Namísto hoteliéra fotografem. Izraelský fotograf Rudolf Weissenstein pocházel z Jihlavy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Namísto hoteliéra fotografem. Izraelský fotograf Rudolf Weissenstein pocházel z Jihlavy"

Jaroslav Němec
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Rudolf Weissenstein se narodil v roce 1910 v Jihlavě. Pocházel ze sekularizované židovské rodiny, která byla silně ovlivněná sionismem. Jeho otec vlastnil továrnu na výrobu lepenky a byl zaníceným amatérským fotografem, jenž svého syna přivedl k fotografii. Rudi takto si později zkrátil vlastní jméno, od něho na osmé narozeniny dostal starý dřevěný fotoaparát Tuchlauben 9. Namísto hoteliéra fotografem 1 / 5

2 Rudiho mateřským jazykem byla němčina, jako mladý byl aktivním členem v mládežnickém spolku Blau Weiss, který byl židovsko-německou obdobou českého skautingu. Na střední škole v Kašperských horách se podle svého pozdějšího vyprávění poprvé setkal s antisemitismem. Na přelomu dvacátých a třicátých let pak navštěvoval Vyšší uměleckou školu ve Vídni, kde se během tří let naučil základům tiskařského řemesla, grafiky, fotografie, chemie i optiky. Po absolutoriu se přestěhoval do Prahy. Jako fotoreportér zde pracoval pro časopis českého ministerstva zahraničí a zároveň pro Evropské fotografické centrem, které tehdy působilo v Praze. Fotil i pro místní deníky a noviny, nejvíc reportážních fotografií publikoval v německy psaném Prager Presse. V letech 1933 a 1934 sloužil v československé armádě. Po skončení vojenské služby měl na přání rodičů odjet studovat do Švýcarska přáli si z něho mít hoteliéra. Ve stejnou dobu však z vlastní iniciativy kontaktoval tiskovou agenturu Omanut Press se sídlem v Tel Avivu, s níž se obratem domluvil na spolupráci. Nedbal doporučení, ani námitek rodičů a na konci roku 1935 odjel s několika málo fotoaparáty a fotografickou licencí do tehdejší Palestiny. V lednu roku 1936 připlul do haifského přístavu. Po jediném dnu stráveném v kibucu jednodenní zkušenost, jak se sám později vyjádřil, mu bohatě stačila se rozhodl natrvalo přestěhovat do Tel Avivu, kde si pro najal byt, jenž mu složil jako domov i fotografický ateliér a komora zároveň. Krátce po svém příjezdu se také seznámil s mladou českou imigrantkou Miriam Arnsteinovou, která spolu se svou rodinou přijela do Palestiny už v roce Po tříletém vztahu se vzali a měli spolu celkem tři děti. Stala se jeho nejbližší oporou a asistentkou při fotografování, ve volném času se věnovala tanci a gymnastice, několik desítek fotografií dokládá, že Rudimu dokonce stávala jako modelka. Fotoateliér Plod světla V roce 1940 si na rušném telavivském bulváru Allenby otevřel fotografický ateliér Calmania (hebrejský název fotoaparátu), později zvaný jako PHOTO PRIOR, jenž pod vedením jeho vnuka funguje na nové adrese až do dnešních dnů. Název PRIOR odkazuje jak k latinskému výrazu první, zároveň v hebrejštině označuje plod světla. Na tuto dvojsmyslnost údajně přišel Alfi Nasch z Holešova, když ve studiu dostal jako student svoje první zaměstnání. 2 / 5

3 Rudi byl ve svém ateliéru málokdy, většinou fotografoval venku, ve studiu měl vždy společníky, kteří se věnovali každodenní ateliérové praxi. Manželka Miriam pečlivě zapisovala každý negativ, takže nebyl nikdy problém dostat kopii jakékoliv předchozí fotografie či portrétu. Weissenstein byl fotograf na volné noze, cestoval po celé zemi a fotil v podstatě vše, co se mu dostalo do hledáčku fotoaparátu. Zaznamenával nové osídlení, příchod nových imigrantů na konci třicátých let vrcholila 5. alija, intenzivní výstavbu, rozšiřování Tel Avivu, který měl v roce 1938 už přes obyvatel, dále budování nových osad, růst průmyslu, kulturní dění v zemi v Jeruzalémě s chutí zaznamenával koncerty nově založené filharmonie. Hlavní zakázky dostával od židovských agentur a fondů, jež jeho černobílé fotografie šířili dál do světa. Oficiální fotograf vyhlášení nezávislosti státu Izrael Rudi Weissenstein se stal jediným fotografem oficiálně pozvaným k vyhlášení nezávislosti státu 3 / 5

4 Izrael. V pátek 14. května 1948 se měl v 15.30h v obleku a s fotoaparátem dostavit do telavivského muzea vše měl podle jeho manželky uchovat v největší tajnosti. Dodnes v této věci panují značné spory, protože slavnostní vyhlášení státu ve skutečnosti zaznamenalo několik fotografů a tak je možné, že oficiálně pozvaných fotografů bylo nakonec několik. Rudi proslul také jako dvorní fotograf prvního izraelského premiéra Davida Ben-Guriona jeho fotografické portréty se staly psychologicky naprosto výstižné. Po založení státu Izrael Weissenstein fotografoval jedinečnou atmosféru nově se rodícího státu. Dokumentoval velké i malé, veřejné i soukromé akce: oslavy připlutí nových přistěhovalců, tranzitní tábory, veřejná shromáždění, stávky dělníků, volby do izraelského parlamentu Knessetu, stavbu silnic a továren, život v kibucech, otevření nového nádraží, stavbu letiště, divadelní představení, vernisáže, ale i módní přehlídky. V roce 1957 ho nečekaně navštívili představitelé izraelské národní banky, aby ho požádali o portréty lidí na nově chystané bankovky. Nakonec si na deseti lirovou bankovku s vyobrazením chemika, jež se poprvé dostala do oběhu v roce 1958, vybrali jeho vlastní tvář. Není se čemu divit, Rudi byl fešák a jeho přesně řezaná tvář měla své kouzlo. Okouzlení orientální krásou izraelské krajiny V 60. letech Weissenstein fotografoval krajinu a obyvatele v arabském východním Jeruzalémě, v Betlémě, Nábulusu, Hebronu a Jerichu. Častým námětem se mu v tu dobu stalo také arabské předměstí Tel Avivu Jaffo, kde se snažil zachytit romantické zákoutí s kostely, mešitami nebo rybáře vracející se za rozbřesku z nočním rybolovu. Už od svého příjezdu do země byl okouzlen exoticko orientální krásou izraelské krajiny, tak podmanivou otevřeností Arabů a jejich prostým způsobem života. Arabské náměty jsou proto v jeho tvorbě velmi často akcentované, zajímala ho rovněž otázka možného soužití obou národů židovského a arabského v jednom státě. Text je výstupem projektu Grantové agentury UK č řešeného na FF UK. 4 / 5

5 5 / 5

Podobné dokumenty

THEODOR HERZL kniha Židovský stát (1896, Vídeň) motivován antisemitskou kampaní ve Francii během tzv. Dreyfusovy aféry

SIONISMUS = židovský nacionalismus zakladatelem židovský novinář THEODOR HERZL kniha Židovský stát (1896, Vídeň) motivován antisemitskou kampaní ve Francii během tzv. Dreyfusovy aféry Sijón = symbol pro