Analýza některých dílčích aspektů přechodu penzijního systému směrem k NDC 1. Úvod

Transkript

1 Analýza některých dílčích aspektů přechodu penzjního systému směrem k NDC 1 Úvod Česká republka zdědla po socalstckém Československu penzjní systém, který poskytoval značně nvelzované penze. Hlavním cílem penzjní reformy proto po roce 1989 bylo odstranění nedostatků, které spočívaly v neschopnost reagovat na očekávaný demografcký a ekonomcký vývoj. Snahy vedly k vytvoření penzjního systému, který by odpovídal potřebám demokratcké společnost a tržního hospodářství. Na základě meznárodních doporučení (SB, OECD, MMF) byl na počátku 90. let zpracován projekt tříplířového důchodového systému. Na základě těchto podkladových materálů byl postupně vytvořen důchodový systém založený na dvou plířích: 1. plíř důchodové pojštění 3. plíř penzjní přpojštění se státním příspěvkem a komerční důchodové pojštění s daňovou podporou Od roku 1990 až do současné doby proběhla celá řada parametrckých úprav penzjního systému. Mez nejdůležtější patřly: prodlužování věku odchodu do důchodu, zpřísnění valorzačních podmínek a zápočtu některých tzv. náhradních dob. Nejdůležtější systémovou změnu přnesl zákon o penzjním přpojštění se státním příspěvkem.druhý plíř penzjního systému není v současné době v ČR vytvořen. Za jeden z největších problémů současného penzjního systému se považuje přílšná příjmová redstrbuce, jejímž důsledkem relace důchodu k dosahované mzdě s rostoucím výdělky klesá. Systém je tak přílš štědrý pro důchody odvozené z podprůměrných příjmů a naopak poskytuje nedostatečnou náhradu pro důchody z nadprůměrných příjmů. Vysoká míra příjmové redstrbuce působí demotvačně na plátce pojstného. Na úroveň dferencace důchodů ukazuje graf č. 1. Na příkladu tří osob s různým pracovním příjmem prezentuje, jaký by byl čstý náhradový poměr těchto osob v okamžku odchodu do starobní penze. V grafu je naznačeno jednoduché srovnání ČR se Slovenskem. 1 Ing. Robert Jahoda, Ph.D., Ekonomcko správní fakulta Masarykovy unverzty, Lpová 41a, Brno

2 Graf č. 1: Čstý náhradový poměr př různých úrovních výdělku (jako % ndvduálních předdchůchodových příjmů) v zemích OECD Poznámka: jedná se o modelové výpočty penze osob s předdůchodovým příjmy ve výš polovny průměrné mzdy, průměrné mzdy a dvojnásobku průměrné mzdy Zdroj: OECD (2005a) Odstranění přílšné redstrbuce je možno dosáhnout prováděním parametrckých úprav prvního plíře nebo systémovou reformou vytvořením plíře druhého. V kontextu ČR pak byly dskutovány hlavně možnost přechodu k NDC a FDC systému. Zatímco analýzy ukázaly jsté omezení v odkrytí mplctního penzjního dluhu př přechodu PAYG DB systému na FDC systém, přechod na NDC systém není zatížen úhradou transformačního dluhu. V ČR se úvahy na toto téma objevly po změně vlády v roce 1998, kdy se mnstrem odpovědným za oblast penzí stal Vladmír Špdla. Jeho představa penzjního systému byla do značné míry ovlvněna úspěšnou reformou penzjního systému, která proběhla v 90-tých letech ve Švédsku. Samotný dopad přechodu na NDC systém byl pro ČR prvně zpracován a prezentován Mnsterstvem práce a socálních věcí (vz MPSV, 2003). Tato varanta reformy předpokládala postupnou transformac ze současného PAYG DB na NDC systém (ve 2

3 stávajícím DB systému by zůstaly plně ročníky 1947 a starší, nového systému by se naopak plně účastnly ročníky 1967 a mladší) od roku 2010 do roku Patrně nejucelenější pohled na možnost penzjní reformy předložla v roce 2005 Pracovní skupna pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě pod vedením koordnátora Vladmíra Bezděka (dále jen Bezděkova skupna ). Ta v letech 2004 a 2005 prováděla odborné analýzy jednotlvých zadaných varant důchodové reformy, které jí byly předloženy jednotlvým poltckým stranam. Jednou z varant byl právě přechod na NDC. Ve svém příspěvku s kladu za cíl analyzovat některé dílčí aspekty přechodu na NDC plíř. Konkrétně vhodnost přechodu z pohledu vývoje demografcké stuace a z pohledu vývoje mzdové redstrbuce v ČR. 1. Demografcký aspekt přechodu na NDC systém V případě modelu NDC bývá uváděno, že jeho určtým negatvem je odtržení výdajové strany od strany příjmové. Pořád se sce jedná o průběžný systém, který fnancuje vyplácené penze z právě vybraných příspěvků, ale oprot DB má správce DC systému méně prostředků jak regulovat ndvduální penze. Ty může ovlvňovat pouze pomocí míry zhodnocení. Naspořená částka a doba dožtí je exogenní proměnou. Naprot domu v současném DB systému je penze ovlvněna: ndexací, redukčním částkam osobního vyměřovacího základu, mírou započítání náhradních dob, % za každý měsíc pojštění, aj. Je zřejmé, že ctlvá změna jednotlvých parametrů umožňuje PAYG DB systému se lépe vyrovnat s dopady demografcké změny populace, než systému NDC. Pokud je očekávána změna demografcké stuace, musí na n systém NDC reagovat dopředu vytvoření určtého fnančního polštáře. Ten byl v okamžku přechodu na NDC vytvořen ve Švédsku, se záměrem budoucího fnancování dopadů demografcké změny. Nárazníkový fond tam dosahuje výše as 20 % HDP. Následující graf ukazuje vývoj ndexu míry závslost (65+/20-64) Švédska a ČR mez roky 2000 a. 3

4 Graf č. 2: Vývoj ndexu míry závslost (65+/20-64) Švédska a ČR mez roky 2000 a Zdroj: vlastní výpočet dle OSN (2005) Graf ukazuje, že ČR čeká v příštích letech neporovnatelně větší demografcký šok, než zažje Švédsko. Tomu se IMZ mez roky 2000 a změní nejméně ze sledované skupny zemí. Česká republka stojí naopak v čele této skupny. Z grafu a výše uvedeného textu můžeme odvodt: Švédsko má lepší předpoklady než ČR, aby se jeho NDC systém vyrovnal s demografckým šokem, ČR nemá na tento šok vytvořený žádný nárazníkový fond, přechod na NDC by proto neřešl budoucí problémy s fnancováním penzjního systému, ČR by musela tyto problémy řešt nízkou mírou ndexace penzí a penzjních práv, dodržením prncpu ekvvalence v NDC by stát musel navíc fnancovat důchodce, kterým by náležela velm nízká penze. Je zřejmé, že podobných poztvních výsledků, jakých dosahuje NDC systém, se můžeme dobrat pouhou změnou současného PAYG DB systému. Tato změna by měla spočívat v posílení prncpu ekvvalence. 4

5 2. Vývoj mzdové dferencace v ČR jako důležtý aspekt přechodu k NDC 2.1 Cíle a prncpy modelu Vzhledem k tomu, že dosavadní modely a stude, které analyzovaly přechod českého PAYG DB systému na NDC, neodpovídají na otázku, jak je NDC vhodný pro různé země s různou úrovní mzdové dferencace, bude další část práce věnována analýze tohoto aspektu. V rámc analýzy sestrojím jednoduchý model systému NDC, ten je sestrojen za obdobných předpokladů, s jakým pracovala Bezděkova skupna (2005) a MPSV (2003). Jedná se o následující: Pro zjednodušení jsou výpočty prováděny na generac, která vstupuje na trh práce v roce 2006 ve svých 21 letech a setrvá na něm do roku, kdy po dosažení věku 65 let začíná brát z NDC systému penz. Výpočty jsou provedeny pro percentlové rozložení hrubých příjmů. To je spočítáno na základě dat ČSÚ (2004). Prostředky na ndvduálních pomyslných účtech jsou ročně zhodnocovány podle růstu vybraného pojstného. Starobní penze z NDC systému je vypočtena jako dožvotní anuta zohledňující valorzac důchodů podle růstu vybraného pojstného, dobu dožtí v okamžku odchodu do důchodu a výš zůstatku na jedncově pomyslném účtu. S jednotlvým jednc pro větší jednoduchost nakládám unsexově. Declový poměr mezd Dosud prezentované modely předpokládají v jednotlvých letech stejný mzdový růst ve všech příjmových kategorích. V realtě se ovšem většnou vývoj mezd jednotlvých příjmových kategorí lší. Statstka proto kromě průměrných velčn sleduje též mzdy jednotlvých kvantlů. Nejčastěj prezentovanou hodnotou bývá medán, nebo jednotlvé kvartly. Jná proměnná, která dobře vypovídá o dferencac mezd a která bývá meznárodně porovnávána, je declový poměr (poměr mez hodnotam, které reprezentují devátý a první 5

6 decl) 2. Vývoj declového poměru v ČR ukazuje tabulka č. 1. Z ní vyplývá, že dferencace mezd v ČR v posledních letech narůstá. Hodnota 3,03 pro rok 2004 říká, že hrubá mzda zaměstnance, který se nachází v 9. declu podle příjmového rozložení, je více než 3-krát větší, než hrubá mzda zaměstnance, který se nachází v 1. declu podle příjmového rozložení. Tabulka č. 1: Vývoj declového poměru hrubých mezd ČR rok declový poměr 2,80 2,77 2,90 2,86 2,90 2,90 2,95 3,00 3,03 Zdroj: ČSÚ (2004), ČSÚ (2005b) Podle přílohy č. 2 se ČR nachází v průměru zemí př členění podle declového poměru hrubé mzdy. Je otázka, kterým směrem se mzdová dferencace bude do budoucnost vyvíjet. Půjde ČR směrem ke skandnávským zemím, které mají tradčně nžší míru dferencace, nebo bude naopak následovat příkladu méně vyspělých zemí (Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Polsko) s hodnotou 4-4,5 declového průměru? Jaká je souvslost mez declovým poměrem a důchodovým systémem? Vysvětlení s ukažme na příkladu ČR. Uplatnění zásluhového prncpu v penzjním zabezpečení (typcky FDC a NDC) vede př velké mzdové dferencac k velké dferencac v penzjních dávkách, což se může jevt problémem u zemí, které u penzí mají naopak velkou míru příjmové soldarty (např. ČR). Oslabení příjmové soldarty povede zákontě k nárůstu dferencace penzí. Penze některých jednců se zvětší a jných se zmenší tak, aby více odrážely dferencac předdůchodových příjmů. Problémem je to z toho důvodu, že pokud nechceme, aby se někteří důchodc dostal pod hranc žvotního mnma, musíme vytvořt systém, který bude těmto penzstům garantovat mnmální důchod. Protože předcházející systém se vyznačoval vysokou soldartou penzí, bude přechod k větší zásluhovost znamenat další nárůst výdajů penzjního systému. Jestlže je přechod na systém NDC jednou z dskutovaných možností v ČR, je potřeba zjstt, jak by tento systém ovlvnla případná změna dferencace důchodů. NDC systém proto bude podroben analýze př projekc různých úrovní mzdové dferencace. V základním modelu budeme předpokládat mírné zvýšení declového poměru v roce na hodnotu 3,5. Optmstcká varanta počítá s poklesem k hodnotě 2,0 (Švédsko), pesmstcká varanta 2 S declovým příjmy pracují některé analýzy, které provádí Bezděkova skupna. Slouží např. pro modelování rozhodnutí jednce jestl se vyváže, č nkolv, ze státního důchodového systému (varanta KDU-ČSL, US). 6

7 počítá s růstem na konečných 5,0 (Maďarsko) 3. Metodka postupné změny declového poměru do roku je uvedena v příloze č. 1. Tabulka č. 2 shrnuje a rekaptuluje základní parametry modelu, se kterým bude v modelu kalkulováno. Tabulka č. 2: Shrnutí základních uvažovaných parametrů NDC modelu optmstcká varanta střední varanta pesmstcká varanta declový poměr mezd v roce 2,0 3,5 5,0 míra neaktvty 10,0 % 10,0 % 10,0 % % tradčních náhradních dob 25,0 % 30,0 % 35,0 % naděje dožtí v 65 16,0 18,0 20,0 mnmální penze jako % průměrné mzdy 20,0 % 25,0 % 30,0 % celková sazba v % 24,0 % 21,0 % 18,0 % 2.2 Základní rovnce NDC modelu a j = m * cr * (1 na) * (1 rt) (D.1) j NDC A = a j 2006 * k= j+ 1 [ 1 + wbg ] 1 + wbg k (D.2) 2 e65 P * (1 + wbg) P * (1 + wbg) P * (1 + wbg) P ND * P 2 e65 PV = Κ = (D.3) 1 + wbg (1 + wbg) (1 + wbg) A P = (D.4) ND celkem garance P = P + P (D.5) 100 P = 1 P = (D.6) 100 Rovnce (D.1) vyjadřuje výš příspěvku ( a j) jednce do systému NDC, která je zaznamenávána na osobním pomyslném účtu. Jednec v j-tém roce pobírá mzdu -tého příjmového percentlu ( m ). Výše záznamu záleží kromě velkost mzdy také na velkost j 3 Označení optmstcká varanta a pesmstcká varanta nelze spojovat s autorovým názorem na optmální vývoj a podobu mzdové dferencace v roce. Vyjadřuje názor na to, př jakém vývoj parametru by bylo snazší NDC systém v ČR zavést (optmstcká varanta) nebo naopak obtížnější (pesmstcká varanta). 7

8 příspěvkové sazby ( cr ), míře neaktvty ( na ) a procentu tradčních náhradních dob ( rt ). NDC Záznam na osobním pomyslném účtu záleží na sazbě dána celkovou odvodovou sazbou 21 %. Pro určení celkového záznamu ( A cr NDC, celková platba jednce je ovšem ) na pomyslném osobním účtu jednce -tého příjmového percentlu na konc pracovní karéry v roce je potřeba vědět, jak se záznamy z jednotlvých let zhodnocují. Ty jsou ročně zhodnocovány podle růstu vybraného pojstného, což odpovídá růstu objemu mezd ( wbg ). Tyto vztahy jsou popsány v rovnc (D.2). k Rovnce (D.3) popsuje současnou hodnotu penzí (k začátku roku ), které bude jednec brát po odchodu do penze. Zde předpokládáme, že penze bude každý rok zvyšována o růst objemu mezd ( wbg ), o stejnou hodnotu pak bude ndexován zůstatek na pomyslném účtu. A k protože se celkový záznam na konc pracovní karéry (konec roku ) musí rovnat současné hodnotě (začátek roku ) budoucích penzí, dostáváme spojením dvou předchozích rovnc rovnc (D.4). Ta popsuje výš penze ( P ) ze systému NDC jednce (bývalého) -tého příjmového percentlu v roce, která závsí na celkovém záznamu ( A ) na jeho pomyslném účtu na konc pracovní karéry a na jeho naděj dožtí ( ND ). Předpokládám, že naděje dožtí je stejná pro všechny skupny příjmových percentlů. Jestlže penze jednotlvých příjmových percentlů ( P penze, pak je celková penze ( P ) o tento rozdíl ( P celkem garance ) je nžší, než je výše garantované ) dorovnána rovnce (D.5). Poslední rovnce (D.6) pak říká, že průměrná penze ( P ) je dána prostým artmetckým průměrem penzí jednotlvých příjmových percentlů ( P ). Přčemž je jedno, jestl počítáme průměr celkových penzí ( P ), penzí z osobních pomyslných účtů NDC systému ( P ) celkem nebo doplatků do výše garantované penze ( P ). garance 2.3 Výsledky NDC modelu Cílem modelu bylo zjstt, jak by přechod na NDC systém ovlvnl některé základní charakterstky penzjního pojštění a odpovědět, jak se tyto charakterstky změní, pokud dojde ke změně základních předpokladů. Na výsledky modelu musíme nahlížet s ohledem na dlouhodobost projekce a nemožnost přesné predkce základních předpokladů. Na druhou stranu by model měl dát přesné odpověd o změně základních charakterstk, př změně některých parametrů. Budu se zajímat o tyto charakterstky (rok ): 8

9 průměrný hrubý náhradový poměr (z NDC systému a systému penzjní garance), výdaje na penze ze systému NDC jako % HDP, výdaje na systém garantující mnmální penz jako % HDP, % nových penzstů, kteří čerpají dávky ze systému garantujícího mnmální penz a jejchž celková penze tak dosahuje určté mnmální hrance. Výsledky modelu vlv změny declového poměru mezd Z tabulky č. 3 je vdět, případná změna declového poměru neovlvní průměrný náhradový poměr a celkové výdaje penzjních systémů. Poměrně zásadně ovšem zasáhne do ostatních ukazatelů. Nžší projektovaný declový poměr (jako ve Švédsku) významně omezí počet nových NDC penzí, které jsou nžší než garantovaná penze. To zároveň sníží náklady na jejch garanc. V opačném případě, zvýšení declového poměru některé problémy NDC systému jenom prohlubuje (větší počet ldí odkázán na garanční systém, což je ční nákladnější). Tabulka č. 3: Dopad změny declového poměru na parametry NDC systému declový poměr mezd v roce 2,0 3,5 5,0 míra neaktvty 10,0 % 10,0 % 10,0 % % tradčních náhradních dob 30,0 % 30,0 % 30,0 % naděje dožtí v 65 18,0 18,0 18,0 mnmální penze jako % průměrné mzdy 25,0 % 25,0 % 25,0 % NDC sazba v % 19,98 % 18,78 % 18,03 % sazba v % na penzjní garanc 1,02 % 2,22 % 2,97 % celková sazba v % 21,0 % 21,0 % 21,0 % průměrný hrubý náhradový poměr 35,2 % 34,9 % 34,9 % výdaje na NDC penze v % HDP 8,94 % 8,31 % 7,98 % výdaje na systém penzjní garance v % HDP 0,46 % 0,98 % 1,31 % % osob s mnmální penzí Zdroj: Vlastní výpočty As nejdůležtějším dopadem této změny pak je, že nžší declový poměr zvyšuje šance na provedení penzjní reformy tímto směrem a zvyšuje její šanc přjmutí občany. Poltcky je nemožné zavést NDC systém, ve kterém je více jak polovna nových penzstů odkázána na mnmální garantovaný důchod. Shrnutí vlvu faktorů ovlvňujících NDC systém Výše provedená analýza naznačla, že případný nově zavedený NDC systém je ctlvý na analyzované faktory. 9

10 I když provedená analýza naznačuje, že zavedení NDC systému může být v ČR problematcké, zvyšování míry ekvvalence se jeví jako nezbytné. Domnívám se, že v případě kladného rozhodnutí o zavedení NDC plíře, by další výzkum měl odpovědět na následující otázky: reforma by měla být spočítána na základě více varant vývoje hlavních parametrů, výpočty pro jednotlvé skupny obyvatelstva by měly být provedeny jak pomocí kvantlových mezd (pro odbornou veřejnost), tak pomocí typzovaných domácností (pro lackou veřejnost), jaká má být úroveň garance mnmální penze, aby tento nsttut na jednu stranu posthl co nejméně penzstů, na druhou stranu, aby efektvně chránl před chudobou, jak posílt partcpac obyvatelstva na trhu práce např.: aktvní poltka zaměstnanost, podpora vzdělávání, prorodnná poltka. Použtá lteratura ČSÚ (2004) Mzdová dferencace zaměstnanců v roce [onlne]. c2005, poslední revze [ct ] Dostupné z < ČSÚ (2005a) Úmrtnostní tabulky za ČR a kraje za rok [onlne]. c2005, poslední revze [ct ] Dostupné z: < ČSÚ (2005b) Struktura mezd zaměstnanců v roce [onlne]. c2005, poslední revze [ct ] Dostupné z < Eurostat (2005) Lfe expectancy at brth and age 65 by gender. [onlne]. c2005, [ct ]. Eurostat -> Data -> Populaton and socal condtons -> Lvng condtons and welfare -> Income and lvng condtons -> Man ndcators -> Pensons ndcators -> Lfe expectancy at brth and age 65 by gender Dostupné z:. < ortal&_schema=portal>. MPSV (2003) Návrh hlavních prncpů pokračování reformy důchodového systému. [onlne]. c2003, [ct ] Dostupné z: < OECD (2005a) Solvng the Pensons Puzzle. OECD Observer. March [onlne]. c2005, poslední revze březen 2005 [ct ] Dostupné z: < 10

11 OECD (2005b) Labour Market Statstcs INDICATORS. Percentle ratos of gross earnngs. [onlne]. c2005, [ct ] Dostupné z:. < OSN (2005) World Populaton Prospects: The 2004 Revson and World Urbanzaton Prospects. Populaton Dvson of the Department of Economc and Socal Affars of the Unted Natons Secretarat, [onlne]. c2005, [ct ] Dostupné z: < Pracovní skupna (2005) Výsledky varant 3. kolo. [onlne]. c2005, poslední revze květen 2005 [ct ] Dostupné z:. < Příloha č. 1: Způsob projekce mzdové dferencace do roku Pro projekc mzdové dferencace v roce vycházím z předpokladu, že mzda odpovídající 67. příjmovému percentlu poroste stejně rychle jako průměrná mzda 4. Př očekávaném nárůstu (resp. poklesu) mzdové dferencace porostou nízké příjmy pomalej (resp. rychlej) a vysoké příjmy rychlej (resp. pomalej), než průměrná mzda. Růst dané mzdy bude o to pomalejší nebo rychlejší 5, o co víc je daná mzda vzdálená od mzdy 67. příjmového percentlu. Základní vztahy vyjadřují následující rovnce. m = a, m90 03 = b, m10 50 = c, m90 50 = d (E.1) b DP 03 =, a d d DP = d 50 c, DP50 I c b DP = = = = DP b c y (E.2) 03 a a w g = w j (E.3) 4 Tento předpoklad dnes v ČR platí průměrná mzda odpovídá mzdě as 67 percentlu a tato vlastnost se jž několk posledních let nemění a nebude se njak výrazně měnt an do budoucna. I kdyby tento předpoklad beze zbytku neplatl, nemá to zásadní vlv na další výpočty a výsledky modelu. 5 Vycházím z předpokladu lneární závslost (vz rovnce D.4) mez růstem příslušné kvantlové mzdy a její vzdálenost od mzdy 67. příjmového percentlu. 11

12 [ w j + ( 67) * ] 50 = m 03 * x 2004 m (E.4) V rovnc (E.1) jsou uvedeny hodnoty mzdy 1. a 9. declu v roce 2003 a (rok projekce). Tomu odpovídají v rovnc (E.2) hodnoty declového poměru v těchto letech a zároveň jejch vzájemný poměr vyjadřuje projektovanou změnu declového poměru mez rokem 2003 a. Podle rovnce (E.3) odpovídá růst průměrné mzdy geometrckému průměru projektovaného růstu mezd podle základního makroekonomckého modelu (vz materály Bezděkovy skupny). V rovnc (E.4) je defnována závslost mzdy -tého percentlu na projektovaném mzdovém růstu a efektu změny dferencace mezd x. Vlv tohoto efektu je popsán výše, k jeho vyjádření použjeme rovnce (E.5, E.6), které projektují hodnotu mzdy 1. a 9. declu v roce. Oprot rovnc (E.4) zde počítáme s průměrným mzdovým vývojem. [ w g + (10 67) * ] = m 03 * x 2004 c = m (E.5) [ w g + (90 67) * ] = m 03 * x 2004 d = m (E.6) m * [ w g + (90 67) * x] d m 03 y = b = = c 10 m 03 * [ w g + (10 67) * x] a 2004 m w w g g + (90 67) * x w = + (10 67) * x w g g + (90 67) * x + (10 67) * x 47 (E.7) 1 47 w g * (y 1) x = (E.8) 1 (90 67) (10 67) * y 47 Pokud do rovnce (E.2) dosadíme rovnc (E.1) a (E.5, E.5), dostaneme rovnc (E.7) a z té už jednoduchým operacem vyjádříme v rovnc (E.8) efekt změny dferencace mezd x. Ten závsí pouze na průměrném růstu mzdy a projektované úrovn dferencace mezd v roce ve srovnání s dferencací roku Dosazením této hodnoty do rovnce (E.4) jsme schopn určt úroveň mzdy jakéhokolv příjmového percentlu mez roky 2003 a tak, aby platl výše uvedený předpoklad o vývoj declového poměru. 12

13 Příloha č. 2: Vývoj declového poměru u hrubých mezd některých OECD států rok D9/D1 rok D9/D1 Norway , ,98 Denmark , ,16 Sweden , ,22 Belgum , ,24 Fnland , ,36 Italy , ,39 Swtzerland , ,62 Austra ,78 Netherlands , ,92 Czech Republc ,93 Japan , ,97 Germany , ,04 France , ,05 Australa , ,06 Unted Kngdom , ,4 New Zealand , ,41 Poland , ,54 Korea , ,86 Ireland , ,93 Portugal , ,05 Canada , ,18 Span ,22 Unted States , ,64 Hungary , ,92 Zdroj: OECD (2005b) 13