3. Silové působení na hmotné objekty
|
|
- Luboš Matoušek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SÍL OENT SÍLY Silové ůsobení na hmotné objekty 3.1 Síla a její osuvné účinky V této kaitole si oíšeme vlastnosti silových účinků ůsobících na konstrukce a reálné mechanické soustavy. Zavedeme kvantitativní ois síly jako vektorové veličiny charakterizující míru interakce (vzájemného ůsobení) mezi tělesy. Účinek síly na hmotný objekt řitom může být statický nebo dynamický. Při dynamickém ůsobení se mění ohybový stav studovaného objektu tj. dochází ke změně rychlosti jednotlivých bodů tělesa. Jsou li vazby ůsobící na těleso takového charakteru, že těleso může konat jen ohyb osuvný (trajektorie všech bodů tělesa jsou stejné, navzájem osunuté křivky), ak rychlosti všech bodů tělesa jsou stejné. Při silovém ůsobení je ak změna rychlosti všech bodů orientována ve směru ůsobící síly a vztah mezi ůsobící silou a vyvolanou změnou ohybového stavu je vyjádřen omocí 2. Newtonova zákona d ( mv ) F =, (3.1) dt kde F je výslednice všech sil ůsobících na těleso. Při statickém účinku sil na těleso odrobené vazbám umožňujícím jen osuvný ohyb nedochází ke změně rychlosti, rotože všechny síly ůsobící na objekt jsou v rovnováze a jejich účinek se vzájemně vyruší. Platí tedy vztah F = 0 (3.2) 3.2 Rozdělení sil Pojem síly vznikl generalizací a abstrakcí subjektivního lidského ocitu tahu nebo tlaku. Příkladem může být ůsobení lana na konzolu Jeho abstrakce je rerezentovaná vektorem (viz obr.3.1), který leží na římce (nositelce síly) a rochází bodem tělesa (ůsobištěm). Vzájemné ůsobení těles řitom nemusí být uskutečňováno římým kontaktem těles, nýbrž i ůsobením na dálku tj. silovým olem. (nař. olem gravitačním). Jak je z názoru oř. z obr. 3.1 zřejmé, ro určení síly jako fyzikální veličiny je nutné zadat místo jejího ůsobení (ůsobiště), směr, smysl ůsobení (orientaci) na určité římce (nositelce) a konečně velikost síly tj. míru intenzity jejího ůsobení. Síla má tedy charakter vektoru vázaného na bod a její účinky na těleso jsou jednoznačně osány omocí ůsobiště, velikosti, směru ůsobení a orientace. Obr.3.1
2 SÍL OENT SÍLY Graficky sílu znázorňujeme omocí orientované úsečky F, očátek této úsečky (v říadě že se jedná o tahovou sílu) nebo konec této úsečky (v říadě že se jedná o tlakovou sílu) umisťujeme do ůsobiště. ěřící jednotkou ro vyjádření velikosti síly je [F]=[kg.m.s -2 ]= [N] (Newton). Při znázorňování síly v rovině oužíváme měřítka tj. délka úsečky vektoru síly v geometrických jednotkách (nař.v cm) je úměrná velikosti síly ve fyzikálních jednotkách (nař. v Newtonech), šika řitom určuje smysl ůsobení síly. Jestliže ůsobiště sil je omezeno na malou lošku, jejíž velikost můžeme oroti loše ovrchu hmotného objektu zanedbat tj. můžeme ji se zanedbatelnou ztrátou řesnosti soustředit do bodu, ak takové síly budeme nazývat soustředěné (bodové, izolované, osamocené) síly. V říadě, že ůsobení sil není omezeno na bod, ak budeme hovořit o sojitém silovém ůsobení (nař. síly na kontaktu neumatiky s vozovkou, síly v čeech, gravitační síly ůsobící v rostoru tělesa aod.). 3.3 Otáčivé účinky síly V říadě, že vazby ůsobící na těleso jsou takového charakteru, že umožňují ouze ohyb rotační (nař. ložiska), ak ři silovém ůsobení může docházet otáčení tělesem tj. tělesa jsou uváděna do rotačního ohybu (viz obr. 3.7). Při dynamickém silovém ůsobení je ak změna ohybového stavu ři rotačním ohybu určena vztahem d ( ω ) o = Io (3.3) dt kde o je výsledný moment od všech ůsobících sil na těleso vzhledem k ose rotace o, I o je moment setrvačnosti tělesa vzhledem k ose rotace o a ω je úhlová rychlost rotace. Při statickém ůsobení je výsledný moment všech ůsobících sil nulový a nedochází tedy ke změně hodnoty úhlové rychlosti. Platí tedy = 0 (3.4) o 0br oment síly k bodu Pro schonost síly otáčet tělesem se oužívá termín moment síly k bodu tělesa.velikost točivého účinku řitom závisí jak na velikosti síly F, tak i na velikosti ramene (viz obr.3.7).
3 SÍL OENT SÍLY oment síly k bodu je ak vektor res. kolem osy rocházející kolmo na rovinu vytvořenou silou a olohovým vektorem jejího ůsobiště. Předokládejme že těleso je uloženo v bodě O, jehož oloha se nemění. Otáčivý účinek síly F s ůsobištěm v bodě k bodu O ak vyjadřujeme vektorem O = r x F (viz obr. 3.8). oment síly k bodu je tedy vektor vázaný na bod O (k jinému vztažnému bodu je moment síly F jiný, roto oužíváme ro jeho označení vztažný bod O jako index), je kolmý na rovinu vytvořenou vektory r a F a je orientovaný na tu stranu roviny, odkud se jeví otáčení v kladném smyslu (soustava vektorů r, F, je ravotočivá). Směr vektoru určíme omocí ravidla ravé ruky tak, že rsty ukazují směr otáčení a alec řitom ukazuje smysl orientace vektoru momentu obr Při rovinných úlohách leží rameno síly i vektor síly v jedné rovině, kterou oužijeme jako nákresnu. oment síly ak označujeme kladně (+) okud má tendenci otáčet těleso roti smyslu otáčení hodinových ručiček res. záorným znaménkem (-) okud má tendenci otáčet tělesem ve smyslu otáčení hodinových ručiček (tato dohoda odovídá kladné res. záorné orientaci vzhledem ke kartézské ose z vystuující z nákresny). O O O Obr. 3.3 Obr. 3.4 Poznámka: Pro vektorový součin nelatí komutativní zákon tj. O F x r. Jak vylývá z definice vektorového součinu, velikost O =r Fsinϕ =F =F t r, kde =r sinϕ, F t =Fsinϕ. Jsou-li vektory r, F určeny souřadnicemi x, y, z, F x,, F y, F z ak moment O je vyjádřen ve tvaru známém z vektorového očtu: i j k y z xz x y O = x yz = i j + k = FyFz FxF F z xfy (3.5) FxFy Fz = ( y F z F ) i + ( z F x F ) j + ( x F y F ) k z y x z y x
4 SÍL OENT SÍLY Obr. 3.5 Obr. 3.6 Výrazy v závorkách jsou souřadnicemi vektoru O. Z vlastností vektorového očtu římo lynou dvě následující věty (tzv. Varignonovy). = r xf = r x( F + F + F ) = r xf + r xf + r xf ) O x y z x y z což můžeme slovy formulovat takto: oment síly k bodu O je roven vektorovému součtu momentů od jejích složek., (3.6) Tato věta se s výhodou oužívá ři numerických výočtech hodnot momentů. Nař. jestliže očítáme moment síly F k ose z, neočítáme odle obr neboť neznáme vzdálenost, ale výhodněji odle obr Obdobně, jestliže v bodě ůsobí soustava sil F 1,...,F n, ak moment od této soustavy můžeme nahradit momentem od výslednice tj. latí = = r x F r x F = ( r x F ) =, (3.7) O v i i Oi což můžeme formulovat takto: oment od výslednice soustavy sil se solečným ůsobištěm je roven vektorovému součtu momentů od jednotlivých sil. Poznámka : oment vztažným bodem O. O je nulový, jestliže velikost F je nula nebo nositelka n F rochází oment síly k ose oment síly k bodu je vždy kolmý na rovinu obsahující rameno síly a vektor síly. V raxi však často otřebujeme znát i otáčivý účinek síly vzhledem k ose rotace, která není kolmá na vektor ůsobící síly. Předokládejme, že těleso je uloženo v ose. Pak se toto těleso (obr.3.12) ůsobením síly F s ůsobištěm v může otáčet kolem osy. oment síly k libovolnému bodu ležícím na je určen vztahem = r x F. Z toho je zřejmé, že moment je závislý na oloze vztažného bodu na ose tj. otáčivý účinek síly F k ose nemůže být tedy charakterizován momentem. usíme tedy nalézt takovou složku,
5 SÍL OENT SÍLY která bude ro všechny body římky stejná. Jak vylývá z obr. 3.12, násobíme-li skalárně jednotkovým vektorem e, ak dostaneme.e = ( r x F ).e = ( r x F ).e ( ro x F ).e = ( r x F ).e, neboť ( ro x F ).e = O. Veličina.e je tedy stejná ro všechny body ležící na římce a je to souřadnice vektoru vzhledem k ose. Proto moment síly F ůsobící v bodě vzhledem k ose definujeme omocí vztahu: =.e, kde =.e = ( r x F ).e, (3.8) oment síly F je tedy vektor vázaný k římce a je roven růmětu momentu síly F vzhledem k libovolnému bodu do osy. Vyjádříme-li jednotlivé vektory r, F, e souřadnicemi, ak z vektorového očtu je známo, že smíšený součin a ro velikost momentu můžeme oužít vztah x y z = F F F = x y z cosα cos β cosγ = F z cos β + F x cosγ + F y cosα F y cosγ F z cosα F x cos β x y z x y z (3.9) Počátek O kartézské soustavy souřadnic je bodem osy x. Podle ředcházejícího tedy latí, že x-ová složka momentu Ox je rovna momentu x k ose x. Podobně O je bodem osy y a osy z tj. latí Ox = x, Oy = y, Oz = z (3.10) oment síly F k očátku O je tedy roven součtu (vektorovému) momentů téže síly F ke třem osám kartézského souřadného systému tj. můžeme sát = + + (3.11) Uvažujme nyní dva zvláštní říady: O x y z a) Síla F je rovnoběžná s osou, takže otom latí = ( r x F ).e = ( F x e ).r = 0 b) Nositelka síly F rotíná osu. Pak oložíme-li vztažný bod do solečného růsečíku, je r rovnoběžná s F tj. r x F = 0 a tedy oět =0. Platí tedy: oment síly F k ose je nulový když nositelka síly F je rovnoběžná s osou nebo když osu rotíná.
6 SÍL OENT SÍLY r r O x Obr oment silové dvojice Zvláštním říadem silové soustavy je soustava dvou sil stejně velkých ale oačně orientovaných sil. Takové soustavě říkáme silová dvojice (obr.3.13) Silová dvojice má zvláštní vlastnosti, které využíváme v každodenním životě- nař. otvírání kohoutku, otáčení volantu aod. Uvažujme silovou soustavu tvořenou dvěma silami F1 a F 2, které jsou stejně velké tj. F 1 =F 2 = F a oačně orientované tj. e = e. Pak latí: F1 F2 F 1 2 ( ) 0 V = F + F = F + F = Pro výsledný moment sil F1, F2 k bodu O latí = = r1 x F + r2 x ( F) = r x F O O O Jeho velikost =F 1 r sinϕ=konst Z těchto rovnic vylývá, že ři ůsobení dvou stejně velkých, oačně orientovaných sil je F V = O a 0 = = = konst Obr. 3.8
7 SÍL OENT SÍLY Silová dvojice má tedy vzhledem k libovolnému bodu stejný rotační účinek a nulový účinek osuvný. Vektor momentu silové dvojice je tedy vektor volný v rostoru, jeho velikost je rovna součinu jedné ze sil a kolmé vzdálenosti obou nositelek, jeho orientace je kolmá na rovinu určenou nositelkami obou sil a jeho smysl je určen ravidlem ravé ruky (viz obr. 3.14). Obr. 3.9 Obr Obr Obr Obr. 3.13
8 SÍL OENT SÍLY Vzhledem k tomu, že vektor momentu silové dvojice je vektor volný v rostoru, dvojicí lze 1) libovolně osouvat nebo otáčet v rovině (3.15) 2) libovolně osouvat do rovin navzájem rovnoběžných s rovinou dvojice sil (obr.3.16) 3) vykonat redukci dvojice (tj. nahradit jí jinou dvojicí) tak, aby latilo =F 1 =F 1 (viz obr.3.17). Jestliže na těleso ůsobí několik silových dvojic v navzájem rovnoběžných rovinách, můžeme je myšleně řemístit do bodu jedné roviny a algebraicky sčítat s ohledem na znaménka tj. = i. Jestliže silové dvojice ůsobí v různoběžných rovinách, o řemístění do libovolného bodu rostoru je můžeme sčítat vektorově. Výsledný moment je = 1 + 2, řitom silová dvojice tohoto momentu leží v rovině kolmé na (obr. 3.18). Působí-li na těleso n silových dvojic, ak všechny tyto dvojice můžeme nahradit v libovolném místě tělesa jejich momenty,, 1 2 n. Protože jde o vektory rocházející jedním bodem, určíme výsledný moment jejich vektorovým součtem tj. V = i Poznámka k označování: - moment síly F k bodu - moment síly F k ose -moment silové dvojice ( F,- F ) Při znázorňování silové dvojice v její rovině, tj. v rovině určené rovnoběžnými nositelkami, budeme užívat tuto symboliku (viz obr. 3.14a a 3.14b): (obr. 3.14a) (obr. 3.14b)
9 SÍL OENT SÍLY kde symbol budeme dále oužívat ro ekvivalenci ať již z hlediska označování veličin tak i z hlediska mechanické ekvivalence. Poznámka 1: Pokud se bude dále vyskytovat název moment bez bližšího vymezení (nebude uváděn vztažný bod), bude se vždy jednat o moment silové dvojice. Poznámka2 : Samostatnou sílu nelze nahradit silovou dvojicí a samostatnou silovou dvojici nelze nahradit silou Souvislost momentů síly Všechny dříve uvedené momenty mají stejnou fyzikální odstatu a stejný rozměr N.m. Rozdílná je však geometrická interretace. V konečném výsledku otáčivý účinek vždy odovídá ůsobení silové dvojice. Souvislost mezi momentem síly k bodu, momentem k ose a momentem silové dvojice si ozřejmíme na říkladu dotahování matice klíčem (obr. 3.15). ɶ F 1 Obr íra mechanického ůsobení síly F k bodu O je dána velikostí síly a délkou ramene síly (kolmou vzdáleností nositelky síly od osy otáčení). Co však zůsobuje otáčení klíče? Vzhledem k nezbytné vůli otřebné k zasunutí klíče na matici dojde ři ůsobení síly F na klíč na okrajích matice k bodovým kontaktům v místech a tj. ke vzniku kontaktních sil F 1 a F 2 jak je naznačeno na obr Na matici tedy v místech a ůsobí silová dvojice o točivosti k = F 1 d. Utažení šroubu tedy zůsobuje tato silová dvojice. Vezmeme-li momentovou odmínku vzhledem k bodu, ak vidíme, že souvislost mezi velikostí sil F 1 a velikostí zátěžné síly F je dána rovnicí k = F 1 d =F. Jestliže se rameno síly F zvýší (nař. rodloužením klíče omocí trubky se rameno zvýší z hodnoty na hodnotu ɶ ), ak je zřejmé, že ři stejné velikosti síly F se zvýší i hodnota točivého účinku. Na matku tedy ůsobí silová dvojice a ta je vektor volný v rostoru. Proto také ři ovolování matic na kole vozidla musíme začít s ovolováním řed vyheverováním vozidla (jinak se nám kolo rotáčí v ose kola tj. v místě možného ůsobení momentu silové dvojice k ). Při řenosu silových ůsobení v technických zařízeních vzniká často moment silové dvojice mezi akční ůsobící silou a silou reakční od rámu. Nař. ři otáčení volantu jednou rukou vzniká reakční síla v uložení hřídele řízení a zůsobuje namáhání uložení. Zároveň vzniklá reakční síla vytváří s akční sílou ůsobící na volant nežádoucí silovou dvojici která namáhá hřídel volantu. Dalším zdrojem namáhání hřídele volantu je od momentu silové dvojice vzniklých tečných složek reakcí mezi koly a vozovkou, který je na hřídel volantu řenesen řes čey kol a řevodku řízení. F 2
10 SÍL OENT SÍLY Věty o silách a momentech Z axiomů mechaniky a z ravidel vektorového očtu vylývají o silách a momentech důležité věty: V1 (Věta o osunutí síly)- Síla F je staticky ekvivalentní s každou silou stejné velikosti a smyslu ležící na nositelce n F. Jinými slovy- účinek síly na těleso se nezmění jestliže se ůsobiště síly libovolně osune o nositelce. Síla je tedy vektor volný na římce. V2 (věta o 2 silách)- dvě síly jsou v rovnováze tehdy a jen tehdy, jestliže leží na solečné nositelce, jsou stejně velké a jsou oačně orientované. Jinými slovy - síla F je v rovnováze s každou silou stejné velikosti a oačného smyslu, obě síly však musí ležet na solečné nositelce. Tyto 2 síly vytváří soustavu nulového vektoru. V3 (věta o 3 silách)- 3 síly jsou v rovnováze tehdy a jen tehdy jestliže se jejich nositelky rotínají v jednom bodě, síly leží v jedné rovině (jsou komlanární) a součet dvou sil je stejně velký, ale oačně orientovaný než síla třetí V4 - K tělesu je možné řidat nebo ubrat rovnovážnou silovou soustavu aniž by se změnil jeho ohybový stav. V5 - Každou sílu můžeme jednoznačně rozložit v rostoru do 3 nekomlanárních směrů (směry řitom nemusí být na sebe kolmé). V rovině můžeme každou sílu rozložit do 2 různých směrů V6 (Varignonova věta 1) - oment síly F vzhledem k libovolnému bodu je vektorovým součtem momentů od jejích složek k témuž bodu (latí i ro neortogonální složky). Nař. v říadě kartézské soustavy latí = r x F = r x i F + r x j F + r x k F ( ) ( ) ( ) x y z V7 (Varignonova věta 2)- oment výslednice centrální soustavy sil je roven vektorovému součtu momentů od jednotlivých sil = r x F = r x F = V i i V8- Je-li moment síly k libovolnému bodu roven, ak ro všechny body C římky, která je rovnoběžná s nositelkou síly F a rochází bodem latí = C V9 oment síly F k ose x je roven x-ové složce momentu síly F k libovolnému bodu = ro x. Vzhledem k tomu, že očátek O kartézské ležícím na x tj. latí ( ) soustavy je bodem ležícím na osách x, y, a z, latí ro něj =, =, = ( ) ( ) ( ) O x O y O z x y z V10- oment silové dvojice je vektor volný v rostoru x x V11- oment silové dvojice k libovolné ose je roven růmětu vektoru momentu silové dvojice do směru osy
11 SÍL OENT SÍLY =.e V12- oment síly vzhledem k římce je nulový jestliže nositelka F římku rotíná nebo je s ní rovnoběžná V13-2 silové dvojice jsou v rovnováze tehdy a jen tehdy, jestliže jejich vektory jsou stejně velké, oačně orientované, a oačného smyslu (silové dvojice řitom nemusí ležet v rovnoběžných rovinách)
Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii
KM/GVS Geometrické vidění světa (Design) nalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii Použité značky a symboly R, C, Z obor reálných, komleních, celých čísel geometrický vektor R n aritmetický vektor
Více4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
VíceKapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.
Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu
Více3.4.2 Rovnováha Rovnováha u centrální rovinné silové soustavy nastává v případě, že výsledná síla nahrazující soustavu je rovna nule. Tedy. Obr.17.
Obr.17. F F 1x = F.cos α1,..., Fnx = F. cos 1y = F.sin α1,..., Fny = F. sin α α n n. Původní soustava je nyní nahrazena děma soustavami sil ve směru osy x a ve směru osy y. Tutu soustavu nahradíme dvěma
VíceObsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8
Obsah 1 Tuhé těleso 1 2 Moment síly 2 3 Skládání sil 3 3.1 Skládání dvou různoběžných sil................. 3 3.2 Skládání dvou rovnoběžných, různě velkých sil......... 3 3.3 Dvojice sil.............................
VíceRoviny. 3.) MP O[5;7] Rovina je dána body A[-2;3;3], B[-4;1;5] a C[-7;4;1]. Zobrazte stopy roviny.
Roviny.) MP O 6 Zobrazte stoy rovin 6 ;3) a (-5;45 ;0 )..) MP O[9;5] Zobrazte stoy rovin (-4;h;4) a (5;;h). 3.) MP O[5;7] Rovina je dána body A[-;3;3], B[-4;;5] a C[-7;4;]. Zobrazte stoy roviny. 4.) MP
VíceMechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění Síla působící na tuhé těleso má pouze pohybové účinky Pohyby tuhého tělesa Posuvný
Více1.5.2 Mechanická práce II
.5. Mechanická ráce II Předoklady: 50 Př. : Jakou minimální ráci vykonáš ři řemístění bedny o hmotnosti 50 k o odlaze o vzdálenost 5 m. Příklad sočítej dvakrát, jednou zanedbej třecí sílu mezi bednou a
Více2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil Rovnováha sil je stav, kdy na těleso působí více sil, ale jejich výslednice
VíceStřední škola automobilní Ústí nad Orlicí
Síla Základní pojmy Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí vzájemné působení těles, které mění jejich pohybový stav nebo tvar zobrazuje se graficky jako úsečka se šipkou ve zvoleném měřítku m f je vektor,
Více5. Statika poloha střediska sil
5. Statika poloha střediska sil 5.1 Rovnoběžné sily a jejich střed Uvažujeme soustavu vzájemně rovnoběžných sil v prostoru s pevnými působišti. Každá síla má působiště dané polohovým vektorem. Všechny
Více1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
VíceDynamika soustav hmotných bodů
Dynamika soustav hmotných bodů Mechanický model, jehož pohyb je charakterizován pohybem dvou nebo více bodů, nazýváme soustavu hmotných bodů. Pro každý hmotný bod můžeme napsat pohybovou rovnici. Tedy
Víceb) Po etní ešení Všechny síly soustavy tedy p eložíme do po átku a p ipojíme p íslušné dvojice sil Všechny síly soustavy nahradíme složkami ve sm
b) Početní řešení Na rozdíl od grafického řešení určíme při početním řešení bod, kterým nositelka výslednice bude procházet. Mějme soustavu sil, která obsahuje n - sil a i - silových dvojic obr.36. Obr.36.
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. RNDr. Zdeněk Chobola,CSc., Vlasta Juránková,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
VíceFYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D.
VíceMECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny
VícePohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa
Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat
VíceKontrolní otázky pro průběžné studium a pro přípravu ke zkoušce ze statiky. Základní pojmy
Kontrolní otázky pro průběžné studium a pro přípravu ke zkoušce ze statiky Základní pojmy Pojem hmota, základní formy existence (atributy) hmoty Čím se liší pojmy hmota a hmotnost Axiomy statiky Mechanický
VícePrůmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky
Průmyslová střední škola Letohrad Ing. Soňa Chládková Sbírka příkladů ze stavební mechaniky 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního
VíceTUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
VíceMoment síly výpočet
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.2.3.2 Moment síly výpočet Moment síly je definován jako součin síly a kolmé vzdálenosti osy síly od daného
Více6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Vektorová algebra 6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE Pravoúhlé souřadnice bodu v prostoru Poloha bodu v prostoru je vzhledem ke třem osám k sobě kolmým určena třemi souřadnicemi, které tvoří uspořádanou trojici reálných
VícePodmínky k získání zápočtu
Podmínky k získání zápočtu 18 až 35 bodů 7 % aktivní účast, omluvená neúčast Odevzdání programů Testy: 8 nepovinných testů (-2 body nebo -3 body) 3 povinné testy s ohodnocením 5 bodů (povoleny 2 opravné
VíceCVIČENÍ Z ELEKTRONIKY
Střední růmyslová škola elektrotechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKRONIKY Harmonická analýza Příjmení : Česák Číslo úlohy : Jméno : Petr Datum zadání :.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání : 11.1.97
VíceOkruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil
Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil Souřadný systém, v rovině i prostoru Síla bodová: vektorová veličina (kluzný, vázaný vektor - využití),
VíceMomenty setrvačnosti a deviační momenty
Momenty setrvačnosti a deviační momenty Momenty setrvačnosti a deviační momenty charakterizují spolu shmotností a statickými momenty hmoty rozložení hmotnosti tělesa vprostoru. Jako takové se proto vyskytují
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii
Více6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet
6. Vektorový počet Budeme se pohybovat v prostoru R n, což je kartézská mocnina množiny reálných čísel R; R n = R R. Obvykle nám bude stačit omezení na případy n = 1, 2, 3; nicméně teorie je platná obecně.
VíceMATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek
MATEMATIKA ŘÍKLADY NA RCVIČENÍ arametrický ois křivek 1 Jedánakřivka k(t)=[t t+ ; t 3 3t], t R. Nakresletečástkřivk kro t 3 ;3.Naišterovnicetečenkřivkvbodech k( 1), k(1) a k(). Dosazením několika hodnot
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.10 TĚŽIŠTĚ Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso. Těžiště zavádíme jako působiště
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
Více6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
6 6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Pohyblivost mechanické soustavy charakterizujeme počtem stupňů volnosti. Je to číslo, které udává, kolika nezávislými parametry je určena poloha jednotlivých členů soustavy
VíceVEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE
Je-li A podmnožina roviny a f je zobrazení A do R 2, které je dáno souřadnicemi f 1, f 2, tj., f(x, y) = (f 1 (x, y), f 2 (x, y)) pro (x, y) A, lze chápat dvojici (f 1 (x, y), f 2 (x, y)) jako vektor s
VícePřímková a rovinná soustava sil
Přímková a rovinná soustava sil 1) Souřadný systém - v prostoru - v rovině + y + 2) Síla P ( nebo F) - vektorová veličina - působiště velikost orientace Soustavy sil - přehled Soustavy sil můžeme rodělit
Více4. Napjatost v bodě tělesa
p04 1 4. Napjatost v bodě tělesa Předpokládejme, že bod C je nebezpečným bodem tělesa a pro zabránění vzniku mezních stavů je m.j. třeba zaručit, že napětí v tomto bodě nepřesáhne definované mezní hodnoty.
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceKinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb
Kinematika tuhého tělesa Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Úvod Tuhé těleso - definice všechny body tělesa mají stálé vzájemné vzdálenosti těleso se nedeformuje, nemění tvar počet
Více2.4 Výslednice rovinné soustavy sil
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.4 Výslednice rovinné soustavy sil Při skládání sil v rovinné soustavě zpravidla definované rovinou X-0-Y
VíceSÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole
VícePRŮŘEZOVÉ CHARAKTERISTIKY
. cvičení PRŮŘEZOVÉ CHRKTERISTIKY Poznámka Pojem průřezu zavádíme u prutových konstrukčních prvků. Průřez je rovinný obrazec, který vznikne myšleným řezem vedeným kolmo k podélné ose nedeformovaného prutu,
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální
VíceStatika 1. Úvod & Soustavy sil. Miroslav Vokáč 22. února ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč.
1. přednáška Úvod & Miroslav Vokáč miroslav.vokac@cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 22. února 2016 Konzultační hodiny Ing. Miroslav Vokáč, Ph.D. Kloknerův ústav, ČVUT v Praze Šolínova 7 166 08
Více6. Statika rovnováha vázaného tělesa
6. Statika rovnováha vázaného tělesa 6.1 Rovnováha vázaného tělesa Těleso je vystaveno působení vnějších sil akčních, kterými mohou být osamělé síly, spojité zatížení a momenty silových dvojic. Akční síly
VíceF - Mechanika tuhého tělesa
F - Mechanika tuhého tělesa Učební text pro studenty dálkového studia a shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem
VíceSTAVEBNÍ STATIKA. Ing. Petr Konečný, Ph.D. LPH 407/3. tel
STAVEBNÍ STATIKA Ing. Petr Konečný, Ph.D. LPH 47/3 tel. 59 732 1394 petr.konecny@vsb.c http://fast1.vsb.c/konecny roklad síly v rovině síla pod úhlem γ - (k ose ) až -18 až +18 x A γ P P P x γ + x P x
VíceBIOMECHANIKA KINEMATIKA
BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI
VíceGONIOMETRICKÉ ROVNICE -
1 GONIOMETRICKÉ ROVNICE - Pois zůsobu oužití: teorie k samostudiu (i- learning) ro 3. ročník střední školy technického zaměření, teorie ke konzultacím dálkového studia Vyracovala: Ivana Klozová Datum vyracování:
Více5. Mechanika tuhého tělesa
5. Mechanika tuhého tělesa Rozměry a tvar tělesa jsou často při řešení mechanických problémů rozhodující a podstatně ovlivňují pohybové účinky sil, které na ně působí. Taková tělesa samozřejmě nelze nahradit
Více1.3.3 Přímky a polopřímky
1.3.3 římky a olořímky ředoklady: 010302 edagogická oznámka: oslední říklad je oakování řeočtu řes jednotku. okud hodina robíhá dobře, dostanete se k němu řed koncem hodiny. edagogická oznámka: Nakreslím
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VícePráce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
Více2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
Více11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při
. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ Dovednosti:. Chápat pojmy orientovaná úsečka a vektor a geometrický význam součtu, rozdílu a reálného násobku orientovaných úseček a vektorů..
VíceExtrémy funkce dvou proměnných
Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže
Více3.1.1 Přímka a její části
3.1.1 Přímka a její části Předoklady: Pedagogická oznámka: Úvod do geometrie atří z hlediska výuky mezi nejroblematičtější části středoškolské matematiky. Několik rvních hodin obsahuje oakování ojmů a
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
VíceNakloněná rovina III
6 Nakloněná rovina III Předoklady: 4 Pedagogická oznáka: Následující říklady oět atří do kategorie vozíčků Je saozřejě otázkou, zda tyto říklady v takové nožství cvičit Osobně se i líbí, že se studenti
Více5.1.8 Vzájemná poloha rovin
5.1.8 Vzájemná oloha rovin Předoklady: 5107 Př. 1: Kolik solečných bodů mohou mít dvě roviny? Každou možnost dokumentuj omocí dvou rovin určených vrcholy krychle a urči vzájemnou olohu rovin. Mohou nastat
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceA[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz
1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině
VíceSlezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Slezská univerzita v Oavě Obchodně odnikatelská fakulta v Karviné Přijímací zkouška do. ročníku OPF z matematiky (00) A Příklad. Určete definiční oboovnice a rovnici řešte. n + n =. + D : n N n = b b +
Více5.1.7 Vzájemná poloha přímky a roviny
5..7 Vzájemná oloha římky a roviny Předoklady: 506 Pedagogická oznámka: Tato a následující hodina je obtížně řiditelná. ni jedna z těchto hodin neobsahuje nic zásadního, v říadě časového skluzu je možné
Více7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.
75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,
VíceTest jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost
VíceSkládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :
Skládání různoběžných kmitů Uvědomme si principiální bod tohoto problému : na jediný hmotný bod působí dvě nezávislé pružné síl ve dvou různých směrech. Jednotlivé mechanické pohb, které se budou skládat,
VíceIng. Oldřich Šámal. Technická mechanika. kinematika
Ing. Oldřich Šámal Technická mechanika kinematika Praha 018 Obsah 5 OBSAH Přehled veličin A JEJICH JEDNOTEK... 6 1 ÚVOD DO KINEMATIKY... 8 Kontrolní otázky... 8 Kinematika bodu... 9.1 Hmotný bod, základní
VícePočty testových úloh
Počty testových úloh Tematický celek rok 2009 rok 2011 CELKEM Skalární a vektorové veličiny 4 lehké 4 těžké (celkem 8) 4 lehké 2 těžké (celkem 6) 8 lehkých 6 těžkých (celkem 14) Kinematika částice 6 lehkých
Více11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ
11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ Dovednosti: 1. Chápat pojmy orientovaná úsečka a vektor a geometrický význam součtu, rozdílu a reálného násobku orientovaných úseček a vektorů..
VíceVEKTOR. Vymyslete alespoň tři příklady vektorových a skalárních fyzikálních veličin. vektorové: 1. skalární
VEKTOR Úvod Vektor je abstraktní pojem sloužící k vyjádření jistého směru a velikosti. S vektorovými veličinami se setkáváme například ve fyzice. Jde o veličiny, u nichž je rozhodující nejen velikost,
Více7.5.13 Rovnice paraboly
7.5.1 Rovnice arabol Předoklad: 751 Př. 1: Seiš všechn rovnice ro arabol a nakresli k nim odovídající obrázk. Na každém obrázku vznač vzdálenost. = = = = Pedagogická oznámka: Sesání arabol je důležité,
VíceBIOMECHANIKA. 3,Geometrie lidského těla, těžiště, stabilita, moment síly
BIOMECHANIKA 3,Geometrie lidského těla, těžiště, stabilita, moment síly Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D. TĚŽIŠTĚ TĚLESA Tuhé těleso je složeno z velkého
Víces01. Základy statiky nutné pro PP
s01 1 s01. Základy statiky nutné pro PP Poznámka: Tato stať není přehledem statiky, ale pouze připomenutím některých základních poznatků, bez nichž se v PP nelze obejít. s01.1. Mechanický pohyb Pohyb chápeme
VíceGeometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr
Geometrické transformace v prostoru Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Shodné transformace 1 Shodné transformace stejný přístup jako ve 2D shodné transformace (shodnosti,
VíceMATEMATIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VERONIKA CHRASTINOVÁ MODUL 3 VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VERONIKA CHRASTINOVÁ MATEMATIKA MODUL 3 VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA c Veronika
VíceROVINNÁ SOUSTAVA SIL NEMAJÍCÍ SPOLEČNÉ PŮSOBIŠTĚ ROVINNÁ SOUSTAVA SIL NEMAJÍCÍ SPOLEČNÉ PŮSOBIŠTĚ
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHANIKA PRVNÍ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 10. ČERVNA 2012 Název zpracovaného celku: ROVINNÁ SOUSTAVA SIL NEMAJÍCÍ SPOLEČNÉ PŮSOBIŠTĚ ROVINNÁ SOUSTAVA SIL NEMAJÍCÍ SPOLEČNÉ
VíceKLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.
MECHANIKA 1 KLASICKÁ MECHANIKA Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny. Klasická mechanika rychlosti těles jsou mnohem menší než rychlost světla ve
VíceTÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem
VíceTechnická univerzita v Liberci. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Katedra matematiky a didaktiky matematiky PLOCHY PŘÍMKOVÉ
Technická univerzita v Liberci Fakulta řírodovědně-humanitní a edagogická Katedra matematiky a didaktiky matematiky PLOCHY PŘÍMKOÉ Pomocný učební text Petra Pirklová Liberec, leden 04 Přímková locha je
Víces p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu
MATE ZS 2013 KONZ 3A Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině a v rostoru Přímka v rovině 1 Parametrická rovnice římky v rovině: t R s o : X = A + t s, kde, Vektor s nazýváme směrový vektor římky,
VíceNakloněná rovina I
1.2.14 Nakloněná rovina I Předoklady: 1213 Pomůcky: kulička, sada na měření řecí síly. Až dosud jsme se u všech říkladů uvažovali ouze vodorovné lochy. Př. 1: Vysvěli, roč jsme u všech dosavadních říkladů
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
Více3. Obecný rovinný pohyb tělesa
. Obecný rovinný pohyb tělesa Při obecném rovinném pohybu tělesa leží dráhy jeho jednotlivých bodů v navzájem rovnoběžných rovinách. Těmito dráhami jsou obecné rovinné křivky. Všechny body ležící na téže
VíceObecný Hookeův zákon a rovinná napjatost
Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost Základní rovnice popisující napěťově-deformační chování materiálu při jednoosém namáhání jsou Hookeův zákon a Poissonův zákon. σ = E ε odtud lze vyjádřit také poměrnou
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO
DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná
VíceFYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Pohyb setrvačníku Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar
VíceMatematika I 12a Euklidovská geometrie
Matematika I 12a Euklidovská geometrie Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 12. 2012 Obsah přednášky 1 Euklidovské prostory 2 Odchylky podprostorů 3 Standardní úlohy 4 Objemy Plán přednášky
VíceStatika soustavy těles.
Statika soustavy těles Základy mechaniky, 6 přednáška Obsah přednášky : uvolňování soustavy těles, sestavování rovnic rovnováhy a řešení reakcí, statická určitost, neurčitost a pohyblivost, prut a jeho
VíceVEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A
VEKTORY Vektorem se rozumí množina všech orientovaných úseček, které mají stejnou velikost, směr a orientaci, což vidíme na obr. 1. Jedna konkrétní orientovaná úsečka se nazývá umístění vektoru na obr.
VíceSkalární a vektorový popis silového pole
Skalární a vektorový popis silového pole Elektrické pole Elektrický náboj Q [Q] = C Vlastnost materiálových objektů Interakce (vzájemné silové působení) Interakci (vzájemné silové působení) mezi dvěma
VíceStatika tuhého tělesa Statika soustav těles
Statika tuhého tělesa Statika soustav těles Petr Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
VíceKapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).
Kapitola 4 Vnitřní síly přímého vodorovného nosníku 4.1 Analýza vnitřních sil na rovinných nosnících Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena rekapitulace
VíceRovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83
Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceHmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);
Newtonovy pohybové zákony: Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje); předpokládáme soustředění hmoty tělesa a všech
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ..07/.5.00/4.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceStatika tuhého tělesa Statika soustav těles. Petr Šidlof
Statika tuhého tělesa Statika soustav těles Petr Šidlof Rovnováha volného tuhého tělesa (1) Hmotný bod: v rovnováze když rovnováha sil F 0 Tuhé těleso: v rovnováze když rovnováha sil a momentů F 0, M 0
Více12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem
Více