Východiska rozvoje a podpory implementace technologií a služeb asistovaného života pro seniory
|
|
- Daniela Tomanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 III. Východiska rozvoje a podpory implementace technologií a služeb asistovaného života pro seniory Doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace na přijetí opatření v oblasti podpory rozvoje a implementace asistenčních technologií pro zdravý a nezávislý život V ČR má mezi lety 2005 až 2020 dojít podle střední varianty projekce obyvatelstva ČSÚ k celkovému nárůstu věkové skupiny nad 65 let až o 642 tisíc osob. Mezi lety 2005 až 2010 tato projekce očekává nárůst věkové skupiny nad 65 let sice jenom o 150 tisíc osob, ale v další fázi mezi lety 2010 by tato věková skupina měla vzrůst o dalších 492 tisíc osob. Současně je nezbytné přihlížet k trvalému počtu osob se zdravotním postižením, tj. až 100 tisíc osob. Bez vyšší úrovně zapojení starší populace v zaměstnání a bez lepší koncepce a efektivnější zdravotní a sociální péče, tento trend přinese mimořádný tlak na veřejné finance. Proč jsou informační a komunikační technologie důležité pro kvalitu života ve stáří? Počet lidí starších 50ti let od roku 2005 do roku 2050 vzroste o 35 %. Počet lidí starších 85ti let vzroste trojnásobně. OECD předpovídá růst výdajů jako důsledek stárnutí společnosti v Japonsku, v USA a v Evropě 1. Vzhledem k tomu, že ukazatel porodnosti také klesá, poměr mezi pracujícími lidmi a lidmi zmiňovanými výše se změní v průměru v Evropě z dnešních 4:1 na 2:1 v roce 2050! 1 Ageing in OECD Countries. A Critical Policy Challenge. OECD Publishing,
2 OECD Forcast - Coping with an ageing population: the extra cost of healthcare, long-term care and pensions (from 2005 levels, in percentage points of GDP) 0,00% 2,00% 4,00% 6,00% 8,00% 10,00% 12,00% 14,00% 16,00% Eurozone France Germany Italy Spain Sweden UK US Japan Canada Celkový počet lidí křehkých a se speciálními potřebami rovněž v budoucnosti vzroste jako důsledek stárnutí populace. OECD například předpokládá, že v roce 2020 počet starších lidí žijících v residenčních zařízeních se zvýší o 74 % v Japonsku, 61 % v Kanadě, 33 % v USA, 26 % v Německu, 29 % ve Francii, ve Švédsku a v Británii o 18 %, (Zdroj: OECD, 1996) 2. Na jaře roku 2005 byla zpracována analýza stárnutí české populace v kontextu obslužnosti sociální péče. Analýza je zpracována po jednotlivých krajích na základě projekce obyvatelstva ČSÚ v letech (střední varianta) a statistických dat roku V závěru této práce je konstatováno: Pokud by kompetentní územní orgány chtěly udržet četnost osob v domovech důchodců (DD) na úrovni odpovídající roku 2003, musely by, vzhledem k očekávanému přírůstku seniorů, v průběhu 7 let celostátně vytvořit nových míst. Budeme-li pokračovat v úvahách ve smyslu uvedené analýzy dojdeme k následujícím závěrům. Vzhledem ke skutečnosti, že celková kapacita DD poklesla v roce 2004 oproti roku 2003 o 949 míst, bylo by potřeba již za 6 let ( ) vytvořit v domovech důchodců ubytovacích míst. Při průměrné kapacitě 100 míst na 1 DD v roce 2004 by tak muselo být během 6 let vystavěno minimálně 85 domovů důchodců. To se však jeví jako nereálné a to i z pohledu růstu neinvestičních výdajů na provoz DD. Pokud bychom na tento potřebný nárůst míst v DD promítli ekonomické parametry roku 2004, zjistíme, že by neinvestiční výdaje potřebné na provoz DD vzrostly z původních 6,855 mld. v roce 2004 na 8,411 mld. v roce Neinvestiční výdaje potřebné na provoz DD v roce 2010 by vzrostly o 1,556 miliardy Kč. Ve skutečnosti však lze předpokládat, že s ohledem na každoročně se zvyšující objem vynaložených neinvestičních výdajů na jedno místo v DD, by výsledný nárůst neinvestičních výdajů byl ještě vyšší. (Zdroj: Ján Mišovič: Vynutí si nárůst seniorů jen penzijní reformu?; Demografie 2005). Počet osob se zdravotním postižením žijících doma také rychle poroste. Mezi 2000 a 2020 se očekává nárůst až o 74 % v Japonsku, 62 % v Kanadě, o 54 % ve Francii, o 41 % v USA a o 29 % ve Švédsku. 3 V České republice se může od roku 2 Ageing in OECD Countries. A Critical Policy Challenge. OECD Publishing, SeniorWatch 2007: Assessment of the Senior Market for ICT Progress and Development (viz 2
3 2008 k roku 2020 zvýšit cca o 7 %, což odpovídá procentuálnímu přírůstku obyvatel starších 65-ti let. Předpokládaný počet osob pobírající příspěvek na péči v I. a II. stupni je okolo osob. Ačkoliv segment starších lidí není homogenní z hlediska vzdělání, příjmů a typu disability, často spojené s věkem, starší lidé jsou nejvíce ohroženi sociálním vyloučením z přínosů informační společnosti. Podle nedávné studie například víc než 60 % Evropanů starších 50ti let má zato, že jejich potřeby jsou neadekvátně řešeny současnou nabídkou informačních a komunikačních produktů a služeb. Jak mohou informační a komunikační technologie přispět ke kvalitě života ve stáří? 1) ICT mohou pomoci jednotlivcům zlepšit kvalitu života, zůstat zdravějšími, žít delší dobu nezávisle a zmírnit obvyklé nepříznivé důsledky stárnutí. ICT mohou pomoci lidem zůstat aktivními v práci nebo v komunitě. Mohou také zásadně pomoci pečujícím rodinám a udržet tak chronicky nemocné v domácím prostředí včetně podpory paliativní péče. 2) Nezávislý život předpokládá schopnost staršího člověka zvládat svůj životní styl a autonomii, zlepšit mobilitu a kvalitu života, zlepšit přístup k uživatelsky přátelským ICT zařízením. ICT mohou samostatně integrovat služby zdravotní a sociální péče. 3) ICT mohou navíc zlepšit pracovní podmínky lidí, kteří pracují v pečovatelském sektoru, učinit jejich práci v budoucnosti atraktivnější, mohou zvětšit zájem schopných uchazečů o takovou práci. 4) ICT řešení jsou zaměřena na každodenní a nezávislý život, například na: a) Sociální komunikaci: snadný přístup k videotelefonní konverzaci především umožňuje zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli, překonávat sociální izolaci; Jenom v loňském roce 2007 na základě statistiky ČSSZ může v České republice žít osamoceně cca osob starších 60- ti let. b) osobní zdravotní systémy: obsahují k tělu připoutané nebo přenosné přístroje pro monitorování, diagnostiku, terapii, funkční náhrady a podporu léčebných plánů chronických onemocnění (kupříkladu: kardiovaskulární onemocnění a diabetes), doplněné telemonitoringem a telemedicínou, snižují potřebu hospitalizace; c) telemedicínu otevřenou novým příležitostem pro zajištění lékařské a ošetřovatelské domácí péče: míněny jsou mnohé aplikace nového rozvoje domácí péče na základě ICT. Včetně způsobů monitoringu a zajištění bezpečného prostředí; d) podporu vyšší efektivnosti péče: integrováním zdravotní a sociální péče sdílením informací, monitoringem a následnými intervencemi do různých organizačních rozhraní; faktickým formováním dlouhodobé péče jako specifického stylu řízení péče a spolupráce; e) podporu lidí s kognitivními problémy: umožní jim a jejich pečovatelům zůstat doma déle a zůstat aktivní tak dlouho, jak je to 3
4 možné, kupříkladu kognitivním tréninkem, připomínáním, GPS navigací atd.; f) uživatelsky přátelské pomůcky: pro všechna zařízení v domácnosti i vnějším prostředí, která berou v potaz, že mnoho starších lidí má zhoršený zrak, sluch, pohyblivost nebo zručnost; g) bezpečnost: jistota zavřených dveří a oken, když opouštím byt nebo v době spánku; kontrola zavřených kohoutků vody a plynu; zhasnutí všech světel a ponechání jediného, když jdu spát, atd.; h) připomenutí: problémy s pamětí, které jsou spojeny se stářím, pomůže vyřešit signalizace a kontrola dávek léků nebo domácích prací; i) každodenní nákupy, cesty, společenský život, veřejné služby: snadný internetový přístup ke zboží a službám on-line, kupříkladu pro člověka s omezenou pohyblivostí je nákup v tradičním obchodě obtížný; 5) Budoucí rozvoj v mnoha oblastech je podporován rodícími se klíčovými technologiemi: roboty, novými materiály a biosenzory. Navíc, vyvíjející se koncept inteligentního prostředí (Ambient Inteligence) nabízí velký potenciál s celou plejádou možností pro životní prostředí v nejširším významu tohoto slovního spojení (doma, na ulici, při řízení auta nebo v dopravě, ve veřejných budovách, při nejrůznějších aktivitách v přírodě atp.), kdy umělá inteligence pomáhá řešit každodenní životní potřeby. 6) ICT zvyšuje úroveň vybavenosti, doručovací systémy a přístroje mohou pomoci zvýšit kvantitu, hodnotu a kvalitu služeb pro starší lidi (při stejných nebo nižších nákladech), zvláště při krátkodobé a střednědobé péči, neformální péči a osobní asistenci. Jaké mohou být přínosy pro uživatele, společnost a průmysl celkově? Politika a iniciativy, které se zaměřují na podporu podmínek a technologií pro zdravé stárnutí v informační společnosti, sledují následující cíle: 1) Zjednodušení nástrojů informační společnosti a služeb pro seniory, především odstranění bariér a zároveň povzbuzení lidí využívat nejlepší z nich ke zvětšení nezávislosti, prodloužení doby zaměstnání a společenských aktivit; 2) ICT mohou pomoci rozšířit efektivitu a kvalitu sociální a zdravotní péče a přispět tak k finanční udržitelnosti těchto služeb v budoucnu; 3) Nezanedbatelný efekt představuje i odložení období, kde se senior může obejít bez nezbytné pomoci blízkých; 4) Díky celkovému globálnímu jevu stárnutí, inovace ICT produktů a služeb, které reagují na potřeby stárnoucí společnosti, nabízí průmyslu základní exportní předpoklady v globálním trhu. 4
5 Jaký je tržní potenciál a přínosy vztahující se k ICT pro zdravé stárnutí? 1) Je odhadováno, že Evropané starší 65ti let budou disponovat příjmy v hodnotě přes miliardy, což představuje obrovský tržní potenciál; 2) Například trh s chytrými domy (smart homes) se mezi roky 2005 a 2020 ztrojnásobí z 13 miliónů lidí na 37 miliónů obyvatel. Tento trend bude posílen skutečností, že výskyt disability roste s věkem. Podle odhadů 68 miliónů lidí v roce 2005 trpělo některou z forem poruch plynoucích ze stárnutí. Takových subjektů bude až 84 miliónů v roce ) Dokažme na příkladech skutečnost, že ICT mohou zlepšit poskytování a efektivitu zdravotní a sociální péče. Příklad 1: Podle provedených analýz by zavedení mobilního zdravotního monitoringu mělo umožnit dřívější propuštění pacienta z nemocnice a uspořit v Německu až 1,5 miliardy ročně. Předpokládá se o 3 dny kratší hospitalizace pro 20 % pacientů. 4 Příklad 2: Scotland Telecare Development Programme 2007/8 2009/1 Na základě současné operační analýzy bude v letech nejméně: nemocničních lůžko-dnů ušetřeno časnějším propuštěním z nemocnice; lůžko-dnů v pečovatelských domovech se uspoří odložením žádostí o umístění v těchto domovech; domácích kontrolních návštěv se ušetří nahrazením distančním monitoringem. Celkem tyto úspory představují hodnotu okolo 43 milionů liber předpokládaný poměr přínosu do fondu programového financování činí 5:1. Příklad 3: 4 Zdroj: GesundheitScout 24 GmbH & Bayerisches Rotes Kreuz 5
6 Ministerstvo zdravotnictví Velké Británie odhaduje, že ICT umožní rozvoj svépomoci, což by mohlo redukovat návštěvy lékařů až o 40 %, návštěvy ambulantních pacientů o 17 %, počtu hospitalizací o 50 %, zkrácení doby hospitalizací o 50 % a počet dnů mimo zaměstnání o 50 %. (Zdroj: Peter Wintlev-Jensen; European Commission; DG INFSO H3) Jaké jsou hlavní výzvy pro rozvinutí těchto technologií? Většina starších lidí stále nemá možnosti využívat přínosy digitálního věku nízké náklady komunikace a on-line služby, které by měly podpořit některé z jejich skutečných potřeb proto zatím jen 15 % využívá internet. Problémy s jemnou motorikou nebo sluchem frustrují mnoho starších lidí natolik, že neusilují o zapojení do informační společnosti (21 % starších 50ti let). Trh s ICT určenými pro seniory a zdravé stárnutí se stále nachází ve stádiu zrodu. Není ještě plně zajištěna dostupnost a vhodná ICT řešení respektující potřeby této skupiny spotřebitelů a uživatelů. Příčiny této situace jsou především: 1) Inovační bariéry např. nedostatečné povědomí o příležitostech trhu a potřebách uživatelů, nedostatek účinné veřejné politiky stimulující inovace ve veřejném sektoru. 2) Nejasné obchodní modely pro průmysl, v důsledku čehož jsou roztříštěna schémata návratnosti; v českých podmínkách absentuje racionálně definovaná politika pro trvalé investice, často tím vzniká nejistota, zda bude projekt dokončen, případně zda má vůbec smysl jej zahajovat; 3) Mnoho legislativních (např. ztráta soukromí, ochrana údajů) a technologických (součinnost, komplexnost, náklady) bariér velice brání poskytování ICT pro seniory. 4) Roztříštěnost inovativního úsilí a vysoké náklady na technologický rozvoj a testování. Nedostatečná pozornost je věnována potřebám starších uživatelů při projektování nových technologií a služeb. Přístupy jako univerzální design nebo design pro všechny není ještě dostatečně rozšířen. Na příklad: a) Navzdory faktu, že stárnoucí populace bude brzy tvořit hlavní proud trhu, nejsou jejich specifické potřeby brány plně v úvahu při projektování ICT produktů a služeb, které stále zůstávají komplikované při ovládání a užití. b) Dokonce ani tehdy, když existující technologie mohou být efektivně užívány, ICT systémy spolu často nekomunikují nebo jsou obtížně konfigurovatelné v důsledku nedostatečné součinnosti a standardizace. To je jeden z vážných důvodů, proč jsou předmětné služby a řešení abnormálně drahé a složité pro užívání staršími lidmi a lidmi s nějakou formou disability. c) V mnoha případech veřejná politika nezabezpečuje dostatek pobídek pro inovativní investice a pro efektivní růst, například povolení po určitou dobu zisky reinvestovat. Nadto existuje rozštěpení zdrojů mezi zdravotní a sociální péči, které vytvářejí organizační 6
7 problémy a výsledkem v takových případech bývá dosažení přínosů v jiné oblasti, než do které byly vloženy investice, pokud vůbec mezi oběma systémy dojde ke kooperaci. Akční plán EU pro zdravé stárnutí v informační společnosti Jako odpověď na tyto výzvy a příležitosti zahájila Evropská komise Akční plán pro zdravé stárnutí v informační společnosti s následujícími opatřeními: 1) Zvyšování povědomí a tvorba konsensu cestou spolupráce klíčových investorů v roce 2007 a založení internetového portálu nejlepší praxe a plán evropské ceny pro aplikace chytrých domů a nezávislého života. 2) Překonání technických a omezujících bariér rozvoje trhu, prostřednictvím vyhodnocení trhu, studie a benchmarking a usnadnění výměny příkladů nejlepší praxe mezi členskými státy. 3) Zrychlení vývoje kupříkladu prostřednictvím sady pilotních projektů v Prokonkurenčním a inovativním programu (Competitivness and Innovation Programme CIP) a využitím Strukturálních fondů. 4) Posílení výzkumu a inovací bezprostřední podporou společného veřejnosoukromého výzkumného programu zaměřeného na prostředí asistovaného života (Ambient Assisted Living AAL). Tento program podněcuje vznik inovací produktů založených na ICT pro služby a systémy pro stárnoucí populaci v Evropě. Stejný cíl má podpora Evropské komise novému programu Ambient Assisted Living Joint Research and Innovation, kterého se účastní 24 evropských zemí. Do roku 2013 EU, členské státy a soukromý sektor budou investovat více než 1 miliardu do výzkumu a inovací pro zdravé stárnutí: asi 600 milionů do Ambient Assisted Living Joint Programme a očekáváme 400 milionů do 7. Rámcového programu EU pro výzkum a vývoj a okolo 30 milionů tento rok do EU ICT Policy Support Programme. Účast České republiky v programu AAL 1) AAL, Ambient Assisted Living (prostředí asistovaného života), je programem Evropského společenství zaměřeným především na seniorskou populaci, ale také na mladší občany se závažným zdravotním postižením. Má zkvalitnit život, resp. zachovat jejich plné zapojení do sociálních procesů za optimálního využití nástrojů a prostředků informačních technologií. 2) Tento cíl nebude možné aplikovat na celou množinu uživatelů, nicméně snahou je usnadnit život i těm, kteří obývají různá zařízení a domovy, optimalizovat jejich každodenní aktivity, zahrnujíc v to sledování životních funkcí, a tak zvýšit pocit bezpečí a jistoty. Umožnit rychlý a hladký přístup k sociálním, lékařským a záchranným systémům. Zkvalitnit a zúčelnit systém dlouhodobé péče. Zprostředkovat a usnadnit sociální kontakty nebo alespoň poskytnout příležitosti ke vzdálené komunikaci, případně využití volného času formou elektronické zábavy. 7
8 3) Náklady na členství v AAL představují pro ČR ročně. Další náklady pak podle předpokladu představuje dofinancování projektů ve výši % prováděných v rámci evropského programu AAL a vybraných k realizaci. V každém případě jsou náklady projektu financovány z evropských fondů v úrovni %. Specifika výchozí podmínky pro rozvoj ICT ve službách pro seniory a zdravotně postižené v ČR 1) Popis současného stavu Tísňová péče (TP) pro seniory a zdravotně postižené občany je sociální služba, jejímž hlavním cílem je snížit zdravotní a sociální rizika starých nebo zdravotně postižených lidí, žijících v přirozeném sociálním prostředí. V současné době je v registru sociálních služeb zaevidováno 16 subjektů poskytujících službu tísňové péče. Největším z nich je ŽIVOT 90, který má v poskytování této komplexní sociální služby sedmnáctiletou zkušenost. Dispečink v Praze (786 uživatelů; ve 46 obcích) spolu s dispečinky poboček ŽIVOTa 90 v Hradci Králové, Jihlavě a Kutné hoře v současné době poskytuje tuto službu cca uživatelům ve 83 obcích ČR. Kromě občanského sdružení ŽIVOT 90 poskytuje tuto službu na podobné úrovni také Slezská diakonie, která má svůj dispečink tísňové péče umístěn v Ostravě. V roce 2008 poskytovala tuto službu 105 uživatelům. Zbývajících 11 poskytovatelů tísňové péče zaregistrovaných v registru MPSV ČR poskytuje službu odhadem cca uživatelům. Jedná se o malé, spíše místní než regionální, poskytovatele této služby. Většina z těchto subjektů tuto službu poskytuje krátce nebo s ní právě začíná. 2) Důsledkem nekoncepčnosti rozvoje tísňové péče jsou: a) Vysoké náklady na 1 klienta TP u začínajících poskytovatelů. Fixní náklady na provoz dispečinku TP se příliš nemění pro rozpětí uživatelů Jestliže dispečink TP obsluhuje v nepřetržitém provozu několik málo uživatelů, dosahují náklady na 1 klienta až 3600,- Kč měsíčně. b) neefektivně vynakládané finanční zdroje; c) nízká úroveň spolehlivosti telekomunikačního spojení daná využíváním pouze jednocestné komunikace; d) lokální nedostupnost služby v místech nepokrytých zvoleným operátorem e) pomalý přenos dat, limitující prostředí pro vizuální komunikaci a biometrii. Návrh opatření pro zlepšení současného stavu Základem je selektivní využití stávajících kapacit, které vyhovují kvalitativně a ekonomicky. 8
9 1) Vybudovat hlavní dispečink (Čechy) s terminálovým přístupem do hostingového centra a následně jeden záložní (Morava). Tyto budou propojené datovými linkami na bázi tzv. IP telefonie. 2) V další etapě převést na novou technologii další vyhovující dispečinky podle ekonomických hledisek. 3) Postupně, v závislosti na růstu počtu uživatelů, rozšiřovat síť o další regiony. Další dispečinky zřizovat až po naplnění kapacit funkčních dispečinků. 4) Tuto síť TP vhodným způsobem propojit s IZS. 5) Systém by měl nabídnout datový prostor, hardwarové, softwarové i systémové řešení dispečinku tísňové péče prakticky všem stávajícím i budoucím poskytovatelům TP na celém území ČR a to na několikastupňové úrovni. 6) Při dosažení úrovně uživatelů služby lze předpokládat samofinancovatelnost systému. Z výnosů je pak možné financovat nejen další rozvoj tísňové péče, ale i segmentu finančních toků. 7) Pro dosažení výše uvedené úrovně počtu uživatelů (11 000) bude nutné vynaložit finanční dotaci v úrovni 120 mil. Kč rozdělené do 5ti až 6ti let. Přínosy rozvinuté páteřní sítě tísňové péče (TP) na území celé ČR 1) Dostupnost služby Služba bude prakticky ihned dostupná uživatelům ve všech krajích, okresech, městech i obcích ČR. 2) Ekonomická a kvalitativní efektivita Noví poskytovatelé TP využívající páteřní síť centrálních dispečinků budou moci za podstatně nižších zřizovacích nákladů zahájit ve velice krátké době poskytování této sociální služby na standardně nastavené vysoké úrovni. Díky úspoře z rozsahu zároveň dojde k významnému snížení celkových provozních nákladů vynakládaných například na správu, údržbu a podporu provozu dispečinků TP provozovaných na území ČR. 3) Kontrolovatelná kvalita služby Řízená úroveň, rozsah i kvalita poskytované služby bude de facto ve všech částech ČR stejná, technokraticky kontrolovatelná a v případě poklesu i vymahatelná. 4) Rychlé zavádění nových pozitivních poznatků Nový pozitivní prvek, postup, druh či úroveň služby vyvinutý a vyzkoušený v jedné části republiky bude v relativně krátké době zaveden a poskytnut ostatní uživatelům služby. 5) Otevřenost systému vyvíjeným technologiím Otevřenost projektované technologie páteřní sítě centrálních dispečinků TP umožní připojit terminálové klientské stanice komunikující po všech současných i budoucích komunikačních cestách pevná telefonní linka, GSM, datové linky atd. Umožní také připojit jak solitérní jednoúčelově vyvinuté terminálové klientské stanice, tak stanice integrované v osobních, rodinných PC, ale i do mobilních zařízení (např. mobilní telefon, PDA, smartphone atd.) 6) Propojení s IZS V rámci projekce páteřní sítě TP je počítáno s jejím budoucím funkčním propojením do IZS a tak v kritických situacích jednoho klienta, ale i v krizových 9
10 místních či regionálních situacích (požár, povodeň, atd.) bude moci být těmto více ohroženým občanům seniorům a zdravotně postiženým občanům efektivněji a včas pomoženo 7) Možnost nasazení pomáhajících technologií tzv. Ambient Assisted Living (AAL). Velký datový prostor centrálních serverů umožní přijímat, vyhodnocovat a redistribuovat nesrovnatelně větší objem dat oproti stávající užívané technologii. Tím se budou moci v praxi zavést nová periferní snímací a monitorující zařízení, trvalá či dočasná, komunikující s centrálním dispečinkem přímo, nebo prostřednictvím instalované terminálové klientské stanice v bytě klienta. Jedná se zejména o v současné době již vyvinutá a dále vyvíjená mobilní zařízení monitorující zakládaní lidské funkce (tlak, tep, atd.) 8) Aktuální informace o zdravotním stavu klienta TP Propojením centrálních serverů TP s centrální elektronickou databází zdravotních informací obecně známou jako elektronická zdravotní knížka (IZIP). V klientské elektronické kartě uživatele TP budou tak vždy aktuální vybrané zdravotní informace potřebné zejména v krizovém okamžiku při organizování akce zachraňující život. 9) Efektivní monitorovaná domácí následná péče = úspora finančních prostředků Jedním ze synergických efektů systému sofistikované tísňové péče bude i úspora finančních prostředků vynakládaných z veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči v nemocničních zařízeních. Pacient monitorovaný terminálovou klientskou stanicí tísňové péče bude moci dříve opustit akutní lůžko a přejít do domácí monitorované zdravotní péče. 10)Technologická inovace umožní využít internetové spojení pro audiovizuální komunikaci a zřízení sítě pro konferenční spojení širokého spektra zdravotních, sociálních a dalších služeb. Vznikne tak elektronická síť tísňové péče: SENIOR - RODINA - LÉKAŘ - PEČOVATELÉ - LÉKÁRNA - DISPEČINK - ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE 11) Připojením segmentu finančních toků: SOC.+ZDRAV. POJIŠTĚNÍ - BANKA STÁT OBEC OBCHOD- SLUŽBY Získáme možnost kontroly a řízení finančních toků i párování výkonů a úhrad: a) monitorování výkonů domácí péče: usnadnění kontroly a řízení finančních toků v systému zdravotní a sociální péče; reálná možnost párování dat a finančních zdrojů; kontrola propojení výdajů dotačních a výdajů alokovaných do příspěvku na péči, a to především v terénních a ambulantních službách; 10
11 b) elektronické bankovní služby; úspora nákladů na finanční transfery, transfery důchodů, sociálních dávek, zdravotního pojištění a individuálních osobních zdrojů; Ekonomická analýza implementace koncepčního rozvoje asistenčních technologií 1) Vyhodnocením komplexních nákladů na celostátní rozvoj tísňové péče, ve kterých jsou zahrnuty náklady na lidské zdroje, technologie dispečinků, technologie domácích stanic, komunikační síť, marketing a reálných příjmů, které vyplývají ze zákona o sociálních službách, byl vytvořen graf závislosti mezi finančními toky a čase. Souhrnný graf pocty klientů celkem náklady (Kč) platby klientů (Kč) dotace na sociální služby (Kč) celkem příjmy (Kč) rozdíl PŘÍJMY - NÁKLADY (Kč) Q ) Z tohoto vyplývá, že při dosažení úrovně uživatelů lze předpokládat samofinancovatelnost systému. Z výnosů je pak možné financovat nejen další rozvoj tísňové péče, ale i segmentu finančních toků. Příspěvek na péči v rámci sociálních služeb pobírá v celé České republice okolo 115 tisíc občanů měsíčně. Můžeme odhadovat, že až 80 % z těchto osob má předpoklad užívat tísňovou péči. 3) Pro dosažení výše uvedené úrovně počtu uživatelů (11.000) lze předpokládat náklady v úrovni 120 mil. Kč rozdělené do 5ti až 6ti let. 4) Relevantní je úvaha o využití příslušných evropských fondů, tedy Evropského sociálního fondu a dalších fondů a programů, především programu AAL 169. Na jedné straně by se snížila potřeba domácích (národních) zdrojů až na 25 %, na straně druhé by bylo nutné vytvořit projekt s nejméně 5ti různými zeměmi EU a podat žádost o podporu z evropských fondů. To ve svém 11
12 důsledku znamená multiplikaci komerčně využitelného teritoria, ale zároveň zdržení implementace projektu minimálně o 1 rok. 12
Rozvoj a podpora implementace technologií a služeb asistovaného života pro seniory 6.4.2011 JAN LORMAN: ROZVOJ ICT
Rozvoj a podpora implementace technologií a služeb asistovaného života pro seniory 1 Jak mohou informační a komunikační technologie přispět ke kvalitě života ve stáří? 1. ICT mohou pomoci jednotlivcům
VíceROZVOJ TÍSŇOVÉ PÉČE AREÍON SENIORSKÝ MAJÁK
ROZVOJ TÍSŇOVÉ PÉČE AREÍON SENIORSKÝ MAJÁK TRANSFORMACE TÍSŇOVÉ PÉČE AREÍON PRO SENIORY A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY V KOMPLEXNÍ PORTFOLIO OBČANSKÝCH SLUŽEB Účinná podpora nezávislosti. JAN LORMAN, ŽIVOT
VíceRozvoj služeb pro seniory v oblasti ICT v ČR. Mgr. Lenka Bočková Oddělení politiky sociálního začleňování Ministerstvo práce a sociálních věcí
Rozvoj služeb pro seniory v oblasti ICT v ČR Mgr. Lenka Bočková Oddělení politiky sociálního začleňování Ministerstvo práce a sociálních věcí Obsah 1. Strategické dokumenty 2. Současné aktivity v ČR 3.
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VíceJan Lorman Rozvoj tísňové péče JAN LORMAN: ROZVOJ TÍSŇOVÉ PÉČE
Jan Lorman Rozvoj tísňové péče 1 2 3 4 Tísňová péče e AREÍON nabízí: Jednání se zájemcem o službu Různé typy koncových zařízení Zdravotní a sociální informace; sociální šetření Individuální nastavení služby
VíceSoučasný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví
Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení
VíceJaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek
Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR
VíceJak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika
Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let
VíceBydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum
Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior
VíceVliv evaluací ESF MPSV na systémové změny
Vliv evaluací ESF MPSV na systémové změny Konference ČES 2019 28. Května 2019, Praha Filip Kučera (oddělení evaluací MPSV) OBSAH Úvod Systémová změna jako: reakce na globální výzvy obecná změna chování
VíceODS pro seniory Praha, 13. května 2010
ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní
Více3.3. Výdaje na dlouhodobou péči
3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných
VíceTelefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala
Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví Jan Dienstbier, Radek Fiala Konference ISSS 2008, Hradec Králové, 7.-8. dubna 2008 Agenda 1. Úvod 2. Co nabízíme 3. Představení vybraných aplikací 4. Přínosy
VíceDofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014
III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,
VíceVyužití mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat
í mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat Ing. Petr Slaba, Telefónica O2 Business Solutions Ing. Radek Fiala, CleverTech 2 Jak O2 chápe fenomén ehealth Hlavní oblasti ehealth
VíceIdea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví
Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě
VíceTelemedicína a asistivní technologie pro praxi
Telemedicína a asistivní technologie pro praxi www.inspectlife.cz Mediinspect www.mediinspect.cz 2014 InspectLife hlavní služby a uživatelé InspectLife služby Telemonitoring glykemie InspectLife uživatelé
VícePŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace
PŘÍKLAD OSOBNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ 1.generace Jiří Potůček 1,2,3, Radek Fiala 1,3, Pavel Smrčka 1,2,3, Karel Hána 1,2,3, Jan Mužík 1,2,3, Jan Kašpar 1,2,3 1 CleverTech s.r.o. U Hřiště 149 Světice,
VíceTELEMEDICÍNA V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
TELEMEDICÍNA V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Telemedicína v sociálních službách V projektu realizovaném v r. 2015 MPSV pod názvem Možnosti využití asistivních technologií u některy ch zdravotních služeb byla telemedicína
VíceAsistivní technologie v programech EU. Ing. Dana Černohousová Odbor egovernmentu Ministerstvo vnitra
Asistivní technologie v programech EU Ing. Dana Černohousová Odbor egovernmentu Ministerstvo vnitra CIP ICT PSP Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace program pro podporu politik informačních
VíceNástroje na podporu integrované péče o chronicky nemocné v zemích EU
Nástroje na podporu integrované péče o chronicky nemocné v zemích EU Zdeněk Gütter 22.11.2016 Agenda Integrovaná péče a chronická onemocnění WHO a aktivity EU k IP EIP on AHA, dobré praxe Nástroje pro
VíceZhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru
Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější
VíceNové trendy ehealth INSPO 2011. Filip Linhart
Nové trendy ehealth INSPO 2011 Filip Linhart Obsah 1. Globální obraz Aktivity Telefónica O2 2. Dostupné služby Telemedicína TeleCare 3. Budoucí rozvoj Globální obraz Skupina Telefónica založena v roce
VíceMODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014
MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceRole ICT v sociálních službách 7. dubna 2014. Ing. Iva Merhautová, MBA
Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014 Ing. Iva Merhautová, MBA Elektronizace služeb Elektronizace služeb obecně je prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů služeb a péče, plátců
VícePODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO
PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO Jak podpořit pečující osoby v rámci Pardubického kraje Senát Parlamentu ČR 5. března 2019 Pardubický kraj ČR Pardubický kraj Obyvatelstvo 10 637 794 519 878 4,89%
VícePodmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let
VícePoslední změny a reformní plány - Česká republika
Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny
VícePodpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:
VíceDLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku
DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE
VíceZdravotní aspekty života polských seniorů z hlediska kvality a dostupnosti zdravotní péče v Polsku.
Zdravotní aspekty života polských seniorů z hlediska kvality a dostupnosti zdravotní péče v Polsku. Roman Kolek - Vícemaršálek Opolského vojvodství Demografická situace v Polsku Procento populace ve věku
VíceVýbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 5. 9. 2013 2013/2061(INI) NÁVRH ZPRÁVY o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012 2020 inovativní
VíceInstitut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra
Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné
VíceStrategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)
VíceDoporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15.
Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Návrh Evropské komise 2016 Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. června 2016 Proč evropský semestr a doporučení EU?
VíceAnalýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů
Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji
VíceVize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní
VícePriorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí
Opatření V. 1.: Udržení a rozvoj současných kapacit pečovatelských služeb V současné době v Mladé Boleslavi a přilehlých obcích zajišťují pečovatelskou službu pro občany tři organizace, a to PS města Mladá
VíceIntegrace a komunikace IT ve zdravotnictví
Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví Ing. Svatopluk Beneš SMS spol. s r.o. NIS Vysoké Tatry 2007 Trendy: Integrace zdravotní péče Současné nemocniční systémy již nejsou dostačujícím řešením ve velkých
VíceSynergie technologických a sociálních inovací v péči o seniory (zavedení asistivních technologií do praxe)
Synergie technologických a sociálních inovací v péči o seniory (zavedení asistivních technologií do praxe) Jiří Hasman Pár pojmů na úvod: Technologická inovace vytváří nové postupy, produkty a důležité
VíceAsistivní technologie v domácnostech osob se specifickými potřebami v České republice: současný stav a vybrané projekty
Asistivní technologie v domácnostech osob se specifickými potřebami v České republice: současný stav a vybrané projekty Jan Havlík Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze xhavlikj@fel.cvut.cz Obsah domácí
VíceUDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním
VíceMožnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu
Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VíceStárnutí jako politické téma. MUDr. Milan CABRNOCH, MBA
Stárnutí jako politické téma MUDr. Milan CABRNOCH, MBA milan@cabrnoch.cz Naše společnost stárne máme méně dětí podpora porodnosti žijeme déle politika pro seniory ubývá občanů? 2 3 Podpora porodnosti podpora
VícePerspektivy asistivních technologií
České vysoké učení technické v Praze Centrum asistivních technologií Perspektivy asistivních technologií Lenka Lhotská lhotska@fel.cvut.cz http://cyber.felk.cvut.cz http://biomedicina.fel.cvut.cz Přehled
VíceZdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví
Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva Budoucnost našeho zdravotnictví Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Říjen 2016 Analýza současného stavu Pohled na české zdravotnictví v rámci
VíceJAK INOVOVAT V MENŠÍCH OBCÍCH? ING. MGR. MICHAL KUZMIČ KOORDINÁTOR PRO SPOLUPRÁCI S PRŮMYSLEM A MĚSTY
JAK INOVOVAT V MENŠÍCH OBCÍCH? ING. MGR. MICHAL KUZMIČ KOORDINÁTOR PRO SPOLUPRÁCI S PRŮMYSLEM A MĚSTY 21. 3. První konference MAS Středočeského kraje k Chytrému venkovu 1 35 PROFIL UNIVERZITNÍHO CENTRA
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
VíceInteligentní bydlení a asistivní technologie
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Inteligentní bydlení a asistivní technologie Jiří Chod chod@fel.cvut.cz http://fel.cvut.cz Lenka Lhotská lhotska@fel.cvut.cz http://cyber.felk.cvut.cz
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VícePolitika přípravy na stárnutí
Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím
VíceInformace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu
Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním
VíceDlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Iva Holmerová Petr Wija Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE),
VíceDŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU
DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž
VíceStrategie regionálního rozvoje ČR 2021+
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Obsah příspěvku Aktuální informace z Odboru regionální politiky MMR Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2019-2020 Národní
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky vedoucí oddělení urbánní politiky
Výzkumné projekty s užitečnými výsledky pro obce a města metodika rozvoje inteligentních měst, územní dopady projektů, další výstupy výzkumných projektů TAČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František
VíceAdresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc
Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje
VíceManagement zdravotní péče a prevencí: Zvýšení kvality života a snížení nákladu na léčebnou péči
Management zdravotní péče a prevencí: Zvýšení kvality života a snížení nákladu na léčebnou péči Představení společnosti Santé Network Společnost působící řadu let v poskytování závodní preventivní péče
VíceFinancování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí
Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví
VíceStrategie Královéhradeckého kraje
Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018-2026 http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Regionální setkání, březen 2017 Cíle setkání Představit cíle dokumentu, strukturu dokumentu
VíceZdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr
Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr Co je smyslem a cílem zdravotnictví? 1. Udržet či prodloužit délku života. 2. Udržet nebo zvýšit jeho kvalitu. 3. Onemocněním předcházet a nemocným zajistit
VíceDlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí HANA NERUŠILOVÁ hana.nerusilova@gmail.com Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.
VícePODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ
PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ REGION 4.0 Příležitosti a hrozby čtvrté průmyslové revoluce Práce 4.0 PhDr. Martin Klika, MBA, DBA náměstek hejtmana Ústeckého kraje Obsah prezentace A. Výchozí situace
VíceVýroční zpráva Thomayerova nemocnice
Výroční zpráva 2016 Thomayerova nemocnice Úvodní slovo Vážení čtenáři, ve svých rukách právě držíte výroční zprávu Thomayerovy nemocnice za rok 2016. Nebyl to rok jednoduchý, což je v oblasti našeho zdravotnictví
VíceReforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004
Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí
VíceEVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ
EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě
VíceEKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ
VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky
VíceSeminář epraha 28. března 2007
Seminář epraha 28. března 2007 Informační společnost v Praze a fondy EU pro období 2007-2013 Jindřich Kratochvíl, Devoteam s.r.o. C O N N E C T I N G B U S I N E S S & T E C H N O L O G Y Úvod: Skupina
VíceProjekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050
Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ
VíceRole nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha
Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky
VíceChytřejší Moravskoslezský kraj Strategie pro roky Akční plán pro roky
Chytřejší Moravskoslezský kraj Strategie pro roky 2017 2023 Akční plán pro roky 2017 2019 Expertní týmy Zpracoval: Ing. Jakub Unucka, MBA Datum: Náměstek hejtmana kraje 17. 8. 2017 Program setkání expertních
VíceElektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH
Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část
VíceStrategické aktivity MZ ČR
Strategické aktivity MZ ČR INMED 2016 Pardubice, 10. 11. 2016 Martin Doležal, Odbor koncepcí a strategií http://azcitaty.cz/citaty/benjamin-disraeli/2/#ixzz4pqihga1u http://azcitaty.cz/citaty/benjamin-disraeli/2/#ixzz4pqihga1u
VícePéče o závislého člena rodiny
Péče o závislého člena rodiny Projekt: Rozšíření služeb pro rodinu v centru Břežánek Aktivity projektu Rozšíření služeb pro rodinu v centru Břežánek jsou podpořeny z dotačního programu Rodina. Druhy a
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceUmělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.
Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.
VíceDoc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži
VíceIntegrovaný regionální operační program
Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční
VíceAtos pro veřejnou správu. Dalibor Škovronek, ředitel pro veřejnou správu, zdravotnictví a dopravu Atos IT Solutions and Services, s.r.o.
Atos pro veřejnou správu Dalibor Škovronek, ředitel pro veřejnou správu, zdravotnictví a dopravu Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Vznik Atos Roční tržby ve výši 8,7 miliard za 2011 Více než 74 000
VíceTematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
VíceStrategický dokument se v současné době tvoří.
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
VíceBenefity při práci se systémem konsolidovaných pacientských dat. Ing. Ladislav Pálka, MBA C SYSTEM CZ a.s.
Benefity při práci se systémem konsolidovaných pacientských dat. Ing. Ladislav Pálka, MBA C SYSTEM CZ a.s. C SYSTEM CZ Společnost C SYSTEM CZ se zabývá komplexním řešením potřeb zákazníků v oblasti informačních
VíceDIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA
DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA Luděk Šídlo Boris Burcin 49. konference České demografické společnosti Demografie město venkov 23. května 2019, Lednice Příspěvek zpracován v rámci projektu TAČR
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceOtázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků
Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.
VíceCESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti
CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI Obsah prezentace Digitální Česko Nedotační opatření na podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací Národní plán pro gigabitovou společnost Digitální
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceDlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku
Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární
VíceSmart City ekosystém CZ&SK. Martin Dolejs, MasterCard. Martin Chval, Plzeňské dopravní podniky, a.s.
Smart City ekosystém CZ&SK Martin Dolejs, MasterCard Martin Chval, Plzeňské dopravní podniky, a.s. SMART CITIES CZ & SK Smart cities Globální pohled a predikce Více než 50% celosvětové populace žije ve
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost primárně zaměřen na podporu podnikání (zejména MSP) Navazuje na Operační program
VíceKonference INMED. Plány a důvody konsolidace nemocnic Pardubického kraje. Ing. Roman Línek, MBA 1.náměstek hejtmana
Konference INMED Plány a důvody konsolidace nemocnic Pardubického kraje Ing. Roman Línek, MBA 1.náměstek hejtmana Pardubického kraje AKTUÁLNÍ STAV, DŮVODY PLÁN Kritická ekonomická situace nemocnic akutní
VíceBydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě
Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě Bydlení a bytová politika v kontextu demografických změn, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, 28. ledna 2016 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut
VícePraha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
Dokument: Návrh Místního akčního plánu 20. listopadu 2010 Originál: Česky Praha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ACTIVE A.G.E. Urbact II Tematická síť - 1 - Obsah Obsah... 2 1. Úvod...
VíceTransformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice. Karlovy Vary 5. listopadu 2010
Transformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice Karlovy Vary 5. listopadu 2010 Pojmy Institucionalizace Stav či proces, kdy se souhrn pravidel a souhrn očekávaných či akceptovatelných
VíceSEMINÁŘ. Výsledky soutěže o návrh konceptu Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví. 11. prosince 2012 Praha
SEMINÁŘ Výsledky soutěže o návrh konceptu Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví 11. prosince 2012 Praha Elektronické zdravotnictví Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment
Více