Chem. Listy 102, (2008) Tabulka I Změny koncentrace TK po sorpci na uhlí (3g/50 ml)

Transkript

1 6P-01 SORPCE KOVŮ NA OXYHUMOLITY, UHLÍ A LIGNIT Z LOŽISEK V ČESKÉ REPUBLICE JAROMÍR NOVÁK, BARBORA ANTOŠOVÁ JOSEF KOZLER Technická univerzit v Liberci, Studentská 2, Liberec 1 jromir.novk@vunch.cz Huminové látky (HS) mjí schopnost vázt vícemocné ktionty. Pro prktické využití této jejich vlstnosti ve větším rozshu budou vhodné tkové mteriály, které po ntěžení budou vyždovt jen málo nákldné úprvy. V této práci byly zkoumány vzebné schopnosti přírodních oxyhumolitů, uhlí lignitu, dále těchto ktivovných surovin v kyselině dusičné některých surovin oxidovných kyselinou dusičnou pro dvoumocné ionty. Měřen byl vzb Pb 2+, Cu 2+ Zn 2+ při koncentrcích 0, , mol l 1 při dávce 1 g HS ve 400 ml suspenze. Pro měření bylo zvoleno vsádkové uspořádání, rovnovážné ph v rozmezí 5 ž 6, při kterém se n HS váže největší množství HS (cit. 1 ). Stnovován byl zbytek volných iontů v roztoku. Největší účinnosti odstrnění, to téměř 99 %, došlo při nižší koncentrci Pb 2+ to u všech zkoumných surovin. U všech sledovných iontů při obou koncentrcích bylo jejich vysoké odstrnění z roztoků nměřeno u oxyhumolitů, ktivovných oxyhumolitů, oxidovných uhlí oxidovného lignitu. Neoxidovné uhlí lignit vázly při vyšší koncentrci průměrně 70 % Pb 2+, 70 % Cu 2+ resp. 30 % Zn 2+. Při nižší koncentrci byly průměrné hodnoty vázných iontů pro neoxidovné suroviny u Cu % Zn %. Výsledky měření prokázly, že uhelné suroviny mohou sloužit jko levné sorbenty pro těžké kovy. Tto práce vznikl v rámci řešení projektu 1M s podporou MŠMT ČR spdjícího do progrmu výzkumu vývoje PPZ-DP Čežíková J., Kozler J., Mdronová L., Novák J., Jnoš P.: Rect. Funct. Polym. 47, 111 (2001). 6P-02 IMOBILIZACE IONTŮ TĚŽKÝCH KOVŮ Z REÁLNÉ ODPADNÍ VODY NA PŘÍRODNÍM UHLÍ LUCIE RUPPENTHALOVÁ LUCIE KUZNĚCOVOVÁ Ostrvská Univerzit v Ostrvě, 30. Dubn 22, Ostrv lucie_ruppenthlov@centrum.cz V rámci studi byl zkoumán sorpce iontů těžkých kovů (TK) z reálné odpdní vody n přírodním uhlí. K této práci byl použit kyselá průmyslová odpdní vod (ph 2) jihočeské strojírenské firmy. Zkoumné TK byly v odpdní vodě obsženy v mlých koncentrcích. Jko sorbenty byly použity lterovné hnědé uhlí se zrnitostí 0,25 0,8 mm. Experiment byl proveden vsádkovým uspořádáním Tbulk I Změny koncentrce TK po sorpci n uhlí (3g/50 ml) Iont Pův. konc. Koncentrce po sorpci [mmol l 1 ] [mmol l 1 ] lterovné uhlí hnědé uhlí Cd 2+ 0, , ,00098 Cu 2+ 0, , ,03304 Ni 2+ 0, ,00367 x Zn 2+ 0, , ,33950 (btch). K 50 ml vzorku odpdní vody bylo postupně přidáno 0,1 3 g sorbentu (kontktní dob 24 hodin). Některé výsledky shrnuje tbulk I. Přídvek uhlí způsobil snížení obshu TK vlivem zchycení n přírodním uhlí. Při srovnání použitých sorbentů vyplývá, že k větší sorpci TK docházelo u lterovného uhlí, které má rozvinutější mikroporézní strukturu (objem mikropórů 235 m 2 g 1 proti 152 m 2 g 1 u hnědého uhlí). T zřejmě umožňuje lepší přístup iontů kovů k ktivním místům n povrchu uhlí. Ze sledovných TK se nejlépe vázly zinečnté měďnté ionty, jejichž koncentrce v odpdní vodě byl řádově vyšší, než u iontů nikelntých kdemntých. Sorpci Ni 2+ n hnědém uhlí nebylo možno vyhodnotit (mlá reprodukovtelnost výsledků). V odpdní vodě byly přítomny tké ionty Pb 2+, jejichž obsh po přidání uhlí vzrostl. Prvděpodobně to bylo způsobeno sndnějším vyluhováním olov z uhelného skeletu v porovnání s osttními kovy. Potvrdilo se, že n sorpci TK mjí vliv jejich vlstnosti, strukturní prmetry uhlí ph odpdní vody, které by mohlo způsobit zpětné vymývání TK z uhelného sorbentu. Přesto se ukázlo, že v některých přípdech lze přírodní uhlí jko sorbent TK použít i pro silně kyselé odpdní vody. Tto práce vznikl z podpory grntu MPO č. 2A-1TP1/083 GA ČR č. 105/07/P041. 6P-03 VPLYV Se NA AKUMULÁCIU A TRANSLOKÁCIU TOXICKÝCH (Cd, Pb) A ESENCIÁLNYCH (Cu, Zn) KOVOV V SEMENÁČIKOCH Sinpis lb L. AGÁTA FARGAŠOVÁ Prírodovedecká fkult Univerzity Komenského v Brtislve, Mlynská dolin, Brtislv, Slovensko frgsov@fns.unib.sk Se nie je pre rstliny esenciálnym prvkom jeho ndbytok oslbuje klíčivosť semien, rst rstlín vyvoláv chlorózu 2. Nízke koncentrácie Se inhibujú peroxidáciu lipidov, čo podporuje rst, vyššie koncentrácie pôsobi ko prooxidnty výrzne znižujú rstlinnú produkciu. Kým Se vystupuje ko ntgonist mnohých toxických kovov (Hg, Cd, As, Ag, Pb, Cu), nopk ko jeho ntgonist s uvádz Zn (cit. 1 ). 733

2 V testoch s používli 8 dňové semenáčiky Sinpis lb L., ktoré rástli v kontrolnom lebo kovy obshujúcom hydroponickom roztoku 2. Kovy s plikovli jednotlivo (CdCl 2 2,5 H 2 O; CuSO 4 5 H 2 O; Pb(NO 3 ) 2 ; ZnSO 4 7 H 2 O; SeO 2 ) j v kombináciách (Se+Cd; Se+Zn; Se+Cu; Se+Pb) v koncentráciách (mg l 1 ): Se 3; Cu 3; Cd 6; Zn 15; Pb 100) ich obsh s v koreňoch výhonkoch stnovovl AAS nlýzou s plmeňovou elektrotermickou tomizáciou (AAS 3, Crl Zeis 1) 2. Experimenty s robili v troch opkovnich. Všetky testovné kovy zvyšovli v S. lb kumuláciu Se, ktorého obsh s, v porovnním s obshom nkumulovného Se z roztoku len so Se, zvýšil v obidvoch čstich rstlín o 4 (Se+Cu) ž 68 % (Se+Cd). Výnimkou bol len kombináci Se+Cu, pri ktorej konc. Se vo výhonku dosihl len 33 % jeho obshu nkumulovného z roztoku obshujúceho len Se. V njväčšom množstve s v obidvoch čstich rstlín kumulovl Se z kombinácie Se+Cd. Opčne, Se znižovl kumuláciu testovných kovov v obidvoch čstich rstlín s výnimkou kombinácií Se+Cd Se+Cu, kedy Se zvyšovl kumuláciu Cd Cu v koreňoch o 24 9 %, le tkmer úplne redukovl kumuláciu Cu vo výhonkoch. Se veľmi výrzne redukovl j kumuláciu Pb v koreni (o 43 %) j vo výhonkoch (o 72 %). Ako jednotlivé kovy tk j kovy z kombinácií s vic kumulovli v koreňoch ko vo výhonkoch. Táto prác vznikl z podpory grntu VEGA 1/4361/07. LITERATÚRA 1. Sugwr N., Sugwr C.: Trce Subst. Environ Helth 21, 440 (1987). 2. Frgšová A., Pstierová J., Svetková K.: Plnt Soil Environ. 52, 8 (2006). 6P-04 MOŽNOSTI PŘEPRACOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK A ODPADŮ JURAJ KIZLINK Fkult chemická VUT, Purkyňov 118., Brno kizlink@fch.vutbr.cz V prxi se čsto setkáváme s nebezpečnými chemickými látkmi, to jk už z provozu vyřzenými, tk i jejich odpdem. Obvykle se jejich odstrnění resp. zneškodňování řeší jejich chemickou destrukcí 1 6, nebo tké odevzdáním do splovny nebezpečných odpdů s finnční úhrdou z tuto činnost. Jsou zde le možnosti jejich chemického přeprcování n hodnotné v prxi využitelné látky, nebo různé meziprodukty výrobků U romtických minů bylo využito dizotce rozkldem dizoniových solí v methnolu n přípvu methoxyderivátů. Tké je zde i možnost hydrolýzou připrvit hydroxyderiváty, které jsou meziprodukty pro různé orgnické syntézy 7,8. Hydrzíny byly přeprcovány rekcí s benzldehydem n ziny. Alklické kynidy rekcí s benzylchloridem zse n benzylkynid, hydrolýzou esterifikcí n fenyloctn ethylntý, ze kterého lze redukcí připrvit 2-fenylethnol, jko náhrdu růžového oleje Dwson G. W., Mercer B. W.: Hzrdous Wste Mngement, Wiley, New York Lunn G., Snsone B.: Destruction of Hzrdous Chemicls in the Lbortory, Wiley, New York Luxon S. G.: Hzrds in the Chemicl Lbortory, Royl Society of Chemistry, London Chereminisoff N. P.: Hndbook of Solid Wste Mngement nd Wste Minimiztion Technologies, Elsevier Science, Burlington Shfer D. A.: Hzrdous Mteril Chrcteriztion, Wiley, New York Černý J. V., Černý M., Pleček M., Procházk M.: Orgnická syntéz Orgnikum, Acdemi, Prh Večeř M., Pnchrtek J.: Lbortorní příručk Orgnické chemie, SNTL, Prh Kizlink J.: Nkládání s odpdy, Fkult chemická VUT, Brno Kurš M.: Odpdy jejich využití zneškodňování, VŠCHT, Prh Kurš M.: Odpdové hospodářství, Ekomonitor, Chrudim P-05 PŘÍPRAVA KATALYZÁTORU PRO PALIVOVÉ ČLÁNKY TYPU PEM JAKUB POLONSKÝ MARTIN PAIDAR Ústv norgnické technologie, Vysoká škol chemickotechnologická v Prze, Technická 5, Prh 6-Dejvice jpolonsky@gmil.com Plivové články získávjí pozornost jko perspektivní nástroje pro energetiku budoucnosti, zejmén pro utomobilový průmysl 1. Jednou z klíčových částí plivového článku typu PEM je ktlyzátor, jehož ktivní složk je tvořen zcel nebo zčásti pltinou. Jko nosič se používá uhlík ve formě szí. N nosič se pltin nnáší nejčstěji chemickou depozicí, tj. redukcí pltiny z roztoku v přítomnosti nosiče. Jko redukční činidlo se používá npř. formldehyd. Cílem práce bylo pomocí metodiky popsné v litertuře 2 opkovtelně reprodukovtelně připrvit ktlyzátor pro plivové články typu PEM. Ktlyzátory byly připrveny redukcí pltiny z roztoku kyseliny hexchloropltičité formldehydem v přítomnosti szí Blck Perls Postup příprvy byl modifikován ve smyslu délky rekční doby, stáří roztoku pltiny typu míchání. Aktivit n redukci vodíku specifický povrch připrvených ktlyzátorů byly měřeny n rotční diskové elektrodě 3. Obsh pltiny v ktlyzátoru byl stnoven pomocí AAS. Velikost morfologie částic byl zkoumán pomocí SEM HR-TEM. Ktlyzátory byly porovnány s komerčně dostupným ktlyzátorem E-Tek HP 30 % Pt. Aktivit připrvených ktlyzátorů byl srovntelná s komerčním ktlyzátorem E-Tek, specifický povrch pltiny byl ve srovnání s komerčním ktlyzátorem přibližně poloviční. Obsh pltiny se pohybovl v rozmezí hm.%. Připrvené ktlyzátory vykzovly přítomnost shluků pltinových částic o velikosti okolo 40 nm, které jsou pro funkci 734

3 ktlyzátoru nežádoucí. Reprodukovtelnost příprvy je nutné dále ověřit n větším množství vzorků. Tto práce vznikl z finnční podpory Evropské Unie v rámci řešení projektu Apollon-B, Contrct No.: NMP3- CT Mthis M. F.: Interfce 14, 24 (2005). 2. Drillet J.-F., Dittmeyer R., Jüttner K.: J. Appl. Electrochem. 37, 1219 (2007). 3. Schmidt T. J., Gsteiger H. A., Stäb G. D., Urbn P. M., Kolb D. M., Behm R. J.: J. Electrochem. Soc. 145, 2354 (1998). 6P-06 METODIKA TESTOVÁNÍ PROVOZNÍCH PARAMET- RŮ PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ JAKUB MALIŠ MARTIN PAIDAR Ústv norgnické technologie, Fkult chemické technologie, VŠCHT Prh, Technická 5, Prh 6 jkub.mlis@vscht.cz V součsné době uvžují přední výrobci utomobilů o zvedení membránových plivových článků do sériové výroby jko lterntivu ke klsickým zážehovým vznětovým motorům. Využití plivových článků jko potenciální zdroj energie pro přenosná zřízení zkoumjí rovněž výrobci elektroniky. Pro výkon membránových plivových článků jsou určujícími prmetry především provozní teplot. Dále pk složení vstupních plynů, jejich průtok tlk. Vodivost v součsné době používných perfuorovných membrán je silně závislá n obshu vody, které jsou v suchém stvu prkticky nevodivé. Z toho důvodu je nutné dávkovné plyny rovněž zvlhčovt. Všecny výše zmíněné veličiny ovlivňují provoz plivového článku proto musí být brány v úvhu při jejich testování. Bohužel pro různé typy článků jsou vhodné čsto zcel rozdílné podmínky. Vhodnost dného typu článku lze posoudit ž E / V J A/cm2 P W/cm2 po několik desítek ž stovek hodin trvjících testech, k čemuž se využívjí tzv. testovcí stnice. Optimální testovcí stnice musí umožňovt kontrolu všech uvedených veličin. V rámci této práce byl sestven testovcí stnice, která splňuje poždvky, pro testování různých plivových článků v teplotním rozshu C. Elektrický proud generovný plivovým článkem je přiváděn n elektronickou zátěž. Pro plivové články s testovnými komponenty byly nměřeny volt-mpérové chrkteristiky (obr. 1.), n jejichž zákldě probíhl dlší optimlizce jk provozních podmínek, tk přípdné změny příprvy jednotlivých komponent. Ve druhém kroku byl dlouhodobě sledován výkon článku provozovném při optimálních podmínkách s cílem ověřit životnost článku. Tto práce vznikl z finnční podpory Evropské Unie v rámci řešení projektu Apollon-B, Contrct No.: NMP3- CT P-07 STUDIUM MOŽNOSTÍ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY ETHANDINITRILU JAN ŠIMBERA, KAREL ZELINKA, JINDŘICH BĚLUŠA PAVEL PAZDERA b Lučební závody Drslovk.s. Kolín, Hvlíčkov 605, Kolín, b Centrum pro syntézy z udržitelných podmínek jejich mngement, Ústv chemie, Přírodovědecká fkult, Msrykov univerzit, Kotlářská, Brno simber@chemi.muni.cz Ethndinitril (dikyn) je důležitou surovinou pro chemický průmysl, kde slouží npř. k výrobě oxmidu, diiminosukcinonitrilu dlších meziproduktů pro výrobu léčiv, fytoefektorů pod. Smotný ethndinitril je důležitým fumigntem v poslední době nchází upltnění při výrobě nnomteriálů. V příspěvku budou diskutovány možnosti jeho průmyslové výroby z hledisk technologické náročnosti, výtěžku, čistoty vzniku odpdů. Tto práce vznikl z podpory grntu Ministerstv průmyslu obchodu České republiky, projekt č. 2A-1TP1/090. Obr. 1. Voltmpérová chrkteristik plivového článku s experimentální nodou při teplotě 80 C; černá křivk závislost npětí n měrném proudu šedá křivk měrný výkon článku 735

4 6P-08 AMIDATION OF O-(CARBOXYMETHYL)STARCH WITH PRIMARY AMINES VIERA MAZÍKOVÁ, IVA SROKOVÁ, MILAN OLŠOVSKÝ VLASTA SASINKOVÁ b Fculty of Industril Technologies, Trenčín Univerzity of A. Dubček, I. Krsku 491/30, Púchov, b Institute of Chemistry, Center of Glycomics, Slovk Acdemy of Sciences, Dúbrvská cest 9, , Brtislv, Slovk Republic mzikov@fpt.tnuni.sk Prtilly midted O-(crboxymethyl) strch (CMS) derivtives were prepred from CMS (DS=0.3) by tretment with different primry mines (C 6, C 10, C 12 ) in methnol 1 or DMSO with DMAP or DCCI s ctlyst. The chrcteristionof rection product ws mde by elementr nlysis nd FTIR spectroscopy. Surfce-ctivity nd functionl properties relted to ppliction in textile finishing nd lundry process wshing power nd ntiredepositive efficiency hve been studied. Some of the tested derivtes exhibited excellent detergent performnce properties. This work ws finncilly supported by the Slovk Grnt Agency VEGA, grnt No. 2/6131/26. LITERATÚRA 1. Sroková I., Ssinková V., Ebringerová A.: Fibres&Textiles in Estern Europe 15, 120 (2007). 6P-09 ŠTÚDIUM ŽIVEJ RADIKÁLOVEJ POLYMERIZÁCIE STYRÉNU V PRÍTOMNOSTI ZNAČIEK ĽUDMILA HRČKOVÁ, ŠTEFAN CHMELA MAREK STACH Ústv polymérov SAV, Dúbrvská cest 9, Brtislv, Slovenská republik upollud@svb.sk V poslednom desťročí sme svedkmi rstúceho záujmu o živú rdikálovú polymerizáciu, ktorá umožňuje pomerne jednoduchú príprvu polymérov s progrmovnou výstvbou mkromolekúl 1. Ide npr. o regulovnie mólovej hmotnosti, príprvu polymérov s úzkou distribúciou mólovej hmotnosti, o možnosť zvedeni koncových funkčných skupín n polymérnych reťzcoch lebo o jednoduchú príprvu blokových kopolymérov. Princíp metódy ridenej polymerizácie je zložený n vrtných rekciách stbilných nitroxylových rdikálov s rstúcimi mkrordikálmi. Prechodne vzniknutý lbilný lkoxymín s rozkldá n pôvodný nitroxylový rdikál rstový rdikál, ktorý počs svojej existencie stčí dovť čsť prítomných molekúl monoméru. Opätovné vrtné spojenie mkrordikálu s nitroxylovými rdikálmi tkmer úplne eliminuje vzájomné nevrtné terminčné rekcie medzi rstúcimi mkrordikálmi. Tkto pôsobením stbilných rdikálov s zmedzí odumretiu mkrordikálov živá polymerizáci môže pokrčovť. Ideáln živá polymerizáci zčín rýchlou iniciáciou, pri ktorej s vytvorí konečný počet rstúcich mkrordikálov. V reálnej živej rdikálovej polymerizácii môžu všk rdikály nielen nevrtne znikť, le môžu s j tvoriť nové rdikály spontánnou termickou iniciáciou (njmä v prípde styrénu 2 ). V predkldnej práci s študovl vplyv vicfunkčných znčiek, obshujúcich okrem rdikálového centr chromofór n báze nftlénimidu n priebeh polymerizácie styrénu. Fluorescenčné znčky obshovli rdikálové centrum vo forme nitroxylového rdikálu NO, resp. lkoxymínu NOR. Význmný prínos použiti uvedených derivátov je v tom, že získný polymér obshuje fluorescenčnú znčku n konci reťzc čo umožňuje sledovnie priebehu polymerizácie ko j nlýzu chrkterizáciu výsledného polyméru bsorpčnou emisnou spektroskopiou. Zistilo s, že rozsh živosti procesu s so zvyšovním konverzie znižovl, čo všk nemlo výrzný vplyv n polydisperzitu. Výrzné zvýšenie viskozity v priebehu polymerizácie je njprvdepodobnejším dôvodom zchovni nízkej polydisperzity. Táto prác vznikl s podporou grntu VEGA 2/0082/08. LITERATÚRA 1. Dvis K. A., Mtyjszewski K.: Adv. Polym. Sci. 159, 1 (2002). 2. Devonport W., Michlk L., Mlmstrőm E., Mte M., Kurdi B., Hwker C. J.: Mcromolecules 30, 1929 (1997). 6P-10 MOŽNOSTI SLEDOVÁNÍ POLYMERACE STYRENU NA POLYSTYREN METODOU INFRAČERVENÉ SPEKTROSKOPIE MICHAEL SCHWARZE SYNTHOS Krlupy.s., O.Wichterleho 810, Krlupy nd Vltvou michel.schwrze@kucuk.cz Hlvním produktovým portfoliem společnosti SYNTHOS je výrob butdien-styrenových kučuků (typu Krlex) polystyrenů (typu Krsten, Koplen). Lbortoř FTIR-spektroskopie firmy SYNTHOS Krlupy.s. se zobírá rozbory spekter polymerů, stnovením elstomeru v houževntém polystyrenu, mikrostruktury polybutdienu, rozbory olejů v provozech (tribodignostik), stnovením povrchové úprvy vzorků, identifikcí neznámých látek, kontmincí (ATR-FTIR) td. Tento příspěvek je věnován možnostem sledovt přeměnu styrenu n polystyren metodou infrčervené spektroskopie. Kinetik polymerce zpěňovtelného polystyrenu se běžně sleduje měřením konverze polymerční násdy refrktometricky. Jedná se o měření nenáročné především rychlé, kdy výsledek je k disposici již z několik minut po odběru vzorku z rektoru. Snížení tepelné vodivosti pěnového polystyrenu se doshuje přídvkem szí, grfitu nebo hliníkového prášku do polymerční násdy, což znemožňuje přímé měření stupně konverze refrktometricky. Byl prověřen možnost stnovení stupně konverze n zákldě 736

5 měření IR spekter ve střední infrčervené oblsti (MID IR).Klibrce byl proveden n vzorcích odebrných ze čtvrtprovozního polymerčního rektoru při suspenzní polymerci styrenu. Po odběru byl rekční směs odstředěn k měření byl použit orgnická fáze. Ve střední IR oblsti bylo použito celkem 26 klibrčních stndrdů. Konverze pro klibrci byl stnovován refrktometricky pomocí refrktometru Abbe (C. Zeiss, Jen, Německo), vzorky byly odebírány pouze v průběhu nízkoteplotního cyklu (do konverze cc %) kždých 30 minut. IR spektr ve střední oblsti se měřil ve formě kpilárních filmů mezi dvěmi Si okénky (průměr 32 mm, tloušťk 2 mm) ve speciálně zhotoveném držáku. Spektr byl snímán v intervlu cm 1 spektrometrem FTIR Nicolet NEXUS. Spektrální dt byl zprcován pomocí progrmu TQ Anlyst 1 ; klibrce byl proveden pomocí lgoritmu PLS (Prtil Lest Squres). Ke sledování kinetiky polymerce styrenu bylo využito rozdílů ve spektrech styrenu polystyrenu. Výrzné rozdíly lze pozorovt v oblsti , cm 1. N zákldě porovnání výsledků hodnot konverzí klibrčních stndrdů nměřených refrktometricky vypočítných metodou PLS je možno konsttovt, že měření ve střední IR oblsti je možno využít ke sledování kinetiky polymerce. 1. Spektroskopický softwre TQ Anlyst (mnuál), Nicolet CZ s.r.o. Prh P-11 VLASTNOSTI RECYKLOVANÝCH UHLÍKOVÝCH VLÁKEN JAN GRÉGR, VLADIMÍR KOVAČIČ b JIŘÍ MILITKÝ c Ktedr chemie FP TU v Liberci, Studentská 2, Liberec, b Ktedr textilních mteriálů, FT TU v Liberci, Studentská 2, Liberec, c Ktedr textilních mteriálů, FT TU v Liberci, Studentská 2, Liberec jn.gregr@tul.cz Vlákn vysoce výkonných kompozitních mteriálů jsou mteriálem drhým těžko dostupným. Při jejich zprcování se provádí velké množství zkoušek tím vzniká primární odpd, po době životnosti výrobků vzniká problém, co s těmito výrobky. Z tohoto důvodu je velký zájem o recyklci použitých kompozitních mteriálů. Provedli jsme řdu experimentů pro získání uhlíkových vláken recyklcí kompozitů s termosetovou mtricí. Primární experimenty pomohly určit optimální podmínky pro úplnou destrukci epoxidových pojiv kompozitů. U recyklovných vláken byly studovány morfologické změny, změny povrchu, ztráty hmotnosti, změny průměrů změny mechnických vlstností 1,2. Byl proveden rozbor prchových částic uvolňujících se z recykláži posouzen možná rizik. Kromě lbortorních vzorků byly zkoušeny poloprovozní produkty recyklce provedené n zřízení ve VZLÚ.s. Prh. Tbulk I Změny průměru hmotnosti vláken po recyklci Proces Prostředí Průměr [µm] Tbulk II Změny mechnických vlstností vláken po recyklci Ztrát hmotnosti [%] Stndrd vzduch 4,94 57,3 St. 50 ºC vzduch 6,39 28,6 St. 100 ºC vzduch 7,38 5,5 St. 100 ºC dusík 7,43 4,4 Původní vlákno 7,71 Proces Prostředí Pevnost v thu [MP] 1. Vleš M., Štekner B., Cihelník K., Grégr J., Kovčič V.: Czech Aerospce Proceedings 3, 27 (2007). 2. Kovčič V., Grégr J., Vleš M., Štekner B., Cihelník K.: 14 th Interntionl Conference Structure nd Structurl Mechnics of Textiles, November 2007, Liberec, Proc., p Liberec P-12 PREPARATION AND PROPERTIES OF ECOLOGICALLY MODIFIED RUBBER COMPOUNDS DARINA ONRUŠOVÁ*, TATIANA BAZYLÁKOVÁ, MARIANA PAJTÁŠOVÁ, MILAN OLŠOVSKÝ, SLÁVKA ĽALÍKOVÁ, nd EUGEN JÓNA Fculty of Industril Technologies, TnU AD, I. Krsku 491/30, Púchov, Slovki ondrusov@fpt.tnuni.sk E-modul [GP] Stndrd vzduch St. 50 ºC vzduch St. 100 ºC vzduch St. 100 ºC dusík Původní vlákno One of the min priorities in the present rubber industry is production of ecologiclly friendly rubber compounds in ccording with high qulity of products. Commercilly used ccelertors, like Dithiocrbmtes nd Benzothizoles contining secondry mine frgments, my to form dngerous cncerogenic Nitrosmines ccording to the rection 1 : R N R R H + N 2 O 3 N N O + HNO 2 R II Tto práce vznikl z podpory Výzkumného centr Textil M 0553 MŠMT ČR. The cretion of Nitrosmine-free vulcniztion systems is one of the importent environmentl problems in the cr 737

6 tyres production. Present work dels with preprtion of new ecologiclly friendly Nitrosmine-free vulcniztion system of rubber compond for pssenger cr tyres. The formtion of Nitrosmine-free vulcniztion system ws providet by the wy of substitution of commercilly used benzothizolic ccelertor with some new ccelertors on the bse of Dithiophosphtes, tht do not form dngerous Nitrosomines. The new Nitrosmine-free vulcniztion systems were prepred by the substitution of commercilly used ccelertor Vulkcit DZ with new dithiophosphte ccelertors 2. In ll of the prepred systems in the function of plsticizer ws used low-romtic oil (RAE). Vulcniztion chrcteristics nd physicl properties of new prepred systems were compred with the properties of commercil rubber compound for pssenger cr tyres. On the bse of evluted results two optiml synergistic vulcniztion systems were selected 3. The uthors wish to thnk the Slovk Grnt Agency VEGA No.1/3161/06 nd AV grnt No. 4/2014/08 for finncil support. REFERENCES 1. Grf H. J.: Nitrosmine-free Vulcniztion Systems, New Thiophosphte Genertion - Advntges in Nitrosmine-free Vulcniztion Systems, IRC 93, Orlndo, USA Issel H. M., Steger L., Bischoff A.: Appliction of Dithiophosphtes in Silic Reinforced Elstomer Compounds 6 th Fll Rubber Colloquium, November 11 th, Hnnover, Germny Ondrušová D., Pjtášová M.: Reserch Report No. 5/2006, FPT Mtdor,.s., Púchov, Slovki P-13 VLIV PŘÍDAVKU KERATINOVÉHO HYDROLYZÁTU NA OBSAH VOLNÉHO FORMALDEHYDU VE VYTVRZENÉ MOČOVINOFORMALDEHYDOVÉ PRYSKYŘICI SVATOPLUK SUKOP, PAVEL MOKREJŠ b KAREL KOLOMAZNÍK c Ústv chemie, b Ústv inženýrství polymerů, c Ústv utomtizce řídící techniky, Fkult technologická, Univerzit T.Bti ve Zlíně, nám. TGM 275, Zlín sukop@ft.utb.cz Při výrobě dřevovláknitých desek, které nlézjí hlvní upltnění při plikci v nábytkářském průmyslu, jsou používán fenolformldehydová močovinoformldehydová dheziv. V průběhu vytvrzování, kdy vznikjí z rozpustných termoplstických rezolů nerozpustné termosetické rezity, dochází k uvolňování formldehydu. Rovněž tk při vytvrzování močovinoformldehydových dheziv, které obshují (n rozdíl od formldehydových) vyšší podíl volného formldehydu, se uvolňuje formldehyd 1. Cílem práce bylo sledovt vliv přídvku kertinového hydrolyzátu n obsh volného formldehydu ve vytvrzené močovinoformldehydové pryskyřici. Kertinový hydrolyzát byl připrven modifikovným redukčním způsobem, spočívjícím ve dvoufázovém rozkldu ovčí vlny 2. Močovinoformldehydová pryskyřice byl připrven polykondenzcí formldehydu s močovinou v slbě kyselém roztoku 3. Po nnesení močovinoformldehydové pryskyřice s určitým obshem kertinového hydrolyzátu n bukovou dýhu bylo provedeno vytvrzování při teplotě 125 ºC po dobu v rozmezí od 20 do 80 minut. Volný formldehyd byl stnoven v modifikovné močovinoformldehydové pryskyřici provozní lhvovou metodou 4. Výsledky experimentů v lbortorních podmínkách prokázly příznivý vliv přídvku kertinového hydrolyzátu n redukci volného formldehydu ve vytvrzené močovinoformldehydové pryskyřici. Pro provozní ověření le bude nutno provést dlší experimenty. Tto práce vznikl z podpory grntu MŠMT ČR MSM Šimek L.l: Plsty kučuk 40, 132 (2003). 2. Sukop S.: ChemZi. 3, 206 (2007). 3. Šňupárek J., Černý J.: Animoplsty, 32, SNTL, Prh ČSN EN Formldehyde relese by the flsk method, ECS P-14 SPALOVACÍ ZKOUŠKY ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ CERTIFIKOVANÉHO PALIVA TPS NOLO 1 NA BÁZI LAGUN OSTRAMO NA ENERGETICKÝCH BLOCÍCH BOHUMÍR ČECH JAN MATOUŠEK VŠB-TU Ostrv, Tř. 17. listopdu 15, Ostrv- Porub bohumir.cech@vsb.cz V rámci relizce kce Optření vedoucí k náprvě ekologické zátěže skládky odpdů s.p. DIAMO v Ostrvě NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ LAGUNY OSTRAMO byly v ČEZ,.s. Elektrárně Dětmrovice v ENERGETICE TŘI- NEC,.s. provedeny splovcí zkoušky se směsí certifikovného pliv TPS NOLO 1 vyrobené n bázi lgun s černým uhlím. Splovcí zkoušky v ČEZ,.s. Elektrárně Dětmrovice byly provedeny v květnu 2007 n výrobních blocích VB3 VB4 prcujících do společného odsířovcího zřízení bsorbéru v červnu 2007 v ENERGETICE TŘINEC,.s.. Rozshy zkoušek jejich náplně byly vždy určeny jednotlivými Projekty splovcích zkoušek, vyprcovných ktedrou energetiky VŠB-TU schválené Rozhodnutím KÚ Morvskoslezského krje, odboru životního prostředí zemědělství ve věci změny integrovného povolení pro jednotlivá zřízení. Pro kždou splovcí zkoušku bylo připrveno certifikovné pliv n bázi ropných klů s černým uhlím-tps-nolo. Předložený mteriál je věnován problemtice splování TPS-NOLO 1 ve fluidním kotli s cirkulující fluidní vrstvou v Energetice Třinec.s. Pro vlstní splovcí zkoušku bylo připrveno celkem 1200 t směsi černého uhlí TPS-NOLO1 738

7 v hmotnostním poměru 90 % : 10 %. V průběhu splovcích zkoušek byly provedeny 3 zkoušky. První byl proveden s čistým uhlím, následují zkoušky se směsí 10 % TPS NOLO 1 s 90 % černého uhlí při různých výkonech kotle. V průběhu splovcí zkoušky byly odebírány kontinuálně, přípdně jednorázově měřeny všechny vstupující vystupující hmoty ze splovcího procesu CO, NO x, SO 2, C x H y, PAU, PCB, PCDD, PCDF, těžké kovy, TZL. Rovněž byly podrobně sledovány výsledné vedlejší produkty popelů ze splování. Způsob splování ve fluidní vrstvě velkých energetických zdrojů je schopen bezpečně splovt ropné chemické látky jejich směsí při dokonlém rozkldu orgnických sloučenin. Velké energetické zřízení s fluidní splovcí technologií lze v přiměřeném množství využít pro energetické ekologické zhodnocení odpdních látek podobně jko cementářské technologie. 6P-15 VPLYV VONKAJŠIEHO PROSTREDIA NA ÚŽITKOVÉ VLASTNOSTI SILIKÁTOVÝCH STREŠNÝCH KRYTÍN EVA SMRČKOVÁ JANA KOZÁNKOVÁ Ústv norgnickej chémie, FCHPT STU Brtislv, technológie mteriálov, Rdlinského 9, Brtislv, SR ev.smrckov@stub.sk Životnosť kvlitného výrobku je ovplyvnená podmienkmi, z ktorých s použív. V prípde strešnej krytiny je neznedbteľný vplyv vonkjšieho prostredi. Prejví s zmenmi mikroštruktúry mteriálu, ktorá úzko súvisí s pevnosťou trvnlivosťou výrobkov. Atmosfér svojím chemickým fyzikálnym pôsobením znižuje životnosť, spoľhlivosť odolnosť njmä betónových strešných mteriálov. Pri chemickej rekcii betónu so zložkmi okolitého prostredi 1,2 dochádz k nevrtnému poškodenie výrobku, ktoré s nzýv korózi. Z nebezpečný možno tiež oznčiť vplyv mikroorgnizmov ich pôsobenie n uvedené mteriály. Korózi je v týchto prípdoch vyvolná splodinmi metbolizmu lebo rozkldu. Ako príkld estetickej vdy spôsobenej mikroorgnizmmi možno uviesť rst mchov n povrchu strešných krytín. Tento vplyv mikrognizmov s neprejvuje jedine u pálenej glzovnej krytiny. Reltívn životnosť krytiny s pohybuje sprvidl v rozmedzí rokov. Skutočná životnosť pochopiteľne nemôže byť sm o sebe dlhši v dôsledku kumulovného účinku nežiducich jvov môže byť oveľ krtši. V tejto práci s pozornosť sústredil n zmeny mikroštruktúry strešnej krytiny, vyvolné vonkjším prostredím. Vzorky s vyhodnocovli pomocou ortuťovej porozimetrie ridkovcej elektrónovej mikroskopie (REM) v závislosti od doby vystveni krytiny poveternostným vplyvom. N záklde získných výsledkov možno menovť tieto podsttné rozdiely v mikroštruktúre jednotlivých vzoriek: () celková pórovitosť novej betónovej krytiny je výrzne nižši ko kermickej, (b) pôsobením poveternostných vplyvov pórovitosť betónových výrobkov výrzne nrstá, (c) korózi kermiky v kyslom respektíve lklickom prostredí je oveľ nižši ko korózi betónovej krytiny (d) stbilit kvlitného kermického črepu je vzhľdom n jeho fázové zloženie oveľ vyšši ko stbilit betónovej mtrice. N predĺženie životnosti betónovej krytiny je nevyhnutné jej povrch ošetriť už vo výrobe náterom odolávjúcim dlhodobo horemenovným vplyvom zároveň UV žireniu. Táto prác vznikl z podpory grntu GA VEGA č. 1/4095/07. LITERATÚRA 1. Bilčík J.: Klsifikáci chýb porúch betónu. V zborníku: Snáci betónových konštrukcií., s. 7. Brtislv Moskvin M. V., Ivnov M. F., Aleksejev N. S., Guzeeb A. E., v knihe: Korózi betónu spôsoby jeho ochrny, s. 87. Stvebné vydteľstvo, Moskv P-16 POROVNÁNÍ METOD STANOVENÍ OBSAHU NEDOPALU V POPELECH Z FLUIDNÍHO SPALOVÁNÍ UHLÍ S OHLEDEM NA PŘÍDAVEK ODSIŘOVACÍHO ADITIVA LUCIE BARTOŇOVÁ ZDENĚK KLIKA VŠB-Technická univerzit Ostrv, Fkult metlurgie mteriálového inženýrství, Ktedr nlytické chemie zkoušení mteriálů, Tř. 17. listopdu 15, Ostrv Porub lucie.brtonov@vsb.cz V České republice se ročně spluje pro zjištění elektrické energie v teplárnách elektrárnách si 36 milionů tun uhlí 1. Při kždém splování všk zůstává v popelech mlá část uhlí ve formě nespáleného zbytku nedoplu (vyjádřeného jko %C). Stnovení obshu nedoplu v pevných produktech splování uhlí je klíčová otázk z hledisk efektivity splovcího procesu, dlšího využití popelů v poslední době i kvůli dlšímu využití smotného nedoplu, npř. jko sorbetu. Příspěvek je změřen n porovnání čtyř metod stnovení obshu nedoplu v popílcích z fluidního splování uhlí ve dvou splovcích jednotkách. Obshy nedoplu byly stnoveny ve dvou vzorcích úletových popílků odebrných ve dvou elektrárnách s cirkulující fluidní vrstvou v elektrárně Tisová v Energetice Frntschch Štětí. Teplot splování v obou elektrárnách byl C. V elektrárně Tisová bylo splováno hnědé uhlí s vápencem poměr vstupních hmotnostních toků byl přibližně 91 % uhlí 9 % vápence. V Energetice Štětí bylo splováno hnědé uhlí (45%), kůr + dřevní štěpk (25 %), biologické kly ČOV (25 %), vápenec (4 %) tuhé lterntivní plivo (1 %), které obshovlo 50 % plstu, 30 % odpdního textilu po 10 % ppír dřevo. Obshy nedoplu byly stnoveny z účelem porovnání několik metodmi: žíháním vzorku při teplotě 710 C (stnoven byl ztrát žíháním), metodou přímého žíhání vzorku při teplotě 815 C, metodou loužení popel ve zředěné HCl následného žíhání vysušeného vzorku při 815 C metodou loužení vzorku ve zředěné HCl následného stnovení obshu uhlíku ve vylouženém zbytku n přístroji LECO CS

8 Bylo zjištěno, že nejnižší hodnoty obshu nedoplu poskytuje metod loužení popílku v HCl v kombinci se stnovením uhlíku n přístroji LECO CS-244. Výsledky získné osttními metodmi jsou ztíženy více či méně pozitivní chybou způsobenou tepelnou trnsformcí některých minerálů přítomných ve vzorku. Vzhledem k přídvku odsiřovcího ditiv vápence v průběhu splování k největšímu zkreslení výsledků dochází při žíhání uhličitnů či portlnditu. Příspěvek je změřen n vliv výkonu kotle n obohcení stopových prvků (As, Ni, Cr, Cu, Zn, Ge, Sn, Sb, W, Co, Br, Se, Cl, V Pb) v nedoplu z ložového popel (LP) odebrného ve dvou elektrárnách s cirkulující fluidní vrstvou, kde bylo splováno černé hnědé uhlí při 40% 100% výkonu kotle. Porovnáním přepočtených obshů prvků v nedoplu uhlí bylo zjištěno, že chování prvků se s typem splovného uhlí výrzněji nemění. V obou elektrárnách bylo pozorováno ochuzení těkvých prvků v nedoplu oproti uhlí. V elektrárně Poříčí byl všk zjištěn tké znčný vliv výkonu kotle n obshy prvků v nedoplu uhlí, kde při plném výkonu byly obshy většiny prvků v obou mteriálech srovntelné, ztímco při 40% výkonu byl nedopl do znčné míry ochuzen zvláště o těkvější prvky. Tento jev lze vysvětlit tím, že při 40% výkonu má původní uhelná částice ve fluidní vrstvě pro únik těkvých prvků k dispozici delší čsový intervl dochází tedy k jejímu efektivnějšímu vyhoření. V elektrárně Poříčí byl popelntost nedoplu při 40% 100% výkonu 72 % 37 %. V elektrárně Tisová podobné chování pozorováno nebylo, což koresponduje se skutečností, že A d hodnoty obou nedoplů se vzájemně příliš nelišily 53 % při 40% výkonu 62 % při 100% výkonu. Porovnáme-li přepočtené obshy prvků v nedoplu LP, vyjm 40% výkonu v elektrárně Poříčí bylo zjištěno poměrně výrzné obohcení prvků v nedoplu. Toto chování všk nebylo pozorováno v elektrárně Poříčí při 40% výkonu, kde obshy většiny prvků jsou v LP nedoplu srovntelné, ptrně z důvodu zvýšené hodnoty popelntosti zmíněného nedoplu (72 %), který se v důsledku této skutečnosti svým chrkterem blíží spíše LP než uhlí. Chování podobné uhlí vykzovl nopk nedopl získný při 100% výkonu v elektrárně Poříčí, jehož popelntost je 37%. Autoři děkují Grntové gentuře České republiky z finnční podporu této práce projektem č. 105/08/0913. Práce vznikl z podpory GA ČR projektem č. 105/08/0913. Autoři z tuto podporu děkují. 1. Roubíček, V., Buchtele, J.: Uhlí zdroje, procesy, užití. Ostrv, Montnex 2002, 173 s. 6P-17 VLIV VÝKONU KOTLE NA OBOHACENÍ PRVKŮ V NEDOPALU Z LOŽOVÉHO POPELA PŘI FLUIDNÍM SPALOVÁNÍ UHLÍ LUCIE BARTOŇOVÁ ZDENĚK KLIKA VŠB-Technická univerzit Ostrv, Fkult metlurgie mteriálového inženýrství, Ktedr nlytické chemie zkoušení mteriálů, Tř. 17. listopdu 15, Ostrv Porub lucie.brtonov@vsb.cz 740