MANAGEMENT VE VS. Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D.

Transkript

1 MANAGEMENT VE VS Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D.

2 Struktura přednášek Cíl kurzu STRUKTURA KURZU Obecné principy managementu, vymezení základních pojmů Vývoj teorií managementu Moderní managerské metody Plánování Rozhodování ve veřejné správě Kvalita řízení (CAF, Benchmarking, BSC) Personální management ve veřejné správě Projektový management - řízení projektů ve veřejné správě Krizový management ve veřejné správě Marketing ve veřejném sektoru E-governement Kontrola ve veřejné správě Komparace systémů VS v zemích EU Postavení státních zaměstnanců 2

3 Zdroje studia Philip Kotler, Marketing, Management Glen Wright, Juraj Nemec, Management veřejné správy: teorie a praxe zkušenosti z transformace veřejné správy ze zemí střední a východní Evropy LACINA, Karel. Evropská veřejná správa. Praha: VŠFS, KALA, T. a Karel LACINA. Management malé obce: rozvoj a fungování místních a regionálních správ a samospráv. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, LAHA, Jaroslav. Personální management (N_PM). Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2012 Další materiály is.vsfs.cz 3

4 Požadavky na zakončení kurzu Přednášky, semináře Zápočet, požadavky na vystoupení Závěrečná zkouška KH 4

5 Management ve VS Jak rozumíme termínu management? 5

6 Základní terminologie Management řízení To manage, ménagement, manus ruka (lat. ruční ovládání koní) Umění řízení ovládání nějaké věci, procesu, společnosti (obráběcí stroj x společnost) usměrňování procesů nebo činností, které probíhají v určitém dynamickém (schopném změny) souboru vzájemně nějak spojených prvků SPOLEČENSKÁ DIMENZE Dosahování cílů prostřednictvím lidí ve formálně organizovaných skupinách Prostřednictvím skupiny a organizace dosáhneme toho, čeho bychom jinak nedosáhli Proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cíl Koordinace individuálního úsilí - lidé, kteří řídí tyto skupiny : řídící činnost = management (moderní přístupy inovativních firem k managementu) 6

7 Diferencovaná pojetí MNG jako nástroj optimalizace lidských zdrojů informačních zdrojů materiálových zdrojů finančních zdrojů jako systém institucí a řídících pracovníků vazeb, vztahů a kompetencí jako mechanizmus postupy, nástroje a metodiky umožňující splnění plánovaných úkolů je možné ho popsat MANAGEMENT je z hlediska velkých celků ekvivalentní pojmu řízení základní funkce plánování organizování vedení personalistika kontrola 7

8 základní FUNKCE ŘÍZENÍ doplňkové plánování zabývá se stanovováním cílů a rozhodujících úkolů, které promítá do plánovacích dokumentů organizování zabezpečuje implementaci cílů a úloh stanovených plány do praxe a pomocí nich dosahuje konkrétní výsledky (výrobky, služby, činnosti,...) kontrolování hodnocení úrovně splnění plánovaných úkolů a schválených cílů, metody rozhodování cíle a plány jsou připravovány variantně a na základě jejich komplexního posouzení je vybírána optimální varianta regulování implementace cílů a plánů do praxe se provádí na základě posouzení konkrétní situace a respektování změn (podmínky, čas, zdroje...) koordinace funkce řízení jsou slaďovány v prostoru a čase tak, aby byly plněny rozhodující úkoly a aby byl systém co nejhospodárnější a nejvýkonnější 8

9 Funkce řízení Motivace lidé se budou chovat tak, jak potřebujeme pro dosažení cílů Motivace junior/senior zaměstnanců, střední věk Motivace je důležitá pro všechny fáze managementu Nadhodnota žádoucí cíl managerů Proto musí manažeři vytvářet takové prostředí: aby lidé mohli dosáhnout skupinových cílů při minimální spotřebě času, peněz, materiálů také minimální osobní nespokojenosti, tedy s minimální spotřebou zdrojů nebo v rámci omezených disponibilních zdrojů 9

10 Motivace jsou součást řízení Motivace psychologický proces, který aktivuje naše chování a dává mu účel a směr interní hnací síla ženoucí nás k uspokojení našich nenaplněných potřeb, i k naplnění cílů organizace vnitřní stav člověka - ovlivňuje chování člověka důvod něco dělat Pracovní motivace je schopnost vedoucího vyvolat u podřízených smysl pro osobní prospěch v souladu se záměry úřadu Vytvoření takového vnitřního pocitu, kdy dotyčný chce určitou činnost dělat 10

11 Typy motivace Vnitřní Vychází z práce samé, pokud lidé cítí, že práce, kterou vykonávají, je vnitřně zajímavá, podnětná a důležitá, obsahuje pravomoc a odpovědnost, autonomii, příležitost využívat a rozvíjet dovednosti, schopnosti a příležitost k růstu a postupu v hierarchii pracovních funkcí Potřeba seberealizace Jaké jsou důvody pro vstup do státní služby nebo samosprávy? Vnější Co se dělá pro lidi, abychom je motivovali Odměny (zvýšení platu, uznání, pochvala nebo povýšení, tresty jako např. disciplinární řízení, odepření platu nebo kritika) Zaměstnanecké výhody Možnost dalšího rozvoje, vzdělávání, odborné stáže Pracovní podmínky Jistota zaměstnání, perspektiva organizace VS: plat (dán zákonem platové třídy)), osobní příplatek, příplatek za vedení, příspěvek na stravování, penzijní připojištění, rekreace, společenské a kulturní akce 11

12 Typ motivátoru MěÚ Litomyšl MěÚ Polička Osobní příplatek Příplatek za vedení Odměny Navrhuje vedoucí odboru, schvaluje tajemník Dán stupněm řízení a počtem podřízených, výši schvaluje tajemník Navrhuje tajemník na základě podkladů vedoucích odborů, schvaluje starosta Určuje vedoucí odboru na základě přidělené částky tajemníkem Dán stupněm řízení a počtem podřízených, výši schvaluje tajemník Tajemník rozdělí částky na dané odbory, vedoucí odboru rozdělí na jednotlivé podřízené Dar při - dovršení 50 let věku Kč / Kč* Kč - dovršení 55 let věku Kč / Kč* Kč - dovršení 60 let věku Kč / Kč* Kč - odchodu na starobní důchod Kč Kč Deset bezpříspěvkových odběrů krve Kč - Příspěvek na stravování 11 Kč/den 20 Kč/den Příspěvek na penzijní připojištění 300 Kč/měsíc 300 Kč/měsíc Příspěvek na rehabilitaci, rekondiční lázeňský pobyt do Kč/rok* - Příspěvek na rekreaci do Kč/rok - Půjčka na bytové účely do Kč/rok do Kč/rok* - Půjčka při finanční tísni do Kč/rok - Půjčka na stavební úpravy nebo koupi rodinného domu do Kč - * platí pro zaměstnance městských lesů 12

13 13

14 Časté demotivační faktory Tolerance nízké zaměstnanců výkonnosti kolegů a dalších Nespravedlivé hodnocení Důvěra v organizaci a její informování ze strany vedení) vedení (pravdivé Nesoulad mezi hodnotami deklarovanými v normách či kodexech organizací VS a skutečnými projevy, se kterými se zaměstnanci ve své každodenní praxi setkávají Často se měnící cíle organizace, nejasné a často se měnící úkoly Zanedbávání zaměstnanci zpětné vazby mezi vedením a Vytváření zbytečných pracovních pravidel a omezení Pesimističtí manažeři 14

15 mnohostranná tvořivá činnost řídícího subjektu stanovení cílů, ovlivnění metod, prostředků a fungování řízených prvků tak, aby systém optimálně plnil určené funkce a dosahoval stanovené cíle v určeném čase a kvalitě proces plnění cílů prostřednictvím jiných v turbulentním prostředí funkce vytýčení cílů realizace cílů hodnocení úrovně splnění cílů ŘÍZENÍ ZÁKLADNÍ FUNKCE plánování organizování kontrola DOPLŇKOVÉ FUNKCE rozhodování regulace koordinace 15

16 16

17 Vnější prostředí Ekonomické : kapitál (stroje, budovy, zásoby zboží, kancelářská zařízení, nástroje a hotovost), pracovní síly, ceny, zákazníci Politické : stabilita, legislativa, daňová politika, instituce Technologické (veškeré znalosti o tom, jak věci dělat), vyšší produktivita, vyšší životní úroveň Sociální, kulturní Etické: soubor uznávaných a realizovaných standardů v chování 17

18 CHARAKTERISTIKA A ZÁKLADNÍ FORMY SPRÁVY je souhrnem funkcí a mnohostranných činností, kterých cílem je trvalý tvořivý rozvoj a zabezpečeni chodu věcí společného zájmu funkcí správy je volba cílů, organizování, motivace, vedeni a kontrola je významně ovlivňována společensko-politickými aspekty, ale i aspekty sociálními cílem správních procesů je i vysvětlování přijatých rozhodnutí, motivování a mobilizování lidí, navozování atmosféry spolupráce SPRÁVA VEŘEJNÁ hlavní rozdíly SOUKROMÁ právní vázanost nositele správy cíle, které mají být výkonem správy dosaženy 18

19 Management ve veřejné správě (public management) Presentováno jako novinka, ale s postupy a technikami managementu se pracovalo již ve starověké veřejné správě Max Weber: sociologie, byrokracie, dělba moci, protestantská etika a ekonomie Ideální (ryzí) stát 6 základních principů řízení ve VS: Princip vymezení ǔŕedních kompetencí upravených zákony a správními nařízeními Jednoznačná hierarchie pravomocí Moderní úřadování - spisy Odborné vzdělání Pracovní síla úředníka Obecná, pevná, kompletně naučitelná pravidla 19

20 Současné změny v řízení ve veřejné správě Byrokratické (administrativní úřednické) pojetí VS se v moderním státě postupně mění uvolňováním přísného právního rámce na pojetí veřejné správy jako cílově orientované řízení veřejných úkolů obdobně jako je tomu u výrobního sektoru Weberovské pojetí VS ---- vládnutí přechodu od administrativního pojetí veřejné správy na cílově orientované řízení veřejných úkolů Změna technik a postupů řízení! DŮVODY (ekonomické, finanční, politické, sociální, technologické) 20

21 Moderní management VS Inspirace podnikatelská sféra, efektivní a racionální Využití technik PS: zvyšování efektivity a hospodárnosti výkonu správní činnosti a k odbyrokratizování veřejné správy Posilování efektivity veřejného sektoru: reforma VS + reforma technologie výkonu veřejné --- procesní postupy v organizacích veřejné správy Moderní management ve VS: ucelený soubor aktivit, jejichž realizace v praxi napomáhá kvalitnímu chodu organizace a dosahování jejích cílů 21

22 Koncept NPM New Public Management (NPM), Nové řízení ve veřejném sektoru Teoretický model manažerializace veřejného sektoru - cíl: snižování byrokratické zátěže zavádění tržních principů do poskytování veřejných služeb Zapojení tržních principů do produkce veřejných služeb a statků. TQM, řízení jakosti v organizaci 22

23 Hlavní zásady NPM Vláda umí rychle a dynamicky reagovat na konkrétní problémy a výzvy, je aktivním nositelem změn v území. Důraz na cíle a dosahování těchto cílů, odklon od jasně definovaných postupů a pravidel, jak mají být veřejné služby a statky zajišťovány. Komunitní přístupy k rozhodování, ne poskytování služeb, ale řízení změn v území (zapojení se do produkce v daném území). Konkurenceschopná vláda, aktivní přístup k tvorbě konkurenceschopnosti. Na výsledky orientované řízení: orientace metod a postupů na výsledky využití veřejných prostředků, ne na vstupy. Řízení ve veřejném sektoru je orientované na zákazníka: zabezpečování veřejných statků a služeb by mělo vycházet z potřeb klientů a ne z byrokraticky nastavených pravidel (veřejné služby patří veřejnosti). Řízení ve veřejném sektoru má přejmout prvky podnikatelského myšlení ve smyslu dosahování cílů, raději finance získávat než je utrácet, podpora zvyšování plateb za poskytování veřejných služeb po vzoru soukromého sektoru (v praxi nejméně využitý princip, který de facto odporuje základní povaze a cílům veřejného sektoru). V řízení veřejných služeb a statků je důraz kladen na prevenci a předcházení negativních jevů než na jejich řešení. Decentralizace vlády: přechod od hierarchických modelů a vztahů k participaci 23

24 Aplikace v jednotlivých zemích Různý rozsah a intenzita využití koncepce NPM Kritika modelů (důraz na ekonomiku) Využité pro VFI, strategické plánování, finanční management, LZ, kontrola Anglosaské modely VS Napoleonský model, středoevropský model správy, ČR Německo, Neues Steuerungsmodell (regionální plánování, efektivita veřejných zdrojů, transparentnost VS, rozvoj širokého partnerství při aplikaci jednotlivých nových postupů), Komunální úřad pro správní management 24

25 Vztah VS - občan NPM: orientace na zákazníka, produkt, náklady a dopad veřejných služeb a realizace veřejného zájmu: občan ve středu zájmu Vztah odpovědnosti mezi státem a občany /soukromý sektor NPM: Nový kontext tvorby veřejné politiky a implementace rozhodnutí v praktické veřejné politice Jedním z principů je i právo na dobrou správu (od governement ke governance) Rozhodování a řízení ve veřejné správě nebude založeno pouze na tradičních byrokratických a málo flexibilních hierarchických pravidlech a normách (vrchnostenská správa) neumožní dostatečně rychle reagovat na vnější změny 25

26 Princip governance Rozvíjet více metod vládnutí: otevření identifikace, řízení i produkce veřejných služeb a statků spolupracujícím subjektům a partnerům ze soukromého i občanského sektoru Systémová změna řízení ve veřejném sektoru založená na odklonu od dominantně hierarchického a byrokratického způsobu řízení ve veřejném sektoru ke kooperativnímu modelu založenému na systematickém vytváření a rozvíjení vzájemných vztahů mezi veřejným, soukromým i občanským sektorem 26

27 27

28 Princip governance Každý občan má právo na to, aby jeho záležitosti byly vyřízeny institucemi a orgány VS nestranně, spravedlivě, v přiměřené lhůtě. Toto právo zahrnuje (součást ESP): právo občana být slyšen dříve, než je přijato správní opatření s případnými nepříznivými důsledky, právo mít přístup ke spisu ve vlastní věci při dodržení oprávněných požadavků důvěrnosti a profesního i obchodního tajemství, povinnost úřadů odůvodnit rozhodnutí. 28

29 Zásady (dobrého) vládnutí Zákonnost Rovnoprávnost Nestrannost Proporcionalita Právní jistota Respekt soukromí Občanská participace Etické standardy výkonu veřejných funkcí (postupy správních orgánů, chování úředníků) 29

30 Bílá kniha dobrého vládnutí 1. Otevřenost 2. Zúčastněnost 3. Odpovědnost 4. Účinnost 5. Soudržnost

31 Výhody vládnutí z hlediska veřejného zájmu a VEP (Good) Governance otevřenější a průhlednější rozhodování občan/další subjekty jako součást rozhodovacího procesu spoluzodpovědnost za rozhodnutí Community building nové vazby mezi aktéry polidštění rozhodovacích procesů Kvalitnější rozhodovací proces generují se nové nápady odhalení skrytých problémů učení se od druhých Veřejné rozhodování je efektivnější hledání kompromisních řešení veřejná podpora pro dané rozhodnutí vyšší kontrola Růst důvěry v demokratický systém participace posiluje reprezentativní demokracii 31

32 Nevýhody Vládnutí Nahrazení reprezentativní demokracie občané vykonávají veřejnou kontrolu politici plní svůj mandát a zastupují občany občané mají možnost nedat politikům svůj hlas Veřejná autorita rozhoduje promyšleně občané jsou laici rozhodují ad hoc (bez promyšlené koncepce) riziko nahrazení politické odpovědnosti Zneužití nátlakovými skupinami kdo jsou aktivisté, NNO; za koho vystupují ohrožení procesu věčnými stěžovateli a oponenty Rozhodovací proces je delší a nákladnější Někde není participace možná vůbec např. řešení krizových situací, obrana a bezpečnost... 32

33 Silná politická podpora (strategickému) vládnutí. Silná a stabilní vláda, nepřetížená řešením operativních úkolů a disponující administrativní kapacitou schopnou účinně realizovat strategická rozhodnutí. Občanská i odborná veřejnost jsou si vědomy významu strategického vládnutí a účastní se jej. Existence poznávacích kapacit orientovaných na zkoumání budoucnosti. Existence špičkového mozkového centra pro strategické vládnutí na úrovni vlády Podmínky zavádění konceptu vládnutí 33

34 vůle politické elity (pseudoliberální přístupy k vizím, strategiím, plánování sociální inženýrství, volná rula trhu) Příhodná institucionální platforma Angažovanost občanské i odborné veřejnosti Dosažení široké shody všech relevantních aktérů Profesionální poradní útvary (politici, vysocí správní představitelé) Odhad globálních důsledků politik metody hodnocení dosahování veřejného zájmu Předpoklady vládnutí v praxi 34

35 Veřejné rozpočty Posilování kontrolní funkce NKU Politická odpovědnost Zákon o státních úřednících Podpora NO Boj proti korupci Evropská unie (eurofondy) Základní projekty v ČR 35

36 ROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY funkční hledisko státní činnost charakteru nařizovacího a výkonného nestátní činnost veřejnoprávní instituce podléhající státnímu dozoru samosprávní činnost územní a zájmové samosprávy VEŘEJNÁ SPRÁVA projev výkonné moci ve státě a správa věcí veřejných institucionální hledisko státní orgány ústřední orgány státní správy, místní orgány státní správy veřejnoprávní subjekty samosprávné (územní samospráva, zájmová sdružení profesní a volná) a nesamosprávné (televize, rozhlas) 36

37 Veřejná správa Funkční (materiální) POJETÍ chápe veřejnou správu jako činnost státních nebo jiných orgánů veřejné moci nebo subjektů, kterým byl výkon veřejné správy propůjčen pro plnění úkolů označovaných jako veřejné. Institucionální POJETÍ je systém organizační struktury veřejné správy. Jde o soustavu správních úřadů, orgánů územní či zájmové samosprávy a jiných vykonavatelů veřejné správy. 37

38 Public management funkční vyjadřuje výkon činností spojených s řízením a kontrolou institucionální (organizační) vyjadřuje orgány, které vykonávají manažerské funkce personální péče a řízení agendy související s okruhem osob, které participují na rozhodování a chodu organizace 38

39 Současné výzvy NPM, přechod od hierarchie VS-y k flexibilním strukturám reakce na změny, sdílení odpovědnosti, informatizace Privatizace a delegace služeb Budou vlády schopné řešit konflikty? Privatizace x deregulace x centralizace? Nedostatečná koordinace mezi jednotlivými resorty (cílené programování, horizontální řídící struktury) Dominance liberálních přístupů: liberalizace trhu oslabování administrativního institucionálního rámce oslabení pilířů sociální soudržnosti (komunitní plánování, rozvoj občanských forem řešení sociální inkluze) 39

40 Současné modernizační tendence Profesionalizace úředníků kvalifikace, trénink, nestrannost Slaďování profesních hodnot a organizačních zájmů Slaďování stranické a resortní loajalilty (kolaice a veřejnoprávní odpovědnost, posílení sociálních jistot úředníků Kariérní výkon státní služby Sítové propojení a komunikační přístupnost orgánů elektronické vyplňování formulářů Klientská vlídnost spr. postupů, egovernement Strategická rozvoj organizačně správní struktury 40

41 Hodnocení veřejného managementu Schopnost vlády efektivně formulovat, realizovat a PREZENTOVAT vhodné politiky Schopnost státní správy a samosprávy realizovat dané politiky Respekt občanů a státu k institucím, které určují jejich vzájemné ekonomické a sociální vztahy Hodnocení kvality VS - Governance Matters (SB): demokracie a politická stabilita, výkonnost vlády a regulační kvalita, právní řád, kontrola korupce 41

42 Ukazatelé kvality správy GM1 Demokracie GM2 Politická stabilita GM3 Efektivita vlády GM4 Regulační zátěž GM5 Právní řád GM6 Kontrola korupce. 42