KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti v Evropě v roce (předložené Komisí)
|
|
- Ladislav Hruda
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CS CS CS
2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2007) 733 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti v Evropě v roce 2007 (předložené Komisí) CS CS
3 SDĚLENÍ KOMISE Hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti v Evropě v roce ÚVOD A HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY Toto sdělení předkládá hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti v Evropě v roce Jedná se o 19. vydání této zprávy, která se stala jedním z hlavních nástrojů Evropské komise, kterými pomáhá členským státům při analýze, vypracování a provádění jejich politik zaměstnanosti. Zpráva o zaměstnanosti v Evropě tradičně poskytuje přehled o situaci v oblasti zaměstnanosti v EU a soustředí se na omezený počet témat, která jsou významnou prioritou v rámci politiky zaměstnanosti EU. Zastřešujícími tématy letošního vydání jsou celoživotní přístup k práci, flexikurita a vývoj podílu práce na vytvořeném důchodu (tj. podílu přidané hodnoty připadajícího na práci). Zpráva tedy dále přispívá k široké politické diskusi o flexikuritě, jejímž výsledkem bylo sdělení Komise o obecných zásadách flexikurity 1, které bylo schváleno 27. června 2007, a poskytuje rovněž analytické podklady na podporu sdělení Komise o mládeži 2 ze 4. září Hlavní závěry zprávy za rok 2007 upozorňují na: Výrazné zotavení pracovních trhů EU v roce 2006 mělo za následek čistý nárůst zaměstnanosti o více než 4 miliony nejlepší výsledek od roku Zaměstnanost vzrostla ve všech 27 členských státech. Hlavními výzvami zůstávají nezaměstnanost mládeže, která v EU přesahuje 17 %, a problémy s úspěšným začleňováním mladých lidí na trhu práce. Vývoj v oblasti zaměstnanosti starších pracovníků je povzbudivější; míra jejich zaměstnanosti vzrostla od roku 2000 o 7 procentních bodů. Nejlepší výsledky přináší integrované politické přístupy k aktivnímu stárnutí. Moderní formy pružné organizace práce v podnicích jsou důležitým prvkem úspěšných systémů flexikurity a hrají rovněž klíčovou roli v oblasti vzdělávání a inovace. Přetrvávající neefektivita při poskytování dalšího odborného vzdělávání financovaného jednotlivými podniky a nerovnosti v přístupu k němu upozorňují na to, že v této oblasti existuje prostor pro lepší zásahy státu. Pečlivě naplánovaná opatření mohou pomoci zvýšit efektivitu při poskytování dalšího odborného vzdělávání tím, že zabezpečí investice do takového vzdělávání i přínosy z něj a současně zajistí aktivnější účast těch, kteří toto vzdělávání nejvíce potřebují. Hnací silou vývoje podílu práce na vytvořeném důchodu je vzájemné působení technického pokroku, institucí trhu práce a dalších faktorů, jako je otevřenost trhu. Tyto 1 KOM(2007) KOM(2007) 498 CS 2 CS
4 faktory však mají často různý vliv na podíl jednotlivých kvalifikačních kategorií na vytvořeném důchodu. 2. CELKOVÉ VÝSLEDKY EU V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2006 V důsledku zrychlujícího se hospodářského růstu došlo v roce 2006 k výraznému zotavení trhů práce v EU. Po skromných nárůstech v minulých letech se růst zaměstnanosti v EU-27 v roce 2006 výrazně zrychlil dosáhl 1,4 %, což je nejvíce od roku Ve srovnání s rokem 2005 navíc rostla rychleji produktivita práce, přičemž tempo růstu bylo vyšší než v USA, přestože EU nadále mírně zaostávala za USA v oblasti růstu zaměstnanosti. Při plnění cíle dosáhnout celkové míry zaměstnanosti ve výši 70 % a cílů stanovených pro míry zaměstnanosti žen (60 %) a starších pracovníků (50 %) bylo dosaženo nejvýraznějšího pokroku od roku V roce 2006 dosáhla celková míra zaměstnanosti úrovně 64,3 %, míra zaměstnanosti žen 57,1 % a míra zaměstnanosti starších pracovníků 43,5 %. Navzdory tomuto pokroku se zdá, že splnění uvedeného cíle celkové míry zaměstnanosti a míry zaměstnanosti starších pracovníků bude v období následujících čtyř let pro EU stále náročnější, ačkoli splnění cíle míry zaměstnanosti žen se zdá být na dosah. Zaměstnanost se poprvé za posledních nejméně deset let zvýšila v celé EU, tzn. že nárůst zaměstnanosti vykázalo všech 27 členských států. Zvláště vysoký růst zaměstnanosti zaznamenala řada nových členských států, jmenovitě Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko a Slovensko, a dále Irsko, Lucembursko a Španělsko. I ty členské státy, které v předchozím roce nevykázaly žádný nárůst zaměstnanosti, konkrétně Německo, Maďarsko, Nizozemsko a Portugalsko, zaznamenaly výrazný růst zaměstnanosti v roce Celkově dosáhl čistý přírůstek zaměstnaných lidí v EU-27 v roce 2006 výše přes 4 miliony, přičemž ženy přispěly k vytvoření pracovních míst o něco více než muži. Pokud jde o věk, téměř dvě třetiny tohoto přírůstku tvořili pracovníci v hlavním produktivním věku, zatímco starší pracovníci tvořili o něco méně než třetinu. Přestože byl zaznamenán obecný růst zaměstnanosti, přetrvávají velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. V roce 2006 se míra zaměstnanosti pohybovala od pouhých přibližně 55 % v Polsku do více než 77 % v Dánsku. Současně zůstává míra zaměstnanosti žen ve většině zemí výrazně pod úrovní, které dosahuje míra zaměstnanosti mužů. Velké rozdíly vykazuje i míra zaměstnanosti starších pracovníků. 3. MLÁDEŽ A STARŠÍ PRACOVNÍCI V EU: SMĚREM K CELOŽIVOTNÍMU PŘÍSTUPU K PRÁCI Mládež a starší pracovníci představují dvě skupiny, kterým je třeba v rámci politiky věnovat zvláštní pozornost. Má-li se zabránit případným negativním dopadům na hospodářský růst a snížit rostoucí tlak na systémy sociální ochrany, který vyplývá ze stárnutí populace, je třeba posílit celoživotní přístup k práci podporovaný Evropskou komisí. Příslušná politická opatření se proto musí soustředit na větší začlenění všech věkových skupin na trhu práce a usnadnění změn, ke kterým dochází v průběhu života. V zájmu zlepšení výsledků mladých lidí na trhu práce je třeba vyvinout větší úsilí, zejména v oblasti politik vzdělávání a odborné přípravy. Nezaměstnanost mládeže a problémy s úspěšným začleněním mladých lidí na trhu práce zůstávají hlavními výzvami pro řadu členských států EU. Přestože v poslední době existují náznaky celkového zlepšení situace, ke skutečnému průlomu ve snižování nezaměstnanosti CS 3 CS
5 mládeže ještě nedošlo. Průměrná míra nezaměstnanosti mládeže v EU zůstává s hodnotou 17,4 % stále vysoká a ve srovnání s mírou nezaměstnanosti dospělých v hlavním produktivním věku se nezlepšila. Kromě toho dosahuje EU jako celek v mezinárodním srovnání podprůměrných výsledků, přičemž vykazuje podstatně vyšší počet mladých lidí bez práce a menší počet zaměstnaných mladých lidí než jiné průmyslové země jako např. USA, Kanada nebo Japonsko. Mladí lidé mají často problémy s hladkým a rychlým přechodem ze školy do práce. Malá, ale významná část mládeže zůstává v dočasných zaměstnáních, často s nízkým finančním ohodnocením, ze kterých je pro ně obtížné uniknout. Zvláště ohroženi jsou rovněž mladí lidé, kteří dlouhodobě zůstávají bez práce, vzdělávání nebo odborné přípravy. Jednou z hlavních příčin slabých výsledků mladých lidí na trhu práce je nedostatečné vzdělání. Rozhodujícím faktorem zlepšení jejich situace na trhu práce jsou proto programy, které se zabývají včasným zásahem proti selhání ve škole, seznamují mládež se světem práce a připravují je na potřebu celoživotního vzdělávání, aby byli schopni přizpůsobovat svou odbornou kvalifikaci v průběhu pracovního života. Kromě toho bude lepší začlenění těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo nevykonávají žádnou činnost, rovněž vyžadovat účinnější aktivační strategie než v minulosti. Mladí lidé navíc patří k těm skupinám, u nichž je nejvyšší pravděpodobnost, že budou nepříznivě ovlivněni institucionálním prostředím, jenž upřednostňuje osoby, které mají stálé pracovní místo, před nově příchozími pracovníky. Problémy způsobené segmentací trhu práce by mohly být částečně vyřešeny tak, že bude podnikům usnadněno přijímání mladých lidí. Integrované politické přístupy mohou pomoci zvýšit účast starších lidí Zvýšení účasti starších lidí na trhu práce a oddálení jejich odchodu do důchodu představuje další důležitou výzvu. V současné době je více než polovina lidí ve věku od 55 do 64 let v EU ekonomicky neaktivní, hlavně z důvodu odchodu do důchodu, ale i kvůli špatnému zdraví, osobním či rodinným závazkům nebo přesvědčení, že pro ně není práce. Z nejnovějších výsledků vyplývá, že snahy členských států zavést opatření na podporu aktivního stárnutí začínají přinášet výsledky. Zaměstnanost starších pracovníků byla v posledních letech jedním z nejdynamičtějších prvků trhu práce EU, přičemž míra zaměstnanosti starších pracovníků vzrostla od roku 2000 o 7 procentních bodů. Velká část zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků je způsobena nárůstem míry zaměstnanosti starších žen, což je zase především důsledkem postupně rostoucí účasti žen obecně. Zvýšení míry zaměstnanosti mužů je naopak výsledkem oddalovaného odchodu do důchodu, což je spíše způsobeno faktory jako reformy důchodového systému a systému sociální ochrany a jiná nedávná opatření v souvislosti s aktivním stárnutím. Nedávný nárůst zaměstnanosti starších pracovníků není spojen se zjevným zvýšením nejistoty jejich zaměstnání a převážně ani se zvýšeným výskytem práce na poloviční úvazek nebo samostatné výdělečné činnosti. Větší část tohoto růstu zaměstnanosti byla navíc zaznamenána v odvětvích s relativně vysokými požadavky na kvalifikaci, která jsou založena na znalostech, přičemž došlo k přesunu od povolání s převládající manuální činností směrem k nemanuálním povoláním, více založeným na znalostech. Navzdory nedávnému zlepšení je nadále nutné vyvíjet intenzivní úsilí na podporu aktivního stárnutí. Účast starších lidí na trhu práce v Evropě zůstává v mezinárodním srovnání na nízké úrovni a míra zaměstnanosti lidí ve věku od 55 do 64 let je stále o 6,5 procentního bodu CS 4 CS
6 vzdálena od stockholmského cíle, který stanovil dosáhnout hodnoty 50 % do roku V jednotlivých členských státech se v současné době uplatňují různé přístupy k aktivnímu stárnutí. Systémy, které jsou při podpoře aktivního stárnutí úspěšnější, se vyznačují mj. následujícími charakteristikami: dobrý všeobecný zdravotní stav starších lidí a přiměřeně vysoký běžný věk odchodu do důchodu, účinně navrhnutá opatření aktivní politiky trhu práce a účast na celoživotním vzdělávání, pružnost ohledně pracovní doby a organizace práce a nižší finanční tlaky na starší pracovníky, aby opustili trh práce, ať už jde o finanční pobídky k odchodu do důchodu pro starší pracovníky či nákladový tlak na zaměstnavatele, který je nutí zaměstnávat spíše mladší než starší pracovníky. Určité skupiny členských států, zejména severské země, zavedly integrovanější přístup k aktivnímu stárnutí a ve srovnání s ostatními zeměmi byly v začleňování a udržování starších pracovníků v zaměstnání úspěšnější. Další zvyšování účasti starších pracovníků na trhu práce bude vyžadovat překonání přetrvávajících překážek a demotivačních faktorů, které brání jejich zaměstnávání. Přitom je třeba se zabývat širokou škálou faktorů. Kromě finančních pobídek v rámci důchodových systémů, programů předčasného odchodu do důchodu a dalších prvků daňových systémů a systémů sociálních dávek stejně jako pružnějšího stanovování mezd, méně závislých na služebním věku, patří k všeobecným úkolům změna postoje ke starším pracovníkům, udržování a podpora zdraví stárnoucích pracovníků a jejich schopnosti pracovat a rozvoj dovedností a zaměstnatelnosti starších pracovníků prostřednictvím účinného celoživotního vzdělávání. Kromě pracovních příležitostí pro stárnoucí produktivní populaci je třeba zajistit i vhodné pracovní podmínky včetně pružnější úpravy pracovní doby a organizace práce. Je nutné také vytvořit celkově příznivé prostředí pro aktivní stárnutí. Důležité je rovněž zabývat se otázkami souvisejícími s rovností žen a mužů, přičemž další snahy o zmenšení rozdílů v pracovní činnosti mezi muži a ženami budou ústředním prvkem všech strategií zaměřených na zvýšení nabídky práce starších lidí. Řešení problému demografického stárnutí a jeho dopadu na pracovní sílu bude vyžadovat širší realizaci integrovanějších strategií, než tomu bylo dosud. Jsou zapotřebí opatření, která budou klást důraz na začleňování starších pracovníků a zvýšení jejich zaměstnatelnosti a zároveň omezí možnosti předčasného odchodu do důchodu. Při snahách o prosazování aktivního stárnutí by měla být věnována zvláštní pozornost podpoře přístupu k zaměstnání v průběhu celého pracovního života. Komplexní strategie aktivního stárnutí se musí zaměřovat na celou délku pracovního života a na všechny věkové skupiny, nejen na starší pracovníky. 4. PODPORA PRUŽNOSTI V PODNICÍCH A ZAJIŠTĚNÍ PROFESNÍHO ROZVOJE PRO PRACOVNÍKY: DŮLEŽITÉ PRVKY FLEXIKURITY Komise ve svém nedávno přijatém sdělení o flexikuritě 3 konstatuje, že pružnost se netýká jen toho, jak je snadné či obtížné přijímat a propouštět zaměstnance (vnější pružnost), ale může být zajištěna i v rámci podniku, a sice buď pomocí pružné úpravy pracovní doby (tj. vnitřní pružnost) a/nebo prostřednictvím různých forem organizace práce, jako např. týmová práce a rotace pracovních míst (tj. funkční pružnost). Konkurenční tlaky a technický pokrok přiměly mnoho podniků ve vyspělých ekonomikách k tomu, aby zavedly pružnější formy organizace práce společně se souvisejícími politikami v oblasti řízení lidských zdrojů. Pružné formy organizace práce lze volně charakterizovat plošší hierarchickou strukturou, větším zapojením zaměstnanců do rozhodování a větší 3 KOM(2007) 359 CS 5 CS
7 volností pracovníků při plnění úkolů ve spojení s bohatší náplní práce. Tyto inovační pracovní postupy se vzájemně výrazně doplňují a jsou účinnější ve spojení s určitými postupy řízení lidských zdrojů, jako je např. vzdělávání na pracovišti a systémy odměňování v závislosti na výkonu. To však nemusí nutně znamenat, že vše směřuje k jedinému modelu pružnosti na pracovišti. Vzhledem k odlišným institucím, sociálně politickým preferencím, hospodářským strukturám, historickým souvislostem atd. přijaly podniky v členských státech EU odlišné národní strategie organizačních změn. Ve zprávě o zaměstnanosti v Evropě v roce 2006 byla navržena typologie trhů práce EU podle pružnosti a jistoty. Pružnost se však vztahovala výhradně na svou vnější složku, měřenou na základě ukazatele OECD týkajícího se právních předpisů na ochranu zaměstnání. S cílem aktualizovat dříve předložené taxonomie systémů flexikurity EU jsou v letošní zprávě pro účely výpočtu ukazatelů různých forem pružnosti poskytovaných v rámci podniků pro jednotlivé státy použity údaje z evropského šetření pracovních podmínek. Z analýzy jednoznačně vyplývá, že při charakteristice trhů práce a systémů flexikurity v rámci celé EU je nezbytné vzít v úvahu jak vnější, tak vnitřní formy pružnosti (a jejich vzájemné působení). Ukázalo se, že relativně dobré sociálně ekonomické výsledky přináší dva systémy. První systém (hlavně v anglosaských zemích) se vyznačuje vysokou vnější pružností kombinovanou s průměrnou úrovní vyspělých forem vnitřní pružnosti. Vykazuje vysokou mobilitu pracovní síly, nízkou segmentaci, průměrnou intenzitu odborného vzdělávání, nízké výdaje na aktivační politiky, průměrnou úspěšnost v oblasti zmírňování chudoby a nízké rozpočtové náklady. Druhý systém (hlavně v severských zemích a v Nizozemsku) se vyznačuje vyspělou formou vnitřní pružnosti (komplexní úkoly, nezávislost pracovníků, pružné úpravy pracovní doby) kombinovanou s průměrnou úrovní vnější pružnosti. Přináší rovněž dobré ekonomické výsledky (trh práce, produktivita, inovace) a výrazné zmírnění míry chudoby, vyžaduje však vyšší rozpočtové náklady. Po zvážení všech skutečností lze konstatovat, že dobrých sociálně ekonomických výsledků nelze dosáhnout a udržet je prostřednictvím jediné kombinace politik a institucí, ale spíše existuje více různých způsobů, jak dosáhnout dobrých výsledků, které jsou do značné míry odrazem odlišného historického vývoje. Kvalita pracovních podmínek závisí na tom, pro jakou formou pružné organizace práce se daný podnik rozhodl. Vyspělý model vnitřní pružnosti (nebo tzv. vzdělávání podle vlastního uvážení), který kombinuje větší požadavky na pracovníky ve smyslu odpovědnosti a účasti na řešení problémů se zvýšenou samostatností při práci, může představovat řešení výhodné pro zaměstnavatele i zaměstnance tím, že sladí jejich zájmy, zejména bude-li spojen s lepší podporou pro pracovníky, kteří přechází mezi jednotlivými pracovními místy a podniky. Ve skutečnosti se tento model ve srovnání s tradičnějšími formami organizace práce vyznačuje zároveň zvýšenou výkonností podniku a lepšími pracovními podmínkami. Na druhé straně, jednodušší formy funkční pružnosti jako např. rotace úkolů, týmová práce a přísné výrobní normy mohou mít nepříznivý dopad na uspokojení z práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zdravotní stav související s výkonem práce. Způsob organizace práce hraje klíčovou roli při vstřebávání a vytváření znalostí. Nejlepších výsledků, pokud jde o rozvoj inovace v rámci podniku, dosahují modely, které se vyznačují volností v jednání při práci ve spojení s komplexními úkoly v rámci řešení problémů, zatímco tzv. zeštíhlený model, který se vyznačuje nízkým stupněm samostatnosti a velkým důrazem na rotaci úkolů a týmovou práci, bývá obvykle spojován s přijímáním a/nebo úpravou stávajících technologií. Proto se zdá, že kromě ukončení standardního vzdělání (tj. středoškolského vzdělání) a/nebo účasti na dalším odborném vzdělávání patří k hlavním CS 6 CS
8 faktorům vzdělávání a inovace i zapojení pracovníků do procesu pochopení a řešení problémů souvisejících s výrobou. Další odborné vzdělávání je důležitým prvkem flexikurity, protože zvyšuje profesní mobilitu v rámci podniků i mezi jednotlivými podniky a zajišťuje možnosti profesního rozvoje pracovníků Vyspělé ekonomiky zaznamenaly v minulých desetiletích významné dlouhodobé strukturální změny. Jednou z těchto změn byl přechod od výrobního modelu založeného na hromadné výrobě k novému přístupu založenému na kvalitě a inovaci, který doprovázely rozsáhlé změny v jednotlivých hospodářských odvětvích a výrazné zvýšení úrovně dosaženého vzdělání produktivní populace. V důsledku toho vzrostla potřeba dalšího odborného vzdělávání, aby bylo možné zaručit, že pracovníci, kteří vstoupili do pracovního života před několika desetiletími, mají potřebnou kvalifikaci, která jim umožní účinně se podílet na dnešním hospodářství. Tyto trendy rovněž zvyšují tlak na nové generace pracovníků, kteří musí neustále získávat potřebné dovednosti, aby se v nové době, pro kterou jsou typické rychlé změny, vzdělávali a byli inovativní. Pro intenzivnější podporu dalšího odborného vzdělávání v kontextu Lisabonské strategie existují čtyři hlavní důvody. Za prvé, politiky dalšího odborného vzdělávání mohou snížit sociální vyloučení a nerovnost příjmů, které jsou způsobeny nedostatkem lidského kapitálu, pomocí zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti ohrožených pracovníků. Za druhé, mohou pomoci udržet starší pracovníky delší dobu na trhu práce, čímž pomohou podpořit finanční udržitelnost systémů sociální ochrany. Za třetí, politiky zaměřené na další odborné vzdělávání jsou rozhodujícím prvkem při provádění politik v oblasti flexikurity, protože prostřednictvím nich roste dynamika vnitřních trhů práce v kontextu ekonomických změn a přenositelnost dovedností pracovníků mezi jednotlivými zaměstnavateli, přičemž je lépe zajišťován profesní rozvoj pracovníků. A konečně za čtvrté, tyto politiky mohou přispět k tomu, aby pracovníci získali a aktualizovali dovednosti potřebné v době, která je charakterizována rychlými změnami a učením, díky čemuž se evropské podniky v globalizovaném hospodářství založeném na znalostech stanou konkurenceschopnějšími. Existují určité náznaky, že volný trh není z důvodu možného selhání trhu, především v souvislosti s přetahováním zaměstnanců, schopen poskytnout dostatečnou úroveň investic do dalšího odborného vzdělávání. Tento problém spočívá v tom, že pracovníci mohou odejít od svého současného zaměstnavatele, který jim vzdělání poskytl, k jinému zaměstnavateli, který jejich vzdělávání nezaplatil, ale získá část přínosu z něj. V mnoha případech takové selhání trhu nemotivuje zaměstnavatele dostatečně k tomu, aby investovali do dalšího odborného vzdělávání. Empirická zjištění ukazují, že u některých skupin zaměstnanců v EU je pravděpodobnost, že se zúčastní vzdělávacího programu financovaného zaměstnavatelem, menší, než v případě jiných skupin; jedná se zejména o starší pracovníky, osoby s nižším vzděláním, nejistým pracovním místem a osoby na spodní hranici stupnice příjmů. Tato skutečnost má nepříznivý dopad na zaměstnatelnost těchto skupin a zvyšuje tak riziko sociálního vyloučení a nerovnosti příjmů. Tím, že zvyšuje pravděpodobnost předčasného odchodu pracovníků do důchodu, současně podrývá udržitelnost systémů sociální ochrany. Pravděpodobnost účasti na vzdělávání zůstává navíc poměrně nízká v malých podnicích, což může mít nepříznivý vliv na inovační činnosti tohoto důležitého podnikatelského segmentu. CS 7 CS
9 Z těchto důvodů je možné, že bude nezbytný státní zásah v podobě poskytování dalšího vzdělávání, jeho regulace nebo financování, aby byl zajištěn pokrok směrem ke dvěma tradičním cílům vzdělávání a odborné přípravy, tj. účinnosti a spravedlnosti 4. Při uplatňování nástrojů politik však musí státy mezi těmito formami zásahu nalézt tu správnou rovnováhu, aby dosáhly jak účinnosti, tak i spravedlnosti. Speciálně navržená opatření mohou přispět ke zvýšení nedostatečné výše investic do dalšího odborného vzdělávání z iniciativy podniku a současně za určitých okolností zlepšit rovnost v přístupu ke vzdělávání pro všechny pracovníky. Mezi taková opatření patří daňové pobídky a dotace, kolektivní pracovní smlouvy a povinné dohody založené na systému odvodů. Při navrhování takovýchto opatření by však měly státy pečlivě dbát na to, aby zamezili případným nepříznivým dopadům na efektivitu přidělování zdrojů. Opatření zaměřená na stranu nabídky mohou rovněž pomoci zajistit přínosy dalšího odborného vzdělávání. Reformy zaměřené na sladění produktivity a mezd je třeba opatrně zvážit, protože mohou snížit přínosy dalšího odborného vzdělávání vyplývající pro zaměstnavatele, kteří takové vzdělávání svým zaměstnancům poskytují, přestože mohou mít příznivý dopad na stranu poptávky. Naopak nástroje politiky zaměřené na snížení fluktuace zaměstnanců, jako např. ustanovení o vrácení části nákladů investovaných do zaměstnance, mohou být užitečné, protože zaměstnavateli do jisté míry umožňují zajistit si přínosy ze svých investic do dalšího odborného vzdělávání. Opatření podporující jištění kvality, akreditaci a certifikaci vzdělávacích programů mohou mít různé účinky. Zatímco akreditace přispívá ke zlepšování informovanosti o kvalitě a povaze vzdělávacího programu, čímž napomáhá zaměstnavateli při rozhodování v této oblasti, certifikace vzdělávacích programů může snížit motivaci podniků poskytovat zaměstnancům další odborné vzdělávání, protože zvyšuje přenosnost jejich kvalifikace. V konečném důsledku jsou však tato opatření společensky žádoucí, protože mohou usnadnit pracovní mobilitu, čímž přispívají k realizaci politik flexikurity. 5. PODÍL PRÁCE NA VYTVOŘENÉM DŮCHODU: TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY, GLOBALIZACE A KVALIFIKACE Podíl práce na vytvořeném důchodu, kterým se měří podíl přidané hodnoty připadající na práci, se začal snižovat ve většině členských států EU krátce po prvním ropném šoku a v současné době se nachází pod úrovní, které dosáhl v 60. letech 20. století. Z dostupných údajů rovněž vyplývá, že podíl připadající na kvalifikované pracovníky se od 80. let minulého století neustále zvyšoval, zatímco podíl připadající na nekvalifikované pracovníky se postupně snižoval. Sociálně ekonomický význam tohoto vývoje lze jen těžko podceňovat, protože podíl práce na vytvořeném důchodu má vliv na rozložení soukromých příjmů a sociální soudržnost, na směřování úprav mezd a zaměstnanosti a na složení celkové poptávky, a dotýká se tak důležitých otázek spravedlnosti, ekonomické efektivity a makroekonomické stability. Samotný vývoj podílu práce na vytvořeném důchodu je výsledkem komplexního vzájemného působení technického pokroku, institucí trhu práce a, v menší míře, dalších činitelů jako otevřenost trhu. V závislosti na míře substituce mezi výrobními faktory mohou změny 4 Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy, KOM(2006) 481. CS 8 CS
10 některého z těchto činitelů navíc mít výrazně odlišný dopad na podíl různých kvalifikačních kategorií na vytvořeném důchodu. Z ekonometrické analýzy vyplývá, že k poklesu celkového podílu práce na vytvořeném důchodu v posledních desetiletích přispěl nejvíce technický pokrok. Tato ztráta však byla nerovnoměrně rozložena mezi jednotlivé typy kvalifikací, protože vysoce kvalifikovaní pracovníci svůj podíl zvýšili, zatímco u méně kvalifikovaných pracovníků byl zaznamenán pokles podílu práce na vytvořeném důchodu. Nepříznivý dopad na celkový podíl práce na vytvořeném důchodu měla rovněž otevřenost trhu, avšak v menší míře než technický pokrok. Za účelem přispění k rovnovážnějšímu rozdělení přidané hodnoty mezi kapitál a práci a mezi jednotlivé kvalifikační kategorie pracovní síly se musí tvůrci politik řídit makroekonomickými politikami zaměřenými na stabilitu a růst, které vytvoří ekonomické prostředí, jež přispěje k dalšímu vývoji v oblasti kapitálu a technického pokroku. Aby však bylo možné tento potenciál využít, je nezbytné, aby byly tyto politiky doplněny politikami trhu práce, které berou v úvahu rozdílné reakce jednotlivých kvalifikačních kategorií na tyto činitele a, což je nejdůležitější, politikami, které umožní méně kvalifikovaným pracovníkům získat vyšší kvalifikaci tak, aby mohly být zmírněny nepříznivé dopady vyplývající z vysoké míry jejich nahraditelnosti kapitálem. Určitá míra pružnosti zaměstnanosti v rámci podmínek, které poskytují jistotu, by měla umožnit tvorbu nových pracovních míst a zrušení těch, které se staly neproduktivními, a rovněž umožnit rychlý přechod pracovníků na užitečnější pracovní místa, spíše než aby setrvávali na pozicích s nízkou kvalifikací, jejichž podíl práce na vytvořeném důchodu je nepříznivě ovlivňován růstem kapitálové intenzity a technickým pokrokem. 6. ZÁVĚRY Z analýzy předložené v této zprávě vyplývá, jakým způsobem může strategický a integrovaný přístup ke klíčovým prioritním oblastem jako např. flexikurita a celoživotní přístup k práci ovlivnit výsledky trhu práce jednotlivých členských států. Toto má význam zvláště pro mladé lidi a starší pracovníky. Nezbytnou součástí úspěšných souborů politik zůstává celoživotní vzdělávání, přičemž letošní zpráva zdůrazňuje řešení, která zlepšují účinnost a spravedlnost odborného vzdělávání. Zpráva rovněž rozebírá často diskutované téma vývoje podílu práce na vytvořeném důchodu v EU a navrhuje určitá politická opatření zaměřená na zmírnění jeho případných nepříznivých dopadů. Celkově výsledky zprávy podporují obecný směr hlavních politických iniciativ na úrovni EU v rámci pilíře zaměstnanosti obnovené lisabonské agendy. Zlepšené hospodářské klima v roce 2006 by v žádném případě nemělo odvrátit pozornost od naléhavé potřeby další reformy trhů práce v celé EU. Právě naopak, toto cyklické zlepšení by mělo poskytnout příležitost navrhnout a provést strukturální změny, které jsou potřeba pro dosažení zásadního pokroku na cestě k všeobecným lisabonským cílům, tj. plné zaměstnanosti, kvalitě a produktivitě práce a sociální a územní soudržnosti. Zpráva Zaměstnanost v Evropě v roce 2007 je zveřejněna na této webové stránce: CS 9 CS
Rada Evropské unie Brusel 6. října 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 6. října 2017 (OR. en) 12563/17 SOC 597 EMPL 458 ECOFIN 750 EDUC 346 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro zaměstnanost (EMCO) Výbor stálých zástupců / Rada Klíčové
VíceVčasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
Více6266/1/17 REV 1 ls/rk 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 1. března 2017 (OR. en) 6266/1/17 REV 1 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada SOC 88 EMPL 58 ECOFIN 88 EDUC 43
VíceLIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Evropská aliance pro učňovskou
Více12485/16 ebk/el/jhu 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 28. září 2016 (OR. en) 12485/16 SOC 551 EMPL 362 ECOFIN 824 EDUC 293 JEUN 63 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro zaměstnanost Výbor stálých zástupců / Rada Nová
VíceDelegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
VícePřístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.
Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním
Více1. Předsednictví vypracovalo přiložený návrh závěrů Rady o roční analýze růstu 2019 a společné zprávě o zaměstnanosti.
Rada Evropské unie Brusel 25. února 2019 (OR. en) 6635/19 SOC 111 EMPL 78 ECOFIN 192 EDUC 79 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada Návrh závěrů Rady o roční
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
Více(Usnesení, doporučení a stanoviska) USNESENÍ RADA
27.5.2010 Úřední věstník Evropské unie C 137/1 I (Usnesení, doporučení a stanoviska) USNESENÍ RADA Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o aktivním začleňování mladých lidí:
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceFlexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století
SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou
Více15410/16 lr/kno 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15410/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Delegace SOC 790 EMPL 533 ECOFIN 1173 EDUC 425 JEUN
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 503. USNESENÍ
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2010 5. volební období 503. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 62. schůze konané dne 18. února 2010 ke Sdělení Komise Hlavní závěry zprávy o zaměstnanosti
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2003(INI) o Paktu o sociálních investicích reakce na krizi (2012/2003(INI))
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 3. 2012 2012/2003(INI) NÁVRH ZPRÁVY o Paktu o sociálních investicích reakce na krizi (2012/2003(INI)) Výbor pro zaměstnanost a sociální
VíceVážený pane ministře, dámy a pánové,
Vážený pane ministře, dámy a pánové, Jsem skutečně velmi rád, že mám možnost zúčastnit se spolu s Vámi tady v Praze dnešní konference o sociálních službách. Už z toho důvodu, že bychom asi těžko hledali
Více2. Evropský sociální fond
2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.
VíceCO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně
CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VíceFlexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce (Nekolová,
Evropská politika zaměstnanosti, flexicurity Termín flexicurity Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce
VíceAnalýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky
Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.
Více8831/16 mp/lk 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 12. května 2016 (OR. en) 8831/16 DEVGEN 89 ACP 67 RELEX 378 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 12. května 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu:
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 7. prosince 2012 (10.12) (OR. en) 17468/12 SOC 992 SAN 322
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 7. prosince 2012 (10.12) (OR. en) 17468/12 SOC 992 SAN 322 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele Příjemce: Delegace Č. předchozího
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VíceZimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 22. února 2013 Zimní prognóza na období 2012 2014: postupné zdolávání překážek Zatímco podmínky na finančním trhu v EU se od loňského léta výrazně zlepšily, hospodářská
VíceEvropská dimenze odborného vzdělávání
Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI
JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Finska na rok a stanovisko Rady k programu stability Finska na období
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.5.2013 COM(2013) 376 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Finska na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Finska na období 2012 2017
VíceObchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016
Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016 Prezentace pro PT1 Praha 25.8.2016 ÚČASTNÍCI POČET ÚČASTNÍKŮ 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceZaměstnanost v Evropě v roce 2006 Shrnutí
KE-X1-06-094-CS-N Zaměstnanost v Evropě v roce 2006 Shrnutí Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Oddělení D.1 Rukopis dokončen v listopadu 2006 Shrnutí
VícePokračující pomalá reakce v oblasti zaměstnanosti na oživení hospodářské činnosti v Evropě.
Shrnutí Zpráva o zaměstnanosti v Evropě v roce 2005 Pokračující pomalá reakce v oblasti zaměstnanosti na oživení hospodářské činnosti v Evropě. Navzdory oživení hospodářského růstu Po dosažení obrátek
VícePRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 9.3.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity
VíceIntervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce
Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceEvropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu
Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Právní normy EU Sociální politika i politika zaměstnanosti jsou v plně k kompetenci národních
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 315 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období
VíceRada Evropské unie Brusel 9. června 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 9. června 2017 (OR. en) 9647/1/17 REV 1 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Výbor stálých zástupců / Rada SOC 435 EMPL 339 EDUC 267 ECOFIN 458
VíceVýbor stálých zástupců na zasedání konaném dne 2. května 2018 konstatoval, že nyní panuje ohledně výše uvedených závěrů jednomyslná shoda.
Rada Evropské unie Brusel 4. května 2018 (OR. en) 8301/18 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada JEUN 48 MIGR 51 SOC 213 EDUC 134 7831/1/18
Více5734/17 js/jhu 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 27. ledna 2017 (OR. en) 5734/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace 5188/17 ECOFIN 50 UEM 14 SOC 51 EMPL
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států. Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.4.2010 KOM(2010) 193 v konečném znění 2010/0115 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států Část II integrovaných hlavních
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Litvy na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 264 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Litvy na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2015 CS CS
VíceCOVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise
COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní
Více11841/11 jpe/jpe/ps 1 DG G 2B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 20. června 2011 (22.06) (OR. en) 11841/11 SOC 584 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 10324/11 SOC 413 Předmět: Soulad
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
VíceJak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014
Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
Více(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA
6.8.2005 Úřední věstník Evropské unie L 205/21 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2005/600/ES)
Více5601/19 ds/rk 1 ECOMP 1A
Rada Evropské unie Brusel 22. ledna 2019 (OR. en) 5601/19 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace 5095/19 ECOFIN 51 UEM 16 SOC 33 EMPL
VíceProblematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů
4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceEvropská strategie zaměstnanosti Snaha o zlepšení zaměstnanosti v Evropě
Evropská strategie zaměstnanosti Snaha o zlepšení zaměstnanosti v Evropě Co znamená evropská strategie zaměstnanosti? Každý potřebuje práci. Všichni potřebujeme vydělávat peníze na živobytí. V osobní rovině
VícePriority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí
Tisková zpráva ze dne 8. ledna 2009 Priority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí I. Mobilita pracovníků na trhu práce Evropské unie Omezení volného pohybu pracovníků představují
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR
VíceNezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR
Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 31. ledna 2013 (04.02) (OR. en) 5827/13 EDUC 24 SOC 58
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 31. ledna 2013 (04.02) (OR. en) 5827/13 EDUC 24 SOC 58 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného
VíceROZHODNUTÍ RADY ze dne 15. července 2008 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
26.7.2008 Úřední věstník Evropské unie L 198/47 II (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné) ROZHODNUTÍ RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 15. července 2008
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceKonzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv
Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec
VíceSpolečné prohlášení o přispění sektoru sociálních služeb Evropě 4. návrh podle EASPD
Společné prohlášení o přispění sektoru sociálních služeb Evropě 4. návrh podle EASPD 25. října 2016 Kontext a metody (nikoliv v konečné verzi) Tento dokument je čtvrtou verzí možného návrhu Společného
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceVýbor pro práva žen a rovnost pohlaví NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 2018/0216(COD) 13.11.2018 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova k návrhu
VíceDokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího
VícePenzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.
Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní
VíceVýbor stálých zástupců vzal na zasedání dne 29. dubna 2009 na vědomí, že nyní panuje jednomyslná shoda ohledně znění výše uvedeného návrhu závěrů.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 29. dubna 2009 (04.05) (OR. en) 9169/09 JEUN 26 EDUC 73 SOC 280 ZPRÁVA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Rada Č. předchozího dokumentu.: 8981/09 JEUN 23 EDUC 68
VíceEvropské fondy v období 2014-2020 obce a města
5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území
VíceNové programovací období co nás čeká
Vědecko-výzkumný ústav Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Nové programovací období co nás čeká doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. lubor.hruska@accendo.cz Nový přístup EU k období 2014 2020 preferovány integrované
Více8035/17 jpe/aj/kno 1 DG E - 1C
Rada Evropské unie Brusel 2. května 2017 (OR. en) 8035/17 JEUN 48 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada Č. předchozího dokumentu: 7679/17 JEUN 39 Předmět:
VíceINICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE
INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,
VíceEvropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Švédska na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 276 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Švédska na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Švédska z roku 2015
VíceÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU
ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace
Více12352/15 vk/jh/mo 1 DG B 3A
Rada Evropské unie Brusel 28. září 2015 (OR. en) 12352/15 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: SOC 538 EMPL 353 PENS 11 ECOFIN 728 Rada pro
VíceProf. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Litvy na rok a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Litvy na období
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 319 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Litvy na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2012
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceKonferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze?
Konferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze? Hotel SOREA REGIA Bratislava 18. októbra 2016, JUDr. Vít Samek Změny ve III. pilíři 2012 až 2015: Transformace
VícePOLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Zvyšování počtu pracovních míst a jejich zkvalitňování je jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020. Evropská strategie zaměstnanosti a její hlavní směry a programy, jako je např.
Více