půdě jde o parazity (Press & Phoenix 2005). 1
2 Rod Rhinanthus je hojně rozšířen na severní polokouli, a to především v oblasti Evropy (Wolfe et al. 2005). Zahrnuje na 45 druhů, proto se budu dále zabývat pouze těmi, na něž byly zaměřeny studie daného problému (Wolfe et al. 2005). Jedná se zejména o druhy Rhinanthus minor, R. angustifolius a R. major, z nichž nejvíce užívaným pro co druhem je právě R. minor. R. minor, jednoletý druh, přezdívaný yellow-rattle dříve řazený do čeledi Scrophulariaceae (Wetsbury 2004), nyní náleží do čeledi Orobanchaceae (Wolfe et al. 2005). Jeho výskyt je omezen převážně na Evropu mimo její nejjižnější části, částečně se vyskytuje také v Kanadě a Grónsku (Slavík 2000). Co se týče ekologie rostliny, její výskyt je omezen především na luční společenstva, případně pastviny s preferencí živinami chudých půd. Škála potenciálních hostitelů zahrnuje 50 druhů z 18 čeledí, přičemž nejvíce preferovanými hostiteli jsou především druhy z čeledí Poaceae (30% z celkového počtu hostitelů) a Fabaceae (22%) (Gibson & Watkinson 1989; Slavík 2000), proto je Rhinanthus častý zejména v travních společenstvech. Preference čeledi Poaceae je způsobena zejména rozsáhlým kořenovým systémem trav, je ho tedy snadné nalézt, a jemností kořenů, které není obtížné narušit. Co se týče čeledi Fabaceae, jsou bobovité vybírány parazitem kvůli vysokému obsahu dusíku, který získávají díky symbióze s hlízkovými bakteriemi (Press & Phoenix 2005). Pro popsání vlivu parazita na celé společenstvo je důležité se nejprve zaměřit na vzájemné interakce parazita a jeho hostitele, tento vztah potom dále ovlivňuje skladbu společenstva. V první řadě parazitismus významně snižuje produktivitu a úspěšnost reprodukce hostitelské rostliny, zejména co se týče tvorby pohlavních orgánů (květů), nemá hostitelská rostlina často dostatek energie, kterou by mohla investovat. V extrémním případě může parazit způsobit přímo smrt samotného hostitele, čímž ale pravděpodobně zapříčiní i svou vlastní. Oslabením hostitele redukuje parazit zároveň i jeho konkurence schopnost, což má za následek posunutí kompetiční rovnováhy směrem k neparazitovaným druhům a dojde tak ke změně složení společenstva (Press & Phoenix 2005). Proto se mohou stát dominantami druhy kompetičně slabé, které byly původně potlačeny vhodnými hostiteli. Dalším mechanismem, kterým parazit působí na své okolí je plýtvání zdroji tzv. luxury use, které od hostitele získává. To má za následek větší úbytek biomasy hostitele než 2
3 je nárůst biomasy parazita (Matthies & Egli 1999). K tomuto jevu dochází zejména proto, že parazit sám nemusí živinami a vodou šetřit a ani je nemusí pracně získávat, to vše za něj udělá hostitelská rostlina. Z tohoto důvodu nemají například parazitické rostliny potřebu uzavírat své průduchy, což jim umožňuje chránit se proti přehřátí. Zásadní vliv na celé společenstvo má však výběr správného hostitele, tento druh bude totiž značně oslaben a umožní tak ostatním druhům, které by jinak v kompetici o světlo potlačil, se více rozrůstat. Parazitické rostliny jsou v zásadě generalisté, ale mají-li na výběr, stávají se specialisty (záleží na diverzitě potenciálních hostitelů). Mezi vhodné hostitele jsou obvykle řazeni ti, kteří zvyšují fitness parazita a sami mají nižší obranyschopnost. Preferovaní jsou rovněž hostitelé, kteří nabízí nějakou výhodu (vyšší obsah dusíku, snadno přístupný cévní systém, přístup k limitujícím zdrojům), anebo takoví hostitelé, kteří nabízejí parazitovi stálou jistotu, slouží jako stálý zdroj (Press & Phoenix 2005). Samotný výběr hostitele je závislý na jeho hojnosti, kdy dochází k častějšímu setkání s parazitem, než u jiných méně četných druhů, či vlivem chemických podnětů, které vysílají vhodní hostitelé a spouští tak vývoj haustorií parazita. Přesto se však nejedná o opravdovou preferenci, neboť hostitel není využíván nezávisle na četnosti svého výskytu (Press & Phoenix 2005). Díky všem těmto mechanismům mohou parazitické rostliny ovlivňovat celá společenstva, a to zejména proto, že mají velký dopad na svého hostitele a mohou ovlivnit velkou část území z důvodu rozsáhlých kořenových systémů. Zde jsou tři základní příklady vlivu parazita na společenstvo. V důsledku vyššího poklesu biomasy hostitele, než je nárůst biomasy parazita (popsáno výše), dochází k poklesu produktivity celého společenstva. Při pokusu na Rhinanthu sp. bylo prokázáno potlačení produktivity pastvin ve Velké Británii o 8-73% (Davies et al. 1997). Zároveň jiná studie na Rhinanthu sp. prokázala odolnost vůči ztrátě biomasy v lučních společenstvech s vysokou diverzitou (Joshi 2000). Tento jev lze vysvětlit vyrovnáním biomasy méně citlivými druhy, které buď nejsou parazitovány vůbec, nebo jsou odolnější (Joshi 2000). Druhým projevem působení parazita, který úzce souvisí se změnou biomasy společenstva, je změna diverzity. Ke změně struktury společenstva dochází díky posunu kompetiční rovnováhy z hostitelského druhu na nehostitelský. Výhodou tohoto mechanismu 3
4 je, že nejvíce parazitované druhy jsou obvykle dominantní, což umožňuje návrat kompetičně slabých druhů (Press 1998). Dnes se této vlastnosti využívá při obnově druhově bohatých luk z nízkodruhových pastvin vysetím Rhinanthu sp., kdy redukcí travní biomasy zvyšuje úspěšnost ostatních druhů (Davies 1997). Tento efekt však může působit i opačným směrem, a to ve společenstvech, kde jsou preferovaní hostitelé kompetičně slabí, potom parazitismus umožní růst dominantám, což povede ke ztrátě diverzity (Press & Phoenix 2005). Toto potvrzuje pokus s Rhinanthem, kdy ve společenstvu s vysokou hustotou trav, byly právě trávy intenzivně parazitovány, neboť bylo snadné nalézt jejich kořenový systém, což zvýšilo početnost jinak preferovaných bobovitých a s tím i ztrátu diverzity (Davies 1997). Posledním důležitým vlivem parazita na společenstvo je řízení vegetačních cyklů a členění vegetace. V extrémním případě může agresivní parazit zapříčinit lokální vymření hostitele, s nímž je nutně spojena i smrt parazita. Pokud se ale parazit v dané části nenachází, protože vymizel společně s hostitelem, může se dříve potlačovaná hostitelská rostlina vrátit na dané území zpět ze sousedících oblastí, v nichž vyhubena nebyla. Tento návrat s sebou přináší ale také nové objevení se parazita a celý cyklus se opakuje znovu. Tuto situaci ilustruje pokus s rozšířením Rhinanthu sp. na travou zamořených plochách, poté co byla tráva potlačena, došlo k přemístění dalších generací parazitických rostlin na blízké lokality, kde byly trávy dominantní. Po čase se trávy na původním území obnovily, což znamenalo návrat Rhinanthu (Gibson & Watkinson 1992). Je zřejmé, že parazitických rostlin může být využíváno pro obnovu lučních společenstev, je však otázkou, co může vysetí rostliny, která se na lokalitě původně nevyskytovala, způsobit. Z výše uvedeného vyplývá, že parazitické rostliny mohou způsobit jak zvýšení diverzity, tak i její pokles. Je proto důležité znát preferované hostitele dané rostliny, aby nebyly zlikvidovány kompetičně už tak slabé druhy. Než proto dojde k většímu uplatňování výsevu těchto rostlin jakožto vhodného nástroje pro obnovu luk, mělo by být předmětem dalšího zkoumání, zda tento postup nebude mít na společenstvo negativní dopad a zda ve společenstvu dominantní druhy jsou parazitem opravdu preferované. 4
5 Seznam použité literatury: DAVIES, D., GRAVES, J., ELIAS, C. & WILLIAMS, P. (1997). The impact of Rhinanthus spp. on sward produktivity and composition: implications for the restoration of species-rich grasslands. Biological conservation 82, GIBSON, C. & WATKINSON, A. (1989). The host range and selektivity of a parasitic plant: Rhinanthus minor L.. Oecologia 78, GIBSON, C. & WATKINSON, A. (1992). The role of the hemiparasitic annual Rhinanthus minor in determining grassland community structure. Oecologia 89, JOSHI, J., MATTHIES, D. & SCHMID, B. (2000). Root hemiparasites and plant diversity in experimental grassland communities. Journal of Ecology 88, MATTHIES, D. & EGLI, P. (1999). Response of a root hemiparasite to elevated CO 2 depends on host type and soil nutrients. Oecologia 120, PRESS, M. (1998). Dracula or Robin Hood? A functional role for root hemiparasites in nutriet poor ecosystems. Oikos 82, PRESS, M. & PHOENIX, G. (2005). Impact of parasitic plants on natural communities. New Phytologist 166,
6 WESTBURY, D. (2004). Rhinanthus minor L.. Journal of Ecology 92, WOLFE, A., RANDLE, CH., LIU, L. & STEINER, K. (2005). Phylogeny and biogeography of Orobanchaceae. Folia Geobotanica 40, SLAVÍK, B. (2000). Květena České republiky 6. Academia, Praha. 6
Použití poloparazitů r. Rhinanthus v projektech obnovy květnatých luk
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Použití poloparazitů r. Rhinanthus v projektech obnovy květnatých luk Bakalářská práce Eliška Nekvapilová Školitel: Prof. RNDr. Jan Lepš,
Více4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v
VíceEkologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
VíceStanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v
Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně, DLF Hladké Životice) Jan Mládek (Katedra Ekologie a životního prostředí, Universita Palackého Olomouc) 6. 10. 2017, Pardubice
VíceLapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).
Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceVyužitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
VíceOd procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?
Od procesů k systému.....cesta tam a zase zpátky aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA? 1. a globální radiace 1. a globální radiace Larcher, 2003, 2-29 1. a globální radiace Larcher, 2003, 1-25;1-26 2. a vliv
VíceÚvod do biologie rostlin Výživa VÝŽIVA ROSTLIN. rostliny
Slide 1a VÝŽIVA ROSTLIN rostliny Slide 1b VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní Slide 1c VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní Slide 1d VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní přechodně
VíceMasožravé rostliny. aneb kdo je nezná, jako by nežil
Masožravé rostliny aneb kdo je nezná, jako by nežil Adam Veleba (184653@mail.muni.cz) Prezentace určena pro vnitřní potřeby předmětu Bi9630 Masožravé rostliny Není-li uvedeno jinak, jsem i autorem fotografií.
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 3. blok 14/03/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceEkologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
VíceEkologie živočichů, téma 24 : Parasitismus
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí
VíceOchrana půdy ve vinici
1 Ochrana půdy ve vinici Dr. Wilfried Hartl www.bioforschung.at Eroze ve vinici Díky erozi jsou obnaženy kořeny. Ztráta půdy více než 30cm! Stabilní dodávka organických látek (hnůj, kompost) zlepšuje
VíceNika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
VíceFormy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceUniverzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta. poloparazitů. Bc. Tomáš Ritzka
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí Vegetační změny v porostu třtiny křovištní po introdukci poloparazitů Bc. Tomáš Ritzka Diplomová práce předložená
VíceKompetice a mortalita
Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceJihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Fakulta Přírodovědecká Katedra Botaniky
Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Fakulta Přírodovědecká Katedra Botaniky Bakalářská práce Ekologie časného ekotypu Melampyrum nemorosum v kontextu interakcí poloparazitických rostlin s biotickými
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VíceEkologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických
Víceorganizace rostlinných společenstev
Univerzita Palackého v Olomouci Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP: rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů CZ.1.07/2.2.00/28.0158
VíceŠuspova část pracovní skupiny funkční ekologie rostlin
Šuspova část pracovní skupiny funkční ekologie rostlin Naše skupina vedená Janem Šuspou Lepšem se zabývá mechanismy fungování rostlinných, především lučních, společenstev. Zajímají nás témata týkající
VícePracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce
Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich
VíceEkologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15
Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav
VíceEkologie pozdních ekotypů poloparazitických rostlin
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Ekologie pozdních ekotypů poloparazitických rostlin Bakalářská práce Autor: Martin Hlučil B1501 Systematická biologie a ekologie prezenční studium
VíceEkologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VícePoloparazitické interakce druhu Rhinanthus minor
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta Magisterská diplomová práce Poloparazitické interakce druhu Rhinanthus minor Vliv živin a denzity populace Ondřej Mudrák 2006 Školitel: Jan
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceHERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
HERBIVOŘI PARAZITI PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ PATOGENY MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE INTERSPECIFICKÉ INTERAKCE Z hlediska interspecifických interakcí jsou herbivorie,
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
VíceFisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).
Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128
VíceEkologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
VíceZEOTECH MINI prémiové trávníkové hnojivo
ZEOTECH MINI prémiové trávníkové hnojivo Postupný a vyrovnaný růst Excelentní barva pro Vaše greeny Vyvinuto profesionály pro profesionály Není to jednoduché vždy udržet greeny pěkné, zdravé a hratelné,
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceDiverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá
Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště Irena Veselá Proč doubravy? Omezení datového souboru: výběr ploch s dominantními druhy Quercus petraea nebo Q. robur => konstantní vliv na bylinné
VíceDůsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů Zuzana Münzbergová Katedra botaniky, PřF UK Botanický ústav AV ČR Ex-situ kultivace Možnost záchrany druhu pro případ jeho ztráty in-situ Materiál
VíceSSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace
Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceSalaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN
VLIV AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK NA SLOŽENÍ BIOMASY VÍCEKOMPONENTNÍCH SMĚSÍ The influence of different agro-ecological conditions on composition of botanical groups in multi-component legume-grass mixtures
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
Víceběh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ
Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES
VíceRůstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013
Růstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceŠkůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech
Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Stále vzrůstající plochy máku setého pěstovaného v České republice
VíceNové směry v rostlinných biotechnologiích
Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN (24.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VíceBiologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie
Biologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie Invazní ekologie Charles Elton (1900-1991) Ricciardi & MacIsaac 2008, Nature 452 Invazní ekologie Hlavní tématické okruhy Invazivnost druhů
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 22/12
Číslo materiálu: Název materiálu: ROSTLINNÉ ORGÁNY Písemná práce Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Marcela Kováříková JMÉNO: A 1. Jak se nazývá rostlinný orgán, který má rozmnožovací funkci
VíceNejnebezpečnější invazní druhy naší flóry
Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceBiologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceBiotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
VícePEVNÝ JAKO OCEL. Regenerující jílek vytrvalý
PEVNÝ JAKO OCEL Regenerující jílek vytrvalý Revoluční technologie: regenerující a vysoce odolný vůči zátěži, dokonce i při pravidelné nízké seči Obsahuje RPR technologii! RPR je jílek vytrvalý regenerující
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Abiotické a biotické faktory prostředí Ročník 1. Datum tvorby 29.5.2013
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Víceprosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7
prosinec 2016 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2015 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceZemě živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
VíceÚzemní systém ekologické stability ÚSES
Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
VíceEpigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel
Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin Vítek Latzel Epigenetika Věda zabývající se změnami v expresi genů. Lidské tělo jedna DNA, ale buňky velmi rozdílné Jaterní buňky Kožní buňky Nervové buňky
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
VíceSystiva. První nepostřikový fungicid v ječmeni. Profil přípravku Systiva. Proč použít přípravek Systiva?
Mořidla pro obilniny Systiva - první nepostřikový fungicid v ječmeni Kinto Duo - mořidlo pro všechny obilniny Premis 25 FS RED - specialista proti snětím Systiva První nepostřikový fungicid v ječmeni Jedná
VíceTestování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika
Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,
VíceSTANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
Více