ŽU v Žiline, Stavebná fakulta, Katedra stavebných konštrukcií a mostov
|
|
- Zuzana Šmídová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 URČOVÁNÍ ZATÍŽITELNOSTI ŽELEZNIČNÍCH MOSTNÍCH OBJEKTŮ prof. Ing. Josef Vičan, CSc. - Ing. Jozef Gocál, PhD. - Ing. Jaroslav Odrobiňák, PhD. - doc. Ing. Martin Moravčík, - doc. Ing. Peter Koteš, PhD. ŽU v Žiline, Stavebná fakulta, Katedra stavebných konštrukcií a mostov DETERMINATION OF RAILWAY BRIDGE LOADING CAPACITY Summary In frame of global European standardization and in consequence of new knowledge related to the existing bridge reliability, the need for revision of the service handbook: Determination of the railway bridge loading capacity [1] has started up. The new guideline has been worked up by the collective of the Department of Structure and Bridges from the University of Žilina in cooperation with SŽDC, s.o. and other cooperators among academicians and designers. In the presented paper, the attention is paid to the general concept and basic assumptions of the new guideline for determining the railway bridge loading capacity. 1. Úvod Významným procesem a zdrojem informací pro rozhodování o strategii údržby, oprav nebo rekonstrukcí stávajících mostních objektů je jejich hodnocení. Má-li být hodnocení objektivní, musí vycházet ze spolehlivostní koncepce založené na základním parametru spolehlivosti stávajících mostních objektů, kterým je zatížitelnost. Zatížitelnost železničních mostních objektů je rovněž rozhodujícím parametrem pro vyhodnocení přechodnosti železničního provozního zatížení. Představovaná nová směrnice stanovuje všeobecná pravidla a metodiku určování zatížitelnosti železničních mostních objektů pro různě definovanou úroveň její přesnosti a následně uvádí pravidla pro ověřování přechodnosti železničního provozního zatížení příslušné traťové třídy zatížení (TTZ) podle ČSN EN jakož i pravidla pro vyhodnocení přechodnosti konkrétních kolejových vozidel. Směrnice platí pro určování zatížitelnosti trvalých a zatímních mostních objektů a dalších objektů s konstrukcí mostům podobnou spravovaných SŽDC, s.o. na železničních tratích s traťovou rychlostí do 200 km/hod. Výjimku ze závazných ustanovení této směrnice může na základě předložené žádosti povolit jen GŘ SŽDC, s.o., O13 OMT. Dnem účinnosti této směrnice se v celém rozsahu ruší Služební rukověť SR5 (S) [1], avšak hodnoty zatížitelnosti stanovené podle této služební rukověti zůstávají v platnosti a jsou nadále plně použitelné pro posuzování přechodnosti. Směrnice rovněž platí pro určování zatížitelnosti prvků nových mostních objektů, avšak pro úroveň spolehlivosti odpovídající návrhu nového mostního objektu, tj. pro návrhové hodnoty účinků zatížení a únosnosti průřezů a prvků mostních objektů definovaných podle současně platných norem ČSN a ČSN EN bez možnosti využití úlev uvedených v této směrnici. 2. Členění směrnice a základní zásady určování zatížitelnosti Směrnice svojí strukturou kopíruje členění evropských norem. Tvoří ji obecná část platná pro všechny druhy mostních objektů a následující přílohy A, B, C, D specifikují pravidla určování zatížitelnosti pro jednotlivé mostní objekty podle materiálu, z kterého jsou zhotoveny (ocelové, spřažené ocelobetonové, betonové a zděné). Příloha E představuje tradiční tabulku přehledu zatížitelnosti a vzor jejího vyplňování. V nově zavedené příloze F jsou vysvětleny postupy doplněné příslušnými vzorci pro přesnější výpočet hodnot dílčích součinitelů účinků 1
2 zatížení a spolehlivosti materiálů na základě zpřesněné úrovně spolehlivosti, příp. na základě údajů zjištěných zkouškami. Obecná část má 5 kapitol. Po úvodních ustanoveních, citovaných a souvisejících normách a obdobných předpisech následují zkratky a značky používané v jednotlivých částech směrnice. Aplikované termíny a definice vychází z mostního názvosloví a jsou doplněny o některé specifické pojmy zavedené ve směrnici, příp. mírně upravené oproti normovému názvosloví. Ve směrnici jsou zavedeny dva druhy zatížitelnosti, a to normální a výjimečná. Normální zatížitelnost prvku mostního objektu je definovaná v souladu s pojetím normové definice tohoto pojmu. Nově zavedená výjimečná zatížitelnost se určuje přepočtem mostního objektu podle postupů a zásad uvedených ve směrnici pro určení zatížitelnosti kategorie C, resp. D s dalšími úlevami definovanými v kapitole 4.9 směrnice. V směrnici jsou ponechány v souladu s původní SR5(S) [1] čtyři kategorie zatížitelnosti, a to: - kategorie A: zatížitelnost stanovená odhadem na základě informací získaných zejména z procesu dohlédací činnosti; - kategorie B: zatížitelnost stanovená porovnávacím přepočtem stávajícího mostního objektu, označovaná jako odvozená zatížitelnost; - kategorie C: zatížitelnost stanovená přepočtem stávajícího mostního objektu na základě jeho ověřeného skutečného stavu nebo analýzou nového mostního objektu, resp. jeho části; - kategorie D: zatížitelnost stanovená přepočtem stávajícího mostního objektu na základě jeho ověřeného skutečného stavu nebo analýzou nového mostního objektu, resp. jeho části, doplněnými experimentálním ověřením chování mostního objektu, příp. jeho části, kterým se ověří správnost zvoleného výpočtového modelu. Kategorii zatížitelnosti mostního objektu stanovuje příslušný správce mostního objektu (SMT) nebo odborný útvar zadavatele jako součást zadání pro určení zatížitelnosti mostního objektu. Odborným útvarem zadavatele se v směrnici rozumí GŘ SŽDC, s.o., O13 OMT. Přechodnost provozního zatížení se ve směrnici definuje v souladu s ČSN EN 15528, přičemž provozním zatížením se v směrnici rozumí traťové třídy zatížení (TTZ), konkrétní kolejová vozidla a příp. i lokomotivní třídy. Nově je zaveden termín těžká zásilka, za kterou se v směrnici považuje provozní zatížení překračující TTZ příslušné trati s přidruženou rychlostí a přepravující se za speciálně stanovených provozních podmínek. V kapitole 3 směrnice jsou uvedeny obecné zásady a pravidla jejího používání, jakož i podmínky určování normální a výjimečné zatížitelnosti. Podstatná je kapitola 4 směrnice, v které jsou uvedeny rozhodující zásady pro potřeby určování zatížitelnosti železničních mostních objektů. Jedná se o podstatná ustanovení pro přepočty mostních objektů s uvedením základních částí přepočtu, tj. technická zpráva k přepočtu mostního objektu, vlastní přepočet mostního objektu a přehled zatížitelnosti (podle přílohy E) se specifikací jejich součástí. Spolehlivost mostních objektů se posuzuje a jejich zatížitelnost se určuje pomocí metody dílčích součinitelů. V metodě dílčích součinitelů se ověřuje, zda ve všech relevantních návrhových situacích nejsou překročeny příslušné mezní stavy únosnosti a použitelnosti mostních objektů. Mezní stavy únosnosti mostních objektů jsou v směrnici definovány následovně: - porušení průřezu prvku mostního objektu překročením jeho návrhové únosnosti nebo mezního poměrného přetvoření - ztráta stability tvaru prvku mostního objektu, - porušení spoje, - únavové porušení při opakovaném vysoko cyklovém namáhání, - ztráta stability polohy, pro kterou se však zatížitelnost se nestanovuje. 2
3 Z hlediska mezních stavů únosnosti se prokazuje, že extrémní návrhové hodnoty účinků zatížení odpovídající stanovené hodnotě zatížitelnosti nepřekračují návrhovou únosnost průřezů a prvků mostního objektu nebo jeho části. Mezní stavy použitelnosti mostních objektů jsou: - omezení pružných napětí, - omezení přetvoření z hlediska bezpečnosti dopravy, - vznik nepřijatelných kmitání, - omezení trhlin. V další části směrnice jsou ustanovení specifikující stálá a proměnná zatížení mostních objektů při přepočtech a obecné postupy stanovení materiálových vlastností při určování zatížitelnosti. V zásadě jsou respektována pravidla a ustanovení platná pro zatížení mostních objektů podle příslušných Eurokódů. Svislé proměnné zatížení železniční dopravou se při přepočtech mostních objektů zohledňuje modelem zatížení 71 podle ČSN EN [4] se součinitelem α = 1,00. Ostatní složky zatížení železniční dopravou (boční ráz, odstředivá síla, rozjezdové a brzdné síly) jsou definovány v souladu s [4] a rovněž se v přepočtech uvažují se součinitelem α = 1,00. Dynamické účinky pohyblivého svislého zatížení železniční dopravou, reprezentovaného modelem zatížení 71, se v přepočtu mostního objektu zohledňují pomocí dynamických součinitelů Φ 2, Φ 3, které se stanoví podle [4] pro pečlivě udržovanou kolej (Φ 2 ), resp. standardně udržovanou kolej (Φ 3 ). Pokud odborný útvar zadavatele nestanoví jinak, řídí se volba dynamického součinitele Φ 2, resp. Φ 3 v přepočtech mostních objektů pravidly uvedenými v [4]. Mimořádná zatížení se v přepočtech stávajících mostních objektů uvažují podle [4]. Prvky a části mostního objektu se na účinky mimořádných zatížení posoudí, avšak zatížitelnost se pro tato zatížení neurčuje. Současně jsou definovány hodnoty dílčích součinitelů pro stanovení návrhových hodnot účinků stálých zatížení, proměnných zatížení železniční dopravou (zatěžovací model 71, boční ráz, odstředivá síla, rozjezdové a brzdné síly) a klimatických zatížení. Hodnoty dílčích součinitelů účinků stálých zatížení γ G byly upraveny v porovnání s hodnotami specifikovanými v ČSN EN 1990 [3] a jsou uvedeny v tab. 1. Tab. 1 Hodnoty dílčích součinitelů účinků stálých zatížení Dílčí součinitele účinků stálého zatížení γ G Prvky nebo části mladší než 30 let Prvky nebo části starší než 30 let Ocelové a prefabrikované betonové prvky Prvky z ostatních materiálů Ocelové a prefabrikované betonové prvky Kontrola měřením rozměrů Bez kontroly Prvky z ostatních materiálů Kontrola měřením rozměrů Bez kontroly 1,25 1,30 1,20 1,25 1,25 1,30 Dílčí součinitel γ Q,LM71 účinků svislého proměnného zatížení železniční dopravou se při určování zatížitelnosti jednotlivých prvků mostního objektu uvažuje v závislosti na stáří prvku mostního objektu a jeho plánované zbytkové životnosti následujícími hodnotami: - pro nosné prvky mostních objektů mladší než 30 let: γ Q,LM71 = 1,45, - pro nosné prvky stávajících mostních objektů starší než 30 let: γ Q,LM71 = 1,30. Proměnné zatížení železniční dopravou (model zatížení 71 včetně zatížení bočním rázem, rozjezdovými a brzdnými silami a odstředivou silou pro mostní objekty s kolejí v oblouku) se v přepočtech stávajících mostních objektů považuje za skupinové vícesložkové zatížení 3
4 železniční dopravou s pravidly tvoření skupin podle tab v [4]. Každá z těchto skupin zatížení, vzájemně se vylučujících, představuje jedno charakteristické proměnné zatížení pro kombinaci s nedopravními zatíženími. Charakteristické hodnoty zatížení větrem se v přepočtech mostních objektů uvažují podle ČSN EN Dílčí součinitel účinků zatížení větrem se bere hodnotami v závislosti na stáří prvku mostního objektu následovně: - pro nosné prvky mostních objektů mladší než 30 let: γ Q = 1,50, - pro nosné prvky stávajících mostních objektů starší než 30 let: γ Q = 1,35. Reprezentativní hodnoty zatížení teplotou se v přepočtech mostních objektů uvažují podle ČSN EN Dílčí součinitel účinků zatížení teplotou se uvažuje hodnotami uvedenými při zatížení větrem. Směrnice poskytuje možnost stanovení hodnot dílčích součinitelů účinků zatížení přesnějším postupem podle přílohy F v závislosti na stáří prvku mostního objektu a pro konkrétní hodnotu plánované zbytkové životnosti mostního objektu, kterou určuje odborný útvar zadavatele. V případě materiálových vlastností stávajících mostních objektů se jejich charakteristické a návrhové hodnoty se stanoví: - na základě prohlídkou ověřené dokumentace mostního objektu s využitím norem a předpisů platných v době jeho návrhu, - na základě diagnostického průzkumu a zkoušek materiálů provedených se souhlasem SMT, případně odborného útvaru zadavatele. Dílčí součinitele spolehlivosti materiálů jsou pro jednotlivé materiály mostních objektů specifikovány v přílohách A až D. Poté jsou v dalších částech kapitoly 4 stanoveny postupy určování zatížitelnosti podle jednotlivých kategorií A, B, C a D. Největší pozornost je věnována určování zatížitelnosti kategorie C resp. D, které se stanovují přepočtem podle v současnosti platných norem a předpisů. Normy a směrnice platné v době návrhu mostního objektu se považují za informativní podklad. Globální analýza mostního objektu se při přepočtech doporučuje provádět přednostně pružnostními metodami s vystižením prostorového působení mostního objektu. Proto se doporučuje použití prostorových modelů umožňujících komplexní globální analýzu mostního objektu. Nevylučuje se možnost použití nelineárních globálních analýz zejména v souvislosti s přesnějšími výpočty betonových, zděných, spřažených ocelobetonových mostních objektů apod., kde může být aplikace nelineárních výpočtů výstižnější i žádoucí. Při globální analýze stávajícího mostního objektu se vždy přihlíží ke skutečnému stavu jeho jednotlivých prvků a částí. Případné poruchy včetně příslušných imperfekcí nosných prvků a částí mostního objektu je třeba vhodným způsobem zahrnout do zvoleného výpočtového modelu tak, aby se vliv poruch promítl do výsledné odezvy na zatížení a zohlednila se redistribuce vnitřních sil vyvolaná poruchami. Současně se požaduje vhodným způsobem zohlednit vliv poruch stávajícího mostního objektu i při stanovení únosnosti jeho průřezů, prvků příp. dílčích částí. Konkrétní doporučení pro jednotlivé typy mostních objektů jsou uvedena v přílohách A, B, C, D směrnice. Zatížitelnost jednotlivých prvků mostního objektu se stanoví metodou dílčích součinitelů z podmínky spolehlivosti příslušného mezního stavu. Z hlediska mezních stavů únosnosti se zatížitelnost Z LM71 prvku mostního objektu stanoví pomocí obecného vztahu: n 1 ZLM71 = R d E rs,ed,i / ELM71,Ed, (1) i= 1 kde R d je návrhová hodnota únosnosti průřezu nebo prvku mostního objektu, 4
5 E LM71,Ed je návrhová hodnota účinků svislého proměnného zatížení železniční dopravou, reprezentovaného modelem zatížení 71, včetně dynamických vlivů, n 1 Ers,Ed,i jsou návrhové, kombinační nebo skupinové hodnoty účinků ostatních i= 1 zatížení, které působí současně se svislým proměnným zatížením železniční dopravou. Uvedený obecný vzorec však nevylučuje aplikace iteračních forem výpočtu zatížitelnosti, zejména v případech komplikovaných podmínek spolehlivosti. Pokud stanovená hodnota zatížitelnosti Z LM71 1,0, lze úměrně k této určené zatížitelnosti Z LM71 redukovat i ostatní účinky zatížení železniční dopravou, tj. účinky zatížení bočním rázem, rozjezdovými a brzdnými silami a odstředivou silou. Výslednou hodnotu zatížitelnosti Z LM71 je třeba v tomto případě určit taktéž iterační formou výpočtu. 3. Úroveň spolehlivosti stávajících mostních objektů Otázkou úrovně spolehlivosti pro přepočty stávajících mostních objektů se zabývala a stále zabývá celá řada výzkumníků z celého světa. Všeobecně se všichni shodují na úvaze, že úroveň spolehlivosti pro hodnocení stávajících mostů by měla být nižší než ta, která se aplikuje při jejich návrhu. Tyto závěry byly zapracovány do amerických i kanadských norem pro hodnocení stávajících mostů. Podobné úvahy byly diskutovány již při stanovení úrovně spolehlivosti pro přepočty ocelových železničních mostů při tvorbě normy [2]. Do finální verze této normy a potom i do rukověti [1] byla zavedena hodnota dílčího součinitele zatížení železniční dopravou γ UIC = 1,25, přitom při návrhu nového mostu se používala hodnota γ UIC = 1,40. Od doby přípravy těchto předpisů došlo k posunu poznatků a kvality normových podkladů, které vyústily do tvorby Eurokódů, kde se úroveň spolehlivosti nových mostních objektů opět revidovala. Všechny tyto změny a úvahy bylo třeba zohlednit i při zpracování nové směrnice pro určování zatížitelnosti železničních mostních objektů. Teoretické základy spolehlivosti stávajících mostů vychází z předpokladu, že železniční mostní objekty jsou kontrolované v rámci pravidelné dohlédací činnosti poskytující informace o jejich aktuálním technickém stavu, které nebyly k dispozici při jejich návrhu. Údaje tak doplňují základní informace získané z dokumentace mostního objektu. Spolu s dalšími údaji získanými v průběhu životnosti mostního objektu vytváří zdroj informací redukujících nejistoty vstupních parametrů procesu ověřování jeho spolehlivosti. Současně je třeba zohlednit fakt, že spolehlivost stávajících mostních objektů se v rámci přepočtů ověřuje pro zbytkovou životnost a ne pro návrhovou životnost, která u nových mostů činí 100 roků, zatím co u stávajících objektů je prokazatelně nižší. Tyto úvahy lze s využitím matematické teorie pravděpodobnosti zpracovat a pro posuzování stávajících mostních objektů lze definovat nižší úroveň spolehlivosti, než jaká platí pro posuzování novostaveb. Tato hladina spolehlivosti je stanovena v závislosti na stáří posuzovaného prvku mostního objektu a jeho plánované zbytkové životnosti. Matematické analýzy uvedených úvah s použitím podmíněné pravděpodobnosti a výsledky analýz byly autory prezentovány například v [5], [6]. Jedním z podstatných výstupů teoretických analýz jsou hodnoty indexů spolehlivosti β t uvedené v tab. 2, které platí pro ověřování spolehlivosti prvků stávajících mostních objektů. Z uvedených hodnot indexů spolehlivosti lze stanovit hodnoty dílčích součinitelů účinků zatížení i spolehlivosti materiálů, které se uplatní při výpočtu jejich návrhových hodnot. Postup výpočtu dílčích součinitelů účinků zatížení a spolehlivosti materiálů je v směrnici uveden v příloze F. 5
6 Tab. 2 Úroveň spolehlivosti stávajících mostních objektů Zbytková životnost (roky) Úroveň hladiny spolehlivosti daná indexem spolehlivosti β t podle stáří nosného prvku v letech 10 a méně a více 5 3,358 3,212 3,112 3,035 2,972 2,918 2,871 2,829 2, ,468 3,356 3,274 3,209 3,155 3,108 3,066 3,029 2, ,545 3,467 3,405 3,354 3,310 3,271 3,236 3, ,576 3,516 3,466 3,424 3,386 3,352 3, ,593 3,544 3,502 3,465 3,433 3, ,604 3,563 3,526 3,494 3, ,611 3,575 3,543 3, ,617 3,585 3, ,621 3, ,624 Do finální verze směrnice se přijala koncepce vždy jen dvou hodnot dílčích součinitelů účinků zatížení a spolehlivosti materiálů, a to pro mostní objekty s prvky mladšími jak 30 let včetně nových mostů v hodnotě odpovídající dílčímu součiniteli s hodnotou stejnou, jako při návrhu nového mostního objektu, a pro prvky starší než 30 let s modifikovanou hodnotou dílčího součinitele stanovenou směrnicí. Jak již bylo výše uvedeno, k dispozici je možnost postupovat přesněji a s využitím tab. 2 si určit hodnotu indexu spolehlivosti β t a následně postupy uvedenými v příloze F směrnice stanovit hodnotu příslušného dílčího součinitele účinků zatížení resp. spolehlivosti materiálu. Tato hodnota se musí vždy uvést do přehledu zatížitelnosti mostního objektu nebo jeho části podle vzoru uvedeného v příloze E směrnice. Literatura [1] SR5(S): Určování zatížitelnosti železničních mostů. České dráhy, 1995 [2] ON : Přepočet ocelových železničních mostů a výpočet jejich zatížitelnosti. UNM Praha [3] ČSN EN 1990, Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí. UNMZ Praha, [4] ČSN EN , Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 2: Zatížení mostů dopravou. UNMZ Praha, [5] Koteš, P.; Vičan, J.: Reliability levels and partial safety factors according to Eurocodes for evaluation of existing bridges. In: Assessment, upgrading and refurbishment of infrastructures. IABSE Conference, Rotterdam, Netherlands, May 6-8, Zürich: IABSE, ISBN CD-ROM, [8] s. [6] Koteš, P.; Vičan, J.: Recommended reliability levels for evaluation of existing bridges according to Eurocodes. In: Structural Engineering International, Vol. 23, No. 4, November 2013, pp (7), ISSN Oznámení V článku jsou prezentované výsledky výzkumných aktivit podpořených Agenturou na podporu výzkumu a vývoje v rámci projektu APVV , jakož i grantovou agenturou VEGA, projekt č. 1/0583/14. prof. Ing. Josef Vičan, CSc., Žilinská univerzita v Žiline, Stavebná fakulta, Katedra stavebných konštrukcií a mostov, , vican@fstav.uniza.sk. 6
OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ
OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ Milan Holický, Karel Jung, Jana Marková a Miroslav Sýkora Abstract Eurocodes are focused mainly on the design of new structures and supplementary
VíceSpolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
VíceČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.010.30 Leden 2011 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4 73 0002 idt EN 1990:2002/A1:2005/AC:2010-04 Corrigendum Tato oprava ČSN EN 1990:2004/A1:2007
VíceZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník kombinovaného studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy Drahomír Novák Jan Eliáš 2012 Spolehlivost konstrukcí, Drahomír Novák & Jan Eliáš 1 část 8 Normové předpisy 2012 Spolehlivost konstrukcí,
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován
Více5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek
5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5.1 Analýza konstrukce 5.1.1 Modelování konstrukce V článku 5.1 jsou uvedeny zásady a aplikační pravidla potřebná pro stanovení výpočetních modelů, které
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Úterý 12:00-13:40, C -219 Přednášky a cvičení:
Vícepodpora zaměstnanosti Obecné zásady hodnocení existujících konstrukcí
podpora zaměstnanosti Obecné zásady hodnocení existujících konstrukcí Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. Kloknerův ústav ČVUT v Praze Přednáška pro veřejnost Hodnocení existujících
Více2. Směrná úroveň spolehlivosti 3. Návaznost na současné předpisy 2. Ověření spolehlivosti požadované úřady, vlastníkem, pojišťovnami
Hodnocení existujících konstrukcí Zásady hodnocení podle ISO a TS DG6P0M050 Optimalizace sledování a hodnocení. Hodnocení musí vycházet ze skutečného stavu konstrukce, nutno ověřit průzkumem stavu objektu,
VíceTéma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Spolehlivost a bezpečnost staveb 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká škola
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VíceBEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH
Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce
VíceOVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ PODLE ISO 13822
OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ PODLE ISO 13822 VERIFICATION OF EXISTING STRUCTURES ACCORDING TO ISO 13822 Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., PhD., Ing. Jana Marková, Ph.D. Kloknerův ústav ČVUT Anotace:
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
Více2. přednáška, Zatížení a spolehlivost. 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Zatížení sněhem
2. přednáška, 25.10.2010 Zatížení a spolehlivost 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Zatížení sněhem Navrhování podle norem Navrhování podle norem Historickéa empirickémetody Dovolenénapětí
VíceRevize ČSN (obecné zásady)
Revize ČSN 73 0038 (obecné zásady) www.klok.cvut.cz/projekt-naki/ Miroslav Sýkora a Jana Marková ČVUT v Praze, Kloknerův ústav Cíle revize Průzkumy existujících konstrukcí Analýza spolehlivosti Aktualizace
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Spolehlivost nosné konstrukce Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí ezní stav únosnosti,
VíceTrvanlivost betonových konstrukcí. Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT - stavební fakulta katedra betonových konstrukcí
Trvanlivost betonových konstrukcí Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT - stavební fakulta katedra betonových konstrukcí 1 Osnova přednášky Požadavky na betonové konstrukce Trvanlivost materiálu a konstrukce
VíceOBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 č.j. S 16745/12-OTH OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY pro železobetonové trouby propustků Obecné technické podmínky schvaluje:
VíceMezní stavy. Obecné zásady a pravidla navrhování. Nejistoty ve stavebnictví. ČSN EN 1990 a ČSN ISO návrhové situace a životnost
Obecné zásady a pravidla navrhování Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav ČVUT, Šolínova 7, 66 08 Praha 6 Tel.: 4 353 84, Fax: 4 355 3 E-mail: holicky@klok.cvut.cz Návrhové situace Nejistoty
VíceTéma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební
Více2. přednáška, Zatížení a spolehlivost. 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Kombinace
2. přednáška, 4.3.2013 Zatížení a spolehlivost 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Kombinace Navrhování podle norem Navrhování podle norem Historické a empirické metody Dovolené napětí
VíceStatický výpočet požární odolnosti
požární Motivace Prezentovat metodiku pro prokázání požární spolehlivosti konstrukce Specifikovat informace nezbytné pro schválení navrženého řešení dotčenými úřady státní správy Uvést do možností požárních
VíceNávrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1
Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 1. Návrhové hodnoty účinků zatížení Účinky zatížení v mezním stavu porušení ((STR) a (GEO) jsou dány návrhovou kombinací
VíceČSN ISO Hodnocení existujících konstrukcí
ČSN ISO 13822 Hodnocení existujících konstrukcí Jana Marková a Milan Holický Kloknerův ústav ČVUT v Praze Úvod ISO 13822 (ČSN 73 0038) Národní přílohy NA až NF Příklady Obsah mezinárodní normy ISO 13822
VíceSPOLEHLIVOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
SPOLEHLIVOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Ing. Jana Marková, Ph.D. Ing. Miroslav Sýkora Kloknerův ústav ČVUT Tel.: 224353842, Fax: 224355232 E-mail:holicky@klok.cvut.cz 1 SSK4
VícePříloha D Navrhování pomocí zkoušek
D.1 Rozsah platnosti a použití Příloha D Navrhování pomocí zkoušek Příloha D uvádí pokyny pro navrhování na základě zkoušek a pro určení charakteristické nebo návrhové hodnoty jedné materiálové vlastnosti
VícePOSUDEK POLOTUHÝCH STYČNÍKŮ METODOU SBRA
IV. ročník celostátní konference SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ Téma: Posudek - poruchy - havárie 119 23.až 24.4.2003 Dům techniky Ostrava ISN 80-02-01551-7 POSUDEK POLOTUHÝCH STYČNÍKŮ METODOU SRA Abstract Vít
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100; 91.080.40 Květen 2012 ČSN 73 2011 Nedestruktivní zkoušení betonových konstrukcí Non-destructive testing of concrete structures Nahrazení předchozích norem Touto normou
Více7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger
7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Téma : Spřažené ocelobetonové konstrukce - úvod Spřažené
VíceZdivo YTONG a statika
- České a evropské normy Zatížení staveb Statické parametry a návrh zdiva YTONG Ověření pevnosti zdiva zkouškami Vliv vlhkosti na pevnost zdiva Únosnost zdiva Ytong a Silka Návrh stěn budovy z materiálu
VíceKlasifikace rámů a složitějších patrových konstrukcí
Klasifikace rámů a složitějších patrových konstrukcí Klasifikace závisí na geometrii i zatížení řešit pro každou kombinaci zatížení!! 1. Konstrukce řešené podle teorie 1. řádu (α > 10): F α 10 Pro dané
Vícebezpečnosti stavebních konstrukcí
Téma 3: Úvod do bezpečnosti stavebních konstrukcí Přednáška z předmětu: Základy stavebního inženýrství 1. ročník bakalářského studia Ing. Petr Konečný, Ph.D. Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební
VíceČÁST 2: Z ATÍŽENÍ MOSTŮ DOPRAVOU (1. ČÁST
E U R O K Ó D 1 ČSN EN 1991-2 Z ATÍŽENÍ K O N S T R U K C Í ČÁST 2: Z ATÍŽENÍ MOSTŮ DOPRAVOU (1. ČÁST MOSTY P O Z E M N Í C H K O M U N I K A C Í A L Á V K Y PRO C H O D C E) E U R O C O D E 1 E N 1991-2
VíceSoučasný stav v navrhování konstrukcí - Eurokódy
www.tuv-sud.cz Současný stav v navrhování konstrukcí - Eurokódy Ing. Pavel Marek, Ph.D. tel: 724996251 e-mail: pavel.marek@tuv-sud.cz Seminář: Stavební veletrh, Brno 14.4. 2010 Historie vzniku Eurokódů
VíceStručná anotace článku - abstrakt (resumé) v angličtině - max. 6 řádků
VÝPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTNÍCH KONSTRUKCÍ Ing. Michal Drahorád, Ph. D. ČVUT v Praze, FSv / MMD CZ Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc., Ing. Petr Ševčík IDEA RS s.r.o. Determination of load-bearing capacity
VíceBO009 KOVOVÉ MOSTY 1 PODKLADY DO CVIČENÍ. AUTOR: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. Akademický rok 2018/19, LS
BO009 KOVOVÉ MOSTY 1 PODKLADY DO CVIČENÍ AUTOR: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. Akademický rok 2018/19, LS Obsah Technické normy... - 3 - Dispozice železničního mostu... - 3-2.1 Půdorysné uspořádání... - 3-2.2
VíceCo to je existující konstrukce? - nosná část dokončené konstrukce Hodnocení existujících konstrukcí se liší od navrhování:
Principy hodnocení a ověřování existujících konstrukcí podle ČSN ISO 13822 a ČSN 73 0038 Milan Holický, Miroslav Sýkora (miroslav.sykora@cvut.cz) Kloknerův ústav ČVUT Motivace pro (polo)pravděpodobnostní
VíceSylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance)
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K34OK 4 kredity ( + ), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B 63. Úvod,
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceMostní závěry VÝSTAVBA MOSTŮ. VŠB-TUO Technická univerzita Ostrava 1. M. Rosmanit B 304 (2018 / 2019)
Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz 2 - slouží k překlenutí dilatační spáry mezi nosnou konstrukcí a opěrou, nebo mezi sousedními nosnými
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A12 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Navrhování zděných konstrukcí na účinky
VíceMETODICKÝ POKYN PRO URČOVÁNÍ ZATÍŽITELNOSTI ŽELEZNIČNÍCH MOSTNÍCH OBJEKTŮ. Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne: č.j.
METODICKÝ POKYN PRO URČOVÁNÍ ZATÍŽITELNOSTI ŽELEZNIČNÍCH MOSTNÍCH OBJEKTŮ Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne: 31. 7. 2015 č.j.: S 30135/2015-O13 Účinnost od 1. září 2015 Počet listů : 41 Počet příloh:
VíceNavrhování - nalezení rozměrů prvků konstrukční soustavy - dosáhnout požadované provozní spolehlivosti navrhovaného inženýrského díla
Základy teorie navrhování konstrukcí 1. Základní pojmy, vztahy, definice Navrhování - nalezení rozměrů prvků konstrukční soustavy - dosáhnout požadované provozní spolehlivosti navrhovaného inženýrského
VíceTéma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká
VíceKlasifikace zatížení
Klasifikace zatížení Stálá G - Vlastní tíha, pevně zabudované součásti - Předpětí - Zatížení vodou a zeminou - Nepřímá zatížení, např. od sedání základů Proměnná - Užitná zatížení - Sníh - Vítr - Nepřímá
VíceSeminář Novinky v navrhování na účinky požáru. František Wald
Seminář Novinky v navrhování na účinky požáru František Wald 1 Novinky v navrhování na účinky požáru Seminář 22. února 2006, posluchárna B280 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební ve spolupráci
VíceUplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
VíceNávrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad)
Návrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad) Posuďte spřaženou desku v bednění z trapézového plechu s tloušťkou 1 mm podle obr.1. Deska je spojitá přes více polí, rozpětí každého pole je
VíceAktuální trendy v oblasti modelování
Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,
VíceTechnický návod je vytvořen tak, aby mohlo být provedeno posouzení shody také podle 5 (vazba na 10).
TECHNICKÝ NÁVOD PRO ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI POSUZOVÁNÍ SHODY http://www.tzus.cz/certifikace-vyrobku/technicke-navody/13-podpurne-dokumenty-k-tn Technický návod je vytvořen tak, aby mohlo být provedeno
VíceZatíženía spolehlivost (K132ZASP)
Zatíženía spolehlivost (K132ZASP) Přednáší: Ing. Matěj Lepš, Ph.D. Katedra mechaniky K132 místnost D2034 e-mail: matej.leps@fsv.cvut.cz konzultační hodiny Út 13:00-16:00 Literatura: P. Fajman, J. Kruis:
VíceNástroj. pro optimalizaci spřažených ocelobetonových. silničních mostů
Nástroj pro optimalizaci spřažených ocelobetonových silničních mostů 2 CompLOT Composite Bridges Lifecycle Optimization Tool Nástroj optimalizující spřažené trámové mosty na základě LCC a LCA Návrh optimální
VíceFilosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování
Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. ZČU v Plzni, Fakulta strojní, Katedra konstruování strojů
VíceStatistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu
Statistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Středa 10:00-11:40, C -204 Přednášky a cvičení: Statistické vyhodnocení
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceCvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
VícePROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STUPEŇ PROJEKTU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění, 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) STAVBA INVESTOR
VíceČSN ISO 13822 73 0038 Hodnocení existujících konstrukcí ČKAIT Brno, 13.9.2012
ČSN ISO 13822 73 0038 Hodnocení existujících konstrukcí ČKAIT Brno, 13.9.2012 Vocational Training in Assessment of Existing Structures CZ/11/LLP-LdV/TOI/134005 Milan Holický Kloknerův ústav ČVUT Úvod Charakteristika
VíceNK 1 Zatížení 2. - Zásady navrhování - Zatížení - Uspořádání konstrukce - Zděné konstrukce - Zakládání staveb
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2007, ročník VII, řada stavební
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2007, ročník VII, řada stavební Miloš RIEGER 1 POSOUZENÍ SPOLEHLIVOSTI SPŘAŢENÝCH MOSTŮ NAVRŢENÝCH PODLE EC Abstract
VíceČást 5.3 Spřažená ocelobetonová deska
Část 5.3 Spřažená ocelobetonová deska P. Schaumann, T. Trautmann University of Hannover J. Žižka České vysoké učení technické v Praze ZADÁNÍ Navrhněte průřez trapézového plechu spřažené ocelobetonové desky,
VíceProgram semináře
Vítejte na semináři Program semináře 26.9.2013 14:00 14:10 Zahájení semináře (Doc. Jiří Kolísko, Kloknerův ústav) 14:10 14:30 Zásady hodnocení (Prof. Milan Holický, Kloknerův ústav) 14:30 15:00 Teorie
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Prohlídka a zatížitelnost železničního mostu ve Zdislavě The inspection and load capacity assesment of the railway bridge in Zdislava
VíceNCCI: Koncepce a typické uspořádání jednoduchých prutových konstrukcí
NCCI: Koncepce a typické uspořádání jednoduchých prutových konstrukcí V NCCI je předložena koncepce jednoduchých konstrukcí pro vícepodlažní budovy. Příčná stabilita je zajištěna buď ztužujícími jádry,
VíceNK 1 Zatížení 2. Klasifikace zatížení
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceZvýšení kvality jízdní dráhy ve výhybkách pomocí zpružnění
Zvýšení kvality jízdní dráhy ve výhybkách pomocí zpružnění Ing. Smolka, M. Doc. Ing. Krejčiříková, H., CSc. Prof. Ing. Smutný, J., Ph.D. DT - Výhybkárna a strojírna, a.s., Prostějov www.dtvm.cz Konference
VíceTéma 8: Optimalizační techniky v metodě POPV
Téma 8: Optimalizační techniky v metodě POPV Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká škola báňská
Více133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí. 4. přednáška. prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí 4. přednáška prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Zjednodušené
VíceZáklady navrhování ocelových konstrukcí ve vztahu k ČSN EN Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze
Základy navrhování ocelových konstrukcí ve vztahu k ČSN EN 1090 Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze Struktura pro navrhování ocelových konstrukcí EN 1990 Zásady EN 1991 zatížení EN Materiál
VíceK normalizaci dřevěných konstrukcí po roce 2015
ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí K normalizaci dřevěných konstrukcí po roce 2015 Petr Kuklík Obsah: Komise v oboru dřevěných konstrukcí Přehled platných norem v oboru
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A9 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Posuzování betonových sloupů Masivní sloupy
VíceÚNOSNOST VOZOVEK. Ilja Březina. 26. Listopadu 2012; RHK Brno, Výstaviště 1
ÚNOSNOST VOZOVEK Ilja Březina 26. Listopadu 2012; RHK Brno, Výstaviště 1 1 ÚNOSNOST VOZOVEK Únosnost vozovky je schopnost konstrukce vozovky a podloží přenášet dopravní zatížení, které se vyjadřuje zatížením
VíceVYUŽITÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH PŘÍMÝM DETERMINOVANÝM PRAVDĚPODOBNOSTNÍM VÝPOČTEM
Proceedings of the 6 th International Conference on New Trends in Statics and Dynamics of Buildings October 18-19, 2007 Bratislava, Slovakia Faculty of Civil Engineering STU Bratislava Slovak Society of
VíceČást 5.9 Spřažený požárně chráněný ocelobetonový nosník
Část 5.9 Spřažený požárně chráněný ocelobetonový nosník P. Schaumann, T. Trautmann University of Hannover J. Žižka České vysoké učení technické v Praze 1 ZADÁNÍ V příkladě je posouzen spřažený ocelobetonový
VíceIng. Jan Volek, PRAGOPROJEKT, a.s.
Ing. Jan Volek, PRAGOPROJEKT, a.s. volek@pragoprojekt.cz Ložiska základní předpisy Technické kvalitativní podmínky pozemních komunikací kapitola 22 Mostní ložiska (03/2018) Technické podmínky č. 262 Ložiska
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES PŘEPOČET A VARIANTNÍ
VíceVÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ
VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Ing. Bohuslav Puda, DT výhybkárna a mostárna, Prostějov 1. Úvod Vývoj štíhlých výhybek a výhybek pro vysokorychlostní tratě je jedním z hlavních úkolů oddělení výzkumu
VíceVYHODNOCENÍ ZATÍŽITELNOSTI MOSTNÍHO PROVIZÓRIA TMS PODLE NOREM NATO
VYHODNOCENÍ ZATÍŽITELNOSTI MOSTNÍHO PROVIZÓRIA TMS PODLE NOREM NATO Pplk. Doc. Ing. Pavel Maňas, Ph.D. 1 Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc. 2 ABSTRAKT V článku je popsána metoda výpočtu zatížitelnosti provizorního
VíceAdvance Design 2017 R2 SP1
Advance Design 2017 R2 SP1 První Service Pack pro Advance Design 2017 R2 přináší řešení pro statické výpočty a posuzování betonových, ocelových a dřevěných konstrukcí v souladu se slovenskými národními
VíceTvorba a zavádení Eurokódu
Tvorba a zavádení Eurokódu Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Klokneruv ústav CVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 Tel.: 224 353 842, Fax: 224 355 232, E-mail: holicky@klok.cvut.cz Úvod, obecné zásady Historický
VícePRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013 Zkouška sestává ze dvou písemných částí: 1. příklad (na řešení 60 min.), 2. části teoretická (30-45 min.).
VíceInovace metod hodnocení existujících stavebních konstrukcí CZ /4.2.01/0005. na řešení projektu se podílí
Hodnocení vlastností materiálů na základě předchozích zkušeností Ing. Petr Tětek SATRA, spol. s r.o. Stanovení vlastností materiálů při hodnocení existujících konstrukcí 3. dubna 2007, Kongresový sál Masarykovy
Více5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu.
5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu. K poškození únavou dochází při zatížení výrazně proměnném s časem. spolehlivost
VícePříklad zpracování závěrečné zprávy. Vladislava Návarová
Příklad zpracování závěrečné zprávy Vladislava Návarová TITULNÍ STRANA Název akce : STATICKÉ POSOUZENÍ příčin poruch a konstrukčního stavu objektu v obci XXXč.p.111 Objednatel: pan X, XXXč.p.111 Datum:
VíceExperimentální mechanika
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 23. 3. 2013 Zjišťujeme parametry nových typů materiálů a konstrukcí Testujeme a monitorujeme stávající konstrukce Důvody pro experimentální zkoušení Nové
VíceOVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH BETONOVÝCH MOSTŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP 224 TECHNICKÉ PODMÍNKY OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH BETONOVÝCH MOSTŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Schváleno: MD-OSI čj. 586/10-910-IPK/1 ze dne 12.7.2010, s účinností
VíceDřevěné a kovové konstrukce
Učební osnova předmětu Dřevěné a kovové konstrukce Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 4. ročník: 32 týdnů
Více6 Základní konstrukční parametry trakčního vedení nad AC 1 kv a DC 1,5 kv 7
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 29.280; 45.020 Květen 2010 ČSN 34 1530 ed. 2 Drážní zařízení Elektrická trakční vedení železničních drah celostátních, regionálních a vleček Railway applications The catenary
VíceDRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY
DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY ABSTRAKT Václav Ráček 1 Jan Vodička 2 Jiří Krátký 3 Matouš Hilar 4 V příspěvku bude uveden příklad návrhu drátkobetonu pro prefabrikované segmentové ostění tunelu. Bude
VíceSoučasný stav a perspektivy dalšího rozvoje Eurokódů
Současný stav a perspektivy dalšího rozvoje Eurokódů Doc. Ing. Jana Marková, Ph.D. Kloknerův ústav ČVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 E-mail: markova@klok.cvut.cz Stav zavádění Eurokódů v ČR a dalších zemích
VíceSTATISTICKÉ PARAMETRY OCELÍ POUŽÍVANÝCH NA STAVBU OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ
STATISTICKÉ PARAMETRY OCELÍ POUŽÍVANÝCH NA STAVBU OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ Lubomír ROZLÍVKA, Ing., CSc., IOK s.r.o., Frýdek-Místek, tel./fax: 555 557 529, mail: rozlivka@iok.cz Miroslav FAJKUS, Ing., IOK s.r.o.,
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ STATICKÉ ŘEŠENÍ SOUSTAVY ŽELEZOBETONOVÝCH NÁDRŽÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES STATICKÉ ŘEŠENÍ
VíceSBORNÍK. k semináři konaném 12. dubna 2006 v Praze v Arcibiskupském semináři
SBORNÍK ZÁSADY HODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ k semináři konaném 12. dubna 2006 v Praze v Arcibiskupském semináři Projekt CZ.04.3.07/4.2.01/0005 INOVACE METOD HODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera, K134 Obsah přednášek 2 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4. 2. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
VíceNK I - Základy navrhování
NK I - Základy navrhování Přednášky: Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Kloknerův ústav www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost Nosné konstrukce I Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., FA, Ú-522 Cvičení: Ing. Naďa
VícePříloha č. 1. Pevnostní výpočty
Příloha č. 1 Pevnostní výpočty Pevnostní výpočty navrhovaného CKT byly provedeny podle normy ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Vzorce a texty v této příloze jsou převzaty z této
VíceCentrum AdMaS Struktura centra Vývoj pokročilých stavebních materiálů Vývoj pokročilých konstrukcí a technologií
Centrum AdMaS (Advanced Materials, Structures and Technologies) je moderní centrum vědy a komplexní výzkumná instituce v oblasti stavebnictví, která je součástí Fakulty stavební Vysokého učení technického
Více