KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOST MUNICE POUŽÍVANÉ POD VODNÍ HLADINOU

Transkript

1 Oprava 1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ČOS KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOST MUNICE POUŽÍVANÉ POD VODNÍ HLADINOU Praha

2 Oprava1 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ČOS Oprava 1 KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOST MUNICE POUŽÍVANÉ POD VODNÍ HLADINOU Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu: STANAG 4333, Edition 1 Underwater Munitions, Principles for Safe Design Principy konstrukční bezpečnosti munice používané pod vodou Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 Oprava1 Obsah 1 Předmět standardu 4 2 Nahrazení předchozích standardů (norem) 4 3 Souvisící citované dokumenty 4 4 Vypracování standardu 6 5 Definice 6 6 Všeobecná ustanovení 6 7 Podmínky a principy konstrukční bezpečnosti 7 1 Předmět standardu 1.1 ČOS , zavádí STANAG 4333, edice 1 do prostředí ČR. Standard stanovuje vzájemně přijatelné principy konstrukční bezpečnosti vztahující se na munici používanou pod vodní hladinou a její přídavná zařízení a je závazný pro vojenskou munici (dále munici) vyvíjenou a následně zaváděnou do užívání u organizačních celků Ministerstva obrany ČR (dále jen MO) po dni nabytí jeho platnosti s výjimkou uvedenou v článku 1.3. Cílem standardu je zajistit, aby do užívání byla zavedena pouze ta munice s předpokládaným použitím pod vodní hladinou, která má standardizovaným způsobem stanovené zásady pro bezpečnou konstrukci. 1.2 Účelem ČOS je definovat zásady pro konstrukci jednotlivých dílů, dílčích systémů a kompletů munice tak, aby byla zaručena její bezpečnost a správná funkce v průběhu celého životního cyklu. 1.3 ČOS není závazný pro konkrétní typ munice, jehož vývoj byl zahájen před dnem nabytí platnosti standardu a který bude zaveden do užívání u organizačních celků MO ve lhůtě maximálně 18 měsíců od data nabytí platnosti standardu. 2 Nahrazení předchozích standardů (norem) Tento standard nenahrazuje žádný předchozí standard nebo předpis ani žádnou normu. 3 Souvisící citované dokumenty V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího standardu, platí tento související standard bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího standardu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání citovaného dokumentu. AAP-6 AECP-1 AOP-8 NATO Glossary of Terms and Definitions Terminologický slovník pojmů a definic NATO Mechanical Environmental Description Mechanické vlivy prostředí NATO Fuze Characteristics Catalogue Katalog s takticko-technickými daty zapalovačů NATO 4

5 AOP-21 AOP-38 ČOS Oprava 1 Fuzing Systems: Manual of Development Characterization and Safety Test Methods and Procedures for Lead and Booster Explosive Components Příručka rozněcovacích systémů pro zjišťování vývojových charakteristik, metod a způsobů testování bezpečnosti pro přenosové a počinové výbušné komponenty Glossary of Terms and Definitions Concerning the Safety and Suitability for Service of Munitions, Explosives and Related Products Terminologický slovník pojmů a definic týkajících se bezpečnosti a způsobilosti k používání munice, výbušnin a přidružených produktů STANAG 1307 Maximum NATO Naval Operational Electromagnetic Environment Produced by Radio and Radar Nejvyšší úroveň elektromagnetického prostředí, které se vytvoří činností rádiových a radiolokačních prostředků vojenského námořnictva NATO STANAG 2895 Extreme Climatic Conditions and Derived Conditions for Use in Defining Design/Test Criteria for NATO Forces Materiel Extrémní klimatické a odvozené podmínky pro stanovení konstrukčních a zkušebních kritérií pro materiál používaný v rámci NATO STANAG 3441 Design of Aircraft Stores Konstrukce leteckých podvěsů STANAG 4187 Fuzing Systems Safety Design Requirements AOP-16, AOP-42 (draft) Požadavky na bezpečnost při konstrukci zapalovačů (rozněcovačů) AOP-16, AOP-42 (návrh) STANAG 4234 Electromagnetic Radiation (Radio Frequency) 200 khz to 40 GHz Environment Affecting the Design of Materiel for Use by NATO Forces Prostředí elektromagnetického záření ve frekvenčním pásmu 200 khz až 40 GHz, které má vliv na konstrukci materiálu určeného pro použití ozbrojenými silami NATO STANAG 4235 Electrostatic Discharge Environment Vnější prostředí s elektrostatickými výboji STANAG 4236 Lightning Environmental Conditions, Affecting the Design of Materiel, for Use by the NATO Forces Podmínky prostředí s bleskovými výboji, které mají vliv na konstrukci materiálu určeného pro použití ozbrojenými silami NATO STANAG 4239 Electrostatic Discharge, Munition Test Procedures AOP-24 Zkoušky působení elektrostatického výboje na munici AOP-24 STANAG 4324 Electromagnetic Radiation (Radio Frequency) Test Information to Determine the Safety and Suitability for Service of Electro-Explosive Devices and Associated Electronic Systems in Munitions and Weapon Systems Informace o zkouškách vlivu elektromagnetického vysokofrekvenčního záření pro stanovení bezpečnosti a použitelnosti elektricky rozněcovatelných prostředků a přidružených elektronických systémů u munice a zbraňových systémů STANAG 4368 Electric and Laser Ignition Systems for Rockets and Guided Missile Motors - Safety Design Requirements Požadavky na konstrukci bezpečných elektrických a laserových zážehových systémů pro motory raket a řízených střel STANAG 4497 Hand Emplaced Munitions (HEM), Principles for Safe Design Zásady konstrukční bezpečnosti nestřílené munice (HEM) 5

6 Oprava1 STANAG 4530 Standardization Qualification Requirements and Related Inspection Methods for Batteries in Military Applications Standardizace, kvalifikační požadavky a odpovídající metody kontroly baterií pro vojenské použití ČOS Postupy zkoušek munice ohněm s použitím kapalného paliva ČOS Postupy zkoušek odolnosti munice vůči zásahu malorážovou střelou ČOS Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice ČOS Organizace a metody schvalování způsobilosti výbušnin pro vojenské účely 4 Vypracování standardu Zpracovatel: VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚVM Slavičín; Ing. Lumír Kučera 5 Definice Níže uvedené pojmy a jejich definice jsou specifické pro tento standard a jsou zařazeny k usnadnění jeho použití. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38 a ostatních souvisejících dokumentech. Munice používaná pod vodní hladinou. Veškerá munice uváděná do činnosti pod vodní hladinou včetně všech jejích zařízení, součástí a příslušenství. Pro účely tohoto standardu se tato definice používá bez ohledu na to, zda je munice odpalována ze vzduchu, ze země nebo pod vodní hladinou či je pod hladinu pokládána ručně. Demilitarizace. Učinění munice neškodnou odstraněním nebo jiným zneutralizováním energetických materiálů v ní obsažených. Zpravidla se provádí na konci životnosti munice. Uvedení munice do činnosti. Vykonání odjišťovacích a odpalovacích kroků určeným způsobem tak, že roznětný řetězec je správně uspořádán a iniciován nebo je aktivován nějaký jiný zdroj energie. Bezpečné odhození. Oddělení (odhození) munice od odpalovacího (vypouštěcího) zařízení způsobem, který zabezpečí, že munice zůstane zajištěná proti výbuchu. Bezpečná vzdálenost oddělení. Minimální vzdálenost mezi odpalovacím (vypouštěcím) zařízením nebo nosným systémem a odpálenou (vypuštěnou, položenou) municí, za níž výbuch munice nezpůsobí zranění osob nebo nepřijatelné poškození odpalovacího (vypouštěcího) zařízení či nosného systému. Bezpečný. Mající po celou dobu vysoký stupeň absence rizika vzhledem k osobám a materiálu. 6 Všeobecná ustanovení 6.1 Cílem požadavků uvedených v tomto standardu je optimalizovat bezpečnost muničních systémů používaných pod vodní hladinou. Bezpečnostní požadavky byly vypracovány na základě řady relevantních informací a zkušeností z realizovaných projektů. V rámci vývojových prací se využívají související citované dokumenty. V nich popsané principy konstrukční bezpečnosti jsou (v případě použitelnosti) závazné. 6.2 Organizace provádějící vývoj musí vypracovat metodický program odpovídajících analýz a zkoušek pro potvrzení, že principy konstrukční bezpečnosti dané tímto standardem byly 6

7 Oprava 1 efektivně realizovány. Takový program hodnocení musí být veden ve shodě se standardizačními dohodami NATO a zásadami orgánu státu pro hodnocení bezpečnosti munice 1 (viz ČOS ) platnými v daném okamžiku. Jestliže orgán státu pro hodnocení bezpečnosti munice schválí bezpečnost vyvíjené munice pro její zavedení do užívání, ačkoliv plně nevyhovuje daným principům konstrukční bezpečnosti, musí dostatečně jasně doložit důvody tohoto rozhodnutí. 6.3 Organizace provádějící vývoj musí vypracovat program systémové bezpečnosti vycházející z požadavků AOP-15 (v ČR zavedena jako ČOS ). Cílem programu musí být zajištění shody s příslušnými konstrukčními kritérii a minimalizace bezpečnostních rizik v průběhu prvotního projektu při využití zásad konstrukční bezpečnosti. Použité metodiky zajištění shody musí být založeny na vhodných analytických metodách systémové bezpečnosti aplikovaných jako součást interaktivního konstrukčního principu. Analýzy a studie prováděné v rámci programu systémové bezpečnosti musí zohlednit všechny vlivy vnějšího prostředí, logistické podmínky a funkční (operační) stavy předpokládané u munice používané pod vodní hladinou. Analýzy mohou obsahovat (ale nejsou tím omezeny) úvodní analýzu rizik (PHA), analýzu rizik dílčích systémů i celého systému, analýzu lidských činitelů, analýzu bludných okruhů a analýzu operačních a zabezpečovacích rizik. 7 Podmínky a principy konstrukční bezpečnosti 7.1 Munice používaná pod vodní hladinou a její přidružené systémy musí být konstruovány tak, aby splnily a udržely stupeň bezpečnosti, formulovaný požadavky uživatele, ve všech předpokládaných i možných prostředích v průběhu svého plánovaného životního cyklu. Shoda s kritérii uvedenými v tomto standardu musí být pro naplnění požadavků orgánu státu pro hodnocení bezpečnosti munice demonstrována zkouškami a/nebo hodnoceními. 7.2 Cvičné verze munice. Funkční provedení cvičných verzí munice používané pod vodní hladinou musí obsahovat dodatečné prvky chránící cvičné cíle a plavidla. Jak konstrukcí, tak i v uživatelské příručce pro cvičící jednotky musí být stanoveny bezpečnostní mechanismy a manipulační postupy k zamezení, snížení nebo řízení rizik spojených s dohledáním a renovací (opravou) této munice. 7.3 Rizikové stavy Rizikové stavy jsou situace, konfigurace, procesy nebo prostředí, které přímo nebo nepřímo poskytují příležitosti ke vzniku nežádoucích následků, jako jsou nemoci z povolání, zranění nebo smrt osob či poškození nebo zničení materiálu. Pro zajištění požadované úrovně ochrany musí munice obsahovat konstrukční prvky zabraňující nebo omezující působení rizikových stavů vznikajících v důsledku: a) vnějšího elektromagnetického záření, elektrického potenciálu, chemických, mechanických, tepelných nebo radioaktivních zdrojů energie, rizikových materiálů nebo reakčních produktů; b) náhodné nebo předčasné funkce baterií nebo jiných zdrojů energie, zážehových nebo iniciačních systémů nebo energetických materiálů; c) náhodného nebo předčasného odpálení nebo vypuštění munice z jejího odpalovacího (vypouštěcího) zařízení; 1 V ČOS až uváděno jako národní autorita pro bezpečnost munice. 7

8 Oprava1 d) drah letu munice po jejím odpálení, které ohrožují odpalovací zařízení; e) funkčních charakteristik ohrožujících odpalovací (vypouštěcí) zařízení nebo vlastní vojska nebo u ručně pokládané munice toho, kdo ji umísťuje; f) selhání munice při záměrném odpálení, shození nebo vymetení, a to jak při bojovém, zkušebním nebo cvičném použití, tak při bezpečném odhození; g) odpálené munice, která selhala při funkci v cíli; 7.4 Principy konstrukční bezpečnosti Munice používaná pod vodní hladinou musí být konstruována podle níže uvedených zásad: Energetické a rizikové materiály Oprávněnost použití každého rizikového nebo energetického materiálu musí být doložena odpovídajícími podklady. Pro každou úlohu (např. hlavní trhavinová náplň, součásti roznětného řetězce, hnací systémy) musí použité energetické materiály splňovat funkční požadavky při zachování požadavku na minimální citlivost a výbušnost. Musí být stanoven postup konečné likvidace energetických materiálů užitých v munici. Musí být doložen způsob spolehlivé likvidace nebezpečných odpadů vytvářených muničním systémem nebo vznikajících v jeho důsledku po dobu celého jeho plánovaného provozního použití Volba výbušnin Výbušniny pro munici používanou pod vodní hladinou musí být vybrány a mít schválenou způsobilost v souladu s ČOS V průběhu životního cyklu nesmí nastat možnost tvorby výbušných látek, které jsou citlivější než původní výbušniny. Do doby, než bude vydána standardizační dohoda NATO týkající se použití elektrických rozněcovadel, musí být tyto přezkušovány podle bezpečnostních postupů a předpisů platných v zemi provádějící vývoj a před použitím musí být schváleny orgánem státu pro hodnocení bezpečnosti munice Zdroje elektrického proudu (baterie) Schválení zdrojů elektrického proudu (dále baterií) pro použití v munici musí být založeno na jejich technickém zhodnocení, které musí posoudit: a) rizika spojená s chemickými vlastnostmi materiálů použitých v článcích baterie; b) rizika spojená se zamýšleným užitím baterie při vývoji a zkouškách, v cvičných i ostrých verzích munice; c) rizika spojená s vystavením baterie vlivu vnějších prostředí, se kterými se setká v průběhu životního cyklu; d) rizika spojená s vystavením baterie nehodovým situacím a extrémním nebo nečekaným (ale věrohodným) prostředím, je-li baterie uvnitř munice nebo v jiné funkční konfiguraci; e) rizika spojená s likvidací nebo znovuvyužitím baterie po jejím použití při zkouškách, cvičeních nebo v bojových situacích. Baterie pro vojenské použití musí odpovídat požadavkům uvedeným ve STANAG Rozněcovací systémy Rozněcovací systémy (zapalovače, rozněcovače) munice používané pod vodní hladinou musí být konstruovány podle STANAG

9 Oprava Nestřílená munice (HEM) Konstrukce nestřílené munice musí splňovat požadavky uvedené ve STANAG Hnací systémy Obsahuje-li munice používaná pod vodní hladinou hnací systém, pak jeho konstrukce musí plnit požadavky tohoto standardu Raketové motory Systémy raketových motorů, včetně zážehových dílčích systémů, musí být konstruovány, zkoušeny a schvalovány podle principů konstrukční bezpečnosti munice s raketovými motory daných požadavky orgánu státu pro hodnocení bezpečnosti munice. Konstrukce pojistných zařízení zážehových systémů raketových motorů se řídí ustanoveními STANAG Jiné motory Hnací systémy munice používané pod vodní hladinou jiného typu než raketové motory (např. chemické nebo elektrochemické systémy) musí být konstruovány, zkoušeny a schvalovány podle principů konstrukční bezpečnosti takových systémů daných požadavky orgánu státu pro hodnocení bezpečnosti munice Elektrické a elektronické komponenty Elektrické konektory Elektrické konektory musí být konstruovány tak, aby chránily vodiče před vnějšími podněty, zamezovaly nesprávnému zapojení, zajistily správnou indexaci a udržely nepřetržitost stínění určeného k eliminaci přenosu indukovaných proudů do vodičů Konstrukční bezpečnost počítačového systému Každý bezpečnostně kritický počítačový systém v munici používané pod vodní hladinou musí být konstruován tak, aby zabránil jejímu fungování jiným než určeným způsobem. Jeho konstrukce musí být ve shodě s přijatými zásadami pro konstrukci bezpečnostně kritického softwaru pro munici. K dispozici pro přezkoumání orgánem státu pro hodnocení bezpečnosti munice musí být dokumentace o fungování počítačového systému, bezpečnostních parametrech jeho softwaru a výsledcích analýz rizik softwaru Propojení s odpalovacím (vypouštěcím) zařízením Munice musí být konstruována tak, aby nevytvářela riziko pro své odpalovací (vypouštěcí) zařízení během dynamických dějů při odpálení ani zpoždění funkce Bezpečná vzdálenost oddělení Munice používaná pod vodní hladinou musí obsahovat konstrukční prvky, které zabraňují funkci výbušnin nebo aktivaci jakéhokoliv neovládaného energetického zdroje do doby, kdy je dosaženo bezpečné vzdálenosti oddělení. Musí zároveň odolat silám vznikajícím při nárazu na vodní hladinu, a to i při selhání brzdicího systému, přičemž nesmí dojít k výbušnému ději Opětovný kontakt Munice musí obsahovat konstrukční prvky, které připouštějí pouze takový způsob odpálení (vypuštění), při kterém je zamezeno následnému opětovnému kontaktu s odpalovacím zařízením. Munice odpalovaná ze vzduchu může vyžadovat brzdicí zařízení k zabránění odrazu při dopadu na vodní hladinu. Toto zařízení pak musí být konstruováno tak, aby bylo 9

10 Oprava1 zamezeno jeho funkci a nevzniklo žádné nebezpečí, pokud je munice ještě nesena letadlem a dokud není dosaženo dostatečného prostorového oddělení (oddálení) od letadla Bezpečné odhození Bezpečné odhození munice používané pod vodní hladinou musí být prokázáno funkčními zkouškami reálného systému Umrtvení Munice musí obsahovat konstrukční prvek, který ji umrtví (autoneutralizuje) prostřednictvím plánovaného a naprogramovaného procesu tak, že ji po stanovených dějích nebo době, kdy již splnila svůj účel nebo není nadále způsobilá plnit předepsané funkce, učiní trvale neschopnou aktivovat energetické materiály Pyrotechnické zneškodnění a likvidace výbušného materiálu Konstrukce munice musí zajistit její bezpečné zneškodnění a likvidaci podle daných požadavků, zároveň však u ní nesmí vyvolat žádná funkční omezení Vystavení vlivu vnějších prostředí Munice používaná pod vodní hladinou musí být konstruována tak, aby zůstala bezpečná ve všech prostředích určených požadavky zadavatele. Kromě toho nesmí být bezpečnost nepřijatelně snížena při vystavení munice vlivu nepředpokládaných, ale možných prostředí. Tato prostředí musí být specifikována nebo jinak identifikována v profilu životního cyklu vypracovaného podle ČOS , přílohy 1 a vymezena v souladu s dokumenty uvedenými v části 3 tohoto standardu Materiály Materiály použité v munici musí být chemicky snášenlivé a musí splňovat následující kritéria: Koroze Veškeré konstrukční materiály muničního systému musí být voleny podle elektrochemické řady napětí (elektrochemického potenciálu) kovů nebo musí být ošetřeny způsobem, který jim poskytuje adekvátní odolnost vůči korozi. Dalšími faktory, které je třeba vzít v úvahu, jsou pnutí materiálu, hygroskopické vlastnosti a schopnost materiálu odolat působení plísní a vlhkosti, která může obsahovat sůl a další korozivní látky. Organické látky musí prokázat odolnost vůči hydrolýze, ozonolýze a dalším degradačním chemickým procesům Toxicita Pro konstrukci munice a jejího příslušenství se musí zvolit materiály s minimální toxicitou a reaktivitou. Nelze-li tento požadavek splnit, musí být v technické dokumentaci uvedena příslušná varování a kontrolní postupy Lidský činitel Při konstrukci munice a jejího příslušenství se musí použít ergonomické principy, metody a zvyklosti podle platných národních standardů, protože bezpečná funkce může záviset na promyšlené a pečlivě zpracované ergonomii Balení Obaly (kontejnery), skladovací, manipulační a přepravní zařízení (vybavení) se musí zvolit nebo konstruovat tak, aby chránily munici a její součásti během životního cyklu v souladu 10

11 Oprava 1 s platnými národními standardy. Balení musí chránit muniční systém před poškozením způsobeným možným zatížením vnějšími vlivy, které by mohlo vést k nežádoucímu ději z hlediska bezpečnosti munice Konečná kontrola Munice používaná pod vodní hladinou musí být konstruována a zhotovena tak, aby se potřeba konečné kontroly v rámci státního ověřování jakosti snížila na minimum. Pokud je nezbytná, pak provedení kontrolních zařízení a přípravků musí zajistit, že jejich použití nebude mít záporný vliv na bezpečnost. Je-li to reálné a účelné, mají být kontrolní činnosti automatizovány. Musí být zaručeno, že nedošlo k narušení schválených konstrukčních a bezpečnostních charakteristik a že v tomto stavu zůstanou po dobu celého životního cyklu munice. Konstrukce munice nesmí vyžadovat žádné přezkušování bezpečnostních parametrů při použití u vojsk. V závislosti na provozních podmínkách by mělo být kdykoliv možné zjistit, zda je rozněcovací systém v zajištěném či odjištěném stavu. 11

12 Oprava1 Platnost českého obranného standardu od: 10.března 2005 Opravy: Oprava číslo Účinnost od Opravu zapracoval Ing. Lumír Kučera, VTÚ s.p., odštěpný závod VTÚVM; OOS Datum zapracování Poznámka Upozorně ní: Oznámení o českých obranných standardech jsou uveřejňována měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddíle Ostatní oznámení a Věstníku MO. V případě zjištění nesrovnalostí v textu tohoto ČOS zasílejte připomínky na adresu distributora. Rok vydání: 2005, obsahuje 12 listů Tisk: Ministerstvo obrany ČR Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, Praha 6 Vydal: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti NEPRODEJNÉ 12