Workshop Následná, dlouhodobá a paliativní péče

Transkript

1 Workshop Následná, dlouhodobá a paliativní péče Zhodnocení současné situace a plánování nových strategií Ministerstvo zdravotnictví Alena Šteflová Kancelář WHO v ČR

2 Stárnutí a zdraví v globálním kontextu Svět stárne rychle Počet lidí starších 60 let v poměru k celkovému počtu světového obyvatelstva se zvýší z 11% v roce 2006 na 22% do roku 2050 V této době bude poprvé v lidských dějinách ve světové populaci více seniorů než dětí (do 14 r.) Rozvojové země stárnou mnohem rychleji než rozvinuté země: do padesáti let bude více než 80% seniorů žít v rozvojových zemích, zatímco v roce 2005 to bylo 60%. Fenomén stárnutí je problémem i České republiky.

3

4

5 Stárnutí úspěch nebo břemeno? Stárnutí světové populace je úspěchem politik veřejného zdravotnictví, sociálního a ekonomického rozvoje (Gro Harlem Brundtland, GR WHO, 1999)

6 Globální stárnutí Znamená: 1. Zvýšené sociální a ekonomické požadavky ve všech zemích 2. Nevyhnutelnost přijímat reformy a reorganizovat sociální a zdravotnický systém, přizpůsobený starším občanům 3. Využít smysluplně potenciál starších lidí je úlohou každé společnosti 4. Vytvářet podmínky tzv. Aktivního stárnutí (WHO) kvalita života ( co nejméně nemocí, nezávislost/soběstačnost,aktivní přístup k životu) Hovoříme o zdravém, aktivním a důstojném stárnutí Health for All: přidávat roky životu ale zároveň také život létům

7 Zdroj: HFA WHO O kvalitě prožitého života vypovídá ukazatel délky života prožitého ve zdraví Healthy Life Years Srovnání vývoje délky života ve zdraví a v nemoci u mužů a žen v ČR a ve Švédsku mezi roky 1962 a 2010 (Zdroj: HFA WHO) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3%

8 Zajímavá zjištění O kvalitě prožitého života více vypovídá ukazatel délky života prožitého ve zdraví, který vyjadřuje, kolik let prožijí lidé bez nemoci a zdravotních omezení ten je pro českou populaci v průměru 62 roků. Průměrný počet let prožitých ve zdraví byl v ČR roce 2010 stejný, jako byl v roce Prodlužování délky života tudíž v ČR spočívá ve zvyšování počtu let prožitých v nemoci Např. ve Švédsku se za stejnou dobu prodloužila doba prožitá ve zdraví v průměru o 9 let a lidé zde prožijí ve zdraví 71 let, což je o 9 roků více, než v ČR. Ačkoli se průměrný věk mužů v ČR za posledních dvacet let zvýšil o 7,5 a žen o 5,5 roku, je přesto úmrtnost naší populace výrazně horší než ve vyspělých evropských státech

9 Zdraví 2020 nová dlouhodobá evropská strategie WHO přijata na 62 Regionálním výboru v září 2012 Stanovuje 4 prioritní oblasti pro politická opatření: 1. Investování do zdraví v průběhu celého životního cyklu a vytváření možností pro posilování zodpovědnosti občanů ke zdraví 2. Řešení největších zdravotních výzev v evropském regionu přenosné a nepřenosné nemoci 3. Posilování zdravotnických systémů, v jejichž centru jsou lidé 4. Vytváření zdravých komunit a podpůrného prostředí pro zdraví občanů

10 Smlouvy WHO s MZ ČR (BCA) od roku 2010 Posílení politiky zdravého stárnutí Úkol:Vypracování metodiky profilů zdraví pro prosazování podpory zdraví na místní úrovni s důrazem na plánování zdravých měst, zdravé stárnutí a řešení potřeb zranitelných skupin (klíčoví partneři: národní síť zdravých měst, instituce veřejného zdraví a obecní úřady) Gestoři a řešitelé: MZ(HH),Národní síť zdravých měst, ÚZIS

11 Zdravotní plány měst Zdravotní politiky krajů

12 Kapitola o podpoře zdraví seniorů v aktualizovaném Manuálu pro zdravotní plán města (červen 2009) Základní témata stárnutí ve městě: život v domácím prostředí aktivní stárnutí bezpečí seniorů příznivé prostředí pro seniory dostupnost služeb pro seniory Indikátory zdravého a aktivního stárnutí: Základní sada (zdravotní stav seniorů) vychází z indikátorů pro ostatní skupiny obyvatel přitom zohledňuje specifika seniorů Doplňková sada (komunikační modely) postihuje širší téma prostředí příznivého pro seniory více odpovídá indikátorům WHO

13 Dobrá praxe Zdravých měst v oblasti zdravého stárnutí a péče o seniory Namátkový výběr aktivit ve městech: Sportovní hry seniorů (Mladá Boleslav) Centrum soc. služeb a pomoci (Chrudim) Komunitní aktivity seniorů (Poděbrady) Den seniorů (Vsetín)

14 Zdravá města, obce, regiony v ČR členů NSZM (města, kraje, mikroreg., MAS, obce)

15 [ 1500 inspirací z ČR i zahraničí, týdně nové ]

16 [ podle knihy WHO, naplněno ukázkami z Česka ]

17

18 Strategy and action plan for healthy ageing in Europe

19 Strategie a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě Rezoluce přijatá na 62 RC 2012, na Maltě a její priority: 1. Podpora pohybové aktivitě 2. Prevence pádů 3. Vakcinace starší populace a prevence infekčních onemocnění v ZZ 4. Veřejná podpora neformálních forem péče důraz na domácí péči a sebepéči 5. Budování kapacit v geriatrii a gerontologii pracovní síly pro zdravotní a sociální péči 6. Prevence sociální isolace a sociálního vyčlenění 7. Prevence špatného zacházení ( maltreatment) 8. Kvalita péče poskytovaná starým občanům, dlouhodobá péče se zvláštním zaměřením na péči v demenci a paliativní péči u dlouhodbě léčených pacientů

20 Spolupráce WHO a ČR na téma stárnutí v rámci projektů BCA Ekonomická analýza dlouhodobé lůžkové a terénní péče Studie zaměřená na popis současného stavu, monitoring a validitu dat a ekonomické parametry poskytování dlouhodobé a následné péče poskytované v lůžkových zařízeních tak mimo lůžková zařízení. Studie se zabývá také nastavením systému a jeho dopady do praxe či srovnáním s vybranými zeměmi evropského regionu. Koordinátoři: Odbor zdravotních služeb MZ ČR Řešitelé: Doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD., Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče (CELLO), UK Praha MUDr. Ing. Petr Fiala PhD, Asociace malých a středních nemocnic 20

21 Budoucí potřeba dlouhodobé péče pro starší občany by měla vycházet z následujících předpokladů a faktorů: Již v roce 2020 budou 4% celkové populace (10,5 mil) osoby starší 80ti let Počty dalších doprovodných onemocnění se budou progresivně zvyšovat s narůstajícím věkem, především ve skupině žen. Systém dostatečně nereflektuje demografický vývoj v současnosti v ČR převládá neuspokojivá situace na rozhraní zdravotní a sociální péče. Problémy jsou legislativní, organizační a ekonomické Celý segment následné péče je podfinancovaný

22 Budoucí potřeba dlouhodobé péče pro starší občany by měla vycházet z následujících předpokladů a faktorů: Vždy snaha o umožnění žít v původním prostředí i před disabilitu samostatně či s dopomocí komunitních zdravotně sociálních služeb Optimální situaci představuje tzv. enabling model, kdy se geriatrický pacient po zvládnutí akutní choroby v nemocnici vrací opět (po rehabilitaci v zdravotnickém zařízení následné péče) do domácího prostředí Disabling model po vyléčení akutního onemocnění se nemocný ocitá v léčebnách dlouhodobě nemocných (většinou již trvale) je nevýhodný jak pro samotného pacienta, tak i pro systém zdravotní péče

23 Spolupráce WHO a ČR na téma stárnutí v rámci projektů BCA Deliverables: Facilitate dialogue in countries on the development of multisectoral policies and plans to foster healthy and active ageing, and to facilitate the provision of longterm, palliative and endoflife care Activities: 1. Follow up activities on the recommendation and results of the study Economic analysis of longterm care from BCA Age Friendly Cities cooperation with NHCN 3. Strengthening of Palliative care as a component of comprehensive care throughout the life course 23

24 Implementace 1. Support to the implementation of the National Action Plan on Ageing by a development of a data set for longterm care facilities and providing of analyses. 2. Determination of the methodology of data collection and data outsourcing, including the preparation of the proposal for a preferred national and international benchmarking. 3. Enlargement of database / web portal with information on providers into longterm care facilities containing data about the, availability and effectiveness of the workplace and selectively accessible to public and professionals. 4. Providing of needs analyses of palliative care in the Czech Republic 5. Implementation report in English and Czech in November 2016.

25 Gestoři a řešitelé: 1. MZ ČR/ OZS 2. ÚZIS 3. Česká gerontologická a geriatrická společnost JEP prim. Ladislav Kabelka 4. CELLO (prof. Iva Holmerová) 5. Asociace malých a středních nemocnic (MUDr. Petr Fiala)

26 Děkuji za pozornost a spolupráci nad projekty BCA