Nové jevy v ochraně hospodářské soutěže

Transkript

1 Nové jevy v ochraně hospodářské soutěže Soutěžní politika EU v post-lisabonském období Václav Šmejkal, Katedra práva

2 Hlavní charakteristiky výzkumu Cíl výzkumu: Najít hlavní tendence (nikoli jednotlivosti právní úpravy či aplikační praxe), které jsou/mohu být/ odlišné od předchozích etap vývoje soutěžní politiky EU. Specifikovat dopad nových tendencí do praxe orgánů ochrany soutěže EU, potažmo členských států. Metody výzkumu: Kvantitativní a kvalitativní analýza právních a politických textů (s využitím některých postupů zakotvené teorie ), jejich systematické/kontextuální a historické posouzení, vzájemná komparace na historickém a teoreticko-ideologickém základě (tj. s využitím teorií konkurence a soutěžního práva).

3 Zkoumané prameny Primární právo EU (Smlouvy) a komentáře k němu Sekundární právo EU (nařízení) a komentáře k němu Judikatura SDEU Soft-law Evropské komise (Guidelines a Notices) Projevy představitelů Evropské komise (komisař a GŘ pro soutěž) Vnitřní dokumenty GŘ pro soutěž EK (Management plans) Komentářová a analytická odborná literatura k vývoji soutěžní politiky EU po Lisabonu.

4 Lisabonská smlouva a ochrana hospodářské soutěže Atak na nerušenou soutěž jako cíl EU Odstranění původního čl. 3 odst. 1 písm. g) SES Jeho částečné přepsání do Protokolu 27 o vnitřním trhu a hospodářské soutěži Spojení vnitřního trhu EU v čl. 3 odst. 3 SEU se sociálně-tržním hospodářstvím charakterizovaným: Vyváženým hospodářským růstem Cenovou stabilitou Vysokou konkurenceschopností Tendencí k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku Vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality ŽP Podporou vědecko-technického pokroku

5 Otázky post-lisabonského období 1. Vypadla ochrana nerušené hospodářské soutěže i významově z klíčových ustanovení Smlouvy užívaných k interpretaci jejích dalších článků? Bude možné čl. 101 a nařízení o kontrole spojování interpretovat široce jako ochranu základních principů fungování evropské integrace? 2. Jaký je význam toho, že vnitřní trh byl poprvé spojen se sociálně-tržním hospodářstvím? Jde o koncept naplněný výčtem v čl. 2 SEU nebo jde o odkaz na principy Sozialmarktwitschaft poválečné SRN a jejích klonů v dalších členských zemích EU?

6 Hodnota protokolu č. 27 SDEU nikdy neopustil plastičtější pojetí cílů OHS, nepodlehl modernizačnímu zúžení jejího zacílení na efektivnost svědčící spotřebitelskému blahobytu. Ochrana fungující soutěže, tj. otevřené struktury trhu s více soutěžiteli, svědčící jeho férově a efektivně jednajícím účastníkům (podnikatelům i spotřebitelům) a celkovému blahobytu EU. Judikatura SDEU mohla setrvat v dosavadní tradici nehledě na vlivy: Odporu proti soutěži pro soutěž Finanční a hospodářské krizi a volání po novém kapitalismu.

7 Hodnota protokolu č. 27 SDEU ve své nejnovější judikatuře postavil významové rovnítko mezi bývalý čl. 3 odst. 1 písm. g) SES a nový čl. 3 odst. 3 SEU nahlížený prizmatem Protokolu 27 a čl. 3 odst. 1 SFEU. C-496/09 Komise v. Itálie z , odst. 60 je třeba připomenout zásadní povahu ustanovení Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže a především v oblasti státních podpor, které jsou výrazem jednoho ze základních poslání svěřených Evropské unii vyplývá tato zásadní povaha z čl. 3 odst. 3 SEU, tedy vytvoření vnitřního trhu, jakož i z protokolu č. 27 o vnitřním trhu a hospodářské soutěži, který podle článku 51 SEU tvoří nedílnou součást Smluv a podle něhož vnitřní trh zahrnuje systém zajišťující, aby hospodářská soutěž nebyla narušována.

8 Hodnota protokolu č. 27 Obdobnou argumentaci SD i Tribunál použily v rozhodnutích klasického antitrustu, konkrétně aplikace č. 102 SFEU C-52/09 TeliaSonera Sverige AB ze T-458/09 a T-171/10 Slovak Telekom a.s. z ZÁVĚR: Nahrazení čl. 3 odst. 1 písm. g) SES Protokolem 27 k Lisabonské smlouvě je z hlediska postavení ochrany soutěže v politice a právu EU neutrální. Zásadní význam ochrany soutěže Neoddělitelnost od jednoho ze základních poslání, tj. VT EU

9 Význam sociálně-tržního hospodářství Členské státy byly sociálně-tržními ekonomikami vždy Evropská integrace toto nikdy nepopírala, ale také nikdy sama neprosazovala Unijní vs. národní pravomoci Národní modely státu blahobytu Nesnadné vyvažování cílů integrace (otevřené trhy, deregulace, svoboda pohybu a konkurence) a národních systémů solidarity a ochrany (uzavřenost, regulace, národní tradice a modely) Ani Lisabonská smlouva nedala EU nové pravomoci v sociální oblasti Sdílená pravomoc tam, ke se sociální politika dotýká fungování VT. Opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti a sociálních členských států

10 Význam sociálně-tržního hospodářství Pokud není sociálně-tržní ekonomika obsahem vlastní normotvorné činnosti EU, je nutnou kvalitativní charakteristikou vnitřního trhu, tj. hlediskem omezujícím jeho tržní povahu? Znamená to, že soutěžní politika je nástrojem k budování sociálně-tržního vnitřního trhu? Musí svým směřováním zapadat do snahy o konkurenceschopnost ale současně i zaměstnanost a společenský pokrok? Nesmí být svými dopady sociálně bezohledná? Každé její rozhodnutí musí vážit mezi ekonomickou efektivností a sociálními dopady?

11 Sociálně-tržní hospodářství a judikatura SDEU V rozhodnutích SDEU se odkaz na sociálně-tržní (hospodářství, hledisko, hodnoty, růst a zaměstnanost ) nikde neobjevuje. Cílem (pravidel ochrany soutěže) je zabránit takovým narušením hospodářské soutěže na úkor obecného zájmu, na úkor jednotlivých podniků a spotřebitelů, a tímto přispívat k blahobytu v Unii. (C-52/09, T-448/09 a 171/09) SDEU aplikuje soutěžní právo, nedělá soutěžní politiku. SDEU si nevybírá kauzy, o nichž rozhoduje. Většina kauz byla věcně 5-15 let stará, nápadem před účinností Lisabonské smlouvy

12 Sociálně-tržní hospodářství a politika Komise Kvantitativní průzkum programových projevů představitelů GŘ pro soutěž 5 vybraných projevů komisaře nebo GŘ za léta 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, Klíčová slova označující cíle a charakteristické rysy ochrany soutěže (férovost, efektivnost, blahobyt, spotřebitelé ) Kvalitativní průzkum programových projevů za uvedené období + softlaw a jiných dokumentů Komise Využití postupů grounded theory (zakotvené teorie) identifikace základních kódů a jejich seskupení do základních konceptů dle historicky známých přístupů k OHS.

13 Nejčastější klíčová slova v projevech komisaře a GŘ pro soutěž Fair(ness) Efficiency Consumer welfare Consumer harm/benefit Integration Un/restricted/distort ed competition Control/regulate Competitiveness Growth and jobs

14 Nejčastější klíčová slova v projevech komisaře a GŘ pro soutěž

15 Nejčastější klíčová slova v projevech komisaře a GŘ pro soutěž 1. Stálost odkazů na spotřebitele a jejich újmu/výběr/přínos Nikoli však na koncept blahobytu spotřebitele, který dominoval modernizačně-liberálnímu slovníku! 2. Návrat ke konceptu férové/spravedlivé soutěže (fairness) 3. Návrat k přínosu soutěže pro integraci a soudržnost vnitřního trhu EU. dokonce pro politickou integraci a unii! 4. Rostoucí důraz na regulatorní nástroje soutěžní politiky (control/regulate). Nomen omen J. Almunia velmi často hovoří o competition control, nikoli protection. 5. Dominantní důraz na přínos soutěže a její ochrany pro růst a zaměstnanost.

16 Komisař J. Almunia o ochraně soutěže Chápu soutěžní politiku jako prostředek k udržení naší sociálně-tržní ekonomiky a zvýšení její efektivnosti a spravedlnosti. (Report on Competition Policy 2009) Naše soutěžní politika je výrazem modelu vytvořeného v Evropě po 2. světové válce, známého jako sociálně tržní hospodářství. Soutěžní politika je o podpoře podnikatelství a inovací, tvorby pracovních míst a uvádění na trh nových produktů a služeb, které přinesou větší výběr za konkurenční ceny našim spotřebitelům. (Lisabon, )

17 Vliv osobnosti nebo obecnější trend? Joaquín Almunia (komisař pro soutěž od 2010) - španělský socialistický politik a neo-keynesiánský ekonom španělských odborů, dříve komisař EU pro hospodářskou a měnovou politiku. Pod vlivem finanční a hospodářské krize již předešlé, liberální vedení GŘ pro soutěž, tj. N. Kroesová a P. Lowe, pozměnilo slovník a vytýčilo priority odlišné od období modernizace v letech Soutěžní politika = ex-ante regulace + ex-post aplikace soutěžního práva. Soutěž v EU = kombinace anglosaského a německého přístupu. Propojení hledisek a působení nad úzký rámec ochrany soutěže. Komise nikoli jako strážce pravidel, ale uschopňovač hledající pro ostatní oblasti způsoby asistence, intervence a regulace, které budou ve shodě se soutěží.

18 Ex ante regulace + ex post-aplikace Všechny COM případy antitrust /- IX Kartelová rozhodnutí Komise Z 15 rozhodnutí za roky bylo 12 zakončeno klasickou sankcí a 3 sníženou z důvodu narovnání. Za stejné období bylo 9 případů řešeno přijetím závazků podle Nařízení 1/2003/ES, čl. 9 odst 1. V letech provedla Komise 7 sektorových šetření: Farmacie (konec 2009), Finanční služby (2007), Energetika (2007), Místní telefonní sítě (2002), Pronajaté telefonní sítě (2002), Roaming (2001), 3 generace mobilních sítí a služeb (2005)

19 Ochrana soutěže v EU 2012 Klíčové hodnotové a cílové kódy projevů komisaře Almunii v roce 2012 lze dělit do 3 skupin: 1. Nový slovník, tj. reagující na proměny politiky soutěže v posledním období. Soutěž není cílem sama o sobě, soutěž musí doprovázet moderní hospodářskou a průmyslovou politiku, soutěžní politika byla významnou silou ve prospěch růstu, ekonomické a politické integraci Evropy, soutěžní politika je faktorem politické integrace 2. Tradiční slovník, tj. odpovídající ochraně soutěže v EU od začátku 60. let 20. stol. Soutěž udržuje trhy otevřené a efektivní a férové, zajišťuje spotřebitelům spravedlivý díl, zabraňuje firmám vztyčit překážky, které dříve odstranila legislativa, zachovává konkurenční tlaky, zachovává na trhu efektivní hráče, prospívá konsolidaci VT, je klíčovým faktorem budování VT a tedy integračního procesu 3. Modernizační slovník, tj. odpovídající úsilí o modernizaci v letech Soutěž podporuje konkurenceschopnost, podporuje inovace, vstup nových firem na trh, efektivní využití zdrojů, zajišťuje nejlepší produkty služby za nejnižší ceny/nižší ceny a lepší výběr pro spotřebitele, co nejlepší prostředí pro podnikání S patrnou převahou nového a tradičního slovníku

20 Důsledky pro praxi ochrany soutěže 1. Modernizace soutěžní politiky EU je co do jejího základního cíle a pojetí minulostí, jejím jediným dědictvím, zůstává effect-based approach. 2. Mikroekonomicky kalkulovatelná efektivnost svědčící blahobytu spotřebitele není zdaleka jediným cílem soutěží politiky. Soutěžní politika se vrací k obecně-prospěšným cílům vyplývajícím ze Smlouvy. Ty zahrnují i tradičnější férovost a ochranu dalších účastníků trhu, tak především - jednotný trh, a to i ve smyslu jeho sociální dimenze a dimenze faktoru politické integrace EU. 3. Soutěžní politika již nemá výjimečné postavení stranou od dalších politik EU, naopak prosazuje koherenci a kompatibilitu s nimi skrze společné cíle (Strategie Evropa 2020) a usiluje o to, aby ostatní politiky nerealizovaly tyto cíle na úkor soutěže.

21 Důsledky pro praxi ochrany soutěže 4. Soutěžní politika nerovná se soutěžní právo. Soutěžní politika zahrnuje ex-ante regulaci a ex-post aplikaci soutěžního práva cestou vynucení a advokacie. Ex-ante regulace cestou působení na a skrze jiné politiky, dále sektorovými šetřeními a soft-law (Guidelines/Notices) Komise. Aplikace soutěžního práva se v rostoucí míře realizuje skrze vyjednávání mimo rámec klasického řízení o porušení soutěžního práva, skrze závazky, narovnání a také sankce, tj. s menší ingerencí a kontrolou soudní moci.

22 Thank You.