ANALÝZA DOPADŮ ČERPÁNÍ DOTACE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství ANALÝZA DOPADŮ ČERPÁNÍ DOTACE Analysis of subsidy drawing impact Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Milan SEDLÁČEK Autor: Bc. Barbora PLÁŠILOVÁ Brno, duben 2011

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: PLÁŠILOVÁ Barbora Podnikové hospodářství ANALÝZA DOPADŮ ČERPÁNÍ DOTACE Analysis of subsidy drawing impact Zásady pro vypracování Problémová oblast: Evropské fondy nabízejí značné mnoţství finančních prostředků, které je moţno vedle klasických zdrojů pouţít k financování investičního záměru podniku. Čerpání dotace vykazuje jistá specifika, která mohou mít vliv na úspěšnost a efektivitu investice. Tato specifika mají vliv nejen na krátkodobé financování, tzn. zajistit provozní oblast podniku, ale také na dlohodobé financování, které by mělo být v souladu se strategickými cíli podniku a snahou o zvýšení trţní hodnoty firmy, respektive jeho konkurenceschopnosti. Cíl práce: Analýza vlivu čerpání dotace jako nástroje investičního financování v krátkodobém a střednědobém horizontu. Postup práce: V první (teoretické) části budou na základě odborné literatury identifikovány problémové oblasti a nástroje pouţité pro analýzu vztahů mezi temito oblastmi. V druhé (praktické) části budou identifikované problémové oblasti pomocí stanovených postupů zhodnocovány v konkrétním podniku. Pouţité metody: Literární rešerše, deskripce, analýza, syntéza

3 Rozsah grafických prací: (Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Poillot-Peruzzetto, Sylvaine - Luby, Monique - Svoboda, Pavel. Evropské právo a podnik. Praha : Linde, s. ISBN X. Synek, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, xxv, 479 s. ISBN Jindřichovská, Irena - Blaha, Zdenek Sid. Podnikové finance. Vyd. 1. Praha : Management Press, s. ISBN Brealey, Richard A. - Myers, Stewart C. Teorie a praxe firemních financí. Translated by Zdeněk Strnad - Vilém Jungmann - Tomáš Hlaváč. Vyd. 1. Praha : Computer Press, xix, ISBN Sedláček, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera :finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno : Computer Press, s. ISBN Zdroje financování podniku. Edited by Stanislav Mareš. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, s. ISBN X. Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Bc. Barbora Plášilová Název diplomové práce: Analýza dopadů čerpání dotace Název práce v angličtině: Analysis of subsidy drawing impact Katedra: podnikového hospodářství Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Rok obhajoby: 2011 Anotace Diplomová práce pojednává o vlivu čerpání dotací na hospodaření podniku v oblasti vodního hospodářství. První část je zaměřena na dotační programy v oboru vodovodů a kanalizací a na důvody, jeţ vedou podniky k podání ţádosti o dotaci. V návaznosti na to jsou vymezeny metody finanční analýzy vyuţité v další, praktické části práce, v níţ jsou dopady spojené s čerpáním podpory zkoumány v konkrétním podniku. Analýza těchto dopadů je rozdělena do dvou období, v nichţ jsou porovnávány dvě varianty financování s dotacemi a bez dotací. Výsledky z provedených analýz jsou shrnuty v závěru práce, přičemţ důraz je kladen zejména na vliv na výsledek hospodaření podniku a cenu nabízených sluţeb. Annotation The diploma thesis discusses the subsidy drawing impact on the corporation economy in the sphere of water resources management. The first part is focused on subsidy programmes in the field of water supply and sewerage and on the reasons that lead companies to apply for grant. In consequence, there are determined the methods of financial analysis used in the next, practical part which the subsidy drawing impact on a particular company are examined in. The analysis of these impacts is divided into two periods which two variants of financing with and without subsidy are compared in. The results of the performed analysis are summarized in the conclusion with an emphasis on the influence on the operating results and the price of services. Klíčová slova Dotace, vodovody a kanalizace, finanční analýza, úvěr, projekt Keywords Subsidy, water supply and sewerage, financial analysis, credit, project

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Analýza dopadů čerpání dotace vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Milanu Sedláčkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. a panu Ing. Zdeňku Procházkovi, LL.M. za poskytnutí potřebných informací.

7 Obsah Úvod Teoretická část Charakteristika oboru vodovodů a kanalizací Provozní modely Cenová politika Systém dotací v oboru vodovodů a kanalizací Rozpočty krajů Státní rozpočet Fondy Evropské unie Důvody čerpání dotací Analýza ekonomických důsledků čerpání dotací Finanční analýza Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza poměrových ukazatelů Analýza peněţních toků Praktická část Představení společnosti Přehled čerpaných dotací a zvýhodněných úvěrů ( ) Představení analyzovaného projektu Důvody čerpání dotací Analýza ekonomických důsledků - fáze realizace Projektu Zdroje financování Projektu dotační varianta Zdroje financování Projektu bezdotační varianta Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýza rozvahy Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Analýza poměrových ukazatelů Analýza peněţních toků Analýza ekonomických důsledků zařazení majetku do aktiv Rozbor odpisů dlouhodobého hmotného majetku Rozbor nákladových úroků z investičního úvěru Shrnutí Závěr Seznam pouţité literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 90

8 Úvod Podnikům se naskýtají různé moţnosti, jak zajistit financování své činnosti. Jednou z nich je čerpání dotací ze státních, případně z evropských dotačních programů. Ačkoliv se jedná o administrativně poměrně náročnou záleţitost, spousta firem tuto příleţitost vyuţívá, jelikoţ se jedná o prostředky, které by jim nikdo jiný bezúročně neposkytl. Kdyţ podnik o dotace poţádá a po úspěšně zvládnutém procesu se mu podaří peníze získat, musí počítat s tím, ţe to ovlivní různé oblasti jeho činnosti. A právě dopady čerpání dotací jsou tématem mé diplomové práce. Vzhledem k tomu, ţe pracuji ve společnosti, která působí v oboru vodního hospodářství, zaměřím se na analýzu vlivů dotací na podnik, jehoţ předmětem činnosti je výroba a rozvod vody, odvádění a čistění odpadních vod. V teoretické části práce budou nejprve popsány dotační programy v oblasti vodního hospodářství, které mohou podniky čerpat z prostředků kraje, z jednotlivých ministerstev a jejich programů, ze Státního fondu ţivotního prostředí a z evropských zdrojů. Následně budou rozebrány důvody, které vedou podniky k podání ţádosti o dotaci. Přestoţe čerpání dotací ovlivňuje celou řadu činností organizace, zaměřím se v další části práce na oblast ekonomickou. Dopady na tuto oblast podniku jsou analyzovány prostřednictvím metod finanční analýzy, které jsou popsány v poslední kapitole teoretické části práce. Na teoretickou část navazuje část praktická, kde budu zkoumat důvody čerpání dotací a jejich dopady u společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Tento podnik působí v oboru výroby a distribuce pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Kvůli velké finanční náročnosti realizovaných projektů (výstavba nové infrastrukturní sítě a rekonstrukce stávající infrastruktury) je nucen vyuţívat externí zdroje financování. Jedním z nich jsou právě i dotace ze státních, případně z evropských dotačních programů. Pro analýzu jsem zvolila projekt týkající se rekonstrukce a výstavby vodohospodářské infrastruktury, který společnost realizovala v letech 2005 aţ Samotný rozbor dopadů je rozdělen do dvou částí. V první se věnuji období realizace vybraného projektu. Jelikoţ mám pro tyto roky k dispozici reálná data, provedu rozbor majetkové a kapitálové struktury, nákladů a výnosů a cash flow. Ve druhé části se zabývám ovlivněním hospodaření podniku v době, kdy byl vybudovaný majetek zařazen do aktiv společnosti. Zde jsem zvolila pro analýzu především dvě významné oblasti, a to problematiku odpisů a nákladových úroků. Pro vyjádření vlivu dotační podpory je 8

9 v obou etapách skutečná situace srovnána s modelovou situací, kdy by společnost financovala celý projekt pouze prostřednictvím vlastních zdrojů a úvěru. V teoretické části pracuji především s metodou deskripce. Na základě studia odborné literatury a internetových zdrojů popisuji obor vodovodů a kanalizací, systému dotací a důvodů pro podání ţádosti o dotační prostředky. Pro rozbor dopadů čerpání dotací na ekonomiku podniku pouţívám metody finanční analýzy. Prostřednictvím horizontální analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztráty zkoumám vývoj jednotlivých poloţek výkazů v rámci zvoleného období. Pomocí vertikálního rozboru zmíněných výkazů porovnávám majetkovou a kapitálovou strukturu, resp. sloţení nákladů a výnosů v daných letech. Horizontální a vertikální rozbor doplňuji o analýzu poměrových ukazatelů, a to ukazatelů rentability, likvidity, zadluţenosti, aktivity a ukazatelů na bázi peněţních toků. Poznatky z jednotlivých částí analýzy shrnuji prostřednictvím syntézy do dílčích a poté do konečných závěrů. Ve své práci budu hledat odpovědi na otázky: Jak čerpání, resp. nečerpání dotací ovlivňuje majetkovou a kapitálovou strukturu? Jaký dopad budou mít porovnávané způsoby financování na výsledek hospodaření podniku a oblast peněţních toků? A jaký vliv by čerpání dotací mělo na výši odpisů po zařazení majetku do aktiv společnosti? Bude se lišit vývoj cen v závislosti na formě financování výstavby projektu? Se zkoumanými otázkami souvisí i hypotézy, jejichţ pravdivost v práci ověřuji. Předpokládám, ţe v době realizace projektu má na výsledek hospodaření spíše neţ čerpání dotací dopad objem cizích zdrojů financování a měna, ve které jsou prostředky na výstavbu čerpány. Dále jsem stanovila předpoklad, ţe forma financování výstavby projektu má vliv na výši ceny za odvádění a čištění odpadních vod. Ověřením zvolených hypotéz směřuji k naplnění cíle práce. Tím je provést u vybraného podniku analýzu vlivu čerpání dotací na ekonomiku podniku a zjistit, jakým způsobem ovlivňuje čerpání dotací hospodářský výsledek podniku a cenu za odvádění a čištění odpadních vod. 9

10 1 Teoretická část Provozování vodovodů a kanalizací a stanovení cen za poskytované sluţby se vyznačuje mnoha specifiky. V úvodu teoretické části je tento obor stručně charakterizován, přičemţ pozornost je věnovaná zejména modelům provozování a cenové politice. V další kapitole je popsán systém dotací, které mohou vodárenské společnosti, případně města a obce čerpat, a to jak z prostředků státního rozpočtu, tak z fondů Evropské unie. Následně jsou rozebrány důvody, které subjekty v oboru vodovodů a kanalizací vedou k tomu, aby o dotační prostředky poţádaly. V závěru teoretické části jsou pak uvedeny dopady čerpání dotací na ekonomiku podniků a metody finanční analýzy, pomocí kterých je tyto dopady moţné analyzovat. 1.1 Charakteristika oboru vodovodů a kanalizací Obor vodovodů a kanalizací se zabývá zásobováním pitnou vodou a odváděním a čištěním odpadních vod, a to jak směrem k domácnostem, tak k ostatním podnikatelským a nepodnikatelským subjektům. Tento obor svým charakterem odpovídá přirozenému monopolu. 1 Nabídku v rámci daného teritoria často pokrývá jediná firma, jelikoţ jsou vyţadovány vysoké počáteční investice do fixního kapitálu. Z toho důvodu je Ministerstvu zemědělství zákonem uloţena ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěţe. 2 Vodovody a kanalizace byly historicky především záleţitostí měst a obcí, na které stát delegoval správu vodohospodářské infrastruktury. Obce a města dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací tím, ţe zajišťují zapracování této problematiky do závazné části územního plánu obce. 3 Nejsou však povinny zajišťovat zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vlastními silami. Jsou oprávněni svěřit tuto činnost specializovaným subjektům, tzv. provozovatelům. 1 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: GRADA Publishing, a.s., s. ISBN , s , odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. 3 Ministerstvo vnitra České republiky. Ministerstvo vnitra České republiky [online] [cit ]. Vodní hospodářství. Dostupné z WWW: <aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/uctexpd2/03_02.pdf>. 10

11 1.1.1 Provozní modely V průběhu 90. let prošel obor vodovodů a kanalizací významnými změnami zapříčiněnými rozsáhlou privatizací. Situace na trhu se postupně stabilizovala a vzniklo několik modelů provozování vodohospodářské infrastruktury. Jednotlivé modely se od sebe liší v závislosti na subjektech, jeţ infrastrukturu vlastní nebo provozují. V mnoha případech přešla majetková práva na města a obce, které dodnes zůstávají vlastníky infrastruktury. Tu pak samy provozují nebo uzavřou dlouhodobou smlouvu s jiným subjektem (provozovatelem), který vlastníkovi platí za uţívání infrastruktury. Příjmem provozovatele je výnos ve formě vodného a stočného, které vybírá a hradí z něho nájemné vlastníkovi a provozní náklady. V současné době se v ČR uplatňují tyto modely provozování: oddílný model, smíšený model, vlastnický model, model samostatného provozování. Oddílný model provozování V rámci oddílného modelu provozování je vodohospodářská infrastruktura provozována na základě dlouhodobé provozní smlouvy uzavřené mezi vlastníkem infrastruktury (veřejný sektor) a provozovatelem (soukromý sektor). Tento provozní model se v ČR objevuje nejčastěji a pokrývá přibliţně 67 % trhu. 4 Smíšený model provozování U smíšeného modelu je vodohospodářská infrastruktura vlastněna i provozována jedním subjektem. Jedná se o vodohospodářskou společnost, ve které mohou mít podíl buď pouze města (resp. obce), nebo je společnost vlastněna obcí a soukromým partnerem. 4 Vodárenství.cz [online] [cit ]. Provozní modely českého vodárenství. Dostupné z WWW: < 11

12 Vlastnický model provozování Podobně jako u předchozího modelu vlastní i provozuje vodohospodářskou infrastrukturu vodohospodářská společnost. Na rozdíl od smíšeného modelu však společnost vlastní výhradně obec či město. Model samostatného provozování V ČR je model samostatného provozování vyuţíván jen zřídka. V tomto případě město či obec, jako vlastník, provozuje infrastrukturu samostatně na základě rozhodnutí krajského úřadu Cenová politika Ceny v oboru vodního hospodářství se týkají hlavních produktů, a to vody pitné a odpadní vody odvedené veřejnou kanalizací k čištění. Za tyto sluţby platí odběratelé vodné a stočné. Ceny stanovuje vlastník vodovodu nebo kanalizace. V případě, ţe vlastník přenesl správu 12

13 vodohospodářské infrastruktury na jinou osobu provozovatele, je oprávněn ho také pověřit agendou výpočtu cen vodného a stočného. Jak jiţ bylo naznačeno, patří vodovody a kanalizace do odvětví s přirozeným monopolem. Proto ceny za vodu pitnou a vodu odvedenou kanalizací podléhají regulaci formou věcného usměrňování. Pro vlastníka vodohospodářské infrastruktury (resp. provozovatele) to znamená, ţe si ceny nemůţe stanovit dle svého uváţení. Do kalkulace cen vodného a stočného mohou být zahrnuty pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady bezprostředně spojené s výrobou, distribucí pitné vody a čištěním vody odpadní v obvyklé úrovni. Přiměřeným ziskem je zisk umožňující návratnost vloženého kapitálu do určité míry a generování zdrojů na obnovu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury. 5 Seznam zboţí s regulovanými cenami, do kterého je voda pitná a voda odvedená kanalizací zařazena, vydává pro kaţdý rok Ministerstvo financí svým rozhodnutím, které zveřejňuje v Cenovém věstníku. Předmětem věcného usměrňování cen jsou: pitná voda dodávaná odběratelům, voda pitná dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě neţ je odběratel ( voda předaná ), odvádění a čištění odpadních vod, z toho jen voda odvedená kanalizací nečištěná, voda odpadní čištěná. 6 Do roku 1994 byly ceny vodného a stočného dotovány ze státního rozpočtu. Jelikoţ zůstávaly do té doby na přibliţně stejné úrovni, došlo po odstranění státní subvence k jejich výraznému navýšení. Nejvýznamnější poloţku cen tvoří náklady související s provozovaným majetkem. Kromě odpisů a oprav infrastrukturního majetku sem patří i nájemné hrazené vlastníkům infrastruktury. Dalšími významnými náklady jsou náklady na energie, chemikálie, sluţby či mzdy. Nezanedbatelnou poloţku představují také poplatky za vypouštění čištěných odpadních vod a za nákup vody z povrchových a podzemních zdrojů. Pro výpočet ceny za jeden kubický metr (bez zisku) se celkové náklady dělí fakturovanými objemy, které mají na vývoj ceny 5 Vodárenství.cz [online] [cit ]. Co platíme ve vodném a stočném?. Dostupné z WWW: < 6 Ministerstvo zemědělství. Vodovody kanalizace ČR 2008: Ekonomika, ceny, informace. Praha: Ministerstvo zemědělství, s. ISBN

14 velký vliv. Vodné a stočné tak můţe růst nejenom proto, ţe stoupají náklady na výrobu a čištění vody, ale také proto, ţe se v dané lokalitě sníţí prodej vody. 7 Graf č. 1: Struktura poloţek ceny za vodu pitnou Zdroj: autor (zpracováno na základě údajů z publikace Vodovody, kanalizace 2008) Jak je patrné z uvedených grafů, poměr nákladů se liší v závislosti na typu ceny. Zatímco u ceny pitné vody tvoří ostatní přímé náklady přibliţně 40 %, u vody odpadní je to více neţ 50 %. Velký rozdíl je i u poloţky materiálu, kdy u vodného představuje téměř čtvrtinu uznatelných nákladů oproti ceně stočného, kde tato poloţka společně s výrobní reţií patří k těm méně významným. Graf č. 2: Struktura poloţek ceny za vodu odpadní Zdroj: autor (zpracováno na základě údajů z publikace Vodovody, kanalizace 2008) 7 Vodárenství.cz [online] [cit ]. Co platíme ve vodném a stočném?. Dostupné z WWW: < 14

15 Přestoţe cena vodného a stočného uţ ze státního rozpočtu dotována není, určitá podpora oboru vodovodů a kanalizací zůstala zachována. Vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury mohou získat finanční prostředky především v oblasti investic do obnovy a rozvoje infrastrukturního majetku. O systému dotací na národní i mezinárodní úrovni pojednává následující kapitola. 1.2 Systém dotací v oboru vodovodů a kanalizací Získat prostředky z dotačních programů představuje pro ţadatele dlouhý a administrativně náročný proces. Přesto ho mnoho subjektů absolvuje, jelikoţ příliv financí ve formě dotace znamená těţko nahraditelný zdroj peněţních prostředků. Z dotace je však moţné financovat pouze část uznatelných nákladů, proto musí mít ţadatel k dispozici i jiné finance. Jelikoţ jsou prostředky z dotace vypláceny většinou zpětně aţ po realizaci projektu, musí být ţadatel schopný financovat celý záměr bez ohledu na získání dotace z vlastních, případně externích zdrojů. Neţ se zájemce o finance z dotačních programů pustí do celého procesu, je nutné, aby shromáţdil co nejvíce informací o moţnostech, které se mu naskýtají, a o příslušných subjektech, jeţ dotace poskytují. V oboru vodovodů a kanalizací mohou vodohospodářské společnosti, města či obce čerpat podporu z několika zdrojů, počínaje dotačními tituly od jednotlivých krajů přes dotace poskytované příslušnými ministerstvy aţ po prostředky z fondů Evropské unie Rozpočty krajů Prostředky z rozpočtů krajů jsou většinou poskytovány na investiční akce o menším objemu realizované na území příslušného kraje. Vzhledem k počtu krajů a jimi vyhlášených programů v oboru vodovodů a kanalizací budou jako příklad podpory z rozpočtů krajů uvedeny některé programy financované z prostředků Jihomoravského kraje, kde působí firma představena v praktické části práce. Pro rok 2010 připravil Jihomoravský kraj dotační program na podporu tvorby projektů v oblasti vodního hospodářství. Cílem programu je zvýšení podílu obyvatelstva zásobeného z veřejných vodovodů, zvýšení podílu obyvatelstva napojeného na kanalizaci, včetně obnovy 15

16 nevyhovujících systémů a zvýšení ochrany obyvatelstva a majetku před povodněmi. Podpořeny jsou projekty v oblasti vyhledávání vodních zdrojů, zásobování obyvatel pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Ţádost mohou podat obce nebo svazky obcí. Na jednu akci můţe být přiznána podpora nejvýše Kč, přičemţ spoluúčast ţadatele musí tvořit alespoň 30 % z celkových uznatelných nákladů akce, které jsou pro její realizaci nezbytné. Dotace je příjemci poskytnuta po podpisu smlouvy bezhotovostním převodem na účet prostřednictvím jednorázové splátky. Příjemci podpory z tohoto dotačního programu nesmí zároveň čerpat prostředky z jiných programů. Souběh podpor je naopak moţný u dotačního programu v oblasti vodního hospodářství financovaného ze Zvláštního účtu pro vodní hospodářství Jihomoravského kraje. Předmětem podpory je výstavba a obnova vodohospodářské infrastruktury. V rámci programu jsou vyhlášeny tři podprogramy: podprogram 1 podpora v oblasti vodárenství, podprogram 2 podpora v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod a podprogram 3 podpora staveb protipovodňové ochrany. Výše dotace se pohybuje od 50 % do 70 % uznatelných výdajů v závislosti na tom, zda ţadatel čerpá podporu i z jiných dotačních programů Státní rozpočet Podpora ze státního rozpočtu je ţadatelům poskytována prostřednictvím jednotlivých ministerstev. V oboru vodovodů a kanalizací se jedná zejména o ministerstva dvě, a to Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP). Vzhledem k tomu, ţe se tyto instituce zaměřují na různé cíle, liší se také oblasti, do kterých prostředky z dotačních programů směřují. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací. Cílem je zvýšit jak počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou, tak počet osob ţijících v domech, jeţ jsou napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Dalším důvodem je naplnit poţadavky směrnic Evropské unie, kupříkladu směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění odpadních vod či směrnice Rady 98/83/ES, o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. O dosaţení těchto cílů usiluje MZe prostřednictvím několika programů. 16

17 Pro roky 2006 aţ 2010 byl naplánován program Výstavba a obnova infrastruktury oboru vodovodů a kanalizací, který v rámci podprogramů a zajišťoval prostředky na výstavbu a obnovu infrastruktury. Předmětem podpory podprogramu byla výstavba veřejných vodovodů a souvisejících vodárenských objektů a výstavba a rekonstrukce, která povede ke zkvalitnění technologie úpravy vody a tím ke zlepšení jakosti pitné vody. Podprogram byl zaměřen na výstavbu kanalizačních sběračů a sítí a výstavbu, dostavbu, rekonstrukce a intenzifikace ČOV. Finanční prostředky MZe poskytovalo ve formě dotací ze státního rozpočtu či formou zvýhodněných úvěrů. Na program navazuje program Výstavba a obnova infrastruktury oboru vodovodů a kanalizací II, který je naplánován na roky 2009 aţ Finanční prostředky jsou čerpány ze dvou podprogramů. Na rozdíl od programu plynou prostředky nejen z rozpočtu MZe, ale i z úvěru od Evropské investiční banky. Ţadatelé opět mohou kromě dotací vyuţít zvýhodněných úvěrů, kdy jsou dotovány části úroků z komerčních úvěrů, které si investoři sjednávají za podmínek stanovených MZe. Výše úrokové dotace přitom můţe činit maximálně 4 %. Zatímco cílem podpory Ministerstva zemědělství je zvýšení počtu obyvatel připojených na veřejnou síť vodovodů a kanalizací, programy Ministerstva ţivotního prostředí jsou zaměřeny na podporu biologické rozmanitosti, příznivého uspořádání vodních poměrů v krajině, zvyšování jakosti a čistoty vod a funkčního vyuţití území v dotčených oblastech. Základ představuje program Revitalizace říčních systémů, který zahrnuje i řešení problémů souvisejících s odkanalizováním a čištěním odpadních vod. Pro tento účel byl v rámci programu vyhlášen podprogram Výstavba a obnova čistíren odpadních vod a kanalizací včetně zakládání umělých mokřadů. Předmětem poskytovaných finančních prostředků jsou výstavba, případně rekonstrukce splaškové kanalizace a výstavba či rekonstrukce čistíren odpadních vod. Podprogram je určen pro obce s 501 aţ ekvivalentními obyvateli s nejméně 300 nově napojenými obyvateli. Ţádost mohou podat jak obce a města, tak vodárenské akciové společnosti. Prostředky ve formě dotací jsou však určeny pouze pro akce s prokázaným mimořádným dopadem na ochranu přírody a krajiny. Ţadatelé mohou získat dotaci aţ do výše % uznatelných nákladů. 17

18 1.2.3 Fondy Evropské unie Pro vyuţívání prostředků z fondů Evropské unie připravila Česká republika na programové období celkem 24 operačních programů. Jedním z nich je Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP), který je zaměřen na ochranu a zlepšení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí. OPŢP vytváří rámec pro přípravu projektů, jenţ mohou být financovány ze strukturálních fondů (např. Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF) a Fondu soudrţnosti. Řídícím orgánem OPŢP je Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP), které je zodpovědné za provádění a realizaci celého programu. Výkon některých činností deleguje ministerstvo na Státní fond ţivotního prostředí (SFŢP), který zajišťuje operativní provádění programu a působí jako Zprostředkující subjekt. Operační program Životní prostředí je rozdělen do sedmi Prioritních os, které se zaměřují na jednotlivé cíle v oblasti ochrany životního prostředí. Prioritní osy jsou dále členěny na Oblasti podpory, kde je uvedena specifikace v rámci Prioritní osy. 8 Pro podporu vodního hospodářství je určena především Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní, jeţ zahrnuje tři oblasti podpory: 1.1 Sníţení znečištění vod, 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody, 1.3 Omezování rizika povodní. Tabulka č. 1: Rozdělení finančních prostředků v rámci prioritní osy 1 Oblast Název oblasti podpory Fond mil. EUR podpory EU 1.1 Sníţení znečištění vod FS 1 487, Zlepšení jakosti pitné vody FS 400, Omezování rizika povodní FS 100,165 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury FS 1 988,552 a sniţování rizika povodní Zdroj: Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online]. Operační program Ţivotní prostředí. Podpora z OPŢP je poskytnuta ve formě nevratné dotace. Konkrétní výše podpory je u projektů, které generují příjmy, stanovena na základě finančně-ekonomické nebo finanční analýzy, v závislosti na charakteru projektu. Dotace plyne z prostředků Fondu soudrţnosti a její hranice představuje 85 % celkových způsobilých výdajů. Identifikace těchto výdajů 8 Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online] [cit ]. Operační program Ţivotní prostředí. Dostupné z WWW: < 18

19 zajistí, ţe projekt bude mít pro realizaci dostatečné finanční zdroje a nedojde k tzv. přefinancování projektu, tedy poskytnutí nepatřičné výhody příjemci podpory. 1.3 Důvody čerpání dotací Provozování vodovodů a kanalizací má charakter veřejné sluţby, a proto musí vlastníci vodovodu nebo kanalizace splnit řadu legislativních poţadavků. V první řadě jsou povinni zajistit plynulé a bezpečné provozování. 9 Především v oblasti zásobování pitnou vodou je nezbytné udrţovat majetek v takovém stavu, aby byly splněny všechny hygienické normy. V mnoha případech je však infrastrukturní majetek starý několik desítek let a jeho fyzický stav je na pokraji provozuschopnosti a ze zdravotního hlediska je nevyhovující. Obnova infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací se řídí podle plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací. Povinnost zpracovat a realizovat tento plán ukládá vlastníkům infrastrukturního majetku novela zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Tento plán se sestavuje na dobu nejméně deseti kalendářních let a nejpozději po pěti letech od zpracování musí být aktualizován. Při přípravě plánu vypracovává vlastník infrastruktury harmonogram financování, ve kterém na základě opotřebení infrastrukturního majetku stanoví, jaká roční výše finančních prostředků bude pro obnovu majetku potřeba. Hlavní zdroj financování představují příjmy z vodného a stočného, vlastníci však mají moţnost vyuţít také státní podporu a fondy Evropské unie. Stanovení povinnosti zpracovat plán obnovy má přispět k naplnění cílů stanovených Rámcovou vodní směrnicí 2000/60/ES. Fyzický stav vodohospodářské infrastruktury a vyuţité technologie souvisí nejen s ekonomikou provozování odráţející se v míře ztrát na síti, ale také s vlivem na ţivotní prostředí. Především vlastníci a provozovatelé kanalizace musejí plnit legislativní normy v oblasti ochrany ţivotního prostředí. Jednou z nich je nařízení vlády č. 229/2007 Sb., které stanovuje přípustné znečištění povrchových a odpadních vod (emisní a imisní standardy) nebo náleţitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. V oblasti rozvoje kanalizací a čistíren odpadních vod se Česká republika zavázala k naplnění poţadavků směrnice Rady Evropského Společenství 91/271/EHS, o čištění městských 9 8, odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. 19

20 odpadních vod. Při vstupu do Evropské unie vyjednala Česká republika na zavedení poţadavků směrnice přechodné období do Pokud by ve stanoveném období nedošlo ke splnění stanovených závazků, hrozilo by nebezpečí zahájení řízení o porušení Smlouvy o zaloţení Evropského Společenství. 10 Pro naplnění poţadavku Směrnice musí být na území ČR zajištěno, ţe: všechny aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším neţ ekvivalentních obyvatel (EO) budou vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s populačním ekvivalentem vyšším neţ EO budou před vypouštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému ekvivalentnímu čištění, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším neţ EO budou před vypouštěním podrobeny přiměřenému čištění, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s populačním ekvivalentem vyšším neţ EO budou před vypouštěním čištěny podle přísnějších poţadavků, a to vzhledem k tomu, ţe celé území ČR je označeno za citlivou oblast, a proto se zvýšil poţadavek na přísnější zadrţení sloučenin dusíku a fosforu. 11 Z výše uvedeného je zřejmé, ţe většina projektů realizovaných v oboru vodovodů a kanalizací, je vynucena legislativními poţadavky. Podle klasifikace, kterou uvádějí ve své knize Fotr a Souček 12, se jedná o projekty mandatorní (regulatorní). Jak autoři píší, cílem těchto projektů není ekonomický prospěch, nýbrţ dosaţení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravujícími určité oblasti podnikatelské činnosti. Jako příklady uvádějí projekty zaměřené na ochranu ţivotního prostředí, zvýšení bezpečnosti práce, dosaţení souladu s poţadavky hygienických norem, zlepšení pracovního prostředí apod. Rozvoj a obnova vodohospodářské infrastruktury je investičně velmi náročný proces a vlastníci a provozovatelé jsou nuceni najít cesty, jak získat dostatečné mnoţství finančních 10 K počátku roku nenaplnilo poţadavek směrnice 137 obcí nad dva tisíce obyvatel včetně Prahy, která novou, výkonnější čistírnu odpadních vod nezačala dosud stavět. České republice tak hrozí moţné pokuty z Bruselu, protoţe nesplnila svůj evropský závazek. 11 Úsek vodního hospodářství Ministerstva zemědělství. Voda v ČR do kapsy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, s. ISBN FOTR, J.; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

21 prostředků. Hlavním zdrojem pro výstavbu a obnovu vodovodů a kanalizací by měly být příjmy z vodného a stočného. Přestoţe jsou si vlastníci a provozovatelé infrastruktury tohoto faktu vědomi, skutečnost se často liší. V posledních letech se projevuje trend poklesu spotřeby vody jak u obyvatelstva, tak v průmyslu. Na druhou stranu se však roste délka vodovodu připadající na jednoho zásobovaného obyvatele. Výstavba a obnova vodovodních systémů vede kvůli sniţujícímu se mnoţství odebrané vody k niţší efektivitě celého systému zásobování vodou. To se odráţí ve vyšších nákladech na provozování a následně v nárůstu ceny vodného. Snížení spotřeby vody se však projevuje také v nižších tržbách a nižším výsledku hospodaření a tím následně v investicích do obnovy a rozvoje oboru. 13 Graf č. 3: Vývoj počtu zásobovaných obyvatel a specifické spotřeby z vody fakturované v letech 1989 a v ČR Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Vodovody kanalizace ČR S poklesem spotřeby pitné vody souvisí i sníţení objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace. Na druhou stranu výrazně narůstá podíl čištěných odpadních vod, a to kvůli výstavbě nových a intenzifikací stávajících čistíren odpadních vod. Důvodem je potřeba naplnění zákonných poţadavků v oblasti kvality vypouštěných odpadních vod, jeţ jsou dány směrnicí 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Stejně jako u systému zásobování 13 TZB-info [online] [cit ]. Spotřeba vody v Česku je proti světu poměrně nízká. Dostupné z WWW: < 21

22 pitnou vodou i v případě odvádění odpadních vod klesá efektivita a následně roste cena stočného. Graf č. 4: Vývoj počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci a mnoţství vypouštěných a čištěných odpadních vod v letech 1989 a Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Vodovody kanalizace ČR Dalším faktorem, který má vliv na efektivitu systému vodovodů a kanalizací, je problematika ztrát vody ve vodovodních a kanalizačních řadech. Ty dosahují asi 22 %. Velké společnosti s lepší infrastrukturou vykazují ztráty niţší, přibliţně 14 aţ 16 %. Naopak menší společnosti, které majetek obnovují pomaleji a jejichţ řady jsou více zanedbané, dosahují ztráty aţ 30 %. 14 I přes neustále se zvyšující ceny vodného a stočného však tyto ceny v mnoha případech nepokrývají ani náklady, které při výrobě a distribuci, resp. odvádění a čištění odpadních vod vznikají. Z veškerých nákladů započitatelných do cen převyšují fixní náklady 80 % a na obnovu a rozvoj infrastruktury tak z vlastních zdrojů mnoho prostředků nezbývá. Podle předsedy představenstva sdruţení SOVAK ČR Ing. Františka Baráka se v posledních dvou aţ třech letech vybralo v České republice na vodném a stočném zhruba 22 aţ 25 miliard korun ročně. Na provozování vodárenského majetku, tedy na výrobu a čištění vody a opravy, šla z této částky více neţ polovina, téměř čtvrtinu odebere stát ve formě poplatků a daní a část tvoří zisky vlastníků a provozovatelů. Je patrné, ţe s disponibilními zdroji nejsou vlastníci a provozovatelé schopni plnit plány obnovy infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací. 14 TZB-info [online] [cit ]. Spotřeba vody v Česku je proti světu poměrně nízká. Dostupné z WWW: < 22

23 Vzhledem k tomu, ţe v České republice se budovy odepisují po dobu 50 let a vodárenské technologie po dobu 20 let, měli by vlastníci či provozovatelé obnovit vodohospodářský majetek během 40 aţ 45 let. Ročně by tak vodárenské společnosti, obce a města měly zajistit zdroje ve výši přibliţně 2,5 aţ 3 % z reálné hodnoty majetku, coţ představuje částku asi 25 miliard korun ročně. Většina vlastníků však nyní vkládá do obnovy méně neţ 0,5 % hodnoty majetku. Jedním z důvodů je i fakt, ţe reálná hodnota mnohdy neodpovídá pořizovací ceně, ze které se tvoří odpisy. Jak uvedl Ing. František Barák v časopise SOVAK 15, většina současně sloužící vodárenské infrastruktury byla vybudována před rokem 1990 za zcela jiných cen, nebyla vždy dostatečně nově oceněna, takže je z hodnotového hlediska deformována a její část je tak odepisována v nereálných, podstatně nižších cenách než dnešních. Vykazovaná hodnota majetku každé vlastnické vodárenské společnosti je ve skutečnosti zhruba 3 5 nižší než hodnota reálná. Aby vlastníci a provozovatelé vodovodů a kanalizací zajistili dostatečné mnoţství prostředků na obnovu a rozvoj infrastrukturního majetku, z příjmů z vodného a stočného by do oblasti investic měla směřovat více neţ polovina. Při současné úrovni cen za vodu pitnou a odkanalizovanou je to však takřka nemoţné. Muselo by dojít k razantnímu a citelnému zvýšení ceny vody, coţ je v některých regionech sociálně neúnosné a z politického hlediska nepřijatelné. Většina vodárenských společností je vlastněna městy a obcemi, jejichţ starostové jsou členy představenstev těchto společností. O ceně tak rozhodují nejen z pohledu vlastníků, v jejichţ zájmu je dosáhnout co nejvyšší míry zisku, ale i z pohledu zástupců veřejnosti, jejichţ přáním je platit za odebírané sluţby co nejméně. Vlastníci a provozovatelé jsou proto nuceni získávat finance na realizaci investic i z jiných zdrojů. Těmi jsou především podpora ze státního rozpočtu a z prostředků Evropské unie. Tato podpora zajišťuje, ţe nárůst ceny vody bude postupný a pozvolný. Evropské dotace jsou však jednorázové a jsou schopné srovnat úroveň jen v přechodném období. Je pravděpodobné, ţe po roce 2013, kdy bude většina dotačních programů z fondů Evropské unie ukončena, nebude moţné tento způsob financování nadále vyuţívat. Podle Ing. Františka Baráka budou mimořádné dotace určeny jen na řešení mimořádných klimatických nebo společenských událostí. Vlastníci vodárenské infrastruktury tak budou muset financovat obnovu z vodného a stočného, případně s vyuţitím komerčních úvěrů, půjček obcí nebo předplaceného 15 Několik pragmatických poznámek k ceně vody. SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací. 2008, 5/2008, s

24 nájemného. Tyto prostředky však společnosti budou muset jednou vrátit a jedinou moţností, jak zajistit dostatek financí pro rekonstrukci stávající a výstavbu nové infrastruktury, bude zajištění vlastních prostředků z vodného a stočného. 1.4 Analýza ekonomických důsledků čerpání dotací Před tím, neţ vlastník nebo provozovatel zahájí realizaci projektu zaměřeného na obnovu či rozvoj vodohospodářské infrastruktury, musí zváţit, jaké zdroje financování pouţije. Při rozmýšlení o volbě konkrétního zdroje či kombinace více moţností by si měl být vědom všech důsledků, které jsou s jeho výběrem spojeny. Finanční prostředky pokrývající kapitál potřebný k zahájení činnosti můţe pocházet: ze samofinancování, tj. z vlastních zdrojů, z veřejných zdrojů, kde jsou zahrnuty centrální a regionální dotační a grantové programy, ze soukromých zdrojů, jako jsou bankovní úvěry nebo půjčky. 16 Mezi nejdůleţitější zdroje v rámci samofinancování patří odpisy a zisk. Financování prostřednictvím odpisů je pro podnik výhodnější, jelikoţ na rozdíl od zisku nepodléhají zdanění. Odpisy jsou peněţním vyjádřením postupného opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku za určité období. Odepisované hodnoty dlouhodobého majetku jsou postupně přenášeny do nákladů, čímţ se sniţuje hodnota aktiv v rozvaze. Vzhledem k tomu, ţe odpisy jsou podle opatření obecné povahy vydaným Ministerstvem zemědělství uznatelným nákladem, jsou zahrnuty v nákladové stránce kalkulace cen vodného a stočného. Tím je zajištěno, ţe odpisy zabezpečí postupné shromaţďování prostředků na obnovu. To však platí pouze za situace, ţe subjekt pro financování výstavby nebo rekonstrukce majetku nevyuţil dotace. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se totiţ vstupní cena hmotného majetku sniţuje o dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů regionální rady regionu soudrţnosti, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů 16 Vaše Evropa [online] [cit ]. Jak zajistit finance. Dostupné z WWW: < 24

25 a jiných peněţních fondů cizího státu. Za těchto podmínek jsou odpisy generovány z niţší neţ z reálné hodnoty. Při odepisování majetku tak vlastník či provozovatel přichází o nejvýhodnější zdroj financování. Odpisy jsou v kalkulacích cen vodného a stočného zařazeny mezi uznatelné náklady. Jelikoţ hlavní příjem vodohospodářských společností plyne z vodného a stočného, musel by vlastník, resp. provozovatel najít jiný způsob, jak do těchto cen chybějící prostředky zahrnout. Jediným řešením, jak navýšit věcně usměrňovanou cenu za vodu pitnou a vodu odkanalizovanou, aniţ by byly porušeny zákonné předpisy, je zvýšit míru kalkulačního zisku. Při kumulaci prostředků ve formě zisku však společnosti nezískávají tolik finančních prostředků jako v případě odepisování majetku. Tento rozdíl je způsoben odlivem části zisku ve formě daně z příjmů, kterou jsou podnikatelské subjekty podle zákona o daních z příjmů povinny odvádět. Na výši zisku má také vliv stávající systém regulace oboru vodovodů a kanalizace v České republice. Z důvodu zařazení cen vodného a stočného mezi věcně usměrňované ceny musí být cena těchto sluţeb nastavena tak, aby pokryla oprávněné náklady a přiměřený zisk. Za přiměřený zisk se podle vyhlášky č. 580/1990 Sb. povaţuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboţí odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost pouţitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Přiměřenost zisku je kontrolována místně příslušnými finančními ředitelstvími a proto si jeho výši nemohou vodárenské společnosti libovolně stanovit. Z pohledu dlouhodobého financování by měly zůstat prioritním zdrojem příjmy z vodného a stočného. Nedostatečná cena však nutí vodárenské společnosti, případně města a obce vyuţívat další, cizí zdroje financování. Jedná se jednak o veřejné zdroje, jednak o zdroje soukromé. Mezi soukromé cizí zdroje financování se řadí různé bankovní úvěry a půjčky. V sektoru vodovodů a kanalizací sjednávají investoři úvěr většinou jen jako dodatečný finanční zdroj vedle vlastních zdrojů nebo státní subvence. V závislosti na rozsahu realizovaného projektu jsou čerpány různé druhy úvěrů. Spolu s ţádostí o úvěr jsou bankami či jinými institucemi vyţadovány povinné doklady, kterými jsou například účetní výkazy nebo podnikatelský plán. Za poskytnutý úvěr společnost 25

26 ručí u krátkodobého úvěru většinou krátkodobým majetkem a u dlouhodobého úvěru směnkou. Další podmínky pro poskytnutí úvěru se u jednotlivých institucí mohou lišit v závislosti na čerpané částce, účelu a celkové finanční situaci. Většina bankovních ústavů však vyţaduje, aby měl ţadatel o úvěr alespoň dvě ukončená daňová období podnikání, měl kladný výsledek hospodaření, nevykazoval ţádné dluhy vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám a nebyl v konkurzu či likvidaci. V oboru vodovodů a kanalizací bývají pro velké investiční akce vyuţívány nejčastěji revolvingové a investiční úvěry. Revolvingový úvěr představuje krátkodobý úvěr s moţností dalšího obnovování. Jeho výhodou je, ţe umoţní získat peněţní prostředky ještě před tím, neţ odběratelé zaplatí faktury. Pokud klient dodrţí podmínky dané úvěrovou smlouvu, můţe si po splacení sjednané části dluţné částky znovu půjčit prostředky aţ do výše úvěrového rámce. Úvěr tak lze čerpat i splácet zároveň. Jako náklad úvěru bývá sjednána pohyblivá sazba odvozena od sazby PRIBOR nebo EURIBOR. 17 Investiční úvěr je zpravidla poskytnut jako účelová půjčka na pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku s krátkodobou, střednědobou nebo dlouhodobou splatností. Klienti jej mohou čerpat jednorázově nebo postupně a úvěrový rámec lze sjednat aţ do výše smluvní ceny. Výše úrokové sazby se odvíjí od toho, zda je uplatněna pevná nebo pohyblivá sazba. Stejně jako v případě revolvingového úvěru i zde se pohyblivá sazba odvíjí od sazby PRIBOR nebo EURIBOR. Oba typy úvěrů bankovní instituce poskytují v české nebo cizí měně. Kromě bankovních úvěrů mohou vodárenské společnosti, města a obce jako vlastníci vodohospodářské infrastruktury získat prostředky od dalších institucí, zejména od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Jedná se o rozvojovou banku České republiky, která napomáhá rozvoji infrastruktury a sektorů ekonomiky, jeţ vyţadují podporu. Sluţeb ČMZRB mohou vyuţít jen subjekty, jejichţ sídlo a realizace podnikatelského záměru jsou situovány v rámci ČR. V oblasti podpory malého a středního podnikání zprostředkovává ČMZRB bankovní záruky a zvýhodněné úvěry. Kromě ČMZRB poskytují vlastníkům a provozovatelům vodovodů a kanalizací půjčky také Státní fond ţivotního prostředí nebo jednotlivá ministerstva. 17 PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate) je praţská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. EURIBOR (The Euro Interbank Offered Rate) je evropská mezibankovní nabídková sazba úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na evropském mezibankovním trhu. ( 26

27 Při výběru dodavatele finančních sluţeb pro financování výstavby a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury jsou vlastníci a provozovatelé povinni postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Veřejnou zakázkou se rozumí specifický způsob uzavření smlouvy mezi dodavatelem a veřejným zadavatelem. Uzavření smlouvy předchází zadávací řízení, v rámci kterého se vybírá nejvhodnější nabídka. To vede k zajištění úspory především veřejných finančních prostředků a vytvoření transparentního soutěţního prostředí. Zákon vymezuje tři kategorie zadavatelů, a to zadavatele veřejné, dotované a sektorové. Do kategorie veřejných zadavatelů budou spadat vlastníci infrastruktury v podobě měst a obcí. Naopak vodárenské společnosti představují sektorové zadavatele, jimiţ jsou osoby vykonávající některou z relevantních činností podle 4 výše uvedeného zákona. Relevantními činnostmi se rozumí například činnost v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství apod. Z hlediska oprávněnosti nákladů, které vstupují do kalkulace cen vodného a stočného, záleţí na tom, zda budou úroky kapitalizovány, tedy zahrnuty do ceny díla. V případě, ţe nebudou úroky zahrnuty do ceny díla, jsou tyto úroky povaţovány jak po dobu výstavby, tak i po skončení výstavby za daňově uznatelné a zároveň ekonomicky oprávněné náklady vstupující do ceny pro vodné a stočné bez ohledu na typ poskytnutého úvěru. Vlastník či provozovatel tak bude schopen pokrýt úrokové náklady z příjmů za vodné a stočné. Vedle soukromých cizích zdrojů financování jsou hojně vyuţívány i zdroje veřejné, z nichţ nejvýznamnější jsou dotace. Dříve se jednalo hlavně o dotace od jednotlivých ministerstev, případně o prostředky z regionálních dotačních programů. Po vstupu České republiky do Evropské unie se však otevřely nové moţnosti, jak financovat rozvoj a obnovu vodohospodářské infrastruktury. S podporou z evropských fondů jsou však spojeny i různé dopady na hospodaření podniku a mnoţství disponibilních prostředků. Důleţitým faktorem ovlivňujícím evropské dotace je vývoj kurzu evropské měny vůči české koruně. Jak znázorňuje graf č. 5, z dlouhodobého hlediska česká koruna vůči euru posiluje. Pro posouzení vlivu na prostředky z evropských dotačních programů je však významný zejména vývoj kurzu od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie. Silná koruna pro ţadatele o dotace znamená krácení získaných prostředků. Zatímco podle kurzu z konce roku 2005 by si Češi na různé projekty rozdělili 775 miliard korun, v roce 2008 měli k dispozici 27

28 zhruba 695 miliard, tedy o 80 miliard korun méně. 18 Podle bankovních odborníků došlo ke ztrátám kvůli přístupu dosavadních vlád, které dotace proti kurzovým pohybům koruny vůči euru nepojistily. 19 Lze předpokládat, ţe koruna bude i nadále posilovat, coţ by mohlo vést k dalšímu krácení evropských dotací. Graf č. 5: Vývoj kurzu české koruny vůči euru v letech Zdroj: KAŠKA, Jan. EURCZK: Bude pokračovat desetileté posilování koruny? (1/2). Dopady vývoje kurzu eura se odráţejí i v hospodaření jednotlivých společností, a to v podobě kurzových rozdílů. Tyto rozdíly vznikají v důsledku rozdílného ocenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně při přepočtu na českou měnu, k němuţ dochází k okamţiku ocenění. V důsledku přecenění tak mohou být zúčtovány kurzové zisky, které pro společnost představují výnos a pozitivně ovlivní výsledek hospodaření podniku, nebo podniku vznikají kurzové ztráty, které stojí na straně nákladů, jeţ hospodářský výsledek sniţují. Proto je pro subjekty čerpající dotace příznivější slábnoucí koruna, která zvyšuje hodnotu dotačních prostředků. Na druhou stranu je tento stav nevýhodný pro podniky, kterým byl poskytnut úvěr v eurech, jelikoţ tak narůstá hodnota jejich dluhu. Při opačném vývoji, kdy by koruna vůči euru posilovala, by společnost sice splácela méně, avšak i příliv financí v podobě dotace by poklesl. Je zřejmé, ţe čerpání dotací do značné míry ovlivňuje ekonomiku podniku. Pro rozbor dopadů spojených s čerpáním dotací na výstavbu či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury je 18 SVOBODA, Jakub. Novinky.cz [online] [cit ]. Silná koruna krátí Česku eurodotace. Dostupné z WWW: < 19 tamtéţ 28