2. Kon cep ty vy svìt lu jí cí exis ten ci vyš ší než rov no váž né mzdy

Transkript

1 NE ROV NO VÁ HA NA TRHU PRÁ CE JAKO DÙ SLE DEK RA - CIO NÁL NÍ HO CHO VÁ NÍ (mo del sub sti tuè ní ho vzt hu mezi výší mzdy kv li tou mo ni to rin gu) Ju lie CHY TI LO VÁ, F kul t so ciál ních vìd UK, Pr h 1. Úvod Hlv ní ch rk te ris ti kou prá ce v eko no mi ce jko cel ku je její funk ce j kož to vý - rob ní ho fk to ru. N niž ší úrov ni, kon krét nì n trhu prá ce, ji všk lze chá pt jko ko mo di tu, ke kte ré exis tu je po ptáv k n bíd k, mzd je její ce nou. Po do bnì jko u os tt ních ko mo dit by se dlo oèe ká vt, že ko neè ná mzd n trhu prá ce bude mzdou rov no váž nou, tj. jí od po ví d jí cí po ptá v né n bí ze né množ ství by mìlo být shod né. Po kud ne do jde k vy rov ná ní n bíd ky po ptáv ky, vzni ká ne do bro vol ná ne z mìst n nost. Otáz kou v t ko vé si tu ci je, proè fir my, tedy po ten ciál ní z mìst - n v te lé sou ès ných ne z mìst n ných, kte ré èelí pøe vi su n bíd ky, jed no du še ne - sní ží mzdy, tedy své ná kl dy? T ko vé cho vá ní, od po ví d jí cí zá kld ní mu mik ro - eko no mic ké mu pøed po kl du m xi m li z ce zis ku, by bylo les poò n prv ní po hled r cio nál ní. Exis ten ci dlou ho do bé ne do bro vol né ne z mìst n nos ti mo de ly do ko n - le kon ku renè ní ho trhu prá ce ne vy svìt lu jí. Mik ro eko no mic ká n lý z vyš ší mzdy než rov no váž né tk pøe chá zí v šir ší n lý zu ce lé ho trhu prá ce, pro to mùže pøi - spìt k vy svìt le ní prob lé mu ne z mìst n nos ti, s kte rým se po tý ká vìt ši n mo der - ních eko no mik. 2. Kon cep ty vy svìt lu jí cí exis ten ci vyš ší než rov no váž né mzdy Teo rií umož òu jí cích vy svìt lit exis ten ci vyš ší mzdy než rov no váž né jko dù sle - dek r cio nál ní ho cho vá ní z mìst n v te lù vznik l v pos led ních de se ti le tích celá ød. Pøí mý efekt, je hož pod st tou je zlep še ní ži vot ních pod mí nek, fy zic ké kon di - ce ná sled nì i pro duk ti vi ty prá ce n zá kl dì vyš ší ho bo ht ství ply nou cí ho z vyš ší mzdy, se týká pøe de vším roz vo jo vých eko no mik (viz Bliss Stern, 1978; Ds gup t Ry, 1987). Dru hým, pro mo der ní eko no mi ky pod stt nìj ším, je efekt ne pøí mý, kte rý mù že me roz dì lit do nì ko li k pod sku pin. Hy po té z, pod le níž zá vi sí efek ti vi - t prá ce n výši re ál né mzdy, se n zý vá hy po té z efek tiv nost ních mezd (ef fi ci en cy ge hy po the sis). Klí èo vou myš len kou mo de lù n ní pos t ve ných je, že vyš ší mzd je pro z mìst n v te le ne jen ná kl dem, le tké pøí no sem. Yel le no vá (1984) uvá dí èty øi od liš né pøí stu py vy svìt lu jí cí vzth mezi mzdou efek ti vi tou od vo lá vá se pøi tom n dl ší u to ry. Po mo cí nich jsou vy svìt le ny èty øi dru hy pøí no sù pro z - mìst n v te le z vyšší vyplácené mzdy: zvý še ní prù mìr né kv li ty uch ze èù o z mìst ná ní (best p pli cnt pool mo - dels) (viz též Stig litz, 1976; We iss, 1980); sní že ní frek ven ce pro pouštì ní st rých n jí má ní no vých z mìst nn cù (tur no ver mo dels) (viz též Schlicht, 1978; Stig litz, 1974; S lop S lop, 1976); zlep še ní mo rál ky z mìst nn cù, so cio lo gic ké mo de ly (gift ex chn ge mo - dels) (viz též Aker lof, 1982); sní že ní ulej vá ní z mìst nn cù díky vyš ší újmì pøi ztrá tì z mìst ná ní (shir king mo dels) (viz též Sh pi ro Stig litz, 1984). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3,

2 Vy svìt le ní exis ten ce vyš ší mzdy než rov no váž né pos ky tu jí dále npø. mo de ly roz lo že ní mzdy v èse (se ni o ri ty ges mo dels) (viz L ze r, 1986). Pod le to ho to kon cep tu je novì pøi j té mu z mìst nn ci pl ce n po ur èi tou dobu mzd niž ší než je jeho mez ní pro duk ti vi t, má všk pøi slí ben rùst mzdy v bu douc nu, to nd úro - veò mez ní pro duk ti vi ty. Z mìst nn ci mo hou být dále mo ti vo vá ni ke kv lit nì od vá - dì né prá ci tké tím, že pou ze tomu nej lep ší mu je vy plá ce n vyš ší než rov no váž ná mzd. Tto teo rie n zý v ná boj o prv ní mís to (tour n ment pro mo ti on mo dels) (viz L ze r Ro sen, 1981) tk dob øe vy svìt lu je ž nì ko li k ná sob nì vyš ší mzdu nej - lep ší ho pr cov ní k. V dl ší èás ti pøí spìv ku bude pøed st ven mo del, v nìmž je od vo zen sub sti tuè ní vzth mezi dvì m ná stro ji, kte ré má z mìst n v tel k dis po zi ci ve sn ze mo ti vo vt z mìst nn ce ke kv lit nì od vá dì né prá ci. Mo del je roz ší øe ním Shpirov - -Stiglitzov mo de lu o en do ge ni z ci pro mìn né mo ni to rin gu. Ten to mo del mùže pøi - spìt ne jen k vy svìt le ní exis ten ce vyš ší než rov no váž né mzdy, le tké k vy svìt le ní roz dí lu ve mzdách v rùz ných z mìst ná ních. Cel ko vý roz díl lze vy svìt lit dvì m efek ty. Prv ním z nich, kte rý je chá pán jko dù vod roz dí lu ve mzdách v mo de lech do ko n le kon ku renè ní ho trhu prá ce, je roz díl v pro duk ti vi tì mezi zmìstnnci. Druhým z nich je rozdíl v kvlitì monitoringu u rùzných zmìstnvtelù. N tom to mís tì je vhod né struè nì pøi po me nout zá kld ní lo gi ku Shpiro v - -Stiglitzov mo de lu. Jeho u to øi si hned n z èát ku své st ti kl dou otáz ku, kte rá byl in spi r cí pro ten to èlánek: Ne do bro vol ná ne z mìst n nost se zdá být tr v lým ry sem mno h mo der ních trhù prá ce. Vzni ká tk otáz k, proè mzdy ne kles nou n t ko vou úro veò, pøi níž ne do chá zí n trhu prá ce k pøe vi su n bíd ky nd po ptáv kou (Sh pi ro, Stig litz, 1984, s. 443). Jed ním ze zá kld ních pøed po kl dù je jich mo de lu je ne mož nost do ko n lé ho mo ni to rin gu, tj. kon tro ly od vá dì né prá ce. V prv ní fázi exis tu je n trhu prá ce kon ku renè ní pros tøe dí mzd je ur èe n n rov no váž né úrov ni, kdy ne exis tu je ne do bro vol ná ne z mìst n nost. Po kud z mìst n v tel od - h lí, že se z mìst n nec ulej vá, po tres tá ho tím, že s ním ukon èí pr cov ní vzth n jme no vé ho pr cov ní k. Z mìst n nec si všk n trhu prá ce nj de té mìø ok - mži tì nové z mìst ná ní, v nìmž dos t ne stej nou mzdu jko v sou ès ném z mìst - ná ní. Jeho mo ti v ce ke zvý še ní efek ti vi ty je tedy mi zi vá. Zvý še ní mzdy je pro z - mìst n v te le ná stro jem, jk zpù so bit z mìst nn ci pøi hle dá ní no vé ho z mìst ná ní pøi ukon èe ní pr cov ní ho vzt hu újmu. Pobírá-li z mìst n nec vyš ší mzdu než jká je st no ve n u os tt ních fi rem, pk bude-li pøi sti žen pøi ulej vá ní, bude s ním ukon èen pr cov ní po mìr, n lez ne sice snd no nové z mìst ná ní, le s niž ší mzdou. Pro to že jsou z mìst n v te lé r cio nál ní mi eko no mic ký mi sub jek ty, uvì do mu jí si vy uži tí této mož nos ti mzdu zvý ší všich ni. V tom to mo men tì se sice vy trá cí pù vod ní efekt roz dí lu výše mezd, kte rou pos ky tu je sou ès ný po ten ciál ní bu dou cí z mìst n v tel, vzni ká všk efekt nový, je hož zá kl dem je vznik lá ne z - mìst n nost. Nství-li všech ny fir my vyš ší mzdo vou hl di nu, do jde ne zbyt nì ke vzni ku ne do bro vol né ne z mìst n nos ti. Pøi sti že ný pro puš tì ný z mìst n nec si tk sice mùže n jít nové mís to se stej nou mzdou, le tké si mís to vù bec n jít ne - mu sí. Oèe ká v ná mzd je tedy niž ší než do s vd ní zde lze spt øo vt mo ti vè ní pr vek vyš ší mzdy. 3. Pøed po kl dy mo de lu Pøed po klá dej me, že z mìst n nec mùže pr co vt buï více èi ménì efek tiv nì. N zvì me pro zjed no du še ní tyto dvì str te gie lo jál ní ne lo jál ní. Dále bu de me pøed po klá dt, že z mìst n v tel se z mìst nn cem, kte ré ho pøi stih ne pøi vy ko ná - vá ní prá ce s niž ší efek ti vi tou (tj. z mìst n nec se ulej vá ), vždy bez vý jim ky ukon èí pr cov ní po mìr. Z mìst n v tel buï z mìst nn co vo sku teè né cho vá ní od POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

3 h lí èi ni ko li. Tyto jevy n stá v jí s ur èi tou prv dì po dob nos tí, kte rá zá vi sí n kv li tì mo ni to rin gu. Zvolí-li z mìst n nec lo jál ní str te gii, zís ká vá v obou pøí p dech mzdu ve výši (). N opk, rozhodne-li se pro ne lo jál ní str te gii není pøi sti žen, je jeho vý pl t rov n mzdì zvý še né o uži tek, kte rý ply ne z této vol by (). Po kud je pøi sti žen, je jeho vý pl t rov n sou ètu do d teè né ho užit ku z vol by ne lo jál ní str te gie oèe ká - v né mzdy, kte rou zís ká n trhu prá ce ( ). Oèe ká v ná mzd n trhu prá ce je dán vzt hem pzm ( 1 pzm) b. Pro mìn ný mi, kte ré ji ovliv òu jí, jsou úro veò mzdy od po ví d jí cí typu ohod no ce ní obo ru, pro kte rý má z mìst n nec kv li fi k - ci (), prv dì po dob nost, s j kou z mìst n nec nové mís to se svou kv li fi k cí n - lez ne (p zm ) ko neè nì pro pøí pd, že z mìst n nec nové mís to ok mži tì ne nj de, je nut né do n lý zy z hr nout pod po ru v ne z mìst n nos ti (b), kte rá n hr zu je mzdu. Pøi pøi sti že ní mù že me n víc pøed po klá dt jis tou ztrá tu (r) ve for mì sní že ní re pu t ce z mìst nn ce. Lze tké pøed po klá dt, že r. Po kud by oèe ká v - ná mzd ( ) byl vyš ší èi srov n tel ná se sou ès nou mzdou (), pk by z mìst n - nec pr cov ní vzth dob ro vol nì ukon èil. Pøed po klá dej me dále, že z mìst n nec zná sys tém kon tro ly tedy prv dì po dob nost, s níž bude pøi sti žen jeho cho vá ní od h le no (p). Prv dì po dob nost, že ne bu de pøi sti žen, je do plò kem do jed niè ky, tedy je rov n (1-p). Tyto prv dì po dob nos ti jsou dány kv li tou mo ni to rin gu, kte rou ur èu je z mìst n v tel. Ko neè nì pøed po klá dej me, že z mìst nn ci jsou verzní k riziku Cho vá ní z mìst nn ce Lze ur èit oèe ká v nou hod no tu (EV), kte rou z mìst n nec ob dr ží pøi vol bì jed - not li vých str te gií. Pro ne lo jál ní str te gii je jeho oèe ká v ná hod no t: EV ( 1 p) ( ) p ( r ) p ( r) Pro lo jál ní str te gii pk: N EV ( 1 p ) p L Klí èo vou otáz kou pro vol bu str te gie je, zd je èlen p ( r) kld ný èi zá - por ný. V pøí p dì, že je kld ný, je oèe ká v ná vý pl t pøi vol bì ne lo jál ní str te gie vyš ší než oèe ká v ná vý pl t pøi vol bì lo jál ní str te gie n opk. Ko neè ná vol b je ovliv nì n fk to rem ver ze k ri zi ku Cho vá ní z mìst n v te le Cí lem z mìst n v te le v této n lý ze je mo ti vo vt z mìst nn ce k tomu, by si zvo lil lo jál ní str te gii, tj. mi ni m li zo vt èlen p ( r). Ve li èi n mi, n je jichž hod no tu má z mìst n v tel pøí mý vliv, jsou prv dì po dob nost od h le ní (p) roz díl mezi sou ès nou oèe ká v nou mzdou ( ). Pl tí, že èím vyš ší je prv dì po dob - nost od h le ní, tím niž ší je oèe ká v ná hod no t pøi vol bì ne lo jál ní str te gie. Z - mìst n v tel po rov ná vá ná kl dy n mo ni to ring, kte rý èím je dù kld nìj ší, tím více zvy šu je prv dì po dob nost od h le ní, vý no sy z mo ni to rin gu. Výše mzdy má vliv n oèe ká v né hod no ty pøi vý bì ru obou str te gií (EV N EV L ). V oèe ká v né hod no tì pro ne lo jál ní str te gii vy tvá øí dv efek ty. Prv ní z nich je shod ný s efek tem pù so bí cím v oèe ká v né hod no tì pro lo jál ní str te gii jeho vliv lze pro to opo me nout. Dru hý efekt pù so bí pros tøed nic tvím roz dí lu mezi mzdou, kte rou z mìst n v tel urèí, oèe - ká v nou mzdou n trhu prá ce ( ). Ten to roz díl se zvý še ním mzdy mìní dvì m efek ty, kte ré mjí stej ný smìr. Prv ní èlen se zvy šu je dru hý se sou ès nì sni žu je. Pøi po meò me jen, že oèe ká v ná výše mzdy pøi hle dá ní no vé ho mís t n trhu prá ce je PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3,

4 dán vý r zem pzm ( 1 pzm) b. Z mìst n v tel mùže n st vit vyš ší mzdu než rov no váž nou, což má, po kud je t ko vé cho vá ní z mìst n v te lù hro md nìj ším je - vem, z ná sle dek vznik ne z mìst n nos ti. Tím ovliv ní prv dì po dob nost, s j kou si z mìst n nec, bude-li s ním ukon èen pr cov ní vzth, n lez ne nové mís to (p zm ). Èím je roz díl mezi sou ès nou oèe ká v nou mzdou vìt ší, tím více se sni žu je oèe ká v né hod no t ne lo jál ní str te gie, což je z mìst n v te lùv zá mìr. Opìt, po - do bnì jko u prv dì po dob nos ti od h le ní mo ni to rin gu, z mìst n v tel volí mzdu n zákldì porovnání nákldù výnosù. Tuto úv hu lze zná zor nit gr fic ky. Pøed po klá dej me, že cí lem z mìst n v te le je zvo lit fk to ry, kte ré mùže ovliv nit, tk, by oèe ká v ná hod no t pøi vol bì ne lo jál ní str te gie byl shod ná s oèe ká v nou hod no tou pøi vol bì lo jál ní str te gie. Z mìst - n nec, kte rý je neu trál ní k ri zi ku, by si v t ko vé si tu ci vy brl obì str te gie se stej - nou prv dì po dob nos tí. Z mìst n nec s ver zí k ri zi ku (tuto vlst nost pøed po klá - dá me) by se jis tì roz hodl pro lo jál ní str te gii, což je z mìst n v te lùv cíl. Z pro mìn né ovlá d né z mìst n v te lem bu de me po v žo vt výši mzdy () prv dì - po dob nost od h le ní (p), kte rá je dán kv li tou mo ni to rin gu. Z mìst n v tel se sn ží do sáh nout ne os tré ne rov nos ti, tj. EV EV p ( r) 0 Nej pr ve bu de me uv žo vt fix ní výši mzdy (), poté fix ní prv dì po dob nost od h - le ní (p). Z ne rov nos ti p ( r) 0 lze od vo dit mi ni mál ní výši prv dì po dob - nos ti od h le ní (p), kte ré musí z mìst n v tel pøi dné mzdì do sáh nout, by oèe ká - v ný vý nos z ne lo jál ní str te gie ne pøe sáhl oèe ká v ný vý nos z lo jál ní str te gie: N p Grf 1 Mi ni mál ní výše prv dì po dob nos ti od h le ní N ho ri zon tál ní ose je vy zn èe n prv dì po dob nost od h le ní, kte rou chce z - L EVN, EVL + EVL ˆ EVN * p 1 p mìst n v tel ur èit, n ver ti kál ní ose oèe ká v né vý no sy obou str te gií pro z mìst - nn ce. Po do bnì jko pøi vol bì op ti mál ní výše prv dì po dob nos ti od h le ní, lze z ne rov - nos ti p ( r) 0 od vo dit mi ni mál ní výši mzdy (), kte rou musí z mìst n v POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

5 tel z mìst nn ci pøi dné prv dì po dob nos ti od h le ní n bíd nout, by oèe ká v ný vý nos z ne lo jál ní str te gie ne pøe sáhl oèe ká v ný vý nos z lo jál ní str te gie: p Grf 2 Mi ni mál ní výše mzdy EVN, EVL EVL EVN p ˆ * N ho ri zon tál ní ose je vy zn èe n výše mzdy, kte rou chce z mìst n v tel ur èit, n ver ti kál ní ose pk oèe ká v né vý no sy obou str te gií pro z mìst nn ce. V gr fu je zná zor nìn pou ze pøí mý vliv výše mzdy n oèe ká v ný vý nos z mìst nn ce, ne - pøí mý vliv pù so bí cí pøes oèe ká v nou mzdu ( ) by se pro je vil po oto èe ním køiv ky oèe ká v né ho vý no su ne lo jál ní str te gie po smì ru ho di no vých ru èi èek. Mi ni mál ní výše mzdy nut ná pro z cho vá ní rov nos ti mezi oèe ká v ným vý no sem pro ne lo jál - ní lojální strtegii by byl nižší než v pøípdì, kdy tento efekt neuvžujeme. Je p tr né, že s rùs tem mzdy se sní ží prv dì po dob nost od h le ní nut ná k z jiš - tì ní rov nos ti oèe ká v ných vý no sù obou str te gií n opk. Køiv k oèe ká v né ho vý no su lo jál ní str te gie se pøi rùs tu mzdy po su ne n ho ru. Prù se èík køiv ky oèe ká - v né ho vý no su ne lo jál ní str te gie se po su ne n ho ru køiv k se po oto èí po smì - ru ho di no vých ru èi èek oko lo bodu (1; ) (viz grf 3). S rùs tem prv dì po dob nos ti od h le ní se sni žu je mzd nut ná k z jiš tì ní rov nos ti oèe ká v ných vý no sù obou str te gií n opk. Prù se èík køiv ky oèe ká v né ho vý no - su ne lo jál ní str te gie s ver ti kál ní osou se po su ne n ho ru sou ès nì se køiv k oto èí po smì ru ho di no vých ru èi èek. Prù se èík køiv ky oèe ká v né ho vý no su ne lo - jál ní str te gie s ver ti kál ní osou je m xi mál nì ro ven hod no tì ( r), což je tké hod no t mzdy, kte rá od po ví dá prv dì po dob nos ti od h le ní rov né jed né. Pøi niž ší prv dì po dob nos ti je mzd vždy vyš ší. Prù se èík køiv ky s ver ti kál ní osou se tedy se zmì nou prv dì po dob nos ti od h le ní po hy bu je v uzv øe ném in ter v lu ;. Køiv k se otá èí oko lo bodu r; r. Køiv k oèe ká v né ho vý no su lo jál ní str te gie zù stá vá ne zmì nì n. Prùse èík køiv ky oèe ká v né ho vý no su ne lo jál ní str te gie, je jíž sklon se blí ží jed né, s køiv kou oèe ká v né ho vý no su od po ví dá vel mi vy so ké mzdì. Pl tí: lim (viz grf 4). p 0 Grf 3 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3,

6 Do pd zvý še ní mzdy EVN, EVL ++x + EVN +x EVL EVL ˆ EVN p * p * 1 p Grf 4 Do pd zvý še ní prv dì po dob nos ti od h le ní EVN, EVL EVN 3 EVL EVN 2 EVN 1 ˆ ˆ *1 *2 4. Sub sti tuè ní vzth mezi výší mzdy kv li tou mo ni to rin gu Z výše uve de ných úvh lze od vo dit køiv ku (viz grf 5), kte rá vy jd øu je vzth mezi mzdou prv dì po dob nos tí od h le ní. Zvolí-li z mìst n v tel j ký ko li bod n této køiv ce (tedy kom bi n ci výše mzdy prv dì po dob nos ti od h le ní od po ví d jí cí to mu - to bodu), vy rov ná se oèe ká v ný vý nos z ne lo jál ní lo jál ní str te gie. Z mìst n - nec je mo ti vo ván k vý bì ru lo jál ní str te gie (pøedpokládáme-li, že je verz ní k ri zi - ku). Z mìst n v tel volí bod n této køiv ce n zá kl dì po rov ná ní ná kl dù n mo ni to ring mzdu. Grf POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

7 Vzth mezi mzdou prv dì po dob nos tí od h le ní p 1 ˆ V bo dech n le vo od køiv ky ne mu sí být výše mzdy prv dì po dob nost od h le ní dos t teè ným ná stro jem k mo ti v ci z mìst nn ce pro vý bìr lo jál ní str te gie. V bo - dech n pr vo od køiv ky n køiv ce je mo ti v ce dos t teè ná. Minimlizuje-li z - mìst n v tel ná kl dy, pk si vy be re kom bi n ci výše mzdy prv dì po dob nos ti od - h le ní pøí mo n køiv ce, body n pr vo od køiv ky jsou ná kld nìj ší. Køiv ku lze vy jád øit jko funk ci: p( ) r 4. 1 Roz dí ly ve mzdách N zá kl dì mo de lu je mož né vy svìt lit od liš nost ve mzdách v rùz ných obo rech ty pech z mìst ná ní to n zá kl dì pù so be ní dvou efek tù. Nej vý znm nìj ší ch - rk te ris ti kou rùz ných z mìst nn cù, je jíž vliv n výši mzdy je zá kl dem všech mo - de lù trhu prá ce, je pro duk ti vi t. Dl ším dù le ži tým ry sem jed not li vých z mìst ná ní je mož nost ná kld nost mo ni to rin gu. Npø. u z mìst ná ní, v nichž je vy ko ná vá n m nu ál ní, me ch nic ká prá ce, je jíž vý sled ky, to jk je jich kv li t, tk kvn ti t, jsou snd no po zo ro v tel né mì øi tel né (ná kl dy n mo ni to ring jsou vel mi níz ké), si mùže z mìst n v tel do vo lit vy plá cet z mìst nn cùm re l tiv nì níz kou mzdu. Ty - pic kým pøí kl dem mùže být prá ce n vý rob ní lin ce. N opk u z mìst ná ní, kde lze kv li tu nebo kvn ti tu prá ce po zo ro vt jen ob tíž nì ná kld nì, se z mìst n v te li mùže vy pl tit pøi stou pit ke dru hé mu mo ti vè ní mu prv ku, kte rým je vyš ší mzd. Pøí - kl dem mùže být práce právníkù. Z gr fu 6 vy plý vá, že èím vyš ší je oèe ká v ná mzd z mìst nn ce, kte rou zís ká n trhu prá ce pøi hle dá ní no vé ho mís t, tím více je køiv k umís tì n vpr vo. Tto ve - li èi n vy jd øu je pro duk ti vi tu z mìst nn ce. Èím je z mìst n nec pro duk tiv nìj ší, tím vyš ší je jeho oèe ká v ná mzd n trhu prá ce. Ve li èi n tedy obec nì ur èu je umís - tì ní køiv ky pro rùz ná z mìst ná ní, dl ší mi de ter mi nn t mi umís tì ní køiv ky jsou ve - li èi ny () (r). N zá kl dì ná kld nos ti mo ni to rin gu pro z mìst n v te le vzhle dem ke mzdo vým ná kl dùm je ur èen kon krét ní bod n této køiv ce. Grf 6 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3,

8 Roz dí ly ve mzdách Po mo cí mo de lu je mož né vy svìt lit, proè jsou mzdy práv ní kù ž nì ko li k ná sob - p 1 L ˆ l l l ˆ l A efekt rozdílu oèekávných mezd efekt rozdílu v nákldnosti monitoringu celkový rozdíl ve mzdách nì vyš ší než mzdy pr cov ní kù n vý rob ní lin ce. Nej pr ve ur èí me re l tiv ní umís tì ní obou køi vek. Práv ní ci mjí vý znm nì vyš ší oèe ká v nou mzdu n trhu prá ce než pr cov ní ci n vý rob ní lin ce, což je dáno je jich vyš ší pro duk ti vi tou (kte rá je dán schop nost mi, vy so kou úrov ní vzdì lá ní n ku mu lo v ným lid ským k pi tá lem). Køiv k práv ní kù je umís tì n vý rz nì n pr vo vzhle dem ke køiv ce pr cov ní kù n vý rob ní lin ce. N víc, jk již bylo øe èe no, je snd nìj ší ménì ná kld né mo ni to ro vt pr cov ní ky n vý rob ní lin ce než práv ní ky. N køiv ce práv ní kù (v gr fu 6 ozn èe no in de xem ) bude v ko neè ném roz ho do vá ní zvo len bod více vpr vo dole (A), n - opk u pr cov ní kù n vý rob ní lin ce (v gr fu ozn èe no in de xem l) bude bod blíz ko po èát ku køiv ky (L). Cel ko vý roz díl ve mzdách je z èás ti zpù so ben efek tem roz dí lu oèe ká v ných mezd n trhu prá ce (roz díl v pro duk ti vi tì) z èás ti roz díl nou ná kld - nos tí monitoringu Em pi ric ké tes to vá ní vzt hu mezi výší mzdy kv li tou mo ni to rin gu Mo ni to ring ne lze snd no pro vá dìt ni z hle di sk kvn ti t tiv ní ho, ni kv li t tiv - ní ho. K mì øe ní jeho kvn ti ty se po uží v jí dvì hlv ní me to dy: buï lze mì øit jeho frek ven ci nebo in ten zi tu, kte rá se p ro xi mu je po mì rem mezi poè tem kon tro lo rù kon tro lo v ných z mìst nn cù, nebo po užít k mì øe ní tech no lo gie mo ni to rin gu ve - li kost fir my. Ani jed n z tìch to me tod všk ne umož òu je mìøit kv litu mo ni to rin gu, ne bo s ros tou cí ve li kos tí fir my je kon tro l z mìst nn ce pøi prá ci ná kld nìj ší. B. T. Eing s J. E. P y nem (1999) zkou m li exis ten ci sub sti tuè ní ho vzt hu mezi kv li tou mo ni to rin gu výší mzdy. Jko zdroj dt po uži li N ti o nl Lon gi tu di nl Sur - ve ys of Youth (NLSY). Vý sled ky je jich vý zku mu pod po ru jí pøed po vìï mo de lu efek - tiv nost ních mezd, že z mìst nn ci pr cu jí cí ve vìt ších pr cov ních sku pi nách (ve li POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

9 kost pr cov ní sku pi ny je de fi no vá n jko po èet pr cov ní kù, n nìž do hlí ží je den kon tro lor) jsou lépe pl ce ni, což je tvr ze ní kon zis tent ní se vzt hem mezi mo ni to - rin gem výší mzdy. Bìž nou pr xí pøi n lý ze efek tiv nost ních mezd je po užít ve li kost fir my k p ro xi - m ci ná kl dù n mo ni to ring. Vhod nìj ší je všk vy jád øit sku teè né ná kl dy v pe nì - zích. T ko vým zpù so bem mìøí mo ni to ring B. T. Eing P. V. Wun n v (2002). Sou bor dt po chá zí opìt z N ti o nl Lon gi tu di nl Sur ve ys of Youth (1996), kte rý umož òu je mì øit in ten zi tu mo ni to rin gu, tj. ná kl dy, jež fir m vy n klá dá n kon tro lu ty pic ké ho pr cov ní k, v do l rech. Vý sled ky je jich prá ce n zn èu jí, že mezi ná kl - dy n mo ni to ring mzdou, kte rá je vy plá ce n zmìstnnci, existuje negtivní vzth. Exis ten ci sub sti tuè ní ho vzt hu mezi kv li tou mo ni to rin gu výší mzdy zkou má tké J. B. Re bit zer (1994). Mo ni to ring je mì øen po mìr nì ne ob vyk lým zpù so bem. Je po psán dum my pro mìn nou, kte rá n bý vá hod no ty 1, po kud jsou z mìst nn ci po vin ni hlá sit nd øí ze né mu, kte rý n je jich èin nost do hlí ží (tj. kon tro lo ro vi), veš ke - ré ne ho dy, úr zy n pr co viš ti po tí že s bez peè nos tí prá ce. V opè ném pøí p dì n bý vá pro mìn ná nu lo vé hod no ty. Vý sled ky n lý zy n po ví d jí, že tm, kde z - mìst n v tel do hlí ží n z mìst nn ce, je jim vy plá ce n niž ší mzd. Ten to poz n tek je sice kon zis tent ní s mo de lem efek tiv nost ních mezd, je všk nut no z hr nout do úv hy zpù sob mì øe ní mo ni to rin gu. Kon tro l v této n lý ze ne zn me ná kon tro lu kv li ty od ve de né prá ce, le spí še kon tro lu bez peè nos ti pro vo zu. V t ko vém po je tí vý sled ky po tvr zu jí spí še kon cept kom pen zè ních roz dí lù. Pod le to ho to kon cep tu jsou roz dí ly ve mzdách z mìst nn cù, kte øí mjí po do bné schop nos ti pro duk ti vi - tu prá ce, zpù so be ny roz díl ný mi pr cov ní mi pod mín k mi. Tm, kde je do dr žo vá n niž ší bez peè nost prá ce, do stá v jí z mìst nn ci vy pl ce nou vyš ší mzdu. Do d teè - ná mzd je kom pen z cí z ne bez peè nìj ší pr cov ní pod mín ky, ni ko li z kvlitnìji odvádìnou práci. 5. Zá vìr K tomu, by z mìst n v tel mo ti vo vl z mìst nn ce k vyš ší efek ti vi tì prá ce, mu jko ná stroj mùže slou žit zvý še ní mzdy (cukr). Dl ším ná stro jem, kte rý spo lu se mzdou vy tvá øí vý sled ný efekt, je mo ni to ring (biè). Je-li z mìst n nec pøi sti žen pøi ne kv lit nì od vá dì né prá ci je s ním ukon èen pr cov ní vzth, je jeho új mou roz díl mezi sou ès nou mzdou (vyš ší než rov no váž nou) mzdou, kte rou zís ká n trhu prá - ce pøi hle dá ní no vé ho mís t. Sou ès nì vzni ká n trhu prá ce ne do bro vol ná ne z - mìst n nost exis tu je ur èi tá prv dì po dob nost, že si nové mís to vù bec ne nj de. Výše mzdy mo ni to ring jsou do znè né míry vzá jem ný mi sub sti tu ty z mìst n v - tel mùže n zá kl dì je jich re l tiv ní ná kld nos ti vo lit je jich rùz né kom bi n ce. Mož - nost (ob tíž nost) kon tro ly z mìst nn cù se liší jk u rùz ných po vo lá ní, tk u rùz ných z mìst n v te lù. Èím je kon tro l ob tíž nìj ší (ná kld nìj ší), tím více se z mìst n v - te li vy pl tí sub sti tu o vt mo ni to ring zvý še ním mzdy. Fk to rem, kte rý je klí èo vý pro de ter mi n ci výše mzdy in di vi du ál ní ho z mìst nn ce, je ved le jeho pro duk ti vi ty tké mož nost (ná kld nost) kon tro ly. Pøi vy so ké prv dì po dob nos ti od h le ní vy plá cí z - mìst n v tel z mìst nn ci mzdu blíz kou mzdì rov no váž né. Exis ten ci vyš ší mzdy než rov no váž né lze vy svìt lit n zá kl dì r cio nál ní ho cho vá ní z mìst n v te lù. Nej de o sel há ní, z mìst n v te lé vy plá ce ním vyš ší mzdy m xi m li zu jí svùj zisk. Dù sled kem je vznik ne do bro vol né ne z mìst n nos ti, n trhu prá ce vzni ká pøe vis n bíd ky nd po ptáv kou. Li te r tu r PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3,

10 Aker lof, G. A.: L bor Con trcts s Pr ti l Gift Ex chn ge. The Qu rter ly Jour nl of Eco no mics, 1982, s Bliss, C., Stern, N.: Pro duc ti vi ty, W ges nd Nut ri ti on. Jour nl of De ve lop ment Eco no mics, 1978, s Ds gup t, P., Ry, D.: Ine qu li ty s De ter mi nnt of Ml nut ri ti on nd Unem plo y ment. Eco no - mic Jour nl, 1987, s Eing, B. T., Pyne, J. E.: The Trde-off bet e en Su per vi si on nd W ges: Evi den ce of Ef fi ci en - cy W ges from the NLSY. Sout hern Eco no mic Jour nl, 1999, s Eing, B. T., Wun n v, P. V.: The Trde-off bet e en Su per vi si on Cost nd Per for mn ce B sed Py: Does Gen der Mt ter? Mid dle bu ry Col le ge Eco no mics, 2002 (Dis cus si on P per No ). Jen sen, M. C., Mec kling, W. H.: The o ry of the Firm: M n ge ri l Be h vi or, Agen cy Costs nd O ner ship Struc tu re. Jour nl of Fi nn ci l Eco no mics, 1976, è. 4, s L ze r, E. P.: In cen ti ve Con trcts. Cm brid ge, MA, NBER 1986 (Wor king P per No. 1917). L ze r, E. P., Ro sen, S.: Rnk-Order Tour n ments s Op ti ml L bor Con trcts. Jour nl of Po li - ti cl Eco no my, 1981, s Re bit zer, J. B.: Is There Trde-off bet e en Super vi si on nd Wges? An Empi ri cl Test of Effi - ci en cy Wge TU DO RY. Jour nl of Eco no mic Be h vi or nd Or g ni z ti on, 1994, s S lop, S., S lop, J.: Self-Selection nd Tur no ver in the L bor Mr ket. Qu rter ly Jour nl of Eco - no mics, 1976, s Schlicht, E.: L bour Tur no ver, Wge Struc tu re, nd N tu rl Unem plo y ment. Jour nl of In sti tu ti - o nl nd The o re ti cl Eco no mics, 1978, s Sh pi ro, C., Stig litz, J. E.: Equ i lib ri um Unem plo y ment s Wor ker Dis cip li ne De vi ce. Ame ri - cn Eco no mic Re vi e, 1984, s Stig litz, J.: Al ter n ti ve The o ri es of Wge De ter mi n ti on nd Unem plo y ment in LDCs: The L bor Tur no ver Mo del. Qu rter ly Jour nl of Eco no mics, 1974, s Stig litz, J.: The Ef fi ci en cy Wge Hy po the sis, Sur plus L bour, nd the Dis tri bu ti on of In co me in LDCs. Ox ford Eco no mic P pers, 1976, s Yel len, J. L.: Ef fi ci en cy Wge Mo dels of Unem plo y ment. Ame ri cn Eco no mic Re vi e, 1984, s We iss, A.: Ef fi ci en cy W ges Mo dels of Unem plo y ment, L y offs, nd Wge Dis per si on. Prin - ce ton, Prin ce ton Uni ver si ty Press We iss, A. M.: Job Qu e u es nd L y offs in L bor Mr kets ith Fle xib le W ges. Jour nl of Po li ti cl Eco no my, 1980, s Ab strct: 346 POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

11 NON-CLEARING EQU I LIB RI UM ON THE LA BOUR MAR KET AS A CON SE QU EN CE OF RA TI O NAL BE HA VI OUR (mo del of trde-off bet e en ge le vel nd mo ni to ring) Ju lie CHY TI LO VÁ, F cul ty of So ci l Sci en ces of Chr les Uni ver si ty, Ople t lo v 26, CZ Pr gue 1 (e-mil: chy ti lov@se znm.cz). One of the em ployer s pro blems in his re lti on ship to the em ployee is li mi ted en for ce bi li ty of ork-qu li ty. The re re to types of in stru ments: the em ployer hs t hnd hi le mo ti v ting em ployees for higher ef fi ci ency higher ge s crrot nd mo ni to ring s stick. The se to in stru ments cn be mu tu l ly sub sti tu t ble. The more cost ly the su per vi si on is, the more con ve ni ent for the em ployer is to sub sti tu te it by the ge in cre se. The key de ter mi nnt for ge le vel of in di vi du l em ployee is not only the l bour pro ducti vi ty, hich is usu l ly con si de red, but the de gree of mo ni to ring costs s ell. The bo ve men ti o ned p pro ch l los us to ex pl in the exis ten ce of bo ve-equi lib ri um ge le vel in the en vi ron ment of rti o nl be h vi our. We re not de ling ith mr ket fi lu re, the em ployers m xi mi ze their profits. As consequence there is involuntry unemployment on the lbour mrket persisting in the long-run. Key ords: ges, ef fi ci ency ge mo dels, unem ploy ment, mo ni to ring JEL Cls si fi c ti on: J30, J41, J60 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3,