Zpracoval: Mgr. Úvod Seznam základních pramenů a literatury I. Listiny Úřední knihy materiál Spisy...

Transkript

1 Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Opava Číslo listu NAD: 1252 Evid. číslo pomůcky: 856 CECH PEKAŘŮ HLUČÍN INVENTÁŘ Marek Skupien Zpracoval: Mgr. Opava 2009 OBSAH Úvod Seznam základních pramenů a literatury... 9 I. Listiny II. Úřední knihy III. Spisový materiál Spisy Strana 1/75

2 ÚVOD I. Vývoj původce archivního fondu Hlučín (německy Hultschin) leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny nad širokou nivou řeky Opavy. Nachází se 22 km od Opavy a 12 km od Ostravy. Původně královské, později poddanské město vzniklo zásluhou Přemysla Otakara II. jako hospodářské středisko landeckého panství, a to spíše až v sedmdesátých letech 13. století. Pozici správního centra dominia zaujal Hlučín až v souvislosti s úpadkem hradu Landeku v období husitských či česko-uherských válek. Cechy (výraz je odvozen ze staroněmeckého Zeche, tj. řád, pořádek), tedy sdružení příslušníků téhož nebo více typů řemesel, se postupně konstituovaly z náboženských korporací a z uskupení založených městskými radami pro snadnější správu města. S nejstaršími náběhy k cechovní organizaci se v českých zemích setkáváme ve druhé polovině 13. století. Stěžejní zásadu cechovnictví lze spatřovat v ochraně práv výrobní profese k místnímu trhu. Z tohoto principu pak pramenily typické znaky cechovního systému - prosazování monopolu na prodej výrobků a řemeslnou práci, dohled nad importem cizího zboží, zabezpečení priority v nákupu suroviny, regulování přijetí do cechu a poskytování oprávnění k provozu vlastní dílny, usměrňování výroby a nákupu suroviny. Vedle těchto hospodářských tendencí, které je možno dále konkretizovat, se poslání cechovních korporací odráželo také v rovině sociální a náboženské. Fatální torzovitost pramenné základny nám bohužel nedovoluje rekonstruovat hospodářské poměry středověkého Hlučína. V tomto směru se naše znalosti v podstatě omezují jen na několik informací s malou vypovídací hodnotou. Listina landeckého pána Sigfrida z Baruthu vydaná v roce 1303 zachycuje ve svědečné řadě prvního známého hlučínského řemeslníka, a to pekaře Sydilmana. Ten byl k uvedenému datu zároveň reprezentantem městského soudnictví, protože se označuje také jako "scabinus". V dohodě o rozdělení opavského vévodství z roku 1377 se poprvé připomíná tzv. Velký mlýn na řece Opavě - "...Stat Hulczin mit der grossen mul..." (z konce 15. a počátku následujícího století se nám dochovala jména mlynářů: Matyáš, Jan z Ratiboře a Jan). K roku 1406 vystupuje v písemném svědectví obchodník Petr Fras (hlučínský fojt?), který odkázal ze své solné lávky v Hlučíně jednu hřivnu ročního platu zdejšímu faráři. Někdy před rokem 1433 pak měla být opavským vévodou Přemkem udělena privilegia hlučínskému cechu hrnčířů (srov. níže). Literaturou uváděná skutečnost, že rozvoj města v závěru 15. století dokládá založení několika rybníků (nejstarší doklad o chovu ryb v blízkosti Hlučína se vztahuje k roku 1450), neodpovídá skutečnosti. Z listinného materiálu totiž vyplývá, že město bylo postiženo v čase česko-uherských válek (srov. např. k roku "...mnohé a veliké záhuby a škody, kteréž v tyto časy nynější válečné na ně /tj. hlučínské/ těžce přicházely" a k roku "...znamenavše veliký nedostatek měšťan svých hlučínských a obtížnost, kterúž mají s parkány, cestami a s městečkem opravováním..."). Zlepšení hospodářské situace měla napomoci vrchnostenská povolení (1486, 1495) k zakládání rybníků a rovněž významné privilegium krále Matyáše z roku 1478 na pořádání dvou výročních trhů, které dosud v Hlučíně organizovány nebyly (jarmarky se konaly na den sv. Jana Křtitele a o druhé neděli po sv. Václavu). Hlučín obdržel rovněž privilegium na mýto při městě, jež shořelo při požáru v roce Víme o něm pouze to, že bylo vystaveno opavskými vévody. Starší vývoj poddanských měst na Opavsku kulminoval ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století. Některá z nich dosáhla lepšího ekonomického rozvoje. Náležel k nim i Hlučín, jenž patřil k nejlidnatějším městským poddanským lokalitám v opavském knížectví. Příznivý vývoj nebyl možný bez pomoci vrchnosti. Hospodářství Hlučína bylo v předbělohorské době podpořeno výsadami na konání třetího a čtvrtého výročního trhu (1528 a 1562; stanoveny byly na den sv. Fabiána a Šebestiána a na čtvrtek před velikonoční nedělí; v roce 1710 byl čtvrtý jarmark přesunut na první neděli po Velikonocích) a roku 1571 pak postoupili Bruntálští z Vrbna městu právo Strana 2/75

3 vinného šenku za roční poplatek. Majitelé hlučínského dominia podporovali také řemeslnou výrobu, což se odrazilo v konstituování cechovních korporací. Poznání jejich počátků je ovšem problematizováno absencí dobových pramenů. Nejstarší zpráva o cechu kovářů se vztahuje nejspíše k roku 1537 (podle U. Wanderburga k roku 1539), kdy jim měl vystavit listinu Kryštof ze Zvole (hlučínská kronika z 1. poloviny 19. století se zmiňuje o Bernardovi ze Zvole, který však zemřel roku 1536). Ačkoliv literatura hovoří o potvrzení artikulí, seznam hlučínských cechovních písemností (asi 1830) uvádí, že dokument vydaný 7. dubna 1537 se týkal udělení statut opavských kovářů z roku Šlo tedy pravděpodobněji o ustavení cechu, jehož výsady byly v době předbělohorské možná obnoveny v roce Počátky organizace soukeníků se vztahují k roku Konfirmační listina z 18. století zaznamenává, že tehdy dosáhli udělení artikulí od Štěpána Bruntálského z Vrbna. V roce 1569 (u A. Weltzela registrujeme nesprávný letopočet 1509) vystavili podle zápisu hlučínské kroniky bratři Jan a Albrecht Bruntálští z Vrbna "...prvni privilegie tkadskemu cechu." Tentýž pramen datuje do roku 1572 ustavení cechu ševcovského a k roku 1600 se zmiňuje o existenci pečeti řezníků. Jejich cech tedy patrně vyvíjel činnost již v 16. století, což můžeme s určitou dávkou opatrnosti říci také o krejčích. Řemeslníci výše uvedených profesí pracovali především pro místní trh a venkovské osady dominia. Jen některá odvětví se dokázala prosadit na regionální, případně nadregionální úrovni. V letech povolili opavští radní jmenovitě uvedeným masařským volníkům z Hlučína prodej masa v jejich městě. Řezníci přiváděli hovězí a černý dobytek do Opavy, kde jej poráželi a nabízeli k prodeji. Mezi městy opavského knížectví, která se ve druhé polovině 16. a první čtvrtině 17. století podílela na tržním ruchu v Krakově (exportováno bylo zejména sukno, zpět se dovážely kůže, sůl, koření a jiný sortiment), figuruje rovněž Hlučín. Účast hlučínských podnikatelů na celkové míře krakovského obchodu byla ovšem zanedbatelná. Dlouhotrvající klidný vývoj města vystřídaly ničivé události třicetileté války. Hlučín byl postižen válečnými událostmi vícekrát, když se stal obětí požárů, drancování a kontribucí. Ve městě nastal notný úbytek obyvatelstva. V roce 1628 bylo z původních 115 usedlostí na 20 hospodářství spálených a pustých. Ještě na počátku šedesátých let 17. století žilo uvnitř hradeb, pod hradbami a na předměstí jen 80 rodin. Primární úkol v obnově města byl spatřován v rekonstrukci poškozeného hospodářství. Prvotní předpoklad k oživení ekonomiky se odrážel v úsilí o potvrzování a rozšiřování privilegií. Hlučínu byly výsady konfirmovány či nově uděleny v letech 1625, 1629, 1632, 1694, 1710, 1712 (nejen pro Hlučín) a Blíže připomeňme jen listinu z roku 1694, kterou Rudolf hrabě z Gašína zprostil obyvatele města a předměstí některých poddanských závazků a zároveň je obdařil jistou mírou osobní svobody. Podle slov dokumentu byli "propuštěni z poddanství", což ovšem nebylo deklarováno všeobecně a bez výhrad. Snaha o revitalizaci hospodářských poměrů se projevila také v četných konfirmacích (většina se nedochovala) privilegií (v některých případech zničených za války) hlučínských cechů, eventuálně v zakládání nových řemeslnických korporací. Výsady kovářů byly obnoveny snad v roce 1625 a poté 14. února 1677 Rudolfem hrabětem z Gašína (podle Weltzela a Wanderburga byli tehdy sdruženi se zámečníky a bednáři), který možná ve stejném roce vydal také listiny pro plátenické mistry a tovaryše. Privilegia hrnčířů obdržená někdy před rokem 1433 od opavského vévody Přemka konfirmoval Václav Bruntálský z Vrbna, a to nejspíše 10. června 1626 (literatura a mladší prameny uvádějí také léta 1625 a tehdy však již Václav Hlučín nedržel; kloníme se k dataci Weltzelově, jenž dokument patrně viděl). Tentýž pak 24. března 1628 obnovil ztracené výsady řezníkům. Krejčí obdrželi renovované artikule 25. března 1657 od Jana Jiřího z Gašína. Dne 23. června 1722 konfirmoval Jan Josef z Gašína ševcovskému cechu řád týkající se tovaryšů a učňů a také privilegium z roku Později, 15. května 1725 (z Ubelakerem omylem uvedeného data 1775 pak bylo literaturou nesprávně usuzováno na existenci další konfirmační listiny), obnovil a rozšířil artikule soukeníků z roku S letopočtem 1628 se pojí počátky cechu pekařského, jehož artikule byly potvrzeny a rozšířeny v roce 1676 (srov. níže). Ačkoliv o poměru vrchnosti k hlučínskému řemeslnictvu víme jen velmi málo, nelze předpokládat, že by se jednalo o vztah výlučně bezproblémový, poněvadž režijní hospodářství a městská řemeslná výroba byly vystaveny vzájemné konkurenci. Hlučínští řemeslníci byli např. nuceni odvádět dominiu různé platy (kromě dalších pravidelných finančních poplatků odevzdávaných každým řemeslníkem - srov. urbář z roku 1728) nebo pracovat na panském. Urbář z roku 1628 eviduje povinnosti řeznických, krejčovských, plátenických, hrnčířských (vyráběli hrnce pro panskou kuchyni) a ševcovských (odváděli peníze a slepice) mistrů. Hlučínská kronika se zmiňuje o tom, že každý řeznický mistr musel "...kameň čisteho loje ročně panu oddat..." a zároveň týdně dodat na zámek "...z jednoho hovada droby pro panske psy..." Tentýž pramen nás informuje o dávce ševcovských mistrů z tzv. Dubníka, "...na kterem před mnohymi lety koruny k vydelavani koží tlukavali a z toho jim ten plat zustal." Jednalo se o výrobu třísla z dubové kůry k činění kůží. Podle A. Weltzela (uvádí k roku 1722) byla po obuvnících také vyžadována práce za mzdu na panských dvorech, v níž se postupně střídali. Hlučínské cechy byly také patrně donucovány přijímat do svých řad výrobce z venkova. Urbář z roku 1728 jednoznačně ukazuje, že řemeslná výroba byla v Hlučíně velmi rozšířená. Nahlédnout do skladby cechovních korporací nám však umožňují až seznamy řemeslníků a cechů z let , které byly sestavovány ve spojitosti s chystanou reformou cechovnictví. Podle druhé verze konsignace z roku 1733 ve městě vyvíjelo činnost 8 cechů (z toho dva sdružené), v nichž pracovalo 105 mistrů (z města bylo 75, odjinud 30). Jednalo se o soukeníky (15 mistrů z města), řezníky (24 z města - 5 působilo v Hlučíně a 19 docházelo do Opavy, 13 inkorporovaných; zřejmě nejbohatší a nejvlivnější cech), tkalce (2 mistři z města, 6 inkorporovaných), ševce (8 mistrů z města, 4 inkorporovaní), pekaře (4 mistři z města, 1 inkorporovaný), hrnčíře (5 mistrů z města, 3 inkorporovaní), sdružený cech kovářů (2 mistři z města), bednářů (1 mistr z města), zámečníků (1 mistr z města), ranhojičů (1 mistr z města), sklenářů (1 mistr z města), kolářů (1 mistr z města) a stolařů (1 mistr z města) a sdružený cech krejčích (6 mistrů z města, 3 inkorporovaní) a kožešníků (3 mistři z města). Dále v Hlučíně žili 4 mistři, kteří byli organizováni v přespolních sdruženích. Řemenář se stal členem cechu v Ratiboři, barvíř na černo a dva sedláři náleželi k cechům v Opavě. Celkově tak bylo ve městě evidováno 79 řemeslnických mistrů 18 profesí. K početně nejsilnějším patřily obory textilní a oděvní (zejména soukenictví a výroba obuvi) a odvětví potravinářská (řezníci). Na okraj poznamenejme, že první verze konsignace z roku 1732 se od definitivního soupisu liší - např. uvádí nižší celkový počet cechovně organizovaných mistrů, u soukeníků je evidován také punčochář, u ševců řemenář a provazník, u sdruženého cechu kovářů, bednářů atd., chybí ranhojič. Výkazy z let naznačují, že se již v prvním poločase 18. věku řemeslná výroba v Hlučíně rozvíjela vcelku obstojně. Mezi poddanskými městy opavského knížectví náležel Hlučín mezi lokality s největší koncentrací řemeslné výroby a nejrozvinutějším cechovním systémem. Velmi cenným zdrojem poznatků o hlučínských ceších v první polovině 18. století je rovněž Protokol zpráv Strana 3/75

4 purkmistrovských, který obsahuje především soupisy nově ustavených městských rad, rychtářů, kasířů, špitálních hospodářů, sadných a v neposlední řadě také cechmistrů. Analýza tohoto pramene (v komparaci s jinými materiály) z pera I. Korbelářové napovídá, že ve výše zmíněných 8 ceších se prosadily všechny skupiny osedlých a alespoň v některých z nich rovněž neosedlí. Společenský původ cechmistrů naznačuje, že měšťané se nejvíce uplatnili v pekařském, řeznickém a soukenickém cechu, domkáři v krejčovském a tkalcovském cechu a předměšťané v cechu hrnčířském. Cechmistři, kteří byli v Hlučíně nejspíše voleni všemi příslušníky korporace a poté potvrzováni vrchností, se podíleli také na městské správě, a to v drtivé většině ve funkcích konšelů a radních. Jen výjimečně se pak objevovali ve významném úřadě rychtáře či purkmistra. Důležitým mezníkem ve vývoji města se stal rok 1742, kdy se stalo součástí Pruska. Ačkoliv pruský zábor přeťal obchodní cestu z Opavy do Krakova, pokračoval Hlučín v úspěšném ekonomickém vývoji. Ve srovnání s jinými poddanskými městy, která připadla Prusku, byl společně s Bavorovem zařazen do kvalitativně nejvyšší skupiny tzv. akcízových měst. V rámci hlubčického okresu se koncem 18. století řadil v řemeslné produkci na čelné místo hned za Hlubčice a po rozšíření tržních práv (1743 Fridrich II. propůjčil městu právo konání tří dobytčích trhů) plnil díky výhodné poloze úlohu význačného obchodního střediska. Torzovitost pramenů bohužel nedovoluje blíže rekonstruovat vývoj konkrétních hlučínských cechů. Výjimkou nejsou ani pekaři. Počátky jejich sdružení sahají k poslednímu lednovému dnu roku 1628 (Kyas a Wanderburg uvádějí mylné datum 1625). Před Václava Bruntálského z Vrbna tehdy předstoupili tři hlučínští mistři, totiž Martin Hoyš, Václav Nohalčik a Martin Křechký s prosbou o udělení artikulí s tím, že "...cechmistři a mistři téhož řemesla pekařského...v městě Ostravě...je do cechu a bratrství svého...připustiti chtějí..." Ze slov listiny jednoznačně vyplývá, že ostravský cech požadoval, aby jejich kolegové měli svůj vlastní vnitřní řád. Jistá míra autonomie byla neznámo kdy vystřídána úplným osamostatněním. V mladších pramenech totiž pekařský cech v Hlučíně figuruje jako svébytná korporace a o nějakém sepětí s ostravskou organizací již neslyšíme. Protože struktura všech řemeslnických řádů byla shodná, není nutné dopodrobna rozebírat jednotlivé články statut z roku Stručně připomeneme jen některé z nich. Pekaři měli např. zajištěn monopol na prodej žemlí a koláčů o jarmarcích a týdenních trzích (necechovní domácí a cizí mohli v tomto čase prodávat jen chleba), mistři se měli snažit zabezpečit hojnost pšeničného a žitného chleba a v době jeho nedostatku jim bylo vyhrazeno přednostní právo k nákupu obilí, nesměli péci malé bochníky, výuka učňů byla stanovena na dva roky, nabytí mistrovství bylo vázáno mj. na získání měšťanského práva a samozřejmě nechyběla ustanovení týkající se organizace života v cechovním společenství (určení pravidel pro schůze, určení příspěvků, nucená účast na pohřbech a bohoslužbách apod.). Z pokut profitoval cech, farář a město. Zabavené pečivo mělo být odevzdáváno špitálu. Dne 8. září 1676 potvrdil a rozšířil výše zmíněné artikuly Rudolf z Gašína, a to na žádost mistrů Melchiora Gulla, Michaela Králíčka, Andrease Hansla a Václava Gočka. Úvodní nařízení se týkala vstupu do cechu (předložení mistrovského kusu, nebo uhrazení finančního poplatku) a učedníků (mohli se učit pouze pekařskému a ne současně druhému řemeslu), další ustanovení pak byla zaměřena především proti volnému pečení mimo cech. Tzv. volníci (výrobci, kteří provozovali řemeslo mimo pekařský cech) mohli prodávat chléb pouze v den týdenního trhu, tedy v pátek, a o jarmarcích (využít mohli jen jeden stánek), za což byli povinni odvést poplatek do cechovní truhlice. Bochníky volníků musely být větší než cechovní a jejich cena měla překračovat částku českého groše. Prodej mouky v Hlučíně byl vyhrazen jen cechovním pekařům. I pro ně však platil zákaz nabízet chleba během týdne na vesnicích. Pokuty měly být odevzdávány cechu, kostelu, městu a vrchnosti. Konfiskovaný chléb dával rychtář opět špitálu. V roce 1723 si cech nechal listinu vidimovat od purkmistrů a rady města Hlučína (nešlo o potvrzení a polepšení privilegií, jak uvádí I. Korbelářová). Do života organizace hlučínských pekařů můžeme letmo nahlédnout také díky cechovní knize, jež obsahuje mj. několik usnesení z let , která se týkala zejména zajištění rovných podmínek obživy pro všechny řemeslníky. Zápis z roku 1695 ukazuje, že mistry stále trápila konkurence volníků obchodujících i mimo vyhrazené dny. Problémy existovaly ovšem i uvnitř samotné korporace, když mistři pekli i v týdnu, který byl vyhrazen jinému pekaři. V této souvislosti pak bylo dohodnuto, že mistr, jenž "...nemá pořádky...", může "...v den volnice..." prodávat chléb pouze v domě nebo před ním. Nemocným, kteří byli na řadě s pečením, bylo v roce 1701 umožněno, aby "svůj týden" přenechali za poplatek jinému výrobci. Rozhodnutí z roku 1710 se pak týkalo zejména úpravy prodeje v době výročních trhů, kdy každý řemeslník mohl zboží nabízet jen na třech stolech, a to na rynku, v domě a jatkách. Výslovně byl zakázán prodej na dalším stole u jatek. Ovšem v případě, že by "...mistrův přibylo a místa v jatkách pro své zboží neměli, tym bude volno na stole při jatkách takové vyložiti..." Chléb se nesměl zpeněžovat po krajících. O posvíceních mohli pekaři nabízet své výrobky jen v rozsahu hlučínské farnosti a pouze prostřednictvím čeledína, nebo směli pečivo prodat překupníkovi. Již následujícího roku však porušil toto nařízení Jan Koček (Goček), který poslal své zboží na jarmark do Dolního Benešova. V roce 1716 si mistři vyjasnili podmínky ohledně pečení preclíků v postním čase. V roce 1738 rozhodl hlučínský magistrát, aby mistři přes týden neobchodovali v domech, ale pouze před radnicí. Neděle měla být vyhrazena náboženským povinnostem. Opět byl vysloven zákaz rozkrajovat chléb, který se mohl prodávat "...jedině za dva český a výše..." Zároveň byl soutěži otevřen jarmark, na kterém mohl každý svobodně prodávat chléb, housky, koláče i mouku, a to bez jakéhokoliv omezení ze strany cechu. Uhrazen musel být jen poplatek do obecní pokladny. Jména pekařských mistrů nám dovolují poznat zejména výše uvedená privilegia, cechovní kniha a Protokol zpráv purkmistrovských. Uvedeme jen ty osoby, které stály v čele korporace. Úřad cechmistra zastával velmi pravděpodobně Martin Hoyš, jenž je zaznamenán na prvním místě v řadě mistrů v listině z roku V dokumentu z roku 1676 figuruje v popředí Melchior Gull, který zcela bezpečně vedl cech v devadesátých letech 17. věku. V první polovině 18. století se ve funkci cechmistra připomínají Mikuláš Basel, Jiří Basel, Jan Goček, Simon Valeček a Bartoš Piechula (Piechulek). V letech a v roce 1747 řídili sdružení dva cechmistři. Někteří pekařští mistři se uplatnili v úřadech městské správy. K nejvýznamnějším řemeslnickým rodinám v Hlučíně patřili Baselovi. Mikuláš Basel zasedal v městské radě v letech jako mladší purkmistr. Jeho syna Jiřího registrujeme ve funkci konšela ( ), kontribučního kasíře ( ), radního (1721), rychtáře ( , ) a mladšího purkmistra ( ). V roce 1716 dokonce dosáhl hodnosti nejvyšší, když se stal starším purkmistrem (v tomtéž roce byl zvolen za rektora hlučínského bratrstva sv. Andělů Strážců). V rodinné tradici pokračoval i Jiřího syn Valentin. Také on byl pekařským mistrem a současně působil jako konšel ( ). Pro město pracovali rovněž výše připomenutí cechmistři Goček (konšel, radní, špitální hospodář, sadný) a Piechula (špitální hospodář) nebo třeba mistr Andris Skřidlo (konšel, radní, Strana 4/75

5 kontribuční kasíř, špitální hospodář, sadný). Vše nasvědčuje tomu, že pekařský cech zanikl kolem poloviny 18. století. Seznamy obnovených cechmistrovských úřadů evidují sdružení naposledy v roce Následující soupisy (první z roku 1754) se týkají již jen sedmi zbylých cechů. Konec existence korporace můžeme tedy položit mezi léta S tím korespondují slova hlučínské kroniky - "...okolo polovice předešleho /tj. 18./ stoleti ten cech byl přestal." S postupem industrializace se cechy stávaly brzdou rozvoje výroby. Vláda ve Vídni však přistoupila k velkému omezení cechovnictví až v roce 1731, kdy vydala generální cechovní patent. Roku 1739 pak byly vyhlášeny generální cechovní artikule, které sjednotily cechovní předpisy. Od konce 18. století cechy ztratily zcela na významu. V Prusku, tzn. i v Hlučíně, došlo k jejich zrušení ve prospěch živnostenské svobody zásluhou reforem kancléře Hardenberga v letech (tzv. průmyslový zákon ze dne a zákon ze dne ). Dále fungovala jen řemeslnická společenstva. Mezi těmi hlučínskými se objevují i pekaři. Cechovní tradice však měla ve společenstvech silné kořeny, což dokumentuje i fakt, že název "cech" se ještě dlouho z pramenů nevytrácí. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond vznikl z činnosti pekařského cechu v Hlučíně. O uložení cechovních písemností lze jen spekulovat. Patrně se však uchovávaly v truhlici u cechovních představených. Někdy po zániku pekařského cechu musely být předány městské správě, protože v roce 1953 je převzal Okresní archiv v Hlučíně společně s městskou registraturou, která byla v roce 1960 odevzdána Okresnímu archivu v Opavě, Otická 15 a v roce 1980 převezena do nového depozitáře archivu - Opava, Lidická 2a. Teprve v souvislosti s pořádáním fondu Archiv města Hlučín došlo dne 9. srpna 1985 k vyčlenění písemností pekařského cechu a založení nového fondu (č. př. 37/85). III. Archivní charakteristika archivního fondu Písemnosti fondu se dochovaly z let , a to částečně ve špatném fyzickém stavu (archiválie jsou křehké, lámavé a poškozeny prachem). Fond je mezerovitý. Obsahuje listiny, úřední knihu a spis v českém jazyce. Listiny náleží do let , úřední kniha do let a spis do roku Členění inventáře podle platných metodických návodů pro zpracování archivního materiálu vypadá následovně: I. Listiny II. Úřední knihy III. Spisový materiál - 1. Spisy Při pořádání nebyla provedena žádná vnitřní skartace. Vzhledem k malému rozsahu fondu a přehlednosti jeho zpracování nebyly vyhotoveny rejstříky. Fond o rozsahu 0,22 bm tvoří 5 inventárních a 5 evidenčních jednotek, a to 3 listiny, 1 úřední kniha a 1 karton. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Písemnosti fondu Cech pekařů Hlučín poskytují jen velmi kusé informace k dějinám cechu. Z dochovaného materiálu lze upozornit na artikule z let 1628 a 1676 a cechovní knihu z let , která obsahuje seznamy přijatých mistrů a učňů a cechovní usnesení. Doplňující informace k historii cechu je nutno čerpat ve Státním okresním archivu Opava ve fondu Archiv města Hlučín (1952) a v Zemském archivu v Opavě ve fondu Hejtmanský úřad knížectví opavsko - krnovského, Opava V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Fond uspořádal, inventář sestavil a úvodem opatřil Mgr. Marek Skupien ve Státním okresním archivu Opava v roce Seznam základních pramenů a literatury 1. Prameny Státní okresní archiv Opava, fondy: Archiv města Hlučín (1952). Cech pekařů Hlučín Zemský archiv v Opavě, fondy: Hejtmanský úřad knížectví opavsko - krnovského, Opava Literatura Janáček, J. Přehled vývoje řemeslné výroby v českých zemích za feudalismu. Praha Kaluza, J. Innungsbuch der Bäcker von Hultschin aus dem Jahre In: Oberschlesisches Jahrbuch für Heimatgeschichte und Volkskunde I., Neisse - Neuland, 1924, s Korbelářová, I. K postavení poddanských měst na Opavsku a Krnovsku po třicetileté válce. Slezský sborník, 1995, roč. 93, č. 4, s Korbelářová, I. Ke společenskému původu členů městské správy a představitelů cechů v Hlučíně v první polovině Strana 5/75

6 18. století. I. Městské správní úřady a jejich personální obsazení. Časopis Slezského zemského muzea - B, 1993, roč. 42, č. 3, s II. Řemesla, cechy a cechmistři. Časopis Slezského zemského muzea - B, 1994, roč. 43, č. 1, s III. Protokol zpráv purkmistrovských města Hlučína (Renovace městských rad a rychtářských úřadů a dále cechmistrů, špitálních hospodářů a sadních). Časopis Slezského zemského muzea - B, 1995, roč. 44, č. 2, s Korbelářová, I. Města Opavského knížectví v době rozdělení Slezska. Časopis Slezského zemského muzea - B, 1993, roč. 42, č. 2, s Korbelářová, I. Poddanská města Opavského a Krnovského knížectví v letech Ekonomické a sociální aspekty vývoje měst. Opava Kuča, K. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku II., H - Kole. Praha Kyas, K. Hlučínské paměti. Vyškov Mendl, B. Počátky našich cechů. Český časopis historický, 1927, roč. 33, s a Prasek, V. Historická topografie země Opavské. Vlastivěda slezská II. Opava let města Hlučína. Hlučín Wanderburg, U. Historie města Hlučína I. - II. Hlučín 1991 (I. díl s.d.). Weltzel, A. Besiedlungen des nördlich der Oppa gelegenen Landes I. Leobschütz Winter, Z. Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a v XV. století. Praha Název fondu: Značka fondu: Cech pekařů Hlučín C - pekařů Hlučín Časové rozmezí: Počet evidenčních jednotek: 5 (3 listiny, 1 úřední kniha, 1 karton) Počet inventárních jednotek: 5 Rozsah v bm: 0,22 Stav ke dni: Fond zpracoval: Pomůcku sestavil: Mgr. Marek Skupien Mgr. Marek Skupien Počet stran: 12 Strana 6/75

7 Inventář schválila: PhDr. Marta Medková (č.j. SOkA-Op/162/2009) Strana 7/75

8 Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov I. VEDENÍ A SPRÁVA A. Statutární a správní záležitosti 1 Ukázka hlavičkového papíru b.d. kt 1 2 Stanovy Evropského svazu lahváren, spol. s r.o., Düsseldorf [1907] kt 1 3 Protokoly ze zasedání Sdružení výrobců okurkových sklenic kt 1 4 Protokoly ze zasedání Comité Permanent des Industries du 1933 kt 1 Verre Européennes 5 Zápisy z jednání Sdružení tyčového skla kt 1 6 Zápisy z jednání Kartelu tyčového skla kt 1 7 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Rakouského lahvářského kt 1 kartelu 8 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, kt 2 spol. s r.o., Düsseldorf 9 Zápis z 50. zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, 1936 kt 3 spol. s r.o., Düsseldorf 10 Obchodní zpráva firmy Sklárny Fischmann synové, spol. s r kt 3 o., Teplice 11 Obchodní zpráva firmy Aktien-Gesellschaft für Glasindustrie, 1930 kt 3 vorm. Friedrich Siemens, Dresden 12 Společenská smlouva o vytvoření firmy Sklárny Fischmann 1914 kt 3 synové, spol. s r. o.,teplice 13 Stručné shrnutí změn potřebných v dceřinných společnostech 1918 kt 3 TRIPTIS, A. G. v Rakousku 14 Pískovna Sylvester, spol. s r.o., Ledvice kt 3 (společenská smlouva, zápisy z valných hromad, provozní zpráva, koupě pozemků aj.) 15 Korespondence s Vitreou, spol. s r.o. v Praze o továrnách kt 3 Pálfalva a Pančevo Prva Mehanička Fabrika Stakla za prozore, A.D., Pančevo kt 4 (výkonný výbor, dozorčí rada, navýšení kapitálu, provozní zprávy, korespondence) 17 Zagyvapálfalvaer Glasfabrik, A.G., Budapešť kt 4 (výkonný výbor, výrobní kapacita van, korespondence aj.) 18 Korespondence s krajskými soudy kt Korespondence s okresními soudy 1927 kt 4 20 Totéž kt 4 21 Korespondence s Okresní správou politickou v Teplicích kt 4 Šanově 22 Korespondence s místními úřady kt 4 (Újezdeček, Mstišov, Košťany, Pozorka) 23 Korespondence s finančními a daňovými úřady kt 5 24 Korespondence se živnostenskými úřady 1927 kt 5 25 Korespondence s revírními báňskými úřady kt 5 26 Korespondence s ostatními úřady kt Korespondence s Ústředním svazem čs. průmyslníků kt 5 28 Korespondence s Německým hlavním svazem průmyslu v ČSR 1936 kt 5 29 Korespondence s lahvovým oddělením Bőhmische Union Bank v kt 6 Praze (B.U.B.) 30 Totéž 1930 kt 6 31 Totéž 1933 kt 6 32 Totéž 1935 kt 6 33 Korespondence s advokáty a notáři 1930 kt 7 34 Totéž 1931 kt 7 35 Totéž 1935 kt 7 Strana 8/75

9 36 Korespondence mezi vedením firmy v Praze a Teplicích 1935 kt 8 37 Korespondence pražského sekretariátu 1936 kt 8 38 Korespondence ředitele Ernsta Schmolky 1930 kt 8 39 Totéž 1935 kt 9 40 Korespondence Hanse Fischmanna kt 9 41 Korespondence Julia Fischmanna kt 9 42 Korespondence Willyho Fischmanna 1931 kt 9 43 Totéž kt 9 44 Korespondence Waltera Fischmanna kt 9 45 Korespondence Arnolda Fischmanna kt Běžná korespondence 1927 kt Totéž 1927 kt Totéž 1930 kt Totéž 1930 kt Totéž 1933 kt Totéž 1934 kt Totéž 1935 kt Totéž 1936 kt Poznámky k poradám, schůzkám a telefonickým hovorům kt 14 B. Majetkoprávní záležitosti 55 Kupní a směnné smlouvy kt Výpisy z pozemkových knih kt Usnesení Okresního soudu v Teplicích v pozemkových kt 14 záležitostech (k. ú. Mstišov a Pozorka) 58 Zpětné odkoupení firmy Fischmann od akciové společnosti Triptis (kvitance, smlouva, korespondence) kt Předání sekvestrovaných forem a nástrojů firmě Komotauer Glashüttenwerke A.G. 60 Prodej továrny na tabulové sklo v Dubí (popis objektu, parcelování, korespondence) 61 Pobočka v Jablonci n. Nisou (výpisy z poz. knih, jednání s firmou Riedel, tyčové sklo, korespondence) 62 Josef Nowotny ml., provozovatel prodejního skladu v Lučanech nad Nisou 63 Rudolf Vater, prodejní sklad tyčového skla v Lučanech nad Nisou 64 Glashüttenwerke Leopold Stiassny (prodej akcií, vystoupení z firmy Fischmann, korespondence) 65 Brüxer Glashütte Ignatz Glaser (odprodej budov, konkurzní řízení, korespondence aj.) 66 Trmická sklárna Krutiš a spol., s r.o., Trmice (seznam společníků, seznam zákazníků, konkurence, korespondence aj.) 67 Likvidace Továrny na lahve v Radnicích u Plzně po odkoupení kartelem (darování dělnické kolonie, odprodej materiálu, demontáž hutě, podpora dělníkům) 68 Důl Svornost v Pozorce (smlouvy, ocenění majetku, výkaz ploch, rozhodčí řízení, majetko-právní záležitosti) 69 Důl Novoobdařené štěstí, spol. s r.o., Teplice (smlouvy, protokoly aj.) 70 Těžařstvo dolu Karel v Novosedlicích (výmaz těžařstva, korespondence, daňové přiznání, likvidační bilance aj.) 71 Odškodnění firmě Josef Rindskopf Sőhne v Košťanech v důsledku důlní činnosti dolu Emilie kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt Strana 9/75

10 (1 plán, sanační práce, popis budov, protokoly) 72 Odškodnění a převod parcel při rozšiřování těžby na dole Svornost v k. ú. Mstišov 73 Obytný dům č. p. 53 v Košťanech (pozemnostní arch, kupní smlouva, platební knížka aj.) 74 Obytný dům č. p. 506 v Trnovanech (kupní smlouva, rozhodnutí soudu) 75 Obytný dům č. p. 284 v Dubí (stavební záležitosti, daně, rozhodnutí soudu) 76 Různé stavební záležitosti k obytným domům ve Mstišově, Košťanech a Novosedlicích ( 5 ks plánů, usnesení soudu, rozpočet staby) 77 Stavební povolení, protokoly a korespondence stavební komise (Pozorka, Jeníkov, Košťany, Teplice-Šanov, Mstišov, Bystřice) 78 Stavební povolení pro dům č. p. 85 v Pozorce ( 1 plán, 6 ks skic) 79 Smlouva o prodeji parcely č. 713/1 v obci Újezdeček (3 ks plánů) 80 Vlečkové záležitosti (2 ks plánů, smlouvy, všeobecné a provozní podmínky, korespondence, Časopis pro žel. právo a politiku) 81 Vodoprávní řízení - přeložení potoka mezi Mstišovem a Košťanama a přeložení rozdělovací komory skupinového vodovodu do Mstišova kt kt kt kt kt kt kt kt kt kt Vodoprávní řízení - rybník v Újezdečku 1933 kt Ocenění důlního majetku 1907 kt Hodnota majetku k kt Neoceněná zařízení - Lesní Brána, Mstišov, důl Svornost kt Odhad realit s příslušenstvím kt Odhad pozemků, budov a zařízení firmy k účelům poplatkového 1935 kt 17 ekvivalentu k Ocenění obytných domů - Újezdeček, Dubí, Teplice-Šanov, 1941 kt 17 Pozorka, Mstišov, Novosedlice (21 ks plánů) 89 Soudní spor s Václavem Niebauerem, továrníkem v kt 17 Teplicích-Šanově (směnná smlouva, usnesení soudu, korespondence) Soudní spor s Alfredem Baierem, majitelem skladu v Pěnčíně kt Soudní spor s Arnoldem, Hugem a Martou Stiassnymi, továrníky kt 17 ve Vídni a spolumajiteli firmy (obsaženy též zápisy z valných hromad) 92 Soudní spor s Idou Falz, majitelkou domu č. p. 46 ve Mstišově kt 17 (1 plán) 93 Soudní spor s Ernstem Feixem, výrobcem skleněných perel v kt 17 Lučanech nad Nisou 94 Soudní rozepře s Ottakarem a Pauline Weissovými, nájemníky kt 17 domu č. p. 571 v Pozorce 95 Různé soudní spory u okresních soudů 1930 kt Rozhodčí řízení mezi firmou Skelné hutě Lukeš a spol., a. s., kt 18 Praha a Radnickým syndikátem, resp. ostatními členy lahvárenského kartelu 97 Soudní spor s Erste Bőhmische Glasindustrie, A. G. Bleistadt kt Soudní spor Českých akc. skláren, a.s. v Praze s bývalým kt 18 ředitelem Miloslavem Taubenestem (přípravné spisy, informace o protikartelovém jednání) 99 Soudní spor s Josefem Peyerem, dělníkem v Pozorce kt Owensův stroj na výrobu lahví kt 18 (dohody o užívání patentu) 101 Smlouva mezi Bőhmischen Union Bank in Prag a Societe kt 18 Continentale D Appareils Mecaniques Pour La Verrerie in Genf ohledně patentu na Roirantův stroj 102 Patentové záležitosti 1930 kt Dávka z majetku a z přírůstku na majetku kt 18 Strana 10/75

11 (výpočty, platební příkazy, korespondence s berní správou) 104 Daňové záležitosti - daň z obratu kt 19 (daňové přiznání, platební příkazy, rekurs, korespondence) 105 Daňové záležitosti - daň výdělková kt 19 (daňové výměry, přehledy výdajů, korespondence) 106 Poplatky za emise kt 19 (platby, odvolání, korespondence) 107 Poplatkový ekvivalent 1930 kt 20 (přiznání, projednání, korespondence) 108 Daň výdělková 1933 kt 20 (daňové přiznání, podklady pro výpočet) 109 Detailní přílohy k přiznání ke zvláštní výdělkové dani 1937 kt Korespondence s bankou Gebrüder Arnhold v Drážďanech kt 20 C. Organizační 111 Zaměstnavatelský svaz sklářských průmyslníků 1931 kt 20 (oběžníky, korespondence) 112 Totéž 1933 kt Totéž 1936 kt 21 D. Investice 114 Projekt k opravě vany VII b.d. kt Projekt pro odvádění generátorových splašek ze sklárny kt 21 (14 ks plánů, technická zpráva, kolaudace) 116 Zřízení balírny v závodě v Újezdečku kt 21 (1 plán, stav. povolení, stat. výpočet) 117 Projekt na novou úpravnu napájecí vody kt 21 (5 ks plánů, rozpočet) 118 Výstavba balírny a třídírny ve sklárně Mstišov kt 21 (rozpočet, přehled režijní práce, korespondence) 119 Rozšíření a přestavba vlečky ke sklárně v Újezdečku kt 21 (5 ks plánů, technická zpráva) 120 Stavební zpráva o přestavbě komínového kanálu vany II 1940 kt Investiční majetek (Lesní Brána, Mstišov, Dubí, Jablonec n. Nisou) kt 21 E. Revize 122 Protokol z revize vedení obchodních knih dolu Novoobdařené 1922 kt 21 štěstí, spol. s r.o. cvteplicích v letech Protokol z revize obchodních knih na dole Emilie v Košťanech 1922 kt Protokol z revize ministerstva financí na dole Emilie v 1924 kt 21 Košťanech 125 Revizní zpráva lahvového oddělení Bőhmische Union Bank v Praze kt 21 II. ZAMĚSTNANCI 126 Nájemní listy 1898 kt Seznam nájemníků k kt 21 (Mstišov, Košťany, Pozorka) 128 Domovní řád (Rudolfova huť, firma Mühlig) 1919 kt Dělnický dům č. p. 99 v Pozorce kt 21 (3 ks plánů, kupní smlouva, kvitance, kniha vodného, hypoteční záležitosti aj.) 130 Dělnický dům č. p. 99 v Bystřici kt 21 (kupní smlouva, kvitance, plat.příkaz, kniha vodného aj.) 131 Dělnické domy č. p. 106, 116 a 117 v Újezdečku (4 ks plánů, domovní daň, poplatek za odpady, soudní rozhodnutí aj.) kt 21 Strana 11/75

12 132 Dělnický dům č. p. 161 v Běhánkách kt 22 (kupní smlouva, dlužní úpis, kniha vodného, výpis z poz. knihy aj.) 133 Dělnický dům č. p. 151 v Pozorce kt 22 (3 ks plánů, stavební akta, rozpočet, kniha vodného, daňové záležitosti aj.) 134 Dělnický dům č. p. 119 v Újezdečku kt 22 (1 plán, stavební povolení, domovní daň) 135 Dělnické domy č. p. 73 a 153 ve Mstišově (4 ks plánů, stavební povolení k úpravám) 136 Dělnický dům č. p v Teplicích kt 22 (stavební povolení, soupis ploch) 137 Dělnický dům č. p. 131 a 132 v Újezdečku kt 22 (2 ks plánů, stavební povolení, soudní rozhodnutí) 138 Kolektivní smlouva mezi majiteli skladů tabulového skla a 1920 kt 22 zrcadel v Praze a společností sklářů a brusičů skla a Čs. obcí dělnickou v Praze 139 Přihlášky zaměstnanců k penzijnímu pojištění kt Úrazové pojištění kt 22 (korespondence, přehled prémií, výpočty) 141 Personální obsazení jednotlivých kanceláří 1942 kt 22 III. ÚČETNICTVÍ 142 Bilance pískovny Sylvestr kt Zprávy o změnách v bilanci kt Bilance včetně podkladů kt Bilance včetně podkladů 1927 kt Bilance 1931 kt Bilance - lahvové oddělení Bőhmische Union Bank 1927 kt Podklady k bilanci - lahvové oddělení B.U.B kt 23 (revizní zpráva, tabulky, korespondence) 149 Bilance - lahvové oddělení B.U.B kt Bilance - lahvové oddělení B.U.B kt Bilance - lahvové oddělení B.U.B kt Hrubá rozvaha 1931 kt Inventura k kt Inventura k kt 24 (lahve, skleněné tyče, tabulové sklo) 155 Měsíční výkazy obratu kt Inventární soupis skladu v Jablonci n. Nisou a jeho poboček kt Výtahy z kont - lahvové oddělení B.U.B kt Výpisy zůstatků ze saldo kont k prosinci kt Přehled rezerv kt Zúčtovací kniha (Verrechnungsbuch) 1938 kn 1 IV. NÁKUP A ODBYT 161 Sdružení výrobců tyčového skla - podmínky prodeje b.d. kt Kartelová dohoda s firmou Lukeš & Comp., Flaschenfabrik in b.d. kt 24 Prag, G.m.b.H. 163 Rakouský lahvářský kartel 1907 kt Návrh smlouvy mezi Bőhmische Union Bank jako zástupkyní 1914 kt 24 sdružených lahváren a grófem Lászlem Károlyim 165 Smlouva mezi Sdružením výrobců lahví a Vaterländischen 1928 kt 24 Mechanischen Flaschenfabrik, A.G., Budapest 166 Dohoda Verkaufsgemeinschaft bőhmischen Tafelglasfabriken, [1928] kt 24 A.G., Prag s výrobci tabulového skla 167 Návrh kartelové dohody výrobců lahví 1929 kt Dohoda výrobců tyčového skla kt Jednání spojených tabuláren s prodejními společnostmi Vitreou, Fenestrou a Kristallií o kontingentu (zápisy z porad, dohody, přehledy dodávek a exportních kvót) kt 25 Strana 12/75

13 170 Jednání českých výrobců lahví se Societa anonima per l kt 25 Industria del Vetro, Fiumicino (zápisy z jednání, dohody) 171 Dodávky lahví do Turecka kt 25 (poskytnutí státní záruky, smlouva) 172 Dohody s Dánskem týkající se plnění dodávek kt Konvenium čsl. továren na láhve kt 25 (kontingentní jednání, dohoda o výhradním zastupování v prodeji, náhrady za mléčné láhve) 174 Seznam odběratelů kt Přehledy dodacích cen kt Ceník tyčového skla 1933 kt Základní ceník lahví 1933 kt Korespondence s Verkaufsgemeinschaft bőhmischer kt 26 Tafelglasfabriken, A.G., Prag 179 Totéž 1930 kt Totéž 1930 kt Totéž 1931 kt Totéž 1932 kt Totéž 1933 kt Totéž 1934 kt Totéž 1935 kt Korespondence s firmou Mammo-Glas, G.m.b.H., Bremen 1933 kt Obchodní korespondence s belgickými firmami týkající se exportu lahví kt 29 V. VÝROBA 188 Seznam součástek Owensova stroje na výrobu lahví 1913 kt Pittsburgh - technologie tažení skla kt 30 (popis metody, licenční poplatky, jednání s Holandskem, patentové záležitosti, náklady, zkušební provoz v Oloví) 190 Výroba tyčového skla - zprávy pro Hanse Fischmanna 1931 kt Přehled provozní doby pecí v huti na tyčové sklo ve Mstišově 1935 kt 30 v období Provozní zpráva za rok kt 30 VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE A. STAVEBNÍ 1. Situační a polohopisné plány 193 Továrna na skleněné tyče Mstišov (9 ks) kt Továrna na tabulové sklo Dubí (6 ks) kt Továrna na výrobu lahví Lesní brána (11 ks) kt Provozní budovy a.) Vany 196 Sklářská tavicí vana v Oloví (17 ks) kt Vana I (9 ks) kt Vana II (4 ks) kt Vana III (17 ks) kt Vana IV (56 ks) kt Vana V (32 ks) kt Vana VI (11 ks) kt 31 Strana 13/75

14 203 Vana VII (22 ks) kt 31 b.) Výrobní prostory 204 Pánvová pec (2 ks) 1897 kt Chladicí věž (5 ks) kt Chladicí pec (8 ks) kt Míchárna (8 ks) kt Řezárna (6 ks) kt Huť Mstišov (4 ks) kt Laboratoř (7 ks) 1927 kt Řezárna a balírna (2 ks) 1927 kt Pánvárna (11 ks) kt Balírna (7 ks) kt Nákladiště (1 ks) 1935 kt Třídírna (2 ks) kt Kulovací mlýn (5 ks) kt 32 c.) Jiné prostory 217 Generátorová stanice (8 ks) kt Skladovací prostory a kolny (40 ks) kt Sklad písku (5 ks) kt Kotelna (8 ks) kt Truhlárna a tesařská dílna (2 ks) kt Strojovna a kovárna (2 ks) kt Vrátnice (6 ks) kt Garáže (7 ks) kt Elektrostanice a zámečnická dílna (1 ks) 1930 kt Kotelna a strojovna (3 ks) 1935 kt Strojovna turbíny (5 ks) kt Kryt protiletecké obrany (2 ks) kt Vstup do závodu Lesní brána (1 ks) 1940 kt Tábor ruských zajatců na Lesní bráně (1 ks) 1942 kt Dělnické domy a kanceláře 231 Dělnické domy a byty (32 ks) kt Užitkové budovy pro osazenstvo a mužstvo (15 ks) kt Kanceláře (11 ks) kt Doly 234 Mapa důlních měr Lobkoviců (1 ks) b.d. kt Franz Josef Pozorka (1 ks) b.d. kt Heribert Košťany (10 ks) kt Svornost Pozorka (9 ks) kt Korunní princ Košťany (1 ks) 1923 kt Otakar Košťany (22 ks) kt Novoobdařené štěstí Pozorka (4 ks) 1935 kt Pískovna Sylvestr, spol. s r. o., Ledvice (5 ks) 1942 kt Kamenolom Želenice nad Bílinou (3 ks) 1942 kt Ostatní 243 Ohnivzdorné tvárnice, nástavce, svorníky (27 ks) kt 35 Strana 14/75

15 244 Komíny (9 ks) kt Vedení plynu, vody, topení, chlazení a osvětlení kt 35 (23 ks) 246 Sloupy a konstrukce (5 ks) kt Střechy a střešní konstrukce (17 ks) (1 kt ) 248 Rybník (3 ks) kt Oplocení a hrazení (4 ks) kt Můstky a přemostění (10 ks) kt 35 B. STROJNÍ 1. Stroje sklářské 251 Drtič kamene v míchárně (3 ks) kt Owensův stroj na výrobu lahví (9 ks) kt Koncová forma pro Owensův AE stroj (2 ks) kt Tažný sklářský stroj (10 ks) 1928 kt Člunky do strojů Roirant a Lagena (4 ks) 1941 kt Stroje těžební a přepravní 256 Rýpadlo s výškovým rýpáním (1 ks) b.d. kt Vozíky, pásy a jiná přepravní zařízení (15 ks) kt Mostní váha (1 ks) 1914 kt Vlečka a lanovka (10 ks) kt Ruční jeřáb (2 ks) 1929 kt Stroje elektrické a parní 261 Kotle (14 ks) kt Generátory (24 ks) kt Pumpy (34 ks) kt Kompresory (5 ks) kt Ventilátory (15 ks) kt Vodní torpédo (1 ks) 1926 kt Turbíny (5 ks) kt Brown-Boveri (3 ks) 1938 kt 37 C. NEZAŘAZENÁ 269 Technická dokumentace nezařazená a bez popisu (65 ks) kt 37 Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov I. VEDENÍ A SPRÁVA A. Statutární a správní záležitosti B. Majetkoprávní záležitosti C. Organizační D. Investice Strana 15/75

16 E. Revize II. ZAMĚSTNANCI III. ÚČETNICTVÍ IV. NÁKUP A ODBYT V. VÝROBA VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE A. STAVEBNÍ 1. Situační a polohopisné plány 2. Provozní budovy a.) Vany b.) Výrobní prostory c.) Jiné prostory 3. Dělnické domy a kanceláře 4. Doly 5. Ostatní B. STROJNÍ 1. Stroje sklářské 2. Stroje těžební a přepravní 3. Stroje elektrické a parní C. NEZAŘAZENÁ Inventář Strana 16/75

17 ÚŘEDNÍ KNIHY Instrukce 1 Instrukce pro panství Krásný Les, Chvojno a Předlice 1630 Karton 1 Dekretní knihy 2 Schw 36 Dekretní kniha poddanských suplik Karton 1 3 Dekretní kniha k řízení hospodářství a úřadu se záznamy o uzavřených sňatcích poddaných z jiných panství a propuštěných poddaných z panství Krásný Les za účelem sňatku z let Karton 2 Robotní seznamy 4 Robotní seznam panství Krásný Les a statků Předlice a Karton 3 Pnětluky 5 Robotní seznam 1848 Karton 3 Vrchnostenská povolení (sňatek, pobyt, učení atp.) Protokoly udělených vandrovních knížek 6 Schw 23 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 7 Schw 24 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 8 Schw 25 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 9 Schw 26 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 10 Schw 27 Protokol udělených vandrovních knížek Karton 3 Protokoly o přijatých/propuštěných poddaných z/do jiných jurisdikcí Protokoly o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí 11 Schw 28 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí Karton 3 12 Schw 32 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí Karton 3 13 Schw 33 Protokol o přijatých poddaných z jiných jurisdikcí Karton 3 Protokoly o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí 14 Schw 31 Protokol o poddaných propuštěných do jiných jurisdikcí Karton 3 15 Schw 29 Protokol o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí Karton 3 16 Schw 30 Protokol o propuštěných poddaných do jiných jurisdikcí Karton 3 Protokoly povolení k vystěhování, učení, sňatku, službě, práci a pobytu 17 Schw 22 Protokol povolení k vystěhování do zahraničí Karton 3 18 Schw 17 Protokol povolení k učení Karton 3 19 Schw 18 Protokol povolení k sňatku Karton 3 20 Schw 19 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu Karton 3 21 Schw 20 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu Karton 3 22 Schw 21 Protokol povolení ke službě, práci a pobytu Karton 3 Soupis branců 23 Soupis branců pro panství Kráný Les (odvodní okrsek 42) 1830 Karton 3 Strana 17/75

18 Výpis z katastru 24 Výpis z katastru - opis výpisu (1757) z katastru z roku 1718 učiněný v roce 1832 (1718)1832 Karton 3 Parcelační protokol 25 Schw 43 Parcelační protokol Krásný Les 1884 Karton 3 Pozemkové knihy Hlavní pozemkové knihy a knihy listin Krásný Les (Petrovice, Nakléřov) 26 OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS 166 Pozemková kniha Krásný Les (1642) Kniha -- Pozemková kniha Krásný Les Karton 4 Pozemková kniha Krásný Les Karton 5 Pozemková kniha Krásný Les, Petrovice, Nakléřov Karton 6 Hlavní pozemková kniha Krásný Les Karton 6 Hlavní pozemková kniha Krásný Les Karton 7 Hlavní pozemková kniha Krásný Les Karton 7 Pozemková kniha Krásný Les Karton 8 Kniha listin Krásný Les Karton 9 Kniha listin Krásný Les Karton 10 Kniha listin Krásný Les Karton 11 Nakléřov, Telnice 37 OS OS OS OS Pozemková kniha Nakléřov (1653) Karton 12 Pozemková kniha Nakléřov, Telnice Karton 13 Hlavní pozemková kniha Nakléřov, Telnice Karton 14 Kniha listin Nakléřov, Telnice Karton 15 Strana 18/75

19 178 Petrovice 41 OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS 174 Pozemková kniha Petrovice Karton 16 Pozemková kniha Petrovice (1640)1679- Kniha Pozemková kniha Petrovice (1674)1719- Kniha Pozemková kniha Petrovice (1678) Kniha -- Hlavní pozemková kniha Petrovice Karton 17 Hlavní pozemková kniha Petrovice Karton 18 Hlavní pozemková kniha Petrovice Karton 19 Pozemková kniha Petrovice Karton 20 Kniha listin Petrovice Karton 21 Kniha listin Petrovice Karton 22 Kniha listin Petrovice Karton 23 Velké a Malé Chvojno 52 Pozemková kniha (fragment) Velké a Malé Chvojno Karton OS Pozemková kniha Velké a Malé Chvojno Karton OS Hlavní pozemková kniha Velké a Malé Chvojno Karton OS 183 Kniha listin Velké a Malé Chvojno Karton 26 Vedlejší (dokladové) pozemkové knihy pro celé panství Knihy listin pro celé panství 56 OS OS 194 Kniha listin pro celé panství. Zápisy z let v knize Karton 27 testamentů (inv. č. 72) Kniha listin pro celé panství (1834)1840- Karton Strana 19/75

20 58 OS 195 Kniha listin pro celé panství Karton 29 Knihy smluv a kvitancí 59 OS OS OS OS OS OS 200 Kniha soudních smluv a protokolů (1787) Karton 30 Kniha kvitancí a smluv (zejména pronájmy a svatební smlouvy) Karton Kniha soudních smluv a protokolů (zejména pronájmy a svatební Karton 31 smlouvy) Kniha kvitancí Karton 32 Kniha kvitancí (1814)1835- Karton Kniha kvitancí (1813)1842- Karton Knihy obligací 65 OS OS OS OS OS OS 191 Kniha obligací (1785) Karton 35 Kniha obligací Karton 36 Kniha obligací Karton 37 Kniha obligací Karton 38 Kniha obligací Karton 39 Kniha obligací Karton 40 Knihy rozsudků 71 OS 201 Kniha rozsudků Karton 41 Knihy pozůstalostní agendy 72 OS OS OS 202 Kniha testamentů, soudních ocenění a listin (1784) Karton 41 Kniha přihlášených dědiců Karton 42 Kniha dělených pozůstalostí Karton 42 Strana 20/75