M106FHS Finance a hospodaření územní samosprávy

Transkript

1 M106FHS Finance a hospodaření územní samosprávy Rozsah 12/0 v kombinované formě. 5 kreditů Ukončení: klasifikovaný zápočet 1.zpracování případové studie - analýza dat (rozpočet města) váha 30% 2.ústní zkouška - váha 70%

2 Literatura: PROVAZNÍKOVÁ, R.: Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, s. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů KUTSCHERAUER, A.: Management regionů a obcí, Ostrava 2012., online na: Doporučená: JÍLEK, M.: Fiskální decentralizace: teorie a empirie. WOLTERS KLUWER 2008, ISBN PILNÝ, J., PEKOVÁ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru - 3. vydání. WOLTERS KLUWER 2008, ISBN Monitoring hospodaření obcí soustava informativních a monitorujících ukazatelů, MFČR dostupné online na:

3 Struktura a charakteristika veřejné správy a veřejných rozpočtů v ČR. Teorie fiskálního federalismu. Rozpočtový proces a rozpočtové zásady. Charakteristika, druhy a funkce veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů. Struktura příjmů územních veřejných rozpočtů (obcí, krajů). Daňové příjmy a jejich rozdělení do veřejných rozpočtů. Využití Cost-Benefit analýzy, SWOT analýzy. Veřejné zakázky a jejich využití na úrovni obcí. Hospodaření obce a její podnikatelské aktivity. Monitoring hospodaření obcí. Rating obcí a technika jeho provádění.

4 Úvod zdroje x potřeby nástroje pro alokaci trh, veřejný sektor změna úlohy a postavení státu v ekonomice stát jako ekonomický subjekt Problémy: má stát dostatek informací k tomu, aby určil, co je nutné a správné? má moc k tomu donutit ekonomické prvky chovat se způsobem, který považuje za správný? plní stát své funkce stále i bez ohledu na to, jakým způsobem je sestavena vláda? (volební cyklus) zná vláda teorii? je ochotna je respektovat? má politickou vůli prosazovat opatření? má vláda účinné nástroje k prosazení určitých zájmů?

5 Fiskální federalismus = vícestupňové uspořádání soustavy veřejných rozpočtů a definování vztahů mezi nimi odvozeno od politického, správního (a geografického) uspořádání země základní problém - určení míry fiskální decentralizace

6 Fiskální federalismus jak sestavit příjmy a výdaje, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivnosti při zabezpečování veřejných potřeb? zkoumá: a) jaké veřejné statky by měly zabezpečovat jednotlivé stupně veřejné vlády - kompetence a funkce b) míru finanční soběstačnosti jednotlivých úrovní tj. stanovení daňového určení = přiřazení jednotlivých druhů daní, stanovení daňové pravomoci c) vertikální a horizontální vztahy v rámci rozpočtové soustavy - určení transferů mezi rozpočty hlavní důvody teorie fiskálního federalismu : ekonomický politický(?) - decentralizace

7 iluze paternalismu Iluze o ekonomické úloze státu problém: ekonomické subjekty podřízené, ochraňované problém: morální hazard, problém pasti nezaměstnanosti, pasti chudoby Iluze kontinuálnosti a dlouhodobé logičnosti (např. učňovské školství v ČR po r. 1989, mateřské školky, textilní průmysl, strojírenství atd.) co je základním motivem působení státu v ekonomické oblasti? co se snaží maximalizovat? co se snaží maximalizovat? případně minimalizovat? HDP? zaměstnanost? bezpečnost?... kriminalitu? problém: zájmové (nátlakové) skupiny, korupce

8 Decentralizace alokační funkce dle klasifikace veřejných statků rozsah působnosti veřejné statky A) zabezpečovány státem - ze SR B) zabezpečovány a financovány stupni územní samosprávy centralizovaně celostátního významu: užitek všichni občané státu (obrana, základní komunikační systém ) obce : národní veřejné statky (základní vzdělání, regulace vodních toků ) lokální veřejné statky městská hromadná doprava, místní komunikace. vyšší stupně samosprávy : veřejné statky regionálního charakteru (užitek pro obyvatele několika obcí, většího území )

9 Decentralizace redistribuční funkce cíl redistribuční funkce zmírnit důchodovou a sociální nerovnoměrnost ve společnosti státní rozpočet, v omezené míře přerozdělování v rámci rozpočtové soustavy požadavek: jednotná daňová soustava + jednotné transfery (Drábek návrh na rozdílnou úroveň transferů dle bohatství kraje) peněžité věcné testované na důchod netestované na důchod sociální dávky

10 Příklad daňové progrese

11 Lorenzova křivka

12 GINI koeficient

13 Gini Coefficient World CIA Report 2013 tendence: zvyšování rozdílu mezi domácnostmi

14 GINI koeficient

15 Gini koeficient USA (nejnižší 0,41 Utah, nejvyšší 0,532 District of Columbia

16 Decentralizace stabilizační funkce tradiční doména SR od 70.let snaha zapojit územní samosprávu do stabilizace zaměstnanosti: JAK? vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru (např. podmínky pro příliv kapitálu) vytvářet pracovní příležitosti v lokálním veřejném sektoru

17 U nadnárodní, N národní, S státní, L lokální, P nevládní sektor,

18 státní rozpočet Rozpočtová soustava ČR na centrální úrovni: státní mimorozpočtové fondy zřízeny zákonem za účelem finančního zabezpečení zvlášť stanovených úkolů rozpočty zdravotních pojišťoven (8) na místní úrovni: rozpočty Vyšších územně správních celků (14) rozpočty Základních územně správních celků (cca 6250)

19 Rozpočtová soustava

20 STÁTNÍ FONDY Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) spolufinancování oprav, modernizace,výstavba Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železnic Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPPRČK) Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zprostředkovatel finanční podpory z EU

21 Charakteristiky státních fondů účelovost příjmů a výdajů jiná pravidla hospodaření - možnost převodu zůstatku stabilní příjmy - částečně nezávislé na dotacích ze SR dlouhodobé projekty - nepodléhají politickým vlivům atomizace veřejných rozpočtů - roztříštění a nekonzistentnost rizikové závazky fondu - nebezpečné v případě, kdy fond nemá dostatek vlastních zdrojů dodatečné administrativní náklady - oddělení fondu - vyšší náklady na správu..

22 Modely fiskálního federalismu centralizovaný decentralizovaný smíšený (kombinovaný)

23 Centralizovaný model příjmy ústřední rozpočet výdaje d o t a c e regionální rozpočty výdaje d o t a c e municipální rozpočty výdaje

24 Centralizovaný model Výhody centralizovaného modelu : jednotný postup při získávání daní a poplatků od daňových poplatníků nižší náklady úroveň veřejných statků a služeb malá konkurence mezi nižšími územními celky Nevýhody : malý zájem municipalit o získávání rozpočtových příjmů z vlastních zdrojů nebezpečí neobjektivnosti při rozdělování finančních prostředků pro nižší vládní úrovně, možné nebezpečí korupce zpomalení hospodářského i společenského rozvoje v oblastech s nedostatkem finančních prostředků

25 Decentralizovaný model vysoká autonomie = rozsáhlé kompetence příjmy ústřední rozpočet výdaje příjmy regionální rozpočet výdaje příjmy municip. rozpočet výdaje

26 Decentralizovaný model Výhody decentralizovaného modelu : zodpovědnost za efektivní využití finančních prostředků bezprostředně voličům výsledky hospodaření - přímo patrné v daném místě rychlé řešení problémů Nevýhody decentralizovaného modelu : nedostatek prostředků pro celonárodní potřeby (obrana, dálnice), nerovnoměrné rozložení příjmů - rozdíly mezi oblastmi nežádoucí migraci z chudých regionů do regionů bohatých na místní úrovni problém s tvorbou rezerv pro případ nepříznivých situací (např. povodně) celospolečenské řízení sociálněekonomických procesů - méně pružné, neefektivní

27 Kombinovaný model příjmy ústřední rozpočet výdaje dotace příjmy regionální rozpočet výdaje dotace příjmy municipální rozpočet výdaje

28 Kombinovaný model je nutno : rozdělit pravomoci, kompetence a odpovědnosti respektovat určitý stupeň kontroly ze strany vyššího stupně vlády zohledňovat zájmy a preference nižších stupňů vlády stupněm vyšším kompromisy při střetu lokálních a celospolečenských zájmů nejčastější (např. v ČR, v ostatních zemích EU.)

29 Shrnutí - zásady fiskálního federalismu centralizace přerozdělování centralizace stabilizace zajištění minimální úrovně veřejných služeb vyrovnání fiskální pozice neutrality

30 Teoretická východiska fiskální decentralizace Tieboutův model hlasování nohou Buchananova Teorie klubů Oatsův decentralizační teorém

31 Oatsův decentralizační teorém