UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenských věd

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenských věd ŠÁRKA HEJNÁ III. ročník prezenční studium Obor: Specializace v pedagogice společenské vědy se zaměřením na vzdělávání a anglická filologie VEŘEJNÝ OCHRÁNCE LIDSKÝCH PRÁV V ČR VE SROVNÁNÍ S EVROPSKÝM VEŘEJNÝM OCHRÁNCEM PRÁV Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Antonín STANĚK, Ph.D. Olomouc 2009

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze uvedené prameny a literaturu. V Olomouci dne Šárka Hejná 2

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce, panu Mgr. Antonínu Staňkovi, Ph.D., za poskytnutí cenných rad a připomínek při zpracování této bakalářské práce. 3

4 OBSAH 1. Úvod Evropský ombudsman Český ombudsman Srovnání činnosti ombudsmanů za rok Evropská síť veřejných ochránců práv Závěr Prameny a literatura Přílohy

5 1. Úvod Veřejný ochránce práv. Instituce některými lidmi odmítána, některými vřele vítána. V dnešní době avšak velice důležitý orgán, který je lidmi stále častěji využíván. Kancelář ombudsmana je mnohdy poslední možnost, kam se občané České republiky mohou obrátit v případě, že s nimi nebylo zacházeno a jednáno podle zákona. V odborné politické literatuře je ombudsman vymezen jako státní úředník jmenovaný parlamentem, který vyšetřuje stížnosti obyvatelstva na vládu, úřady a jejich jednotlivé představitele. 1 V politologickém slovníku je instituce ombudsmana vysvětlena jako vyplnění mezery v systému právní ochrany ve státě. Ombudsman může být pro celý stát, mohou ale existovat i místní (regionální). Ombudsman je pověřován ke své činnosti parlamentem Mezi prostředky jeho působení v roli ochránce lidských a občanských práv patří doporučení příslušným orgánům exekutivy a zprávy předkládané parlamentu s návrhy řešení některých spíše koncepčních otázek na úseku ochrany práv jedince. Ombudsman nemá rozhodovací pravomoc a nemůže vydávat úřadům, proti kterým směřují často stížnosti občanů, závazné pokyny. 2 Veřejný ochránce práv (dále jen ombudsman, ochránce ) není záležitost pouze České republiky. Většina evropských států jako např. Švédsko, Velká Británie, Itálie, Rakousko a Portugalsko mají svého ombudsmana. Česká republika je součástí Evropské unie 3 a první polovina roku 2009 je ve znamení českého předsednictví v Evropské unii. Jelikož i Evropská unie má svého ombudsmana, tak by nám, podle mého názoru, jeho činnost neměla zůstat utajena a měli bychom mít povědomí o tom, s jakými problémy se na něj jako občané ČR a zároveň Evropské unie můžeme obrátit. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla srovnat českého a evropského veřejného ochránce práv. Jejich srovnání proběhne na základě jejich pravomocí, např. forma stížnosti a její podání do kanceláře ombudsmana, průběh a výsledky šetření při vyřizování stížnosti ombudsmanem, návštěva institucí při šetření, 1 ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha : Libri, s ADAMOVÁ, Karolina, et al. Politologický slovník. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s Česká republika se stala členem Evropské unie v roce

6 studium spisů, které se týkají stížnosti a následné uzavření stížnosti se závěrem, ke kterému ombudsman dospěl atd. Hlavní prameny, od kterých se komparace ombudsmanů bude odrážet, je v České republice ústavní zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. V Evropské unii byla instituce ombudsmana zřízena na základě Maastrichtské smlouvy (Smlouvy o EU). Pravidla pro výkon jeho funkce jsou připojena v Jednacím řádu Evropského parlamentu, Příloha X: Výkon funkce veřejného ochránce práv. 4 4 Pravidla pro výkon funkce evropského ombudsmana přijal Evropský parlament 9. března In

7 2. Evropský ombudsman Instituce Evropského ombudsmana byla zřízena Maastrichtskou smlouvou (Smlouva o EU) v roce Pravidla pro výkon jeho funkce přijal Evropský parlament 9. března 1994 a jsou připojena v Příloze X Jednacího řádu Evropského parlamentu. Evropský ombudsman 5 je do své funkce jmenován Evropským parlamentem po každých volbách do Evropského parlamentu na dobu volebního období, které trvá 5 let. 6 Evropský ombudsman může být do své funkce jmenován i opakovaně. Veřejný ochránce práv je vybírán z osob, které jsou občany Evropské unie, mají plná občanská a politická práva, poskytují veškeré záruky nezávislosti, splňují podmínky požadované pro výkon nejvyšších soudních funkcí ve své zemi nebo mají obecně uznávané zkušenosti a způsobilost pro výkon funkce veřejného ochránce práv. 7 Ombudsman vykonává svou práci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství a občanů EU, při plnění funkce nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani orgánu a musí se zdržet veškerých činností, které jsou neslučitelné s povahou jeho funkce. 8 Evropský ombudsman při nástupu do výkonu své funkce skládá slib. Před Soudním dvorem Evropských společenství se zavazuje, že bude vykonávat svou funkci zcela nezávisle a nestranně a plnit po celou dobu výkonu své funkce i po jejím ukončení povinnosti z ní vyplývající, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po skončení výkonu funkce veřejného ochránce práv. 9 5 Od r je v čele úřadu Nikiforos Diamandouros. Je to jeho 2. funkční období. In Funkční období Evropského ombudsmana je tedy shodné s volebním obdobím Evropského parlamentu. 7 Článek 6.2, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES, Článek 8, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES, Článek 9, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES,

8 Evropský ombudsman ve své funkci končí, pokud jeho funkční období uplynulo, dále pozbývá své funkce odstoupením či odvoláním. Odvolán může být z důvodu, že již nesplňuje podmínky požadované k výkonu nebo pokud se dopustil vážného pochybení. Odvolání provádí Soudní dvůr Evropského společenství na žádost Evropského parlamentu. Ombudsman může svoji funkci vykonávat až do té doby, kdy je jmenován jeho nástupce. Pokud ombudsman skončí ve své funkci předčasně, pak je nový ombudsman jmenován do tří měsíců od uvolnění funkce na dobu zbývající do konce volebního období. 10 Sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu. 11 Ombudsmanovi je při jeho práci nápomocen sekretariát, v jehož čele stojí vedoucí, kterého ochránce sám jmenuje. Sekretariát se skládá z profesionálů, kteří hovoří mnoha jazyky. Z tohoto důvodu jsou schopni vyřešit stížnosti ve všech z 23 jazyků Evropské unie. 12 Úřad ombudsmana se dělí na Evropského veřejného ochránce práv a jeho sekretariát, generálního tajemníka a jeho sekretariát, dále na právní oddělení a administrativní a finanční oddělení. Na úředníky a zaměstnance sekretariátu ombudsmana se vztahují nařízení a předpisy vztahující se na úředníky a zaměstnance Evropských společenství. Jejich počet je každoročně stanoven v rámci rozpočtového procesu. Úředníci Evropských společenství a členských států, kteří jsou jmenováni zaměstnanci sekretariátu veřejného ochránce práv, jsou ve služebním zájmu vyčlenění pro veřejného ochránce práv se zárukou, že budou přijati zpět do své původní funkce. 13 Ombudsman šetří stížnosti podané na orgány a instituce Evropské unie. Můžeme se na něj obrátit se stížností na nesprávný úřední postup orgánů a institucí, kterými jsou Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropská 10 Článek 7 a 8, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES, Článek 13, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES, Tým veřejného ochránce práv. In Článek 11 a 12, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES,

9 atd.). 14 Nesprávným úředním postupem se myslí špatná nebo nedostatečná zpráva, komise, Soudní dvůr Evropských společenství (s výjimkou jeho soudních pravomocí), Evropský účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů Evropské unie, Evropská investiční banka, Evropská centrální banka, Evropský úřad pro výběr pracovníků (EPSO), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Evropský policejní dvůr (Europol), decentralizované agentury (jako např. Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, Evropská agentura pro životní prostředí, Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu, ke kterým dochází při porušování lidských práv, nerespektování zásad dobré správy nebo jednání v případě, kdy určitý orgán nejedná v souladu s právem. Nesprávným úředním postupem může např. být administrativní nesrovnalost, nepoctivost, diskriminace, zneužití pravomoci, nezodpovězení podání, odmítnutí poskytnout informace nebo zbytečné průtahy. 15 Evropskému ombudsmanovi si může stěžovat každý občan EU nebo každý, kdo má trvalé bydliště na území členského státu. Stížnosti mohou podávat i firmy, sdružení nebo jiné instituce se sídlem v Unii. Veřejný ochránce práv může informovat dotčený orgán o podané stížnosti s tím, aby problém vyřešil. Pokud není možné případ uspokojivě vyřešit v průběhu šetření, snaží se veřejný ochránce práv, je-li to možné, najít smírné řešení, které odstraní pochybení a uspokojí stěžovatele. Pokud pokus o smírné řešení selže, může veřejný ochránce práv navrhnout opatření k nápravě. Pokud orgán navrhovaná opatření nepřijme, může podat zvláštní zprávu Evropskému parlamentu. 16 Veřejný ochránce práv nemůže šetřit stížnosti proti státním, regionálním nebo místním správním úřadům členských států, a to ani v případě stížností týkajících se záležitostí EU. Mnohé z těchto stížností by mohly být adresovány vnitrostátním nebo regionálním veřejným ochráncům práv a nebo petičním 14 Co je institucí nebo orgánem EU? In Co je nesprávný úřední postup. In Jaký výsledek můžete očekávat. In

10 výborům vnitrostátních nebo regionálních parlamentů. 17 Dále nemůže šetřit činnost národních soudů či veřejných ochránců práv. Evropský ombudsman není odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná těmito orgány a stížností podaných proti podnikům či soukromým osobám. Aby stížnost (viz. příloha č. 1) podaná evropskému ombudsmanovi mohla být řádně vyšetřena, tak musí obsahovat tyto náležitosti: autor a předmět stížnosti, stížnost musí být podána do dvou let od okamžiku, kdy se stěžovatel dozvěděl o skutečnosti, z nichž stížnost vychází, dále stížnosti musí předcházet vhodné administrativní kroky vůči danému orgánu nebo instituci a pokud se stížnost týká pracovněprávních vztahů mezi orgány a institucemi a jejich úředníky a ostatními zaměstnanci, musí být před podáním stížnosti vyčerpány možnosti vnitřních správních žádostí a stížností. 18 Může se stát, že stížnost nespadá do kompetencí evropského ombudsmana. V tomto případě evropský ombudsman doporučí stěžovateli jiný orgán, na který se má obrátit, aby jeho stížnost mohla být řádně vyšetřena. Pokud se stížnost jeví jako odůvodněná, tak veřejný ochránce práv ji může přímo postoupit jinému kompetentnímu orgánu, ovšem pouze se souhlasem stěžovatele. V řešení stížností evropský ombudsman spolupracuje se svými národními a regionálními protějšky v členských státech prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv. 19 Všechny došlé stížnosti do kanceláře evropského ombudsmana jsou evidovány a potvrzeny do týdne po obdržení. 20 Stížnost je prozkoumána, zda je možné zahájit vyšetřovaní a do jednoho měsíce je stěžovatel informován o výsledcích tohoto prozkoumání. Pokud ombudsman nezahájí šetření stížnosti, tak je stěžovatel informován kvůli jakým důvodům se tak děje a v dopise je mu doporučeno, na jaké orgány se má obrátit Čím se zabývá evropský veřejný ochránce práv? In DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Evropská společenství, s Evropská síť veřejných ochránců práv slouží k usnadňování a urychlování předávání stížností příslušným národním nebo regionálním veřejným ochráncům práv nebo podobným orgánům. 20 Potvrzující dopis je zaslán stěžovateli. Informuje ho o postupu šetření, dále obsahuje referenční číslo, jméno a telefonní číslo pracovníka, který se stížností zabývá. 21 DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Evropská společenství, s

11 Prvním krokem v šetření stížnosti je, že ombudsman předá stížnost dotčenému orgánu nebo instituci, které jsou do tří kalendářních měsíců povinni zaslat své stanovisko veřejnému ochránci práv. Podle zásady korektního postupu nesmí rozhodnutí veřejného ochránce práv o určité stížnosti přihlížet k informacím obsaženým v dokumentech, které poskytl buď stěžovatel, nebo orgán či instituce Společenství, pokud druhá strana neměla možnost se s těmito dokumenty seznámit a vyjádřit své stanovisko. 22 Z tohoto důvodu ombudsman stanovisko orgánu či instituce Společenství zašle stěžovateli, který má právo se k tomuto stanovisku vyjádřit a podat připomínky. Podle čl. 3 odst. 2 statutu veřejného ochránce práv musí orgány a instituce Společenství poskytnout ochránci požadované informace a umožnit mu přístup k potřebné dokumentaci. Odmítnutí přístupu k požadovaným informacím je možné pouze pokud jsou tyto informace ve statutu utajení. Pravomoc nahlížení do spisů a příslušné dokumentace ombudsmanovi umožňují ověřovat úplnost a přesnost informací, které mu byly poskytnuty. Tato skutečnost je pro stěžovatele zárukou, že ochránce bude provádět důkladné a úplné šetření. V průběhu šetření můžou být zaměstnanci orgánů a institucí Společenství požádáni o svědectví. Podle čl. 3 odst. 2 statutu jsou povinni na žádost ombudsmana svědčit, vypovídají jménem svého úřadu, v souladu s jeho pokyny a jsou stále vázáni služebním tajemstvím. Všechny stížnosti se projednávají veřejně, pokud stěžovatel nepožádal, aby se se stížností nakládalo jako s důvěrnou. 23 V průběhu šetření se ochránce spolu s dotyčnými orgány snaží najít vhodné řešení, aby bylo možno nesprávný úřední postup napravit a stížnost uspokojivě vyřídit. O každém kroku v šetření je stěžovatel informován. Ombudsman může dojít ke dvěma závěrům. Prvním je, že na základě stížnosti a následným šetřením nezjistil nesprávný úřední postup. V tomto případě o závěru vyrozumí stěžovatele. 22 DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Evropská společenství, s Článek 2, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES,

12 Druhým případem je, že ombudsman odhalí nesprávný úřední postup, uvědomí dotyčný orgán nebo dotyčnou instituci, a případně předloží návrhy doporučení. Dotyčný orgán nebo dotyčná instituce zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců odůvodněné stanovisko. 24 Ombudsman se vždy snaží dosáhnout oboustranného pozitivního výsledku a smírného řešení. Smírného řešení je možno dosáhnout tehdy, když dotyčný orgán nebo instituce nabídnou stěžovateli odškodnění. Tato nabídka je učiněna bez přiznání právní odpovědnosti a vytvoření právního precedentu. Pokud nelze dosáhnout smírného řešení nebo je snaha o takové řešení neúspěšná, ombudsman má v tomto případě dvě možnosti - uzavření kritické poznámky nebo podání návrhu doporučení. Kritická poznámka je obvykle použita v případě, že i) dotyčná instituce již nemůže nesprávný úřední postup napravit, ii) tento nesprávný úřední postup zřejmě nemá obecné důsledky a iii) podle všeho není třeba, aby veřejný ochránce práv činil následné kroky. Kritická poznámka se učiní také tehdy, když se veřejný ochránce práv domnívá, že návrh doporučení by byl zbytečný nebo že k případu, v němž dotčený orgán nebo instituce nepřijmou návrh doporučení, není vhodné předložit zvláštní zprávu Parlamentu. 25 Kritická poznámka je tedy potvrzení stěžovateli, že je jeho stížnost oprávněná a dotyčnému orgánu ukazuje, že postupoval nesprávně a čeho by se v budoucnu měl vyvarovat. Doporučení ombudsman navrhuje v případech, kdy dotčený orgán nesprávný úřední postup může napravit, nebo kdy je nesprávný úřední postup závažný a nebo má obecné důsledky. V těchto případech ombudsman dotčenému orgánu nebo instituci podá návrh doporučení. Podle čl. 3 odst. 6 statutu veřejného ochránce práv musí orgán nebo instituce do 3 měsíců zaslat podrobné stanovisko, které může obsahovat přijetí rozhodnutí ochránce a následný popis opatření spojených s cílem uplatnit navrhovaná opatření. Pokud veřejný ochránce práv nepovažuje podrobné stanovisko za uspokojivé, může vypracovat zvláštní zprávu pro Evropský parlament o případu nesprávného úředního postupu. Zpráva může 24 Článek 3, odst. 6, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES, DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Evropská společenství, s

13 obsahovat doporučení. 26 Stěžovatel je ochráncem vyrozuměn o výsledcích šetření a o stanoviscích dotyčných orgánů či institucí a také o případných doporučeních podaných ombudsmanem. 27 Evropský ombudsman může zahájit šetření stížnosti z vlastního podnětu. Tímto se rozumí, že ombudsman může šetřit i případy nesprávného úředního postupu, na které byl upozorněn osobou, která nemá právo podat stížnost. V tomto případě jsou vyšetřovací možnosti ochránce stejné, jako v případě šetření stížností. Evropský ombudsman každý rok podává souhrnnou zprávu o všech svých šetřeních Evropskému parlamentu. Tato zpráva obsahuje přehled stížností a šetření, které ombudsman přijal, vyšetřoval nebo postoupil jinému orgánu za příslušný rok, dále zde uveřejňuje shrnutí rozhodnutí, které ve vyřešených případech vynesl. Publikuje zde také vztahy s orgány a institucemi Evropské unie, vztahy a setkání s veřejnými ochránci práv a obdobnými orgány a uveřejňuje, kam a jaké podnikl informační návštěvy, jaké konference a setkání navštívil či pořádal a jaké publikace úřad ombudsmana vydal. Poslední část je věnována přílohám, kde jsou uvedeny statistiky, rozpočet ombudsmana, jména zaměstnanců a rejstřík rozhodnutí, které ombudsman provedl. 26 Část B, čl. 8.4., Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES, Článek 3, odst. 7, Příloha X Jednacího řádu Evropského parlamentu. In EP ANN-10+DOC+XML+V0//CS&language=CS&navigationBar=YES,

14 3. Český ombudsman 28 Úspěšným rokem pro vznik instituce veřejného ochránce práv v České republice (dále jen ČR ) se stal rok 1999, kdy ústavním zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, byl tento monokratický orgán zřízen. 29 Institut ombudsmana ovšem není zakotven v Ústavě České republiky. Podle 2 zákona č. 349/1999, Sb., ve znění pozdějších předpisů, je Ochránce volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné. Ochránce může být zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Ochráncem se může stát každý, kdo je volitelný do Senátu. 30 Ochránce vykonává svou funkci nezávisle a nestranně. 31 Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora a soudce, jakož i s jakoukoliv činností ve veřejné správě, dále je neslučitelná s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce. Ochránce také nesmí být členem žádné politické strany či politického hnutí. Ochránce při svém vstupu do funkce vykonává slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Slib může vykonat až následující den po uplynutí funkčního období předešlého ochránce. Slib ochránce zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.". 32 Pokud ochránce nesloží slib do 10 dnů od svého zvolení, pak je brán, jako by nebyl zvolený. V ČR ombudsman pozbývá svoji funkci dnem následujícím po dni, kdy: 28 V čele úřadu Veřejného ochránce práv v ČR je od roku 2000 pan JUDr. Otakar Motejl. V roce 2006 mu začalo 2. funkční období. In Návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna PČR těsnou většinou dne a Senát dne Do Senátu je volitelný každý občan, pokud splňuje následující podmínku: musí mít min. 40 let. 31 5, odst. 1, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 32 4, odst. 1, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 14

15 a) uplynulo jeho funkční období, b) nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl ochránce odsouzen pro trestný čin, c) přestal být volitelným do Senátu, d) se ujal výkonu funkce uvedené v 3 odst. 1 nebo vykonává činnost ve veřejné správě, anebo e) předsedovi Poslanecké sněmovny bylo doručeno písemné prohlášení ochránce, že se této funkce vzdává. 33 Ve výše uvedených případech je na řadě tento postup: předseda Poslanecké sněmovny vysloví jeden z výše uvedených bodů a následně o tom písemně informuje osobu, která svou funkci ochránce ztratila. Pokud ochránce vykonává činnost, která je s výkonem jeho funkce neslučitelná, Poslanecká sněmovna ho z funkce ochránce odvolá a opět ho písemně informuje. Ve všech případech odvolání z funkce ombudsmana Poslanecká sněmovna informuje Senát, prezidenta republiky, veřejnost a také Poslaneckou sněmovnu. Volba nového ombudsmana se koná ve lhůtě počínající šedesátým dnem před uplynutím funkčního období ochránce a končící dnem jeho uplynutí. Uvolníli se funkce ochránce před skončením jeho funkčního období, koná se volba ochránce do 60 dnů. 34 Nebyl-li ochránce zvolen za výše uvedených 2 možností, koná se jeho volba ve lhůtě 60 dnů. Sídlem veřejného ochránce práv je Brno. Zde sídlí také jeho kancelář. 35 Kancelář veřejného ochránce práv je organizační složkou státu a má zabezpečit odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti ochránce. 36 Postavení Kanceláře je upraveno Statutem Kanceláře veřejného ochránce práv, který byl vydán dne 31. ledna 2001 JUDr. Otakarem Motejlem. 37 V čele kanceláře stojí vedoucí, 38 který vykonává svoji činnost podle pokynů ombudsmana. Vedoucího jmenuje a odvolává ochránce. Kancelář 33 6, odst. 1, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 34 6, odst. 1, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 35 Sídlem Kanceláře je Brno, Údolní VOP Kancelář veřejného ochránce práv. In VOP Kancelář veřejného ochránce práv. In Současným vedoucím kanceláře VOP je Mgr. Filip Glotzmann. 15

16 ombudsmana se člení na Sekretariát veřejného ochránce práv a zástupce veřejného ochránce práv, odbor právní, odbor administrativních a spisových služeb a odbor vnitřní správy. Kancelář veřejného ochránce práv hospodaří s rozpočtovými prostředky samostatné kapitoly státního rozpočtu a z tohoto důvodu předkládá Poslanecké sněmovně a následovně zveřejňuje Výroční zprávu za příslušný kalendářní rok. Kdykoliv také ochránce může vystoupit před Poslaneckou sněmovnu se sdělením, které chce vyslovit. Do kompetence ombudsmana spadají: ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, orgány územních samosprávných celků při výkonu státní správy, a není-li dále stanoveno jinak na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, dále na zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny. 39 Z výše uvedeného vyplývá, že se na ochránce můžeme obrátit pokud máme problémy s úřady a dalšími institucemi, které vykonávají státní správu a pokud je takové jednání v rozporu s právem, nebo sice právu neodporuje, ale je jinak vadné či nesprávné, tzn., že neodpovídá principům demokratického právního státu a principům dobré správy nebo jsou-li tyto orgány nečinné. 40 Ochránce má z pravomoci zákona oprávnění provádět v jednotlivých věcech nezávislá šetření. Nemá ovšem právo nahrazovat činnost orgánů státní správy a z tohoto důvodu nemůže v těchto věcech měnit nebo rušit rozhodnutí, která již byla vyslovena. Pokud ovšem při svém šetření zjistí, že došlo k pochybení, může od příslušných institucí a úřadů požadovat, aby provedly nápravu. V takovém případě má ochránce možnost rozhodnout o zahájení šetření z vlastní iniciativy, nepotřebuje k tomu návrh stěžovatelů. 39 1, odst. 2, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 40 Pravomoci možnosti VOP [cit. dne ]. Dostupný z: 16

17 Ochránce není oprávněn zasahovat do soukromoprávních vztahů či sporů (i pokud je spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i pokud je zaměstnavatelem státní úřad). Dále nemá oprávnění zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, není odvolacím místem proti jejich rozhodnutí a není oprávněn zasahovat do činností institucí, kterými jsou: a) soudy všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocí, b) rozhodovací činnost státních zastupitelstvích, c) Parlament, prezident republiky a vláda, d) Nejvyšší kontrolní úřad, e) zpravodajské služby České republiky, f) orgány činné v trestním řízení. 41 Od roku 2006 je povinností ombudsmana vykonávat systematické preventivní návštěvy všech míst a zařízení, kde se mohou nacházet nebo se nacházejí osoby omezené na svobodě. Tato povinnost vyplývá z mezinárodněprávních závazků ČR, kterým je Opční protokol k Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (viz. příloha č. 3). 42 Ochránce začne stížnost vyšetřovat, pokud mu podnět přijde od fyzické nebo právnické osoby jemu adresované, dále podnět adresovaný poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil, podnět adresovaný některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila nebo ochránce jedná z vlastní iniciativy. Stížnost lze ochránci podávat v písemné formě (viz. příloha č. 2), elektronickou poštou, pomocí interaktivního on-line formuláře elektronické podatelny, dále osobně nebo osobním podáním do podatelny. Zákon vyžaduje, aby podnět podal ten, kdo se dožaduje ochrany svých práv. 43 Pokud osoba, která podnět podává není osobou, která se dožaduje ochrany práv, pak zároveň s podnětem musí doložit plnou moc osoby, která se ochrany svých práv dožaduje. 41 Pravomoci možnosti VOP. In Ochrana osob omezených na svobodě. In Postup při podání podnětu a jeho náležitosti [cit. dne ]. Dostupný z: 17

18 Náležitosti podnětu jsou: jméno, příjmení, bydliště stěžovatele, u právnické osoby název, sídlo a osobu oprávněnou jejím jménem jednat, vylíčení podstatných okolností, včetně sdělení, zda věc, a s jakým výsledkem, byla předložena také jinému orgánu,označení úřadu či úřadů, vůči nimž směřuje, doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká byl neúspěšně vyzván k nápravě. Pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho stejnopis (kopii). 44 Pokud ombudsman při seznamování se s podnětem zjistí obsahové či formální vady podnětu, vyzve stěžovatele k jejich odstranění. Stěžovatel ve svém zájmu závady odstraní ve lhůtě stanovené ochráncem. Může se stát, že je ombudsmanovi doručen podnět, který nespadá do jeho pole působnosti nebo se netýká osoby, která podnět podala.v těchto případech ombudsman případ odloží. Dále může ochránce odložit podněty, které: nemají uvedené předepsané náležitosti a stěžovatel je ve lhůtě stanovené ochráncem nedoplnil, jsou zjevně neopodstatněné, od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v době doručení ochránci doba delší jednoho roku, které obsahují věc, které se podnět týká, tak je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, a ve kterých jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti. 45 V případě neodložení podnětu ombudsman zahájí jeho šetření. O začátku šetření je stěžovatel písemně vyrozuměn. Při šetření podnětu je ochránce oprávněn s vědomím vedoucích úřadů, a to i bez předchozího upozornění, vstupovat do všech prostor úřadů a provádět šetření spočívající v a) nahlížení do spisů, b) kladení otázek jednotlivým zaměstnancům úřadů, c) rozmluvě s osobami umístěnými v zařízeních podle 1 odst. 2, a to bez přítomnosti jiných osob Postup při podání podnětu a jeho náležitosti [cit. dne ]. Dostupný z: 45 Postup při podání podnětu a jeho náležitosti [cit. dne ]. Dostupný z: , zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 18

19 Při šetření podnětu ombudsman spolupracuje s úřady, od kterých získává informace, které jsou potřebné k vyřízení podnětu. V tomto případě jsou úřady ze zákona povinny na žádost ochránce poskytovat informace a vysvětlení, předkládat spisy a jiné písemnosti, písemně sdělovat stanoviska ke skutkovým a právním otázkám, realizovat důkazy, které jsou ombudsmanem navrhnuty a provádět úkony dozoru, ke kterým jsou podle zákona oprávněny a které ochránce navrhne. Ombudsman je oprávněn k tomu, aby mohl být přítomen při ústním jednání a provádění důkazů úřady a je oprávněn přítomným osobám klást otázky. 47 Ve vyřizování podnětů hrají důležitou roli státní osoby a orgány vykonávající státní správu. Může se totiž stát, že při šetření podnětu ochránce tyto osoby nebo orgány požádá o spolupráci. Státní osoby a orgány vykonávající státní správu jsou ze zákona povinny ochránci poskytovat pomoc, kterou si vyžádá. Podle odstavce 16a, odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují ochránci pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje o obyvatelích; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu. Ministerstvo vnitra poskytuje tyto údaje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poskytované informace se mohou týkat státních občanů ČR nebo cizinců, kteří jsou obyvateli na území ČR. V případě státních občanů ČR se poskytovanými údaji rozumí následující údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, 6. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 47 15, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 19

20 7. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení, údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 8. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 9. rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, 10. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 11. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. Pokud jde o cizince, kteří jsou obyvateli na území ČR, tak jsou to následující informace: jméno, popřípadě jména příjmení, jejich změna, rodné příjmení, datum narození, místo a stát, na jehož území se narodil, rodné číslo, státní občanství, druh a adresa místa pobytu, číslo a platnost povolení k pobytu, počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. Dále ministerstvo vnitra poskytuje ochránci údaje z registru rodných čísel. Jedná se o fyzické osoby, kterým bylo přiděleno rodné číslo. Tyto osoby avšak nejsou uvedeny v 16a, odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovány jsou následující údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) den, měsíc a rok narození, e) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila. 48 Ze všech poskytnutých údajů lze použít jen ty, které jdou použít u konkrétního případu a které jsou nezbytné pro splnění daného úkolu a, odst. 4, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 20

21 Při šetření podnětu může ombudsman dospět ke dvěma závěrům. První je, že v podnětu, který mu byl doručen k šetření, nezjistil žádné porušení právních předpisů a ani jiná pochybení. O tomto závěru písemně informuje stěžovatele i úřad, na který byla stížnost podána. Druhý závěr, který může nastat je, že ochránce při šetření podnětu zjistí porušení právních předpisů nebo jiná pochybení. Ombudsman následně vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním vyjádřil ve lhůtě 30 dnů. V případě, že úřad na výzvu k vyjádření se na stanovisko ombudsmana sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě a ochránce tato opatření shledá dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí tohoto stanoviska je návrh opatření k nápravě. 49 Ochránce má ve své pravomoci podle 19 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, navrhnout tato opatření k nápravě: a) zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, lze-li je zahájit z úřední moci, b) provedení úkonů k odstranění nečinnosti, c) zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení, d) zahájení stíhání pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, e) poskytnutí náhrady škody nebo uplatnění nároku na náhradu škody. V případě, že úřad od ombudsmana dostal závěrečné stanovisko, tak je povinen do 30 dnů od doručení sdělit ochránci, jaká opravná opatření ve věci udělal. Jestliže úřad ve lhůtě 30 dnů nesdělí ochránci, že provedl nápravu nebo jsou-li opatření k nápravě podle ochránce nedostatečná, pak ochránce vyrozumí nadřízený úřad a není-li takového úřadu, tak vládu nebo o svých zjištěních informuje veřejnost, které sdělí jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu. 50 Ombudsman je ze zákona povinen každoročně do 31. března předkládat Poslanecké sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za uplynulý 49 18, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů , zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 21

22 rok. 51 Zároveň je ombudsmanem informována i veřejnost, která je seznamována s jeho činností. Ombudsman má právo zúčastnit se jednání v Poslanecké sněmovně a jejího orgánu v případech, které se věcně týkají jeho působnosti. Pokud v Poslanecké sněmovně ochránce požádá o slovo, bude mu uděleno. 52 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR během roku provádí různé výzkumy, při kterých zjišťuje spokojenost či nespokojenost obyvatel ČR. Ve výzkumu prováděném Markétou Škodovou ve dnech se u obyvatel ČR zjišťovalo, jak by ohodnotili jednotlivé politické strany a instituce. Z vyhodnocených výsledků na tom byl nejlépe ombudsman, který dostal známku 2.33, dále prezident se známkou Za nimi následovaly jednotlivé politické strany, které dostaly známku 3 a horší. Tabulka č. 1 Hodnocení činnosti průměrná známka 53 V dalším výzkumu prováděném Danielem Kunštátem ve dnech se u obyvatel ČR zjišťovala důvěra k vrcholným politikům. Z vyhodnocených výsledků je patrné, že největší důvěru obyvatel České republiky má ombudsman JUDr. Otakar Motejl (68 %). Za ním následuje prezident ČR Václav Klaus (63 %). Další osobnosti české politické scény dostaly méně než 44 % hlasů. 51 Zpráva je současně zasílána do Senátu, prezidentu republiky, vládě, ministerstvům a jiným správním úřadům s působností po celém území státu. Vhodným způsobem (je i zveřejňována pro širokou veřejnost , odst. 3, zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 53 Hodnocení činnosti politických stran a institucí. In < =0&r=1&s=&offset=&shw=100745>,

23 Tabulka č. 2 Vyjádření důvěry či nedůvěry politikům srovnání (v %) 54 Jak je z provedených výzkumů patrné, tak ombudsman stojí v čele nejlépe hodnocených politických stran institucí a u občanů ČR má z vrcholných politiků největší důvěru. Podle těchto závěrů si myslím, že instituce ombudsmana je u občanů ČR vítána a i pro samotnou instituci ombudsmana jsou tyto výsledky pozitivní a naznačují, že tato instituce má smysl. 54 Důvěra k vrcholným politikům. In

24 4. Srovnání činnosti ombudsmanů za rok 2007 V této kapitole bych se chtěla zaměřit na srovnání činnosti ombudsmanů za rok Ke srovnání mi poslouží statistické údaje, které jsou uvedeny ve výročních zprávách jednotlivých ombudsmanů. Evropský ombudsman v roce 2007 obdržel nových stížností. Český ombudsman v roce 2007 obdržel podnětů. Jak u evropského, tak u českého veřejného ochránce práv je počet stížností nižší než v roce Evropskému ombudsmanovi bylo doručeno stížností v roce 2006, českému ombudsmanovi bylo v roce 2006 doručeno podnětů. Následující graf 57 mapuje počet stížností přijatých evropským ombudsmanem mezi roky Graf č. 1 - Počet stížností v letech Evropský ombudsman v roce 2007 řešil celkem případů. Z toho bylo 322 šetření, která byla neuzavřená k 31. prosinci 2006; 211 stížností, která čekala 55 DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Výtah a statistiky. Evropská společenství, s Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok vyd. Brno: Masarykova univerzita, s DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Výtah a statistiky. Evropská společenství, s

25 na rozhodnutí o přípustnosti k 31. prosinci 2006; dále stížností přijatých v roce 2007 a 6 šetření z vlastního podnětu evropského ochránce. Z celkového počtu přijatých stížností za rok 2007 bylo celkem 58 % podáno elektronicky, a to em nebo pomocí formuláře dostupného na internetových stránkách evropského veřejného ochránce práv. Graf č. 2 - Počet přijatých stížností českým ombudsmanem v letech rok 2005 rok 2006 rok 2007 Výše uvedený graf 58 znázorňuje počet přijatých podnětů v letech českým ombudsmanem. Kanceláře českého veřejného ochránce práv v roce 2007 osobně navštívilo občanů, z toho 730 občanů využilo možnost podat podnět ústně do protokolu a 762 osobám byla na místě poskytnuta právní rada, jakým způsobem mají svůj problém řešit osob využilo v daném období pro získání právní rady a na zjištění stavu vyřizování svého podnětu informační telefonní linky. Ochránce také přijímá podněty přijaté elektronicky, za rok 2007 bylo elektronickou poštou doručeno podnětů. Podání elektronických podnětů se v roce 2007 zvýšil o 11% oproti roku Z toho je zřejmé, že čím dál tím více lidí využívá služby internetu a také, že internet se dostává pomalu do každé domácnosti. Ne všechny přijaté stížnosti spadají do působnosti ombudsmanů. V roce 2007 bylo evropskému ochránci podáno 863 podnětů, které spadaly do jeho působnosti a podnětů, které do jeho působnosti nespadaly. 58 Data jsou převzata ze Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok vyd. Brno: Masarykova univerzita, s

26 Následné grafické znázornění 59 ukazuje z jakých důvodů byly stížnosti mimo působnost evropského ochránce. U žádostí spadající do působnosti evropského ombudsmana je zde znázorněno, kolik bylo přípustných a nepřípustných stížností a z jakých důvodů se tak stalo. Graf č. 3 - Stížnosti mimo působnost evropského ombudsmana U českého ombudsmana bylo v roce 2007 z celkového počtu přijatých podnětů stížností, které spadaly do jeho působnosti a stížností bylo podaných mimo působnost českého veřejného ochránce práv. 59 DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Výtah a statistiky. Evropská společenství, s

27 Evropský ochránce práv se v roce 2007 zabýval stížnostmi na tyto orgány: ve 413 případech se stížnost týkala Evropské komise, v 8 případech rady Evropské unie, ve 22 případech Evropského úřadu pro boj proti podvodům, v 59 případech Evropského parlamentu, v 87 případech Evropského úřadu pro výběr personálu a 59 stížností se týkalo dalších institucí Evropské unie, např. Evropského soudního dvoru, Evropské centrální banky, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Agentury Evropské unie pro základní práva, Europolu. Stížnosti na výše uvedené orgány Evropské unie se týkaly nesprávných úředních postupů. Lidé si nejvíce stěžovali na nedostatek transparentnosti, včetně poskytnutí informace; dále na nespravedlnost a zneužití pravomoci; na neuspokojivý postup; jiné nesprávné úřední postupy; neodůvodněné průtahy; diskriminaci; nedbalost úřadů; právní pochybení a nezjištění plnění závazků daných institucí. Stížnosti, které spadají do působnosti českého ochránce se při doručení ochránci třídí podle jednotlivých oblastí státní zprávy. Následující graf 60 ukazuje, že se na ochránce obrací nejvíce lidí s problémy v oblastech sociálního zabezpečení, státní správy soudů, stavebního úřadu, policie a zdravotnictví. Graf č. 4 Rozdělení stížností podle státní správy Ochrana práv dětí, mládeže a rodiny; 143 Doprava a spoje; 195 Státní správa soudnictví; 308 Armáda, policie, vězeňství; 297 Ochrana životního prostředí; 86 Stavby a regionílní rozvoj; 392 Pozemkové právo a restituce; 181 Zdravotnictví; 289 Sociální zabezpečení; Data jsou převzata ze Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok vyd. Brno: Masarykova univerzita, s

28 Stížnosti přijaté za rok 2007, které nespadaly do působnosti českého ochránce, se týkaly těchto oblastí: 69 podnětů se týkalo konkurzu a konkurzních řízení, podnětů se týkalo civilněprávních věcí, 448 podnětů se týkalo trestněprávních věcí, 169 podnětů se týkalo ostatních oborů mimo působnost veřejného ochránce práv, 318 podnětů se týkalo samostatných působností územně samosprávných celků. Český ombudsman v roce 2007 zahájil 704 šetření a ve 33 případech využil možnosti zahájení šetření z vlastní iniciativy. Evropský ombudsman v roce 2007 zahájil 309 šetření, z toho 6 bylo z vlastního podnětu. Evropský ombudsman v roce 2007 uzavřel 348 šetření. Stížnosti byly uzavřené na základě důvodů, které jsou uvedeny v následujícím grafu. 61 Graf č. 5 Důvody, které vedly k uzavření stížností Český ombudsman v roce 2007 vyřídil celkem podnětů. Z tohoto počtu bylo podnětů odloženo z důvodů nedostatečného opodstatnění nebo nedoplnění náležitostí podnětu; podnětů bylo objasněno, tzn. byla poskytnuta právní rada stěžovateli nebo v určitých případech, které si byly podobné, ombudsman zahájil šetření z vlastního podnětu. Český ochránce v roce 2007 ukončil celkem 754 šetření. Ve 321 případech ochránce nezjistil pochybení v postupu úřadu; ve 420 případech ombudsman konstatoval pochybení úřadu. Z těchto 420 případů, kde pochybil úřad, v DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Výtah a statistiky. Evropská společenství, s

29 případech dotyčný úřad uznal pochybení, které následně napravil; v 51 případech úřad svá pochybení sám nenapravil a ochránce byl tak nucen vydat závěrečné stanovisko, které obsahuje návrh opatření k nápravě a až na základě tohoto závěrečného stanoviska úřad svoji chybu napravil, a ve 12 případech úřad své pochybení nenapravil ani po vydání závěrečného stanoviska. V tomto případě byl ombudsman nucen využít sankčního oprávnění a o pochybení dotyčného úřadu vyrozuměl jemu nadřízený úřad a také informoval veřejnost. Do vyřízených podnětů se také započítává 61 případů, kdy stěžovatel svůj podnět vzal zpět a 20 podání, kdy byl podnět opravným prostředkem podle předpisů ve věcech správních nebo soudních. Co se týče původu stížností podaných evropskému ombudsmanovi, tak 155 podnětů bylo podáno společnostmi a sdruženími sídlících v Evropské unii a stížností bylo podáno jednotlivými občany států EU. Z geografického původu stížností jsou na předních místech zastoupeny státy Německo, Španělsko, Polsko, Francie a Belgie (viz. příloha č. 4). Z pohledu jazykové pestrosti v Evropské unii je nejvíce stížností podáváno v anglickém jazyce (asi ¼), dále v německém jazyce, francouzském, španělském, polském, italském, rumunském, holandském, slovenském a i českém. 29

30 5. Evropská síť veřejných ochránců práv Veřejní ochránci práv na národní, regionální a místní úrovni po celé EU hrají velmi důležitou roli při dodržování lidských práv, která patří občanům podle práva EU. Evropský ombudsman úzce spolupracuje se svými protějšky, aby zajistil rychlé a účinné vyřizování podaných stížností. Tato spolupráce probíhá pod záštitou Evropské sítě veřejných ochránců práv. Evropská síť veřejných ochránců práv se skládá z téměř 90 úřadů v 31 zemích Evropy. Zahrnuje veřejné ochránce práv a obdobné orgány s evropskou, celonárodní a regionální působností v rámci Evropské unie a s celonárodní působností v Norsku, na Islandu a v zemích ucházejících se o členství v EU. 62 Jak národní veřejní ochránci práv a podobné orgány v členských státech EU, tak i Norsko a Island jmenovali své styčné úředníky, kteří jsou kontaktními osobami pro ostatní členy sítě. Členskými zeměmi Evropské sítě veřejných ochránců práv jsou členské státy Evropské unie 63, nečlenské země EU Norsko a Island a dále pak kandidátské země, kterými jsou Chorvatsko a bývalá jugoslávská republika Makedonie. 90 úřadů této sítě je rozprostřeno po celé Evropě. Jejich počet závisí na tom, jak je daná země administrativně rozdělena nebo i např. podle působnosti, jak je to např. v Maďarsku. 64 Kanceláří regionálních veřejných ochránců práv je celkem 57. Nejvíce, 21, je jich v Německu 65, dále 15 v Itálii, 12 ve Španělsku, 3 ve Velké Británii 66 a Belgii, 2 v Rakousku a 1 na Gibraltaru. Tato síť vznikla v roce 1996 a postupným rozšiřováním EU se vyvinula v rozsáhlý kooperační nástroj ochránců a jejich spolupracovníků, kteří spolupracují na vyřizování případů. Tato síť je velmi důležitá pro evropského 62 DIAMANDOUROS, Nikiforos. Evropský veřejný ochránce práv: Výroční zpráva Evropská společenství, s Itálie prozatím nemá národního ombudsmana. Má ovšem velmi rozsáhlou síť regionálních veřejných ochránců práv, kteří se na postu národního ombudsmana střídají. Finsko má 2 národní ombudsmany se sídly v Helsinkách a Valtioneuvosto. Spojené království má také 2 národní ombudsmany se sídly v Londýně a Belfastu. 64 Maďarsko má 4 ombudsmany, jejich činnost je rozdělena podle působnosti na parlamentního komisaře pro občanská práva, pro děti, pro menšiny a pro informace a ochranu dat. 65 Každá spolková republika má svého regionálního ombudsmana. Spolkové země jako Meklenbursko-Přední Pomořansko mají po 2 ombudsmanech, Porýní-Falc a Durynsko taktéž 66 Regionální ombudsmanové pro Anglii, Skotsko a Wales. 30

31 ombudsmana, neboť mu umožňuje rychlé a účinné řešení stížností v případě, kdy podávaná stížnost nespadá do jeho pravomoci. Ochránci si vyměňují vzájemné poznatky prostřednictvím seminářů, setkání, pravidelného bulletinu, elektronického diskusního fóra, vzájemných návštěv, atd. Např. semináře pro národní veřejné ochránce práv jsou pořádány evropským ombudsmanem každé dva roky Poslední seminář se konal ve dnech října 2007 ve Štrasburku. Setkání se zúčastnilo všech 27 členských států EU spolu s Norskem a Islandem. 31