H YDROGEOLOGICKÁ SPOLEČNOST, s.r.o.

Transkript

1 H YDROGEOLOGICKÁ SPOLEČNOST, s.r.o. KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ Hosty Hydrogeologické posouzení otvírky a těžby ložiska grafitu Zbytky chodby hlavní štoly Praha, leden 2015

2 Název úkolu : Koloděje nad Lužnicí Hosty Zakázkové číslo : Katastrální území Okres Úkol : Hosty : České Budějovice : Hydrogeologické posouzení otvírky a těžby ložiska grafitu Zadavatel : Tramincorp Czech s.r.o., Braunerova 563/7, Praha 8, prostřednictvím projektové organizace LOMINA A.G. org. složka, Velká Dobrá 580 Řešitelská organizace : Hydrogeologická společnost, s.r.o. U Národní galerie 478, Praha 5 - Zbraslav IČO: tel, fax: , , hgspol@hgspol.cz Odpovědný řešitel (podle zákona č. 62/1988 Sb.) : RNDr. Ivan K O R O Š Spolupracovníci : Jana P O L E S N Á

3 O B S A H : strana 1. ÚVOD 3 2. PŘÍRODNÍ POMĚRY 3 3. GEOLOGICKÉ POMĚRY 3 4. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY ŠIRŠÍHO OKOLÍ HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY VLASTNÍHO LOŽISKA DOSAVADNÍ HYDROGEOLOGICKÁ PROZKOUMANOST 6 5. METODIKA PRACÍ MÍSTNÍ ŠETŘENÍ EVIDENCE JÍMACÍCH OBJEKTŮ 7 6. JAKOST VOD JAKOST POVRCHOVÝCH VOD JAKOST PODZEMNÍCH VOD 7 7. OTVÍRKA A TĚŽBA 8 8. PŘÍTOKY DŮLNÍCH VOD 8 9. VLIV NA REŽIM PODZEMNÍCH VOD VLIV NA OKOLNÍ JÍMACÍ OBJEKTY VLIV NA POVRCHOVÉ VODY SLEDOVÁNÍ VLIVŮ TĚŽBY UKONČENÍ TĚŽBY, SANACE A REKULTIVACE ZÁVĚR 11

4 P Ř Í L O H Y : Příloha č. 1 Vodohospodářská mapa 1 : Příloha č. 2 Geologická mapa Příloha č. 3 Přehledná mapa 1 : Příloha č. 4 Plánovaný rozsah těžby 1 : Příloha č. 5 Situace jižní části obce Hosty 1 : Příloha č. 6 Rozbory vod Příloha č. 7 Osvědčení o odborné způsobilosti

5 3 1. ÚVOD Na základě objednání společnosti LOMINA A.G. org. složka Velká Dobrá, poveřené projektové organizace společnosti Tramincorp Czech s.r.o. Praha, bylo zpracováno hydrogeologické posouzení otvírky a těžby ložiska grafitu Koloděje Hosty v navrženém dobývacím prostoru (DP) Hosty. Cílem prací bylo zhodnotit podmínky těžby, včetně vlivů na vodní režim a jakost podzemních a povrchových vod. Zejména bylo požadováno: popsat charakteristiku vodního režimu v lokalitě a v ploše záměru, provést evidenci možných dotčených jímacích objektů, a to včetně zjištění současné úrovně hladiny podzemní vody, stanovit očekávané přítoky důlních vod zhodnotit předpokládaný vliv těžby na vodní režim a vodní zdroje, stanovit dosah vlivů. Vyhodnocení průzkumu vycházelo z archivních podkladů a provedeného terénního šetření a měření. 2. PŘÍRODNÍ POMĚRY Zájmové území: Ložisko grafitu Koloděje Hosty leží západně od obce Koloděje nad Lužnicí, jižně od obce Hosty (příloha č. 1 a 2). Zájmové území zahrnuje zčásti lesní pozemky, zčásti pole s místním názvem Na černém a Na štěchováku. Charakteristika terénu: Navržený dobývací prostor se nachází ve velmi prudce svažitém území, stoupajícím od Lužnice přes terénní elevaci Na černém až ke hřbetu svahu vrchu Hájiště. Nadmořské výšky v nejvyšší části přesahují 476 m n.m. Jv. okraj DP je v úrovni cca 400 m n.m., Břeh Lužnice je v úrovni kolem 355 m n.m. V jv. části DP jsou zjevné pozůstatky po průzkumech a pokusných těžbách grafitu. Nacházejí se zde ústí několika důlních děl, a propadlé části důlních chodeb. V nižších partiích terénu jsou patrné zbytky několika výsypek. Dále k VJV se nacházejí zbytky manipulačních a úpravárenských ploch a důlních budov. Povodí: Lužnice (číslo hydrologického pořadí , příloha č. 1). Lužnice má v okolí ložiska hladinu v úrovni cca 350 m n.m. Sv. od ložiska protéká strmou roklí drobný tok, vlévající se zprava do Lužnice. Do něj ústí zprava rokle občasného toku s malým rybníčkem v lese. Zájmové území leží v oblasti s nižšími úhrny atmosférických srážek. Průměrný roční úhrn atmosférických srážek ze stanice ČHMÚ Týn nad Vltavou za období let činil 582 mm. Přehled měsíčních normálů je uveden v následující tabulce. Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII IV-IX X-III rok mm mm normál GEOLOGICKÉ POMĚRY Zájmové území je z regionálně geologického hlediska tvořeno metamorfovanými horninami pestré sušicko-votické skupiny moldanubika. Je budováno komplexem biotit-

6 4 sillimanitickými pararulami s vložkami migmatitů, kvarcitů a kvarcitických rul, s polohami erlánů, krystalických vápenců, aplitů a pegmatitů. Vlastní ložisko tvoří polohy grafitu a grafitických pararul. Ložisko se člení na 3 části, označené jako východní, střední a západní čočka. Generelní směr ložiska je 135 o, průměrný úklon je 32 o k SV. Délka ložiska je cca 880 m, průměrná mocnost kolem 60 m (kolísá v rozmezí m). Ložisko grafitu bylo podrobně ověřováno báňským průzkumem od roku 1946, a v letech bylo zahájeno povrchové dobývání. I přes další průzkumné práce bylo po roce 1967 ložisko opuštěno. Geologické průzkumy a výpočet zásob ložiska grafitu vyhodnotil v závěrečné zprávě Tichý 1. Ložisko bylo rozfáráno štolovým obzorem hlavní štoly, vedené směrem od VJV, s překopy, v hloubkách 0-60 m pod povrchem (v úrovni cca m n.m.). Západní čočka byla poté otevřena úpadnicí do úrovně -35 m pod terénem, a odtud slednou chodbou s překopy, v úrovni kolem 430 m n.m. Ložisko je intenzivně tektonicky postižené. Typické je složité provrásnění s častými změnami mocnosti, směru i úklonu. V území východní čočky převládají 2 směry příčných dislokací. První je směr 150 o (tj. SSZ-JJV) s úklonem 60 o k SV, druhý směr je 40 o (tj. SV-JZ) s úklonem 60 o k SZ. Méně časté jsou příčné a podélné poruchy dalších směrů. V západní čočce převládají dislokace směru 138 o (tj. SZ-JV) s úklonem 66 o k JZ, druhý směr je 57 o (tj. SV-JZ) s úklonem 65 o k SZ. Kvartérní sedimenty v zájmovém území tvoří hlinitokamenité sutě a kamenitopísčité hlíny. V blízkosti Lužnice se nacházejí polohy fluviálních sedimentů, tvořených písky, štěrky a hlínami, o mocnosti kolem 5 m. 4. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 4.1 Hydrogeologické poměry širšího okolí Ověřovaná lokalita je celá součástí hydrogeologického rajónu č Krystalinikum v povodí Střední Vltavy. Vyskytující se horniny jsou převážně špatně puklinově propustné. K intenzivnějšímu proudění dochází v připovrchových partiích do hloubek prvních desítek metrů, nebo na mocnějších poruchových pásmech, jež nejsou příliš utěsněny jílovitými produkty zvětrávání. Nadložní hlinité sedimenty mají omezenou průlinovou propustnost, ale jsou většinou položené nad hladinou podzemní vody. Horniny moldanubika jsou v okolí ložiska málo puklinově propustné, takže se v nich nevytvářejí významnější akumulace podzemních vod. Při ložiskových průzkumech nebyly zjištěny projevy zkrasovění vápencových a erlánových poloh. Předpokládaný generelní směr proudění podzemní vody je zde zásadním způsobem určen morfologií terénu, především terénní elevací hřbetu vrchu Hájiště a Na černém. Dalším určujícím faktorem je hlubinné porušení skalního masivu důlními díly a průzkumnými vrty. 1 Tichý L. (1976): Koloděje nad Lužnicí Hosty. Závěrečná zpráva. Surovina: grafit. Etapa průzkumu: předběžná. Rudné doly Příbram, Netolice.

7 5 Z terénního hřbetu, jenž tvoří orografickou a pravděpodobně i hydrogeologickou rozvodnici, lze usuzovat na směr proudění podzemní vody do 2 dílčích povodí (příloha č. 3). Východní a střední čočka tak spadá do dílčího povodí bezejmenného toku, ústícího do Lužnice na okraji chatové osady. Západní čočka patří k dílčímu povodí jiného bezejmenného toku, který ústí do Lužnice dále k JZ. Údolí Lužnice funguje jako regionální i místní erozivní báze. Lokální směry proudění podzemní vody jsou znázorněné v příloze č. 3. Hladina podzemní vody se nachází v proměnlivých hloubkách, a bez chybějícího ověření ji nelze blíže specifikovat. V blízkém okolí Lužnice se hladina podzemní vody nachází první metry pod terénem. V prostoru starých dobývek je její úroveň ovlivněná, a podzemní voda se zde pravděpodobně nachází v úrovni vyšších metrů až přes 10 m pod terénem. V prostoru terénní elevace západní čočky uvažujeme úroveň hladiny podzemní vody v hloubce kolem 5-20 m pod terénem. V místech starých důlních děl může být nynější hladina i níže. Specifický odtok podzemní vody 2 je nízký, pohybuje se kolem 1-2 l/s/km 2. Podzemní voda je doplňována infiltrací srážkových vod spadlých v zájmovém území dobývacího prostoru a v jeho nejbližším sz. okolí. 4.2 Hydrogeologické poměry vlastního ložiska Metamorfované horniny grafitového ložiska jsou slabě puklinově propustné. K intenzivnějšímu proudění dochází především v připovrchovém pásmu rozpukání, které obvykle zasahuje do hloubek kolem m. Níže jsou pukliny sevřené, popř. utěsněné jílovitými produkty zvětrávání. Propustnost, která v připovrchové zóně dosahuje řádu 10-5 až 10-6 m/s, klesá ve skalních horninách o 1-2 řády. Proměnlivě průlinově propustné sedimenty v údolí Lužnice leží již mimo ložisko. Hladina podzemní vody se v těžbou neovlivněném prostředí nachází v hloubkách kolem metrů pod terénem, vlivem porušení masivu důlními díly je režim podzemních vod do úrovní rozfárání zčásti narušen starými chodbami a dobývkami, které fungují jako drenážní linie. Při provedených průzkumech ale nebyly dokumentovány výrazněji zvodněné poruchové linie v důlních chodbách. Z archivních podkladů je známé, že v západní čočce byly evidovány silnější přítoky vody ve směrné chodbě u překopu P-21, a nesoustředěné přítoky u ústí překopu P-19. Vydatnosti jednotlivých přítoků ale nebyly zaznamenány. Nesoustředěné přítoky byly při báňském průzkumu zjištěny v nesoudržných zvětralých partiích silně porušených poloh. Ze štolového horizontu ve východní čočce ložiska (důlní díla z let ) vytékala důlní voda o vydatnosti litrů minutových, max. 20 l/min (0,33 l/s). Více zvodněné byly partie střední a západní čočky (důlní díla z let ). Důlní obzor v úrovni -35 m byl osazen čerpací jímkou, z níž bylo odčerpáváno l/min. (0,50-0,83 l/s). Toto množství vod bylo odčerpáno čerpadlem o výkonu 500 l/min. (8,3 l/s) za 2 hodiny denního čerpání. 2 Krásný J. a kol. (1982): Odtok podzemní vody na území Československa. ČHMÚ a Academia Praha.

8 6 4.3 Dosavadní hydrogeologická prozkoumanost Ze starších důlních prací a dobývek nebyly k dispozici údaje o hydrogeologických poměrech. V zájmovém území a jeho okolí byly v minulosti provedeny průzkumné geologické a hydrogeologické práce. Práce se týkaly ověřování ložiska grafitu, ověření základových poměrů a zajištění zdroje vody pro zpracovatelský závod Rudných dolů a zajištění zdroje vody pro farmu Hosty. Při ložiskových průzkumech (Tichý, 1976) nebyly specielní hydrogeologické práce prováděny, a nebyly získány podrobnější údaje o zvodnění ložiska. V ložiskových vrtech nebyly ani zaznamenávány úrovně hladin podzemní vody. Ojedinělé údaje jsou popsány ohledně vod v důlních chodbách. V dokumentaci jsou 2 archivní rozbory vod, jeden ze žumpovní chodby horního patra, a jeden ze spodní štoly (příloha č. 6). Při inženýrsko-geologickém průzkumu pro stavbu zpracovatelského závodu na grafit 3 byly vyhloubeny kopané a vrtané sondy S1 až S19 v prostoru jz. a jižně od ložiska (příloha č. 4). V některých sondách byla zastižena hladina podzemní vody poměrně v malé hloubce. Zjištěné úrovně hladin jsou v následující tabulce. Údaje jsou v metrech pod terénem. Sonda S1 S3 S4 S5 S6 S18 Hladina 3,2 3,55 2,6 2,4 5,5 2,2 V prostoru jv. od ložiska na kraji chatové osady, a jižně od ložiska na břehu Lužnice, byl prováděn průzkum pro zajištění zdroje vody pro zpracovatelský závod Rudných dolů Koloděje nad Lužnicí 4. Vrt V1a zachytil v úseku 3,9-5,5 m přechod z hrubých štěrků do podložních pararul. Ve vrtu V2 byl tento přechod v úrovni 3,1-6,1 m, a ve vrtu V3 v úseku 3,0-5,4 m. Vrtem V1a byla ověřená vydatnost přítoků 0,23 l/s, sondy V2 a V3 měly přítoky cca 0,05 l/s. Celkově byl průzkum vyhodnocen jako negativní. Průzkum pro zásobování vodou farmy Hosty provedla Zoubková 5. V prostoru jv. od obce (příloha č. 3) byly vyhloubené vrty H1 a H2, hluboké 17,0 m a 14,0 m. Vrty zastihly od hloubek 5,6 m a 4,2 m pararuly. Čerpacími zkouškami byly zjištěny přítoky 0,37 a 0,21 l/s při snížení na 7,93 m a 6,85 m od výstroje (ustálené hladiny 0,43 a 0,85 m od výstroje). Byly zaznamenány zvýšené obsahy Fe a Mn. 5. METODIKA PRACÍ 5.1 Místní šetření Dne bylo provedeno místní šetření. V prostoru projektované těžby nebyly zjištěny žádné výskyty povrchové vody, ani vývěry vod podzemních. Nejbližším výskytem povrchové vody bylo malé prameniště v rokli sv. od projektovaného lomu. V době šetření z něj 3 Hudec L. (1957): Průzkumné práce pro NZ Koloděje nad Lužnicí. Rudný projekt Brno. 4 Hudec L. (1958): Hydrologický průzkum pro vodovod pitné vody Koloděje n/luž. Rudný projekt Brno. 5 Zoubková M. (1965): Závěrečné zhodnocení průzkumných hydrogeologických vrtů na lokalitě Hosty. Vodní zdroje Praha.

9 7 vytékalo množství vody max. v tisícinách l/s. Vody napájejí malý rybníček. Z rybníčku nevede žádné koryto, níže v rokli se voda vyskytuje až ve větší vzdálenosti pod rybníčkem. Stálý povrchový tok dotují vody z další rokle situované dále k severu. Vytékající vody z obou roklí se spojují, a v prostoru ústí rokle do údolí Lužnice mají průtok 0,5-1,0 l/s. 5.2 Evidence jímacích objektů V posuzovaném území těžby se nenacházejí zdroje vody pro veřejné i individuální zásobování obyvatel pitnou vodou. Nejbližší studny jsou situovány v řadě rekreačních objektů na břehu Lužnice, východně od ložiska, přičemž nejbližší je studna u rekreačního objektu bývalé umývárny grafitového dolu. U severněji situovaného neudržovaného objektu bývalých kanceláří studna nebyla nalezena. Další studny jsou v obci Hosty, vzdálené od ložiska cca 400 m na SSV (příloha č. 3 a 5). Obec Hosty nemá veřejný vodovod. Prakticky u každého z domů jsou domovní studny. Dne byla provedena evidence a kontrolní měření na vybraných jímacích objektech v širším okolí plánované těžby. Kontrolní měření proběhlo v podzimním období středních až mírně nižších stavů hladin podzemních vod. Výsledky měření jsou v tabulce. Studna č. Č.p. Pozemek p.č. Typ studny Odměrný bod OB (m nad ter.) Hloubka (m od OB) Hladina (m od OB) ST /4 kopaná - - neměřena ST /5 vrtaná - - neměřena ST /1 kopaná 0,2 13,07 9,77 ST kopaná 0,25 11,52 2,62 ST kopaná 0,25 9,72 4,22 ST kopaná 0,3 12,21 6,75 ST kopaná 0,45 - neměřena ST ? - - neměřena ST /2 kopaná 0,4 - neměřena ST kopaná 0,1 - neměřena ST kopaná? 0,2 - neměřena ST /2? - - neměřena 6. JAKOST VOD 6.1 Jakost povrchových vod Jakost povrchových vod obou bezejmenných toků, protékajících v okolí navrženého DP, nebyla v minulosti sledována. 6.2 Jakost podzemních vod Výsledky archivních rozborů důlních vod ze štolového horizontu východní čočky z roku 1956 ukázaly, že podzemní vody se vyznačují vyššími koncentracemi síranů. Rozbory z roku 1967 bylo zjištěno, že důlní vody, odtékající v prostoru střední a východní čočky, jsou tvrdé,

10 8 typu Ca-SO 4, kyselé nebo slabě kyselé reakce. Archivní rozbory (příloha č. 6) ukazují, že mineralizace činila 508 a 1180 mg/l, obsah síranů dosahoval 336 a 866 mg/l a koncentrace železa byla 7,9 a 0,7 mg/l. Voda vykazovala kyselostní, síranovou a uhličitanovou agresivitu na beton. Vzorky podzemních vod z prostoru ložiska nebyly v rámci předkládaného posouzení odebírány. Lze předpokládat, že důlní vody budou mít poněkud jiné chemické složení, než vody analyzované v minulosti, protože na přítocích do lomu se budou z velké části podílet srážkové vody, které nebudou mineralizované tak, jako vody důlní, jež byly silně nabohacené rozpuštěnými látkami po průchodu horninovým prostředím. Mineralizaci vod, obsahy síranů, železa a ph však z výše uvedených důvodů bude třeba v prostoru těžby a před případným vypouštěním sledovat. 7. OTVÍRKA A TĚŽBA Předpokládá se těžba jámovým lomem. Vlastní lom bude otevřen ve 2 fázích 6, v rozsahu, vyznačeném v příloze č. 4. Nejprve bude těžena východní čočka, jámovým lomem s etážemi v úrovních 435, 415 a 400 m n.m. Plocha těžby je cca m 2, zahloubení nejnižší etáže je v ploše cca m 2. Při těžbě bude zachovaná pohledová kulisa kolem Lužnice, daná vrstevnicí 410 m n.m. Poté bude pokračováno v těžbě směrem k SSZ do střední a západní čočky, kde vznikne lom s etážemi v úrovních 450, 435 a 415 m n.m. Plocha těžby je m 2, zahloubení nejnižší etáže je v ploše cca m 2. V průběhu této fáze bude vytvářena vnitřní výsypka, která vyplní prostor těžby východní a střední čočky. Báze lomu po dotěžení (dno zbytkové jámy) by měla být v úrovni 415 m n.m. 8. PŘÍTOKY DŮLNÍCH VOD Podle plánovaného záměru má být těžba prováděna postupným rozšiřováním a zahlubováním lomu, až do úrovně 400 m n.m. ve východní části, a 415 m n.m. ve střední a západní části. Zahloubení bude v prvním případě v průměru cca 35 m pod současný terén, v druhém případě cca 50 m pod současný terén. Těžba podle dosavadních poznatků v některých místech zasáhne pod úroveň hladiny podzemní vody. Při těžbě předpokládáme zastižení nepravidelné sítě poruch, s přibývající hloubkou jen slabě zvodněných, což bylo zjištěno při geologickém i báňském průzkumu. K relativně největším přítokům bude docházet prostřednictvím připovrchové rozvolněné zóny, zasahující do hloubek cca metrů pod povrchem. Při větším zahlubování by se pak přítoky měly jen mírně zvyšovat. Důlní voda se bude v lomu vyskytovat od doby, kdy těžba dosáhne hloubky kolem m. Zpočátku bude možné ji odvádět buď na okraj lomu, nebo do nejnižšího místa těžby, nejlépe na jihovýchodní okraj lomu, kde bude stagnovat, popř. bude zcela vsakovat do podzemí. Při zahloubení bez možnosti gravitačního odtoku se může vytvářet trvalá vodní 6 Krotký K. (2014): Hosty grafit, těžební studie. Báňské a měřické služby Blatná.

11 9 plocha, a vodu bude třeba odčerpávat. Nelze přesně stanovit, v jaké úrovni toto nastane, protože archivní průzkumné vrty, které by dokumentovaly úrovně hladiny podzemní vody, nebyly v ložisku hloubené. Pouze některé mělké sondy řady S s údaji o podzemní vodě jsou evidovány v prostoru jz. od střední čočky (příloha č. 4). Zde se zastižená hladina nacházela v úrovni 2,2-5,5 m pod terénem. Tyto úrovně ale pravděpodobně nevystihují zcela úrovně hladiny podzemní vody v ložisku, neboť ty jsou zčásti ovlivněné starými dobývkami. Předpokládané přítoky podzemních vod do plánovaného zahloubení (na úroveň 400 a 415 m n.m.) jsme orientačně vypočítali metodou Dupuita (široká studna) dle vztahu: kf. s 2 Q = ,733. (log Rd - log r) kde : Q = přítok do lomu v m 3 /s r = poloměr uvažovaného zahloubení, vycházející z uvažované plochy těžby (cca m 2 a m 2 ) a plochy zahloubení (6 600 m 2 a m 2 ). Rd = dosah deprese od středu zahloubení (R+r) s = dosažené snížení hladiny podzemní vody (m) Pro výpočet dosahu deprese od středu zahloubení jsme použili vzorec Sichardta: R = s. k f kde: s = snížení hladiny podzemní vody (15 a 30 m) kf = koeficient filtrace (odhad m/s) Pro výpočet přítoků byla zvolena předpokládaná nižší hodnota propustnosti m/s, typická pro málo porušené metamorfované horniny, a předpokládané snížení hladina podzemní vody o 15 a 30 m oproti současnému stavu. Výsledky výpočtů jsou v tabulce: Prostor Poloměr zahloubení r (m) Snížení hladiny s (m) Dosah deprese R (m) Dosah deprese Rd (m) Přítok Q (l/s) Východní ,26 čočka Stř. a záp ,12 čočka CELKEM 1,38 Celkové přítoky do zahloubení by podle výpočtu mohly dosáhnout až 1,4 l/s. Hodnota je ale pravděpodobně mírně naddimenzovaná, neboť uvažuje s průměrnou propustností hornin v celé ploše lomu. Skutečné průměrné propustnosti budou nižší. Při specifickém odtoku 1-2 l/s/km 2 by měly přítoky z oblasti podzemních vod dosahovat jen desetin l/s. Odhady míry snížení hladiny podzemní vody jsou pouze přibližné, takže nelze vyloučit, že při těžbě východní čočky mohou být přítoky nižší (hladina je většinou snížená vlivem starých důlních děl), a naopak při těžbě střední a západní čočky mohou přítoky nastat již ve vyšších úrovních lomu. Je zřejmé, že na přítocích se budou podílet i přímé atmosférické srážky. Průměrné přítoky se

12 10 v běžném období budoucí těžby mohou pohybovat zpočátku v setinách až prvních desetinách l/s, ale ve srážkově bohatším období je třeba počítat s průměrnými přítoky důlních vod cca do 3 l/s. Přítoky vod do lomu budou svedeny na nejnižší plato. V případě, že by byla voda z lomu čerpána, bude nutné budovat průběžně na nejnižší etáži čerpací jímku. Báze těžby bude ukloněná podle potřeby směrem k jímce. Vodu ze zahloubení bude pak možné odčerpávat do prostoru technologie úpravy suroviny (flotační linka s odhadovanou průměrnou hodinovou potřebou cca 1,6 l/s, usazovací nádrž), nebo alternativně k sedimentační nádrži, do míst, orientačně vyznačených v příloze č. 3. Za účelem retence vody a usazení nerozpuštěných látek bude využitá rekonstruovaná retenční nádrž sv. od lomu. Odvodnění těžby střední a západní čočky je možné provádět také čerpáním do prostoru úpravy suroviny, nebo k SV, jako v případě těžby východní čočky. 9. VLIV NA REŽIM PODZEMNÍCH VOD Vliv těžby na vodní režim je obtížné přesněji specifikovat, neboť pro výpočty není k dispozici soubor údajů o současných úrovních hladiny podzemní vody v ložisku a o propustnosti hornin. Lom prakticky odtěží celou elevaci hřbetu Na černém a podzemní vody z tohoto prostoru odvede na nejnižší etáž, a odtud k místu vypouštění důlních vod. Podle výpočtu dosahů deprese předpokládáme, že dosah vlivů těžby na podzemní vody bude do vzdáleností max. vyšších desítek metrů od okrajů lomu. Za uvedenou hranicí by neměly být vlivy těžby již měřitelné. 10. VLIV NA OKOLNÍ JÍMACÍ OBJEKTY V blízkém okolí navrženého dobývacího prostoru se nenacházejí jímací objekty. Nejbližším využívaným jímacím objektem je studna ST-12 na pravém břehu Lužnice. Tato studna je však dotovaná přítoky od severu, tedy mimo prostor těžby. Severně a sv. od ložiska se nacházejí studny v obci Hosty, včetně studny ST-1 u osamělé nemovitosti. Všechny tyto studny leží v povodí Hosteckého potoka, za terénní depresí a poté další terénní elevací, oddělující obec od prostoru těžby. Studny nemohou být ovlivněné, protože se nacházejí v oddělené hydrogeologické struktuře od posuzovaného území navrhované těžby. Těžba nezasáhne infiltrační území uvedených studní. Jejich kvantitativní ani kvalitativní ovlivnění vlastní těžbou proto nehrozí. 11. VLIV NA POVRCHOVÉ VODY Důlní vody bude možné vypouštět za podmínek krajského úřadu. Pro takové nakládání budou muset důlní vody splňovat limity u vybraných ukazatelů (uhlovodíky C 10 -C 40, NL, ph), podle Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví přípustné obsahy látek v povrchových tocích 7. 7 Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

13 11 Při provádění účinných opatření pro zabezpečení proti případným únikům ropných látek nehrozí riziko znečištění povrchových a podzemních vod. Vody, odtékající z lomu a z úpravy budou zbaveny nadměrného obsahu nerozpuštěných látek v projektované usazovací nádrži a v retenční nádrži (nynější rybníček sv. od DP) Rozsah sledování ukazatelů jakosti důlních vod bude třeba upravit podle konkrétního návrhu na vypouštění a podle podmínek, stanovených krajským úřadem. 12. SLEDOVÁNÍ VLIVŮ TĚŽBY Pro hodnocení vlivů těžby doporučujeme uvažovat o systému sledování vybraných veličin. Po zahloubení lomu do té míry, jež si vyžádá čerpání nebo vypouštění důlních vod, doporučujeme sledovat v rozsahu, stanoveném vodoprávním úřadem, jakost a množství těchto vod. Pro sledování jakosti bude vhodné sledovat 2x ročně ukazatele: RL, Fe, sírany, uhlovodíky C 10 -C 40, NL, ph. Četnost měření kubatur případně čerpaných důlních vod bude dostatečná 1x měsíčně. Z okolních jímacích objektů doporučujeme měřit 1x ročně, vždy v podzimním období nízkých vodních stavů, úroveň hladiny vody ve vybraných studnách nejblíže k lomu, tj. studny ST-4 a ST-6, popř. ST-2 a ST-3. Jiné studny není třeba sledovat, protože vybrané objekty jsou pro doložení vlivů těžby dostatečně reprezentativní. Měření je opět možné zahájit až tehdy, kdy dojde k čerpání a vypouštění důlních vod. 13. UKONČENÍ TĚŽBY, SANACE A REKULTIVACE Předpokládá se, že po ukončení těžby vznikne v nezasypané sz. části lomu na ploše 0,7 ha zbytková plocha v úrovni 415 m n.m., která bude zčásti zamokřená, popř. se zde budou nacházet malé vodní plochy. Malá vodní plocha vznikne rekonstrukcí neudržovaného rybníčku sv. od ložiska. Uvažuje se, že zbytková mělká vodní plocha, popř. mokřady, vzniknou i po sedimentační nádrži severně od lomu. Zde jsou ovšem pro vznik vodní plochy horší předpoklady, a je pravděpodobné, že se zde trvalé vodní plochy nemusejí vytvořit. Infiltrační zázemí bude velmi malé, neboť jeho větší část bude pokrytá vnější výsypkou, vysvahovanou jinými směry, než ke zbytkové ploše po odkališti (usazovací nádrži). Otázkou je rozsah vodní plochy a úroveň hladiny ve zbytkové jámě lomu, po dotěžení západní čočky na kótu 415 m n.m. Po vytvoření vnitřní výsypky v prostoru vytěžené střední čočky vznikne ve zbytkové jámě nepochybně bezodtoká deprese. Hladina vody se zde může ustálit ve výšce až kolem 420 m n.m. 14. ZÁVĚR Hydrogeologické posouzení ložiska grafitu v navrženém DP Hosty se věnovalo plánované otvírce a těžbě povrchovým lomem, na kótu 400 a 415 m n.m. Podle dosavadních znalostí lze konstatovat, že těžba bude zpočátku z větší části probíhat nad úrovní hladiny podzemní vody. Při zahloubení kolem m se může podzemní voda již objevovat, ale bude možné ji svádět na nejnižší místo v lomu. Při větším zahloubení již bude nutné vodu odvádět,

14 12 nebo ji podle potřeby odčerpávat. V klimaticky běžném období budou přítoky pravděpodobně dosahovat setin až desetin l/s, při největším zahloubení ale mohou ve srážkově bohatším období dosáhnout až kolem 3 l/s. Odvádění srážkových vod a přítoků podzemních vod může být zajištěno odtokem k jímce na nejnižší etáži. Odtud budou důlní vody čerpány pro potřeby technologie a poté vypouštěny přes usazovací nádrž do údolí občasného bezejmenného toku s rybníčkem, který bude upraven na retenční nádrž. Důlní vody mohou být z lomu vypouštěny za podmínek, stanovených krajským úřadem. Rozbory vypouštěných důlních vod budou prováděné alespoň 2x ročně. Měly by zahrnovat především indikativní ukazatele znečištění, tj. RL, Fe, sírany, uhlovodíky C 10 -C 40, NL, ph. Vliv odvodnění se bude šířit do předpolí lomu v očekávaném rozsahu max. vyšších desítek metrů, a postihne území, kde se nenacházejí žádné jímací objekty. Vlivem těžby v popsaném rozsahu nemůže dojít ke snížení vydatnosti studní v obci Hosty, ani k jejich kvalitativnímu ovlivnění. Pro jednoznačné doložení uvedených předpokladů bylo doporučeno při zahájení odvádění nebo čerpání důlních vod zavést kontrolní sledování úrovní hladin vody max. 1x ročně, a zajistit měsíční sledování kubatur čerpaných důlních vod. Po ukončení těžby bude velká část lomu zasypána vnitřní výsypkou. Ve zbytkové jámě západní čočky vznikne bezodtoká deprese s mokřady, resp. jezero s trvalou hladinou vody (bezodtoká vodní nádrž). V Praze, 14. ledna 2015 RNDr. Ivan Koroš