HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I

Transkript

1 8 STR A ZN AV E Z HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I 15. PROSINCE 2013 STUDIJN I CL ANKY ÚNORA Nenech se rychle otr ast ve sv em sm y slen ı STRANA 6 P ISN E: 65, ÚNORA Budes pro Kr alovstv ı prin a set obeti? STRANA 11 P ISN E: 40, ÚNORA Tento den v am bude slouzit jako pam atka STRANA 17 P ISN E: 109, ÚNORA 2. BREZNA St ale to ci nte na mou pam atku STRANA 22 P ISN E: 99, 8

2 STUDIJN I CL ANKY ZIMBABWE TITULN I STRANA: Nen ı jednoduch e dostat se k lidem, kter ı bydl ı v domc ıch roztrousen ych po skalnat ych pahorc ıch naz yvan ych kopje. Na jejich vrcholu často b yvaj ı obrovsk e balvany. Bratri k a zou na jednom takov em pahorku v pohor ı Matopos v provincii Matabele. PO CET OBYVATEL: PO CET ZV ESTOVATEL U: PO CET BIBLICK YCH STUDI I: Lid e v Zimbabwe r adi čtou nase publikace. Kazd y zvestovatel rozs ır ı prum ern e 16 casopis u mes ıcn e. Nenech se rychle otr ast ve sv em sm y slen ı Je nesm ırne dule zit e, abychom se nenechali oklamat a neuve rili ruzn ym spekulac ım o vecech, ke kter ym se Bible nevyjadruje. V prvn ım a druh em dopise Tesalonican um najdeme varov an ı, kter a jsou pro n as velmi aktu aln ı. Budes pro Kr alovstv ı prin a set obeti? Ti, kdo podporuj ı Boz ı kr alovstv ı, jsou ochotn ı prin a set obeti. V tomto cl anku si uk a zeme, jak e poucen ı vypl yv a z obet ı predkl adan ych starovek ymi Izraelity. Tak e budeme uvazovat o kres anech, kter ı se ve prospech Kr alovstv ı nam ahaj ı v dnesn ı dobe. Tento den v am bude slouzit jako pam atka St ale to ci nte na mou pam atku Kazd y rok pribli zn e ve stejnou dobu Zid e oslavuj ı Pasach a prav ı kres an e se sch azej ı k Pam atn e slavnosti na pripo- m ınku Jez ısovy smrti. Proc bychom se meli o Pasach za- j ımat? Kdy se m a P anova vece re konat a jak y v yznam m a pro kazd eho z n as? DALS I CL ANKY 3 Jehova je chr anil ve st ınu hor 16 Vzpom ın a s si? 27 Jak čelit ztr at e man zelsk eho partnera 32 Index n am et u ke Str a zn ev ezi STR A ZN AV E Z HL ASAJ IC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I December 15, 2013 Vol. 134, No. 24 Semimonthly CZECH Tato publikace nen ıur cena k prodeji. Je poskytov a- na v r amci celosvetov ebiblick evzd el avac ı cinnosti, kter ajepodporov ana dobrovoln ymi dary. Pokud nen ı uvedeno jinak, jsou biblick ecit aty prevzaty ze Svat eho P ısma Prekladu nov eho sveta (se studijn ımi pozn amkami). Tisk a vyd av an ı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Vsechna pr ava vyhrazena. Printed in Germany.

3 JEHOVA JE CHR ANIL VE ST INU HOR Fotografie: Pavel Tacl ık BRZY r ano žena vykroc ı ze dver ı sv eho domu a vsimne si bal ı cku, kter y lez ı na z apra z ı. Zvedne ho a rozhl edne se kolem. Ulice je pr azdn a. Nekdo sem musel v noci prij ıt a bal ı cek tu nechat. Pootevre ho, a kdyz zjist ı, co je vevnitr, rychle se vr at ı do domu a zavre za sebou dvere. Nen ı divu. Bal ı cek ukr yv a zak azan e publikace! Zat ımco ho sv ır a v n aru c ı, potichu se modl ı k Jehovovi a dekuje mu za vz acn y duchovn ı pokrm. Ve 30. letech se neco takov eho odehr avalo na ruzn ych m ıstech Nemecka. Kdyz se v roce 1933 dostali k moci nacist e, d ılo svedk u Jehovov ych t em e r v cel e zemi zak azali. Byli jsme presv ed- cen ı, že z adn e lidsk e nar ızen ı nemu ze zabr a- nit s ı ren ı poselstv ı o Jehovovi a jeho jm enu, r ı- k a Richard Rudolph, kter emu je nyn ı pres 100 let. Pro studium a sluzbu jsme potrebova- Richard patril do sboru ve mest e Hirschberg ve Slezsku. Toto mesto se nyn ı jmenuje Jelenia G ora. V Cech ach je zn am e pod n azvem Jelen ı Hora a nach az ı se na jihoz apad e Polska. li biblick e publikace, ale kvuli z akazu nebylo snadn e je z ısk avat. A tak jsme si kladli ot azku, jak bude d ılo pokracovat. Richard brzy zjistil, že v obstar av an ı publikac ı mu ze b yt s am n apomocn y, a to hodne neobvykl ym zpusobem. Me- lo se to d ıt ve st ınu hor. (Soud. 9:36) PO PASER ACK YCH STEZK ACH Krkonose lez ı na hranic ıch mezi Českou republikou a Polskem. Presto ze nejvys s ı vrchol Krkonos dosahuje v y sky jen asi 1600 metru, odborn ıci je naz yvaj ı ostrovem arkto-alp ınsk e tundry ve stredn ı Evrope. Pul roku pokr yv a hre- beny hor az tri metry hlubok y sn ıh. Pokud ne- kdo podcen ı zdejs ı nevyzpytateln e pocas ı, mu- že se mu snadno st at, že se ztrat ı v hust e mlze, kter a behem chvilky zahal ı vrcholy hor. Toto pohor ı tvorilo po cel a stalet ı pr ırodn ı hranici mezi oblastmi, kr alovstv ımi a st aty. V nebezpecn em ter enu ji bylo n aro cn e stre zit, 15. PROSINCE

4 Bratri a sestry oblecen ı jako turist e pasovali pres Krkonose publikace do Nemecka coz mnoz ı m ıstn ı lid e v minulosti vyuz ıvali a pres hory pasovali ruzn e zboz ı. Ve 30. letech, kdy Krkonose oddelovaly Československo a Ne- mecko, se na opust en e paser ack e stezky vyd a- vali odv a zn ı svedkov e. Kvuli čemu? Prepravova- li po nich do Nemecka drahocennou biblickou literaturu z m ıst, kde bylo snadnej s ı ji z ıskat. A pr av e na tom se pod ılel i mlad y Richard. NEBEZPECN E T URY O v ıkendech jsme se vyd avali do hor ve skupine asi sedmi mlad ych bratru. Pokazd e jsme se obl ekli, jako bychom šli na t uru, vzpom ın a Richard. Z nemeck e strany n am trvalo asi tri hodiny dostat se pres hory a doj ıt do Špindlerova Ml yna. Byla to cesta dlouh a pres 15 kilo- metru. Ve Spindlerov e Ml yn e tehdy žilo hodne Nemc u a jedn ım z nich byl sedl ak, kter y s bratry spolupracoval. Na konsk em povozu, kter ym be zn e vozil turisty, prepravoval krabice s publikacemi z bl ızk eho mesta, kam byly pos ıla- n e vlakem z Prahy. Bral krabice na svuj statek a schov aval je do sen ıku, kde si je pak vyzved a- vali kur y ri z Nemecka. Richard pokracuje: Kdyz jsme dorazili na statek, naplnili jsme krosny speci aln e upraven e tak, abychom v nich mohli nosit te zk y n a- klad. Kazd y z n as mel na z adech nejak ych 50 kilogramu. Aby nemeck a policie bratry neodhalila, cestovali pod rouskou tmy. Vyr a zeli za setmen ı a domu se vraceli pri v ychodu slunce. Ernst Wiesner, kter y tehdy v Nemecku slouzil jako krajsk y dozorce, popsal nekter a bezpec- nostn ı opatren ı: Dva bratri šli napred a kdykoli nekoho potkali, okamzit e dali sign al baterkou. Bratri s nalozen ymi ruksaky, kter ı šli asi 100 metru za nimi, tak ved eli, že se maj ı schovat do krov ı pod el cesty. Tam čekali, dokud se pro ne ti dva bratri nevr at ı a nereknou heslo, kter e se kazd y t yden menilo. Ale neme ct ı policist e v tmavomodr ych uniform ach nebyli pro bratry jedin ym nebezpec ım. 4 STR A ZN A VE Z

5 Jednou vecer jsem musel b yt v pr aci d ele, vzpom ın a Richard, a tak jsem se na českou stranu vydal pozdeji nez ostatn ı. Byla tma a mlha, a jak jsem kr a cel mraziv ym dest em, cel y jsem se tr asl. Ztratil jsem se a nekolik hodin bloudil v kleci. Mnoho lid ı takhle zemrelo. Na ostatn ı bratry jsem narazil teprve k r anu, kdyz uz byli na zp ate cn ı ceste. T em e r tri roky se skupinka odv a zn ych bratru vyd avala do hor kazd y t yden. V zime prepravo- vali cenn y n aklad na lyz ıch nebo na s a nk ach. Aby nikdo nepojal podezren ı, obcas se seslo az 20 bratru a ve dne si po turistick ych stezk ach udelali v ylet pres hranice. Prid avalo se k nim i nekolik sester, a tak vypadali jen jako neskodn a parta turistu. Nekter e sestry šly napred, a kdyz mely dojem, že hroz ı nebezpec ı, vyhodily do vzduchu svoje klobouky. Co n asledovalo pokazd e, kdyz se bratri vr atili z nocn ı t ury? Publikace okamzit e putovaly d al. Bratri je zabalili jako m ydlo a odvezli je na železnicn ı stanici v Hirschbergu. Odtamtud je roze- slali na ruzn a m ısta po cel em Nemecku, kde je zas jin ı bratri a sestry potaj ı dorucili sv ym spolukres an um, jak to bylo popsan e v úvodu. Ileg aln ı distribucn ı s ı byla tak prov azan a, že jak e- koli prozrazen ı mohlo m ıt dalekos ahl y dopad. Jednou takov a situace skutecn e nastala. V roce 1936 policist e odhalili sklad literatury pobl ı z Berl ına. Mezi vecmi, kter e nasli, byly tri bal ı cky od nezn am eho odes ılatele z Hirschbergu. D ıky anal yze rukopisu policie identifikovala kl ı cov eho člena paser ack e skupiny a zatkla ho. Stejn y osud potkal dals ı dva podezrel e. Jedn ım z nich byl Richard Rudolph. Tito bratri na sebe ale vzali veskerou zodpovednost, a tak mohli ostatn ı v nocn ıch t ur ach jest e nejak y čas pokračovat. Nebezpec ı vsak narustalo. T YK A SE TO I TEBE? Publikace, kter e bratri pasovali pres Krkonoše, byly pro svedky v Nemecku dule zit ym zdrojem duchovn ıho pokrmu. Ten se k nim ale dost aval i jinak. Bratri nasli dals ı cesty pres hranice Nemecka a Československa a pouz ıvali je az do okupace v roce Tak e v jin ych zem ıch soused ıc ıch s Nemeckem, jako je Francie, Nizozemsko a Sv ycarsko, bylo na obou stran ach hranic dost svedk u ochotn ych riskovat, aby sv ym pron asledovan ym spolukres an um zajistili duchovn ı potravu. Vet sina z n as dnes mu ze m ıt biblick e publikace v libovoln em mnozstv ı a v ruzn ych form a- tech. Ať uz si je vyzvednes v s ale Kr alovstv ı, nebo si je st ahne s ze str anek jw.org, co kdyby ses zamyslel, kolik pr ace se za t ım skr yv a? Asi nebylo potreba nic tak dramatick eho, jako prekra- čovat v noci horsk e hrebeny pokryt e snehem, ale je za t ım velk e usil ı mnoha bratru a sester, kter ı ti nesobecky slouz ı. Cesta pres zasne zen e horsk e hrebeny Krkonos byla nebezpecn a 15. PROSINCE 2013

6 NENECH SE RYCHLE OTR AST VE SV EM SM Y SLEN I Pros ıme v as..., abyste se nenechali rychle otr ast ve sv em sm y slen ı. (2. TES. 2:1, 2) OT AZKY K ZAMY SLEN I Jak a aktu aln ı varov an ı obsahuj ı Pavlovy dopisy Tesalonican um? Co n am pomu ze, abychom se nenechali oklamat? Jak n as chr an ı to, že jsme horliv ı ve sluzb e? PODVODY a lzi jsou v dnesn ı dobe na denn ım por adku. Nemelo by n as to ale prekvapovat. Bible totiz jasne ukazuje, že Satan, panovn ık tohoto sveta, je mistrem podvodu. (1. Tim. 2:14; 1. Jana 5:19) S bl ı z ıc ım se koncem tohoto syst emu st ale v ıc zur ı, protoze v ı, že mu zb yv a uz jen kr atk e časov e obdob ı. (Zjev. 12:12) Mu zeme proto ocek a- vat, že i lid e, kter ı jsou pod jeho vlivem, budou podv ad et a lh at c ım d al v ıc. Zvl a s se budou snažit oklamat ty, kdo uct ıvaj ı Jehovu. 2 Zav ad ej ıc ı informace, nebo dokonce vylozen e lzi o Jehovov ych sluzebn ıc ıch a o tom, čemu ve r ı, se obcas objevuj ı v novin ach, v televizi i na internetu. Nekte r ı lid e takov ym informac ım bez rozmyslu ve r ı a nechaj ı se jimi ovlivnit. 3 Co n am pomu ze, abychom Satanov ym lz ım neuve rili? M ame Boz ı Slovo, kter e je prospe s- n e...k urovn av an ı vec ı. (2. Tim. 3:16) Napr ıklad z Pavlov ych dopisu do Tesaloniky vypl yv a, že ne- kter ı tamej s ı kres an e se nechali oklamat a zacali ve rit tomu, co nebyla pravda. Pavel je proto vyb ıdl, aby se nenechali rychle otr ast ve sv em sm y slen ı. (2. Tes. 2:1, 2) Co se z jeho laskav ych vyb ıdek mu- žeme naucit my? AKTU ALN I VAROV AN I 4 V prvn ım dopise do sboru v Tesalonice Pavel upozornil sv e bratry na pr ıchod Jehovova dne. 1., 2. Proc jsou dnes podvody a lzi tak be zn e a čeho se mohou t ykat? (Viz uvodn ı obr azek.) 3. Co n am pomu ze, abychom se nenechali oklamat? 4. Jak byli kres an e v Tesalonice upozorneni na pr ıchod Jehovova dne a jak jsme na nej upozornov ani my? 6 STR A ZN A VE Z

7 Pavlovy dopisy obsahovaly aktu aln ı varov an ı (4. a 5. odstavec) Nechtel, aby byli myslenkov e ve tme a aby je tento den zastihl nepriprave- n e. Oznacil je za syny svetla a dodal: Zusta nme bdel ı a buďme str ızliv ı. (Pre cti 1. Tesalonican um 5:1 6.) I my cek ame na Jehovuv velk y den a v ıme, že zacne znicen ım Velk eho Babyl onu, celosvetov e r ı se falesn eho n abo zenstv ı. Jsme vde cn ı, že st ale v ıc ch a- peme, jak Jehova vykon a svuj z am er. A prostrednictv ım sboru pravidelne dost av ame aktu aln ı informace, d ıky kter ym mu zeme b yt na Jehovuv den dobre pripraven ı. Pokud si tyto opakovan e vyb ıdky bereme k srdci, posilujeme t ım sv e rozhodnut ı d al Bohu slouzit se svou silou rozumu. ( R ım. 12:1) 5 Kr atce po sv em prvn ım dopise napsal apostol Pavel Tesalonican um druh y dopis. Zm ınil se v nem o prich azej ıc ım souzen ı, ve kter em Jez ı s vykon a Boz ı rozsudek nad temi, kdo neznaj ı Boha a kdo neposlouchaj ı dobrou 5., 6. (a) O čem psal Pavel ve sv em druh em dopise Tesalonican um? (b) Co Buh prostrednic- tv ım Jez ı se brzy udel a a nad c ım by se mel kaz- d y z n as zamyslet? zpr avu. (2. Tes. 1:6 8) Nekte r ı z tesalonick eho sboru byli znepokojeni informacemi o tom, že Jehovuv den m a prij ıt kazd ym okamzikem. (Pre- čti 2. Tesalonican um 2:1, 2.) Kres an e tehdy jest e plne nerozumeli tomu, jak Jehova svuj z am er vykon a. Pavel o tom napsal: M ame totiz c aste cn e pozn an ı a c aste cn e prorokujeme; ale az prijde to, co je upln e, bude odstraneno to, co je c aste cn e. (1. Kor. 13:9, 10) Inspirovan e spisy Pavla a tak e Petra i jin ych pomazan ych bratru mohly tehdejs ım Boz ım sluzebn ık um pomoci, aby si zachovali pevnou v ıru. 6 Pavel chtel nespr avn e n azory Tesalonican u urovnat, a proto jim objasnil, že jest e pred pr ıchodem Jehovova dne m a doj ıt k velk emu odpadnut ı od v ıry a m a se objevit clov ek nez a- konnosti. Teprve potom Jez ı s toho Ve Skutc ıch 20:29, 30 Pavel upozornil, že ve sboru povstanou muzi a budou mluvit prevr acen e veci, aby za sebou odvedli ucedn ıky. Dejiny dokl adaj ı, že časem se ve r ıc ı rozdelili na duchovn ı a laiky. Je zrejm e, že clov ek nez akonnosti, tedy duchovenstvo kres anstva, zacal pusobit ve tret ım stolet ı n. l. (Viz Hlubs ı pochopen ı P ısma, svazek 1, strany ) 15. PROSINCE

8 nez akonn eho v ustanoven y čas pri- vede vnivec spolu se vsemi, kdo se j ım nechali oklamat. Pavel vysvetlil, proc obdrz ı takov y rozsudek protoze neprijali l asku k pravde. (2. Tes. 2:3, 8 10) Kazd y z n as by se mel zamyslet nad n asleduj ıc ımi ot azkami: Jak velk a je moje l aska k pravde? Drz ım krok se soucasn ym porozumen ım, kter e je uverej novan e na str ank ach tohoto časopisu i jin ych biblick ych publikac ı ur- cen ych Boz ım sluzebn ık um na cel em svet e? DOBRE SI VYB IREJ, S K YM SE ST YK A S 7 Odpadl ıci a jejich ucen ı samozrej- me nebyli pro kres any jedinou hroz- bou. Pavel napsal Timoteovi, že l aska k penez um je... korenem škodliv ych vec ı vseho druhu. K čemu ved- la? T ım, že nekte r ı o tuto l asku usilovali, byli od v ıry zavedeni na scest ı a cel ı se probodali mnoha bolestmi. (1. Tim. 6:10) Vztah kres an u k Jehovovi ohrozovaly tak e skutky tela. (Gal. 5:19 21) 8 Zrejm e je n am ale jasn e, proc Pavel tak durazn e varoval pr av e pred takzvan ymi falesn ymi apostoly. Mluvili totiz prevr acen e veci, aby za sebou odvedli ucedn ıky. (2. Kor. 11:4, 13; Sk. 20:30) Jez ı s pozdeji pochv alil kres any z efezsk eho sboru za to, že mezi sebou nesnesou spatn e lidi a že zkous ı ty, kdo jsou ve skutecnosti falesn ymi apostoly a lh a ri. (Zjev. 2:2) Je zaj ımav e, že ve druh em dopise dal Pavel Te- 7., 8. (a) Co ohrozovalo vztah prvn ıch kres a- nu k Jehovovi? (b) Co je zvl a s nebezpecn e pro kres any v dnesn ı dobe? salonican um tuto radu: Bratri, d av a- me v am nar ızen ı ve jm enu P ana Jez ı se Krista, abyste se odt ahli od kazd eho bratra, jenz chod ı nepor adn e. Pak se konkr etn e zm ınil o tech, kter ym se nechce pracovat. (2. Tes. 3:6, 10) Jestlize byli za nepor adn e povazov ani takov ı kres an e, oc v ıc to platilo o tech, kdo sklouz avali k odpadlictv ı. Tr avit s nimi čas bylo zvl a s nebezpecn e a kres an e se jim meli vyh ybat. A stejn e je to dnes. (Pr ısl. 13:20) 9 Bl ı z ı se velk e souzen ı a konec tohoto syst emu vec ı. Inspirovan a varov a- n ı z prvn ıho stolet ı pro n as proto maj ı mimor adn y v yznam. Rozhodne nechceme opom ıjet u cel Jehovovy nezaslouzen e laskavosti a prij ıt tak o moz- nost z ıt navzdy, ať uz v nebi nebo na zemi. (2. Kor. 6:1) Mejme se tedy na pozoru pred k ymkoli, kdo se sice ucastn ı shrom a zd en ı, ale spekuluje o vecech, ke kter ym se Bible nevyjadřuje, nebo m a kritick y postoj. Nenechme se do takov ych debat vt ahnout. (2. Tes. 3:13 15) [DRZ] SE NAD ALE TRADIC 10 Pavel vyb ızel kres any v Tesalonice: Stujte... pevne, bratri, a drzte se nad ale tradic. (Pre cti 2. Tesalonicanum 2:15.) Jak e tradice mel Pavel na mysli? Urcit e ne ty, kter e mely pu- vod ve falesn em n abo zenstv ı a nekte- r ı je povazovali za stejne dule zit e jako biblick e nauky. Pavel t ım myslel uce- 9. Proc bychom se meli m ıt na pozoru, kdyz nekdo zacne spekulovat nebo mluvit kriticky? 10. Jak ych tradic se meli drzet kres an e v Tesalonice? 8 STR A ZN A VE Z

9 n ı Jez ı se a spisy, k jejichz naps an ı Buh inspiroval jeho samotn eho i ostatn ı pisatele. Kres an um v Korintu Pavel napsal: Chv al ım v as, protoze me m ate ve vsem na mysli a pevne se drz ı- te tradic, pr av e jak jsem v am je pre- dal. (1. Kor. 11:2) Toto ucen ı poch aze- lo z duv eryhodn eho zdroje a kres an e se na nej mohli spolehnout. 11 Kdyz Pavel psal Hebrejcum, varoval je pred dvema zpusoby, jak by mohli ztratit v ıru a odvr atit se od Jehovy. (Pre cti Hebrejcum 2:1; 3:12.) Mluvil o tom, že mohou b yt zavleceni pryc nebo se odt ahnout. Kres an, kter y je zavlecen pryc, je jako loď, kterou proud odvl ek a od brehu. Ze zac atku se od nej mu ze vzdalovat nen apadn e, ale vzd alenost mezi brehem a lod ı se postupne zvet suje. Naproti tomu človek, kter y se odtahuje, je jako ten, kdo loďku od brehu s am odr a z ı a vzdaluje se vlastn ım pri cin en ım. Obe tyto situace vhodne zn azor nuj ı to, co se st av a s kres anem, kter y se nech a oklamat a dovol ı, aby jeho duv era v pravdu zesl abla. 12 Nekte r ı Tesalonican e se zrejm e oklamat nechali. A jak je to dnes? Kolem n as je tolik rozptyluj ıc ıch vlivu! Spoustu času pohlcuj ı kon ı cky, soci aln ı s ıt e, cten ı a psan ı elektronick ych zpr av nebo sledov an ı aktu aln ıch sportovn ıch v ysledk u. Jak akoli z techto cinnost ı mu ze odv est nasi pozornost a oslabit nasi horlivost. S jak ymi n a- sledky? Mozn a uz nebudeme m ıt dost času na upr ımn e modlitby, studium 11. Co se st av a s temi, kdo se nechaj ı oklamat? 12. Co by dnes mohlo znicit n a s vztah k Jehovovi? Boz ıho Slova, shrom a zd en ı a kazatelskou sluzbu. Co mu zeme delat, abychom se nenechali rychle otr ast ve sv em sm y slen ı? NENECH SE ZVIKLAT 13 Co n am pomu ze, abychom se nenechali zviklat? Nesm ıme zapomenout na to, že žijeme v posledn ıch dnech a že lid e, kter ı tomu neve r ı, na n as mohou m ıt negativn ı vliv. Apoštol Petr o nas ı dobe napsal: Prijdou posmeva ci se sv ym posmechem a budou postupovat podle sv ych vlastn ıch tuzeb a r ıkat: Kde je ta jeho sl ıben a pr ıtomnost? Vzdy ode dne, kdy nasi praotcov e usnuli ve smrti, vsechno pokracuje presn e jako od poc atku stvore- n ı. (2. Petra 3:3, 4) Pokud kazd y den čteme Bibli a pravidelne ji studujeme, pripom ın ame si t ım, v jak z ava zn e dobe žijeme. Predpov ed en e odpadlictv ı se objevilo uz d avno a pretrv av a az do nas ı doby. Clov ek nez akonnosti neprestal pusobit a por ad se stav ı Boz ım sluzebn ık um na odpor. Mus ıme si proto st ale uvedomovat, že Jehovuv den je bl ızko. (Sef. 1:7) 14 Zkusenost ukazuje, že hlavn ı zpu- sob, jak se udrzovat duchovne bdel ı a nenechat se otr ast ve sv em sm y slen ı, je pravidelne k azat dobrou zpr avu o Kr alovstv ı. Kdyz tedy Kristus Jez ı s, Hlava sboru, dal sv ym n asledovn ık um pokyn činit ucedn ıky z lid ı vsech n a- rodu, vlastne jim poradil, co maj ı de- lat, aby se nenechali zviklat. (Mat. 13. Jak y postoj dnes maj ı mnoz ı lid e a co n am pomu ze uchovat si pevnou v ıru? 14. Jak n am pom ah a to, že jsme horliv ı ve sluzb e? 15. PROSINCE

10 Dobr a pr ıprava a horliv a sluzba n am pomohou, abychom se nenechali rychle otr ast ve sv em sm y slen ı (14. a 15. odstavec) 28:19, 20) Jestlize chces podle jeho rady jednat, mus ı s b yt ve sluzb e horliv y. Dok a ze s si predstavit, že by tvoji bratri v Tesalonice k azali jen z povinnosti? Vzpomen si, že jim Pavel řekl: Nezh a- šejte ohen ducha. Nezach azejte s prorock ymi v yroky pohrdave. (1. Tes. 5:19, 20) Vzdy proroctv ı, kter a studujeme a o kter ych mluv ıme s druh ymi, jsou fascinuj ıc ı! 15 Clenum sv e rodiny chceme samozrejm e pom ahat, aby se ve sluzb e zlepšovali. Mnoha bratrum a sestr am se osved cilo zame rit na sluzbu c ast rodinn eho uct ıv an ı. Jak je to ve vas ı rodine? Mu zete napr ıklad mluvit o tom, jak vykon avat opetovn e n av st evy. O čem si s osloven ym clov ekem popov ıd ate pr ı- 15. Co mu zeme zaradit do programu rodinn e- ho uct ıv an ı? ste a jak e dals ı t ema by ho mohlo zaujmout? Kdy bude nejleps ı za n ım zaj ıt? Mnoz ı tak e venuj ı nejak y čas z rodinn eho uct ıv an ı pr ıprav e na shrom a z- den ı. Mu zete si pri pr ıprav e promyslet koment a re? Aktivn ı u cast na shrom a z- den ıch pos ıl ı vasi v ıru a pomu ze v am, abyste pevne st ali v pravde. ( Zalm 35:18) Rodinn e uct ıv an ı je tedy dals ı prostredek, jak se chr anit pred ruzn y- mi spekulacemi a pochybnostmi. 16 Jehova zehn a sv ym sluzebn ık um t ım, že jim pom ah a biblick ym proroctv ım st ale v ıc rozumet. D ıky tomu nepochybujeme o n adhern e budoucnosti, kterou pro n as chyst a. Pomazan ı maj ı vyhl ıdku na život v nebi spolu s Kristem, coz je motivuje, aby se ve sv em sm y slen ı nenechali nic ım otr ast. Vztahuj ı se na ne slova, kter a Pavel adresoval Tesalonican um: Jsme...zav az ani vzdy dekovat Bohu za v as, bratri milovan ı Jehovou, protoze v as Buh vybral... t ım, že v as posvetil duchem a vas ı v ırou v pravdu. (2. Tes. 2:13) 17 Ani ti, kdo maj ı vyhl ıdku na ve cn y život na zemi, by se nemeli nechat nic ım zviklat. Pokud k nim patr ı s, vzdy se řiď Pavlovou l askyplnou vyb ıdkou urcenou jeho pomazan ym spoluve r ı- c ım v Tesalonice. (Pre cti 2. Tesalonica- num 3:1 5.) Dopisy Tesalonican um obsahuj ı dule zit a varov an ı pred spekulacemi nebo sporn ymi myslenkami. Vzhledem k tomu, jak bl ızko je konec tohoto syst emu vec ı, jsme za Pavlova slova velmi vde cn ı. 16. Co pomazan e kres any motivuje, aby se nenechali nic ım zviklat? 17. Jak a myslenka z 2. Tesalonican um 3:1 5 je pro tebe povzbuzen ım? 10 STR A ZN A VE Z

11 BUDES PRO KR ALOVSTV I PRIN A SET OBETI? Buh miluje radostn eho d arce. (2. KOR. 9:7) BIBLICK E VER SE K ROZJ IM AN I Jak ti n asleduj ıc ı texty pom ahaj ı zhodnotit obeti, kter e prin a s ı s pro Kr alovstv ı? 1. Paralipomenon 29:9 1. Korin anum 16:1, 2 2. Korin anum 8:12 KDYZ lid e povazuj ı neco za dule zit e, jsou ochotn ı tomu hodne obetovat. Napr ıklad rodice venuj ı čas, pen ıze a energii sv ym detem. Mlad ı sportovci, kter ı chtej ı svou zemi reprezentovat na olympijsk ych hr ach, denne dlouh e hodiny tr enuj ı, zat ımco se jejich kamar adi venuj ı z abav e. I Jez ı s byl ochotn y prin a set obeti ve prospech toho, co pro nej bylo dule zit e. Jeho c ılem nebylo v est pohodln y život ani zalozit rodinu a m ıt deti. Veskerou energii vyuz ıval k podpore Kr alovstv ı. (Mat. 4:17; Luk. 9:58) Tak e jeho n asledovn ıci se mnoh eho vzdali. Povazovali Kr alovstv ı za to nejdule zit ej s ı ve sv em zivot e, a proto prin a seli obeti, aby mohli ze vsech sil slouzit jeho z ajm um. (Mat. 4:18 22; 19:27) Mu ze s si polozit ot azku: Co je dule zit e pro me? 2 Nekter e obeti jsou nezbytn e k tomu, abychom meli dobr y vztah s Jehovou, a mus ıme je proto prin a set vsichni. Patr ı k nim čas a energie, kter e venujeme modlitbe, cten ı Bible, rodinn emu uct ı- v an ı, shrom a zd en ım a kazatelsk e sluzb e. (Jozue 1:8; Mat. 28:19, 20; Hebr. 10:24, 25) D ıky našemu usil ı a Jehovovu pozehn an ı se kazatelsk a činnost zintenzivnuje a k hore Jehovova domu proud ı c ım d al v ıc lid ı. (Iz. 2:2) Mnoz ı kres an e se ne ceho vzdali, aby mohli Kr alovstv ı podporovat jest e v ıc. Slouz ı v betelu, pom ahaj ı na stavb ach Viz cl anek D avejme Jehovovi to nejleps ı ve Str a zn ev ezi z 15. ledna 2012, strany Jak e obeti jsou lid e ochotn ı prin a set a proc? 2. (a) Jak e obeti mus ı prin a set vsichni kres an e? (b) Jak ymi dals ımi zpusoby nekte r ı obetav e podporuj ı Kr alovstv ı? 11

12 Mnoh e obeti byly dobrovoln e a podobn e obeti prin a s ıme i my dnes ( odstavec) Bratri a sestry v s ale Kr alovstv ı v Keni s al u Kr alovstv ı a sjezdov ych s al u, organizuj ı sjezdy nebo se pod ılej ı na humanit arn ıch prac ıch pri pr ırodn ıch katastrof ach. Takov e obetinejsou podm ınkou k z ısk an ı ve cn eho života, ale k podpore Kr alovstv ı jsou nezbytn e. 3 Aktivne podporovat Kr alovstv ı je teď dule zit ej s ı nez kdy dr ıv. Je povzbuzuj ıc ı videt, kolik bratru a sester Jehovovi ochotne prin a s ı obeti. (Pre- čti Žalm 54:6.) Pokud jsme pri cek a- n ı na pr ıchod Boz ıho kr alovstv ı obeta- v ı, zaz ıv ame spoustu radosti. (5. Mojz. 16:15; Sk. 20:35) Kazd y z n as by se mel nad sebou upr ımn e zamyslet: Mohu pro Kr alovstv ı obetovat jest e neco dals ıho? Jak vyuz ıv am svuj čas, pen ıze, energii i schopnosti? Na co si mus ım d at pozor? Ukazme si nyn ı, jak e pouce- n ı vypl yv a z dobrovoln ych obet ı pred- kl adan ych starovek ymi Izraelity. Pomu ze n am to, abychom meli ze sluzby Jehovovi vet s ı radost. 3. (a) K čemu to vede, kdyz ve prospech Kr a- lovstv ı prin a s ıme obeti? (b) Nad c ım bychom se meli zamyslet? OBETI VE STAROVEK EM IZRAELI 4 Izraelit e museli prin a set obeti, pokud chteli, aby jim Jehova odpoust el hr ıchy a aby meli jeho pr ıze n. Nekte- r e obeti byly povinn e, jin e dobrovoln e. (3. Mojz. 23:37, 38) Jako dobrovoln y dar mohli Jehovovi predlo zit úplnou z apalnou obe. Zcela mimor adn e obe- ti prinesl lid pri zasvecen ı Šalomounova chr amu. (2. Par. 7:4 6) 5 Jehova je laskav y a ch apal, že ne kazd y mu ze obetovat tot e z. Od kazd e- ho proto ocek aval, že prinese takovou obe, jak a odpov ıd a jeho moznostem. Z akon stanovoval, že maj ı b yt obetov a- na zv ı rata a že m a b yt vylitajejich krev. Byl to st ın budouc ıch dobr ych vec ı, kter e mely prij ıt prostrednictv ım Jez ı se Krista. (Hebr. 10:1 4) Jehova ale prosazoval Z akon rozumne. Kdyz si nekdo nemohl dovolit obetovat ovci nebo b y- ka, mohl predlo zit napr ıklad hrdlicku. D ıky tomu se z prin a sen ı obet ı moh- 4. Jak y uzitek meli Izraelit e z toho, že Jehovovi prin a seli obeti? 5. Co Jehova umoznil chud ym lidem? 12 STR A ZN A VE Z

13 Spolupracovn ık region aln ıho stavebn ıho v yboru v Tuxedu ve st at e New York Betelit e v Austr alii li radovat i chud ı lid e. (3. Mojz. 1:3, 10, 14; 5:7) Ackoli Izraelit e obetovali ruzn a zv ı rata, kazd y, kdo prin a sel dobrovolnou obe, musel splnovat dva požadavky. 6 Za prv e, clov ek mel obetovat to nejleps ı. Jehova řekl Izraelitum, že pokud pro sebe chtej ı z ıskat schv alen ı, obe mus ı b yt zdrav a. (3. Mojz. 22:18 20) Zv ı re, kter e melo nejakou vadu, bylo pro Jehovu neprijateln e. Za druh e, človek prin a sej ıc ı dobrovolnou obe mu- sel b yt cist y. Pokud to tak nebylo, mel nejdr ıv predlo zit obe za hr ıch nebo za vinu, aby mel pred Bohemznovuspravedliv e postaven ı. (3. Mojz. 5:5, 6, 15) To byla velmi v a zn a vec. Jehova totiz stanovil, že pokud by obe spolecen- stv ı, kter a patrila k dobrovoln ym obe- tem, jedl nekdo necist y, mel b yt z Boz ı- ho lidu odr ıznut. (3. Mojz. 7:20, 21) Jestlize ale mel Izraelita pred Jehovou spravedliv e postaven ı a jeho obe byla 6. Jak e dva pozadavky musel splnovat clov ek, kter y chtel prin est dobrovolnou obe, a proc to bylo dule zit e? bez vady, mohl se ze sv eho daru s čist ym svedom ım radovat. (Pre cti 1. Para- lipomenon 29:9.) OBETI V NAS I DOBE 7 I dnes se mnoz ı kres an e ve sluzb e Jehovovi velmi nam ahaj ı a on z toho m a radost. Slouzit spoluve r ıc ım je velmi odme nuj ıc ı. Takovou zkusenost m a jeden bratr, kter y pom ah a na stavb ach s al u Kr alovstv ı a pri humanit arn ıch prac ıch. R ık a, že uspokojen ı z t eto pr a- ce se d a jen te zko popsat. Dod av a: Kdyz se m ıstn ı bratri a sestry sejdou ve sv em nov em s ale Kr alovstv ı nebo kdyz dostanou pomoc po nejak e pr ı- rodn ı katastrofe, vyzaruje z nich st est ı a vde cnost. Pohled na ne stoj ı za vsech- no to usil ı a drinu. 8 Jehovova novodob a organizace se vzdy snazila podporovat Kr a- lovstv ı vsemi mozn ymi zpusoby. Bratr C. T. Russell v roce 1904 napsal: Kazd y se m a povazovat za P anem 7., 8. (a) Co zaz ıvaj ı ti, kdo Jehovovi prin a sej ı mnoho obet ı? (b) Jak e talenty m a kazd y z n as? 15. PROSINCE

14 ustanoven eho spr avce sv eho vlastn ıho času, vlivu, penez a podobne, a kazd y se m a snazit pouz ıvat techto talentu co nejl epe podle sv ych schopnost ı k sl a- ve sv eho Mistra. Prin a sen ı obet ı je v mnoha smerech odme nuj ıc ı, nicm e- ne uz jen ze slova obe je videt, že se ne ceho mus ıme vzd at. (2. Sam. 24:21 24) Mohli bychom sv e talenty vyuz ıvat jest e l epe? 9 Cas. Prekl adat a tisknout biblick e publikace, stavet s aly, organizovat sjezdy, poskytovat humanit arn ı pomoc a venovat se dals ım nezbytn ym činnostem zabere mnoho času. Ale den m a jen 24 hodin. Jez ı s uvedl z asadu, kter a pro n as mu ze b yt uzite cn a. Kdyz sv e ucedn ıky vyslal k azat, řekl jim: S nik ym se po ceste neobj ımejte na pozdrav. (Luk. 10:2 4) Proc jim dal takov y pokyn? Jeden znalec Bible napsal: Pozdravy Orient alc u nespoc ı- valy v letm em pokynut ı nebo pod an ı ruky, jak to del ame my, ale byly prov azeny mnoh ym obj ım an ım, úklonami, a dokonce padnut ım na zem. To vse vyzadovalo mnoho času. Jez ı s sv e n asledovn ıky nevyb ızel, aby se chovali hrube. Chtel, aby pochopili, že maj ı omezen e mnozstv ı času a že pokud se maj ı venovat dule zit ej s ım vecem, mus ı ho dobre vyuz ıvat. (Ef. 5:16) Mohli bychom i my uplatnit Jez ı sovu radu a z ıskat tak v ıc času na podporu Kr alovstv ı? 10 Pen ıze. Pro nasi celosvetovou činnost je zapotreb ı hodne financn ıch pro- stredk u. Kazd y rok se vynaloz ı des ıtky 9. Jak a z asada z Luk a se 10:2 4 n am pomu ze dobre vyuz ıvat čas? 10., 11. (a) Napr ıklad na co se vyuz ıvaj ı nase dary? (b) Jak n am z asada z 1. Korin anum 16:1, 2 mu ze pomoci? milionu dolaru na podporu cestuj ıc ıch dozorcu, zvl a stn ıch prukopn ık u a mision a r u. Od roku 1999 jsme v chuds ıch zem ıch postavili pres s a- lu Kr alovstv ı, ale t em e r jich st ale jest e chyb ı. Kazd y mes ıc se vytiskne asi sto milionu v ytisk u časopisu Str a z- n av ez a Probuďte se! K uhrazen ı vsech techto n aklad u prisp ıv a s sv ymi dobrovoln ymi dary i ty. 11 Apostol Pavel pod inspirac ı uvedl z asadu, kterou se mu zeme r ıdit, kdyz na celosvetov e d ılo prisp ıv ame. (Pre- čti 1. Korin anum 16:1, 2.) Spolukres- ťany v Korintu vyb ıdl, aby necekali, ko- lik penez jim zbude na konci t ydne, ale aby si uz na zac atku t ydne podle sv ych moznost ı dali neco stranou. Stejne postupuj ı mnoz ı bratri a sestry dnes c astku, kterou chtej ı prisp ıvat, si urc ı predem. (Luk. 21:1 4; Sk. 4:32 35) Jehova si jejich st edrosti velmi v a z ı. 12 Energie a schopnosti. Kdyz svou energii a schopnosti vyuz ıv ame ve prospech Kr alovstv ı, Jehova n as podporuje. Slibuje, že n am dod a s ılu, kdyz budeme unaven ı. (Iz. 40:29 31) Mysl ı s si, že ti potrebn e schopnosti chyb ı? Nebo m a s pocit, že jin ı zvl adnou urcitou pr a- ci l ıp nez ty? Pamatuj, že stejne jako v pr ıpad e Becalela a Oholiaba, i tobe Jehova pomu ze rozv ıjet tv e schopnosti. (2. Mojz. 31:1 6; viz uvodn ı obr azek) 13 Jehova n as vyb ız ı, abychom mu d avali to nejleps ı a nenechali si v tom nic ım br anit. (Pr ısl. 3:27) Kdyz Zid e znovu staveli chr am v Jeruzal em e, řekl jim, aby se zamysleli nad t ım, jak ke 12., 13. Proc se nekte r ı zdr ahaj ı vyuz ıvat svou energii a schopnosti ve prospech Kr alovstv ı, ale jakou pomoc mohou ocek avat od Jehovy? 14 STR A ZN A VE Z

15 sv emu úkolu pristupuj ı. (Ag. 1:2 5) Začali se totiz venovat vlastn ım z ale zitostem a pr aci na jeho chr amu odsunu- li stranou. Kazd y z n as mu ze uvazovat o tom, zda je pro nej kon an ı Boz ı vule dule zit ej s ı nez cokoli jin eho. Mohl bys zame rit sv e srdce na sv e cesty a poprem y slet, jak mu ze s Kr alovstv ı jest e v ıc podporovat? PODLE NASICH MOZNOST I 14 Mnoz ı nasi bratri a sestry zij ı v chudobe a pot ykaj ı se s řadou te zkost ı. Nase organizace se jim snaz ı pom a- hat. (2. Kor. 8:14) Tak e oni si v a z ı toho, že mohou Kr alovstv ı hmotne podporovat. Jehovu te s ı, kdyz vid ı, jak mu i chud ı lid e s radost ı d avaj ı, co mohou. (2. Kor. 9:7) 15 V jedn e hodne chud e africk e zemi se nekte r ı bratri rozhodli, že v y- delek z úrody z urcit e c asti pole budou d avat na podporu celosvetov eho d ıla. V t e zemi se mel zac ıt stavet velmi potrebn y s al Kr alovstv ı. Zdejs ı bratri a sestry se chteli projektu u castnit, ale stavba mela probehnout v obdob ı setby. Nenechali se t ım vsak odradit. Pres den pracovali na stavbe s alu a vecer chodili na sv a pole. To je kr asn y pr ıklad obetavosti! Pripom ın a n am to kres any z Makedonie. I kdyz byli velmi chud ı, prosili Pavla, aby mohli poslat pen ıze sv ym bratrum. (2. Kor. 8:1 4) I my chceme Jehovovi uk a- zat, že jsme vde cn ı za jeho pozehn a- n ı, a chceme mu prin a set obeti podle sv ych moznost ı. (Pre cti 5. Mojz ı sovu 16:17.) 14., 15. (a) V čem jsou pro n as pr ıkladem bratri v chud ych zem ıch? (b) Co si prejeme delat? 16 Je ale nutn e d at si na neco pozor. Stejne jako starovec ı Izraelit e, i my si mus ıme b yt jist ı, že Jehova nase obeti schvaluje. Hlavn ı odpovednost ı kazd e- ho z n as je pecovat o rodinu a uct ıvat Jehovu. Kdyby kres an venoval svuj čas a prostredky ve prospech druh ych, ale pritom by jeho rodina duchovne nebo hmotne trpela, jeho obe by pro Jehovu nebyla prijateln a. V podstate by d aval neco, co nem a. (Pre cti 2. Korin anum 8:12.) A kres an nesm ı zanedb avat ani svuj vlastn ı vztah k Jehovovi. (1. Kor. 9:26, 27) Pokud ale jedn ame v souladu s biblick ymi me r ıtky, vede to k nas ı radosti a spokojenosti a nase obeti se Jehovovi l ıb ı. NASICH OBET I SI JEHOVA VELMI V A Z I 17 Mnoz ı bratri a sestry se vyl evaj ı jako tekut a obe, tedy nesobecky d a- vaj ı svuj čas, energii a pen ıze ve prospech Kr alovstv ı. (Fil. 2:17) Nesm ırn e si jich za to v a z ıme. Pochvalu za obeta- vost a st edrost si zaslouz ı tak e manzel- ky a deti bratru, kter ı v Boz ım lidu poskytuj ı veden ı. 18 Za veskerou cinnost ı Boz ıho lidu zde na zemi se skr yv a mnoho usil ı. Prem y slejme tedy, zda bychom mohli Kr alovstv ı podporovat v jest e vet s ı m ı re, a modleme se, aby n as pri tom Jehova vedl. Bohate n as odme nuje uz teď a tu nejvet s ı odmenu pro n as chyst a v budouc ım syst emu vec ı. (Mar. 10:28 30) 16. Jak mu zeme zjistit, zda Jehova nase obeti schvaluje? 17., 18. Co si mysl ı s o kres anech, kter ı se nam ahaj ı pro Kr alovstv ı, a o čem by mel kazd y z n as prem y slet? 15. PROSINCE

16 VZPOM IN A S SI? Četl jsi ned avn a vyd an ı Str a zn e ve ze pecliv e? Vyzkousej si, zda um ı s odpoved et na n asleduj ıc ı ot azky: Kdy Jez ıs k azal duchum ve ve- zen ı? (1. Petra 3:19) To, jak y trest nicemn e duchy cek a, jim ozn amil zrejm e ne- kdy po sv em vzkr ısen ı. (6/15, strana 23) Jak e tri probl emy mohou br anit tomu, aby byli kres an e usp e s- n ı ve druh em manzelstv ı? (1) Soucasn e manzelstv ı je ve st ınu toho prede sl eho. (2) Komplikovan e vztahy se star ymi pr ateli, kter ı nov eho partnera neznaj ı. (3) Je te z- k e nov emu partnerovi duv e rovat, protoze prvn ı partner byl nevern y. (7/1, strany 9, 10) Kdy Jez ıs rozdel ı lidi na ovce a kozly? (Mat. 25:32) Bude to po znicen ı falesn eho n abo zenstv ı, az behem velk e- ho souzen ı prijde soudit vsech- ny n arody. (7/15, strana 6) Kdy budou lid e z Jez ısova podobenstv ı o psenici a plevelu skr ı- pat zuby? (Mat. 13:36, 41, 42) Bude to behem velk eho souzen ı, az si uvedom ı, že sv e- mu znicen ı neuniknou. (7/15, strana 13) Kdy se splnila Jez ısova slova o vern em a rozv a zn em otroku? (Mat. 24:45 47) Nebylo to o Letnic ıch roku 33 n. l., ale po roce V roce 1919 Jez ıs ustanovil otroka nad celed ı, tedy nad vsemi kres any, kter ı jsou duchovne syceni. (7/15, strany 21 23) Kdy Jez ıs ustanov ı vern eho otroka nade vs ım sv ym majetkem? Vern y otrok dostane toto pove ren ı v budoucnosti, az be- hem velk eho souzen ı vsich- ni jeho clenov e obdrz ı nebeskou odmenu. (7/15, strana 25) Kdyz v Bibli nejsou nekte r ı lid e uvedeni jm enem, znamen a to, že byli spatn ı nebo bezv y- znamn ı? Tak tomu nen ı. Jm ena nekte- r ych lid ı v Bibli nejsou uvede- na bez ohledu na to, zda byli dobr ı, nebo spatn ı. (Rut 4:1 3; Mat. 26:18) Napr ıklad se z n ı dozv ıd ame jm ena pouze dvou vern ych andel u. (8/1, strana 10) Co krome s ıly od Boha pomohlo 230 svedk um Jehovov ym pre z ıt dlouh y pochod z koncentracn ıho t abora v Sachsenhausenu? I kdyz byli vsichni zesl abl ı hladem a nemocemi, por ad se navz ajem povzbuzovali, aby šli d al. (8/15, strana 18) V čem je pro n as povzbuzen ım zpr ava o tom, jak Izraelit e pri vstupu do Zasl ıben e zeme prekro cili Jord an? Ackoli byla řeka rozvodnen a, Jehova jej ı vodn ı tok zastavil a Izraelit e ji tak mohli prej ıt. Muselo to pos ılit jejich v ıru a duv eru v nej. (9/15, strana 16) Co je patrn e z toho, že se Bible často zminuje o barv ach? Je z toho videt, že Buh v ı, jakou emocion aln ı reakci v n as vzbuzuj ı. Barvy n am tak e pom ahaj ı pamatovat si informace. (10/1, strany 14, 15) Jak se v dnesn ı dobe splnuje proroctv ı z Miche a se 5:5 o v e- vodech a past y r ıch? Sedm past y r u, ano osm v e- vodu zm ınen ych u Miche a se 5:5 predstavuje sborov e stars ı, kter ı pripravuj ı Boz ı lid na útok novodob eho Asyrana. (11/15, strana 20) Proc potrebujeme Boha? Potrebujeme m ıt dobr e veden ı a zn at odpovedi na z asadn ı ot azky. Oboj ı n am Buh nab ı- z ı. Pom ah a n am, abychom žili kvalitne a byli s astn ı, a tak e spln ı sv e sliby t ykaj ıc ı se budoucnosti. (12/1, strany 4 6) 16 STR A ZN A VE Z

17 TENTO DEN V AM BUDE SLOUZIT JAKO PAM ATKA Tento den v am bude slouzit jako pam atka, a budete ho slavit jako sv atek Jehovovi. (2. MOJ Z. 12:14) DOK A ZE S TO VYSV ETLIT? Jak se meli Izraelit e v Egypte pripravit na prvn ı Pasach a jak y mel prub eh? Kdy Jez ı s a apostolov e naposledy spolecn e oslavili Pasach a co se pozdeji ten den stalo? Co dule zit eho se dozv ıd ame ze zpr avy o prvn ım Pasachu a o vysvobozen ı Izraelitu z Egypta? KDYZ slys ı s slovo v yro c ı, co te napadne? Lidem, kter ı jsou v manzelstv ı, se asi vybav ı v yro c ı svatby. Nekdo jin y si mozn a vzpomene na datum v yznamn e ud alosti v dejin ach sv e zeme, napr ıklad vyhl a- sen ı samostatnosti. V ı s, kter e v yro c ı jeden n arod slav ı uz v ıc nez let? 2 Je to Pasach. Zid e si pri nem pripom ınaj ı vysvobozen ı sv ych predk u z otroctv ı v Egypte. Pasach by mel b yt dule zit y i pro tebe. Bezprostredn e se totiz dot yk a tv eho života. Mozn a te ale napadne: V ım, že Zid e slav ı Pasach, ale j a k nim nepatr ım. Proc bych se o nej mel zaj ımat? Na tuto ot azku odpov ıd a n asleduj ıc ı v yrok apostola Pavla: Kristus, n a s pasach, byl vskutku obetov an. (1. Kor. 5:7) Co n am pomu ze pochopit hlubok y v yznam techto slov? O zidovsk em Pasachu a o tom, jak tato slavnost souvis ı s pokynem, kter y plat ı pro vsechny kres any, se potrebujeme dozved et neco v ıc. PROC IZRAELIT E SLAVILI PASACH? 3 O ud alostech, kter e prvn ımu Pasachu pred- ch azely, maj ı urcit e povedom ı stovky milionu lid ı po cel em svet e. Mozn a o nich slyseli nebo četli v Bibli. Tak e mohli videt nejak y film, kter y byl podle nich natocen y. V ı s, co se tehdy stalo? 4 Po mnoha letech, kdy byli Izraelit e v otroctv ı v Egypte, Jehova poslal Mojz ı se a jeho bratra Árona k faraonovi. Meli ho poz adat, aby Boz ı lid propustil. Pov y sen y vl adce to vsak odm ıtl, a Jehova proto postihl egyptskou zemi niciv ymi ranami. 1., 2. Kter e v yro c ı by melo zvl a s zaj ımat vsechny kres any a proc? 3., 4. Co predch azelo prvn ımu Pasachu? 17

18 Teprve po des at e r an e, pri kter e zemreli vsichni egyptst ı prvorozen ı, faraon nechal Izraelity odej ıt. (2. Mojz. 1:11; 3:9, 10; 5:1, 2; 11:1, 5) 5 Nez byli roku 1513 pr. n. l. Izraelit e vysvobozeni, museli postupovat podle konkr etn ıch pokynu. Byl me- s ıc abib, pozdeji naz yvan y nisan, obdob ı jarn ı rovnodennosti. Buh Izraelitum řekl, aby des at y den toho mes ıce zaca- li s pr ıpravami na ud alost, kter a mela probehnout 14. nisanu po z apadu slunce. Hebrejsk e dny totiz z apadem slunce zac ınaly. Kazd a dom acnost mela 14. nisanu zab ıt berana nebo kozla a jeho krv ı potr ıt dvern ı r am sv eho domu. (2. Mojz. 12:3 7, 22, 23) Cel a rodina potom mela spolecn e j ıst pecen eho ber anka s nekvasen ym chlebem a urcit ymi bylinami. Boz ı andel pak prosel zem ı a pobil egyptsk e prvorozen e. Poslus- n ı Izraelit e vsak byli ochr an eni a mohli odej ıt. (2. Mojz. 12:8 13, 29 32) 6 Den sv eho vysvobozen ı z Egypta si Izraelit e meli od t e doby pripom ınat. Buh jim řekl: Tento den v am bude slouzit jako pam atka, a budete ho slavit jako sv atek Jehovovi po vsechny sv e generace. Melibyste jejslavitjakoustanoven ı na neurcit y čas. Po oslave konan e 14. nisanu n asledoval sedmidenn ı Sv atek nekvasen ych chlebu. N azvem Pasach se ale nekdy oznacovalo vsech techto osm dn ı. (2. Mojz. 12:14 17; Luk. 22:1; Jan 18:28; 19:14) Pasach byl Pro zjednodusen ı budeme v tomto cl anku pouz ı- vat n azev nisan, presto ze se tak prvn ımu mes ıci židovsk eho kalend a re zacalo r ıkat az po n avratu ze zajet ı v Babyl on e. 5. Jak se Izraelit e meli pripravit na vysvobozen ı? (Viz uvodn ı obr azek.) 6. Jak meli Izraelit e pohl ı zet na Pasach? jedn ım ze sv atk u, kter e meli Izraelit e slavit kazd y rok. (2. Par. 8:13) 7 Stejne jako pro ostatn ı Židy, i pro Jez ı se a jeho apostoly platil Mojz ı s uv z akon, a tak si vysvobozen ı z Egypta kazd y rok pripom ınali. (Mat. 26:17 19) Kdyz se k Pasachu sesli naposledy, Jez ı s zavedl novou slavnost, kterou od t e doby meli jeho n asledovn ıci kazd y rok slavit. R ık a se j ı P anova vece re. Kter y den se ale mela konat? KTER Y DEN SE MELA SLAVIT P ANOVA VECE RE? 8 Vzhledem k tomu, že Jez ı s zavedl P anovu vece ri hned po Pasachu, je logick e, že se mela slavit pr av e v den, na kter y Pasach pripad a. Mozn a sis ale vsiml, že datum zidovsk eho Pasachu, kter e b yv a uveden e v nekter ych kalend a r ıch, se od data Pam atn e slavnosti o jeden nebo v ıc dnu lis ı. C ım to je? Zc asti to souvis ı s pokynem, kter y Buh dal Izraelitum. Mojz ı s jim řekl, že cel y sbor izraelsk eho shrom a zd en ı poraz ı ber anka, a pak dodal, ve kterou dobu to 14. nisanu maj ı udelat. (Pre cti 2. Mojz ı sovu 12:5, 6.) 9 Jedna obs ahl a publikace poukazuje na to, že podle 2. Mojz ı sovy 12:6 mel b yt ber anek porazen mezi dvema večery. (The Pentateuch and Haftorahs) Toto slovn ı spojen ı se objevuje i v ne- kter ych prekladech Bible. Jin e prekla- dy v tomto versi pouz ıvaj ı v yrazy za soumraku, navecer nebo kolem z a- 7. Co Jez ı s udelal, kdyz naposledy slavil Pasach? 8. Jak a ot azka vznik a v souvislosti s oslavou Pasachu a P anovy vece re? 9. Kdy mel b yt podle 2. Mojz ı sovy 12:6 zabit ber anek? (Viz tak e r ame cek Mezi dvema vece- ry.) 18 STR A ZN A VE Z

19 MEZI DV EMA VE CERY Po z apadu slunce zacal 15. nisan, kter y v tom roce pripadl na sobotu. To znamen a, že se be zn y sabat kryl s prvn ım dnem Sv atku nekvasen ych chlebu, kter y byl vzdy sabatn ım dnem. Jelikoz na jeden den pripadly dva sabaty, r ıkalo se mu velk y sabat. (Pre- čti Jana 19:31, 42.) Marcus Kalisch ( ), jazykovedec zidovsk eho puvodu, napsal: Tent y z n azor jest e jasneji vyj ad ril Ebn Ezra [v yznamn y rab ın ze Span elska, ]: M a- me dva vecery. Prvn ı pri z apadu slunce... a druh y, kdyz zmiz ı svet- lo, kter e se odr a z ı od mraku. Mezi temito vecery je interval dlouh y asi hodinu a dvacet minut. Toto vysvet- len ı, kter e se jev ı jako nejlogict ej s ı, zast avaj ı tak e karait e a Samarit a- ni a prijali ho i mnoz ı dals ı. N azor, že Izraelit e por a zeli ber anka na za- c atku 14. nisanu, je v souladu s pokynem zapsan ym v 5. Mojz ı sov e 16:6. Boz ımu lidu bylo re ceno: Mel [bys] obetovat pasach vecer, jakmile zapadne slunce, v ustanoven y čas tv eho vyjit ı z Egypta. (2. Mojz. 30:8; 4. Mojz. 9:3 5, 11) padu slunce. Ber anek tedy mel b yt zabit v dobe, kdy uz slunce zapadlo, ale jest e nebyla upln a tma, to znamen a na zac atku 14. nisanu. 10 V pozdej s ıch dob ach, kdy uz neexistoval chr am, dosli nekte r ı Zid e k z av eru, že porazit vsechny ber anky, se kter ymi kdysi lid e pred Pasachem prich azeli do chr amu, muselo trvat dlouh e hodiny. Slova ze 2. Mojz ı sovy 12:6 si proto vylozili tak, že se vztahuj ı na konec 14. nisanu. Mysleli si, že jde o dobu od chv ıle, kdy slunce po poledni zac ın a klesat k obzoru, az do z a- padu slunce. Pokud by to tak ale bylo, kter y den by ber anka jedli? Profesor Jonathan Klawans, odborn ık na starovek y judaismus, uvedl: Nov y den zac ın a z apadem slunce, takze obe je sice prinesena 14. dne, ale zac atek Pasachu i samotn e j ıdlo pripadaj ı na 15. den, presto ze tato casov a posloupnost nen ı ve Druh e Mojz ı sov e konkr etn e uvedena. (Kurziva od n as.) Tak e napsal, že rab ınsk a literatura nepopisuje, jak prob ıhal Pasach v dobe pred znicen ım chr amu v roce 70 n. l. 10. Kdy se podle nekter ych Zid u por a zel ber a- nek Pasach, ale jak y rozpor pak vznik a? 11 Kter y den Jez ı s slavil Pasach roku 33 n. l.? Je zrejm e, že ud alosti mely n asleduj ıc ı prub eh. Trin act eho nisanu, kdyz se pribl ı zil den, ve kter em se mus ı obetovat obe pasach, Kristus řekl Petrovi a Janovi: Jdete a prichystejte n am k j ıdlu pasach. (Luk. 22:7, 8) Večer po z apadu slunce 14. nisanu, kter y tehdy pripadl na čtvrtek, pri sla ta hodina, kdy se Pasach mel j ıst. Jez ı s jedl ber anka se sv ymi apostoly a pak zavedl P anovu vece ri. (Luk. 22:14, 15) Tu noc byl zatcen a souzen. Kr atce pred polednem 14. nisanu byl pribit na kul a odpoledne zemrel. (Jan 19:14) Kristus, n a s pasach, byl... obetov an tent y z den židovsk eho kalend a re, kdy byl zabit be- r anek Pasach. (1. Kor. 5:7; 11:23; Mat. 26:2) A jest e nez 14. nisan skoncil, byl Jez ı s pohrben. (3. Mojz. 23:5 7; Luk. 23:54) 11. (a) Co vsechno se odehr alo v den Pasachu roku 33 n. l.? (b) Proc byl 15. nisan roku 33 n. l. oznacen jako velk y sabat? (Viz pozn amku pod čarou.) 15. PROSINCE

20 Co chce s ze zpr avy o Pasachu nau cit sv e d eti? (14. odstavec) PASACH M A V YZNAM I PRO TEBE 12 Vraťme se ale k ud alostem v Egypte. Mojz ı s řekl, že pro Boz ı lid je slavnost Pasach ustanoven ı na neurcit y čas. Podle jeho slov se pri kazdoro cn ı oslave Pasachu deti mely pt at, co slavnost znamen a. (Pre cti 2. Mojz ı sovu 12:24 27; 5. Mojz. 6:20 23) Pasach tedy slouzil jako pam atn y den, kter y mel v yznam i pro deti. (2. Mojz. 12:14) 13 Z generace na generaci meli Izraelit e pred avat sv ym detem dule zit e poucen ı. Patrilo k nemu napr ıklad to, že Jehova je schopn y sv e sluzebn ıky ochr anit. Deti se mohly dozved et, že nen ı nejak ym nepochopiteln ym boz- stvem. Je to skutecn y, ziv y Buh, kter e- mu z ale z ı na jeho lidu a jedn a v jeho prospech. Jasne to dok azal t ım, že kdyz Egypťany postihl ranou, izraelsk e prvorozen e zachoval nazivu. 12., 13. Jak se mely do oslavy Pasachu zapojit deti? 14 Pokud jsi kres ansk y rodic, neocek av a se od tebe, že budes sv ym detem kazd y rok vysvetlovat v yznam prvn ıho Pasachu. Pred av a s jim ale poucen ı, kter e z nej vypl yv a, totiz že Buh chr an ı svuj lid? Mohou na tobe videt, že jsi o tom s am pevne presv ed cen y? ( Zalm 27:11; Iz. 12:2) A jak jim toto du- lezit e poucen ı pred av a s? Ve forme such e predn a sky, nebo ziv eho a pr ıjemn eho rozhovoru? Ze vsech sil se snaz clenum sv e rodiny pom ahat, aby Jehovovi jest e v ıc duv e rovali. 15 Ze zpr avy o Pasachu se vsak uc ı- me mnohem v ıc nez jen to, že Jehova je schopn y ochr anit svuj lid. Jehova Izraelity tak e osvobodil a vyvedl z Egypta. Uvazuj, co vsechno k tomu patrilo. Buh je vedl prostrednictv ım oblacn eho a ohniv eho sloupu. Zpusobil, že se pred nimi rozestoupilo Rud e more a oni mohli prej ıt na druhou stranu. Potom byli svedky toho, jak se vodn ı steny zr ıtily na egyptskou arm adu. Zachr an en ı Izraelit e chv alili Jehovu p ısn ı: Chci zp ıvat Jehovovi... Kone a jeho jezdce vhodil do more. M a s ıla a m a moc je Jah, neboť slouz ı k m e z achran e. (2. Mojz. 13:14, 21, 22; 15:1, 2; Žalm 136:11 15) 16 Pom ah a s sv ym detem, aby bezv y- hradne duv e rovaly, že Jehova je schopn y n as zachr anit? Vid ı z tv ych slov a jedn an ı, že tomu ve r ı s ty s am? Do rodinn eho uct ıv an ı mu ze s zaradit rozhovor o 12. az 15. kapitole 2. Mojz ı sovy a zduraznit pri tom, jak Jehova svuj lid zachr anil. Tuto myslenku mu ze s vy- 14. Jak e poucen ı z prvn ıho Pasachu by meli kres an st ı rodice pred avat sv ym detem? 15., 16. Co dule zit eho se o Jehovovi dozv ıd a- me ze zpr avy o Pasachu a o vysvobozen ı Izraelitu z Egypta? 20 STR A ZN A VE Z

21 zdvihnout, tak e kdyz si budete pov ı- dat o Skutc ıch 7:30 36 nebo o Danielovi 3:16 18 a Bez ohledu na n a s vek bychom vsichni meli b yt presv ed- cen ı o tom, že kdyz Jehova zachr anil svuj lid v dobe Mojz ı se, dok a ze v budoucnosti zachr anit i n as. (Pre cti 1. Tesalonican um 1:9, 10.) PRIPOM INKA PRO N AS 17 Prav ı kres an e zidovsk y Pasach neslav ı. Tato v yro cn ı ud alost byla souc ast ı Mojz ı sova z akona, jehoz platnost uz skoncila. ( R ım. 10:4; Kol. 2:13 16) S vde cnost ı si pripom ın ame neco jin eho smrt Boz ıho Syna. Urcit e rysy slavnosti Pasach, kter a byla zavedena v Egypte, vsak maj ı v yznam i pro n as. 18 Krev ber anka na dvern ım r amu byla prostredkem k z achran e života. V nas ı dobe Bohu z adn e zv ı rec ı obeti nepri- n a s ıme, ani v den Pasachu, ani jindy. Existuje totiz leps ı obe, kter a mu ze n a s život ochr anit natrvalo. Prostredkem k z achran e života pomazan ych kres- anu, tedy sboru prvorozen ych, kter ı byli zaps ani v nebes ıch, je Jez ı sova krev. (Hebr. 12:23, 24) Na jeho krvi z avis ı i z achrana kres an u, kter ı doufaj ı ve ve cn y život na zemi. Tak e oni by meli st ale pamatovat na myslenku, kterou zapsal Pavel: [Kristov ym] prostrednictv ım m ame propust en ı v ykupn ym skrze krev onoho, ano, odpust en ı sv ych pre cin u, podle bohatstv ı jeho nezaslouzen e laskavosti. (Ef. 1:7) 19 Kdyz Izraelit e por a zeli ber anka pri Pasachu, nemeli mu zlomit z adnou 17., 18. Co by n am mela pripom ınat krev ber anka pouzit a pri prvn ı oslave Pasachu? 19. Proc zpusob, jak Jez ı s zemrel, posiluje nasi duv eru v biblick a proroctv ı? kost. (2. Mojz. 12:46; 4. Mojz. 9:11, 12) Jak to bylo v pr ıpad e Boz ıho Ber anka, kter y opatril v ykupn e n am? (Jan 1:29) Byl pribit na kul mezi dvema zločinci. Zid e pak poz adali Pil ata, aby dal vsem trem zl amat kosti. To by urychlilo jejich smrt, takze by na kulech nezustali az do 15. nisanu, kdy byl velk y sabat. Voj aci zlomili nohy obema zlocincum, ale kdyz pri sli k Jez ı sovi, jelikoz videli, že je jiz mrtev, nezl amali mu nohy. (Jan 19:31 34) Ber anek Pasach byl v tomto smyslu predobrazem obeti, kterou Jez ı s prinesl 14. nisanu roku 33 n. l. (Hebr. 10:1) Tak e se t ım splnila slova ze Žalmu 34:20, coz posiluje nasi duv eru v biblick a proroctv ı. 20 Mezi Pasachem a P anovou vece- r ı jsou vsak i rozd ıly. Urcit e rysy Pam atn e slavnosti totiz v Pasachu nemaj ı svuj predobraz. Uveďme si pr ıklad. Izraelit e meli j ıst maso ber anka, ale nemeli p ıt jeho krev. Jez ı s vsak sv ym ucedn ık um řekl, že ti, kdo s n ım budou vl adnout v Boz ım kr alovstv ı, maj ı j ıst chl eb a p ıt v ıno, kter e predstavovaly jeho telo a krev. O Pam atn e slavnosti na pripom ınku Jez ı sovy smrti podrobne- ji pojedn av a n asleduj ıc ı cl anek. (Mar. 14:22 25) 21 Nen ı pochyb o tom, že Pasach byl v yznamnou ud alost ı v dejin ach Boz ı- ho lidu. I kdyz byl sv atkem zidovsk ym, nikoli kres ansk ym, meli bychom ho dobre zn at a vz ıt si z nej poucen ı. Zpr a- va o nem je totiz souc ast ı cel eho P ısma, kter e je inspirov ano Bohem. (2. Tim. 3:16) 20. Napr ıklad v čem se lis ı P anova vece re od Pasachu? 21. Proc bychom meli Pasach dobre zn at? 15. PROSINCE