Volnočasové aktivity lidí s mentálním postižením

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Volnočasové aktivity lidí s mentálním postižením"

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky Volnočasové aktivity lidí s mentálním postižením Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jana Veselá, Ph.D. Vypracovala: Pavla Tesařová 1

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. 2

3 Chtěla bych poděkovat především paní Olze Kurzové, ředitelce Studia OÁZA, která se mi věnovala při mém působení v OÁZE. Díky ní jsem se naučila mnoho nových věcí a poznala mnoho zajímavých a milých lidí. 3

4 O B S A H ÚVOD 6 TEORETICKÁ ČÁST 1. POJEM MENTÁLNÍ RETARDACE KLASIFIKACE PŘÍČINY MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ ZVLÁŠTNOSTI JEDINCŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM RODINA A JEDINEC S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM FORMY VÝCHOVY DÍTĚTE REAKCE NA NAROZENÍ POSTIŽENÉHO DÍTĚTE SOUROZENCI POSTIŽENÝCH DĚTÍ SYSTÉM POMOCI RODINÁM S MENTÁLNĚ POSTIŽENÝM DÍTĚTEM INTEGRACE A INKLUZE LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM VOLNÝ ČAS INSTITUCE A ZAŘÍZENÍ PRO VÝCHOVU MIMO VYUČOVÁNÍ SPECIFIKA VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU U MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH NOVÉ TRENDY VE VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU SYSTÉM VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ S MENTÁLNÍ RETARDACÍ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ CENTRA PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVA SPECIÁLNÍ ŠKOLY ( OSNOVY ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY ) SPECIÁLNÍ ŠKOLY ( OSNOVY POMOCNÉ ŠKOLY ) PRAKTICKÉ ŠKOLY ZAMĚSTNÁVÁNÍ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH JEDINCŮ ZAČLEŇOVÁNÍ DO SPOLEČNOSTI STUDIO OÁZA PŘÍSTUP KE KLIENTŮM VÝZNAM STUDIA OÁZA 43 4

5 PRAKTICKÁ ČÁST 7. VEDENÍ VLASTNÍCH HODIN HUDEBNÍ VÝCHOVA A VYUŽITÍ MUZIKOTERAPIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA A VYUŽITÍ ARTETERAPIE DRAMATICKÁ VÝCHOVA A VYUŽITÍ DRAMATERAPIE 53 ZÁVĚR 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 58 RESUMÉ 62 RESÜMEE 63 PŘÍLOHY - FOTOGRAFIE 64 5

6 ÚVOD Problematika lidí s postižením byla dlouhou dobu tabuizována. Lidé sice věděli, že takoví jedinci existují, ale pokud se s nimi nesetkali v rodině nebo v nejbližším okolí, o jejich problémech a omezeních nic nevěděli. Jejich postoj k nim je rozporuplný. Velkou roli zde hraje neinformovanost. Postoje lidí k postiženému jedinci se obtížně mění. Mnohdy můžeme mluvit o stereotypu, respektive předsudku. Předsudek se vyznačuje nekompromisem a nepochopením. Předsudek je sice nepřesný, citově zkreslený nesprávným hodnocením situace, ale pro laika je výhodný. Nemusí se namáhat uvažováním o věcech, které dobře nezná. Typickým projevem předsudku je tendence vidět všechny postižené stejně, bez ohledu na stupeň jejich postižení a jejich individuální vlastnosti a dovednosti. Lidé, kteří nemají s postiženými žádné zkušenosti, k nim mají rozpolcený emocionální postoj. Na jedné straně pozitivní postižení lidé v nich vzbuzují soucit, protože je postihlo neštěstí bez vlastního zavinění. Na druhé straně negativní společnost k nim často pociťuje odpor a hrůzu. Postoj vůči zdravotně postiženým občanům prošel v posledních letech určitou změnou k lepšímu. Přispěla k tomu především současná politická situace, která na rozdíl od minulého režimu neskrývá tyto lidi před zdravou populací a snaží se je zařadit do normálního života. Zatím se to naše společnost teprve učí. Je to náročný proces. Bude trvat ještě dlouhou dobu, než bude plán na integraci postižených občanů stoprocentně funkční. Reálným obrazem každé společnosti je nesporně také úroveň její péče o děti a péče o děti nejrůznějším způsobem postižené zvlášť. Problematika lidí s mentálním postižením je sice složitá, ale není neřešitelná. Je nutné, aby se s ní seznamovaly už děti útlého věku a aby společnost nepředstírala, že lidé s postižením neexistují. Lidé by měli být seznámeni i se systémem škol pro děti s postižením a i s dalšími zařízeními pro postižené. Zároveň by měli vědět, s jakými překážkami se rodina s postiženým dítětem a později i samotný jedinec s postižením může setkat. Je nutné, aby si lidé uvědomili, že jen na společnosti závisí, zda lidé s postižením budou mít šanci žít plnohodnotný a radostný život nebo budou mezi námi jen přežívat. Každý mentálně postižený jedinec je svébytnou bytostí s vlastními lidskými potřebami i problémy a s vlastními vývojovými potencialitami, které je nutné 6

7 podporovat a rozvíjet. 1 Je nutné si uvědomit, že všichni mají stejná práva a povinnosti a to musíme respektovat. Z toho vyplývá, že nelze připravovat postižené děti na život v běžné občanské společnosti výhradně v segregovaných speciálních institucích. Kvalita prožívání životního času člověka se dostává do popředí zájmu. U jedinců s mentální retardací je význam zájmové činnosti ještě mnohem větší než u zdravých lidí. Když z různých důvodů po nějakou dobu nebo i trvale nepracují, nemají pak protipól práce, tedy volný čas, a jsou to právě zájmy, které jim dávají individualitu a pocit seberealizace. 1 Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str

8 TEORETICKÁ ČÁST 8

9 1 POJEM MENTÁLNÍ RETARDACE V roce 1977 byla uvedená poprvé definice mentální retardace v Terminologickém speciálně pedagogickém slovníku vydaném UNESCO v tomto znění: Pod heslem mentální retardace se rozumí celkové snížení intelektuálních schopností osobnosti postiženého, které vzniká v průběhu vývoje a je obvykle provázeno nižší schopností orientovat se v životě. Nedostatek adaptivního chování se projevuje: - ve zpomaleném zaostávajícím vývoji, - v ohraničených možnostech vzdělávání, - v nedostatečné sociální přizpůsobivosti, přičemž se uvedené příznaky mohou projevovat samostatně nebo v různých kombinacích. 2 Postižení je definováno jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího intelektového vývoje, přestože byl jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován. Dále dochází k odlišnému vývoji psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí je u nich individuálně odlišná. 3 Důležité je, že postižení je vrozené ( na rozdíl od demence). Dalším znakem je trvalost porušení poznávací činnosti. Hodnoty IQ se během vývoje mohou měnit. Proto se doporučuje vyšetření a testování pravidelně opakovat. Problematikou pedagogiky mentálně postižených se zabývá vědní obor PSYCHOPEDIE. Bajo ( 1994) uvádí, že jen v naší odborné literatuře se vyskytovalo v období let 1952 až 1989 více než dvacet různých označení tohoto stavu, např. duševně postižení, děti se sníženou rozumovou schopností, duševně opoždění, rozumově zaostalí, intelektově abnormální, oligofrenní, mentálně opoždění V roce 1959 se v Miláně konala konference Světové zdravotnické organizace (WHO), na níž se zástupci jednotlivých vědních oborů zabývající se problematikou jedinců s poruchami intelektu z nutnosti sjednotit pojmové a terminologické vymezení daného jevu dohodli na používání zastřešujícího termínu mentální retardace. Má interdisciplinární charakter a zasahuje do všech oblastí života postiženého jedince lékařské, psychologické, pedagogické, sociální po celý jeho život. 4 V podstatě jsou tato slova synonyma. Přesto se rodiče těchto dětí přiklánějí k termínu člověk s mentální 2 Vítková, M.: Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido 2004, str Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str Vítková, M.: Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido 2004, str.222 a 223 9

10 retardací hlavně z toho důvodu, že toto označení nevyvolává pocity trvalosti a nezměnitelnosti ve stavu dítěte. V současné době se ale ani toto označení nepovažuje za etické a na základě dohody v organizaci Inclusion International se doporučuje užívat označení člověk s mentálním postižením. Tím má být vyjádřena skutečnost, že retardace není součástí člověka, ale pouze jeden z mnoha osobnostních rysů. Slovo postižení je až na druhém místě. Dalším problémem při označování lidí s mentální retardací je, že se z termínů původně neutrálních stávají často slova urážlivá a hanlivá. Díky tomu se termíny jako debilita, idiocie atd. přestávají v současné pedagogické a psychologické praxi používat. Mentálně postižení lidé tvoří jednu z největších skupin mezi všemi postiženými. Těchto osob stále přibývá. Údaje jsou možná zkresleny tím, že v současné době je lepší evidence těchto osob. Vzrůst počtu lidí s mentálním postižením se také přisuzuje lepší práci pediatrů o novorozence, jejímž výsledkem je snížení úmrtnosti v novorozeneckém věku. Přesný počet mentálně retardovaných lidí v naší populaci není znám. Uvádí se však 3% občanů. Z toho těžce mentálně postižených je asi 0.1% v populaci. Předpokládá se, že v naší republice žije asi osob s mentálním postižením Klasifikace Při hodnocení poruch rozumových schopností je důležitým kritériem kvalita úbytku psychických funkcí. Určuje se srovnáním úrovně schopností postiženého dítěte s normou pomocí psychologické diagnostiky inteligence, která je možná od tří let dítěte. Pod pojmem inteligence rozumíme schopnost člověka názorně nebo abstraktně myslet v řečových, numerických a časoprostorových vztazích a najít řešení problému, kdy můžeme jednat a úspěšně zvládat mnoho všestranných a specifických situací. Inteligence má vliv na chování a umožňuje nám přizpůsobit se okolnímu světu. Není přímo pozorovatelná. Inteligenci můžeme vyvodit z testů, které slouží k získání informací o rysech a struktuře intelektového nadání. Celkový výkon zjištěný testem se uvádí inteligenčním kvocientem ( IQ ). Rozmezí hodnot inteligenčního kvocientu je pouze orientační hodnota, nemůže zachytit celou řadu rozumových schopností postiženého jedince. U lidí s mentálním postižením se nehledí jen na inteligenci. 5 Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha, Portál 2001, str

11 Posuzuje se celá osobnost v různých dimenzích volní vlastnosti, emocionalita, adaptační schopnosti, povahové vlastnosti nebo schopnost navazovat vztahy. Od roku 1992 vstoupila v platnost 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, čímž se změnila dříve používaná terminologie a klasifikace mentálně postižených. Nejčastěji se užívá klasifikace mentální retardace podle hloubky postižení. Světová zdravotnická organizace (WHO ) v roce 1968 vymezila čtyři kategorie hluboká, těžká, střední a mírná mentální retardace. Zařazování jednotlivců do kategorií je posuzováno podle výsledků dosažených v IQ testu. K těmto čtyřem stupňům se může zařadit ještě jiná a nespecifikovaná mentální retardace. Lehká mentální retardace IQ Dříve se označovala jako debilita. Tato diagnóza se stanovuje až v předškolním věku, kdy je od dítěte očekáváno řešení složitých úkolů. Většinou jsou tito lidé schopni o sebe pečovat, i když je jejich vývoj oproti normě mnohem pomalejší. Tyto děti bývají citově nevyspělé, mají sníženou úroveň sebekontroly. Podle převahy temperamentových rysů můžeme rozlišit dva typy: eretická forma ( je typická neklidem, zvýšenou pohyblivostí, impulsivním jednáním ) a torpidní forma ( je typická klidným a apatickým jednáním ). Potíže se obvykle projevují až ve škole, protože jsou zařazovány do běžných škol. Přesto jsou schopny si zařadit do pracovní činnosti. Převážně vykonávají manuální práci. Středně těžká mentální retardace IQ Dřívější označení je imbecilita. Změny ve vývoji je možno pozorovat již v kojeneckém nebo batolecím věku. Ve starší literatuře jsou tyto děti označovány za vychovatelné, ale nevzdělavatelné. Do této kategorie jsou řazeni jedinci, jejichž celkový vývoj je opožděn a to v oblasti chápání, užívání řeči a zároveň je omezena schopnost se o sebe starat. Přesto jsou schopni si osvojit základy psaní, počítání i čtení. V dospělosti jsou schopni vykonávat jednoduchou manuální práci. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní. Přesto vyžadují stálý dohled, jsou nesamostatní. Těžká mentální retardace IQ Starší název je idiocie. V mnoha případech jde o kombinaci postižení ( např. motoriky, zraku ), které je patrné už od narození. Ve starší literatuře jsou označováni jako nevychovatelné a nevzdělavatelné. U těchto jedinců bývá snížena úroveň 11

12 všech schopností. Často se u nich vyskytují i poruchy motoriky. Možnosti výchovy a vzdělávání jsou u těchto lidí značně omezené. Přesto zkušenosti ukazují, že vhodná péče o ně a vhodné působení může významně přispět k rozvoji jejich dovedností. Hluboká mentální retardace IQ nižší než 20. Často bývá spojena s tělesným postižením. Tito jedinci už nejsou schopni se o sebe postarat sami. Často bývají imobilní nebo jsou alespoň značně omezeni v pohybu. Vyžadují stálou pomoc a stálý dohled. Možnosti jejich výchovy a vzdělávání jsou značně omezeny. Jiná mentální retardace - tato kategorie se užívá pouze tehdy, když určení stupně mentální retardace není pomocí běžných metod možné a to většinou díky senzorickému nebo somatickému poškození. Nespecifikovaná mentální retardace v těchto případech zpravidla nesouvisí snížení intelektu s organickým poškozením mozku ( příčinou není poškození CNS ) a k zaostávání vývoje došlo z jiných příčin. Nejčastější příčinou je sociální zanedbanost. Tato mentální retardace je označována jako pseudooligofrenie. Tento stav je možné zlepšit podnětnějším prostředím. 1.2 Příčiny mentálního postižení Mentální opoždění bývá způsobováno jak příčinami endogenními, tak příčinami exogenními. Exogenní faktory se dále člení podle období působení na prenatální ( od početí do narození ), perinatální ( těsně před, během a těsně po porodu ) a postnatální ( po narození). Jako nejčastější příčiny mentální retardace se uvádějí následky infekcí a intoxikací (např. zarděnková embryopatie, zánět mozku, toxemie matky ), následky úrazů a fyzikálních vlivů ( mechanické poškození mozku při porodu, hypoxie ), anomálie chromozomů ( Downův syndrom - patří mezi dědičně podmíněné postižení ), vážné duševní poruchy, psychosociální deprivace a další. 6 6 Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha, Portál 2001, str. 51 a

13 1.3 Zvláštnosti jedinců s mentálním postižením Každý člověk je individualita. Má různé zájmy, vlastnosti, charakter, Totéž platí i o lidech s mentálním postižením. Zároveň se u nich projevují určité společné znaky a to např. v tom, jak se mentální retardace projevuje. Charakteristická bývá: zpomalená chápavost, snížená mechanická a logická paměť, těkavá pozornost, nedostatečná slovní zásoba, impulsivnost, hyperaktivita, poruchy pohybové koordinace a mnohé další. Bývají většinou pasivnější a závislejší na zprostředkování informací zdravými lidmi. Orientace v běžném prostředí je pro ně náročnější. Důsledkem bývá to, že si vytvoří pevné pouto k jinému člověku, na kterém jsou pak závislí. Tak se stávají nesamostatnými a méněcennými. 7 Každý jedinec s mentálním postižením potřebuje láskyplné, podněcující a celkově příznivé prostředí. Potřebují jistotu a pocit bezpečí více než zdraví jedinci. Jsou totiž vlivem svého postižení odkázáni na pomoc svých blízkých. Často jsou na nich plně závislí, což se bohužel ukáže například až po smrti rodičů nebo jiných lidí, kteří se o ně starali. Pak jsou umístěni lidé s postižením do ústavů, kde strádají a v mnoha případech ztrácí své vypěstované návyky a dovednosti. Na oplátku dovedou mít rádi své blízké, jsou vnímaví k jejich bolesti a trápení a jsou ochotni pomáhat každému, kdo jejich pomoc potřebuje. Pokud s nimi lidé v jejich okolí jednají vlídně a laskavě, oplácejí jim to přátelstvím. 8 7 Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha, Portál 2000, str Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str

14 2 RODINA A JEDINEC S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Nejpřirozenějším prostředím pro život a výchovu dítěte je jeho rodina. Rodina poskytuje všem svým členům pocit bezpečí, jistoty, emocionální stability a množství podnětů pro jejich další rozvoj. V případě, že se rodině narodí postižené dítě, znamená to pro ni veliký šok. Jakákoli závažnější nemoc není jen záležitostí jedince, ale ovlivní nějakým způsobem celou rodinu. Pod vlivem změn se mění role, vztahy v rodině a často i celý životní styl. Rodina hraje významnou roli po celý život dítěte. Výchova mentálně postižených je velmi vyčerpávající a náročná. Vědomosti, návyky a dovednosti se vytvářejí pomaleji než u zdravých dětí. Trpělivost rodičů a pedagogů při výchově se ale obvykle vyplatí. Velkým pokrokem je zvládání vlastní sebeobsluhy, základní orientace v běžném každodenním životě a schopnost komunikovat s ostatními lidmi. Část péče přebírá škola. Tak rodiče mohou věnovat část dne svému zaměstnání. To je velmi důležité hlavně pro matky, které s dětmi tráví dlouhou dobu před nástupem dítěte do školy. Zpravidla ztrácí za tuto dobu většinu sociálních kontaktů a ocitají se tak v izolaci od společnosti. Při práci s postiženými dětmi je velmi důležitá spolupráce odborníků s rodiči. Rodiče totiž znají své děti nejdéle a nejvíce a znají jejich reakce, které se ve škole nemusí projevit. Proto by se jim mělo naslouchat a jejich názory se nesmí bagatelizovat, i když nejsou vždy zcela objektivní. 2.1 Formy výchovy dítěte Je poměrně časté, že rodiče nebo alespoň jeden z nich podřídí celý svůj život výhradně postiženému dítěti. Tato péče se pro ně stává jediným smyslem života a ostatních aktivit se vědomě vzdávají. Protipólem této obranné pasivní reakce jsou tvary aktivní reakce: únik do profesionální činnosti, konzumace alkoholu, ale i rozvodové sklony. Často zůstávají matky s postiženým dítětem samy. Manžel se buď nemůže vyrovnat s dítětem, které je mentálně postižené, nebo se matka věnuje tolik dítěti, že nemá čas na manžela. V tomto případě pak otec neopouští dítě, ale matku. Nejvhodnější přístup spočívá v umění brát a mít rád dítě takové, jaké je. Chybou je, když se dítě stane jediným zájmem rodiny. Brzdí to přirozený růst a zrání postiženého dítěte, zvyšuje jeho nesamostatnost a závislost na rodičích. Rodiče ho po celou dobu vychovávají jako nemocného a brání mu v činnostech, které jsou pro 14

15 vývoj typické. Často se to projevuje ve věku dospívání, kdy si každý jedinec hledá životního partnera. Rodiče dospívajícího nepřipustí, aby měl také svůj intimní život. Postižené dítě klade zvýšené nároky na čas i na energii rodičů. Proto je pochopitelné, že se na straně rodičů často objevují tendence k nevhodným výchovným postojům, které pak správnému vývoji dítěte spíše překážejí, než by jej usnadnily. 9 a) Výchova příliš úzkostná rodiče na dítěti nezdravě lpí. Příliš je ochraňují a brání mu v činnostech, které se jim zdají být nebezpečné. Omezují dítě v jeho iniciativě i v sociálním vyspívání. b) Výchova rozmazlující opět rodiče na dítěti lpí. Zbožňují je a oceňují za všechno. Podřizují se jejich přáním a náladám, posluhují mu. Tak brzy ztrácejí u dítěte autoritu. c) Perfekcionistická výchova rodiče se snaží, aby mělo dítě úspěch, bez ohledu na jeho reálné možnosti. Ženou dítě do nepřiměřené soutěže s ostatními. d) Protekční výchova rodiče usilují o to, aby dítě dosáhlo těch hodnost, které oni pokládají za zvlášť důležité. Dítěti při tom pomáhají, všechno za něj vyřizují a zametají mu cestičky, aby to šlo snadněji. Pro své dítě vyžadují veškeré ohledy a úlevy. e) Zavrhující výchova tento typ patří stále ještě spíše mezi skryté formy výchovy. 2.2 Reakce na narození postiženého dítěte Narození každého dítěte znamená pro rodinu obrovskou změnu a to ve všech směrech. Tato zátěž se ještě mnohokrát zvětší, jestliže se jedná o postižené nebo jinak nemocné dítě. Rodiče mají pocity viny, pocity z vlastního selhání v rodičovské roli, pocit méněcennosti a ztrácí sebedůvěru. Šok a ohromení z diagnózy vyvolává značný počet emočních reakcí rodičů, kteří je však mohou prožívat v rozdílné době, v odlišném časovém sledu a s různými stupni intenzity. Řadu těchto emocí bychom měli řadit spíše pod pojem obranné a adaptační mechanismy. Reakce na narození postiženého dítěte jsou u většiny rodin obdobné. 9 Matějček, Z.: Psychologie nemocných a zdravotně postižených.praha: H & H, str

16 a) Nejdříve přichází fáze šoku a popření popření takové informace je projevem obranné reakce. ( Často první reakce ovlivní i způsob, jakým se o postižení dozvěděli ). b) Jako další se projeví fáze postupné akceptace a vyrovnání s problémem - rodiče se snaží získat co nejvíce informací, aby mohli řešit budoucnost dítěte. Chtějí vědět, jak se to mohlo stát a hlavně hledají viníka. ( Často hledají náhradního viníka, kterým se zpravidla stává zdravotnický personál ). c) Konečná fáze se označuje jako fáze realismu rodiče se ve většině případů postupně smíří se skutečností. 10 Zajímavé je, že matky bývají podrobněji a hlouběji informovány než otcové. Z toho vyplývá, že matky projevují větší zájem o své dítě a mají vyšší motivaci při péči o dítě Sourozenci postižených dětí Velmi často se doporučuje rodinám, je-li to ze zdravotních důvodů možné, aby měli další děti. Rodiče i přes intenzivní péči nemohou dát dítěti to, co jeho sourozenci. Sourozenci mají velkou zásluhu na tom, že jejich postižení sourozenci mohou volný čas trávit plnohodnotně. Postižené dítě v rodině představuje zátěž pro rodiče i pro sourozence. Tato zátěž může mít pozitivní i negativní následky. Z pozitivního hlediska se tito sourozenci učí být ohleduplní a jsou ochotnější pomáhat potřebným. Na druhé straně těžce nesou, když se pozornost rodičů soustředí pouze na postižené dítě a jim se nikdo nevěnuje. Rodiče nemají na ostatní děti čas ani energii. Rodiče by ale tuto situaci měli zdravým sourozencům rozumně vysvětlit. Například jim říci, že pokud je někdo nemocný, potřebuje více péče od těch, kteří jsou zdraví. Takové vysvětlení děti chápou a jsou pak ohleduplnější a ochotnější pomáhat. Necítí se pak tolik znevýhodnění a ukřivdění. Dalším extrémem je, když rodiče soustředí veškerou svoji pozornost právě na zdravé dítě. Úspěch, který má zdravé dítě ve škole i jinde, slouží rodičům jako prostředek kompenzace neuspokojení, který mají díky postiženému dítěti a podporuje jejich sebevědomí. 10 Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 2000, str Ríčan, P.: Dětská klinická psychologie. Praha: Avicenum 1991, str

17 Sourozenci postižených dětí bývají často na svůj věk lépe přizpůsobení, zralejší a zodpovědnější. Jsou i tolerantnější a více ochotni pomáhat druhým. Své přátele si vybírají podle toho, jak reagují na jejich postiženého sourozence. V dospívání si často odmítají vodit kamarády domů, protože mají obavy z jejich odmítavého postoje. 2.4 Systém pomoci rodinám s mentálně postiženým dítětem Výchova postiženého dítěte je mnohem obtížnější a náročnější ve srovnání s výchovou dítěte zdravého, proto je třeba rodičům postižených dětí poskytovat odbornou poradenskou péči v oblasti medicínské, psychologické a speciálně pedagogické. I když systém péče o mentálně postižené jedince není ideální, rodičům může posloužit systém pedagogicko psychologického poradenství, který byl v ČR vybudován. Mimo státní zařízení se začíná v ČR rozšiřovat síť nestátních organizací, která také lidem pomáhají. Pedagogicko psychologické poradenství je podpůrný systém, který je podsystémem školské soustavy. Jeho hlavním úkolem je přispívat k optimalizaci procesu vzdělávání a výchovy ve škole a rodině. Poradenství poskytuje své služby dětem a mládeži, včetně dětí a mládeže se zdravotním postižením, ve věku zpravidla od 3 do 19 let, jejich rodičům, zákonným zástupcům, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení. Současný systém pedagogicko psychologického poradenství je v ČR tvořen několika složkami: výchovný poradce, v některých školách též školní psycholog, speciální pedagog a metodik prevence pedagogicko psychologické poradny speciálně pedagogická centra střediska výchovné péče institut pedagogicko psychologického poradenství Vítková, M.: Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido 2004, str.22 17

18 Sdružení pro pomoc mentálně postiženým Posláním Sdružení je umožňovat rodinám a odborníkům příležitost ke sdružování, aby společnou prací přispívali k zajištění a prohlubování péče o mentálně postižené osoby. Seznamuje veřejnost s povahou mentálního postižení a s následky pro mentálně postiženého člověka a celou společnost. Snaží se odstraňovat předsudky o vývojových a pracovních možnostech postižených osob. Umožňuje spojovat osobní zkušenosti a poznatky rodičů a příbuzných s vědomostmi odborníků a všem napomáhá při řešení základních životních otázek osob s mentálním postižením v oblasti výchovy, vzdělávání a sociální a pracovní přípravy pro jejich společenské a pracovní uplatnění. Sdružení úzce spolupracuje s orgány a institucemi, které se starají o mentálně postižené osoby. Provozuje různé typy sociálních, vzdělávacích a poradenských zařízení. Prostřednictvím svých zařízení provádí činnosti s cílem získat finanční prostředky na plnění úkolů a rozvoje. Vydává publikace, vlastní časopis a informační letáky. Sdružení navazuje na Deklaraci práv mentálně postižených a na Deklaraci práv invalidů. Sdružení bylo založeno v roce 1969, ale až do roku 1989 zápasilo Sdružení s nepochopením státních orgánů a veřejnosti. V této době byla aktivita zaměřena jen na organizování volného času mentálně postižených jedinců a na vydávání časopisů a podávání informací odborníkům a rodinám. Přes všechny problémy se podařila spolupráce s Mezinárodní ligou společnosti pro osoby s mentálním postižením. Od roku 1981, který byl vyhlášen Mezinárodním rokem invalidů, začaly organizovat výstavy prací mentálně postižených a rekreační pobyty. Od roku 1990 se rozvíjela všestranná pomoc mentálně postiženým osobám a Sdružení bylo přijato do Sdružení zdravotně postižených v ČR a stalo se i členem jiných humanitních organizací. V průběhu třiceti let činnosti Sdružení se rozšiřoval nejen okruh jeho spolupracovníků, ale především okruh jeho úkolů. Od počátku své existence bylo Sdružení iniciátorem a organizátorem rekreace mentálně postižených, zájmové a tělovýchovné činnosti, tanečních a hudebně pohybových kroužků a mnoha dalších způsobů účelného využívání volného času mentálně postižených jedinců. Sdružení podporuje přípravu mentálně postižených na pracovní uplatňování a zdokonalování školského systému pro postižené děti a mládež. 18

19 aktivit. 16 Každý jedinec je individualita, a proto integrace mezi zdravé vrstevníky 3 INTEGRACE A INKLUZE LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Mimo společnost nedochází k utváření člověka jako lidské osobnosti Václav Příhoda V našem školství se proces integrace začal rozvíjet v první polovině devadesátých let. Dnes je známo, že integrace v edukaci absolutně provedena nebyla a nikdy nebude, ale důležitým aspektem je její medializace a následné přiblížení veřejnosti k jakémusi obecnému povědomí o lidech se speciálními vzdělávacími potřebami. Neopomínejme ani to, že hlasy samotných občanů s postižením znějí někdy spíše v duchu touhy po odlišnosti a uvědomění si nemožnosti se integrovat totálně. 13 Původní latinský význam slova integer znamenal nenarušený a úplný. Dnešní termín INTEGRACE podle slovníku cizích slov označuje sjednocení, scelení, spojení. V pedagogice se integrací rozumí vzdělávání mentálně postižených jedinců společně se zdravými vrstevníky a zařazování žáků s různými druhy postižení do běžných škol. 14 U jedinců se závažnějším postižením však zařazení do běžných škol nepřipadá v úvahu. Potřebují speciální podmínky. Je nutné přizpůsobit jim celé vyučování, ale i prostředí a postoje. K tomu, aby se učitelé mohli věnovat všem podle jejich individuálních potřeb, je nutné omezit počet žáků ve třídě. Je jasné, že postižení žáci mají odlišné vzdělávací potřeby. Většina z nich trpí poruchami koncentrace pozornosti a trvale vyžadují zvýšenou pozornost učitele. 15 Integraci je třeba chápat jako opak institucionálního přístupu k lidem s postižením. Jejím cílem je umožnit všem žít uvnitř lidské společnosti, nikoli na jejím okraji, a mít možnost zapojit se podle svých schopností do různých typů sociálních neprobíhá vždy optimálně. Postižené dítě si v konfrontaci se zdravými spolužáky uvědomuje svou odlišnost. Některé postižené děti se cítí v kolektivu nepostižených dobře a dokážou s nimi komunikovat. Jiní se mezi nimi cítí naopak špatně. Přesto se předpokládá, že integrace je příznivá pro všechny strany. Hlavním cílem školské integrace je pomoci člověku s postižením dostat se do běžného kontaktu se svou vlastní 13 Vítková, M.: Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido 2004, str Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str

20 normalitou a s normalitou ostatních lidí, ne pouze s patologií. Přítomnost postižených dětí ve školních kolektivech má pozitivní vliv na rozvoj morálních vlastností jejich spolužáků. Ti se jim snaží pomáhat a vytváří si k nim kladné vztahy. Dlouhodobým kontaktem s postiženými lidmi se zvyšuje sociální citlivost nepostižených vůči postiženým, kultivují se mezilidské vztahy a zdraví lidé si zvykají na přítomnost postižených ve společnosti. 17 Mnozí pedagogové uvádějí, že se při integraci postiženého dítěte vždy zlepší výchovná atmosféra ve třídě. Někdy se mohou objevit i negativní stránky. I postižení žáci totiž mohou být zdrojem konfliktů, mohou při vyučování vyrušovat a stává se, že jsou někteří agresivní vůči svým spolužákům. Velmi důležitá je osobnost učitele. Musí vytvořit vhodný individuální vzdělávací program pro každé dítě. Musí zvládnout rozdělení svého zájmu a působení mezi zdravé žáky a žáky s postižením. Žádná strana nesmí být v nevýhodě a ochuzena nízkými nároky a nedostatkem času. Zařazení dítěte do třídy zpravidla vyvolává potřebu skupinové práce, dělení hodin na dílčí úseky a zavádění dalších netradičních metod a forem výuky. Integrace je vždy dvoustranným procesem. Podmínkou úspěšné integrace je změna postojů majoritní společnosti, což je zatím nedosažitelný požadavek. 18 Majoritní společnost musí změnit celou řadu svých postojů, tradic a pravidel. Pro integraci handicapovaných musí být nezbytně vytvořeny podmínky ekonomické, psychosociální, právní i politické. Obecně potěšujícím trendem je stoupající respekt celé populace k handicapovaným a rostoucí vědomí potřeby pro ně něco udělat. Dokonce existují škály integračních stupňů, které vytvořila WHO ve své mezinárodní klasifikaci nemocí a vad. Klasifikace přináší následující stupně: sociálně integrovaný, účast inhibovaná, omezená účast, zmenšená účast, ochuzená účast, redukovaná účast, narušené vztahy a společensky izolované. Podle této klasifikace pak můžeme provádět srovnání průběhu integrace v jednotlivých zařízeních. Pro úspěch integrace ve škole je nezbytné splnit některé podmínky: S integrací musí souhlasit rodiče postiženého dítěte a musí si ji přát. Zařazení jejich dítěte do běžné školy znamená automaticky vyšší nároky na spolupráci se školou, na speciální domácí přípravu a péči. 17 Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 2000, str

21 S integrací musí souhlasit i rodiče zdravých dětí. Situace ve třídě se jim musí objasnit a musí být ujištěni, že jejich dítě nebude nijak omezeno, naopak že zvolený postup je pro ně přínosem. S integrací musí souhlasit učitel. Musí rozumět handicapu dítěte a musí být pro práci s takovými dětmi dostatečně vzdělán. S integrací musí souhlasit i zdraví žáci. Musí pochopit, proč situace nastala a jak mohou pomoci. Postiženému žákovi musí být poskytnuta speciální péče tak, aby nebyl omezen jeho vývoj. Integrace handicapovaného žáka nesmí ohrozit péči o zdravé žáky. Integrace musí být vnímaná jako dvoustranný proces ovlivňování zdravých i postižených. 19 Ukazuje se, že nelze připravovat postižené děti na život v běžné občanské společnosti výhradně v segregovaných speciálních institucích. Při integraci se setkáváme s mnoha problémy, které proces integrace ztěžují. Často se řeší otázka dopravy do školy, protože speciální školy jsou daleko od jejich bydliště. V ČR zatím nejsou vytvořeny podmínky pro osobní asistenty, kteří by mohli práci s postiženými zkvalitnit a urychlit. Mnohá zařízení nejsou vybavena nutnými pomůckami a ani nemají prostředky k jejich pořízení. Proces integrace přináší v nepříliš připravené společnosti mnoho problémů. Jedním z mnoha jsou bariérové budovy.většina budov je bariérových a na odstranění bariér není dostatek finančních prostředků. Relativně nově se začíná místo pojem integrace používat pojem INKLUZE. Prvním důvodem je přesný překlad anglického pojmu to be included, jenž je přímo chápán jako být úplnou součástí. Důvodem druhým se stává samotný termín integrace, který spíše implikuje způsob, kdy někdo nebo nějaká skupina byla vydělena a je integrovaná zpátky do běžného proudu, školy nebo komunitního života. Za třetí, inkluzivní škola či prostředí je specifické tím, jak je schopno vybudovat systém, jež je inkluzivní a strukturován směrem k plnění všech speciálně pedagogických potřeb 19 Novotná, M., Kremličková, M.:Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN 1997, str. 18 a

22 každého individua s postižením. Posledním důvodem byl přesun zájmu na podporu každého člena školy či komunity tak, aby se stal úspěšným, cítil se bezpečně a nebál se přijmout jedince s postižením. 20 Termín INKLUZE se s různým významovým akcentem rovněž používá částečně po integrační fázi, částečně paralelně s ní. Tím se dal impulz k hluboce sahajícím reformám, aby se osoby s postižením vůbec nevyčleňovaly, ale měly možnost se od počátku začlenit do skupiny intaktní populace. Termín inkluze je proti termínu integrace chápán v širším významovém i aplikačním smyslu. Integrace reflektuje snahy o umístění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do prostředí hlavního vzdělávacího proudu. Integrace je často chápaná jako reintegrace, která následuje po období segregace. Většina současných autorů je přesvědčena, že integrace představuje na prvním místě reformy vzdělávání. A právě v tomto bodě dochází ke změně pojmu integrace směrem k pojmu inkluze. 21 Inkluze znamená: integrované vzdělávání, což znamená vzdělávání dětí s postižením v běžné síti škol integrované zaměstnávání, což znamená nabídku pracovních míst pro lidi s postižením na volném trhu práce nezávislý život poskytování podpory pro lidi s postižením a pro jejich rodiny směřující k bydlení v běžných podmínkách podpora učitelům, zaměstnancům, spolupracovníkům povzbuzování přátelství mezi lidmi s postižením a jejich kolegy, sousedy a všemi ostatními lidmi, kteří je obklopují vzdělávání společnosti tak, aby porozuměla odlišnostem a akceptovala je. 20 Vítková, M.: Integrativní speciální pedagogika. Brno, Paido 2004, str.9 21 Vítková, M.: Integrativní speciální pedagogika. Brno, Paido 2004, str.20 22

23 4 VOLNÝ ČAS Kvalita prožívání životního času člověka se dostává do popředí zájmu. V procesu demokratizace a humanizace sociálních vztahů zákonitě narůstá význam mezilidských vztahů v mimopracovním čase. Volný čas již nepředstavuje jen prostor pro relaxaci a oddych, ale složitý dynamický systém širokého dosahu. Je to čas, při němž člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, popřípadě i tvůrčí schopnosti. Je to čas, v němž je člověk sám sebou, nejvíce patří sám sobě, kdy koná převážně svobodně a dobrovolně činnosti pro sebe, popřípadě pro druhé, ze svého vnitřního popudu a zájmu. Volný čas má mnoho úkolů. Mezi základní funkce volného času patří: regenerační a zdravotně hygienická obnova sil, fyzické a duševní zdraví vzdělávací a sebevzdělávací kompenzační ( relaxační) uvolnění, kompenzace pracovního vytížení socializační potřeba společenského uplatnění, pocit uspokojení a prospěšnosti. Další funkce volného času jsou: podílí se na utváření hodnotového systému dětí i dospělých je protipólem kvalitního pracovního nasazení ( ve škole i zaměstnání) podporuje mnohostranný rozvoj osobnosti jedince vytváří a ovlivňuje sociální vztahy, sociální interakci, komunikaci mnohé aktivity podporují zdraví, tělesný vývoj a zdravý životní styl působí efektivně jako prevence výskytu sociálně patologických jevů. Vzhledem k tomu, že má dítě průměrně více než 60 hodin volného času týdně, hraje jeho trávení závažnou roli v jeho životě. Účastí na aktivitách určených pro trávení volného času může dítě mnoho získat. Tyto činnosti mimo jiné nabízejí: pocit, že dosáhlo určitého výkonu mnohostranné možnosti zlepšit ovládání těla tělesné a duševní výzvy posílení sebevědomí 23

24 možnosti srovnání s nepostiženými vrstevníky příležitost objevit netušené nadání pocit příslušnosti možnost navázat nová přátelství uvolnění a mnoho dalších. Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, potřebují citlivé vedení. Podmínkou účinnosti je, aby toto vedení bylo nenásilné, nabízené činnosti pestré a přitažlivé, účast na nich dobrovolná. Volný čas a činnosti s ním spojené tvoří další zásadní oblast v našem životě. Právě tyto aktivity dávají našemu životnímu způsobu širší rozměr ve smyslu pestrosti a jeho bohatosti. 4.1 Instituce a zařízení pro výchovu mimo vyučování V současné době je možné, aby se na péči o mentálně postižené podílely vedle státních institucí i občanská sdružení a společenské organizace. Tyto organizace mají neopomenutelný význam právě v oblasti volnočasových aktivit lidí s mentálním postižením. Výraznou pomoc jim poskytují dobrovolní pracovníci. Specifickým rysem pomáhání v nevládním sektoru je velmi častá spolupráce s dobrovolníky. Byť tito nadšenci neodpovídají a ani nemohou odpovídat typu ideálního pracovníka, mají řadu nesporných předností především zájem o nezjištnou pomoc, nadšení, neotřelost pohledu, častá je věková či zájmová spřízněnost s klienty. Dobrovolník nevyžaduje za svoji práci plat a spokojí se s odměnou v rovině osobního uspokojení. O.Matoušek snad trochu nadsazeně podotýká: Dobrovolník je po krátkém zaškolení schopen kvalitnější práce než vyhaslý profesionál opírající se o dovednosti zpevněné dvaceti nebo třicetiletou rutinou. 22 Neziskové občanské spolky a organizace před rokem 1989 oficiálně neexistovaly a teprve postupně se začal obnovovat spolkový život, který byl od roku 1948 z politických důvodů násilně přerušen. Neziskový sektor prochází neustálým bouřlivým rozvojem, ale stále ještě v ČR nedosahujeme úrovně fungujících západních 22 Kraus,B.- Poláčková,V.: Prostředí, člověk, výchova.brno:paido 2001, str

25 občanských společností. Sestavit přehled aktuální situace v oblasti spolkového života je poměrně obtížné. Nejčastějším typem spolků činného v ČR je občanské sdružení, existuje jich padesát až sedmdesát tisíc. Dále vznikly nadace a nadační fondy. Dalším typem jsou obecně prospěšné společnosti. Posledním typem jsou účelová zařízení církví, která mají právní subjektivitu, ale zároveň jsou podřízena některé z církví, která je spravuje. 23 Lze říci, že nevládní sektor pod vlivem západoevropských zkušeností inicioval využívání novějších metod práce s handicapovanými, nemocnými, drogově závislými atd. Nevládní sektor začal velmi výrazně působit také v oblasti nabídky volnočasových aktivit dětí a mládeže. Ujal se také řad iniciativ v péči o lidi nějakým způsobem postižené či stigmatizované: vznikly asociace rodičů dětí určitého druhu handicapu, občanská sdružení, nadace apod. 24 Školská zařízení: školní družiny a kluby střediska pro volný čas domovy mládeže zařízení pro preventivně výchovnou péči, ústavní a ochrannou výchovu základní umělecké a jazykové školy Neškolské subjekty pro děti a mládež ve volném čase: sdružení dětí a mládeže ( registrovaná sdružení s masovou členskou základnou Duha, Junák, Hnutí Brontosaurus) občanská sdružení pracující s mládeží ( sportovní kluby, organizace církví a náboženských společností) zařízení místní kultury zájmové organizace ( folklorní sdružení, Český červený kříž,..) komerční subjekty ( zajištění rekreace, taneční a pohybové výcviky,..) 23 Němec, J. a kol.: Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido 2002, str Kraus,B, Poláčková,V.: Prostředí, člověk, výchova.brno:paido 2001, str

26 4.2 Specifika využívání volného času u lidí s mentálním postižením Rodina má primární nejdůležitější odpovědnost za výchovu dítěte, podílí se na organizaci volného času, vytváří správný životní styl. Rodina nevíce působí na svého mentálně postiženého příbuzného, co se týče volného času, má k tomu také nejvíce příležitostí. Činnosti, do kterých mohou být zapojeni mentálně postižení jedinci v kruhu rodinném patří například práce v domácnosti, dílně nebo na zahradě, chvíle herní aktivity, tělovýchovné a sportovní aktivity, večerní posezení, zhodnocení dne, formy esteticko - výchovných činností, rodinné vycházky, výlety, dovolené, návštěvy příbuzných. Hlavním specifikem při trávení volného času u mentálně postižených dětí i dospělých je ta skutečnost, že ve většině případů je nutný dozor i v jejich dospělosti. Zdravé děti se časem naučí trávit svůj volný čas samy, jsou schopny si samy dojít do školy, do kroužku nebo třeba za kamarády. Mentálně postižení ale potřebují stále nějaký doprovod a dohled a to i v dospělosti. To znamená, že tito lidé jsou odkázáni především na svoji rodinu. Rodina určuje mentálně postiženým jedincům, jak budou trávit svůj volný čas. Bohužel často leží tato zátěž pouze na rodičích. Děti a mládež s postižením potřebují příležitost k možnostem rekreačních a oddychových činností sdílených s ostatními, nepostiženými lidmi stejného věku. Rodiče a děti si vždy byli vědomi důležitosti společných činností. Spontánní hra a přátelství s dětmi ze sousedství jsou často nejmilejší zkušeností pro nás všechny, bez ohledu na naše možnosti. Organizované aktivity jsou další důležitá zkušenost pro děti. Až příliš často se děti s postižením nedostanou k organizovaným činnostem společně s nepostiženými dětmi stejného věku. Často potřebná organizační pomoc není k dispozici, dokud ji nezajistí vlastní rodič. Přátelství jsou pro šťastný život nutná. Z toho důvodu musí integrace zahrnovat jak sociální, tak fyzický rozměr. Rekreace a aktivity ve volném čase přináší lidem potěšení, uvolnění a sekávání s lidmi stejných zájmů, kteří se mohou státi přáteli. Ideálním řešením je, pokud jsou rodiče v kontaktu s dalšími lidmi, které spojuje stejný problém nebo jsou například členy nějakého sdružení. Tato sdružení pořádají pro své členy různé akce, velmi se osvědčily několikadenní tábory a to z několika důvodů. V první řadě si to děti užívají, poznávají nové kamarády, jak postižené, tak nepostižené. Jedním z nejdůležitějších pozitiv těchto táborů je to, že rodiče si mohou na pár dní odpočinout od fyzicky i psychicky náročné péče o své milované děti a mají možnost alespoň trochu zregenerovat své síly. 26

27 Aby se podpořila integrace, musí někdo zajistit dítěti pomoc při styku s ostatními dětmi a tvořit příležitosti k vypěstování přátelských vztahů. Je mnoho cest, jak toho dosáhnout. Podpora a služby, které lidé s mentálním postižením potřebují, by jim měly být poskytovány v prostředí z nějž vyšly, tam, kde žijí, studují, pracují, mezi lidmi bez postižení. Zatím je v ČR nejznámější a nejrozšířenější Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Toto Sdružení pořádá různé rehabilitační rekreační akce, různé formy turistiky, prázdninové letní i zimní rekreační pobyty s vhodnou pohybovou náplní i jiné jednorázové či celoročně probíhající akce. Rozdíly v mentální úrovni jednotlivců s mentální retardací jsou ve skutečnosti větší než rozdíly mezi nepostiženou populací. Jako osoby s mentálním postižením jsou označováni lidé s lehkou mentální retardací, z nichž mnozí dokončí školu, vyučí se učebnímu oboru a nezřídka si založí i vlastní rodinu. Na druhé straně tohoto spektra jsou lidé s hlubokým postižením, kteří jsou prakticky odkázáni na cizí pomoc. Nejsou schopni se sami najíst, jsou inkontinentní, nejsou schopni samostatného pohybu ani komunikace s okolím. Mezi těmito krajními skupinami leží celá řada variant, v nichž každý jednotlivý člověk je v něčem odlišný Nové trendy ve využívání volného času V mnoha zemích se nyní hledají nové, zcela netradiční formy práce s lidmi s těžkým a hlubokým postižením, které vycházejí z jejich možností, schopností a snaží se respektovat jejich zájmy. Dnes už se téměř běžně i při využívání volného času mentálně postižených používají terapie jako jsou: Ergoterapie je v podstatě léčba prací. Je to libovolná, pro klienta vhodně zvolená tělesná nebo duševní činnost, která je vykonávána pod lékařskou supervizí, má léčebnou hodnotu, napomáhá návratu nebo náhradě ztracených funkcí, zabraňuje zhoršení a umožňuje zlepšení celkového stavu klienta. Ergoterapie využívá nejen práci v užším smyslu slova, ale také jakoukoliv pro klienta smysluplnou činnost, přičemž působí jako prvek léčebný a zároveň jako prvek resocializační. Při správném vedení je i vhodnou formou psychoterapie. 25 Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str

28 Canisterapie je terapie, která využívá psů k léčebným účelům. Je to metoda, při které se využívá kontaktu se psem, má vliv na psychomotorický vývoj jedinců zdravých i jedinců se speciálními potřebami, a to všech věkových kategorií. Pes se stává jejich dobrým kamarádem, který tím, že jejich lásku oplácí svou, uspokojuje jejich citové potřeby, pomáhá rozvíjet sociální vztahy, adaptivní a sociální chování, tj. ovlivňuje oblast sociálně emoční. Některé děti těžko navazují oční kontakt a vnímají hlavně hmatem. Na psovi mohou poznávat části těla, že pes má příjemnou srst a hřeje, drápky, které jsou ostré, čenich, který je studený a vlhký, že pes dýchá. Pomocí psa ovlivňujeme oblast kognitivní (poznávací), která zpracovává informace přijímané smysly. Felinoterapie využívání koček k léčebným účelům. Tato terapie je méně častá a méně rozvinutá než canisterapie. Hipoterapie je metoda pohybové léčby a podpůrná rehabilitace, která využívá hybné fyziologické impulsy koně ke koordinaci motoriky pacienta spolu s dalšími psychologickými dopady, které vznikají při komunikaci pacienta s trenérem a pacienta s koněm. Účelem je vnímání pohybu koně, později vzniká psychický vztah mezi pacientem a koněm. Pacientovo sebevědomí se zvyšuje a pacient se aktivně podílí na terapii. Při hipoterapii je velmi důležitá stimulace a zapojení všech svalů pacienta při trojrozměrném pohybu koně v kroku. Hipoterapie je aplikována u dětí jak s tělesným, tak i s mentálním či kombinovaným postižením. Speciální cviky prováděné na koni jsou zaměřeny na podporu správného držení těla a koordinaci pohybu. Dále k těmto terapiím patří dramaterapie, arteterapie nebo muzikoterapie viz. kapitola č. 7 Jednou z dalších těchto netradičních forem práce s mentálně postiženými lidmi, podle níž se již začíná pracovat i v některých našich zařízeních, je tzv. SNOEZELEN (českém jazyce nemáme zatím pro tuto formu práce s lidmi s nejtěžším postižením odpovídající vhodný ekvivalent). Snoezelen je zvláštní nabídkou k využití času pro nejtíže postižené lidi, které jen velmi málo využívají jiné aktivity a nemohou chodit ani do školy, ani do práce, nýbrž tráví převážnou část svého života na pokoji, kde jsou ubytováni. Umožňuje jim vyjít z jejich běžného prostředí a přejít do jiných prostor, kde mohou získat zcela jiné nové zkušenosti. Právě u této skupiny postižených lidí se 28

29 vychází z toho, že při vnímání a poznávání svého okolí jsou odkázáni na primární smyslové vjemy a odpovídající doprovodné pocity a pohyby ty však v běžném životě nemohou být často správně prožity a zpracovány. 26 Cesty k rozvíjení a humanizaci lidí s těžkým a hlubokým mentálním postižení se pomalu začínají otevírat. Nacházejí se nové metody nonverbální komunikace založené na bazálním tělesném kontaktu s postiženým člověkem. Rozvíjejí se i technické prostředky, které usnadňují osobám s nejtěžšími formami postižení jejich životní situaci a stimulují jejich další rozvoj, jako vertikalizační pomůcky a různé vozíky, chodítka a další prostředky sloužící k rozvoji alternativní komunikace, pomocí níž by bylo možno tyto děti, mladistvé i dospělé dále vzdělávat. 26 Švarcová, I.: Mentální retardace. Praha: Portál 2001, str

30 5 SYSTÉM VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Hlavní a nejúčinnější terapií mentální retardace je učení. zkušenost mnoha speciálních pedagogů Velké změny v péči o osoby s mentálním postižením nastaly po roce 1989 zejména v systému výchovy a vzdělávání. Především byl zrušen státní monopol na školství a začaly vznikat soukromé a církevní školy. Zásadně se změnily osnovy a začaly se užívat i alternativní učebnice a výchovné metody. Výchovně vzdělávací soustava ČR zahrnuje i speciální školy pro děti se zdravotním postižením. Výuka v těchto zařízeních probíhá pomaleji, s menším počtem žáků na učitele a s možnosti prodloužení školní docházky. Ke zkvalitnění vzdělávání žáků s mentálním postižením je nutné upravit vzdělávací podmínky jako jsou: snížené počty žáků ve třídách, vhodně upravené prostředí, speciální učební metody, výběr učiva odpovídající úrovni rozumových schopností žáků, učitele se speciálně pedagogickou kvalifikací, speciální zařízení a kompenzační pomůcky v závislosti na potřebách žáků a závažnosti jejich postižení, učebnice, které odpovídají úrovni rozumových schopností žáků, Výchovu a vzdělávání lidí s mentálním postižením chápeme jako celoživotní proces a to platí i pro nepostižené jedince. Výchova začíná od narození a probíhá po celý život. Základy výchovy a vzdělávání spočívají v rodině. U postiženého dítěte je ale všechno mnohem náročnější a je zapotřebí dostatek trpělivosti, času a porozumění. Každý rodič, který vychovává takové dítě může propadnout pocitům neúspěšnosti a bezradnosti. Výchova je hlavním prostředkem procesu socializace. V současné době se upřednostňují nové postoje. Podle této koncepce by měla být ve všech případech, kdy je to možné, zabezpečena výchova a vzdělávání postižených dětí se zdravými vrstevníky v běžných školách. Těm dětem, pro něž takový způsob vzdělávání není vhodný, je určeno speciální školství. 27 Současná legislativa nedovoluje plnou integraci žáků s mentálním postižením v období povinného vzdělávání, ale přesto jsou snahy o řešení této situace formou experimentálního ověřování individuální integrace žáků s mentálním postižením do základní školy. Mimo této možnosti se doporučuje 27 Michalík, J.: Školská integrace dětí s postižením. Olomouc: Univerzita Palackého 1999, str

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

Děti s nižší úrovní rozumových schopností. PhDr. Jarmila Burešová

Děti s nižší úrovní rozumových schopností. PhDr. Jarmila Burešová Děti s nižší úrovní rozumových schopností PhDr. Jarmila Burešová Úroveň rozumových schopností Mentální (intelektové) postižení Podstatné omezení O v intelektových schopnostech O v adaptivním chování (vyjádřeném

Více

Raná péče / intervence

Raná péče / intervence Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Metodické setkání zástupců škol KIPR

Metodické setkání zástupců škol KIPR Metodické setkání zástupců škol Novela vyhlášky č.27/2016sb., Novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.,-č.1 A) tzv. letní novela - platnost od září, některá ustanovení platnost od 1. 9. a od 1.12. 2017 10-PLPP 13

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50

Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Lehká mentální retardace U jedinců s LMP se hlavní problémy projeví až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG ŠKOLA JE KOMPLEXEM PLNĚ BEZBARIÉROVÝCH OBJEKTŮ A ZAŘÍZENÍ S VYBAVENÍM PRO TEORETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ,

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk. Maturitní okruhy - Sociální politika a služby

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk. Maturitní okruhy - Sociální politika a služby Maturitní okruhy - Sociální politika a služby Sociální politika Chudoba a sociální vyloučení Zdravotní politika Vzdělávací politika Sociální služby Sociální pracovník Sociální práce u seniorů Senior v

Více

DOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA

DOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA DOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA Dobrý den, chtěla bych Vás tímto požádat o spolupráci při vypracovávání mé diplomové práce zabývající se skupinovou integrací žáků se specifickými vývojovými poruchami chování

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Výkonové vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Výkonové vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Výkonové vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického portálu

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Základní škola ŠKOLAMYŠL

Základní škola ŠKOLAMYŠL Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01 Litomyšl místo poskytování vzdělávání a školských služeb Smetanovo náměstí 15, Litomyšl - Město 570 01 KONCEPCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ Školní

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Volnočasové aktivity dospělých

Volnočasové aktivity dospělých Volnočasové aktivity dospělých Zájmové vzdělávání (sociokulturní vzdělávání) je řazeno do tzv. Dalšího vzdělávání dospělých tvoří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů, uspokojuje

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)

Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Žáci s PAS Poruchy autistického spektra jsou V MKN 10 (F.84) označeny jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy Dětský autismus, atypický

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým

Více

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Chůva. Pomůcka pro práci s šablonovými projekty pro mateřské školy. Dr. Milady Horákové 447/60, Liberec VII-Horní Růžodol, Liberec

Chůva. Pomůcka pro práci s šablonovými projekty pro mateřské školy. Dr. Milady Horákové 447/60, Liberec VII-Horní Růžodol, Liberec Chůva Pomůcka pro práci s šablonovými projekty pro mateřské školy Tento dokument zpracovali naši odborníci jako pomoc vedoucím a projektovým pracovníkům mateřských škol pro administraci šablonových projektů

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program ZŠ Semín 102, Přelouč 535 01 IČO: 70988838 Tel. 466 932 207 Prevence sociálně patologických jevů na základní škole zahrnuje především předcházení problémům s návykovými látkami

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Hledáme náhradní rodiče - pěstouny

Hledáme náhradní rodiče - pěstouny Hledáme náhradní rodiče - pěstouny Hledáme lidi, kterým záleží na osudu ohrožených dětí, které vyrůstají bez lásky a bezpečí, jejichž počet v posledních letech roste jako důsledek krize rodiny a tradičních

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala : PhDr.

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více