Úvodní slovo NMV podklad Mikulov 2012

Transkript

1 Vážené dámy, Vážení pánové, Musím se přiznat hned v úvodu k jedné věci. Doufal jsem, že po spuštění základních registrů letos v červenci budu moct vystupovat na takových významných setkáních jako je právě toto s klidem na duši. Doufal jsem, že nebudu muset utíkat dejme tomu - požárním schodištěm kvůli nesplněným slibům. Doufal, ale nebyl jsem o tom přesvědčen. Před rokem právě zde a i na dubnové konferenci ISSS v Hradci Králové ministerstvo vnitra prezentovalo snahu zajistit úspěšné uvedení největšího projektu českého egovernmentu, tedy základních registrů veřejné správy do ostrého provozu k zákonem stanovenému termínu. I mezi vámi tady v sále asi nebylo málo těch, kteří o našich vyjádřeních pochybovali a nevěřili, že se tento cíl podaří úspěšně splnit. Přiznávám, že vzhledem k historickým zkušenostem s tímto projektem panovala značná nejistota i v našich vlastních řadách. Byla daná i tím, že jsme tento strategicky zcela výjimečný projekt přebírali od našich předchůdců s více než 8 měsíčním časovým skluzem v realizaci. Právě toto bylo příčinou řady problémů, se kterými jsme se museli společně vypořádat. A jak se nám to povedlo? Provoz testovacího prostředí spuštěného na konci listopadu minulého roku i ověřovacího prostředí letos v dubnu začaly dle předpokladů a ostrý přístup k datům základních registrů byl spuštěn dle termínu definovaném zákonem 1. července. Museli jsme také zajistit provozní infrastrukturu ve dvou datových centrech a spustit ostrou instanci pro plnění dat k pro následný start registrů. Právě dnes uběhlo šestašedesát dnů od onoho magického data 1. července 2012, kdy byly Základní registry uvedeny do ostrého provozu. A jaká je realita? Jistě víte sami - základní registry běží.

2 Všechny registry byly naplněny aktuálně platnými daty a byla zajištěna jejich trvalá aktualizace. Prostřednictvím Informačního systému základních registrů již získává referenční údaje přes 270 orgánů veřejné moci, od uvedení do ostrého provozu jsme realizovali již více než 16 milionů transakcí, bylo vydáno téměř 47 tisíc výpisů prostřednictvím CzechPOINT pro úředníky a přes 800 výpisů na žádost občanů. K systému je připojeno 500 orgánů veřejné moci a dalších 690 již obdrželo certifikát pro připojení a každý den se objevují další žádosti o připojení. V tuto chvíli jsme tedy ve stavu, kdy více než polovina agendových informačních systémů je připravena komunikovat se základními registry. Řada úřadů využívá pro přístup k referenčním údajům obsaženým v základních registrech CzechPOINT a proto nepřistoupili k přímému připojení vlastních agendových informačních systémů. S podrobnými údaji o skutečném provozu vás v další části konference seznámí ředitel Správy základních registrů Michal Pešek, takže detaily přenechám jemu. Tím co jsem uvedl, se potvrzuje i můj už dříve veřejně prezentovaný názor, že zavedení základních registrů není žádnou revolucí, ale postupnou a kontinuální evolucí přinášející krok za krokem zásadní změny veřejné správy. Sdílíme jednou pořízená data, provádíme jejich vzájemné čištění a uvedení do souladu, odstraňujeme nekonzistence v datech, zkrátka pracujeme se základními registry. Samozřejmě by bylo nesprávné si myslet, že vše bude fungovat ihned a že všichni budou schopni takto zásadní mentální změnu okamžitě akceptovat a promítnout do každodenní práce. Také by bylo naivní předpokládat, že takto rozsáhlý projekt bude zcela bez problémů. Přiznávám, že ani my jsme se jim nevyhnuli. Většinu jsme již vyřešili, další řešíme průběžně, u některých bude náprava vyžadovat několik měsíců, možná i let. Zásadní je však skutečnost, že každý úředník může mít dnes přístup k referenčním údajům a tím výrazně může snížit byrokratickou zátěž sobě i občanům. I v následující době nás, zejména díky zavedení základních registrů do praxe, čeká mnoho práce k dosažení optimálního stavu. Dnes však už víme, že máme v rukou nástroj, který nám tuto snahu usnadní a pomůže nám na základě reálných a

3 nezpochybnitelných dat začít postupně optimalizovat procesy ve veřejné správě. Zároveň nám pomůže postupně odstraňovat datové nekonzistence vzniklé historickými chybami při jejich zápisu do jednotlivých agendových informačních systémů a postupně zkvalitňovat datový fond státu či územních samosprávných celků. Postupně se nám tak podaří dosáhnout stavu, kdy občan nebude muset obíhat úřady, ale úřady budou sdílet jednou pořízená data vedená v uceleném systému zajišťujícím efektivní správu data, která jsou správná, právně závazná, jejichž využívání nám všem výrazně sníží náročnost naší práce i odpovědnost každého z nás za jejich správnost. Dovolte mi ale, abych se teď zmínil i o jiných aspektech zavádění e-governmentu u nás, než jen o tom, co je v mé gesci jako příslušného náměstka ministra vnitra. Jako u správného hospodáře je v mém zájmu to, aby náklady na spuštění základních registrů, ale i na další pilíře českého e-governmentu, se prostě českému státu vyplatily. Nejde tedy jen o to, abychom se mohli poplácat po ramenou, že všechno běží. Nejde jen o to, zda třebas i kontroly z českých nebo evropských úřadů neodhalily nějaký neoprávněný výdaj při investicích do vzniku a provozu základních registrů. Jde o něco mnohem důležitějšího, cennějšího, významnějšího. O hodnotu, kterou sice máme matematicky vyčíslenou, ale její význam je i jinde. O hodnotu růstu společnosti, její modernizace, demokratizace, o kvalitu života jejích občanů a úředníků. To jsou kvality, které nelze podceňovat, a na které musíme stále myslet při aplikaci českého e-governmentu. Dovolte mi krátce otevřít ještě další téma. Zavedením základních registrů do praxe naše společná práce při modernizaci veřejné správy mimo jiné i cestou elektronizace procesů ve veřejné správě zdaleka nekončí. Český egovernment dosáhl první zásadní mety, ale čeká jej ještě cesta čítající mnoho kilometrů, než dosáhneme optima. Na tomto místě je proto důležité potvrdit připravenost Ministerstva vnitra na nové programovací období a garanci zajištění kontinuity udržení koncepce rozvoje české veřejné správy tak jak byla nastavena Strategií Smart Administration. Podrobnější představení cílů a záměrů Ministerstva vnitra pro nové programovací období bude obsahem dalších vystoupení zástupců Ministerstva vnitra a jsem si jist, že vás přesvědčí o naší schopnosti pokračovat správným směrem, logicky, efektivně a odpovědně i v další etapě rozvoje naší veřejné správy.

4 Rád bych se na tomto místě zmínil i o jednom z mnoha dalších významných projektů, které se v mém úseku realizují. Jde o KIVS tedy Komunikační infrastrukturu veřejné správy a o změny, které nastávají v tomto roce a v těch následujících. Definované cíle KIVS jsou zcela zřejmé: a) Využití rozvoje trhu telekomunikačních služeb b) Kybernetická bezpečnost c) Dosažení maximálních úspor výdajů státního rozpočtu Musíme si uvědomit, že pokud chceme zefektivňovat procesy ve veřejné správě, je nutné zefektivnit komunikaci mezi jednotlivými institucemi. A právě proto vznikla koncepce KIVS, jejímž cílem je propojení informačních systémů jednotlivých institucí veřejné správy přes tzv. Centrální místo služeb. Vláda na svém zasedání 30. května 2012 přijala usnesení č. 385 o Koncepci nákupu datových a hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy v období po 27. březnu Pro všechny orgány státní správy to znamená povinnou účast na centralizovaném nákupu datových přípojek do Centrálního místa služeb. Podle tohoto Usnesení si nákup ostatních služeb KIVS, tedy hlasové a datové komoditní telekomunikační služby mohou orgány státní správy zajistit samostatně. Nicméně i tady vláda zapojení do centralizovaného nákupu doporučuje. Zde bych rád uvedl, že ministerstvo vnitra přichází s novinkou centralizovaným nákupem přes takzvaný Dynamický nákupní systém. Jeho výhodou je transparentní průběh, flexibilita a snížení nákladů díky využití elektronické aukce pro porovnávání nabídek. Díky tomuto dynamickému nákupnímu systému a centrálnímu zadávání tedy očekáváme: a) úspory tím, že budeme agregovat poptávku b) unifikaci služeb díky možnosti lépe definovat požadavky na adekvátní kvalitu požadovaných služeb c) snížení nákladů při organizaci zadávání zakázek

5 Už byla vyhlášena veřejná zakázka na zavedení Dynamického nákupního systému, do které dodavatelé podávají jen předběžné nabídky a probíhá kvalifikace dodavatelů. To je první část. Poté budou podle typů služeb agregovány jednotlivé požadavky organizací státní správy, které jsou do KIVSu 2013 zapojeny a budou vyhlašovány už konkrétní zakázky. Dodavatelé, kteří v první části prošli kvalifikací, budou vyzváni k účasti v konkrétní veřejné zakázce, a budou své cenové nabídky už podávat přímo do zadávacího kola, které bude vyhodnocováno formou elektronické aukce. Co se týče první části, tedy zavedení dynamického nákupního systému, byla kvalifikační kritéria nastavena tak, aby portfolio potenciálních dodavatelů bylo co nejširší, aby své služby mohli poskytnout i regionální dodavatelé služeb, ale zároveň, aby byla zajištěna požadovaná kvalita poskytovaných služeb. Aby to bylo termínově zcela přehledné, tak to vidím následovně: Věřím, že do října budeme mít shromážděné nabídky dodavatelů, následně první e- aukce by měly proběhnout do konce letošního roku a v lednu bychom chtěli uzavírat už samotné kontrakty se zahájením plnění od konce března Jen pro vaši informaci, celková maximální hodnota veřejné zakázky pro dobu od příštího jara do března 2017 je přibližně 4,5 miliardy korun. Vážené dámy a pánové, v závěru mi dovolte poděkovat Vám nejen za Vaši dnešní pozornost, ale hlavně za Vaši každodenní odpovědnou práci a podporu snahám o zlepšení. Bez vaší podpory a práce by k žádným pozitivním změnám dojít nemohlo.