ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

Transkript

1 *UOHSX007RUR3* UOHSX007RUR3 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0685/2015/VZ-40954/2015/542/ODv Brno: 24. listopadu 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne z moci úřední, jehož účastníkem řízení je: zadavatel Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO , se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne JUDr. Tomášem Sirovátkem, advokátem ev. č. ČAK 9967, se sídlem Helénská 1799/4, Praha 2, ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce UniMeC dodávky a instalace ICT, 2. kolo, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a uveřejněno dne pod ev. č a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2014/S , na jejíž tři části byly dne uzavřeny kupní smlouvy s uchazečem účastníky sdružení: C SYSTEM CZ a. s., IČO , se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Brno a Servodata a.s., IČO , se sídlem Dolnoměcholupská 12, Praha, rozhodl takto: Správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO , se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha ve veřejné zakázce UniMeC dodávky a instalace ICT, 2. kolo, zadávané v otevřeném řízení,

2 jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a uveřejněno dne pod ev. č a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2014/S , v souvislosti se stanovením povinnosti vybranému uchazeči uzavřít do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu s dobou účinnosti nepřiměřeně dlouhou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, se podle 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť ve správním řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle 120 citovaného zákona. ODŮVODNĚNÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) jako orgán příslušný podle ustanovení 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, IČO , se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne JUDr. Tomášem Sirovátkem, advokátem ev. č. ČAK 9967, se sídlem Helénská 1799/4, Praha 2 (dále jen zadavatel ), ve veřejné zakázce UniMeC dodávky a instalace ICT, 2. kolo, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a uveřejněno dne pod ev. č a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2014/S (dále jen veřejná zakázka), na jejíž 1. část Systém pro zpracování proteomických dat (dále jen část 1 ), 2. část Individuální výpočetní technika (dále jen část 2 ) a 3. část Společná výpočetní technika (dále jen část 3 ) zadavatel uzavřel dne kupní smlouvy s účastníky sdružení: C SYSTEM CZ a. s., IČO , se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Brno a Servodata a.s., IČO , se sídlem Dolnoměcholupská 12, Praha (dále jen vybraný uchazeč ). 2. Na základě podnětu k přezkoumání postupu zadavatele si Úřad vyžádal veškerou dokumentaci související se zadáním veřejné zakázky. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti. I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ 3. Dne zadavatel odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o předmětné veřejné zakázce, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2014/S Veřejnou zakázku rozdělil zadavatel na tři části. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši ,- Kč bez DPH. 4. Přílohu č. 4 zadávacích podmínek tvořil návrh kupní smlouvy, jenž byl stejný pro všechny tři části veřejné zakázky. V bodu 5.16 předmětného návrhu kupní smlouvy bylo uvedeno: Prodávající je povinen do 10-ti pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy uzavřít pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti prodávajícího za škodu způsobenou prodávajícím do výše limitu pojistného plnění v částce minimálně,- Kč (uchazeč doplní dle příslušné části ,- Kč pro 1. část veřejné 2

3 zakázky, ,- Kč pro 2. část veřejné zakázky, ,- Kč pro 3. část veřejné zakázky) z jedné pojistné události ročně. Prodávající se zavazuje na žádost kupujícího bezodkladně, nejpozději však do 5 pracovních dnů od doručení písemné výzvy kupujícího, předložit kupujícímu pojistný certifikát prokazující existenci a účinnost této pojistné smlouvy. Prodávající se zavazuje písemně informovat kupujícího o případných změnách týkajících se pojištění odpovědnosti za škodu, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala. Prodávající se zavazuje, že pojistná smlouva dle věty první tohoto článku zůstane v účinnosti v tomto rozsahu po celou dobu trvání záruky, min. však do konce roku Za porušení povinnosti dle věty první, druhé či třetí tohoto odstavce zaplatí prodávající kupujícímu smluvní pokutu ve výši 0,2 % z kupní ceny bez DPH dle čl. IV. odst této smlouvy, a to za každý byť jen započatý den, v němž bude prodávající v prodlení. Za porušení povinnosti dle věty čtvrté tohoto odstavce zaplatí prodávající kupujícímu smluvní pokutu ve výši 0,05% z kupní ceny bez DPH dle čl. IV. odst této smlouvy, a to za každý byť jen započatý den, v němž dojde k porušení stanovené povinnosti. 5. Dne rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče na jednotlivé části veřejné zakázky, a následně dne uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem kupní smlouvy na část 1, část 2 a část 3 veřejné zakázky. II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 6. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s 44 odst. 3 písm. a) zákona ve spojení s 6 zákona, resp. zda se nedopustil správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku stanovil vybranému uchazeči povinnost uzavřít do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu s dobou účinnosti nepřiměřeně dlouhou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední. 7. Účastníkem správního řízení podle ustanovení 116 zákona je zadavatel. 8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0685/2015/VZ /2015/542/ODv ze dne Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne , a tímto dnem bylo podle 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle 120 odst. 1 písm. a) zákona. 9. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0685/2015/VZ-32562/2015/542/ODv ze dne určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které mohl vyjádřit své stanovisko. Vyjádření zadavatele ze dne Dne obdržel Úřad vyjádření zadavatele k předmětnému správnímu řízení ze dne V podaném vyjádření zadavatel předně zdůraznil, že doba záruky za jakost v případě některých přístrojů činila až 60 měsíců, přičemž dále upozornil na stavení běhu záruční doby v případě uplatnění reklamace, které může záruční dobu prodloužit v řádu 3

4 měsíců. Zadavatel rovněž upozornil, že předpokládá dlouholetou životnost poptávaného zboží, přičemž poukázal na skutečnost, že při ztrátě či úniku dat v souvislosti se způsobenou vadou zboží by vzniklé škody mohly převýšit i celkovou cenu předmětu plnění veřejné zakázky. 11. Zadavatel dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) sp. zn. 25 Cdo 1437/2006 ze dne , ve kterém se Nejvyšší soud vyjádřil v tom smyslu, že ke škodné události a ke škodě vzniknuvší v důsledku této události nemusí dojít v jeden časový okamžik. Časové hledisko pak není rozhodujícím a jediným kritériem a příčinnou souvislost nelze zaměnit se souvislostí časovou. Zadavatel rovněž odkázal na ustanovení 636 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dle kterého se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla, případně za patnáct let ode dne vzniku škody nebo újmy, byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně. Zadavatel k uvedenému zdůraznil, že plnění z titulu odpovědnosti za škodu se zadavatel v intencích českého právního řádu může domáhat až do deseti let od okamžiku vzniku škody. K tomu zadavatel odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 427/2006 ze dne , dle kterého je pro posouzení pojišťovnami obvykle rozhodné, zda nastala nahodilá událost krytá pojištěním v průběhu sjednaného pojištění. 12. Zadavatel dále ve svém vyjádření porovnal pojistný princip uplatňovaný v rámci české právní úpravy s principem claims made (tzn. principem vznesení nároku ), který může být uplatňován zahraniční pojišťovnou, a který spočívá v tom, že poškozený musí vznést nárok na pojistné plnění v době trvání pojištění. V daném případě tedy není rozhodným okamžikem okamžik vzniku škody nebo újmy, ale až uplatnění nároku na pojistné plnění vůči pojišťovně. V případě principu claims made by tedy zadavatel mohl uplatnit právo na náhradu škody před uplynutím promlčecí lhůty, nicméně pokud by tak učinil po skončení pojištění, nedošlo by k vyplacení pojistky a zadavatel by tak neměl garanci výplaty příslušného plnění za škodnou událost. 13. Zadavatel rovněž uvedl, že nemohl vyloučit využití principu claims made stanovením povinnosti pro vybraného uchazeče sjednat si pojištění výhradně s pojišťovnou se sídlem na území České republiky, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadou zákazu diskriminace uvedenou v 6 odst. 1 zákona, protože by diskriminoval potenciální zahraniční uchazeče o veřejnou zakázku. 14. Závěrem vyjádření zadavatel navrhl, aby Úřad v souladu s 117a písm. f) zákona správní řízení zastavil. Další průběh správního řízení 15. Dne vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0685/2015/VZ-37659/2015/542/ODv, kterým zadavateli dle 39 odst. 1 správního řádu určil lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí dle 36 odst. 3 správního řádu. Ve stanovené lhůtě ani později se zadavatel k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. III. ZÁVĚRY ÚŘADU 16. Úřad přezkoumal na základě 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné 4

5 zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle 120 zákona, a proto správní řízení zastavil. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. Relevantní ustanovení zákona 17. Podle 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 18. Podle 44 odst. 3 písm. a) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny. 19. Podle 113 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen navrhovatel ) nebo z moci úřední. 20. Podle 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle 118 nebo pro uložení sankce podle 120 nebo 120a zákona. 21. Podle 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. K výroku rozhodnutí 22. Přípisem č. j. ÚOHS-S0685/2015/VZ-31993/2015/542/ODv ze dne Úřad oznámil zadavateli podezření ze spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona v zadávacím řízení na části 1, 2 a 3 veřejné zakázky tím, že postupoval v rozporu s 44 odst. 3 písm. a) zákona ve spojení s 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku stanovil povinnost vybranému uchazeči uzavřít do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti kupních smluv pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu s dobou účinnosti nepřiměřeně dlouhou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. 23. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že kupní smlouvy na jednotlivé části veřejné zakázky byly uzavřeny , přičemž lhůta plnění byla ve všech smlouvách jednotně stanovena v čl. 3.1 do 60 dnů od podpisu smlouvy. Z předávacích protokolů provedených prací, dodávek a služeb vyplývá, že fakticky bylo plnění veřejné zakázky dokončeno dne Z příloh jednotlivých kupních smluv vyplývá, že záruční doba na jednotlivé předměty plnění se pohybuje v rozsahu od 24 do 60 měsíců. Na základě uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že záruční doba na jednotlivé zboží skončí nejpozději v prosinci roku 2019, přičemž se záruční lhůta z důvodu výskytu vad a jejich následných oprav může prodloužit, avšak nejvýše o dobu trvání oprav, a to až o několik měsíců, jak uvádí rovněž zadavatel (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 25. Z návrhu kupní smlouvy pro všechny tři části veřejné zakázky vyplývá, že pojistná smlouva má trvat až do roku 2025 (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V rámci vyjádření ze dne pak zadavatel Úřadu sdělil nové skutečnosti, na základě kterých přistoupil v rámci návrhu smluv k jednotlivým částem veřejné zakázky ke stanovení požadavku ohledně délky trvání pojistné smlouvy. 5

6 26. Úřad se v této souvislosti ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že otázku přiměřenosti délky trvání pojistné smlouvy, požadované v tomto konkrétním šetřeném případě v příloze 4 zadávací dokumentace, je nutné posoudit nejen s ohledem na délku trvání záruky, ale rovněž s ohledem na délku trvání lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody. Podle 636 občanského zákoníku se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Jak bylo podrobně uvedeno v bodu 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel požadoval, aby vybraným uchazečem sjednané pojištění trvalo po celou dobu trvání záruky, min. však do konce roku Vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvy na plnění všech částí veřejné zakázky dne , převyšovala délka pojištění délku promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody pouze o jeden rok, přičemž je nutné rovněž zohlednit skutečnost, že škodná událost nemusí nastat ihned po uzavření smlouvy a dodání předmětu plnění veřejné zakázky. Naopak vady předmětu plnění, které mohou způsobit zadavateli škodu, se mohou vzhledem k předpokládanému dlouhodobému používání projevit i po relativně dlouhé době v řádu měsíců či let. 27. V souvislosti s výše uvedeným Úřad přihlédl rovněž ke skutečnosti, že ke škodné události a ke škodě z ní vzniknuvší nemusí dojít v jeden okamžik, což potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že v souladu s ustanovením 636 občanského zákoníku je za den rozhodný pro počátek běhu objektivní promlčecí lhůty v případě práva na náhradu škody nutné považovat den, kdy škoda vznikla. V posuzovaném případě by tedy při dlouhodobém užívání předmětu plnění mohlo dojít k situaci, že dojde ke vzniku škody např. šest let po uzavření smluv. V takovém případě by již zadavatel nemohl uplatnit vůči vybranému uchazeči práva v záruční době a musel by se tak domáhat pouze uplatnění práv na náhradu škody, přičemž pojištění vybraného uchazeče právě pro tyto případy významně snižuje rizika zadavatele. Úřad při posouzení věci rovněž zohlednil, že ke vzniku škody může v posuzovaném případě dojít až dlouho po vzniku škodné události, a to např. za situace, kdy vada předmětu plnění povede k úniku citlivých dat, avšak až jejich pozdější zneužití může zadavateli způsobit škodu. Úřad tedy při posouzení věci zohlednil rovněž právní názor Nejvyššího soudu, že časovou souvislost nelze zaměňovat s příčinnou souvislostí. 28. Úřad se rovněž zabýval také posouzením principu vzniku nároku na pojistné plnění v systému claims made neboli principu vznesení nároku, který je typický pro profesní pojištění. V rámci principu claims made se pojistné krytí vztahuje na pojistné události, v případě kterých dojde ke vznesení nároku na náhradu poškozeným v době trvání pojistné smlouvy. Pro nárok na pojistné plnění tedy není rozhodný okamžik vzniku škody, ale okamžik oznámení pojistné události a vznesení nároku na pojistné plnění vůči pojišťovně. K této skutečnosti Úřad rovněž přihlédl při posuzování přiměřenosti délky trvání pojistné smlouvy požadované zadavatelem v předmětném zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel v posuzovaném případě předpokládal dlouhodobé užívání předmětu plnění, které přesahuje délku záruční doby, mohlo by v daném případě dojít k situaci, že škoda vznikne po uplynutí záruční doby a zadavatel tak bude odkázán pouze na uplatnění práv z náhrady škody. Právě v takovém případě pojištění významně zvyšuje ochranu zadavatele a potažmo tedy veřejných prostředků, přičemž přiměřenost délky trvání sjednané pojistné smlouvy je opodstatněna skutečností, že i když škodná událost může nastat v záruční době, samotná škoda může vzniknout až po jejím skončení. Pojištění založené na principu claims made pak nemůže 6

7 takto vzniklou škodu pokrýt, pokud by délka trvání pojistné smlouvy pouze kopírovala délku záruční doby. 29. Úřad závěrem přihlédl ke skutečnosti, že uchazeči o veřejnou zakázku mají značnou smluvní volnost při sjednání profesního pojištění na trhu s pojištěním, přičemž zadavatel nemohl s ohledem na zásadu zákazu diskriminace v zadávací dokumentaci omezovat uchazeče povinností sjednat pojištění založené na konkrétním pojistném principu, neboť musel vzít v úvahu, že uchazeči o veřejnou zakázku mohou mít profesní pojištění s odpovídajícími hodnotami již sjednané, případně mohou být již smluvně vázáni u konkrétní pojišťovny, která poskytuje profesní pojištění založené na konkrétním principu, příkladmo principu claims made. S ohledem na nutnost posouzení věci ve vztahu ke každému individuálnímu případu je pak nutné zohlednit, že v rámci IT oblasti je profesní pojištění do značné míry rozšířené a možnost již existujícího profesního pojištění případně smluvního svázání uchazeče s konkrétní pojišťovnou před samotným zahájením zadávacího řízení ve věci veřejné zakázky spadající do této oblasti je reálnou možností. 30. Úřad rovněž přihlédl ke skutečnosti, že požadavek na sjednání pojistného plnění byl stanoven pro všechny uchazeče stejným způsobem bez výjimky a nebyl žádným způsobem navázán na konkrétní právní řád, respektive uzavření pojistné smlouvy s pojišťovnou na základě určitého právního prostředí nebylo nikterak limitováno, díky čemuž nedošlo k rozdílnému zacházení s uchazeči pocházejícími z České republiky a se zahraničními uchazeči, přestože v s ohledem na různé právní systémy mohou v různých zemích Evropské unie existovat profesní pojištění založená na různých principech. 31. Podle 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle 118 zákona nebo pro uložení sankce podle 120 zákona nebo 120a zákona. 32. Úřad vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména předpokládané dlouhé životnosti poptávaných přístrojů, časovému vztahu škodné události a vzniku škody a jeho nezaměnitelnosti s příčinnou souvislostí a možnosti uplatnění pojistného principu claims made, zejména v případě potenciálních zahraničních uchazečů o veřejnou zakázku (podrobně viz bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), dospěl k závěru, že v předmětném případě nelze požadavek na délku trvání uzavřené pojistné smlouvy považovat za diskriminační a nepřiměřený ve vztahu k předmětu plnění. Zadavatel se tedy uvedeným postupem nedopustil spáchání správních deliktů a Úřad proto neshledal důvody pro uložení sankce podle 120 zákona, pročež Úřad správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem podle 117a písm. d) zákona zastavil. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, Brno. Včas podaný rozklad 7

8 má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží: JUDr. Tomáš Sirovátko, Helénská 1799/4, Praha 2 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 8