požární bezpečnost staveb

Transkript

1 2009 MK ČR E /09 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů stavebnictví v ČR časopis Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs požární bezpečnost staveb vysokohodnotný beton pro výškové budovy interview: profesorka Alena Šrámková

2 Chytře. Allplan Rekonstrukce. Allplan 2009 mi pomáhá udržet si přehled při navrhování komplexních přestaveb. Díky integrovaným propočtům nákladů mohu přesně kontrolovat rozpočet. Objednejte si zdarma 30denní zkušební verzi a vyzkoušejte si nový 3D projekční systém. NEMETSCHEK s.r.o., Žerotínova 1133/32, Praha, Tel.: , Fax: , info@nemetschek.cz, NEMETSCHEK Slovensko s.r.o., Za kasárňou 1, Bratislava, Tel.: , Fax: , info@nemetschek.sk,

3 editorial Vážení čtenáři, náš časopis měl svůj výstavní stánek na Stavebních veletrzích v Brně (jako ostatně každý rok). V jednu chvíli se celé osazenstvo zapletlo do chumlu veletržního areálu a já jsem zůstal na půl hodinky sám. Přišli dva pánové, manažeři stavební firmy, považovali mě za obchodního zástupce. Chválili náš časopis a na závěr jsem dostal za úkol, abych určitě redakci vyřídil, že odvádí perfektní práci. Takže, milá redakce, možná to byli jediní dva lidé na zeměkouli, kterým se zamlouvá náš časopis, ale přesto za ně i za sebe vzkazuji: děláš perfektní práci. Co se týká samotných veletrhů, tak to skoro vypadalo, jako by byly uspořádány jen kvůli dotačnímu programu Zelená úsporám. V Den Země jej při brněnském mezipřistání na trase Praha Praha odstartoval ministr životního prostředí v demisi Martin Bursík a od té chvíle se nemluvilo o ničem jiném. Jeden by neřekl, že ekologický dotační program může být populárnější než finále Ligy mistrů, v jehož přestávce běží závěrečný díl Ordinace v růžové zahradě. Nicméně ve středu byly miliardy na zateplení na titulních stranách všech významných deníků a z každého z nich navíc vypadla tučná zelená příloha. K tomu se zhroutila posílená informační linka Státního fondu životního prostředí a internetové stránky otevřel jen šťastlivec. Je sice pravda, že cílená finanční podpora v oblasti výstavby nebyla nikdy blíže běžné domácnosti, ale je tento rozruch na místě? Odpovím si sám není. Pominu-li fakt, že se propozice programu Zelená úsporám doplňují za běhu a sem tam se nepotkají ani se stavebním zákonem, tak lze konstatovat jeho principielní nepochopení ze strany veřejnosti, z nějž vyplývá všeobecný pocit falešné naděje. To zdaleka neznamená, že by program byl nesmyslný nebo neužitečný. Vůbec ne. Jenže lidé, podle mě, berou dotaci Státního fondu životního prostředí jako poukázku na zateplení a ještě si úplně neuvědomili fakt, že budou muset nejdřív půl milionu prostavět, aby se jim sto padesát tisíc možná vrátilo. Kdo na to v současnosti má? Velká část programu je také zaměřena na dosažení bydlení v pasivním standardu. Ví laická veřejnost, co to znamená bydlet v pasivním domě a ví, že těchto domů nestojí v České republice ani padesátka? Neví. Jak dobrý nebo jak špatný vlastně program Zelená úsporám je, ukáže dlouhodobý časový horizont, proto není na místě ohnivá kritika ani nekritický zápal. A mluvíme-li o plamenech, tak květnové číslo je věnováno požární bezpečnosti staveb. Současná úroveň požární ochrany budov budí dojem, že uvnitř moderního domu snad není možné požár ani potkat. Ale každý z nás si určitě vzpomene na poměrně nedávné tragické požáry v silničních tunelech, jimž se z hlediska požární bezpečnosti věnují v tomto čísle hned dva velmi zajímavé články. Příjemné čtení. Hodně štěstí přeje Jan Táborský šéfredaktor taborsky@casopisstavebnictvi.cz inzerce Prefabrikované komponenty MABA skelety průmyslových a administrativních objektů filigránové stropy stěny plné, dvojité a sendvičové schodiště, podesty, balkóny MABA Prefa spol. s r.o. Čtvrť J. Hybeše Veselí nad Lužnicí Tel.: Fax: mabaprefa@mabaprefa.cz stavebnictví 05/09 3

4 obsah 05/09 květen editorial časopis stavebnictví 4 obsah aktuality 5 Zelená úsporám: exkluzivní rozhovor s ředitelem SFŽP 7 IBF ve znamení (nejen) energetických úspor realizace 8 Tunelový komplex Blanka v dubnu 2009 Zelená úsporám: naděje i zmatky Historicky nejpopulárnější dotační program byl odstartován 22. dubna. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek uznává nedotaženost některých propozic programu, ale tlumí i nadšení veřejnosti reportáž 13 Centrální čištění odpadních vod hlavního města Prahy první díl interview 20 Architektura je spoluprací individualit v sehraném týmu materiály a technologie 23 Výškové budovy a vysokohodnotný beton První dáma české architektury: pořád pracuji Zastánkyně postmodernizmu v české architektuře profesorka Alena Šrámková obdržela v říjnu státní vyznamenání. Daleko více ji ale zajímá práce, někdy i na rekonstrukcích staveb, jež před lety navrhovala téma: požární bezpečnost staveb 30 Požární bezpečnost staveb Ing. Isabela Bradáčová, CSc. 32 Stavební prevence u Hasičských záchranných sborů krajů Ing. Ján Pivovarník 35 Požární ochrana staveb z hlediska požární prevence plk. Ing. Zdeněk Hošek 41 Specifické posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., Ing. Petr Kučera 4 6 Bezpečnost při požáru v tunelu Ing. Jiří Zápařka 5 4 Atypické řešení oddělení tunelových trub při požáru v místě strojovny Ing. Isabela Bradáčová, CSc. 59 numerikon 61 infoservis 65 svět stavbařů 71 firemní blok Jaká je hodnota vysokohodnotného betonu? Využití vysokohodnotného a vysokopevnostního betonu bylo dlouhou dobu doménou především mostních konstrukcí. Současný trend ve výzkumu a vývoji vede k jeho široké aplikaci, například při stavbě výškových budov. 74 v příštím čísle foto na titulní straně: výškové budovy v New Yorku, Tomáš Malý 4 stavebnictví 05/09

5 aktuality text a foto: redakce Zelená úsporám: exkluzivní rozhovor s ředitelem SFŽP Kromě dotazů a žádostí žadatelů zaměstnává SFŽP vytváření seznamů odborných dodavatelů a certifikovaných výrobků a technologií, což už je předmětem ostrých internetových diskuzí. Program Státního fondu životního prostředí Zelená úsporám byl oficiálně odstartován na tiskové konferenci konané v rámci Stavebních veletrhů v Brně. Nejpopulárnější dotační program vlády ČR je financován z prodeje emisních povolenek na emise skleníkových plynů a do konce roku 2012 slibuje k rozdělení pětadvacet miliard Kč. inzerce Zelená úsporám musí zajímat velkou část členů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Propozice programu totiž určují jako základní dokument pro získání dotace odborný tepelně technický výpočet (v propozicích programu někdy zaměňovaný za projektovou dokumentaci) stavby nebo stavební úpravy. Vypracování tohoto dokumentu budou mít, opět na základě podmínek programu, na starosti především autorizovaní inženýři, případně autorizovaní technici v oborech pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb. Cílem programu je zajistit dlouhodobou úsporu energií určených k vytápění a podpora využívání obnovitelných energetických zdrojů. Dotace může získat řada staveb a stavebních úprav od zateplení, přes novostavby pasivních domů po instalace tepelných čerpadel. Typickým žadatelem by měla být běžná domácnost, protože program je primárně orientován na oblast bydlení. I proto vzbudil velké očekávání široké veřejnosti. V současnosti je o dotace v rámci programu Zelená úsporám enormní zájem. Musíme si ale uvědomit, že každá dotace, respektive podpora, vyžaduje ze strany žadatele vlastní, většinou nemalou investici, která nebude pro domácnosti jednoduchým rozhodnutím, krotí všeobecnou euforii ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek. Jaké jsou ohlasy firem na vytváření Seznamu odborných dodavatelů a Seznamu výrobků a technologií? Daly se očekávat spekulace, zda při vytváření těchto seznamů nedochází k jevům spojeným s klientelizmem tedy s preferováním jistých dodavatelů a výrobců na úkor druhých. To, vzhledem k tomu, jak jsou kritéria pro zařazení firem na tyto seznamy nastavena, není dost dobře možné. Proč? Preferujeme co nejširší registry, což mně připadá jako vhodnější termín než seznam, a tím pádem nejsou kritéria pro zařazení firem v žádném případě diskvalifikační. Základní podmínkou je, aby doda- stavebnictví 05/09 5

6 Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek (zcela vpravo) při rozhovoru na veletržním stánku časopisu Stavebnictví vatel splňoval všechny podmínky živnostenského zákona tedy měl živnostenský list na stavební práce a současně prokázal, že prošel školením zaměřeným na montáž systému, který poskytuje. Jsou tato školení nějakým způsobem unifikována? Ne. Jde o školení od jednotlivých výrobců, kterých je několik desítek. V zájmu těchto výrobců samozřejmě je, aby montáž jejich produktů ovládalo co nejvíce stavebních firem, a to nejen z důvodu ekonomického, ale také z hlediska záruční lhůty a pozitivních referencí. Dovozce nějaké automobilové značky také nesvěří autorizovaný servis svých vozů nespolehlivým dealerům bez důkladného proškolení. V registru výrobků a technologií pak mohou být jen produkty certifikované státní zkušebnou. V podmínkách programu Zelená úsporám stojí, že žadatelem o podporu může být fyzická osoba, která bude rodinný nebo bytový dům po dobu patnácti let používat nebo poskytovat za účelem bydlení. Znamená to, že dojde-li třeba za pět let ke změně majitele domu, jeho nárok na podporu bude zpochybněn a zpětně nějak vymáhán? Samozřejmě že ne. Účel užívání stavby musí zůstat stejný bydlení, ale přenáší se automaticky na další majitele. Tuto podmínku patnácti let jsme stanovili proto, že jde o období povinného monitoringu programu Zelená úsporám a tento monitoring vychází ze základní premisy programu úspory emisí oxidu uhličitého v dlouhodobém časovém horizontu. V podmínkách se rovněž objevuje, že výchozím dokumentem pro dotaci dané úpravy stavby je projektová dokumentace. Nicméně stavební úřady na tyto úpravy nemusí požadovat projektovou dokumentaci, respektive stavební povolení. Znamená to, že v tuto chvíli jdete nad rámec zákona? Ano. Projektová dokumentace v tomto případě neslouží stavebním úřadům, pokud ji ony sami nepožadují, ale je jediným možným průkazem pro Státní fond životního prostředí, že stavba splňuje nároky na obdržení dotace. Navíc je tento dokument naprosto zásadní i pro další kontrolu stavebních úprav. Z nového stavebního zákona (paragraf 152) vyplývá, že u staveb financovaných z veřejného rozpočtu musí být zajištěn technický dozor stavebníka. V Příručce pro žadatele toto není nijak zmíněno. Příručka pro žadatele nesupluje stavební zákon, tj. nemusí explicitně uvádět všechna jeho ustanovení. Tepelně technický výpočet může žadatel získat od velmi široké skupiny praktiků autorizovaných inženýrů a autorizovaných techniků; autorizovaných architektů a energetických auditorů. Jsou všichni nositelé zmíněných autorizací v této oblasti dostatečně kompetentní? Z principu by vámi jmenované autorizované osoby měly být kompetentní k vypracování všech potřebných dokumentů a výpočtů. Praxe je asi jiná, ale nemůžeme tyto skupiny nijak omezovat. Koneckonců součástí projektu Zelená úsporám je intenzivní informační podpora pro všechny definované skupiny. Ta se z velké části uskutečňuje právě prostřednictvím autorizačních organizací České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a České komory architektů a také ve spolupráci s vysokými školami. Jinak ale s vámi souhlasím. Kompetence zpracovatele projektové dokumentace je pro žadatele o dotaci klíčová, protože ve chvíli, kdy projektant nedokáže naše podmínky zpracovat v rámci projektové dokumentace, žadatel dotaci neobdrží. Logicky by pak práci autorizovaných osob měly kontrolovat rovněž autorizované osoby. Naši pracovníci budou kontrolovat, zda předložená stavební dokumentace vede k požadované úspoře, a počítat výši dotace. O odbornost našich pracovníků strach nemám. Státní fond životního prostředí má poměrně velké praktické zkušenosti s monitoringem staveb dotovaných z Operačního programu Životní prostředí. Samotná kontrola tedy nebude spočívat zdaleka jen v konstatování aplikace zateplovacího systému nebo jiné technologie, ani v důsledném dodržení všech administrativních kroků, ale hlavně v porovnání námi schválené projektové dokumentace se samotným výsledkem. Nedodržení postupů projektové dokumentace pak může vést k vrácení dotace. Bod B programu Zelená úsporám se týká podpory novostaveb v pasivním standardu, také další dílčí úpravy jsou spojeny s tímto kritériem. Vzhledem k tomu, že na území České republiky stojí několik desítek pasivních domů, se mně zdá toto kritérium poněkud alibistické. Nemělo by se spíše hovořit o standardu nízkoenergetickém? To si nemyslím. V zahraničí se často bere to, co nazýváme nízkoenergetický standard, jako běžná norma pro stavební povolení. V dlouhodobějším horizontu má smysl v rámci této části dotací motivovat společnost k širší výstavbě domů v pasivním standardu. Nebude to ale směřovat ke snahám postavit dům klasickým způsobem, zkolaudovat ho a pak za dotační podpory provést zateplení, než stavět pasivní dům? Tak jednoduché to není. V případě dodatečného zateplení jsou dotace podmíněny minimálně čtyřicetiprocentní úsporou energie na vytápění. To znamená, že byste musel postavit hodně špatný dům, abyste následně takového zlepšení dosáhl. Nicméně některé firmy si provedly hrubé odhady a minimálně o této možnosti uvažují. To ovšem nepřinese nic jiného než zpřísnění kritérií pro získání dotací, což následně nepomůže vůbec nikomu. Finanční služby spojené s programem Zelená úsporám budou poskytovat vybrané bankovní domy. Nemůže dojít ke konfliktu v souvislosti s porušením podmínek hospodářské soutěže? S Úřadem pro ochranu hospodářskou soutěže jsme vše velmi pečlivě prodiskutovali a neměl by nastat žádný problém. Koneckonců všechny banky, které se do procesu financování programu přihlásily, povolení obdržely nebo obdrží. Autor: Jan Táborský 6 stavebnictví 05/09

7 IBF ve znamení (nejen) energetických úspor V sobotu 25. dubna 2009 skončily Stavební veletrhy Brno, jejichž součástí byl 14. Mezinárodní stavební veletrh (IBF). Hlavním tématem stavebního veletrhu bylo energeticky úsporné stavění, jemuž odpovídal podle výsledků průzkumu zájem návštěvníků, kteří přišli ze 44 % pro informace o novinkách a nabídce těchto služeb a odcházeli v sedmdesáti případech ze sta spokojeni. Právě na veletrhu byl nastartován unikátní dotační program Zelená úsporám určený na podporu obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor v domácnostech. Zelená úsporám je největší ekologický dotační program v historii České republiky, oznámil ministr životního prostředí v demisi Martin Bursík na tiskové konferenci, která se původně měla konat ( právě v Den Země) nejprve v 9 hodin, později byla přesunuta na 10 hodin, aby byla zahájena v 9.30 vzhledem k ministrovu odletu do Itálie (který byl později zdržen kvůli prasklému sklu vládního speciálu). Veřejnost projevila o tento program nebývalý zájem. Program je zaměřen na podporu instalací pro vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také podporu investic do energetických úspor při rekonstrukcích a v novostavbách. Profesor Jan Švejnar na brněnských veletrzích Pro zájemce fungovala na veletrhu nezávislá poradenská centra, kde byli k dispozici specialisté, poskytující informace týkající se zmiňovaného programu. O vhodnosti kombinace různých stavebních materiálů například informovalo Stavební poradenské centrum, které pořádaly organizace ČKAIT, SPS v ČR a VUT Brno. Informace o dotačním programu byla bezesporu nejpozitivnější veletržní zprávou, která provázela i další setkání odborníků v rámci pestrého doprovodného programu. Poměrně pesimisticky naopak vyzněla zpráva, kterou sdělilo Ministerstvo financí ČR starostům a primátorům měst a obcí, kteří se zde sešli na konferenci: ve svém rozpočtu mají počítat s nejméně desetiprocentním snížením objemu proti minulému roku. To je způsobeno pokračujícím propadem českého hospodářství. Obavou, že světlo, tušené na konci tunelu, by mohly být ve skutečnosti reflektory protijedoucího vlaku, parafrázoval na tiskové konferenci SPS v ČR jeho prezident Václav Matyáš při charakterizování současného stavu prognóz o konci hospodářského poklesu: Jediné, co naprosto jistě víme o jeho konci, je skutečnost, že nevíme nic, řekl. Zajímavé bylo setkání profesora Jana Švejnara s podnikateli ve stavebnictví, týkající se opět problému recese světové ekonomiky. Regrese ekonomiky se může změnit v depresi, podobnou hospodářské krizi 30. let minulého století, pokud se hlavní hráči světového hospodářství, kterými jsou USA, Evropská unie, Čína, Rusko, Japonsko a také Indie, nedohodnou na souhře, jak krizi urychleně ukončit, prohlásil Jan Švejnar. Možnost prvních pozitivních zpráv o jejím konci vidí americký profesor v příštím roce, Evropa by měla pocítit změny k lepšímu s půlročním zpožděním. Období, které nastane v nejbližší době, je především obdobím šetření, dopady na průměrného občana budou poměrně tvrdé. Nejlepší stavby Jihomoravského kraje za rok 2008 byly slavnostně vyhlášeny rovněž 22. dubna. Do soutěže, pořádané Jihomoravským stavebním společenstvím, byly tentokrát přihlášeny čtyři desítky staveb, soutěžících v osmi kategoriích. Ve svých kategoriích zvítězily stavby: AVRIO- POINT Administrativní budova (stavby občanské vybavenosti); Rezidence ANENSKÉ TERA- SY (bytové stavby); Lakovna a tryskač DPmB a.s. (průmyslové stavby a technologické stavby); Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské struktury v povodí řeky Dyje Část D a zvýšení kapacity úpravy vody v Lednici na Moravě a propojení skupinových vodovodů (dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby); Gymnázium Kpt. Jaroše přístavba tělocvičny (rekonstrukce staveb a objektů); Rybník Troskotovický dolní odbahnění a oprava přelivu (ekologické stavby). Hlavním mediálním partnerem soutěže byl časopis Stavebnictví, který rovněž udělil cenu stavbě Rekonstrukce a dostavba Přírodovědecké fakulty MU. inzerce stavebnictví 05/09 7

8 realizace text: Jakub Karlíček foto a grafické podklady: autor Tunelový komplex Blanka v dubnu 2009 Výstavba Tunelového komplexu Blanka v Praze je v současné době nejrozsáhlejší akcí obdobného charakteru na území hlavního města. Severovýchodní část Městského okruhu je tvořena soustavou hloubených a ražených tunelů o celkové délce přes 5500 m. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se uzavírá druhý rok od zahájení stavebních prací. Celý komplex je rozdělen na tři vzájemně propojené tunelové úseky. Trasa začíná u severního vyústění Strahovského tunelu, v mimoúrovňové křižovatce Malovanka. Zde Městský okruh pokračuje tunelovým úsekem Brusnice, tvořeným nejprve hloubenými tunely. Ty vedou v trase Patočkovy ulice a za křižovatkou s Myslbekovou ulicí dále raženými tunely až ke křižovatce Prašný most. Odtud pokračuje tunelový úsek Dejvice, vedený hloubenými tunely ke křižovatce U Vorlíků na okraji Letné, kde začíná tunelový úsek Královská obora. Ten raženými tunely podchází obytnou zástavbu Letné a pod Stromovkou a Vltavou převádí trasu Městského okruhu na pravý břeh řeky. Tam končí tunelový úsek a pokračuje povrchová část trasy až do křižovatky Pelc-Tyrolka. Podrobný popis stavby, historie celého projektu a souhrnné technické údaje jsou na webové stránce Trasa okruhu je v celé délce vedena jako striktně směrově rozdělená, se samostatným dvou- až třípruhovým tubusem v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitám dopravy, podélnému sklonu trasy a především potřebám napojení ramp mimoúrovňových Obr. 1. Schematická situace Tunelového komplexu Blanka křižovatek zajišťujících napojení komunikace okruhu na povrchovou síť. Současný stav Výstavba se v současnosti soustřeďuje na sedmi staveništích. Ve směru od Strahovského tunelu jsou to: staveniště Malovanka, Myslbekova, Prašný most, Hradčanská, Letná (včetně staveniště výdechového a nasávacího objektu v ulici Nad Královskou oborou), Troja a staveniště ražených tunelů úseku Královská obora. Staveniště Malovanka Stavba mimoúrovňové křižovatky Malovanka včetně portálu tunelu Blanka a navazujících částí hloubeného tunelu je investičně součástí akce Strahovský automobilový tunel, 2. stavba. Křižovatka propojí již provozovaný Strahovský tunel s tunelem Blanka, napojí místní komunikace na Městský okruh a umožní budoucí napojení Břevnovské radiály. V současnosti je dokončena severní část křižovatky. Ve výstavbě je most, který převádí trasu Patočkovy ulice přes vozovky Městského okruhu a sjízdné rampy do spodní úrovně křižovatky. Dokončeny jsou střední pilíře i podpěry mostu, a začala výstavba samotného dvoupolového přemostění. Dokončena je také opěrná zeď komunikací za mostem. V Patočkově ulici vznikají dilatační úseky jižního tunelu, na jejichž strop bude v další fázi stavby přeložena doprava. O letních prázdninách bude povrchová doprava mezi Smíchovem, Břevnovem a Střešovicemi částečně převedena do definitivních tras. V příštím roce se očekává zprovoznění křižovatky dočasně bez tunelu Blanka. Uvnitř jámy pokračuje dohloubení na spodní úroveň křižovatky, a je již dobře patrný tvar jejího jádra před portály tunelu Blanka. 8 stavebnictví 05/09

9 Staveniště Myslbekova Stavební jáma je vyhloubena u křižovatky ulic Myslbekova a Patočkova, v prostoru bývalých zahrádkářských kolonií. Trasa Městského okruhu sem bude přivedena hloubenými tunely pod Patočkovou ulicí od křižovatky Malovanka. V prostoru jámy se připravuje stavba budoucího technologického centra, ve východní stěně začíná výstavba obou portálů ražených tunelů směrem k Prašnému mostu. Po dokončení stavebních prací nahradí území staveniště park s rybníčkem, napájeným z vývěru nyní zatrubněného potoka Brusnice, a s amfiteátrem umožňujícím vyhlídku na Pražský hrad. V současné době se postupně odtěžuje jáma a u severní stěny se kotví třetí kotevní úroveň. Na východní stěně jsou dokončeny trámy nad portály ražených tunelů a odtěžuje se první kotevní úroveň. Staví se zápory pro zajištění severní stěny výjezdové rampy na severním konci staveniště. Staveniště Prašný most Stavební jáma pro výstavbu tunelů, tunelových ramp a podzemních garáží s technologickým centrem bude vyhloubena v prostoru tzv. kurtiny, mezi dvěma bastiony barokního opevnění Pražského hradu. Po dokončení stavby nahradí prostor staveniště nový park s výhledem na katedrálu svatého Víta. Součástí křižovatky bude také výjezdová rampa ve směru od Malovanky a vjezdová rampa do tunelu v opačném směru. Součástí výstavby tunelu Blanka je také přestavba mostu přes železniční trať ve Svatovítské ulici. Most bude rozšířen a nově založen do takové hloubky, aby byla v budoucnu možná výstavba podzemní železniční stanice Praha-Dejvice bez zásahu do provozu na mostě. Z toho důvodu se připravuje několik výluk této trati. Proto byla vybudována dočasná železniční zastávka Gymnazijní, která bude sloužit již v období první, dvouměsíční výluky, zahájené na konci dubna. V této době budou hloubkově založeny pilíře nového mostu. V celém prostoru staveniště jsou budovány přeložky inženýrských sítí. Bylo vyhloubeno spadiště o celkové hloubce 39,0 m. Realizována byla přeložka vodovodního řádu, staví se kabelovod. Zahájeny byly práce na východní straně mostu ve Svatovítské ulici, mikropilotové stěny na severovýchodní straně a injektáž a kotvení třetí kotevní úrovně záporové stěny na jihovýchodě. Staveniště Hradčanská V celém rozsahu staveniště Hradčanská, od křižovatky Prašný most až ke křižovatce Špejchar, probíhá výstavba hloubených tunelů metodou podzemních konstrukčních stěn (tzv. Milánská metoda). Jáma je odtěžena pouze do úrovně stropu tunelu, jsou vyhloubeny úzké rýhy, ve kterých jsou z povrchu betonovány stěny tunelu, na nichž bude uložen strop. Tato konstukce se zasype a po provedení povrchových úprav bude obnoven provoz. Prostor pod stropní deskou bude poté odtěžen a dobetonuje se dno tunelu, aniž by byl ovlivňován provoz na povrchu. Kromě tunelů hlavní trasy jsou v prostoru staveniště budovány také dvě tunelové rampy vjezdová pro směr Troja a výjezdová v opačném směru. V rámci stavby je ubourána část vestibulu stanice metra a podchod pod ulicí Milady Horákové směrem do Dejvické ulice. Po dokončení výstavby tunelu bude vestibul obnoven v původním rozsahu a na stropní desce tunelu se vybuduje nová podzemní pasáž s obchody. V současné době jsou postaveny podzemní konstrukční stěny v rozsahu dilatačního úseku B/1, B/2 a dílčích částí dilatačních úseků A a D. U úseků A/3, B/1 a B/2 se ukládají podkladní betony stropu a výztuž stropní Obr. 2. Malovanka: celkový pohled od jihozápadního konce staveniště Obr. 3. Myslbekova: celkový pohled na staveniště z koruny barokního opevnění Obr. 4. Prašný most: zajištění u jihovýchodní strany mostu Svatovítská stavebnictví 05/09 9

10 / Obr. 5. Schematická situace staveniště Hradčanská / Obr. 6. Schematická situace staveniště Letná Obr. 7. Schematická situace staveniště Troja / 10 stavebnictví 05/09

11 Obr. 8. Hradčanská: celkový pohled na staveniště od východu Obr. 9. Letná: stavební jáma pro tunely, tunelové rampy a podzemní garáže Obr. 10. Troja: stavební jáma hloubených tunelů s klenbovým stropem desky dilatačního úseku B/2. U dilatačních úseků A a D se dokončuje hloubení a zajištění stavební jámy. U západního konce staveniště pokračují přeložky inženýrských sítí. Staveniště Letná Tunely ve staveništi Letná jsou směrem od Hradčanské budovány nejprve Milánskou metodou, tedy výstavbou podzemních konstrukčních stěn a stropní desky z úrovně mělké stavební jámy a následným odtěžením profilu tunelu a vybudováním spodní části konstrukce pod ochranou stropu. Trasa tunelu ve směru od západu klesá, a v místě, kde je již příliš hluboko na to, aby mohla být tato metoda výstavby aplikována, začíná otevřená stavební jáma. V tomto prostoru jsou navrženy tunely hlavní trasy a tunely vjezdových a výjezdových ramp křižovatky U Vorlíků. V jámě vzniknou také podzemní garáže a technologické centrum, situované u portálu ražených tunelů. V současnosti je kvůli výstavbě tunelu přerušen tramvajový provoz v ulici Milady Horákové, a automobilová doprava je svedena obousměrně na objízdnou komunikaci podél jižního okraje staveniště. V létě bude obnoven tramvajový provoz od Letenského náměstí až ke smyčce Špejchar, v průběhu podzimu potom až do Badeniho ulice. Obnovení provozu tramvají bude možné díky dokončení konstrukcí ramp 1/4 v místě tramvajové tratě. Nyní se pracuje na dilatačních úsecích D 8 D 3 u Špejcharu, prováděných Milánskou metodou. Byly vybetonovány vodicí zídky a je zahájeno hloubení rýh pro jižní a střední stěnu dilatačních úseků D 7 a D 8. Ve zbývajícím prostoru této části jámy je tunel hlouben do úrovně stropu. Na stropě dilatačních úseků D 11 D 9 jsou prováděny zásypy a hutnění včetně stabilizace vápennou suspenzí. V otevřené stavební jámě se armují a betonují spodní části dilatačních úseků D 17, D 18 a D 19a. Připravují se podkladní vrstvy dilatačního úseku R2 jižní vjezdové rampy 3. U severních ramp 1/4 křižovatky U Vorlíků jsou dokončovány stěny a stropní desky dilatačních úseků R10, R12a, R11 a R13a. Na strop dokončených částí ramp bude v létě položena definitivní tramvajová trať, pro kterou se v místech mimo stavební jámu připravují základy sloupů trakčního vedení. U železniční trati je vyhloubena jáma pro portálové úseky severních ramp. Samostatné staveniště v ulici Nad Královskou oborou slouží pro vybudování nasávacího a výdechového objektu vzduchotechniky a pro hloubení vzduchotechnických šachet. Staveniště Troja Stavební jámy hloubených tunelových úseků začínají u portálů ražených tunelů nedaleko loděnice Univerity karlovy. Na ražený úsek naváže technologické centrum a za ním tunely klenbové konstrukce, které po cca 135 m přecházejí do klasické rámové konstrukce s rovným stropem. Portál tunelu Blanka vznikne v nové křižovatce Troja, jako součást severního předmostí nového sdruženého mostu přes Vltavu. Ten bude vybudován asi 120 m proti proudu řeky od současného provizorního tramvajového mostu. Po řadě zdržení by měla být výstavba nového mostu zahájena v letošním roce. Dokončeny jsou dilatační úseky 3 6 a Chybějící část konstrukce bude postavena po dočasném přeložení tramvajové trati na strop dilatačního úseku 8. V souvislosti s touto přeložkou bude v letních měsících letošního roku výluka tramvajové trati v úseku Nádraží Holešovice Trojská. V současné době probíhá realizace rámových dilatačních úseků 0 a 1 a dilatačních úseků s klenbovým stropem 8, 7 a 6 v trase jižního tunelu. Na stropě dilatačního úseku 3 se připravuje uložení vysokotlakého plynovodu. U hotových konstrukcí navazujících částí tunelu se postupně provádějí izolace, zásypy a hutnění. stavebnictví 05/09 11

12 Ražené tunely Tunely úseku Královská obora se razí směrem od staveniště Troja. Podcházejí sportovní kanál, Vltavu, Císařský ostrov a plavební kanál, pokračují pod železniční tratí a pod parkem Stromovka, odkud stoupají pod obytnou zástavbu na Letné a vedou až k raženým portálům ve staveništi Letná. Při výstavbě tunelů se používá Nová rakouská tunelovací metoda. Profil tunelu je po vyražení vystrojen primární obezdívkou z ocelových rámů a stříkaného betonu. Uvnitř tohoto dočasného ostění se v úrovni dna položí vodotěsná izolace a vybetonuje se spodní část definitivního železobetonového ostění až do úrovně budoucí vozovky. Následně bude vodotěsná izolace instalována také v klenbě tunelu a bude dokončeno definitivní ostění klenby tunelu. Obdobným způsobem jsou budovány i další podzemní ražené prostory propojky mezi tunely, trafostanice a strojovna vzduchotechniky. Po mimořádné události v říjnu loňského roku proběhly sanační práce nad tunely spočívající v tryskových a tlakových injektážích. Při zastavení ražby kalot současně pokračovaly práce na ražbách opěří a dna v ražených tunelech. 31. března 2009 byly obnoveny ražby v kalotě jižního tunelu, v severním tunelu ražby pokračují od 9. dubna Vyraženy jsou již také čtyři tunelové propojky a podzemní trafostanice pod Císařským ostrovem. V jižním tunelu se provádí profilace ostění, hydroizolace a definitivní obezdívka. V klenbě definitivní obezdívky jsou každých 85 m umístěny otvory, které v případě požáru slouží k odvedení kouře z prostoru tunelu do vzduchotechnického kanálu pod vozovkou. Jakub Karlíček SATRA, spol. s r.o. severní tunel jižní tunel primární obezdívka/ražba kalota pravá 1273,49 m 1226,53 m kalota levá 1278,82 m 1217,93 m opěří pravé 1252,77 m 1169,45 m opěří levé 1253,76 m 1169,45 m dno 1223,73 m 1157,68 m hydroizolace (délka sekce 12 m) dno 70 sekcí klenba 15 sekcí definitivní obezdívka (délka sekce 12 m) dno pod technologickou chodbou 67 sekcí stěny a příčky 65 sekcí mostovka 63 sekcí klenba 11 sekcí Tabulka postupu prací k 16. dubnu 2009 Obr. 11. Profilace klenby primárního ostění Obr. 12. Hydroizolace klenby a montáž výztuže Obr. 14. Bednění klenby v místě kanálků požárního větrání Obr. 13. Montáž výztuže klenby a bednicí vůz Obr. 15. Bednicí vůz a dokončené definitivní ostění klenby 12 stavebnictví 05/09

13 reportáž text: Ing. Aleš Mucha foto: archiv Hydroprojekt CZ a.s. Centrální čištění odpadních vod hlavního města Prahy první díl Centrální čištění odpadních vod je dlouhodobým problémem hlavního města Prahy řešeným kontinuálně generacemi odborníků. Příspěvek je rozdělen na dvě části. První díl popisuje vývoj likvidace odpadních vod v Praze. Druhý díl podrobněji představí aktuální koncepci centrálního čištění odpadních vod a projekt Celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha. Čistírna odpadních vod pro hlavní město České republiky představuje významný technologický komplex likvidace odpadních vod pro více než 1,5 milionu obyvatel aglomerace Prahy. Kam s ní? tuto otázku klasika, tak symbolickou pro pražskou čistírnu, v současnosti odborníci rozšiřují na Co s ní a jak dosáhnout toho, aby plnila svůj účel, průběžně se měnící právní předpisy, vyhověla všem občanským, politickým a technickým podmínkám a hlavně aby stála co nejméně. Je důležité produkci znečištění do recipientů minimalizovat? Asi lze těžko položit proti sobě zcela srovnatelné argumenty a nalézt jednoznačné odpovědi, ale jedno je jisté populace produkuje odpadní vody a je povinností obce zajistit jejich odpovídající likvidaci. Na cestě tohoto zabezpečení je nezbytné posoudit pokud možno všechny dostupné varianty ve všech souvislostech a vybrat ty optimální. Proces hledání optimalizace čištění odpadních vod produkovaných územím hlavního města Prahy trvá prakticky od vybudování centrální čistírny na Císařském ostrově, tedy více než třicet let. Několikrát se zdálo, že je o konečném dlouhodobém řešení rozhodnuto. Vždy však byl tento proces přerušen a vrácen zpět do fáze hledání dalšího řešení. Příspěvek má ambice podat stručnou informaci o vývoji a stavu přípravy dořešení centrální čistírny na počátku třetího tisíciletí z pohledu dlouhodobě spolupracujícího technického týmu Hydroprojekt CZ a.s. Od vzniku živnosti průtočnické po uvedení kanalizační čistírny do provozu Vývoj soustředěného řešení systému odpadních vod v Praze trvá déle než sto padesát let. Historikové uvádějí, že v roce 1865, po vzniku Úřadu stavebního a hospodářského, byla kanalizace svěřena do péče jejího technického a hospodářského oddělení. Pro čištění stok vznikla živnost průtočnická, čištění stok se konalo v noci a vytěžený materiál se odvážel do určených prostor ke kompostování. Diskuze o způsobu odkanalizování pražské aglomerace započala ve druhé polovině 19. století, kdy se tvář Prahy postupně přetvářela na moderní velkoměsto a stávající likvidace odpadních vod se stávala neudržitelnou. Rozvoj města, nárůst populace, vývoj dopravního systému i průmyslu, ale i stále častější povodně, ohrožovaly hygienu a bezpečí obyvatel. Ukázky zděných stok a strojního a technologického zařízení původní kanalizační čistírny v Praze - Bubenči stavebnictví 05/09 13

14 V této době se v zásadě formovaly základy dnešního systému stokové sítě města. Byl vytvořen Komitét pro řešení kanalizačních otázek, který vyhlásil soutěž na projekt, jehož hlavní zásadou bylo navrhnout jednotný kanalizační systém pro všechny části Prahy s pozdější možností napojení okolních předměstí. Nebyla to otázka pouze technická, ale i politická. V roce 1885 se sešlo celkem pět návrhů, avšak po vyhodnocení nebyl žádný vybrán. V dalším kole výběru koncepce, respektive i výběru autora budoucí koncepce, došlo k velkému sporu dvou pracovních skupin na jedné straně městskou radou pověřené skupiny pod vedením Dr. Hobrechta, Ing. Kaftana a Ing. Kaumanna a na straně druhé konkurenční skupinou pod vedením městských inženýrů Václavka a Ryvoly. Na porovnání a posouzení obou návrhů byl pražskou radnicí pozván nestranný zahraniční odborník, stavební rada Frankfurtu nad Mohanem, anglický inženýr William Heerlein Lindley, jenž nakonec prosadil svoje vlastní řešení pražské kanalizační otázky. Od roku 1893, kdy předal městu kompletní projekt, započalo období založení dnešního systému horního a dolního horizontu stokové sítě s kanalizační čistírnou na levém břehu Vltavy u Císařského ostrova. Systém, rozdělený koncepčně do dvou soustav A a B, byl založen velmi důmyslně. Umožňoval oddělení městských částí s krátkým odtokem od částí s delší dobou dotoku a současně postupné uzavření systému při zvýšených povodňových staveh, a tím udržení funkčnosti alespoň části nezatopeného území. Pro stoky byl zvolen vejčitý tvar s elipsovitým klenutím, protože nejlépe odolával tlaku zeminy. Materiálově bylo rozhodnuto, o zděných stokách z cihel 1). Součástí projektu byla také kanalizační mechanická čistírna odpadních vod, jež měla zvládnout m 3 splaškové vody denně. Zajímavá byla koncepce kalového hospodářství počítající s rozvozem získaných kalů do zemědělství podél Vltavy. Na celém systému je samozřejmě z odborného hlediska poučné, že se čistírna navrhovala z důvodu gravitace sítě v nejnižším bodě města, a současně blízko recipientu, kam je vyčištěná voda vypouštěna. Kaly měly být využívány co nejblíže zdroje, tedy 1) Bylo to vítězství Williama Lindleye nad nátlakem betonářských firem, jež svoji snahu opíraly o betonové provedení vídeňské kanalizace z roku 1878 a o příznivou cenu portlandského cementu v Praze, a již podruhé potvrdilo diplomatickou sílu a velké schopnosti Williama Lindleye prosadit svůj návrh a záměry. Objekt původní kanalizační čistírny v Praze Bubenči a portrét sira Lindleye Ukázky strojního a technologického zařízení původní kanalizační čistírny Pohled na Císařský ostrov před založením ÚČOV čistírny. Tyto zcela logické zásady nejsou v současnosti často dodržovány. Vodoprávní schválení bylo vydáno na celý projekt kladným výrokem c. k. místodržitelství 19. listopadu Náročná stavba vlastní čistírny započala v roce 1901 a již 27. června roku 1906 byl zahájen zkušební provoz čisticí stanice. Voda byla nejprve přiváděna kmenovou stokou A a postupně byly napojovány další stoky. Lindley ukončil svoji činnost předáním agendy výstavby systému v roce Příprava, realizace a optimalizace ÚČOV na Císařském ostrově Vytvoření Velké Prahy v roce 1920 vyvolalo zvýšenou potřebu budování nových stok. Napojení nových území znamenalo vážný zásah do Lindleyovy koncepce, a proto bylo nezbytné vypracovat nové zásady odvodnění hlavního města. V této době například vznikl první ucelený koncepční dokument generel, zpracovaný dalším významným odborníkem naší kanalizační historie, Ing. Máslem. Ten navrhl výstavbu dvou nových čistíren odpadních vod, jedné u ústí Botiče do Vltavy, druhé v Řeži. První byla následně nahrazena shybkou do levobřežních sběračů, druhá byla koncepčně přijata, ale nerealizována. Uskutečněny nebyly ani další pokusy měnit koncepci jedné centrální čistírny pro Prahu, logicky pouze docházelo k intenzifikaci existu- jící čistírny s cílem zvyšovat její kapacitu. S nárůstem čištěných vod a rozvojem vnímání ekologie se také stále více řešila problematika kalů. Vedle hledání transportních způsobů (speciální lodě apod.) se hledala nová řešení jejich využití. K tomuto účelu zřídil přímo v objektu čistírny Ing. Maděra speciální laboratoř de facto základ budoucího vyhnívání kalů na ÚČOV. Již tehdy, v rámci poloprovozních zkoušek, se vzniklý bioplyn využíval k ohřevu užitkové vody pro tehdejší personál čistírny. Vlivem rozvoje bytové výstavby na počátku 50. let minulého století prudce vzrostl počet připojených obyvatel na stokovou síť. Lindleyova čistírna nebyla schopna vzrůstající množství odpadních vod zvládat a část odtékala bez jakéhokoliv čištění přímo do Vltavy. Z toho důvodu bylo v roce 1954 rozhodnuto o vybudování zcela nové ČOV, a to jak s mechanickým, tak s biologickým čištěním. Vzhledem ke konfiguraci založené a existující stokové sítě směřující odpadní vody do prostoru Bubenče byl jako lokalita pro umístění čistírny vybrán Císařský ostrov. Od roku 1959 do roku 1965 byla vybudována a slavnostně uvedena do provozu nová ústřední čistírna odpadních vod. Lindleyova čistírna současně po šedesáti letech ukončila svůj provoz. Po vyřešení problémů s mechanickým čištěním byla ÚČOV plnohodnotně zprovozněna v roce Už v předstihu budování ÚČOV došlo k intenzifikaci dopravy kalů 14 stavebnictví 05/09

15 Letecký pohled na ÚČOV v devadesátých letech minulého století (čerpáním) do lokality Drasty, která slouží pro nouzové řešení kalů dodnes a je jednou z hlavních lokalit pro kalové hospodářství také do budoucna. V době uvedení ÚČOV do provozu byla kapacita biologického stupně nedostatečná a část splašků se čistila jen mechanicky. Proto docházelo v sedmdesátých a osmdesátých letech k postupným intenzifikacím, jež měly zajistit větší kapacitu. Koncepce výstavby nové čistírenské kapacity pro hlavní město Prahu se studijně sleduje od roku V sedmdesátých letech bylo zpracováno a vyhodnoceno až dvaadvacet variant řešení, z nichž byly učiněny dva základní závěry: zajistit intenzifikaci ÚČOV na Trojském ostrově do roku 1978; zajistit přípravu a výstavbu nové čistírenské kapacity (dále jen NČOV) mimo území hlavního města Prahy, včetně přivaděče navazujícího na pražskou kanalizační síť tak, aby mohly být postupně uvedeny do provozu v období Na těchto úkolech se souběžně pracovalo až do roku 1989 a byly zpracovány následující práce a projekty: Přípravné a realizační projektové dokumentace intenzifikace ÚČOV zpracované pro dvě intenzifikace provozu přístavbou některých dalších čistírenských jednotek a objektů kalového hospodářství, které se uskutečnily postupně v letech Kapacita biologického stupně se tak zvýšila z 2,5 na 4,6 m 3 /s a v mechanické části z 5,0 na 8,7 m 3 /s. Přesto se nikdy nedosáhlo uspokojivého výsledku vzhledem k prudkému rozvoji Prahy a nárůstu specifické spotřeby vody. Z celkového průměrného přítoku odpadních vod na ÚČOV 6,0 m 3 /s zhruba 1,5 m 3 /s odtékalo do Vltavy pouze po mechanickém předčištění. Koncepce NČOV byla prohloubena resortem lesního a vodního hospodářství v letech Zpracovaná studie posoudila osm variant umístění čistírny mimo území hlavního města Prahy. Jako nejvýhodnější byla vyhodnocena lokalita Hostín v okrese Mělník v soutokové oblasti Labe a Vltavy. V letech byla zpracována Studie souboru staveb NČOV s umístěním v lokalitě Hostín a předložena ke státní expertize, jejíž vyhodnocení bylo ukončeno v roce V roce 1981 byla zpracována srovnávací studie, v níž byl proveden rozbor státní expertizy a posouzeny i další varianty umístění nové čistírny v lokalitách Podhoří a lomu u Klecan. Výsledky studie a provedených rozborů potvrdily výhodnost umístění čistírny v lokalitě Hostín i přes vyšší náklady vyvolané nutností výstavby štolového přivaděče v délce cca 20 km. Problematika čištění odpadních vod hlavního města Prahy však nebyla ani nadále uzavřena a v letech 1984 a 1985 byl znovu posouzen výhledový systém čištění odpadních vod, včetně způsobu jeho realizace a etapizace výstavby, a výsledky byly předloženy ke státní expertize. To vyústilo zpracováním novelizované Studie souboru staveb NČOV Praha v lednu Tato studie vycházela z výsledků, celkového shrnutí, posouzení a projednání rozsáhlého souboru předchozích studijních a koncepčních prací, formulovala stanoviska k závěrům státní expertizy a stala se výchozím podkladem k zahájení přípravných projektových a majetkoprávních prací pro vybudování NČOV v lokalitě Hostín. Současně bylo rozhodnuto, že 1. etapa NČOV bude uvedena do provozu k roku 2000 s tím, že opatření na ÚČOV (dobudování strojního odvodnění kalů, modernizace energocentra apod.) budou zajišťovat spolehlivý provoz ÚČOV do roku Koncepčně byla akce rozdělena na tři samostatné části (1. stavba shybka pod Vltavou, 2. stavba přivaděč do Hostína, 3. stavba vlastní NČOV). Realizována však byla jen 1. stavba shybka, která je provozně využívána pro převod odpadních vod obráceným směrem na Císařský ostrov. Již rozběhnutou akci zastavily politické změny v roce 1989 a celá koncepce byla zastavena, vrácena zpět k přezkoumání a hledání optima. Z pohledu koncepce však byla velmi zajímavá a reálná a ve své době i ekonomicky únosná. Byla například nadčasová v řešení srážkových vod možností dlouhého přivaděče, jenž by byl využíván jako retence. Hledání koncepce vzhledem ke stále se měnícím podmínkám Od devadesátých let docházelo k několikeré úpravě závazných právních předpisů, vzhledem k parametrům vypouštěných vod. Vedle toho se prohlubovalo množství faktorů, které vlastní řešení centrálního čištění ovlivňovaly. Do hry vstupovaly více a více občanské zájmy, zastupované různými hnutími a organizacemi, zájmy majitele, správce inzerce stavebnictví 05/09 15

16 Ukázky ze studie NČOV v lomu v Klecanech a provozovatele majetku, ale také potenciálních stavebních i technologických dodavatelů, urbanistické a architektonické zásady území a celkové koncepce Prahy, zvláště pak Trojské kotliny, zájmy městských částí a majitelů pozemků v okolí, snaha konzultačních subjektů dostat se do zpracovatelského týmu nesplnitelnými sliby apod. Následující vývoj cca patnácti let po roce 1989 je popsán z hlediska měnícího se vládního nařízení. Devadesátá léta 20. století podmínky vl. nař. č. 171/92 Sb. Po politických změnách v roce 1989 se tedy převážně z majetkoprávních a ekonomických důvodů příprava NČOV v Hostíně zastavila a začalo se pracovat na intenzifikaci současné ÚČOV na Císařském ostrově tak, aby splňovala kvalitativní podmínky v té době platného nařízení vlády č. 171/92 Sb. Současně se začalo i s dalšími studijními pracemi hledajícími také jiné umístění NČOV. V návaznosti na studie z roku 1976 a 1987 byla v září 1989 zpracována studie podzemní varianty NČOV Praha v oblasti Klecany. V roce 1990 byly následně zpracovány studie podzemních variant pro umístění NČOV v lokalitě Holosmetky (NČOV Praha studie varianty Holosmetky, 06/1990) a opětovně aktualizovaně Klecany (NČOV Praha studie podzemní varianty v lomu Klecany, 06/1990). Formou zastavovací studie bylo ještě v roce 1990 zpracováno možné etapovité umístění NČOV do druhé části Trojského ostrova, ale bez větší hloubky propracování (NČOV Praha zastavovací studie, 03/1990). Tyto lokality v zásadě nenašly pro vymístění ÚČOV a uvolnění Císařského ostrova pro jiné účely dostatek příznivců a případné obtíže s jejich využitím vrátily hlavní záměr na Císařský ostrov. Mimopražská čistírna byla na čas zavržena a magistrát rozhodl o další zásadní intenzifikaci ÚČOV. Koncepce uvažovala se systémovým řešením rozděleným do několika etap (Ia. etapa opatření na vodní lince zajišťující splnění kvalitativních ukazatelů vypouštění vod do roku 2005; Ib. etapa řešení kalové koncovky; II. etapa výhledové řešení po roce 2005). Realizována byla ovšem opět jen etapa Ia, zahrnující vybudování čtyř nových dosazovacích nádrží, vybudování hluboké regenerační nádrže na biologický kal a řadu dalších dílčích vylepšení provozu. Protože však nebyla následná etapa realizována, bylo tehdejším provozovatelem PKVT učiněno několik opatření v rámci kalového hospodářství (instalace zahušťovacích a odvodňovacích odstředivek, míchání kalu plynem, rekonstrukce energocentra, chemické předrážení, chlorace vratného kalu, vybavení nátokových galerií míchadly za účelem vzniku anoxických zón a další), pomocí nichž se podařilo Zákres do leteckého snímku intenzifikace ÚČOV, varianta 6 16 stavebnictví 05/09

17 udržet provoz ÚČOV v přijatelných provozních podmínkách. Období 90. let tedy bylo věnováno postupnému uplatňování opatření na vodní lince i kalovém hospodářství s cílem vyhovění předpisům a údržbě a obnově celého komplexu. V té době došlo k zásadnímu přehodnocení produkce odpadních vod vlivem zavedení dokonalejšího sledování odpadních vod přiváděných na ÚČOV a restrukturalizace spotřeby vody. Veškeré úsilí se soustředilo na obnovu existující ÚČOV na Císařském ostrově (v rozsahu oplocení existující čistírny) a proces hledání vhodného prostoru pro vymístění centrální čistírny byl utlumen. Přelom tisíciletí podmínky vl. nař. č. 82/1999 Sb. Od vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanovily ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Toto nařízení současně nahradilo dříve platné nařízení vlády č. 171/92 Sb. Novelizace přinesla nový pohled na vypouštění vod do recipientu. Jednalo se především o zavedení možnosti nedodržení vypsaných maximálně přípustných hodnot v četnosti, která závisí na počtu rozborů za rok a zavedení zimních limitů. VH orgán měl stanovit maximálně přípustné hodnoty, které odpovídají koncentracím zjištěným z rozboru slévaného vzorku vypouštěných odpadních vod (hodnoty p) a maximálně přípustné hodnoty, které odpovídají koncentracím zjištěným z okamžitého vzorku vypouštěných odpadních vod (hodnoty m). Změna právních předpisů nastartovala nový proces úvah o dalším využití ÚČOV. V letech bylo již téměř jisté, že projednání umístění NČOV mimo území Prahy bude z majetkoprávního hlediska velmi obtížné, a proto trval zájem o Císařský ostrov. V pěti variantách byla v úrovni zastavovací studie proveditelnosti technicko- -ekonomicky posuzována možnost rekonstrukce stávající ÚČOV na Císařském ostrově tak, aby rekonstruovaný objekt čistírny splňoval podmínky současně platných právních předpisů (vl. nař. č. 82/1999 Sb.) a také právních předpisů ES. K paradoxům této doby patří, že přes vážné úvahy o rekonstrukci ÚČOV na Císařském ostrově Územní plán stanovoval (a to do první poloviny roku 2004), že do roku 2010 má být čistírna vymístěna mimo území hlavního města Prahy, ovšem neuváděl lokalitu. Poněkolikáté se vrátila myšlenka využití lomu v Klecanech, vlastněného soukromým subjektem. Byla vypracována zastavovací studie NČOV řešící plnou kapacitu potřebné čistírny pro Prahu, částečně ve vytěženém prostoru lomu, částečně v navazujícím skalním masivu. Představa vlastníka těžit kámen v lokalitě v následujících dvaceti letech tuto variantu zavrhla. V roce 2000 byla podrobně propracována technicko-ekonomická studie umístění kalového hospodářství na Drastech na současném pozemku využívaném ÚČOV, a to s technologií ekologického využití vyhnilých nebo nevyhnilých kalů a termofilního vyhnívání a sušení kalů s následným spalováním nebo skládkováním. Samostatně byla sledována i možnost spoluspalování vyhnilých kalů v elektrárně Mělník. Na počátku roku 2002 se zdálo, že je koncepce stanovena, a schylovalo se k rozpracování a zahájení přípravy řešení na Císařském ostrově. Velmi složité řešení s podmínkou odpovídající kontinuální funkčnosti čistírny i při přestavbě (a jednalo se o zásadní přeskupení jednotlivých objektů čistírenské linky) bylo navrženo v několika etapách. Dořešení lokality a technologie kalového hospodářství se předpokládalo v následném projektovém stupni pro územně povolovací řízení. V této době převažoval logický názor umístění likvidace kalu v těsné blízkosti vodní linky, tedy inzerce stavebnictví 05/09 17

18 Čimice zatím poslední lokalita pro podzemní variantu NČOV co nejblíže vzniku kalů nebylo však rozhodnuto. V této době již byla uplatněna a postupně rozvíjena technologie ekologického využití kalů s celkovou mineralizací (spalování nevyhnilých kalů). Prohlubovalo se připuštění totálního oddělení vodní linky a linky kalové. Pro kalové hospodářství se uvažovaly již známé lokality: areál ÚČOV Císařský ostrov, areál ÚČOV Drasty a areál nově vzniklé Pražské Teplárenské a.s. Holešovice. Po vstupu ČR do EU nezbytnost naplnění vl. nař. 61/03 Sb. a závazků ČR k roku 2010 Navržené řešení, popsané výše, bylo velmi složité, obavy představovala realizace za provozu, nicméně došlo k technické shodě a mohlo se přistoupit k posuzování záměru, k přípravě prvních projektových stupňů a jejich projednávání v souladu s platnými předpisy. V létě roku 2002 však zasáhly povodně. Čistírna byla chráněna pouze na Q 100 ; došlo k protržení hráze a k zaplavení ÚČOV. Do provozu byla čistírna plně uvedena do půl roku. Povodeň přinesla nový pohled na problematiku řešení rekonstrukce ÚČOV. Došlo k novému přehodnocování již v zásadě připravené koncepce na Císařském ostrově. Byla zpracována 6. varianta, která řešila postupnou etapovou výstavbu rekonstrukce celkovým nasedláním celé ÚČOV v provedení containement, a tím zajištěním její ochrany na průtoky Q m 3 /s. Opět s variantní lokalizací kalového hospodářství, kde nebyla rozhodnuta ani koncepce, ani lokalita, a proto se uvažovalo několik možných kombinací. Vzhledem k budoucím přísným právním předpisům (zákona o odpadech, a tudíž i kalech) dostává jistou preferenci spalování nevyhnilých kalů. Vzrostl rovněž nárok na architektonické řešení celé budoucí čistírny. Některé městské orgány trvaly na jejím plnohodnotném zakrytí tak, aby konečný vzhled zcela působil jako travnatá či rekreační plocha. Proto vznikají různé simulace tohoto řešení kompatibilní jak s 6. variantou, tak s dříve uvažovanou 5. variantou. Takové řešení je navrženo, samozřejmě však vyvolává zvýšené investiční i provozní nároky. Navržené řešení čistírny by umožnilo plně optimalizovat skladbu objektů a hydraulických cest deformovaných mnoha vlnami intenzifikací a dostaveb za posledních čtyřicet let, neboť by se jednalo v podstatě o výstavbu nové ČOV a využití existující konfigurace objektů. Je investičně srovnatelné s předešlou 5. variantou založenou na přestavbě existující konfigurace objektů. Nevýhodou je poměrně značná časová náročnost, přesahující podle odborného odhadu rok 2010, protože jednotlivé úseky by musely být vybudovány v určené posloupnosti a urychlení nelze zajistit zvýšeným úsilím. Na jaře roku 2003 navíc opět došlo ke změně právních předpisů, vl. nař. 82/1999 Sb. bylo nahrazeno vl. nař. 61/2003 Sb. Tímto krokem dochází k plné kompatibilitě s právním rámcem ES, v určitém směru dokonce k přísnějšímu pohledu na limity vypouštění odpadních vod. Pro Prahu to znamená vzhledem k vyhlášení celé České republiky citlivým územím především nezbytnost dodržení limitů celkového dusíku k roku 2010, což současná čistírna není schopna splnit. Nový impuls přinesl krok zpět s cílem najít řešení vymístěním čistírny. Nově byl vytipován skalní masiv Čimice, lokalita na pravém břehu Vltavy po toku pod čistírnou, ovšem poměrně blízko od existující ÚČOV. Oproti předešlým lokalitám se jednalo o území hlavního města Prahy, tudíž bez problémů projednání s jinými místně působícími úřady. V roce 2003 byla pro prověření této možnosti zpracována zastavovací studie s technicko-ekonomickým vyhodnocením pro podzemní variantu v lokalitě Čimice, s úvahou variantního umístění kalového hospodářství (EVK): v podzemí v místě vlastní čistírny; nadzemní na Drastech a v blízkosti; částečně podzemní v ústí Čimického potoka. Tato varianta je realizovatelná, má své nesporné výhody (například vracející se možnost retence srážkových vod v gravitačním přivaděči, dnes již důležitý faktor koncepce likvidace odpadních vod). Proces projednání se však jevil dlouhodobý a vzhledem k potřebě dokončit realizaci do konce roku 2010 a vzhledem k velmi vysokým investičním nákladům (způsobeným především náklady na výrub), nebyl průchozí. Zatím tedy neexistuje při souběhu všech ovlivňujících faktorů lokalita, kam je možné kompletně vymístit ÚČOV a uvolnit Císařský ostrov. V roce 2007 došlo k zatím poslednímu upřesnění vládního nařízení o vypouštění vod. V platnost vešlo vl. nař. 229/2007 Sb. V posuzování odpadních vod nenastaly žádné zásadní změny, bylo upřesněno uplatňování emisněimisního principu a zavedení institutu nejlepší dostupná technologie. V rámci procesu přípravy intenzifikace ÚČOV toto upřesnění nemělo vliv na změnu poslední koncepce a jejího technologického návrhu. Již v roce 2004 se Praha vrátila ke konceptu udržení vodní linky na Císařském ostrově. Po povodni v roce 2002 nedošlo k obnovení zahrádkářské kolonie v prostoru ostrova, a proto bylo poprvé toto území dáno k dispozici pro výstavbu nové vodní linky. Začal se tak rozvíjet projekt, jenž se doposud nazývá Celková přestavba a intenzifikace ÚČOV na Císařském ostrově a představuje posílení čistírenské kapacity vybudováním nové samostatné vodní linky, nezbytné rekonstrukční práce na stávající ÚČOV a intenzifikace stávajícího kalového hospodářství na ostrově tak, aby kapacitně zvládalo produkci kalu po dokončení intenzifikace vodních linek. Vedle této akce se připravuje pro delší časový horizont (cca 2015 až 2020) koncepční dořešení kalového hospodářství a kalové koncovky a optimalizace nátokových zhlaví stokové sítě na Císařský ostrov, nazvané jako pravobřežní a levobřežní labyrint stokové sítě. Tato koncepce bude představena v druhém dílu příspěvku. Závěr Z uvedeného přehledu historického vývoje je patrno, že daná řešení nebyla nikdy konečná, že si vývoj lokality, její rozrůstání a transformace v rámci vývoje doby stále žádaly další přehodnocování situace, stále nové rekonstrukce a dobudovávání celého systému. Ing. Aleš Mucha Hydroprojekt CZ a.s. Použitá literatura [1] Jásek, J.: William Heerlein Lindley a pražská kanalizace, 2006 [2] Veškeré studijní a projektové materiály zpracované společností Hydroprojekt CZ a.s. v letech Odborné posouzení článku: Ing. Jaroslava Trnková, CSc. koordinátorka strategického rozvoje MČ Praha 6 18 stavebnictví 05/09

19 Na společné cestě Stavby silnic a železnic, a. s., již řadu let patří ke špičce v oboru dopravního stavitelství. Od dubna 2009 se spolu s některými dceřinými společnostmi rozhodly změnit své jméno a vystupovat na českém trhu pod názvem EUROVIA. I nadále se Skupina EUROVIA bude opírat o hodnoty postavené na tradici, kvalifikované práci a pozici významného regionálního zaměstnavatele. Při této příležitosti bychom také rádi poděkovali klientům a zaměstnancům za projevenou důvěru a spolupráci. Těšíme se na další společné projekty. stavebnictví 05/09 19

20 interview text: Petr Zázvorka foto: Tomáš Malý, archiv prof. Šrámkové Prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková v ateliéru Architektura je spoluprací individualit v sehraném týmu Profesorka Alena Šrámková je první dámou české architektury. V říjnu 2008 byla u příležitosti oslav 90. výročí vzniku samostatného státu vyznamenána prezidentem České republiky medailí Za zásluhy o stát III. stupně v oblasti kultury. V projektovém ateliéru Šrámková architekti, s.r.o, je řada rozpracovaných studií a návrhů, které profesorka Šrámková, bývalá hráčka volejbalu a lyžařka, spolu se svými kolegy energicky řeší. Představa, že se v letošním červnu stane jubilantkou pouze o deset let mladší, než je zmíněné výročí republiky, vypadá naprosto nepravděpodobně. Medaili Za zásluhy o stát jste dostala jako jediný zástupce architektury, co na to říkáte? Za vyznamenání jsem ráda. Konečně bylo architektuře přiznáno místo v oblasti kultury. Není to běžné. Představujete ikonu postmodernistické generace české architektury, zapsala jste se svými realizacemi i do dějin Prahy. Je vám nějaká stavba zvlášť milá? Nepřehánějte, těch staveb zase není tak moc. A nikdy se přitom nejedná jen o dílo jednoho člověka. Bez týmu odborných pracovníků by žádný větší architektonický návrh nebyl možný. Jedna stavba pro mě ale znamenala víc než ostatní. Hodně jsem se na ní naučila. Byl to motel v Praze Motole. Tehdy se jmenoval Stop, dnes se jmenuje Golf a v době stavby (1964) bychom ho mohli hodnotit dnešním termínem nízkonákladový. Byla to podle mého mínění velmi povedená stavba co do komplexního pojetí i pokud jde o vybavení v úrovni tehdejšího technického zařízení a použitých materiálů. Přesto jsem se u této stavby přesvědčila o tom, že ne všechno, co je nejlevnější, je i nejlepší z hlediska doby trvání. Motel prošel rekonstrukcí, některé materiály po půl století prostě nevydržely. Rekonstrukce se dotkly i dalších vašich staveb. Například budovy dříve označované jako ČKD na Můstku. Tady jste vlastně řešila rekonstrukci a novou úpravu vašeho původního návrhu. Jde o památkově chráněnou budovu jak se vám spolupracovalo s pracovníky památkové ochrany? Výborně. Jsem přesvědčena, že role památkové ochrany je v procesu výstavby nezastupitelná, je nutné vyhovět, i když se někdy stavba může dost prodražit. Škody, ke kterým v současné době dochází při intenzivní výstavbě, jsou obecně velké a často nevratné. Myslím, že je nutné zachránit, co se zachránit dá. Naše země si to zaslouží. Pokud jde o dům na Můstku, již při projektování byla jeho koncepce složitá. Dům stojí proti Národnímu muzeu, které uzavírá horní část náměstí. Rekonstrukce domu probíhala v letech na základě požadavků nového investora. Některé interiérové změny odpovídaly firemnímu stylu (světla, mobiliář). Domnívám se, že se rekonstrukce povedla, původní představy rozhodně nebyly narušeny. Z domu, v němž jsou preferovány prodejní plochy, jsou neopakovatelné výhledy na pražské centrum a jeho okolí. Byl zachován vnější vzhled, který si návštěvníci Prahy pamatují. Další rekonstrukce stavby, na jejímž vzniku jste se podílela, stále ještě probíhá. Mám na mysli podpovrchovou halu pražského hlavního nádraží. Autorem nových úprav je architekt Patrik Kotas a jeho tým. Jak jste spokojena s úpravami haly na obchodní prostory? Spokojená příliš nejsem. Původní záměr pro stavbu haly, která měla navodit představu podzemního prostoru včetně barevnosti, byl zcela potlačen. Vestavby všechno zatloukly. Nechtěla jsem povolit vestavbu středního ostrova. Nakonec jsem na tom i něco dělala, ale moc mě k tomu nepustili. Připadá mně, že při úpravách podpovrchové haly hlavního nádraží šlo hlavně o to, vyhovět investorovi. 20 stavebnictví 05/09