Střední Amerika. Ing. Jan Kochan

Transkript

1 Střední Amerika Ing. Jan Kochan

2 Vymezení subregionu Geograficky zahrnuje jižní část kontinentu Severní Amerika mezi Tehuantepeckou šíjí a zálivem Urabá (tzn. část Mexika až po hranice mezi Kolumbií a Panamou) V užším slova smyslu zahrnuje 7 zemí: Guatemala, Belize, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika a Panama V širším slova smyslu zahrnuje i Mexiko (CIA píše u Mexika Middle America, publikace Státy a území světa píše Střední Amerika ) plus francouzské závislé území Clippertonův ostrov Někdy se do tohoto pojmu zahrnuje i Karibik

3

4

5

6 Přehled zemí a území Země/území Rozloha (km 2 ) Mexiko Nikaragua Honduras Guatemala Panama Kostarika Belize Salvador Clippertonův ostrov 6 Země/území Počet obyvatel (pol. 2011) Mexiko Guatemala Honduras Salvador Nikaragua Kostarika Panama Belize Clippertonův ostrov 0 Země/území Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) Salvador 289 Guatemala 127 Kostarika 90 Honduras 73 Mexiko 58 Panama 46 Nikaragua 43 Belize 14 Clippertonův ostrov 0 Pro srovnání Česká republika: km 2, obyvatel, 129 obyv./km 2

7 Spory o území, sporně vymezené hranice Guatemala si nárokuje území v Belize o rozloze km 2 (zhruba polovina rozlohy Belize) Honduras si nárokuje některé ostrovy ze souostroví Sadilla Cays (Cayos Zapotillos), které jsou pod správou Belize (a nárokuje si je také Guatemala) Spor o námořní hranice mezi Salvadorem a Hondurasem částečně vyřešen rozhodnutím ICJ z roku 1992 a 2003 a dohodou zprostředkovanou OAS v roce 2006; Salvador si stále nárokuje ostrov Conejo, který nebyl v rozhodnutí ICJ zmíněn

8 Sapodilla Cays (Cayos Zapotillos) Zdroj: HUDSON, Tim BURR, J. Millard. The Sapodilla Cays: Geopolitical Asterisk in thé Bay of Honduras [online]. [] Cayshttp://sites.maxwell.syr.ed u/clag/yearbook1986/hudson.p df

9 Ostrov Conejo nárokuje si ho Salvador, ačkoli je pod správou Hondurasu a u jeho pobřeží)

10 Přírodní podmínky Středoamerické pohoří (nejvyšší vrchol Tajumulco 4220 m. n. m.; v Mexiku sopka Pico de Orizaba m. n. m.) velká část obyvatel žije v úrodných údolních oblastech mezi horskými vrcholy a v pobřežních nížinách na karibské nebo pacifické straně Podnebí tropické a subtropické, od pouštních suchých oblastí až po tropické pralesy Geologicky aktivní region stíhaný sopečnými výbuchy a zemětřeseními (Nikaragua obětí; Salvador 1986 a 2001; Kostarika výbuch sopky obětí; obětí; Honduras obětí)

11 HDP, HDP/obyv. Země HDP (mld. USD podle PPP) Země HDP/obyv. (USD podle PPP) Mexico 1 560,00 Guatemala 70,31 Costa Rica 51,55 Panama 44,82 El Salvador 43,98 Honduras 33,77 Nicaragua 17,34 Belize 2,65 Mexico Panama Costa Rica Belize El Salvador Guatemala Honduras Nicaragua Pro srovnání Česká republika: 254,10 mld. USD, USD/obyv.

12 Nezaměstnanost a inflace Země Nezaměstnanost (%) Inflace (%) Belize 13,1 4,1 Guatemala 3,2 3,9 Honduras 5,1 4,6 Kostarika 6,6 5,8 Mexiko 5,6 4,1 Nikaragua 8 4,7 Panama 4,4 3,3 Salvador 7 0,8 Česká republika 9,3 1,6

13 Složení HDP a pracovní síly Země HDP zem. HDP prům. HDP služ. Prac. síla zem. Prac. síla prům. Prac. síla služ. Belize 29,0 16,9 54,1 10,2 18,1 71,7 Guatemala 13,3 24,4 62,3 50,0 15,0 35,0 Honduras 12,4 26,9 60,8 39,2 20,9 39,8 Kostarika 6,3 22,9 70,8 14,0 22,0 64,0 Mexiko 4,2 33,3 62,5 13,7 23,4 62,9 Nikaragua 17,6 26,5 56,0 28,0 19,0 53,0 Panama 5,8 16,6 77,6 6,0 18,0 76,0 Salvador 11,0 29,1 59,9 19,0 23,0 58,0 Česká republika 2,2 38,3 59,5 3,6 40,2 56,2 HDP - ve srovnání s ČR je tvořen větší podíl v sektoru zemědělství (4,2-29 % versus 2,2 %), menší podíl v sektoru průmyslu (16,6-33,3 % versus 38,3) a podobný podíl v sektoru služeb (54,1-77,6 % versus 59,9 %) Pracovní síla - ve srovnání s ČR je větší podíl zaměstnán v sektoru zemědělství (6-50 % versus 3,6 %), menší podíl v sektoru průmyslu (15-23,4 % versus 40,2 %) a obdobný podíl v sektoru služeb (35-76 % versus 56,2 %)

14 Česká republika NA 4,3 25,4 26 Ekonomická a sociální stratifikace Země Procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby (hranice chudoby závisí na národní statistice) Podíl 10 % nejchudších domácností na HDP (%) Podíl 10 % nejbohatších domácností na HDP (%) GINI index Belize 33,5 Guatemala 56,2 1,3 42,4 55 Honduras 65,0 0,7 42,2 53,8 Kostarika 16,0 1,5 35,5 48 Mexiko 18,2 1,7 36,3 48,2 Nikaragua 41,8 1,4 41,8 43,1 Panama 28,6 0,8 41,4 56,1 Salvador 30, ,4

15 Veřejný dluh, export Země Veřejný dluh (% HDP) Export (mld. USD) Export (% HDP) Belize 0,404 15,8 Guatemala 29,6 8,47 12,5 Honduras 26,1 5,879 18,1 Kostarika 44,1 10,01 20,6 Mexiko 41, ,7 Nikaragua 78,0 3,182 19,3 Panama 40,8 12,52 30,7 Salvador 55,0 4,377 10,1 Česká republika 40,0 116,5 45,8

16 Export komodity a teritoriální struktura Země Export - komodity Export teritoriální struktura Belize cukr, banány, citrusy, oblečení, výrobky z ryb USA 30,7%; VB 29,77%; Pobřeží slonoviny 4,45% Guatemala káva, cukr, ropa, textil, banány, ovoce Honduras textil, káva, krevety, kabely, tabák, banány, zlato USA 40,1%; Salvador 11,2%; Honduras 8,48%; Mexiko 5,86% USA 59,6%; Salvador 5,61%; Guatemala 5,28%; Mexiko 4,19%; Německo 4,04% Kostarika Mexiko Nikaragua Panama Salvador banány, ananasy, káva, melouny, květiny, cukr, maso, mořské ryby, elektronika výrobky zpracovatelského průmyslu, ropa a ropné produkty, stříbro, ovoce, zelenina, káva, bavlna káva, maso, krevety a humři, tabák, cukr, zlato, arašídy a textil banány, krevety, cukr, káva, textil káva, cukr, textil, zlato, ethanol, chemické výrobky, elektřina, výrobky ze železa strojírenské výrobky, dopravní prostředky, USA 32,61%; Nizozemsko 12,82%; Čína 11,81%; Mexiko 4,2% USA 80,5%; Kanada 3,6%; Německo 1,4% USA 61,98%; Salvador 7,74%; Kostarika 3,67% Řecko 21,03; USA 17,63%; Japonsko 9,87%; Německo 4,28%; Itálie 4,27% USA 43,86%; Guatemala 13,92%; Honduras 13,22%; Nikaragua 5,65 % Německo 32,25%; Slovensko 9,02%; Polsko 5,8%;

17 Etnické složení států Země Belize Guatemala Honduras Kostarika Mexiko Nikaragua Panama Etnické složení mesticové 48.7%, kreolové 24.9%, Májové 10.6%, Garifuna 6.1%, ostatní 9.7% (sčítání z roku 2000) mesticové (míšenci americko-španělského původu - v místní španělštině nazývaní Ladino) a Evropané 59.4%, K'iche 9.1%, Kaqchikel 8.4%, Mam 7.9%, Q'eqchi 6.3%, ostatní Mayové 8.6%, domorodci jiní než Mayové 0.2%, ostatní 0.1% (sčítání z roku 2001) mesticové (míšenci Američanů a Evropanů) 90%, Indiáni 7%, černoši 2%, běloši 1% běloši (včetně mesticů) 94%, černoši 3%, indiáni 1%, Číňané 1%, ostatní 1% mesticové (americko-španělského původu) 60%, indiáni 30%, běloši 9%, ostatní 1% mesticové (míšenci indiánů a bělochů) 69%, běloši 17%, černoši 9%, indiáni 5% mesticové (míšenci indiánů a bělochů) 70%, západní indiáni 14%, běloši 10%, indiáni 6% Největší skupinou jsou mesticové (49-90%), popř. běloši (Kostarika 94 %) Indiáni mají relativně velké zastoupení v Guatemale (asi 40 %) a Mexiku (asi 30 %) Salvador mesticové 90%, běloši 9%, indiáni 1%

18 Náboženství v subregionu Země Náboženské složení Belize Guatemala římskokatolíci 49.6 %, protestanté 27 % (letniční církve 7.4 % anglikánská církev 5.3 %, adventisté sedmého dne 5.2 %, mennonité 4.1 %, metodisté 3.5 %, svědkové Jehovovi 1.5 %), ostatní 14 %, bez vyznání 9.4 % (2000) římskokatolíci, protestanté, domorodé mayské náboženství Honduras římskokatolíci 97 %, protestanté 3 % Kostarika římskokatolíci 76.3 %, evangelíci 13.7 %, svědkové Jehovovi 1.3 %, ostatní protestanté 0.7 %, ostatní 4.8 %, bez vyznání 3.2 % Nejrozšířenějším náboženstvím jsou římskokatolíci(50-97%) Největší podíl protestantů je v anglofonním Belize (27 %) Mexiko Nikaragua římskokatolíci 76.5 %, protestanté 6.3 % (letniční církve 1.4 %, svědkové Jehovovi 1.1 %, ostatní 3.8 %), ostatní 0.3 %, neurčeno 13.8 %, bez vyznání 3.1 % (sčítání z roku 2000) římskokatolíci 58.5 %, evangelíci 21.6 %, moravští bratři 1.6 %, svědkové Jehovovi 0.9 %, ostatní 1.7 %, bez vyznání 15.7 % (sčítání z roku 2005) Panama římskokatolíci 85 %, protestanté 15 % Salvador římskokatolíci 57.1 %, protestanté 21.2 %, svědkové Jehovovi 1.9 %, mormoni 0.7 %, ostatní náboženství 2.3 %, bez vyznání 16.8 % (2003 odhad)

19 Stručná historie subregionu Mexické císařství Spojené středoamerické provincie 1836 a Mexiko ztratilo velkou část území ve prospěch USA

20

21 Vývoj 19.stol.-pol. 20. stol. politická nestabilita, vláda caudillů 1. pol. 20. stol. často dlouhodobá okupace USA, jejíž firmy (United Fruit Company) zde měly hospodářské zájmy (Nikaragua , Honduras , Dominikánská republika ) a po svém stažení zde podpořily svoje politiky (Nikaragua Anastasius Somoza, Honduras Tibucius Carías) Po roce 1945 politická nestabilita, vojenské vlády střídající se často převraty Od 80. let 20. stol. demokratizace Zvláštní případy Mexiko (fasádní liberální demokracie), Kostarika (relativně stabilní)

22 Latinská Amerika - vývoj po roce 1945

23 Příklady vývoje v jednotlivých zemích

24 Mexiko Chiapas (1994) Vicente Fox ( ) Felipe Calderon (od 2006)

25 Mexiko diktatura Porfiria Díaze (tzv. porfiriát) mexická revoluce fasádní liberální demokracie, vláda jedné strany Institucionální revoluční strana (PRI), která se odkazuje na ideály mexické revoluce, má relativně širokou podporu, volební skandály a machinace, autocenzura v mexické společnosti, potlačování projevů nespokojenosti salinastroika (ekonomická liberalizace) povstání EZLN v Chiapazu liberalizace politického systému, změna volebních zákonů 2000 zvolen prezidentem Vicente Fox z opoziční konzervativní Strany národní akce (PAN) 2006 zvolen Felipe Calderon (PAN), válka z drogovými kartely 2012 zvolen Enrique Pena Nieto (PRI) 37

26

27 Guatemala Rigoberta Menchu nositelka Nobelovy ceny za mír (1992) bojovnice za práva indiánů (Mayů) Alvaro Colom ( ) středolevý kandidát z Národní jednoty pro naději (UNE) Perez Molina (od listopadu 2011) bývalý armádní generál z pravicové Vlastenecké strany zvolen 54 % s cílem vládnout železnou pěstí (potlačit násilí a drogové kartely)

28 Guatemala do 1945 vlády různých silných mužů (caudillos), případně junt, většinou podporovaných USA, neboť zde byl silný vliv amerických společností (především United Fruit Company UFC) a vlády volených prezidentů, kteří zaváděli různé reformy (znárodňování, pozemkové reformy tzv. guatemalská revoluce) 1954 převrat guatemalských kontrarevolucionářů (příslušníci armády) podporovaných CIA vláda armády nebo různých nestabilních občanských vlád podporovaných armádou 40

29 Guatemala 60. léta-1996 občanská válka různých levicových skupin (nejvýznamnější byla Revoluční národní unie Guatemaly URNG) proti guatemalským vládám, které na oplátku užívají taktiku spálené země (vyhlazování vesnic, celkem více než 200 tisíc mrtvých, mnoho uprchlíků) 1986 přechod k voleným občanským vládám 1996 uzavřena mírová dohoda s URNG a ukončena občanská válka Od 2008 středolevý Alvaro Colom (příští volby v září 2011) vyhrál nad pravicovým bývalým generálem Mollinou, který sliboval tvrdý přístup (mano dura) k sociálním záležitostem. Colom je považován za indiánského kandidáta, je to bývalý náměstek ministra pro hospodářství. Od května 2009 čelil podezření, že usiloval o smrt novináře, nicméně byl očištěn mezinárodním vyšetřováním. V dubnu 2011 se rozvedl se svou ženou Sandrou Rorresovou, aby ji tak umožnil kandidovat na prezidentku (ústavní soud to ale nakonec stejně zamítl); horkým kandidátem je proto opoziční pravicový generál Mollina 41

30

31 Salvador Mauricio Funes umírněně levicový (první levicový prezident v dějinách země), prezident z FMNL od roku 2009 Pomník padlým v občanské válce (přes 75 tisíc mrtvých)

32

33 Honduras Výcvik nikaragujských contras prováděný na území Hondurasu Američany Manuel Zelaya ( červen 2009 svržen armádou a dočasným prezidentem jmenován předseda parlamentu Roberto Micheletti) Roberto Micheletti ( ) Porfirio Pepe Lobo Sosa (od 2010) pravicový kandidát Národní strany, bohatý rančer

34

35 Nikaragua Anastazio Somoza ( ) Daneil Ortega (od 2006, 2011 znovu zvolen) levicový kandidát Sandinovské národně osvobozenecké fronty

36

37 Kostarika Oscar Arías ( ) Laura Chinchilla (od 2010)

38

39 Panama Manuel Noriega diktátor z 80. let 20. století Martin Torrijos ( ) prezident z levicové Demokratické revoluční strany Ricardo Martinelli (od 2009) konzervativní majitel sítě supermarketů a kandidát Aliance pro změnu

40