Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci
|
|
- Barbora Havlová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci 23. října 2013 Vyhodnocení strategických cílů Strategie rozvoje kraje a relevantních strategických dokumentů na úrovni statutárních měst
2 Obsah 1 Úvod Náš přístup metodika Vyhodnocení strategických cílů Statutární město Ostrava Statutární město Havířov Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Karviná Statutární město Opava Moravskoslezský kraj Celkové vyhodnocení strategií Ostravské PwC Strana 2 ze 37
3 1 Úvod Cílem této etapy bylo na základě výstupů z etapy II (Strom problémů) vyhodnotit strategické dokumenty a jejich cíle statutárních měst ostravské a Moravskoslezského kraje včetně zhodnocení míry jejich dopadu na plnění indikátorů stanovených v etapě II, potažmo na úroveň kvality života v ostravské aglomeraci. V této etapě byla provedena analýza strategických dokumentů Moravskoslezského kraje a jeho statutárních měst, jejímž účelem bude identifikovat ty strategické cíle definované v těchto dokumentech, které mají nejvíce pozitivní (nejsilnější) dopad na plnění klíčových indikátorů definovaných v Etapě II a tedy také na úroveň kvality života v Moravskoslezském kraji. Prostřednictvím této etapy bylo tedy vyhodnoceno, nakolik priority a strategické cíle statutárních měst reflektované v jejich strategických dokumentech potenciálně přispívají k řešení klíčových problémových oblastí ostravské a jejich příčin. Zároveň bude vyhodnoceno, jaké z klíčových problémových oblastí identifikovaných v předchozích etapách jsou pro statutární města ostravské prioritní. Tato etapa nám tak umožní zčásti validovat předchozí výstupy a výsledky diskuze s klíčovými aktéry ostravské. Dále nám umožní zúžit záběr dosavadních výstupů na ty oblasti, které jsou prioritní nejen z pohledu provedených analýz a diskuzí, ale také z pohledu jednotlivých statutárních měst ostravské. Vyhodnocení strategických dokumentů statutárních měst ostravské a Moravskoslezského kraje tak bude sloužit jako další ze vstupů do návrhové části a návrhu koncepce ITI. Tento výstup byl připraven na základě smlouvy ze dne 10. června 2013 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko (dále jen Objednatel nebo ÚRR ) a dodavatelem PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. (dále jen Zhotovitel nebo PwC ). Tento výstup je adresován a určen výhradně ÚRR. Toto dílo je určeno výhradně pro potřeby Objednatele. Zhotovitel neponese žádnou odpovědnost vůči žádné třetí straně, které toto dílo bude předloženo nebo se s ním jinak seznámí. 2 Náš přístup metodika Vyhodnocení strategických dokumentů bylo provedeno prostřednictvím jednoduché matice, v níž byly srovnány strategické cíle a priority z jednotlivých dokumentů s klíčovými problémy a na ně navázanými indikátory kvality života popsané v rámci Etapy II Strom problémů. V rámci této matice byla doplněna míra potenciálního dopadu na plnění definovaných klíčových indikátorů a matice je také doplněna slovním komentářem. Vyhodnocení bylo provedeno ve dvou krocích. Nejprve byly detailněji vyhodnoceny jednotlivé strategické dokumenty statutárních měst ostravské a Moravskoslezského kraje, jejichž výčet byl odsouhlasen s ÚRR MSK. Dokumenty jsou uvedeny v Tabulce 1. Vyhodnocení těchto dokumentů probíhalo na úrovni jednotlivých opatření, která naplňují jimi definované strategické / globální cíle a tematické oblasti. V jednotlivých dokumentech je tato úroveň definována a pojmenována trochu odlišně, naším cílem bylo najít shodnou úroveň detailu v hierarchii strategie a tuto využít pro hodnocení. Komunitní plány statutárních měst byly mezi hodnocené dokumenty zařazeny také, neboť se na ně strategické rozvojové dokumenty odvolávají a tuto tématiku samostatně neřeší v přílišném detailu. Pro zohlednění této vazby a odkazu byly komunitní plány zařazeny do hodnocení také. Důvodem byl i důraz na problematiku sociálního začleňování a exkluze znevýhodněných osob na trhu práce mezi klíčovými problémy. V celkovém zhodnocení dokumentů (viz další krok) je však zohledněna skutečnost, že zařazením těchto dokumentů je právě tato oblast (na rozdíl od jiných, které však nejsou se strategickými rozvojovými dokumenty provázány) posílena. Problematika sociálního začleňování je mezi klíčovými indikátory kvality života ostravské hodnocena zejména prostřednictvím indikátoru Transformované sociální služby. Tento indikátor byl zvolen s ohledem na skutečnost, že hlavním problémem v oblasti sociálního začleňování je neadekvátní struktura PwC Strana 3 ze 37
4 sociálních služeb, která neodpovídá plně potřebám dotčených cílových skupin. Je zaměřen na širší transformaci a rozvoj sociálních služeb, včetně rozvoje a změny současných služeb, tak, aby více odpovídaly aktuálním potřebám cílových skupin. Z tohoto pohledu byl také vyhodnocen dopad strategických dokumentů na tento indikátor. V druhém kroku bylo provedeno souhrnné zhodnocení všech analyzovaných dokumentů v jedné přehledné matici tak, aby bylo patrné, nakolik strategické dokumenty naplňují definované indikátory kvality života a jaké oblasti jsou pro statutární města ostravské prioritní. Míra dopadu na plnění definovaných klíčových indikátorů a problémových oblastí byla vyhodnocena na třech úrovních: silná míra dopadu, která znamená, že dané opatření, resp. strategický dokument potenciálně velmi silně přispívá k řešení uvedeného problému a naplňování na něj vázaného indikátoru; střední míra dopadu, která znamená, že dané opatření, resp. strategický dokument přispívá k řešení uvedeného problému a naplňování na něj vázaného indikátoru pouze částečně; žádná míra dopadu znamená, že daný problém a na něj vázaný indikátor není v rámci strategického dokumentu a jeho strategických cílů a opatřeních řešen (prázdná buňka tabulky). Tabulka 1: Přehled analyzovaných dokumentů Ostravské Číslo Územní Strategický dokument jednotka 1 Ostrava Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta Ostrava Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktorů konkurenceschopnosti Ostravy Ostrava Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období Havířov Strategie udržitelného rozvoje města Havířova Frýdek-Místek Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Frýdek-Místek Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviné (aktualizace 2011) 8 Karviná Lokální akční plán sociálního začleňování statutárního města Karviné 9 Opava Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období Opava Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb statutárního města Opavy na období Moravskoslezský kraj Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta , aktualizace 2012 PwC Strana 4 ze 37
5 3 Vyhodnocení strategických cílů 3.1 Statutární město Ostrava Pro město Ostrava byly identifikovány společně s RR MSK tři strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života. Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta Návrhová část Strategického plánu rozvoje města Ostravy je rozdělena do celkem 7 tematických oblastí, pro které byly definovány dílčí vize a strategické cíle, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá, detailnější opatření. U některých z nich jsou uvedeny také konkrétní aktivity, resp. projekty, u některých však spíše jen pravděpodobné záměry. Matice pro vyhodnocení nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni strategických cílů. Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých opatřeních a aktivitách. Strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 2) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. PwC Strana 5 ze 37
6 Tabulka 2: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu rozvoje statutárního města Ostravy ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Územní rozvoj Rozvoj lidských zdrojů Hospodářský rozvoj Kvalita života Dopravní a technická infrastruktura Životní prostředí Správa města Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 6 ze 37
7 Strategický plán rozvoje města Ostravy přispívá k většině klíčových indikátorů kvality života vymezených v rámci předchozích etap. Míra dopadu je u většiny však pouze částečná, jedním z důvodů je chybějící akční plán a harmonogram realizace strategického plánu. Dalším důvodem je rozdílná míra detailu jednotlivých opatření, u některých tak není zcela patrné, co by v rámci nich mělo být realizováno. Silná míra dopadu Strategického plánu města Ostravy byla identifikována u čtyř klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: Optimální využití místních obyvatel pro uspokojení poptávky firem po zaměstnancích Rekonstrukce veřejných prostranství v sídlištních celcích Realizace nových projektů podporujících prevenci sociálně-patologických jevů v oblasti bydlení Revitalizace starých ekologických zátěží Snižování emisí z průmyslových podniků Snižování negativních dopadů dopravy Střední míra dopadu Strategického plánu města Ostravy byla identifikována u 18 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: Využívání architektonických soutěží pro významné městské projekty Odstranění nespojitých a omezujících prvků a ploch na území města Realizace klíčových projektů pro rozvoj území města Zajištění špičkových odborníků pro realizaci inovativních projektů nadregionálního významu Zkvalitňování komunikace mezi zaměstnavateli a školami a její využití k modernizaci vzdělávacích programů Rozvoj tvůrčího potenciálu dětí a mladých lidí Optimální využití místních obyvatel pro uspokojení poptávky firem po zaměstnancích Rozvoj kvalitního technického vzdělání ve školách a vzdělávacích organizacích v procesu celoživotního učení Rozvoj měkkých kompetencí pro trh práce Kvalitní vzdělávání v humanitních a medicínských oborech Rozvoj firem v oborech klíčových pro místní ekonomiku Rozvoj služeb pro obyvatele a návštěvníky Magnet v oblasti industriálního turismu, profesního turismu a zábavního turismu Zajištění optimálních sociálních služeb Rozvoj vzdělávací infrastruktury Rozvoj kvality volně přístupných ploch Realizace architektonicky jedinečných staveb pro účely kulturních akcí (Evropské hlavní město kultury 2015) Budování a rozvoj přestupních terminálů a přestupních vazeb na významných dopravních uzlech Odstraňování přepravních bariér pro imobilní a hendikepované občany Zlepšování podmínek pro parkování a odstavování vozidel Rozvoj podmínek pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu včetně doprovodné infrastruktury Rozvoj systémů třídění odpadu Energetické využití komunálních odpadů Příprava a realizace komunikační strategie vůči veřejnosti Efektivní spolupráce a partnerství mezi veřejnou sférou, neziskovou sférou, podnikatelskými subjekty a občany Využívání projektového a procesního řízení PwC Strana 7 ze 37
8 Vzhledem k širokému záběru Strategického plánu rozvoje města Ostravy je celkové pokrytí klíčových problémů a indikátorů ostravské významné, všechny klíčové indikátory jsou naplňovány alespoň částečně minimálně jedním z opatření Strategického plánu. Na druhé straně k identifikaci významnějších dopadů brání absence konkrétnějšího akčního plánu, podle něhož by bylo patrné, jak budou jednotlivá opatření plněna, v jakém časovém horizontu a jaké lze očekávat výsledky. Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktoru konkurenceschopnosti Ostravy na období Tento strategický dokument nepředstavuje sám o sobě strategii rozvoje města, ale je rámcem, který spojuje stávající plánované projekty pro město Ostrava do tří pilířů konkurenceschopnosti. V rámci těchto tří pilířů jsou plánovaná opatření a projekty, především ty uvedené v rámci Strategického plánu rozvoje města Ostravy, propojeny, jsou identifikovány potřebné synergie a popsány možnosti implementace, včetně vazeb na vnější prostředí. V rámci těchto os bylo následně doporučeno implementovat celkem 14 projektů. Vzhledem k tomu, že tyto projekty by měly naplnit uvedenou strategii, bude vyhodnocení souladu mezi klíčovými problémy a indikátory ostravské a strategickými cíli provedeno prostřednictvím právě těchto 14 projektů. Projekty jsou uvedeny v matici (tabulka 3) pouze svými čísly uvedenými v dokumentu, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. Rámec konkurenceschopnosti obsahuje poměrně detailní analýzu Ostravy, návrhová část, resp. popis identifikovaných 14 projektů pro naplnění zamýšlené strategie nejsou dále detailněji popsány. Popis obsahuje spíše jen obecné zaměření uvedených projektů a toho, co by měly obsahovat. Vzhledem k jejich širokému záběru se spíše než o projekty jedná o širší strategické cíle. Absence detailnějšího rozpracování do konkrétních aktivit, kroků či časového harmonogramu prakticky znemožňuje vyhodnocení, co jaké míry může Rámec konkurenceschopnosti přispět k naplňování identifikovaných klíčových indikátorů ostravské. Níže uvedené vyhodnocení potenciálního dopadu této strategie a identifikovaných14 projektů je tak spíše rámcové. Pokud by byly v rámci těchto projektů realizovány nějaké konkrétní aktivity s daným zaměřením, lze očekávat střední dopad především u indikátorů a problémů vázaných na vnější konkurenceschopnost Ostravska a rozvoj vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů, střední dopad lze očekávat také v případě životního prostředí a zátěže regionu spojené s dopravou. Většina indikátorů zůstává nepokryta. PwC Strana 8 ze 37
9 Tabulka 3: Vyhodnocení příspěvku Rámce konkurenceschopnosti Ostravy na období ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Inovace pro zdravou a čistou Ostravu IT4Innovations Ostrava Ostrava mezinárodní I.1 I.2 I.3 I.4 I.5 II.1 II.2 II.3 II.4 III.1 III.2 III.3 III.4 Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 9 ze 37
10 Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období Posledním strategickým dokumentem hodnoceným pro město Ostrava je Komunitní plán sociálních služeb, který je úžeji zaměřen na problematiku rozvoje sociálních služeb. Návrhová část dokumentu je rozdělena na společné cíle, které se váží na všechny cílové skupiny, a specifické cíle pro jednotlivé cílové skupiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o úžeji zaměřený dokument, bylo hodnocení dopadů na klíčové identifikované indikátory ostravské připraveno na úrovni společných cílů a cílových skupin. Vyhodnocení, do jaké míry přispívají potenciálně uvedené cíle k naplňování klíčových indikátorů ostravské, bylo provedeno na úrovni opatření. V matici v tabulce 4 jsou však uvedeny pouze společné cíle a cílové skupiny. Společné cíle: 1. Nastavení efektivního financování včetně udržení a rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit 2. Plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit 3. Podpora zvyšování kvality a efektivity poskytovaných sociálních služeb a souvisejících aktivit 4. Podpora nových trendů v pobytových sociálních službách 5. Financování realizace cílů a opatření KP 6. Podpora informovanosti a propagace 7. Podpora dobrovolnictví na území města Ostravy Cílové skupiny: 1. Senioři 2. Občane s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi 3. Občane se zrakovým postižením 4. Občane se sluchovým postižením 5. Občane s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením 6. Občane s civilizačním onemocněním 7. Děti a rodina 8. Občané ohroženi sociálním vyloučením a sociálně vyloučeni 9. Romské etnikum 10. Prevence kriminality a protidrogová prevence. Míra dopadu Komunitního plánu sociálních služeb na klíčové indikátory kvality života ostravské je logicky nižší, nejvýznamněji a silně je zaměřena na oblast transformace sociálních služeb a také podpory adekvátního a samostatného bydlení pro osoby ohrožené sociální exkluzí a osoby znevýhodněné. Opatření prakticky pro všechny cílové skupiny zahrnují investice jak do tradičních, tak i nových typů sociálních služeb, částečnou transformaci stávajících služeb a zkvalitňování služeb (v pobytových zařízeních), a proto jsme identifikovali silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb. Nadto některá opatření zahrnují také, i když spíše okrajově, podporu uplatnění těchto osob na trhu práce, mimo jiné i podporou sociálního podnikání, a další vzdělávání. Střední dopad komunitního plánu sociálních služeb lze proto identifikovat i pro tyto dva indikátory a problémy kvality života ostravské. PwC Strana 10 ze 37
11 Tabulka 4: Vyhodnocení příspěvku Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Společné cíle Cílové skupiny Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl 4 Cíl 5 Cíl 6 Cíl Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů PwC Strana 11 ze 37
12 3.2 Statutární město Havířov Pro město Havířov byl identifikován společně s ÚRR MSK jeden strategický dokument, který je dále vyhodnocen z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života. Strategie udržitelného rozvoje města Havířova Strategie rozvoje města Havířov je rozdělena na několik úrovní (stupňů), které se navzájem obsahově liší mírou konkrétnosti. Nejvyšší úroveň tvoří vize a globální strategické cíle, které jsou následně seskupeny do 5 tematických oblastí. Pro jednotlivé tematické opatření Strategie následně definuje detailnější opatření a také jednotlivé, poměrně detailně popsané aktivity, kterými bude Strategie města naplňována. Strategické cíle Strategie města Havířov jsou poměrně široké, jednotlivá opatření navíc nejsou navázaná přímo na ně, ale na jednotlivé tematické oblasti. Pro vyhodnocení dopadu Strategie na definované klíčové indikátory kvality života ostravské budou proto využity vymezené tematické oblasti a jednotlivá opatření. Vzhledem k vysokému počtu opatření budou v matici níže (tabulka 11) jako v předchozích případech uvedena zjednodušeně pouze čísly, detailní název opatření je možné dohledat v uvedeném strategickém dokumentu města. Strategie udržitelného rozvoje města Havířov přispívá celkem k 11 klíčovým indikátorům kvality života ostravské vymezených v rámci předchozích etap. Míra dopadu je u většiny však pouze částečná, u pěti klíčových indikátorů lze identifikovat významnou míru dopadu. Důvodem je skutečnost, že Strategie města je zaměřena hlavní identifikované problémy, které město řeší, a hlavní příležitosti, které byly identifikovány, a nejedná se o široce pojatou strategii. Silná míra dopadu Strategie udržitelného rozvoje města Havířov byla identifikována u 5 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 2.2 Rozvoj stávajícího podnikání a podpora nových podnikatelských aktivit 3.2 Podpora a rozvoj dopravní obslužnosti města 4.1 Čistší ovzduší a snižování hlukové zátěže 4.2 Veřejná zeleň ve městě 4.3 Udržitelný systém odpadového hospodářství Střední míra dopadu Strategie udržitelného rozvoje města Havířov byla identifikována u dalších 6 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 1.1 Podpora a rozvoj vzdělávání a školství ve městě 1.3 Podpora a rozvoj cestovního ruchu ve městě 1.4 Podpora a rozvoj sportovních činností a sportovní infrastruktury 1.5 Podpora a rozvoj podmínek pro trávení volného času 2.1 Rozvoj Havířova jako kvalitního a atraktivního prostředí pro podnikání i pracovní sílu 2.3 Zachování urbanistického rázu města Havířova 4.4 Rozvoj systému péče a informování o životním prostředí ve městě 5.1 Podpora a rozvoj sociálních služeb ve městě 5.3 Snižování negativních sociálních jevů a eliminace sociální exkluze Pro opatření 1.1 (vzdělávání) jsme dopady na indikátory kvality života identifikovali pouze nepřímo, neboť se jedná zejména o zkvalitnění infrastruktury a řešení koncepčních otázek spojených s rozvojem školství ve městě. Další aktivity oblasti 1 jsou zaměřeny na rozvoj volnočasové infrastruktury a odvětví cestovního ruchu, a mají tak na indikátory kvality života pouze nepřímý (střední) dopad, a to především na zlepšení image města a PwC Strana 12 ze 37
13 regenerace městského prostředí prostřednictvím nového zpřístupnění a nového využití území s turistickým potenciálem. Oblast2 zaměřená na podporu podnikání zahrnuje přímý, silný dopad i nepřímý, střední dopad, neboť opatření zde jsou zaměřena jak na přímou podporu nových podnikatelských aktivit, tak na nepřímou podporu podnikatelského prostředí. Opatření 3.2 zaměřené na rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury zahrnuje přímý, silný dopad, daný rozvojem dopravní obslužnosti a veřejné dopravy ve městě a přímé naplnění indikátoru zapojení obcí do IRDS. U dalších opatření oblasti 3 nebyl dopad na indikátory kvality života identifikován. Mezi klíčovými problémy nebyly identifikovány oblasti zaměřené na statickou dopravu ve městě a rozvoj technické a vodohospodářské infrastruktury. Naopak opatření oblasti 4 zaměřené na životní prostředí mají převážně silný, přímý dopad prostřednictvím aktivit zaměřených na zlepšení čistoty ovzduší, revitalizaci městského prostředí a zlepšení nakládání s odpady. Rovněž pouze střední, nepřímý dopad byl identifikován u opatření poslední oblasti, a to v případě aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb, které zahrnují spíše tradiční sociální služby, a v případě aktivit prevence sociálně negativních jevů, které zahrnují spíše koncepčně zaměřené aktivity a podporu komunitního plánování. PwC Strana 13 ze 37
14 Tabulka 5: Vyhodnocení příspěvku Strategie udržitelného rozvoje města Havířova ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Vzdělávání, cestovní ruch a volnočasové aktivity Ekonomika města Doprava a technická infrastruktura Životní prostředí Sociální jevy a zdravotnické služby Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů PwC Strana 14 ze 37
15 3.3 Statutární město Frýdek-Místek Pro statutární město Frýdek-Místek byly identifikovány dva strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života: 1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku. Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Návrhová část Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku je rozdělena do tří tematických oblastí, pro které byla definována opatření, která jsou dále rozpracována na jednotlivé aktivity. Matice pro vyhodnocení, nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni opatření (1.1 až 3.9). Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých aktivitách. Opatření jsou uvedena v matici (tabulka 7) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. PwC Strana 15 ze 37
16 Tabulka 6: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Vzdělávání, volnočasové aktivity a cestovní ruch Sociální služby a zdravotní péče Podnikání, doprava, technická infrastruktura a životní prostředí Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná adaptovatelnost Nedostatek atraktivních pracovních příležitostí Nízká kvalita a image SŠ / VŠ v aglomeraci a jejich omezená spolupráce se zaměstnavateli Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a počet student účastnících se praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Míra podnikatelské aktivity Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 16 ze 37
17 Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 9 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit: A Vytváření podmínek pro integraci zdravotně postižených občanů, včetně vytváření rovných podmínek. A Podpora rozvoje brownfields ve městě. A Podpora vzniku podnikatelského inkubátoru. A Regenerace a revitalizace veřejného prostranství ve městě. A Infrastruktura pro bydlení. A Obnova vozidel pro městkou a příměstskou dopravu. A Zavedení moderního elektronického dopravně-informačního systému pro cestující. A Zavedení integrovaného dopravního systému FM a okolí. A Infrastruktura pro udržitelný systém odpadového hospodářství. A Podpora separace a optimalizace odpadového hospodářství ve městě. A Systémové zapojování osob ohrožených sociální exkluzí do realizace cílů a opatření strategie Frýdku-Místku. Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 14 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit: A Rozvoj spolupráce na všech stupních vzdělávací soustavy. A Zefektivnění sítě škol ve městě. A Podpora propagace různých druhů cestovního ruchu ve městě. A Vytvoření marketingové značky statutárního města Frýdku-Místku. A Podpora mediálního obrazu města. A Vytvoření atraktivních center ve městě. A Zvyšování kvality sociálních služeb. A Vybudování obchvatu města. A Optimalizace dopravy v souladu s dopravním modelem města Frýdku-Místku. A Modernizace železničních tratí FM Ostrava a FM Český Těšín. A Čistota ovzduší. A Podpora regenerace veřejné zeleně. A Podpora chráněného a asistovaného zaměstnávání. A Podpora podnikatelských subjektů vytvářejících nové pracovní příležitosti. A Podpora programů pracovní rehabilitace a vzdělávání. A Podpora politiky zaměstnanosti. Pro oblast 1.1 (vzdělávání) jsme dopady na indikátory kvality života identifikovali pouze u rozvoje spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Ostatní aktivity jsou zaměřeny především na zkvalitnění infrastruktury a řešení koncepčních otázek spojených s rozvojem školství ve městě. Řada aktivit strategického plánu je zaměřena na rozvoj volnočasové infrastruktury a odvětví cestovního ruchu (opatření 1.2 až 1.5). Tato opatření mají na indikátory kvality života pouze nepřímý (střední) dopad, a to především na zlepšení image města a regenerace městského prostředí prostřednictvím nového zpřístupnění a nového využití území s turistickým potenciálem. Oblast sociálních služeb (opatření 2.1) je zaměřena především zajištění komunitní spolupráce a zvýšení kvality stávajících služeb, takže vliv na transformaci tohoto typu služeb je pouze nepřímý. Oproti tomu opatření 2.2 (Systematická podpora a rozvoj zdravotní péče) zahrnuje aktivitu 2.2.1, jejíž součástí je vytváření pracovních míst a odstranění bariér pro vzdělávání zdravotně postižených, proto má silný dopad na zaměstnanost jedné z ohrožených skupin na trhu práce. Pro oblast 2.3, zaměřená na prevenci kriminality a negativních sociálních jevů (zejména drogové závislosti), jsme neidentifikovali žádný dopad na vybrané indikátory kvality života v ostravské aglomeraci. Opatření 3.3 zaměřené na rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury zahrnuje jak nepřímý dopad, daný rozvojem dopravní obslužnosti v regionu (řešení tranzitní a osobní dopravy ve městě), tak silný dopad (přímé naplnění indikátoru zapojení obcí do IRDS). PwC Strana 17 ze 37
18 Aktivita má na indikátor počtu obyvatel žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou vzduchu pouze nepřímý dopad, protože spočívá jednak v odklonu tranzitní dopravy, jednak v eliminaci stacionárních a mobilních zdrojů znečištění, přičemž nejsou blíže specifikovány konkrétní kroky nebo projektové záměry. Aktivity v rámci opatření 3.9 (Podpora zaměstnanosti, zaměstnatelnosti a sociální inkluze) úzce souvisejí s indikátory kvality života v oblasti Zaměstnanost a podnikání, ale jsou definovány s velkou mírou obecnosti, proto (s výjimkou aktivity 3.9.4) nelze identifikovat s určitostí silný dopad. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta Návrhová část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek je rozdělena podle čtyř cílových skupin (senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny, děti a mládež). Pro každou z cílových skupin byly definovány cíle, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá opatření. Kromě toho obsahuje tři cíle společné všem čtyřem skupinám (viz tabulka 8). Následující matice (tabulka 8) vyhodnocuje dopad plánu sociálních služeb na indikátory kvality života, a to pro jednotlivé cílové skupiny (1 až 4). Pro vyhodnocení míry dopadu jsme využili detailnější informace o jednotlivých aktivitách. PwC Strana 18 ze 37
19 Tabulka 7: Vyhodnocení příspěvku Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Společné cíle 1. Péče o seniory 2. Osoby se zdravotním postižením 3. Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny 4. Péče o děti a mládež Cíl 1 Cíl 2 Cíl Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Podíl žáků a studentů technických oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná adaptovatelnost Nedostatek atraktivních pracovních příležitostí Nízká kvalita a image SŠ / VŠ v aglomeraci a jejich omezená spolupráce se zaměstnavateli Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a počet student účastnících se praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Míra podnikatelské aktivity Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů PwC Strana 19 ze 37
20 Celkem byl identifikován dopad strategických cílů na tři indikátory, přičemž ke 2 indikátorům byl přiřazen zároveň silný a střední dopad některého cíle. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 3 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů: Společné cíle Cíl 1 Zvyšování kvality sociálních služeb Péče o seniory Cíl 3 Podpora služeb v pobytových zařízeních pro seniory. Osoby se zdravotním postižením Cíl 3 Podpora pracovní přípravy a pracovního začlenění osob se zdravotním postižením Cíl 4 Rozvoj a podpora stávajících vzdělávacích aktivit pro osoby se zdravotním postižením Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny Cíl 3 Podpora služeb pro osoby bez přístřeší. Cíl 5 Podpora zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením. Cíl 6 Podpora bydlení s poskytovanou sociální službou. Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 2 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit: Péče o seniory Cíl 2 Hospic a podpora sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních. Cíl 4 Vznik a rozvoj ambulantních služeb pro seniory. Cíl 7 Podpora a rozšíření pečovatelské, ošetřovatelské a hospicové péče v terénu. Osoby se zdravotním postižením Cíl 2 Rozvoj a zkvalitnění služeb pro osoby se zdravotním postižením Cíl 4 Rozvoj a podpora stávajících vzdělávacích aktivit pro osoby se zdravotním postižením Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny Cíl 5 Podpora zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením. Cíl 8 Vznik a rozvoj služeb následné péče. Péče o děti a mládež 1. Podpora nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. 4. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Opatření zaměřená na cílovou skupinu seniorů jsou orientována na investice do nových typů sociálních služeb, částečnou transformaci stávajících služeb a zkvalitňování služeb (v pobytových zařízeních) proto jsme identifikovali silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb. U osob se zdravotním postižením patří mezi opatření se středním dopadem především Chráněné bydlení a odlehčovací služba pro osoby s mentálním postižením (nepřímý dopad na dostupnost bydlení). U cíle 2 je PwC Strana 20 ze 37
21 nepřímý dopad na indikátory dán především podporou stávající sítě zařízení a služeb (pobytových a asistenčních), tzn., že jsme neidentifikovali přímý dopad na jejich transformaci. U osob se zdravotním postižením je dále kladen důraz na jejich pracovní začlenění (Cíl 3, opatření zaměřená na nácvik dovedností, vytváření/hledání nových pracovních míst, sociální podnikání), kde jsme identifikovali silný dopad na indikátor nezaměstnanosti nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Tento dopad vztahujeme i na cíl 4, který řeší provozní stránku činností specifikovaných v cíli 3. Obdobným způsobem je dokument strukturován pro cílovou skupinu osob v nepříznivé sociální situaci a etnických menšin. Silný dopad je identifikován zejména na transformované sociální služby (rozšíření terénní činnosti, vybudování komunitního centra, zajištění přechodného ubytování) a u zaměstnanosti nejvíce ohrožených skupin (rekvalifikace, zajištění pracovních míst). Projekt Pojďme se vzdělávat a pracovat! bude mít střední dopad na problém nízké úrovně vzdělanosti. U cílové skupiny děti a mládeže je dokument zaměřen zejména na preventivní a resocializační intervence spojené s rizikovými jevy (návykové látky), kde jsme identifikovali střední vliv u indikátoru transformace sociálních služeb. 3.4 Statutární město Karviná Pro statutární město Karviná byly identifikovány dva strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské a definovaným indikátorům kvality života: 1. Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná (aktualizace září 2011). 2. Lokální akční plán sociálního začleňování. Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Návrhová část Strategického plánu ekonomického rozvoje statutárního města Karviná je rozdělena do šesti tematických oblastí, pro které byly definovány záměry, které jsou dále rozpracována na jednotlivé úkoly. Matice pro vyhodnocení, nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni cílů (1.1 až 6.5). Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých úkolech. Strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 9) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt ve strategickém plánu. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 7 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů: Cíl Rozvíjet spolupráci místních firem a škol. Cíl Podnikatelský inkubátor. Cíl Brownfield lokality (Kovona, Kavoz, Barbora, Karviná 2). Cíl Podnikatelský park pro malé a střední podnikatele (4 ha). Cíl Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje. Cíl Regenerace bytových domů a panelových sídlišť. Cíl Příprava lokalit pro individuální a bytovou výstavbu Cíl Příprava lidských zdrojů podle potřeb trhu práce (úkoly Podílet se aktivně na iniciativách zaměřených na motivování rodičů a dětí pro studium v oborech se zvýšenou poptávkou po lidských zdrojích a Podílet se na přípravě vzdělávacích projektů zaměřených na modifikace vzdělávacích programů pro potřeby místních firem.). Cíl Prosazování dokončení likvidace kalových nádrží a dokončení asanačně rekultivačních akcí. Cíl Zpracování projektového řešení využití poddolovaných území včetně realizace navržených opatření Cíl Prosazovat a zabezpečit vybudování koncových zařízení na využití a odstranění komunálních odpadů. PwC Strana 21 ze 37
22 Cíl Optimalizace systému nakládání s komunálními odpady. Cíl Zlepšit mediální obraz města. Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 10 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů: Cíl Analýza struktury nezaměstnaných. Cíl Systém grantové podpory pro podnikatele. Cíl Rozšíření Průmyslové zóny. Cíl Průmyslová zóna Vagónka. Cíl Napojení města na ostatní území státu a mezinárodní silniční síť. Cíl Rozšíření komunikací na území města Karviné Cíl Koncepce bytové politiky Cíl Příprava lidských zdrojů podle potřeb trhu práce (úkol Podporovat projekty, které jsou zaměřeny na zvyšování kvalifikace a další vzdělávání dospělých). Cíl Tvorba nabídky (turistických produktů) pro cílové skupiny a trhy. Cíl Využití potenciálu nosných produktů, jedinečností města. Cíl Tvorba propagačních materiálů. Cíl Komunikační kanály, distribuce nabídky. Cíl Podpora rozvoje lidských zdrojů. Cíl Stanovení priorit dobudování infrastruktury města (úkol Podporovat vznik rekreačního a zábavního areálu na územích postižených těžbou v rámci resocializace těchto území). Cíl Podpora závěrů akčního plánu (Lokálního akčního plánu sociálního začleňování). Tam, kde jsme v dokumentu identifikovali jasnou vazbu některého z úkolů na plnění indikátoru kvality života v aglomeraci, označili jsme dopad jako silný. Tam, kde je dopad průkazný pouze na úrovni cílů, označili jsme jej jako střední. PwC Strana 22 ze 37
23 Tabulka 8: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu ekonomického rozvoje statutárního města Karviná ke kvalitě života ostravské Problém Indikátor Nesoulad mezi poptávkou a Podíl žáků a studentů technických nabídkou na trhu práce oborů Nízká úroveň vzdělanosti Index vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Míra podnikatelské aktivity Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Sociální služby a zdravotní péče Infrastruktura a bydlení Rozvoj lidských zdrojů Životní prostředí, zemědělství Cestovní ruch a image města Kvalita života Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství Nejasná propagace regionu a PwC Strana 23 ze 37
Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu
Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu
Více2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.
VíceHodnocení implementace
Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického
VíceKraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.
Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast
VíceÚvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.
Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceNÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let
NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let 2014-2020 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Dokument zpracovala
VíceNovobydžovsko v Královéhradeckém kraji
Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie
VíceStrategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled
Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času
VíceStrategické dokumenty JMK
Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce
VícePříloha č. 1 Programu rozvoje obce Horní Radechová na období Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy
Příloha č. 1 Programu rozvoje obce Horní Radechová na období 2016 2021 Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role obce 1.1. Doprava a komunikace Zlepšení
VíceCelkové agregované vyhodnocení 58,99 87,51 82,10 57,91 56,06 24,11 67,55
Strategický plán města Ústí nad Labem Strategický plán města Ústí nad Labem byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 37 členů, z toho 9 žen tj. 24%. Podrobné generové vyhodnocení cílů
VíceObce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj
Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014
VíceEvropské fondy na MPSV ČR
Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:
VíceVyužívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce
Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF
VícePáteřní infrastruktura
Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní
VíceSTRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceIntegrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020
Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským
VíceIntegrovaný regionální operační program
Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční
VíceStrategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Nad Prahou. Strategická část Listopad 2017
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Nad Prahou Strategická část Listopad 2017 Obsah 1. Stanovení cílů a priorit SCLLD......................................... 5 1.1 Stanovení vize strategie..........................................
VícePrioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města
Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role 1.1. Doprava a komunikace 1.2. Technická infrastruktura Zlepšení stavu komunikací ve městě Snížení negativních
VíceIntegrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností
Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností 1 OBSAH 1. Výzva k předkládání návrhů projektů... 3 2. Informace o přípravě IPRM... 6 3. Veřejné projednání IPRM - pozvánka... 11 4. Veřejné projednání IPRM - prezentace...
VícePriority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období
Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Ondřej Pergl odbor regionální politiky 15. 5. 2015, RSK LBK Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Aktuality z MMR. Ministerstvo pro místní rozvoj Ostrava, 5. září 2018
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Aktuality z MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Ostrava, 5. září 2018 Iniciativa Coal Regions a program RE:START 2 Další kroky MMR v podpoře iniciativy Coal Regions Probíhá
VíceAktualizace KPS, oblast podnikání
Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání
VíceMOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF
MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF 2014-2020 15.10. 2014 Petr Čáp Představení Agentury pro sociální začleňování Vznik v roce 2008 podpora obcím a
VíceEvropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít
Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice
VíceStrategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP. Verze č. 2 (03/2018)
2015 I n á š k r a j j e k r a j p o h o d y Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA 2014 2022 PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP Verze č. 2 (03/2018) Obsah 1. Programový rámec IROP...
Více0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4. 1.1 Silné stránky 5. 1.2 Slabé stránky 6. 1.3 Příležitosti 7. 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9
Obsah 0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4 1.1 Silné stránky 5 1.2 Slabé stránky 6 1.3 Příležitosti 7 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9 4 PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE 10 5 STRATEGICKÉ CÍLE 11 6 PRIORITY
VíceMAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska
MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,
VíceINTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS
INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS ROZKVĚT ZAHRADY JIŽNÍCH ČECH Zpracovatel : Kancelář ekonomického a finančního poradenství Zavadila 2584 370 05 České Budějovice tel./fax: +420 387 426 578 e-mail: kancelar@financecb.cz
VíceOP Zaměstnanost
OP Zaměstnanost 2014-2020 Lukáš Hrabák 21. listopadu 2014 Současný stav přípravy OPZ Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu OPZ Evropské komisi (začátek formálního
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu
VícePrůběh čerpání strukturálních fondů
Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou
VíceMožnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020
Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu
VíceZápis z výjezdního semináře
Zápis z výjezdního semináře MANAŽERSKÉHO TÝMU v rámci projektu Společné plánování udržitelné sítě sociálních služeb v Ostravě (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006590) DATUM: 22. - 23. 3. 2018 MÍSTO KONÁNÍ:
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceEvropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování
Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,
VíceSTRATEGICKÁ ČÁST.
STRATEGICKÁ ČÁST http://www.financecb.cz Programúzemního rozvoje městapříbram 2006 Metodika zpracování 2 1 SWOT analýza města Příbram 3 1.1 Silné stránky 3 1.2 Slabé stránky 4 1.3 Příležitosti 5 1.4 Ohrožení
VíceOblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury
Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové
VíceStrategická část. stručná verze. k připomínkování
Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local
VíceRegionální operační program Jihozápad
Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní
VíceStrategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2021+
Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2021+ Tento materiál je podkladem pro společné jednání Výkonné rady Paktu Zaměstnanosti, pracovní skupiny Vzdělávání a Rady pro výzkum vývoj a inovace dne 29.1.
VícePříloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově
Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny
VíceEvropské fondy ve vztahu k obcím ČR
SPOV ČR 6. října 2015, Praha 1 Evropské fondy 2014-2020 ve vztahu k obcím ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI 6. října 2015, Praha SPOV ČR 6. října 2015, Praha 2 Úvodní přehled
VíceEvropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím
VíceMožnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020
Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost
VíceMuži Ženy Děti Studenti Senioři
Strategický plán města Frýdku Místku Strategický plán města Frýdku Místku byl schválen 5. 12. 2011 zastupitelstvem města o počtu 43 členů, z toho 6 žen tj. 14%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceINTEGROVANÁ TERITORIÁLNÍ INVESTICE OSTRAVSKÉ AGLOMERACE PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ ESIF 2014-2020
Území INTEGROVANÁ TERITORIÁLNÍ INVESTICE OSTRAVSKÉ AGLOMERACE PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ ESIF 2014-2020 Ostravská aglomerace má charakter polycentrického sídelního systému. Ostravská Larger Urban Zone (dle
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
Více(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF
6. dubna 2006 Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 1. Období do 31. prosince 2006/31. prosince 2008 2. Obdobní od 2007 do 2013 /2015!!!!!! ""!!!! ## 2004-2006 (2008)
VíceINTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ (ISÚ) MAS BOHUMÍNSKO 2014 2020
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ (ISÚ) MAS BOHUMÍNSKO 2014 2020 Podklady pro jednání pracovních skupin ZADAVATEL: ZPRACOVAL: MAS BOHUMÍNSKO EKOTOXA s.r.o. ČERVENEC
VíceStrategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)
VíceStrategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou
PROBLÉMOVÉ OKRUHY STRATEGIE OBCE MILOTICE NAD BEČVOU Z výchozí SWOT analýzy a dotazníkového šetření se jeví účelně rozčlenit slabé stránky a problémy obce Milotice nad Bečvou do pěti problémových okruhů
VíceMetodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst. Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník
Metodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník GaREP, spol. s r.o., Brno, prosinec 2015 OBSAH 1. PŘEHLED PŘÍČIN ZMENŠOVÁNÍ MĚSTA... 3 2.
VíceZ Á P I S ze dne
Z Á P I S ze dne 8. 4. 2014 Pracovní skupina: Ekonomická udržitelnost, zaměstnanost, školství, vzdělávání 14:00 16:00 Program: 1. Diskuze k SWOT analýze a návrhové části rámcové strategie Přítomni: dle
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
VíceStrategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceRegionální akční plán SRR ČR pro území Jihomoravského kraje a související přehled projektů v sociální oblasti
Regionální akční plán SRR ČR pro území Jihomoravského kraje a související přehled projektů v sociální oblasti Regionální akční plán (RAP) Vychází ze Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 Zajišťuje
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VíceVÍTÁNÍ Čeladná
VÍTÁNÍ 6.5.2014 Čeladná ZAHÁJENÍ 6.5.2014 Čeladná Návrh programu Čím déle se budeme věnovat současnosti, tím méně času nám zbyde na budoucnost. 1. VÍTÁNÍ 2. ZAHÁJENÍ 3. SLADĚNÍ 4. PRIORITIZACE 5. SPOLEČNÁ
VíceNRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP
Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální
VíceTematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
Více2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016
2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Strategie
VíceROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK
ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VíceKONCEPCE SPORTU VE MĚSTĚ ORLOVÁ NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST
ORLOVÁ, MĚSTO PRO TEBE KONCEPCE SPORTU VE MĚSTĚ ORLOVÁ NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Dokument byl vytvořen v rámci projektu: Registrační číslo: a Petřvald řídíme strategicky a společně CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002958
VícePříležitosti pro obce a města
Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015
VíceRegionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary,
Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace Karlovy Vary, 18.3.2008 Regionální rada RS Severozápad Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad orgán, resp. právnická
Více7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod
7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2
VíceStatutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu
* Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org Statutární město Pardubice www.pardubice.eu *ITI INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE = NOVÝ přístup k územnímu (urbánnímu) rozvoji - investice na základě
VíceAktuální stav OP VVV
OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské
VíceStrategický plán obce Vráto na období
Strategický plán obce Vráto na období 2014 2018 Vráto Vráto 20 370 01 IČ: 00 581 950 1 Obsah....2 1. Historie obce... 3 2. Současnost... 3 3. Památky... 3 4. Tvorba strategického plánu... 4 5. SWOT analýza
VíceKonference k tvorbě integrované strategie MAS Ekoregion Úhlava pro období zápis
Konference k tvorbě integrované strategie MAS Ekoregion Úhlava pro období 2014 2020 zápis 13. 11. 2014 Návrh Strategických cílů, specifických cílů a opatření Pracovní skupina Rozvoj obcí Vize Ekoregion
VíceZkušenosti a cíle a priority
Zkušenosti 2004 2006 + 2007 2013 a cíle a priority 2014 2020 Integrovaný operační program Komunitně vedený místní rozvoj a operační programy Rozdíl oproti 2007 2013: Razantní snížení počtu programů a jeden
VícePodrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu
Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu
VíceOPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)
OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti
VícePříloha: 6. Indikátory a jejich kvantifikace
Přílo: 6 Indikátory a jejich kvantifikace Účinnost: 17.9. 2007 Datum zveřejnění: 14. 9. 2007 Úlohou monitorovacích indikátorů je vyčíslení dosažených efektů poskytnuté finanční pomoci. Pomocí indikátorů
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceAKČNÍ PLÁN (NÁVRHOVÁ ČÁST) Strategický plán rozvoje obce Háj u Duchcova
AKČNÍ PLÁN (NÁVRHOVÁ ČÁST) Možnosti financování realizace opatření strategických cílů z národních a evropských zdrojů Strategický plán rozvoje obce Háj u Duchcova 2016 2026 7. března 2016 AKČNÍ PLÁN -
VíceNÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko
NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz
VíceINTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM
Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně
VíceMAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska
MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,
Vícetouto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti
Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních
VíceJak fungují evropské dotace
Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání
Více3. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST. v rámci Regionální stálé konference KHK pro potřeby tvorby Regionálního akčního plánu KHK
3. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST v rámci Regionální stálé konference KHK pro potřeby tvorby Regionálního akčního plánu KHK 8. 4. 2015 Hradec Králové Program Úvodní slovo Zástupce Královéhradeckého
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VícePříprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK
Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují
VíceKonkurenceschopný region úspěšných a spokojených lidí Tvoříme svou budoucnost hlavou a srdcem. Praha, 26. listopadu 2009
Konkurenceschopný region úspěšných a spokojených lidí Tvoříme svou budoucnost hlavou a srdcem Praha, 26. listopadu 2009 Strategie rozvoje MS kraje na roky 2009-2016 1. Prostřed edí 2. Proces 3. Partnerství
VíceStrategie regionálního rozvoje ČR 2021+
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Obsah příspěvku Aktuální informace z Odboru regionální politiky MMR Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2019-2020 Národní
VíceNaplňování Cílů udržitelného rozvoje v ČR (OECD, 2017)
Naplňování Cílů udržitelného rozvoje v ČR (OECD, 2017) 1 Dosahování cílů v 5 prioritních oblastech agendy 2030 ve srovnání s průměrem zemí OECD Příspěvek EU fondů k naplňování cílů udržitelného rozvoje
VícePříprava dokumentu 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Ostrava
Příprava dokumentu 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Ostrava 18.6.2014 výjezdní jednání Manažerského týmu komunitního plánování v Ostravě hotel Belaria, Hradec nad Moravicí Harmonogram přípravy
VíceStrategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU
Strategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU Praha 10.května 2012 L 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT OBCE PRO PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014 20 2 CO NÁS TRÁPÍ? CO POTŘEBUJEME? Postrádáme
Více